- velikost trhu: 4,5 mil. komerčních podniků (95 % má méně než 10 zam.)
3,4 mil. maloobchodních podniků, 1,1 velkoobchodních podniků
22 mil. zam.
Právní otázky jednotného trhu EU
· Pravidla evropské obchodní společnosti sjednocují fungování obchodní společnosti po celé EU dle jednotného souboru pravidel - dohoda Rady o stanovách Evropské obchodní společnosti
· Směrnice o zapojení zaměstnanců - informovanost pracovníků o hlavních událostech ve firmě
· Platnost - předpoklad od r. 2004
Globalizace - spotřebitel
· Globální nabídka vede ze strany zákazníků k náročnějším požadavkům na produkt a komplexnímu řešení jejich problému
· Problematika orientace na zákazníka - tvorba samostatné oblasti managementu (informační systémy na podporu vztahů k zákazníkům - CRM - customer relationship management)
2. PROGNÓZA SPOTŘEBNÍHO CHOVÁNÍ OBYVATEL EVROPSKÉHO REGIONU
1. SKUPINA
s největšími spotřebními výdaji: Skandinávie , Anglie (bez Skotska), Německo, Belgie, Lucembursko, NL, Švýcarsko, S a Z Francie
2. SKUPINA
S Portugalsko, Španělsko, J Francie, S Itálie
3. SKUPINA
J Evropa, J Portugalsko, J Španělsko, J Itálie, Řecko
4. SKUPINA
Polsko, česko, Slovensko, V Německo
Ý Obecné charakteristiky Eurospotřebitele v oblasti stravovacích, nákupních zvyklostí (dle Agentury AC Nielsen - výzkumná studie)
Globalizace v obchodě - proces objektivně řízený zákazníkem
- 3 úrovně dopadů globalizace : zákazník, obchod, výroba
Pražská, Jindra: Obchodní podnikání, retail management
s největšími spotřebními výdaji: Skandinávie , Anglie (bez Skotska), Německo, Belgie, Lucembursko, NL, Švýcarsko, S a Z Francie
2. SKUPINA
S Portugalsko, Španělsko, J Francie, S Itálie
3. SKUPINA
J Evropa, J Portugalsko, J Španělsko, J Itálie, Řecko
4. SKUPINA
Polsko, česko, Slovensko, V Německo
Ý Obecné charakteristiky Eurospotřebitele v oblasti stravovacích, nákupních zvyklostí (dle Agentury AC Nielsen - výzkumná studie)
Globalizace v obchodě - proces objektivně řízený zákazníkem
- 3 úrovně dopadů globalizace : zákazník, obchod, výroba
Pražská, Jindra: Obchodní podnikání, retail management
Hlavní oblasti projevů globalizace:
- vycházejí ze zavedení dělby práce v celosvětovém měřítku, monitorování a využívání kompatibilních výhod, proniká do všech sfér společnosti (politiky, kultury, sportu, cestovního ruchu, kriminality, ekonomiky, ochrany životního prostřední...)
- směřuje ke světu bez hranic
- zkracuje vzdálenosti
- změna politických priorit vlád, přechod od sociálního státu k liberálně orientované politice
· Roste úloha multinacionálních společností (globální korporace působí ve více než 1 zemi, využívají geografických rozdílů, geografická flexibilita)
· Kompatibilní globální infrastruktura (podpora v komunikaci a cirkulačních aktivitách)
· Mezinárodní finanční správa a oddělení reálných hospodářských a finančních procesů (oslabení vlivu národních vlád na národní ekonomické procesy)
· "Casinová (spekulativní - není přidaná hodnota) ekonomika" - doprovázená růstem obchodů s finančními deriváty
Měřítka globalizace
- globalizace z národního pohledu - míra propojení národní ekonomiky se světovým hospodářstvím (podíl vývozu a dovozu na tvorbě HDP, příliv/odliv zahraničních investic)
- globalizace z pohledu odvětví - míra propojení národního odvětví se stejnými odvětvími v jiných zemích
globalizovaná odvětví - konkrétním trhům dominují určité podniky
- globalizace na úrovni podniku - míra zapojení na základě podílů na zisku, na ztrátách, základní jmění vytvořené aktivitami v zahraničí
- směřuje ke světu bez hranic
- zkracuje vzdálenosti
- změna politických priorit vlád, přechod od sociálního státu k liberálně orientované politice
· Roste úloha multinacionálních společností (globální korporace působí ve více než 1 zemi, využívají geografických rozdílů, geografická flexibilita)
· Kompatibilní globální infrastruktura (podpora v komunikaci a cirkulačních aktivitách)
· Mezinárodní finanční správa a oddělení reálných hospodářských a finančních procesů (oslabení vlivu národních vlád na národní ekonomické procesy)
· "Casinová (spekulativní - není přidaná hodnota) ekonomika" - doprovázená růstem obchodů s finančními deriváty
Měřítka globalizace
- globalizace z národního pohledu - míra propojení národní ekonomiky se světovým hospodářstvím (podíl vývozu a dovozu na tvorbě HDP, příliv/odliv zahraničních investic)
- globalizace z pohledu odvětví - míra propojení národního odvětví se stejnými odvětvími v jiných zemích
globalizovaná odvětví - konkrétním trhům dominují určité podniky
- globalizace na úrovni podniku - míra zapojení na základě podílů na zisku, na ztrátách, základní jmění vytvořené aktivitami v zahraničí
Důvody globalizačních aktivit podniků:
- nižší mzdové náklady, menší tlak ze strany odborů
- vyrovnanější kvalita
- lepší přístup k technologiím
- snazší přístup k lokálním trhům
- nižší výrobní náklady - společné využití kapacit
- snížení nákladů na logistiku
- nižší daně
- vyrovnanější odbyt - omezení sezónních výkyvů na domácím trhu
- kompatibilita výrobních zařízení
- výhodnější podmínky pro hotovostní obchody
Globalizace
- jev provázející dějiny lidstva
- proces živelný (růst podílu spekulativního kapitálu, omezené mechanismy regulace trhu)
- nositelem pokroku i rizik spojených se sociální oblastí(egocentrická paradigmata managementu)
- bude po revoluci průmyslové, vědecko-technické následovat revoluce sociální a hodnotová?
Globalizace v obchodě
- historicky nejmladší tendence v obchodě
- jde o uplatňování vlastní obchodní strategie jako univerzální a nezávislé na ostatních trzích (Coca-cola)
- homogenní trh - spotřebitel se nerozlišuje z hlediska národních a místních rozdílů
- vznik jednotného evropského trhu Evropské unie
- jednotné know-how, společná marketingová komunikace, hromadný nákup
- vyrovnanější kvalita
- lepší přístup k technologiím
- snazší přístup k lokálním trhům
- nižší výrobní náklady - společné využití kapacit
- snížení nákladů na logistiku
- nižší daně
- vyrovnanější odbyt - omezení sezónních výkyvů na domácím trhu
- kompatibilita výrobních zařízení
- výhodnější podmínky pro hotovostní obchody
Globalizace
- jev provázející dějiny lidstva
- proces živelný (růst podílu spekulativního kapitálu, omezené mechanismy regulace trhu)
- nositelem pokroku i rizik spojených se sociální oblastí(egocentrická paradigmata managementu)
- bude po revoluci průmyslové, vědecko-technické následovat revoluce sociální a hodnotová?
Globalizace v obchodě
- historicky nejmladší tendence v obchodě
- jde o uplatňování vlastní obchodní strategie jako univerzální a nezávislé na ostatních trzích (Coca-cola)
- homogenní trh - spotřebitel se nerozlišuje z hlediska národních a místních rozdílů
- vznik jednotného evropského trhu Evropské unie
- jednotné know-how, společná marketingová komunikace, hromadný nákup
2. FORMY STRATEGIÍ
Multinacionálnís strategie - rozšíření maloobchodních aktivit do cizích zemí při důsledném
přizpůsobování sortimentu spotřebním zvyklostem místních trhů
Globální strategie - uplatňování vlastní národní koncepce na zahraničních trzích
(McDonald´s, Coca-Cola)
Transnacionální strategie - jednotná strategie při respektování zásadních zvláštností
národních trhů a lokálních podmínek s využitím celosvětových zkušenosti
(Mark´s and Spencer)
1. GLOBALIZACE
- dříve ve smyslu globalizace - pojem internacionalizace
- dnes internacionalizace - mezinárodní obchod u zboží, které je vytvářeno výrobcem v rámci NH
Globalizace = proces zvyšující závislosti trhů a národních ekonomik vyvolaný vysokou dynamikou obchodu se zbožím, kapitálem, službami, technologiemi, know-how
Proces globalizace - hlubší a širší propojování jednotlivých částí světa
Globalizace provází lidstvo od počátku dějin, popsána v dílech Marxe, Engelse
přizpůsobování sortimentu spotřebním zvyklostem místních trhů
Globální strategie - uplatňování vlastní národní koncepce na zahraničních trzích
(McDonald´s, Coca-Cola)
Transnacionální strategie - jednotná strategie při respektování zásadních zvláštností
národních trhů a lokálních podmínek s využitím celosvětových zkušenosti
(Mark´s and Spencer)
1. GLOBALIZACE
- dříve ve smyslu globalizace - pojem internacionalizace
- dnes internacionalizace - mezinárodní obchod u zboží, které je vytvářeno výrobcem v rámci NH
Globalizace = proces zvyšující závislosti trhů a národních ekonomik vyvolaný vysokou dynamikou obchodu se zbožím, kapitálem, službami, technologiemi, know-how
Proces globalizace - hlubší a širší propojování jednotlivých částí světa
Globalizace provází lidstvo od počátku dějin, popsána v dílech Marxe, Engelse
JAK REKLAMOVAT VADU
1) Prodávající povinně informuje zákazníka o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatňování odpovědnosti za vady výrobků a služeb
2) Prodávající musí reklamace přijímat
3) V provozovně musí být přítomen pracovník pověřený vyřizováním reklamací
4) Rozhodnout o reklamaci ihned, při složitějších případech do 3 pracovních dnů
5) Reklamace musí být vyřízena do 30 dnů od uplatnění, po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva jakoby se jednalo o vadu ....(nepřečtu)
6) Standardní záruční lhůty - 6 měsíců, potraviny - 8 dní, krmiva - 3 týdny, zvířata - 6 týdnů
7) Pokud vada odstranitelná - musí ji prodejce bezplatně odstranit
8) Prodávající nemusí mít vyvěšen reklamní řád, ale musí seznámit zákazníka s podmínkami reklamace
Stupně rozvoje mezinárodní aktivity firem:
- 1. stupeň
jako následek potíží na původním vnitřním trhu
mezinárodní expanze se uskutečňuje hlavně do sousedních států
koncem 80. let působí 2/3 nejznámějších firem ve 2-3 státech
- 2. stupeň
opatrnost navazování obchodních kontaktů, požadavek blízkosti geografické nebo kulturní (př. GB - USA jazyk, kultura)
- 3. stupeň
důraz na tržní možnosti v jednotlivých zemích více než na kulturní a spotřební velikost jednotlivých trhů
2) Prodávající musí reklamace přijímat
3) V provozovně musí být přítomen pracovník pověřený vyřizováním reklamací
4) Rozhodnout o reklamaci ihned, při složitějších případech do 3 pracovních dnů
5) Reklamace musí být vyřízena do 30 dnů od uplatnění, po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva jakoby se jednalo o vadu ....(nepřečtu)
6) Standardní záruční lhůty - 6 měsíců, potraviny - 8 dní, krmiva - 3 týdny, zvířata - 6 týdnů
7) Pokud vada odstranitelná - musí ji prodejce bezplatně odstranit
8) Prodávající nemusí mít vyvěšen reklamní řád, ale musí seznámit zákazníka s podmínkami reklamace
Stupně rozvoje mezinárodní aktivity firem:
- 1. stupeň
jako následek potíží na původním vnitřním trhu
mezinárodní expanze se uskutečňuje hlavně do sousedních států
koncem 80. let působí 2/3 nejznámějších firem ve 2-3 státech
- 2. stupeň
opatrnost navazování obchodních kontaktů, požadavek blízkosti geografické nebo kulturní (př. GB - USA jazyk, kultura)
- 3. stupeň
důraz na tržní možnosti v jednotlivých zemích více než na kulturní a spotřební velikost jednotlivých trhů
2. EVROPSKÉ INSTITUCE
1) Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele (*1973)
2) Spotřebitelská výkaz - vytvořila ho Evropská komise - konzultovat problémy
3) Evropská skupina pro spotřebitelská práva (ECLE)
- z právníků a akademiků
- posílit propojení mezi právními zástupci a výzkumníky
4) Evropský úřad pro potraviny (EFA)
- nejdůležitější
- nezávazné poradenství, podpora a informovanost o nebezpečích souvisejících s potravinami
-činnost zahájí 2002
1. EVROPSKÉ SPOTŘEBITELSKÉ ORGANIZACE
1. BEUC - Svaz evropských spotřebitelů
2. AEC - Asociace evropských spotřebitelů
3. ANEC - Evropská asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci
- zaměřena na účast spotřebitelů v procesu normalizace
2) Spotřebitelská výkaz - vytvořila ho Evropská komise - konzultovat problémy
3) Evropská skupina pro spotřebitelská práva (ECLE)
- z právníků a akademiků
- posílit propojení mezi právními zástupci a výzkumníky
4) Evropský úřad pro potraviny (EFA)
- nejdůležitější
- nezávazné poradenství, podpora a informovanost o nebezpečích souvisejících s potravinami
-činnost zahájí 2002
1. EVROPSKÉ SPOTŘEBITELSKÉ ORGANIZACE
1. BEUC - Svaz evropských spotřebitelů
2. AEC - Asociace evropských spotřebitelů
3. ANEC - Evropská asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci
- zaměřena na účast spotřebitelů v procesu normalizace
IV. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
- pokud vada výrobku způsobí škodu na zdraví či majetku, odpovídá výrobce
- definuje výrobce, vadu
- výrobce odpovídá za škodu, pokud přesáhne 5 tis. Kč, nelze se jí zprostit
V. Zákon - Obchodní zákoník
- obchodně- závazkové vztahy
- rozeznává vady:
faktické - není jakost, správné údaje
právní - zatížení právem 3. osoby
zjevné
skryté
VI. Zákon o České obchodní inspekci
- pravomoci ČOI a sankce
- dozor nad dodržováním obecně závazných právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele
- zda spotřebitel není klamán nepravdivými údaji
VII. Zákon České zemědělské a potravinářské inspekci
- kontroluje zemědělské a potravinářské a tabákové výrobky v celém řetězci od výroby po prodej
- hygienická nezávadnost
VIII. Občanský zákoník
- prodej zboží v obchodě
- prodej zboží na objednávku, kupní smlouva - náležitosti
- definuje výrobce, vadu
- výrobce odpovídá za škodu, pokud přesáhne 5 tis. Kč, nelze se jí zprostit
V. Zákon - Obchodní zákoník
- obchodně- závazkové vztahy
- rozeznává vady:
faktické - není jakost, správné údaje
právní - zatížení právem 3. osoby
zjevné
skryté
VI. Zákon o České obchodní inspekci
- pravomoci ČOI a sankce
- dozor nad dodržováním obecně závazných právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele
- zda spotřebitel není klamán nepravdivými údaji
VII. Zákon České zemědělské a potravinářské inspekci
- kontroluje zemědělské a potravinářské a tabákové výrobky v celém řetězci od výroby po prodej
- hygienická nezávadnost
VIII. Občanský zákoník
- prodej zboží v obchodě
- prodej zboží na objednávku, kupní smlouva - náležitosti
IX. Zákon o odpadech
- výrobci a dovozci musí zajišťovat na výrobku informace o způsobu využití a zneškodnění obalů
- od 1/1 2001 - zákaz výroby a dovozu obalů v PVC
- sleduje obsah Cd, Hg, Pb v obalu
X. Zákon o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejen
XI. Zákon o cenách
1. ORGÁNY STÁTNÍHO DOZORU
ČZ a PI, ČOI, Státní veterinární správa, Hygienická služba, Celní orgány
2. OCHRANA SPOTŘEBITELE V RÁMCI EU
- zahájení - Jednotný evropský akt
® přepracování a harmonizace technických norem - zboží musí být bezpečné = jediný požadavek
Úloha EU - vytvářet minimální úroveň ochrany spotřebitele
- od 1/1 2001 - zákaz výroby a dovozu obalů v PVC
- sleduje obsah Cd, Hg, Pb v obalu
X. Zákon o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejen
XI. Zákon o cenách
1. ORGÁNY STÁTNÍHO DOZORU
ČZ a PI, ČOI, Státní veterinární správa, Hygienická služba, Celní orgány
2. OCHRANA SPOTŘEBITELE V RÁMCI EU
- zahájení - Jednotný evropský akt
® přepracování a harmonizace technických norem - zboží musí být bezpečné = jediný požadavek
Úloha EU - vytvářet minimální úroveň ochrany spotřebitele
Na výrobku má být:
název, označení výrobce nebo dovozce, hmotnost, množství, míra, velikost, rozměr, složení, minimální trvanlivost (u potravin), použitelnost do (u rychle se kazících potravin), pravidla pro zacházení (v češtině!)
II. Zákon o potravinách a tabákových výrobcích
- povinnosti podnikatelů při výrobě potravin a tabákových výrobků a uvádění do oběhů
- státní dozor
- definuje potraviny, potraviny živočišného původu, nezávadnost potravin, suroviny, přídavné látky, jakost, datum použitelnosti, datum minimální trvanlivosti
III. Zákon o technických požadavcích na výrobky
- požadavky na výrobky, které by mohly ohrozit zdraví osob, majetek, životní prostředí
- uplatňování norem a státní zkušebnictví
Technický předpis - právní předpis, který obsahuje technické požadavky na výrobek
Norma - dokument - pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice
Harmonizovaná norma - pokud je určena pro splnění technických požadavků na výrobek vyplývajících z technického předpisu, vztahuje se vždy k předpisu
Vydávání norem zabezpečuje stát (MPO) nebo pověří autorizovanou osobu (PO)
- udílení pokut
II. Zákon o potravinách a tabákových výrobcích
- povinnosti podnikatelů při výrobě potravin a tabákových výrobků a uvádění do oběhů
- státní dozor
- definuje potraviny, potraviny živočišného původu, nezávadnost potravin, suroviny, přídavné látky, jakost, datum použitelnosti, datum minimální trvanlivosti
III. Zákon o technických požadavcích na výrobky
- požadavky na výrobky, které by mohly ohrozit zdraví osob, majetek, životní prostředí
- uplatňování norem a státní zkušebnictví
Technický předpis - právní předpis, který obsahuje technické požadavky na výrobek
Norma - dokument - pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice
Harmonizovaná norma - pokud je určena pro splnění technických požadavků na výrobek vyplývajících z technického předpisu, vztahuje se vždy k předpisu
Vydávání norem zabezpečuje stát (MPO) nebo pověří autorizovanou osobu (PO)
- udílení pokut
1. KONCEPCE SPOTŘEBITELSKÉ POLITIKY ČR NA ROK 2001 - 2005
- vypracovává vláda jako součást Národního programu přípravy ČR na vstup do EU, schválen 31/5 2000
Cíle:
- chránit bezpečnost života, zdraví a ekonomické zájmy občanů, přispívat k ochraně vnitřního trhu před nekalým jednáním
- rozvíjet činnosti nevládních spotřebních organizací
- zlepšovat informovanost
- přispět k dosažení kompatibility trhu ČR s vnitřním trhem EU
- podílet se na vytváření důvěry v elektronický trh
- uplatňovat zásady v souladu s ochranou životního prostředí
Dnes - 28 spotřebitelských center
2000 založen Spotřebitelský poradní výbor - poradní orgán vlády, pro dialog mezi vládou a nezávislými spotřebitelskými organizacemi
- pro zvyšování spotřebitelského uvědomění je důležitá role komerčních sdělovacích prostředků
Magazín Test - nejlepší spotřebitelská magazín ve střední a východní Evropě.
Cíle:
- chránit bezpečnost života, zdraví a ekonomické zájmy občanů, přispívat k ochraně vnitřního trhu před nekalým jednáním
- rozvíjet činnosti nevládních spotřebních organizací
- zlepšovat informovanost
- přispět k dosažení kompatibility trhu ČR s vnitřním trhem EU
- podílet se na vytváření důvěry v elektronický trh
- uplatňovat zásady v souladu s ochranou životního prostředí
Dnes - 28 spotřebitelských center
2000 založen Spotřebitelský poradní výbor - poradní orgán vlády, pro dialog mezi vládou a nezávislými spotřebitelskými organizacemi
- pro zvyšování spotřebitelského uvědomění je důležitá role komerčních sdělovacích prostředků
Magazín Test - nejlepší spotřebitelská magazín ve střední a východní Evropě.
1. PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY SPOTŘEBITELE
I. Zákon o ochraně spotřebitele
- stanovuje některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele, )koly veřejné správy a oprávnění spotřebitelů
Spotřebitel - FO, PO, která nakupuje výrobky nebo služby za jiným účelem než podnik
Výrobek - věc, která byla vyrobena nebo získána bez ohledu na stupeň zpracování a je určena k nabízení spotřebiteli
Prodávající - podnikatel, který prodává spotřebiteli výrobek nebo službu
Definice povinností prodávajícího:
1) prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství
2) prodávat výrobky v předepsané jakosti
3) prodávat za ceny v souladu s cenovými předpisy
4) zákaz diskriminace spotřebitele
zákaz nabídky a prodeje nebezpečných výrobků
zákaz klamání spotřebitele (nepravdivé, neúplné, nepřesné nebo přehnané údaje o výrobku či službě)
5) předvést výrobky na žádost spotřebitele
6) povinnost vydat doklad o koupi
7) při samoobslužném prodeji poskytnout vhodný obalový materiál
8) vykupovat vratné zálohované obaly bez ohledu na množství a vazby na nákup jiného zboží
9) zajistit viditelné a srozumitelné označení výrobku
- stanovuje některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele, )koly veřejné správy a oprávnění spotřebitelů
Spotřebitel - FO, PO, která nakupuje výrobky nebo služby za jiným účelem než podnik
Výrobek - věc, která byla vyrobena nebo získána bez ohledu na stupeň zpracování a je určena k nabízení spotřebiteli
Prodávající - podnikatel, který prodává spotřebiteli výrobek nebo službu
Definice povinností prodávajícího:
1) prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství
2) prodávat výrobky v předepsané jakosti
3) prodávat za ceny v souladu s cenovými předpisy
4) zákaz diskriminace spotřebitele
zákaz nabídky a prodeje nebezpečných výrobků
zákaz klamání spotřebitele (nepravdivé, neúplné, nepřesné nebo přehnané údaje o výrobku či službě)
5) předvést výrobky na žádost spotřebitele
6) povinnost vydat doklad o koupi
7) při samoobslužném prodeji poskytnout vhodný obalový materiál
8) vykupovat vratné zálohované obaly bez ohledu na množství a vazby na nákup jiného zboží
9) zajistit viditelné a srozumitelné označení výrobku
ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 13.
OCHRANA SPOTŘEBITELE
1. ÚVOD
- tržní prostředí si zatím hledá samoregulační mechanismy a spotřebiteli chybí čas i kupní síla, aby se vyhnul rizikům vlivu reklamy, nové obchody
- užitečné jsou dobré vztahy mezi výrobce, prodávajícími dodavateli služeb a spotřebiteli
- spotřebitel má být vzdělaný, informovaný, rovnoprávný subjekt
- mohou mu pomoci občanské spotřebitelské organizace
Práva spotřebitele:
- na uspokojení potřeb
- na bezpečnost výrobků
- na informace
- na výběr
- být vyslyšen
- na náhradu
- na spotřeb. východu
- na zdravé životní prostředí
Spotřebitelská práva vyhlásil J.F.Kennedy (1962) - chránit svá práva mají spotřebitelé sami
1. ÚVOD
- tržní prostředí si zatím hledá samoregulační mechanismy a spotřebiteli chybí čas i kupní síla, aby se vyhnul rizikům vlivu reklamy, nové obchody
- užitečné jsou dobré vztahy mezi výrobce, prodávajícími dodavateli služeb a spotřebiteli
- spotřebitel má být vzdělaný, informovaný, rovnoprávný subjekt
- mohou mu pomoci občanské spotřebitelské organizace
Práva spotřebitele:
- na uspokojení potřeb
- na bezpečnost výrobků
- na informace
- na výběr
- být vyslyšen
- na náhradu
- na spotřeb. východu
- na zdravé životní prostředí
Spotřebitelská práva vyhlásil J.F.Kennedy (1962) - chránit svá práva mají spotřebitelé sami
Mezi zásady patří:
o kvalita se vztahuje na všechny činnosti v podniku
o odpovědnost za kvalitu je individuální
o zaměřit se na zlepšování vztahů a na týmovou práci
o porovnávat své výsledky s nejlepšími v oboru
Strategie - lidské zdroje - EFQM (hodnocení)
Kritéria "Předpoklady" dobrého fungování podniku:
* Vedení 10 % * Řízení pracovníků 9 % * Procesy 14 %
* Strategie a taktika 8 %
* Řízení zdrojů 9 %
ß
Předpoklady celkem 50 %
Kritéria "Výsledky" činností - zachycují výsledky jednotlivých aktivit:
* Spokojenost zaměstnanců 9 %
* Spokojenost zákazníků 20 %
* Vliv na společnost 6 %
* Ekonomické výsledky podnikání 15 %
ß
Výsledky celkem 50 %
o odpovědnost za kvalitu je individuální
o zaměřit se na zlepšování vztahů a na týmovou práci
o porovnávat své výsledky s nejlepšími v oboru
Strategie - lidské zdroje - EFQM (hodnocení)
Kritéria "Předpoklady" dobrého fungování podniku:
* Vedení 10 % * Řízení pracovníků 9 % * Procesy 14 %
* Strategie a taktika 8 %
* Řízení zdrojů 9 %
ß
Předpoklady celkem 50 %
Kritéria "Výsledky" činností - zachycují výsledky jednotlivých aktivit:
* Spokojenost zaměstnanců 9 %
* Spokojenost zákazníků 20 %
* Vliv na společnost 6 %
* Ekonomické výsledky podnikání 15 %
ß
Výsledky celkem 50 %
Práce v modelu TQM
Jak organizace sděluje a zavádí své strategie a plány
- prezentuje svou strategii a plány všem pracovníkům
- zabezpečuje, aby všichni pracovníci pochopili strategii a plány na úrovni činností, které se jich týkají
Jak organizace využitá celkový potenciál lidských zdrojů
- jak získává pracovníky a rozvíjí jejich schopnosti pro dosažení potřeb
- jak vytváří plány osobního rozvoje pracovníků (nábor, výcvik...)
Jakých výsledků organizace dosahuje ve vztahu ke spokojenosti vlastních pracovníků
- pouze pokud budou zaměstnanci v podniku spokojeni, mít vztah k práci...
- podnik má proto vyhodnocovat úroveň spokojenosti každého
Výsledky vnímání organizace z pohledu pracovníka v oblastech:
- pracovní prostředí
- komunikace
- možnosti postupu
- management
- hodnocení
- uznávání
- výcvik
- pracovní podmínky
Audit lidských zdrojů
- Styl vedení
- Komunikace
- Vztahy s kolegy
- Osobní rozvoj
- Spokojenost s prací
- Plat
- Zaměstnanecké výhody
- Jistota zaměstnání
- Pracovní prostředí
- Pracovní doba
- prezentuje svou strategii a plány všem pracovníkům
- zabezpečuje, aby všichni pracovníci pochopili strategii a plány na úrovni činností, které se jich týkají
Jak organizace využitá celkový potenciál lidských zdrojů
- jak získává pracovníky a rozvíjí jejich schopnosti pro dosažení potřeb
- jak vytváří plány osobního rozvoje pracovníků (nábor, výcvik...)
Jakých výsledků organizace dosahuje ve vztahu ke spokojenosti vlastních pracovníků
- pouze pokud budou zaměstnanci v podniku spokojeni, mít vztah k práci...
- podnik má proto vyhodnocovat úroveň spokojenosti každého
Výsledky vnímání organizace z pohledu pracovníka v oblastech:
- pracovní prostředí
- komunikace
- možnosti postupu
- management
- hodnocení
- uznávání
- výcvik
- pracovní podmínky
Audit lidských zdrojů
- Styl vedení
- Komunikace
- Vztahy s kolegy
- Osobní rozvoj
- Spokojenost s prací
- Plat
- Zaměstnanecké výhody
- Jistota zaměstnání
- Pracovní prostředí
- Pracovní doba
Měření výkonu:
1) Hmotným ukazatelem - fyzické vyjádření množství prodaných jednotek zboží
2) Hodnotovým ukazatelem - tržbou, množstvím realizovaných korun
3) Jednotkami času - pracnosti - spotřeba času nutná pro realizaci
Pracnost prodeje - čas k realizaci prodeje kusu zboží
pracnost tržeb - doba k realizaci jedné koruny obratu
4) Doplňujícími ukazateli - počet zákazníků, průměrná doba obsluhy, počet prodejů, průměrná hodnota prodeje
Vlivy působící na výkon
Objektivní: cena zboží
sortiment zboží
forma prodeje
pracovní podmínky (umístění prodejny, frekvence zákazníků, organizace práce, fyzikální podmínky)
obchodní zvyklosti (otevírací doba, omezení nákupu, dopravní zvyklosti)
struktura zaměstnanců (věk, zdravotní stav)
Subjektivní: kvalifikace zaměstnanců
forma hmotné zainteresovanosti
motivování pracovníků k výkonu
2) Hodnotovým ukazatelem - tržbou, množstvím realizovaných korun
3) Jednotkami času - pracnosti - spotřeba času nutná pro realizaci
Pracnost prodeje - čas k realizaci prodeje kusu zboží
pracnost tržeb - doba k realizaci jedné koruny obratu
4) Doplňujícími ukazateli - počet zákazníků, průměrná doba obsluhy, počet prodejů, průměrná hodnota prodeje
Vlivy působící na výkon
Objektivní: cena zboží
sortiment zboží
forma prodeje
pracovní podmínky (umístění prodejny, frekvence zákazníků, organizace práce, fyzikální podmínky)
obchodní zvyklosti (otevírací doba, omezení nákupu, dopravní zvyklosti)
struktura zaměstnanců (věk, zdravotní stav)
Subjektivní: kvalifikace zaměstnanců
forma hmotné zainteresovanosti
motivování pracovníků k výkonu
1. TQM - evropský model komplexního managementu jakosti
EFQM (European Foundation for Quality Management)
- evropská nadace pro manag. jakosti
- sdružuje 800 evropských společností (k 1/2000)
- zřídila Evropskou cenu za jakost (EQA)
EQA
- se zaměřuje na kvalitu produkce, kvalitu všech činností v organizaci vykonávaných, kvalitu organizace jako celku, ekonomické výsledky, konkurenceschopnost, postavení na trhu, vztah k řídícím pracovníkům, zákazníkům, zaměstnancům, k celému podniku
- firmy se posuzují podle kritérií, která jsou stanovena konkrétně na podmínky evropských podniků
- od roku 1991 - model The Business Excelence Mode - model podniku úspěšného na světovém trhu, pro který je stanoveno 9 hodnotících kritérií
TQM - model totální kvality
= přístup vedení organizace zaměřený na jakost, založený na účasti všech pracovníků, mající za cíl dlouhodobou prosperitu, spokojenost zákazníků, prospěch pracovníků organizace
- obsahuje návod, informace, jak se stát dobrým podnikem, konkurenceschopným, jak dosáhnout totální kvality, zlepšit řešení
- evropská nadace pro manag. jakosti
- sdružuje 800 evropských společností (k 1/2000)
- zřídila Evropskou cenu za jakost (EQA)
EQA
- se zaměřuje na kvalitu produkce, kvalitu všech činností v organizaci vykonávaných, kvalitu organizace jako celku, ekonomické výsledky, konkurenceschopnost, postavení na trhu, vztah k řídícím pracovníkům, zákazníkům, zaměstnancům, k celému podniku
- firmy se posuzují podle kritérií, která jsou stanovena konkrétně na podmínky evropských podniků
- od roku 1991 - model The Business Excelence Mode - model podniku úspěšného na světovém trhu, pro který je stanoveno 9 hodnotících kritérií
TQM - model totální kvality
= přístup vedení organizace zaměřený na jakost, založený na účasti všech pracovníků, mající za cíl dlouhodobou prosperitu, spokojenost zákazníků, prospěch pracovníků organizace
- obsahuje návod, informace, jak se stát dobrým podnikem, konkurenceschopným, jak dosáhnout totální kvality, zlepšit řešení
Hodnotící programy
Assessment Center
- používá se pro manažery firmy,
- posoudit, zda dotyčný odpovídá svými znalostmi a dovednostmi dané pozici, eventuelně zda má kapacitu na vyšší funkci
Tvorba programu AC
- vychází z popisu prací a definovaných kritérií pro danou funkci
- identifikuje potenciál pracovníka pro funkční postup
- určí specifické znalosti a dovednosti, které se mají rozvíjet
Zásady hodnocení pracovníků firmy:
- důraz na chování pracovníků
- používaná cvičení musí simulovat skutečnou pracovní situaci
- výsledky hodnoceny na základě několika dimenzí dle toho, o jaký typ funkce jde
- vždy je hodnoceno několik účastníků
- v zájmu zajištění co největší objektivity provádí hodnocení skupina, která je vyškolená
- výsledek slouží účastníkům jako zpětná vazba, silné x slabé stránky
- nároky na externí pracovníky
Metody při hodnocení:
- Studium dokumentů
- Rozhodovací studie
- Hraní rolí
- Skupinová diskuse
- Příprava a přednesení projevu
- Interview
- Testy a dotazníky
- Sebehodnocení
- používá se pro manažery firmy,
- posoudit, zda dotyčný odpovídá svými znalostmi a dovednostmi dané pozici, eventuelně zda má kapacitu na vyšší funkci
Tvorba programu AC
- vychází z popisu prací a definovaných kritérií pro danou funkci
- identifikuje potenciál pracovníka pro funkční postup
- určí specifické znalosti a dovednosti, které se mají rozvíjet
Zásady hodnocení pracovníků firmy:
- důraz na chování pracovníků
- používaná cvičení musí simulovat skutečnou pracovní situaci
- výsledky hodnoceny na základě několika dimenzí dle toho, o jaký typ funkce jde
- vždy je hodnoceno několik účastníků
- v zájmu zajištění co největší objektivity provádí hodnocení skupina, která je vyškolená
- výsledek slouží účastníkům jako zpětná vazba, silné x slabé stránky
- nároky na externí pracovníky
Metody při hodnocení:
- Studium dokumentů
- Rozhodovací studie
- Hraní rolí
- Skupinová diskuse
- Příprava a přednesení projevu
- Interview
- Testy a dotazníky
- Sebehodnocení
Kritéria pro hodnocení:
- Písemná komunikace, pravopis...
- Ústní komunikace
- Styl vedení
- Týmová práce
- Schopnost plánovat a organizovat
- Rozhodování
- Motivace
- Osobní silné stránky
- Analytické schopnosti
1. B. Hodnocení výkonu prodejního personálu
Kvantitativní stránka - tržba na pracovníka
Kvalitativní stránka - úroveň obsluhy, spokojenost zákazníka
Průměrný výkon V = X1/T1
X1 = tržba za sledované období,
T1 = průměrný počet pracovníků prodejny za sledované období
- Ústní komunikace
- Styl vedení
- Týmová práce
- Schopnost plánovat a organizovat
- Rozhodování
- Motivace
- Osobní silné stránky
- Analytické schopnosti
1. B. Hodnocení výkonu prodejního personálu
Kvantitativní stránka - tržba na pracovníka
Kvalitativní stránka - úroveň obsluhy, spokojenost zákazníka
Průměrný výkon V = X1/T1
X1 = tržba za sledované období,
T1 = průměrný počet pracovníků prodejny za sledované období
Režimy oddechu
- respektování biologických zvláštností organismu (muž x žena)
- respektování podmínek vnějšího prostředí (hluk, prašnost)
- respektování místních podmínek a zvyklostí (frekvence zákazníků, dojíždění do zaměstnání, stravování)
- respektování té části pracovníků, jejichž práce je psychicky y fyzicky namáhavá (stereotyp)
Hodnocení pracovníků:
1. A. Hodnocení administrativně správních pracovníků
· hodnocení dle kritérií a rysů osobnosti - nedostatečná objektivita
· hodnocení dle cílů pracovního místa - nástroj individuální rozhovor
Cíle individuálního rozhovoru
- zavést objektivitu hodnocení
- dát největší odpovědnost přímým nadřízeným
- hodnotit individuální výkonnost
- brát v úvahu přání a cíle hodnocených v dalším vývoji a vzdělávání
- respektování podmínek vnějšího prostředí (hluk, prašnost)
- respektování místních podmínek a zvyklostí (frekvence zákazníků, dojíždění do zaměstnání, stravování)
- respektování té části pracovníků, jejichž práce je psychicky y fyzicky namáhavá (stereotyp)
Hodnocení pracovníků:
1. A. Hodnocení administrativně správních pracovníků
· hodnocení dle kritérií a rysů osobnosti - nedostatečná objektivita
· hodnocení dle cílů pracovního místa - nástroj individuální rozhovor
Cíle individuálního rozhovoru
- zavést objektivitu hodnocení
- dát největší odpovědnost přímým nadřízeným
- hodnotit individuální výkonnost
- brát v úvahu přání a cíle hodnocených v dalším vývoji a vzdělávání
Individuální rozhovor umožňuje
- informovat a vzdělávat pracovníky
- stanovit přesné cíle, odchylky ze splnění cílů
- nalézt podmínky pro zlepšení výkonů, výsledků
Principy řízení individuálního rozhovoru:
- definovat jasná pravidla a kritéria, úkoly pracovního místa a jejich zveřejnění
- rozhovor vede přímý nadřízený s hodnoceným
- připravit podklady pro hodnocení - staré úkoly, jejich plnění či neplnění, vysvětlení příčin
- sepsat závěry - podepsané oběma
- zobecnit postup pro celý kolektiv
- počítat s možností odvolání hodnoceného k vyšším nadřízeným
- vytvořit vazby mezi hodnocením mimořádných výsledků a mzdovým oceněním
- vést minimálně jednou za rok
- rozlišovat mezi rozhovory hodnotícími, zaměřenými na odměňování a běžnými
Význam hodnocení
- možnost povýšení
- zvýšení mzdy
- zlepšení vztahů s organizací
- zlepšení vztahů se zákazníky
TIM - časový management - lze sledovat využití času práce, vytvoření vazeb mezi úkoly, pracovními místy, termíny, postupy, kontrolou
- stanovit přesné cíle, odchylky ze splnění cílů
- nalézt podmínky pro zlepšení výkonů, výsledků
Principy řízení individuálního rozhovoru:
- definovat jasná pravidla a kritéria, úkoly pracovního místa a jejich zveřejnění
- rozhovor vede přímý nadřízený s hodnoceným
- připravit podklady pro hodnocení - staré úkoly, jejich plnění či neplnění, vysvětlení příčin
- sepsat závěry - podepsané oběma
- zobecnit postup pro celý kolektiv
- počítat s možností odvolání hodnoceného k vyšším nadřízeným
- vytvořit vazby mezi hodnocením mimořádných výsledků a mzdovým oceněním
- vést minimálně jednou za rok
- rozlišovat mezi rozhovory hodnotícími, zaměřenými na odměňování a běžnými
Význam hodnocení
- možnost povýšení
- zvýšení mzdy
- zlepšení vztahů s organizací
- zlepšení vztahů se zákazníky
TIM - časový management - lze sledovat využití času práce, vytvoření vazeb mezi úkoly, pracovními místy, termíny, postupy, kontrolou
ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 12.
ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ
1. TRH PRÁCE
= nabídka + poptávka
Mezinárodní trh práce
migrace = mezinárodní pohyb pracovních sil
Vlivy:
ekonomické faktory - cena pracovních sil,
- poptávka po specifickém typu práce v zemích, kde se míní ekonomická situace
mimoekonomické faktory - rasové, národnostní
- náboženské
- vojenské
- politické
Migrace pracovníků v obchodě - prodejní personál,
- management - mezinárodní manažeři, kteří pracují v nadnárodních firmách
Tuzemský trh práce ČR - nezaměstnanost není velká
1. TRH PRÁCE
= nabídka + poptávka
Mezinárodní trh práce
migrace = mezinárodní pohyb pracovních sil
Vlivy:
ekonomické faktory - cena pracovních sil,
- poptávka po specifickém typu práce v zemích, kde se míní ekonomická situace
mimoekonomické faktory - rasové, národnostní
- náboženské
- vojenské
- politické
Migrace pracovníků v obchodě - prodejní personál,
- management - mezinárodní manažeři, kteří pracují v nadnárodních firmách
Tuzemský trh práce ČR - nezaměstnanost není velká
Charakteristiky:
1) Vliv privatizace a růstu soukromého sektoru
2) Rychlý růst obchodu a jeho podílu na celkové zaměstnanosti
3) Nízká mzda proti EU
4) Pružnost trhu práce
5) Vliv liberalizace a deregulace ekonomiky
1. CHARAKTERISTIKY PRÁCE V OBCHODĚ
· velké rozpětí činností
· specifika jednotlivých činností - každá činnost jiná specifika
Členění činností v obchodní firmě:
- velkoobchodní
- maloobchodní
- v restauracích
- v doprovodných službách
- v řízení a správě obchodní firmy
2) Rychlý růst obchodu a jeho podílu na celkové zaměstnanosti
3) Nízká mzda proti EU
4) Pružnost trhu práce
5) Vliv liberalizace a deregulace ekonomiky
1. CHARAKTERISTIKY PRÁCE V OBCHODĚ
· velké rozpětí činností
· specifika jednotlivých činností - každá činnost jiná specifika
Členění činností v obchodní firmě:
- velkoobchodní
- maloobchodní
- v restauracích
- v doprovodných službách
- v řízení a správě obchodní firmy
Specifika činností a profesí v obchodní firmě:
- počet pracovníků v jednotlivých činnostech
- rozdílné nároky na kvalifikaci uchazečů
- specifické nároky profesí daných rozdílným charakterem prací ve firmě
- rozdílné pracovní postupy, pracovní režimy, pracovní doba
- rozdílné podmínky práce, vybavení pracoviště
- rozdílná stimulace pracovního výkonu, forma mzdy, hodnocení výkonu
Pracovní podmínky v obchodní firmě
= komplex ergonomických faktorů (psychická a fyzická zátěž),
technických faktorů (BOZP),
fyzikálně-hygienických faktorů (osvětlení, barvy, hluk, mikroklima)
1. Pracovní režimy
- plný pracovní úvazek - pravidelný
- práce na směny
- zkrácený pracovní týden (program 4 - 40)
- stálá částečná pracovní doba
- flexibilní pracovní doba
- stálice pracovní místa
- telecomuning
- cyklické nástupy obsluhujících
- rozdílné nároky na kvalifikaci uchazečů
- specifické nároky profesí daných rozdílným charakterem prací ve firmě
- rozdílné pracovní postupy, pracovní režimy, pracovní doba
- rozdílné podmínky práce, vybavení pracoviště
- rozdílná stimulace pracovního výkonu, forma mzdy, hodnocení výkonu
Pracovní podmínky v obchodní firmě
= komplex ergonomických faktorů (psychická a fyzická zátěž),
technických faktorů (BOZP),
fyzikálně-hygienických faktorů (osvětlení, barvy, hluk, mikroklima)
1. Pracovní režimy
- plný pracovní úvazek - pravidelný
- práce na směny
- zkrácený pracovní týden (program 4 - 40)
- stálá částečná pracovní doba
- flexibilní pracovní doba
- stálice pracovní místa
- telecomuning
- cyklické nástupy obsluhujících
1. VLIV SFÉRY OBĚHU NA JAKOST
= negativní vlivy na užitnou hodnotu zboží při přepravě, manipulaci a skladování
· Zboží je vystaveno od okamžiku skončení výroby do doby, než začne být využíváno pro účely k nimž je určeno, negativnímu vlivu řady činitelů
· Předpokladem úspěšné ochrany jakosti výrobku jsou dobré znalosti jednotlivých škodlivých vlivů a způsobu, jak jim co nejúčinněji čelit
Rozlišujeme škody vznikající působením:
· Nepříznivé, často neodvratitelné vlivy okolí
· Chyby a nedbalost při zacházení se zásilkami
· Nevhodná či nedostatečná péče o zboží v nepříznivém prostředí
Přepravní fáze oběhu:
=V této fázi se zaměřujeme na celý přepravní řetězec, který zahrnuje dopravu, skladování, přepravní a skladové manipulace
Skladba řetězce je závislá na:
· Charakteru zásilky (kusový nebo celonákladový, polety, kontejnery…)
· Geografickém charakteru přepravní trasy (vzdálenost, politicko-ekonomické aspekty, vnitro-, mezinárodní, námořní přeprava…)
· Charakteru hlavní přepravy (letecká, automobilová, železniční, lodní…)
· Zboží je vystaveno od okamžiku skončení výroby do doby, než začne být využíváno pro účely k nimž je určeno, negativnímu vlivu řady činitelů
· Předpokladem úspěšné ochrany jakosti výrobku jsou dobré znalosti jednotlivých škodlivých vlivů a způsobu, jak jim co nejúčinněji čelit
Rozlišujeme škody vznikající působením:
· Nepříznivé, často neodvratitelné vlivy okolí
· Chyby a nedbalost při zacházení se zásilkami
· Nevhodná či nedostatečná péče o zboží v nepříznivém prostředí
Přepravní fáze oběhu:
=V této fázi se zaměřujeme na celý přepravní řetězec, který zahrnuje dopravu, skladování, přepravní a skladové manipulace
Skladba řetězce je závislá na:
· Charakteru zásilky (kusový nebo celonákladový, polety, kontejnery…)
· Geografickém charakteru přepravní trasy (vzdálenost, politicko-ekonomické aspekty, vnitro-, mezinárodní, námořní přeprava…)
· Charakteru hlavní přepravy (letecká, automobilová, železniční, lodní…)
Vlivy mechanické, biologické, klimatické a společenské
Vnější přepravní rizika lze podle původu rozdělit na rizika:
· Mechanická (laky, nárazy, vibrace…) – způsobují deformace obalových prostředků
· Klimatická (voda, vlhkost, prach, teplota…) – ovlivňují mechanické vlastnosti obalových prostředků a materiálů
· Biologická (hlodavci, hmyz…)
· Společenská (krádeže, ztráty, nedoručitelnost zásilky…)
Rozložení rizik: 60% mechanická, 25% společenská, 15% klimatická a biologická
1. NÁRODNÍ PROGRAM PODPORY JAKOSTI 2002
· Aktivity, které plánují jednotlivá ministerstva a nevládní organizace, které se zabývají problematikou jakosti
· Proces zvyšování jakosti souvisí s výchovou, vzděláváním, akreditací, poradenstvím, certifikací, bezpečností a ochranou zdraví při práci, péčí o životní prostředí a dalším
· Mechanická (laky, nárazy, vibrace…) – způsobují deformace obalových prostředků
· Klimatická (voda, vlhkost, prach, teplota…) – ovlivňují mechanické vlastnosti obalových prostředků a materiálů
· Biologická (hlodavci, hmyz…)
· Společenská (krádeže, ztráty, nedoručitelnost zásilky…)
Rozložení rizik: 60% mechanická, 25% společenská, 15% klimatická a biologická
1. NÁRODNÍ PROGRAM PODPORY JAKOSTI 2002
· Aktivity, které plánují jednotlivá ministerstva a nevládní organizace, které se zabývají problematikou jakosti
· Proces zvyšování jakosti souvisí s výchovou, vzděláváním, akreditací, poradenstvím, certifikací, bezpečností a ochranou zdraví při práci, péčí o životní prostředí a dalším
Znaky jakosti ve výrobcích
= dílčí vlastnosti výrobků => 5 skupin:
· Technické – fyzikální, chemické, technické parametry, přesnost….
· Provozní – projevují se při používání – spolehlivost, životnost, udržovatelnost…
· Estetické – móda, konečná úprava…
· Ekonomické – náklady ve výrobě, A spojené s distribucí, A v provozu…
· Ekologické – recyklace, vztah k životnímu prostředí…
Obsah jakosti:
Mezi základní užitné vlastnosti, které se podílejí na jakosti patří: funkčnost, zdravotní nezávadnost estetická a módní působivost, ovladatelnost, trvanlivost, spolehlivost, udržovatelnost
1. ZÁKLADNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ JAKOST
Mají jak stimulační, tak limitující charakter
a) faktory na straně požadavků a očekávání spotřebitelů
· styl života, fyziolog. Charakter osobnosti, spotřebitelské zvyklosti, koupěschopnost, vliv reklamy…
b) faktory na straně možnosti výroby a prodeje:
· požadavky a očekávání trhu
· podmínky prodeje
· předpisy na ochranu zdraví
· daňová a úvěrová politika
· Technické – fyzikální, chemické, technické parametry, přesnost….
· Provozní – projevují se při používání – spolehlivost, životnost, udržovatelnost…
· Estetické – móda, konečná úprava…
· Ekonomické – náklady ve výrobě, A spojené s distribucí, A v provozu…
· Ekologické – recyklace, vztah k životnímu prostředí…
Obsah jakosti:
Mezi základní užitné vlastnosti, které se podílejí na jakosti patří: funkčnost, zdravotní nezávadnost estetická a módní působivost, ovladatelnost, trvanlivost, spolehlivost, udržovatelnost
1. ZÁKLADNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ JAKOST
Mají jak stimulační, tak limitující charakter
a) faktory na straně požadavků a očekávání spotřebitelů
· styl života, fyziolog. Charakter osobnosti, spotřebitelské zvyklosti, koupěschopnost, vliv reklamy…
b) faktory na straně možnosti výroby a prodeje:
· požadavky a očekávání trhu
· podmínky prodeje
· předpisy na ochranu zdraví
· daňová a úvěrová politika
Stanovení požadavků na jakost
· charakterizuje tzv. cílovou jakost – podkladem pro stanovení jsou analýzy uživatelských potřeb
· obecné požadavky na jakost výrobku
· jak je definována potřeba, kterou má výrobek uspokojit?
· Jaká je základní fce výrobku?
· Jaké další fce plní výrobek?
· Jakým způsobem výrobek plní své fce?
· Za jakých podmínek plní výrobek své fce?
1. VLIV VÝROBNÍHO PROCESU NA JAKOST
Podíl jednotlivých činností v podniku na vzniku ztrát na jakosti:
Marketingový výzkum 20% Expedice 3%
Vývoj 10% Doprava 2%
Příprava výroby 10% Prodej 3%
Výroba 2%
ð součet je 50%, neboť zákazníkem vnímaná výsledná jakost představuje pouze 50% naplnění jeho reálných i skrytých potřeb.
ð Požadujeme-li vysokou úroveň jakosti, musíme ji zajistit ve všech etapách vzniku výrobku!
· obecné požadavky na jakost výrobku
· jak je definována potřeba, kterou má výrobek uspokojit?
· Jaká je základní fce výrobku?
· Jaké další fce plní výrobek?
· Jakým způsobem výrobek plní své fce?
· Za jakých podmínek plní výrobek své fce?
1. VLIV VÝROBNÍHO PROCESU NA JAKOST
Podíl jednotlivých činností v podniku na vzniku ztrát na jakosti:
Marketingový výzkum 20% Expedice 3%
Vývoj 10% Doprava 2%
Příprava výroby 10% Prodej 3%
Výroba 2%
ð součet je 50%, neboť zákazníkem vnímaná výsledná jakost představuje pouze 50% naplnění jeho reálných i skrytých potřeb.
ð Požadujeme-li vysokou úroveň jakosti, musíme ji zajistit ve všech etapách vzniku výrobku!
70. Léta
à i výrobek bez vady je obtížně prodejný, jakost se spojovala s užitečností výrobku a jeho funkcemi ve spotřebě
à jakostní výrobek – ten, který uspokojil názor trhu na jeho užití
à vytvářeny soubory žádoucích vlastností výrobků jako podklad pro výrobní inovace
à těžiště tvorby jakosti a inovace se přesouvá do předvýrobní etapy
· 70. – 80. Léta
à vyspělé země komplexní přístup k jakosti výrobků
à spotřebitel není ovlivněn pouze hmotnými vlastnostmi výrobku, ale i výší nákladů, které na pořízení a provoz vynaloží
à zdokonalení výrobků => rostou výrobní náklady => odraz v ceně
· 90. Léta
à „lépe a levněji“ => strategie jakosti
à organizací řešení vztahu mezi věcnou a hodnotovou stránkou zb. Umožňuje vytvářet optimální vztah mezi užitečností produkce a úrovní produktivity práce
à při rozhodování o inovacích výrobku vyhrává ten výrobek u něhož je přírůstek užitečnosti vyšší než přírůstek nákladů
à jakostní výrobek – ten, který uspokojil názor trhu na jeho užití
à vytvářeny soubory žádoucích vlastností výrobků jako podklad pro výrobní inovace
à těžiště tvorby jakosti a inovace se přesouvá do předvýrobní etapy
· 70. – 80. Léta
à vyspělé země komplexní přístup k jakosti výrobků
à spotřebitel není ovlivněn pouze hmotnými vlastnostmi výrobku, ale i výší nákladů, které na pořízení a provoz vynaloží
à zdokonalení výrobků => rostou výrobní náklady => odraz v ceně
· 90. Léta
à „lépe a levněji“ => strategie jakosti
à organizací řešení vztahu mezi věcnou a hodnotovou stránkou zb. Umožňuje vytvářet optimální vztah mezi užitečností produkce a úrovní produktivity práce
à při rozhodování o inovacích výrobku vyhrává ten výrobek u něhož je přírůstek užitečnosti vyšší než přírůstek nákladů
Úzce specializované prodejny – úzký a hluboký sortiment, specializované služby, vysoké ceny, vysoké nároky na kvalifikaci, odbornost personálu, design
Strategie jakosti sleduje 2 cíle:
1) splnit na co nejvyšší úrovni přání zákazníka kvalita v závislosti
· dnes se na vyspělých trzích střídávají v konkrétním boji výrobky obdobné užitečnosti v obdobných cenových relacích
· snaha uspět =>takové koncepce, které dovedou splnit zákazníkovi i jeho dosud nevyslovená přání => již nejde o to, aby výrobek splnil očekávání spotřebitele, ale aby jej předčil
· zvyšování jakosti není proces uzavřený (výrobce, který dnes podlehne uspokojení z momentálního úspěchu a nebude dále hledat cesty dalšího zlepšení jakosti, nepřežije budoucnost – dle názoru odborníků)
1. KOMPLEXNÍ POJETÍ JAKOSTI
· K problematice jakosti přistupovat komplexně a to ve všech fázích výrobků
· Jakost se musí řídit ve fázi vědy, výzkumu, vývoj, výroba, užití, likvidace
· Dnes patří i problematika životního prostředí k problematice jakosti
1) splnit na co nejvyšší úrovni přání zákazníka kvalita v závislosti
· dnes se na vyspělých trzích střídávají v konkrétním boji výrobky obdobné užitečnosti v obdobných cenových relacích
· snaha uspět =>takové koncepce, které dovedou splnit zákazníkovi i jeho dosud nevyslovená přání => již nejde o to, aby výrobek splnil očekávání spotřebitele, ale aby jej předčil
· zvyšování jakosti není proces uzavřený (výrobce, který dnes podlehne uspokojení z momentálního úspěchu a nebude dále hledat cesty dalšího zlepšení jakosti, nepřežije budoucnost – dle názoru odborníků)
1. KOMPLEXNÍ POJETÍ JAKOSTI
· K problematice jakosti přistupovat komplexně a to ve všech fázích výrobků
· Jakost se musí řídit ve fázi vědy, výzkumu, vývoj, výroba, užití, likvidace
· Dnes patří i problematika životního prostředí k problematice jakosti
ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 11.
JAKOST ZBOŽÍ
1. DEFINICE JAKOSTI A HISTORICKÝ POHLED NA JAKOST
Obecně je jakost definována v mezinárodní normě ISO 8402
ISO => souhrn vlastností a charakteristik výrobku nebo služby podmiňující jeho schopnost uspokojovat stanovené nebo předpokládané potřeby. Je atributem užitné hodnoty, je mírou její užitečnosti
Historický pohled na kategorie jakosti:
· Pojem jakost prodělal ve světě bouřlivý vývoj zejména po 2. Světové válce. Do té doby byl za jakostní výrobek považován takový, na jehož výrobu bylo použito dražších (a tím kvalitně lepších) materiálů
· V 50. – 60. Letech
à Centrem pozornosti při zabezpečení jakosti je výrobní proces
à Požadavky na technické parametry byly v normách , které byly základním kritériem posuzování jakosti
à Bylo vytvořeno značné množství norem (podrobných), které vyžadovaly revizi + vznik útvarů techn. kontroly
1. DEFINICE JAKOSTI A HISTORICKÝ POHLED NA JAKOST
Obecně je jakost definována v mezinárodní normě ISO 8402
ISO => souhrn vlastností a charakteristik výrobku nebo služby podmiňující jeho schopnost uspokojovat stanovené nebo předpokládané potřeby. Je atributem užitné hodnoty, je mírou její užitečnosti
Historický pohled na kategorie jakosti:
· Pojem jakost prodělal ve světě bouřlivý vývoj zejména po 2. Světové válce. Do té doby byl za jakostní výrobek považován takový, na jehož výrobu bylo použito dražších (a tím kvalitně lepších) materiálů
· V 50. – 60. Letech
à Centrem pozornosti při zabezpečení jakosti je výrobní proces
à Požadavky na technické parametry byly v normách , které byly základním kritériem posuzování jakosti
à Bylo vytvořeno značné množství norem (podrobných), které vyžadovaly revizi + vznik útvarů techn. kontroly
Standardní klasifikace produkce
SKP zatřiďuje zb. Pro konečnou spotřebu, díly průmyslových výrobků, kompletační výrobya příslušenství prům. výrobků, práce výrobní povahy a služby
SKP obsahuje 10 položek
Potraviny a živá zvířata
Nápoje a tabák
suroviny
nerostná paliva
živočišné a rostlinné tuky
chemikálie a příbuzná výroba
materiální meziprodukty
stroje a přípravné zařízení
různé průmyslové výrobky
ostatní zboží jinde nezařazené
Identifikace zboží systémem EAN
o Evropský systém číslování zboží EAN (Europian Article Numbering)
o Někdy omezen na čárový kód
o Systém a evidence číslování je založen na identifikaci zboží dle jednotlivých druhů, země původu, čísla výrobce a výrobku
o Nejznámější čárový kód má 13 tříd – identifikace země, číslo organizacezapojené do systému EAN
SKP obsahuje 10 položek
Potraviny a živá zvířata
Nápoje a tabák
suroviny
nerostná paliva
živočišné a rostlinné tuky
chemikálie a příbuzná výroba
materiální meziprodukty
stroje a přípravné zařízení
různé průmyslové výrobky
ostatní zboží jinde nezařazené
Identifikace zboží systémem EAN
o Evropský systém číslování zboží EAN (Europian Article Numbering)
o Někdy omezen na čárový kód
o Systém a evidence číslování je založen na identifikaci zboží dle jednotlivých druhů, země původu, čísla výrobce a výrobku
o Nejznámější čárový kód má 13 tříd – identifikace země, číslo organizacezapojené do systému EAN
Funkce obalu a balení (základní)
Ochranná
Informační
Reklamní
Manipulační
Ekologická
Rozdělovací (spotřebitelské balení, meziobaly)
Požadavky na obaly
Velikost spotřebitelského obalu
Přepravní obal
Manipulační balení
Zprostředkované fce obalu:
Obal slouží k rozlišení zboží
Balení může snížit náklady na distribuci
Společenské aspekty balení (likvidace obalů, náklady, obalový design,…)
Informační
Reklamní
Manipulační
Ekologická
Rozdělovací (spotřebitelské balení, meziobaly)
Požadavky na obaly
Velikost spotřebitelského obalu
Přepravní obal
Manipulační balení
Zprostředkované fce obalu:
Obal slouží k rozlišení zboží
Balení může snížit náklady na distribuci
Společenské aspekty balení (likvidace obalů, náklady, obalový design,…)
MEZINÁRODNÍ TŘÍDĚNÍ SORTIMENTU
FOOD – potraviny → DRY GOODS – suchý sortiment, PERISMABLE GOODS – rychle se kazící sortiment
NON – FOOD – nepotravinářské zboží → SOFT – měkké zboží, HARD (WHITE, BROWN) – tvrdé zboží
Komerční druh
Neboli typový druh
Základní prvek obchodního sortimentu
Znaky rozlišení: množství, obal, cena, hmotnost, barva, složení, materiál, střih, velikost, jakost, značka, tržní úprava
Hierarchické uspořádání sortimentu spotřebního zboží
Př.: sprchová baterie
Souborná třída (nepotravinářské zboží)
Třída zboží (průmyslové zboží)
Sortimentní obor (železářství)
Sortimentní skupina (armatury, instalační materiál)
Sortimentní podskupina (armatury zdravotnické)
Druh zboží (baterie sprchová)
Komerční druh ( baterie sprchová 1609 ½ x 100)
NON – FOOD – nepotravinářské zboží → SOFT – měkké zboží, HARD (WHITE, BROWN) – tvrdé zboží
Komerční druh
Neboli typový druh
Základní prvek obchodního sortimentu
Znaky rozlišení: množství, obal, cena, hmotnost, barva, složení, materiál, střih, velikost, jakost, značka, tržní úprava
Hierarchické uspořádání sortimentu spotřebního zboží
Př.: sprchová baterie
Souborná třída (nepotravinářské zboží)
Třída zboží (průmyslové zboží)
Sortimentní obor (železářství)
Sortimentní skupina (armatury, instalační materiál)
Sortimentní podskupina (armatury zdravotnické)
Druh zboží (baterie sprchová)
Komerční druh ( baterie sprchová 1609 ½ x 100)
Počet druhů v provozní jednotce je dán
Matričním počtem druhů zboží – rozsah sortimentu v jednotce bez ohledu zda jsou v aktuální nabídce jednotky
Ažuritním počtem druhů zboží – aktuální počet druhů v současné nabídce obchodní jednotky
Pojmy
Šířka sortimentu – skupiny, podskupiny a sortimentní soubory zboží
Hloubka sortimentu – výběr z počtu komerčních druhů v rámci určité šíře sortimentu daného oboru, sortimentních skupin, podskupin
Změny obchodního sortimentu – vývojové působí na dynamiku, sezónní – výkyvy ve spotřebitelské poptávce
Pracnost sortimentu
Dle širšího a užšího pojetí
Složitost sortimentu (prodej TV + prodej chleba)
Frekvence dodávek
Doba prodejnosti zboží
Fyzické vlastnosti zboží
Náročnost na péči a zařízení
Ztížení pracovních podmínek vyvolané sortimentem
Zvláštní odpovědnost
Pomoc zákazníkovi při nákupu
Ažuritním počtem druhů zboží – aktuální počet druhů v současné nabídce obchodní jednotky
Pojmy
Šířka sortimentu – skupiny, podskupiny a sortimentní soubory zboží
Hloubka sortimentu – výběr z počtu komerčních druhů v rámci určité šíře sortimentu daného oboru, sortimentních skupin, podskupin
Změny obchodního sortimentu – vývojové působí na dynamiku, sezónní – výkyvy ve spotřebitelské poptávce
Pracnost sortimentu
Dle širšího a užšího pojetí
Složitost sortimentu (prodej TV + prodej chleba)
Frekvence dodávek
Doba prodejnosti zboží
Fyzické vlastnosti zboží
Náročnost na péči a zařízení
Ztížení pracovních podmínek vyvolané sortimentem
Zvláštní odpovědnost
Pomoc zákazníkovi při nákupu
Technologické členěné sortimentu
- sortimentní skupiny, podskupiny se stejnými vlastnostmi, vyžadující stejnou manipulaci a uskladnění, mající stejné nebo podobné nároky na klimatické, provozní, hygienické a bezpečnostní pomínky.
V MO – seskupení do skupin vhodných pro jednotlivé způsoby prodeje
Ve VO . dle druhu a rychlosti obrátky se používá různý způsob skladování
Identifikace zboží
Číselná jednotná klasifikace zboží
Do roku 1994 platil systém jednotné klasifikace průmyslové výroby (JKPV) a jeho další varianty
Od roku 1995 zaveden systém Standardní klasifikace produkce SKP – Standard International Trade Classification
Klasifikace zboží
Předmětem SKP je základní třídění všech výrobků, prací výrobní povahy, služeb a aktiv
SKP byla vytvořena na bázi třídění evropským standardem CPA (Classification of Product by A…)
V MO – seskupení do skupin vhodných pro jednotlivé způsoby prodeje
Ve VO . dle druhu a rychlosti obrátky se používá různý způsob skladování
Identifikace zboží
Číselná jednotná klasifikace zboží
Do roku 1994 platil systém jednotné klasifikace průmyslové výroby (JKPV) a jeho další varianty
Od roku 1995 zaveden systém Standardní klasifikace produkce SKP – Standard International Trade Classification
Klasifikace zboží
Předmětem SKP je základní třídění všech výrobků, prací výrobní povahy, služeb a aktiv
SKP byla vytvořena na bázi třídění evropským standardem CPA (Classification of Product by A…)
K optimalizaci sortimentu jsou nutné 3 druhy údajů
Informace týkající se loajality, exkluzivity a zastupitelnosti kategorie
Údaje týkající se prodeje
Interní data prodejce
Definice kategorie
Které produkty utvářejí kategorii?
Jaké potřeby zákazníka uspokojuje?
Jakou roli hraje kategorie pro zákazníka? (určení výhody, preference, sezónnost)
Definice zákazníka
Který zákazník nakupuje kategorii?
Proč ji nakupuje?
Kdy ji nakupuje?
Kde ji nakupuje?
Co z té kategorie nakupuje?
Měření výkonů
Jak se budou měřit výsledky?
Jak se mohou kvantifikovat?
1. SPACEMAN STORE SUITE
Vizuální systém optimalizace regálů – vytvořený za účelem poskytování podpory při vytváření a hodnocení plánogramů. Plánogram je graf rozvržení umístění určitého sortimentu produktů v regále. Nabízí optimální propočet zásob, podnikohospodářském analýzy, jakož i zdokonalenou metodu týkající se informací, manipulace a automatizace.
Údaje týkající se prodeje
Interní data prodejce
Definice kategorie
Které produkty utvářejí kategorii?
Jaké potřeby zákazníka uspokojuje?
Jakou roli hraje kategorie pro zákazníka? (určení výhody, preference, sezónnost)
Definice zákazníka
Který zákazník nakupuje kategorii?
Proč ji nakupuje?
Kdy ji nakupuje?
Kde ji nakupuje?
Co z té kategorie nakupuje?
Měření výkonů
Jak se budou měřit výsledky?
Jak se mohou kvantifikovat?
1. SPACEMAN STORE SUITE
Vizuální systém optimalizace regálů – vytvořený za účelem poskytování podpory při vytváření a hodnocení plánogramů. Plánogram je graf rozvržení umístění určitého sortimentu produktů v regále. Nabízí optimální propočet zásob, podnikohospodářském analýzy, jakož i zdokonalenou metodu týkající se informací, manipulace a automatizace.
ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 10.
OBCHODNÍ SORTIMENT, TŘÍDĚNÍ ZBOŽÍ A JEHO IDENTIFIKACE
Obchodní sortiment
Z latinského slova sortion – rozdělovat, zařazovat
2 skupiny:
Výrobní sortiment
Obchodní sortiment – soubor produktů, uspořádaných podle obchodního záměru, vše co se nachází ve sféře „oběhu“ obchodu
spotřební zboží – třídí se podle různých hledisek
dle výrobního materiálu
dle účelu použití
dle častosti spotřeby (denní – základní potřeby, zboží občasné a dlouhodobé spotřeby)
dle požadovaného účelu
dle typizace
nespotřební zboží
zboží pro další podnikání
Obchodní sortiment
Z latinského slova sortion – rozdělovat, zařazovat
2 skupiny:
Výrobní sortiment
Obchodní sortiment – soubor produktů, uspořádaných podle obchodního záměru, vše co se nachází ve sféře „oběhu“ obchodu
spotřební zboží – třídí se podle různých hledisek
dle výrobního materiálu
dle účelu použití
dle častosti spotřeby (denní – základní potřeby, zboží občasné a dlouhodobé spotřeby)
dle požadovaného účelu
dle typizace
nespotřební zboží
zboží pro další podnikání
1. ECR (EFEKTIVNÍ SPOTŘEBITELSKÁ ODEZVA, EFFICIENT CONSUMER RESPONSE)
Cílem strategie ECR je maximalizace užitné hodnoty, jakosti zboží, optimalizace nabídky zb. A minimalizace nákladů
Základní pilíře systému
o Efektivní zásobování
o Efektivní sortiment
o Efektivní podpora prodeje
o Efektivní uvádění nových produktů na trh
Podstata ECR
ECR je založeno na principech
Akceptace posílení úlohy spotřebitele
Obchodník se stává partnerem zákazníka za účelem oboustranného prospěchu
Podstata ECR spočívá v tom, že dodavatel je pověřen zásobováním obchodu s cílem optimalizovat náklady obchodníka, pro splnění tohoto úkolu sdílí aktuální informace o stavu zásob s využíváním patřičné informační technologie
ECR aktivity jsou objektivně vynucenou reakcí na nedostatky v efektivitě řízení zásob a marketingových aktivit a rychle se rozšiřují v celém světě.
Dle dosavadních zkušeností jsou přínosy zavedení ECK pozitivní a vyčislitelné, znamenají významnou konkurenční výhodu.
V podmínkách českých firem je zavádění ECK součástí marketingové transformace podniků spojené s transformací managementu
Základní pilíře systému
o Efektivní zásobování
o Efektivní sortiment
o Efektivní podpora prodeje
o Efektivní uvádění nových produktů na trh
Podstata ECR
ECR je založeno na principech
Akceptace posílení úlohy spotřebitele
Obchodník se stává partnerem zákazníka za účelem oboustranného prospěchu
Podstata ECR spočívá v tom, že dodavatel je pověřen zásobováním obchodu s cílem optimalizovat náklady obchodníka, pro splnění tohoto úkolu sdílí aktuální informace o stavu zásob s využíváním patřičné informační technologie
ECR aktivity jsou objektivně vynucenou reakcí na nedostatky v efektivitě řízení zásob a marketingových aktivit a rychle se rozšiřují v celém světě.
Dle dosavadních zkušeností jsou přínosy zavedení ECK pozitivní a vyčislitelné, znamenají významnou konkurenční výhodu.
V podmínkách českých firem je zavádění ECK součástí marketingové transformace podniků spojené s transformací managementu
Přínosy
Rychlejší oběh zboží – vyřazení ležáků, snížení provozních nákladů, snížení zásob při vyšší přítomnosti zboží na regále, zefektivnění toku zb. A dokumentů v distribučním řetězci a optimalizaci promotion aktivit
Možnost lepšího plánování výroby, snížení zásob, úsporu logistických nákladů, zefektivnění promotion, optimalizace řízení výroby
Relativní snížení cen a zvýšení dostupnosti požadovaného zboží.
Bariéry zavedení ECR v ČR
Nedůvěra mezi výrobou a obchodem, zvýšit ochotu spolupracovat, sdílet důvěrná data
Nedostatečná úroveň informačních technologií všech účastníků
Nedostatek příslušného know-how zvyšuje riziko při zavádění
Stále stejná filosofie českých firem
1. CATEGORY MANAGEMENT
Proces řízení kategorií jako strategie podnikatelských jednotek prováděný společně dodavatelem a obchodníkem. Jde o řízení produktových kategorií. CM vnímá skupinu produktů jako samostatnou obchodní jednotku, která má vlastní trh, cíle a strategii
Základními složkami jsou
Marketing
Plánování
Nákup
Merchandising
Prodej
Možnost lepšího plánování výroby, snížení zásob, úsporu logistických nákladů, zefektivnění promotion, optimalizace řízení výroby
Relativní snížení cen a zvýšení dostupnosti požadovaného zboží.
Bariéry zavedení ECR v ČR
Nedůvěra mezi výrobou a obchodem, zvýšit ochotu spolupracovat, sdílet důvěrná data
Nedostatečná úroveň informačních technologií všech účastníků
Nedostatek příslušného know-how zvyšuje riziko při zavádění
Stále stejná filosofie českých firem
1. CATEGORY MANAGEMENT
Proces řízení kategorií jako strategie podnikatelských jednotek prováděný společně dodavatelem a obchodníkem. Jde o řízení produktových kategorií. CM vnímá skupinu produktů jako samostatnou obchodní jednotku, která má vlastní trh, cíle a strategii
Základními složkami jsou
Marketing
Plánování
Nákup
Merchandising
Prodej
1. EDI (ELEKTRONIC DATA INTERCHARGE)
Technologický základ logistiky distribuce zb., elektronická výměna klíčových obchodních dokumentů (ceníky, objednávky, dopravní pokyny, faktury) z aplikace do aplikace mezi nezávislými partnery
Rozhodující úlohu má systémová identifikace zb. Pomocí EAN standardů (systém identifikace pomocí označení čárovými kódy). Jde o jednoznačnou identifikaci zboží (spotřebitelské balení, distribuční balení, palety,…)
Schéma spolupráce
Výrobci
MO
EDI
Distribuce
EDI
Technologický předpoklad rozvoje obchodních strategií, zavedení EDI patří k základním podmínkám
Zefektivnění distribuce zboží
Je významný technologický krok, který vede ke koncepční změně logistiky distribuce zb.
Zavedení EDI předpokládá analýzu vnitřních procesů ve firmě
V ČR v roce 1996 projekt EDI na půdě Českého sdružení pro značkové výrobky jako iniciativa firem působících v Čr. Realizace probíhá v několika etapách:
Cílem byla vzájemná elektronická výměna dokumentů
Systémovým integrátorem projektu byl vybrán podnik Editel CZ
Do projektu byly zapojeny společnosti COOP, Čokoládovny, Pražské pivovary, Radegast, Setuza, Vitana a Interkontakt Group.
Rozhodující úlohu má systémová identifikace zb. Pomocí EAN standardů (systém identifikace pomocí označení čárovými kódy). Jde o jednoznačnou identifikaci zboží (spotřebitelské balení, distribuční balení, palety,…)
Schéma spolupráce
Výrobci
MO
EDI
Distribuce
EDI
Technologický předpoklad rozvoje obchodních strategií, zavedení EDI patří k základním podmínkám
Zefektivnění distribuce zboží
Je významný technologický krok, který vede ke koncepční změně logistiky distribuce zb.
Zavedení EDI předpokládá analýzu vnitřních procesů ve firmě
V ČR v roce 1996 projekt EDI na půdě Českého sdružení pro značkové výrobky jako iniciativa firem působících v Čr. Realizace probíhá v několika etapách:
Cílem byla vzájemná elektronická výměna dokumentů
Systémovým integrátorem projektu byl vybrán podnik Editel CZ
Do projektu byly zapojeny společnosti COOP, Čokoládovny, Pražské pivovary, Radegast, Setuza, Vitana a Interkontakt Group.
1. ELEKTRONICKÝ OBCHOD
Není – obchod přes elektronickou pokladnu
- obchod z počítačm řízeného skladu
Je – virtuální obchod (vybíráme neexistující zb. A v neexistujícím obchodě) platíme
existujícími penězi, nakonec ovšem dostaneme reálné zboží a z účtu jsou odepsané
reálné peníze
- všechny transakce mezi subjekty probíhají prostřednictvím sítí
- Účastníky jsou kupující, prodávající, banky
Výhody
Minimalizace nákladů na prostor
Minimalizace nákladů na personál
Minimalizace nákladů na provoz – nájmy, pronájmy, energie, voda
Minimalizace nákladů na poštovné, telefony, faxy
Minimalizace nákladů na bank. Zboží
Rychlost transakcí
Provoz 7 dní v týdnu 24 hodin denně
Spojení prodeje a marketingu
Nevýhody
Neosobní styk, není možné výrobky vyzkoušet, nedostatečná legislativa, nedůvěra k elektronickým finančním transakcím
- obchod z počítačm řízeného skladu
Je – virtuální obchod (vybíráme neexistující zb. A v neexistujícím obchodě) platíme
existujícími penězi, nakonec ovšem dostaneme reálné zboží a z účtu jsou odepsané
reálné peníze
- všechny transakce mezi subjekty probíhají prostřednictvím sítí
- Účastníky jsou kupující, prodávající, banky
Výhody
Minimalizace nákladů na prostor
Minimalizace nákladů na personál
Minimalizace nákladů na provoz – nájmy, pronájmy, energie, voda
Minimalizace nákladů na poštovné, telefony, faxy
Minimalizace nákladů na bank. Zboží
Rychlost transakcí
Provoz 7 dní v týdnu 24 hodin denně
Spojení prodeje a marketingu
Nevýhody
Neosobní styk, není možné výrobky vyzkoušet, nedostatečná legislativa, nedůvěra k elektronickým finančním transakcím
Prognóza do 2003
Růst podílu Top 10 se bude zvyšovat z dnešních 50 na 65 %
Pokles podílu nezáviského obchodu na 30%
Polarizace českého trhu
- velké obchodní firmy – top 10
- relativně malé nezávislé společnosti
ustálení počtu větších hypermarketů (zhruba 40)
další intenzivní výstavba menších hypermarketů
celkový počet hypermarketů dosáhne až 130
hlavní prioritou zůstanou konkurenční ceny
rostoucí důraz na úroveň managementu, efektivitu provozu i péči o celkovou kvalitu (vč. Problematiky čerstvého zboží)
důraz na MO značky
růst elektronického obchodu
Top 50 dodavatelů potravin
v rámci Top 50 dodavatelů mají sortimentní skupiny značně odlišnou váhu. Největšího obratu dosahují sortiment tabákových výrobků, alkoholických nápojů, cukrovinek a masných výrobků
6 z Top 10 českých dod. patří do mezinárodní skupiny. Na 1. místě se stejně jako v celosvětovém pořadí umístil Philip Morris, dále mezi top 10: Proctor & Gamble, Nestlé čokoládovny,
Pokles podílu nezáviského obchodu na 30%
Polarizace českého trhu
- velké obchodní firmy – top 10
- relativně malé nezávislé společnosti
ustálení počtu větších hypermarketů (zhruba 40)
další intenzivní výstavba menších hypermarketů
celkový počet hypermarketů dosáhne až 130
hlavní prioritou zůstanou konkurenční ceny
rostoucí důraz na úroveň managementu, efektivitu provozu i péči o celkovou kvalitu (vč. Problematiky čerstvého zboží)
důraz na MO značky
růst elektronického obchodu
Top 50 dodavatelů potravin
v rámci Top 50 dodavatelů mají sortimentní skupiny značně odlišnou váhu. Největšího obratu dosahují sortiment tabákových výrobků, alkoholických nápojů, cukrovinek a masných výrobků
6 z Top 10 českých dod. patří do mezinárodní skupiny. Na 1. místě se stejně jako v celosvětovém pořadí umístil Philip Morris, dále mezi top 10: Proctor & Gamble, Nestlé čokoládovny,
ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 9.
INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO OBCHOD
HISTORIE A BUDOUCNOST
1. OBCHOD A ROZSÁHLÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY – VÝVOJ
Historie
Izolovaná data (sklad, doprava, účetnictví)
Sdílení dat (firemní sítě, provázanost dat a systémů)
Sdílení procesů a služe (distribuce, zpracování sběr) komunikace, sdílení informací (spolupráce sysrémů různých subjektů)
Analogie vývoje
Buňka → člověk → lidstvo
Budoucnost
Propojení různých informačních systémů → dodavatelů, distribuční firmy, odběratelé, banky, státní správa
Přínosy – zrychlení všech operací, zlevnění operací
HISTORIE A BUDOUCNOST
1. OBCHOD A ROZSÁHLÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY – VÝVOJ
Historie
Izolovaná data (sklad, doprava, účetnictví)
Sdílení dat (firemní sítě, provázanost dat a systémů)
Sdílení procesů a služe (distribuce, zpracování sběr) komunikace, sdílení informací (spolupráce sysrémů různých subjektů)
Analogie vývoje
Buňka → člověk → lidstvo
Budoucnost
Propojení různých informačních systémů → dodavatelů, distribuční firmy, odběratelé, banky, státní správa
Přínosy – zrychlení všech operací, zlevnění operací
Horkými kandidáty na postup mezi první desítku“
Carrefour – zástupce největší obch. Skupiny v Evropě
Skupina SPAR, představována jednak provozovatelem hypermarketů Interspar, jednak VO společnost SPAR Teranova
U obou obch. Skupin došlo k poměrně vysokému nárůstu o více než 50%
Spotřební družstva
Počtem mezi českými firmami dominují
Nejúspěšnější – jednota ČB – v roce 2000 mírný růst obratu při zachování počtu prodejních jednotek
Podstata růstu tržeb jiných družstev bylo často převzetí obch. Sítě a jiných družstev
Specializovaní potrav. obchodníci
a) tabák. Sortiment vč. Tisku, cukrovinek, nápojů, tel. Karet – Geko Tabak (11 VO a 80 MO prodejen)
b) drogistické podniky a VO – dm drogeriemarkt, droxi, Rossmann, Drogerie VO, P. k. Solvent
Vývoj obratu TOP 10 obch. Skupin – 1993 – 22,8 mld., 97 – 58 mld., 2000 – 154,1 mld. Kč
Skupina SPAR, představována jednak provozovatelem hypermarketů Interspar, jednak VO společnost SPAR Teranova
U obou obch. Skupin došlo k poměrně vysokému nárůstu o více než 50%
Spotřební družstva
Počtem mezi českými firmami dominují
Nejúspěšnější – jednota ČB – v roce 2000 mírný růst obratu při zachování počtu prodejních jednotek
Podstata růstu tržeb jiných družstev bylo často převzetí obch. Sítě a jiných družstev
Specializovaní potrav. obchodníci
a) tabák. Sortiment vč. Tisku, cukrovinek, nápojů, tel. Karet – Geko Tabak (11 VO a 80 MO prodejen)
b) drogistické podniky a VO – dm drogeriemarkt, droxi, Rossmann, Drogerie VO, P. k. Solvent
Vývoj obratu TOP 10 obch. Skupin – 1993 – 22,8 mld., 97 – 58 mld., 2000 – 154,1 mld. Kč
TOP FIRMY
Makro Cash & Carry ČR
dceřiná spol. firmy SHV Macro, k 1. 1. 98 převzala veškeré VO aktivity v Evropě firma METRO AG.
V ČR 9 VO center, poslední deváté v plzni (7200 m2) otevřena 17. 7. 2002. Všechna centra společnosti mají celkovou plochu 15000 m2 z toho prodejní plocha 10500 m2 s výjimkou Černého mostu(7500 m2) a Plzně
Ahold Czech republic
Dcečinná spol. mezinárodní food providera ROYAL AHOLD se sídlem v nizozemském Zaandamu
Největší a 1 z nejrychleji se rozvýjející MO spol. v Čr s pročním obratem přesahujícím 23 mld., téměř 200 prodejen, vstup v 91 pod obchodním jménem EURONOVA
V současné době síť 37 hypermarketů Hypernova, 158 supermarketů Albert
Více než 85% zb. Pochází od domácích výrobců a dodavatelů
Rewe
V Čr 67 supermarketů Billa, pod společnost Rewe přešla Billa v roce 96. Druhou sítí je Penny market – diskontní potravi. řetězec typu „tvrdý diskont“ – sortiment je užší, hlavní důraz je kladen na co nejnižší cenu při zachování kvality
Kaufland
Řetězec moderních velkoplošných disk. prodejen s nabídkou převážně českých výrobků, 38 samoobslužných obch domů v ČR
dceřiná spol. firmy SHV Macro, k 1. 1. 98 převzala veškeré VO aktivity v Evropě firma METRO AG.
V ČR 9 VO center, poslední deváté v plzni (7200 m2) otevřena 17. 7. 2002. Všechna centra společnosti mají celkovou plochu 15000 m2 z toho prodejní plocha 10500 m2 s výjimkou Černého mostu(7500 m2) a Plzně
Ahold Czech republic
Dcečinná spol. mezinárodní food providera ROYAL AHOLD se sídlem v nizozemském Zaandamu
Největší a 1 z nejrychleji se rozvýjející MO spol. v Čr s pročním obratem přesahujícím 23 mld., téměř 200 prodejen, vstup v 91 pod obchodním jménem EURONOVA
V současné době síť 37 hypermarketů Hypernova, 158 supermarketů Albert
Více než 85% zb. Pochází od domácích výrobců a dodavatelů
Rewe
V Čr 67 supermarketů Billa, pod společnost Rewe přešla Billa v roce 96. Druhou sítí je Penny market – diskontní potravi. řetězec typu „tvrdý diskont“ – sortiment je užší, hlavní důraz je kladen na co nejnižší cenu při zachování kvality
Kaufland
Řetězec moderních velkoplošných disk. prodejen s nabídkou převážně českých výrobků, 38 samoobslužných obch domů v ČR
Top 50 obchodních firem v českém potravinn. Obchodě
Žebříček v širokém slova smyslu (vč. Obchodu s tabákovým zb., drogerií a kosmetikou)
Většinou zastoupeni maloobchodníci či velkoobchodníci s širokým potravinářským sortimentem
„specializovaní“ potravináři – vždy firmy vlastnící alespoň nějakou MO prodejnu
o 2000 – 2001 1. Makro, 2. Ahold Czech rep.
Hodnocení vývoje
mezi top 10 obch. Firmami nepřibyla od roku 1999 žádná nová ani tuto skupinu žádná firma neopustila
rozdíly mezi nejsilnějšími a třemi na konci „padesátky! Se stále prohlubují
celkový obrat top 50 dosáhl téměř 215 mld. Kč
73% obratu top 50 připadá na první desítku
podíl top 10 na celkovém českém MO dosáhl 28%
Desítka největších
pokračuje expanze prvních firem
budování nových supermarketů, hypermarketů a diskontů (Ahold, Rewe, Kaufland, Tengelman, Tesco, Globus)
stagnace tržeb Delvity a pokles tržeb spol. Julius Meinl
Geko Tabak opět jed. zástupcem v TOP 10
Většinou zastoupeni maloobchodníci či velkoobchodníci s širokým potravinářským sortimentem
„specializovaní“ potravináři – vždy firmy vlastnící alespoň nějakou MO prodejnu
o 2000 – 2001 1. Makro, 2. Ahold Czech rep.
Hodnocení vývoje
mezi top 10 obch. Firmami nepřibyla od roku 1999 žádná nová ani tuto skupinu žádná firma neopustila
rozdíly mezi nejsilnějšími a třemi na konci „padesátky! Se stále prohlubují
celkový obrat top 50 dosáhl téměř 215 mld. Kč
73% obratu top 50 připadá na první desítku
podíl top 10 na celkovém českém MO dosáhl 28%
Desítka největších
pokračuje expanze prvních firem
budování nových supermarketů, hypermarketů a diskontů (Ahold, Rewe, Kaufland, Tengelman, Tesco, Globus)
stagnace tržeb Delvity a pokles tržeb spol. Julius Meinl
Geko Tabak opět jed. zástupcem v TOP 10
ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 8.
TOP 10 (TOP 50) POTRAVINÁŘSKÝCH A NEPOTRAVINÁŘSKÝCH FIREM V ČR
TOP FIRMY, CHARAKTERISTIKY FIREM
TOP 10 POTR. A NEPOTR. FIREM V ČR
= žebříček společností operijících na trhu ČR sestavený podle velikosti obratu realizovaného
na českém trhu
Kromě hlavního žebříčku jsou sestavovány ještě dílčí žebříčky, a to :
Podle velikosti maloobchodního obratu
Podle obratu v sortimentu potravin
Podle VO a Cash & Carry obratu
Podle obratu v sortimentu nepotravin
Podle meziročního růstu obratu
Žebříček MO řetězců podle obratu
TOP FIRMY, CHARAKTERISTIKY FIREM
TOP 10 POTR. A NEPOTR. FIREM V ČR
= žebříček společností operijících na trhu ČR sestavený podle velikosti obratu realizovaného
na českém trhu
Kromě hlavního žebříčku jsou sestavovány ještě dílčí žebříčky, a to :
Podle velikosti maloobchodního obratu
Podle obratu v sortimentu potravin
Podle VO a Cash & Carry obratu
Podle obratu v sortimentu nepotravin
Podle meziročního růstu obratu
Žebříček MO řetězců podle obratu
Hypermarkety
o Hypermarkety
od 60. let, široký a hluboký sortiment, poptávka denní, častá, občasná, samoobslužný prodej, parkovací možnosti, dodatkové služby, agresivní cenová politika.Sortimentní počet druhů: 15 – 30 tis. (plný sortiment potravin, nepotravin. zb, zb bez obsluhy) Lokalizace: na okrajích měst, v rámci regionálních nákupních center, dobré dopravní spojení. Náhrada živé práce prodejní plochou a technikou, samoobslužná forma prodeje, racionalizace práce, využívání VT, vyloučení VO, nákupní spád cca 35 tis. Obyv., 20 min autem (Globus)
Univerzální obchodní domy ucelený univerzální sortiment, souborový nákup, vysoká úroveň nabídky, velký rozsah služeb, samoobslužná forma, střední a vyšší ceny, Prcní obchodní dům : Paříž 1826, v USA 1850, Prodejní plocha 1000 – 2000 m2 . Lokalizace: centra měst, dostatek parkovacích míst
Specializované obchodní domy nepotrav. zb., odívání, služby, střední a vyšší ceny, kombinovaná forma prodeje – pultový a samoobslužný prodej Prod. Plocha min. 5000 m2 .
Lokalizace: centra měst, čtvrťová, obvodová, regionální nák. Centra
Odborné velkoprodejny ucelený sortiment nepotr. zb. S vysokou obrátkou, samoobslužná forma prodeje, nižší ceny. Např. Hobby centrum, nábytek, potřeby pro domácnost, zahrádkáře, elektro, motoristy, atd. (DO IT YOURSELF) Prod. Plocha různé velikosti – 3 tis. m2 a více
Článek podporuje:
české ložnice, dětské postele, rustikální nábytek
od 60. let, široký a hluboký sortiment, poptávka denní, častá, občasná, samoobslužný prodej, parkovací možnosti, dodatkové služby, agresivní cenová politika.Sortimentní počet druhů: 15 – 30 tis. (plný sortiment potravin, nepotravin. zb, zb bez obsluhy) Lokalizace: na okrajích měst, v rámci regionálních nákupních center, dobré dopravní spojení. Náhrada živé práce prodejní plochou a technikou, samoobslužná forma prodeje, racionalizace práce, využívání VT, vyloučení VO, nákupní spád cca 35 tis. Obyv., 20 min autem (Globus)
Univerzální obchodní domy ucelený univerzální sortiment, souborový nákup, vysoká úroveň nabídky, velký rozsah služeb, samoobslužná forma, střední a vyšší ceny, Prcní obchodní dům : Paříž 1826, v USA 1850, Prodejní plocha 1000 – 2000 m2 . Lokalizace: centra měst, dostatek parkovacích míst
Specializované obchodní domy nepotrav. zb., odívání, služby, střední a vyšší ceny, kombinovaná forma prodeje – pultový a samoobslužný prodej Prod. Plocha min. 5000 m2 .
Lokalizace: centra měst, čtvrťová, obvodová, regionální nák. Centra
Odborné velkoprodejny ucelený sortiment nepotr. zb. S vysokou obrátkou, samoobslužná forma prodeje, nižší ceny. Např. Hobby centrum, nábytek, potřeby pro domácnost, zahrádkáře, elektro, motoristy, atd. (DO IT YOURSELF) Prod. Plocha různé velikosti – 3 tis. m2 a více
Článek podporuje:
české ložnice, dětské postele, rustikální nábytek
o Diskontni prodejny
- Hard discount - vznik v USA – 30. léta, nestálý sortiment, vysoká obrátka zboží, samoobslužná forma prodeje přímo z palet, stohů, objekty strohé, stavebně jednoduché řešení, nejsou výkladní skříně, prodloužená prodejní doba. Počet sort. druhů: 700 – 1000. Lokalizace: na rovných pozemcích na okrajích měst, dobrá parkovací možnost. Nejvíce u potravinářského zboží: Norsko, Finsko, Dánsko, Německo
- Soft discount – forma se uplatňuje u velkokapacitních samoobslužných typů jednotek. Vyšší počet sortim. druhů než u hard discountu (1 – 1,5 tis)
Vývojové tendence MO sítě
o Primární síť – základem tradiční provozní typy (specializované prodejny a obchodní domy) bude ztrácet na významu
o Sekundární síť – samoobslužná forma prodeje (hypermarkety, supermarkety, odborné velkoprodejny) – dynamický růst
o Terciální síť bez provozních ploch, pomocí nových elektronických zařízení (teletextu, elektronický obchod) dynamický růst v závislosti na možnostech techniky
o Kvarterní síť podoba skladových a výstavních ploch (auto – moto, paliva, stavebniny) – budou se oddalovat ostatním typům prodejen
- Soft discount – forma se uplatňuje u velkokapacitních samoobslužných typů jednotek. Vyšší počet sortim. druhů než u hard discountu (1 – 1,5 tis)
Vývojové tendence MO sítě
o Primární síť – základem tradiční provozní typy (specializované prodejny a obchodní domy) bude ztrácet na významu
o Sekundární síť – samoobslužná forma prodeje (hypermarkety, supermarkety, odborné velkoprodejny) – dynamický růst
o Terciální síť bez provozních ploch, pomocí nových elektronických zařízení (teletextu, elektronický obchod) dynamický růst v závislosti na možnostech techniky
o Kvarterní síť podoba skladových a výstavních ploch (auto – moto, paliva, stavebniny) – budou se oddalovat ostatním typům prodejen
o Úzce specializované prodejny
– úzký a hluboký sortiment, specializované služby, vysoké ceny, vysoké nároky na kvalifikaci, odbornost personálu, design interiéru
- Lokalizace: městské centrum, regionální střediska
- Sortiment: značkové výrobky(kosmetika, auta…)
Hlavní typy MO jednotek
Smíšené prodejny potraviny a nepotravinářské zboží s širokým a mělkým sortimentem, zboží denní potřeby, malá frekvence poptávky, vysoké náklady a ceny vyšší. Lokalizace: ve venkovském prostoru, na okraji měst
Supereta – samoobsluha potravin, základní druhy nepotravin. zb. Denní potřeby, nízká docházková vzdálenost. Prodejní plocha 200 – 400 m2. Lokalizace nádraží, hřiště, podchody, odpočívadla dálnic, čerpací stanice
Supermarkety – velkoprodejna – plný sortiment potravin a zákl. druky nepotr. zb., samoobslužná forma prodeje, parkovací možnosti. Prodejní plocha: nad 400 m2 , horní hranice se pohybuje od 1200 – 1500 (resp. 2500) m2 . Sortimentní počet druhů : 6 – 10 tis. – převaha potravin Lokalizace: základní až centrální vybavenost, součást obchodních domů, regionálních nákupních center, dopravních uzlů, parkovací místa
- Lokalizace: městské centrum, regionální střediska
- Sortiment: značkové výrobky(kosmetika, auta…)
Hlavní typy MO jednotek
Smíšené prodejny potraviny a nepotravinářské zboží s širokým a mělkým sortimentem, zboží denní potřeby, malá frekvence poptávky, vysoké náklady a ceny vyšší. Lokalizace: ve venkovském prostoru, na okraji měst
Supereta – samoobsluha potravin, základní druhy nepotravin. zb. Denní potřeby, nízká docházková vzdálenost. Prodejní plocha 200 – 400 m2. Lokalizace nádraží, hřiště, podchody, odpočívadla dálnic, čerpací stanice
Supermarkety – velkoprodejna – plný sortiment potravin a zákl. druky nepotr. zb., samoobslužná forma prodeje, parkovací možnosti. Prodejní plocha: nad 400 m2 , horní hranice se pohybuje od 1200 – 1500 (resp. 2500) m2 . Sortimentní počet druhů : 6 – 10 tis. – převaha potravin Lokalizace: základní až centrální vybavenost, součást obchodních domů, regionálních nákupních center, dopravních uzlů, parkovací místa
Členění specializovaného VO
Regálový VO (nepotraviny, forma vertikální kooperace, maloobchodník na riziko velkoobchodníka prodává ve vymezené části prodejny zboží velkoodběrateli
Prodejní sklady (sklady paliv, stavebnin, hutních výr. řeziva
Pojízdný velkoobchodník – prodej maloobchodníkům přímo z dodávkového automobilu – např. prodej květin v Holandsku)
Maloobchod
Einzelhandel, Retail trade, Commerce de de’tail
MO dnes poskytuje 7 – 12% všech pracovních příležitostí v NH
MO – zahrnuje nákup od VO nebo výrobce a jeho prodej bez dalšího zpracování konečnému spotřebiteli
Realizace MO
V síti prodejen
Mimo síť prodejen
MO síť
Stálá
Doplňková – na okraji měst – Večerka
Stacionární
Ambulantní
Prodejní sklady (sklady paliv, stavebnin, hutních výr. řeziva
Pojízdný velkoobchodník – prodej maloobchodníkům přímo z dodávkového automobilu – např. prodej květin v Holandsku)
Maloobchod
Einzelhandel, Retail trade, Commerce de de’tail
MO dnes poskytuje 7 – 12% všech pracovních příležitostí v NH
MO – zahrnuje nákup od VO nebo výrobce a jeho prodej bez dalšího zpracování konečnému spotřebiteli
Realizace MO
V síti prodejen
Mimo síť prodejen
MO síť
Stálá
Doplňková – na okraji měst – Večerka
Stacionární
Ambulantní
Hlavní typy MO jednotek
Hlavní typy MO jednotek
Diskontně orientované prodejny
Samoobslužné prodejny – superety
Supermarkety
Hypermarkety
Specializované (odborné prodejny)
Diskontní prodejny
Specializované prodejny
Úzce specializované
Smíšené
Obchodní domy
Specializované obchodní domy
Ambulantní prodej
Zásilkový obchod
Charakteristika MO jednotek
Specializované prodejny – široký sortiment, cenové relace vyšší, nároky na odbornost prodejního personálu
- Lokalizace městská centra, regionální nákupní centra, vybavenost městských obytných obvodů
- Sortiment: barvy, laky, nábytek, foto – kino
Článek podporuje:
české ložnice, dětské postele, rustikální nábytek
Diskontně orientované prodejny
Samoobslužné prodejny – superety
Supermarkety
Hypermarkety
Specializované (odborné prodejny)
Diskontní prodejny
Specializované prodejny
Úzce specializované
Smíšené
Obchodní domy
Specializované obchodní domy
Ambulantní prodej
Zásilkový obchod
Charakteristika MO jednotek
Specializované prodejny – široký sortiment, cenové relace vyšší, nároky na odbornost prodejního personálu
- Lokalizace městská centra, regionální nákupní centra, vybavenost městských obytných obvodů
- Sortiment: barvy, laky, nábytek, foto – kino
Článek podporuje:
české ložnice, dětské postele, rustikální nábytek
ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 7.
Význam a členění obchodní sítě, specializace v obchodě. Systemizace provozních jednotek (velkoobchodní a maloobchodní jednotky)
1. Specializace v obchodě
Specializace sortimentu zboží je rozdělení sortimentu na určité sortimentní skupiny, podskupiny, nebo druhy zboží.
Sortimentní specializací se sleduje především
o Zjednodušení obchodní činnosti
o Racionalizace práce v provozních jednotkách
o Využití kvalifikace pracovníků
o Vytvoření nákupních podmínek podle nákupních (spotřebních) zvyklostí
Sortiment obchodních jednotek v rámci specializace tvoří sortimentní skupina, obor nebo třída nebo několik skupin, oborů, atd
1. Specializace v obchodě
Specializace sortimentu zboží je rozdělení sortimentu na určité sortimentní skupiny, podskupiny, nebo druhy zboží.
Sortimentní specializací se sleduje především
o Zjednodušení obchodní činnosti
o Racionalizace práce v provozních jednotkách
o Využití kvalifikace pracovníků
o Vytvoření nákupních podmínek podle nákupních (spotřebních) zvyklostí
Sortiment obchodních jednotek v rámci specializace tvoří sortimentní skupina, obor nebo třída nebo několik skupin, oborů, atd
Seskupování se může odvíjet od:
Charakteru výrobního procesu (příbuzností výroby)
Frekvence spotřební poptávky
Charakteru spotřeby (souvislosti užití výrobku)
Specializace podle výrobního převodu zboží, podle vlastností nebo spotřeby mají vazbu na sortimentně specializované a úzce specializované jednotky.
Specializace podle frekvence spotřeby = u širokosortimentních jednotek se zbožím masové spotřeby (rychloobrátkové zboží)
1. SySTEMATIZACE PROVOZNÍCH JEDNOTEK
Různé varianty sortimentní specializace, její míra, provozní a stavební řešení i prodejní politiky vytvořily pestrou škálu forem nabídky prodeje zb. a zároveň provozních typů obchodních jednotek
Systematizace = přístup k vymezení profilu(zamíření) a utřídění těchto druhů provozních jednotek
Dva druhy znaků
o Strukturální znaky (statické povahy) – šířka a hloubka sortimentu, forma prodeje, umístění jednotky, velikost jednotky
o Instrumentální znaky (dynamické povahy) – cenová politika, kvalita nabízeného zboží, soubor nabízených služeb
Frekvence spotřební poptávky
Charakteru spotřeby (souvislosti užití výrobku)
Specializace podle výrobního převodu zboží, podle vlastností nebo spotřeby mají vazbu na sortimentně specializované a úzce specializované jednotky.
Specializace podle frekvence spotřeby = u širokosortimentních jednotek se zbožím masové spotřeby (rychloobrátkové zboží)
1. SySTEMATIZACE PROVOZNÍCH JEDNOTEK
Různé varianty sortimentní specializace, její míra, provozní a stavební řešení i prodejní politiky vytvořily pestrou škálu forem nabídky prodeje zb. a zároveň provozních typů obchodních jednotek
Systematizace = přístup k vymezení profilu(zamíření) a utřídění těchto druhů provozních jednotek
Dva druhy znaků
o Strukturální znaky (statické povahy) – šířka a hloubka sortimentu, forma prodeje, umístění jednotky, velikost jednotky
o Instrumentální znaky (dynamické povahy) – cenová politika, kvalita nabízeného zboží, soubor nabízených služeb
Velkoobchod
= podnik nakupující zboží ve velkém, a ve velkém prodávající maloobchodníkům, pohostinským zařízením a drobným výrobcům
Frekvence obchodu
Úprava výrobního sortimentu na obchodní
Kompletace sortimentu od výrobců na jednom místě
Skladování a rozvoz zboží odběratelům
Poskytování úvěru na zboží dobrým zákazníkům
Poskytování informací o trhu
Členění VO
Sortimentní
Specializovaný
Dodávkový (obslužný) – převažuje, udržují se zásoby ve skladě a zb. Se rozváží dle objednávky (vlastní autodoprava)
Agenturní – traťový velkoobchod (organizace dodávek od výrobců odběratelům, není fyzický pohyb zboží)
Samoobslužný VO (Cash and Carry) – vznik v USA v 60. letech, podíl okolo 5 –8% z celkového VO obratu, cca 10 – 13 tis. Druhů potravinářského sortimentu, cca 40 tis druhů nepotravinářského sortimentu (Makro)
Frekvence obchodu
Úprava výrobního sortimentu na obchodní
Kompletace sortimentu od výrobců na jednom místě
Skladování a rozvoz zboží odběratelům
Poskytování úvěru na zboží dobrým zákazníkům
Poskytování informací o trhu
Členění VO
Sortimentní
Specializovaný
Dodávkový (obslužný) – převažuje, udržují se zásoby ve skladě a zb. Se rozváží dle objednávky (vlastní autodoprava)
Agenturní – traťový velkoobchod (organizace dodávek od výrobců odběratelům, není fyzický pohyb zboží)
Samoobslužný VO (Cash and Carry) – vznik v USA v 60. letech, podíl okolo 5 –8% z celkového VO obratu, cca 10 – 13 tis. Druhů potravinářského sortimentu, cca 40 tis druhů nepotravinářského sortimentu (Makro)
3. FRANŠÍZING
la franchise = udělení přednostního práva
o obchodní metoda na bázi licenčního podnikání
o nájemce platí poplatek, nebo má provizi
o silná firma tvoří své kopie
Franšízor na základě smlouvy poskytuje franšízovi za úhradu právo nabízet statky nebo služby za používání:
o názvu firmy
o značky zboží
o charakteristického vybavení prodejny
o Know – how, atd.
Historie
Vznik v 19. stol. V USA (pendleři), průkopníci Singer, General Motors
Masové rozšíření po 2. světové válce v USA (Mc Donald’s, Holiday Inn)
Počátkem 60. let rozšíření do do Evropy
Dnes nejvíce v USA, Kanadě, Francii, Japonsku, EU
Dva typy spojení - dobrovolné
- kooperační
Druhy:
Zbožový
Výrobkový
Službový
Exkluzivní
Piggyback
Branchising
o obchodní metoda na bázi licenčního podnikání
o nájemce platí poplatek, nebo má provizi
o silná firma tvoří své kopie
Franšízor na základě smlouvy poskytuje franšízovi za úhradu právo nabízet statky nebo služby za používání:
o názvu firmy
o značky zboží
o charakteristického vybavení prodejny
o Know – how, atd.
Historie
Vznik v 19. stol. V USA (pendleři), průkopníci Singer, General Motors
Masové rozšíření po 2. světové válce v USA (Mc Donald’s, Holiday Inn)
Počátkem 60. let rozšíření do do Evropy
Dnes nejvíce v USA, Kanadě, Francii, Japonsku, EU
Dva typy spojení - dobrovolné
- kooperační
Druhy:
Zbožový
Výrobkový
Službový
Exkluzivní
Piggyback
Branchising
VÝHODY FRANCHISY
Přebírá know – how franšízora
Využívá vysoké znalosti trhů franšízorem
Profituje z národních marketingových aktivit
Zůstává právně samostatný podnikatel
Disponuje relativně velkou mírou volnosti při vedení podniku
Má k dispozici pernamentní poradenství
Může se orientovat na regionální zvláštnosti trhu
Nejznámější firmy: Mc Donald’s. Family Frost, Foto Quelle, OBI, Rema 1000
Nevýhody
Příjemce franšízingu musí financovat podstatnou část nákladů z vlastních zdrojů
Franšízantův prospěch odpovídá efektu jeho vyjednávacích schopností s vlastníkem systému
Omezená kreativita podnikání
Právní úprava v ČR
o do roku 1989 nebyla tato forma podnikání
o po 1990 první firmy
o ŽL volná ohlašovací
o Franšízová smlouva (kombinovaná – licenční, nájemní)
o Česká asociace franšízingu ČAF (www.czechfranchise.cz)
o Evropská franšízová federace
Využívá vysoké znalosti trhů franšízorem
Profituje z národních marketingových aktivit
Zůstává právně samostatný podnikatel
Disponuje relativně velkou mírou volnosti při vedení podniku
Má k dispozici pernamentní poradenství
Může se orientovat na regionální zvláštnosti trhu
Nejznámější firmy: Mc Donald’s. Family Frost, Foto Quelle, OBI, Rema 1000
Nevýhody
Příjemce franšízingu musí financovat podstatnou část nákladů z vlastních zdrojů
Franšízantův prospěch odpovídá efektu jeho vyjednávacích schopností s vlastníkem systému
Omezená kreativita podnikání
Právní úprava v ČR
o do roku 1989 nebyla tato forma podnikání
o po 1990 první firmy
o ŽL volná ohlašovací
o Franšízová smlouva (kombinovaná – licenční, nájemní)
o Česká asociace franšízingu ČAF (www.czechfranchise.cz)
o Evropská franšízová federace
Statistika – Evropa
4 000 franšízorů
180 000 franšízantů
1,5 mil. Zaměstnanců
Největší počet – Německo, VB, Francie
Největší dynamika růstu obratu – Belgie, Švédsko, VB
Služby 45 – 48%, obchod 30 – 32%, řemesla 11%, gastronomie 10%
Franchising – ČR
Údaje ČAF
80 franšíz. systémů Holiday Inn, Days Hotels, Adidas, Marks & Spencer, OBI
České subjekty Orea Hotels, značkové hospody Potrefená husa (Pražské pivovary), Hudy Sport
Rychloobrátkové zboží Novák – maso, uzeniny
Společnosti s prvky fran. podnikání – obch. aliance Bala, Flosmann, Hruška, Spar Šumava, Družstvo Šiplea
180 000 franšízantů
1,5 mil. Zaměstnanců
Největší počet – Německo, VB, Francie
Největší dynamika růstu obratu – Belgie, Švédsko, VB
Služby 45 – 48%, obchod 30 – 32%, řemesla 11%, gastronomie 10%
Franchising – ČR
Údaje ČAF
80 franšíz. systémů Holiday Inn, Days Hotels, Adidas, Marks & Spencer, OBI
České subjekty Orea Hotels, značkové hospody Potrefená husa (Pražské pivovary), Hudy Sport
Rychloobrátkové zboží Novák – maso, uzeniny
Společnosti s prvky fran. podnikání – obch. aliance Bala, Flosmann, Hruška, Spar Šumava, Družstvo Šiplea
2. VERTIKÁLNÍ KOOPERACE
= sdružení sledující logistický pohyb zb., princip dodavatel – odběratel
o Nákupní družstva a svazy (EDEKA, REWE, Kaufring, COOP)
o Drobné řetězce (smluvní vztah mezi maloobchodníkem a velkoobchodníkem, Spar)
o Centrální nákup ve velkém
o Informační systém (snížení zásob)
o Sklady (centrální a regionální)
o Nákupní centrály (obch. kontory, nejvyšší stupeň koncentrace) př. Nákupní centrála SD – COOP
Charakteristiky
Společný nákup ve velkém
Rozšířený sortiment
Společná strategie
Vlastní značka
Logistika
Centrální platby
o Nákupní družstva a svazy (EDEKA, REWE, Kaufring, COOP)
o Drobné řetězce (smluvní vztah mezi maloobchodníkem a velkoobchodníkem, Spar)
o Centrální nákup ve velkém
o Informační systém (snížení zásob)
o Sklady (centrální a regionální)
o Nákupní centrály (obch. kontory, nejvyšší stupeň koncentrace) př. Nákupní centrála SD – COOP
Charakteristiky
Společný nákup ve velkém
Rozšířený sortiment
Společná strategie
Vlastní značka
Logistika
Centrální platby
ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 6.
FORMY KOOPERACE, VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ
Obchodní kooperace – snaha souboru vlastníků nebo společností sdružovat se tak, aby bylo možné získat výhody, které poskytuje obchodní činnost velkých integrovaných celků
1. horizontální kooperace
= spolupráce firem ve stejné úrovni logistického pohybu zboží v určité oblasti
Cíl:
o Zvýšit atraktivitu prodejního místa
o Zvýšit prodej
o Snížit náklady
A) V maloobchodě
Soustředění obchodů v určité lokalitě, společný obchodní dům
Regionální nákupní středisko (nejtypičtější)
B) Ve velkoobchodě
Cílem je úspora investičních a provozních nákladů, společné inženýrské sítě, technický servis atd.)
Industrie park – soustřeďuje drobnou výrobu, skladování a další služby
Obchodní kooperace – snaha souboru vlastníků nebo společností sdružovat se tak, aby bylo možné získat výhody, které poskytuje obchodní činnost velkých integrovaných celků
1. horizontální kooperace
= spolupráce firem ve stejné úrovni logistického pohybu zboží v určité oblasti
Cíl:
o Zvýšit atraktivitu prodejního místa
o Zvýšit prodej
o Snížit náklady
A) V maloobchodě
Soustředění obchodů v určité lokalitě, společný obchodní dům
Regionální nákupní středisko (nejtypičtější)
B) Ve velkoobchodě
Cílem je úspora investičních a provozních nákladů, společné inženýrské sítě, technický servis atd.)
Industrie park – soustřeďuje drobnou výrobu, skladování a další služby
Globalizace
- jev provázející dějiny lidstva
- proces živelný (růst podílu spekulativního kapitálu, omezené mechanismy regulace trhu)
- nositelem pokroku i rizik spojených se sociální oblastí(egocentrická paradigmata managementu)
- bude po revoluci průmyslové, vědecko-technické následovat revoluce sociální a hodnotová?
Globalizace v obchodě
- historicky nejmladší tendence v obchodě
- jde o uplatňování vlastní obchodní strategie jako univerzální a nezávislé na ostatních trzích (Coca-cola)
- homogenní trh - spotřebitel se nerozlišuje z hlediska národních a místních rozdílů
- vznik jednotného evropského trhu Evropské unie
- jednotné know-how, společná marketingová komunikace, hromadný nákup
1. JEDNOTNÝ TRH EU
- velikost trhu: 4,5 mil. komerčních podniků (95 % má méně než 10 zam.)
3,4 mil. maloobchodních podniků, 1,1 velkoobchodních podniků
22 mil. zam.
- proces živelný (růst podílu spekulativního kapitálu, omezené mechanismy regulace trhu)
- nositelem pokroku i rizik spojených se sociální oblastí(egocentrická paradigmata managementu)
- bude po revoluci průmyslové, vědecko-technické následovat revoluce sociální a hodnotová?
Globalizace v obchodě
- historicky nejmladší tendence v obchodě
- jde o uplatňování vlastní obchodní strategie jako univerzální a nezávislé na ostatních trzích (Coca-cola)
- homogenní trh - spotřebitel se nerozlišuje z hlediska národních a místních rozdílů
- vznik jednotného evropského trhu Evropské unie
- jednotné know-how, společná marketingová komunikace, hromadný nákup
1. JEDNOTNÝ TRH EU
- velikost trhu: 4,5 mil. komerčních podniků (95 % má méně než 10 zam.)
3,4 mil. maloobchodních podniků, 1,1 velkoobchodních podniků
22 mil. zam.
Právní otázky jednotného trhu EU
· Pravidla evropské obchodní společnosti sjednocují fungování obchodní společnosti po celé EU dle jednotného souboru pravidel - dohoda Rady o stanovách Evropské obchodní společnosti
· Směrnice o zapojení zaměstnanců - informovanost pracovníků o hlavních událostech ve firmě
· Platnost - předpoklad od r. 2004
Globalizace - spotřebitel
· Globální nabídka vede ze strany zákazníků k náročnějším požadavkům na produkt a komplexnímu řešení jejich problému
· Problematika orientace na zákazníka - tvorba samostatné oblasti managementu (informační systémy na podporu vztahů k zákazníkům - CRM - customer relationship management)
1. PROGNÓZA SPOTŘEBNÍHO CHOVÁNÍ OBYVATEL EVROPSKÉHO REGIONU
1. SKUPINA
s největšími spotřebními výdaji: Skandinávie , Anglie (bez Skotska), Německo, Belgie, Lucembursko, NL, Švýcarsko, S a Z Francie
2. SKUPINA
S Portugalsko, Španělsko, J Francie, S Itálie
3. SKUPINA
J Evropa, J Portugalsko, J Španělsko, J Itálie, Řecko
4. SKUPINA
Polsko, česko, Slovensko, V Německo
Ý Obecné charakteristiky Eurospotřebitele v oblasti stravovacích, nákupních zvyklostí (dle Agentury AC Nielsen - výzkumná studie)
Globalizace v obchodě - proces objektivně řízený zákazníkem
- 3 úrovně dopadů globalizace : zákazník, obchod, výroba
Pražská, Jindra: Obchodní podnikání, retail management
· Směrnice o zapojení zaměstnanců - informovanost pracovníků o hlavních událostech ve firmě
· Platnost - předpoklad od r. 2004
Globalizace - spotřebitel
· Globální nabídka vede ze strany zákazníků k náročnějším požadavkům na produkt a komplexnímu řešení jejich problému
· Problematika orientace na zákazníka - tvorba samostatné oblasti managementu (informační systémy na podporu vztahů k zákazníkům - CRM - customer relationship management)
1. PROGNÓZA SPOTŘEBNÍHO CHOVÁNÍ OBYVATEL EVROPSKÉHO REGIONU
1. SKUPINA
s největšími spotřebními výdaji: Skandinávie , Anglie (bez Skotska), Německo, Belgie, Lucembursko, NL, Švýcarsko, S a Z Francie
2. SKUPINA
S Portugalsko, Španělsko, J Francie, S Itálie
3. SKUPINA
J Evropa, J Portugalsko, J Španělsko, J Itálie, Řecko
4. SKUPINA
Polsko, česko, Slovensko, V Německo
Ý Obecné charakteristiky Eurospotřebitele v oblasti stravovacích, nákupních zvyklostí (dle Agentury AC Nielsen - výzkumná studie)
Globalizace v obchodě - proces objektivně řízený zákazníkem
- 3 úrovně dopadů globalizace : zákazník, obchod, výroba
Pražská, Jindra: Obchodní podnikání, retail management
Měřítka globalizace
- globalizace z národního pohledu - míra propojení národní ekonomiky se světovým hospodářstvím (podíl vývozu a dovozu na tvorbě HDP, příliv/odliv zahraničních investic)
- globalizace z pohledu odvětví - míra propojení národního odvětví se stejnými odvětvími v jiných zemích
globalizovaná odvětví - konkrétním trhům dominují určité podniky
- globalizace na úrovni podniku - míra zapojení na základě podílů na zisku, na ztrátách, základní jmění vytvořené aktivitami v zahraničí
Důvody globalizačních aktivit podniků:
- nižší mzdové náklady, menší tlak ze strany odborů
- vyrovnanější kvalita
- lepší přístup k technologiím
- snazší přístup k lokálním trhům
- nižší výrobní náklady - společné využití kapacit
- snížení nákladů na logistiku
- nižší daně
- vyrovnanější odbyt - omezení sezónních výkyvů na domácím trhu
- kompatibilita výrobních zařízení
- výhodnější podmínky pro hotovostní obchody
- globalizace z pohledu odvětví - míra propojení národního odvětví se stejnými odvětvími v jiných zemích
globalizovaná odvětví - konkrétním trhům dominují určité podniky
- globalizace na úrovni podniku - míra zapojení na základě podílů na zisku, na ztrátách, základní jmění vytvořené aktivitami v zahraničí
Důvody globalizačních aktivit podniků:
- nižší mzdové náklady, menší tlak ze strany odborů
- vyrovnanější kvalita
- lepší přístup k technologiím
- snazší přístup k lokálním trhům
- nižší výrobní náklady - společné využití kapacit
- snížení nákladů na logistiku
- nižší daně
- vyrovnanější odbyt - omezení sezónních výkyvů na domácím trhu
- kompatibilita výrobních zařízení
- výhodnější podmínky pro hotovostní obchody
Rizika v důsledku provozní koncentrace:
- velká tržní síla subjektů (silný vliv na ceny výrobků pro spotřebitele)
- krach malých a středních firem ve velkých aglomeracích
Výhody:
- investice prostředků do výzkumu a vývoje (podpora technologického pokroku)
- investice do nových MO jednotek - zlepšení prodejní sítě (kvalitativně i kvantitativně)
- možnost úspor z rozsahu centrálního nákupu (výhodnější ceny dodavatelů, nižší ceny pros potřebitele)
1. DIVERZIFIKACE
= specializace firem na určitý sortiment a specifický:
způsob prodeje,
typ prodejní jednotky,
lokalizace výstavby (centra měst, příměstské oblasti
Př. čerpací stanice (Aral), supermarkety, hobbymarekty (Obi, Baumax), prodejny s nábytkem (Roller), prodejny módních oděvů (Mark´s and Spencer, Budina)
2. INTERNACIONALIZACE
= přerůstání národní působnosti firem a rozšíření jejich činnosti na území dalších států (zřizování vlastních provozních jednotek v zahraničí)
- začala v 60. letech
- vznik EU
- krach malých a středních firem ve velkých aglomeracích
Výhody:
- investice prostředků do výzkumu a vývoje (podpora technologického pokroku)
- investice do nových MO jednotek - zlepšení prodejní sítě (kvalitativně i kvantitativně)
- možnost úspor z rozsahu centrálního nákupu (výhodnější ceny dodavatelů, nižší ceny pros potřebitele)
1. DIVERZIFIKACE
= specializace firem na určitý sortiment a specifický:
způsob prodeje,
typ prodejní jednotky,
lokalizace výstavby (centra měst, příměstské oblasti
Př. čerpací stanice (Aral), supermarkety, hobbymarekty (Obi, Baumax), prodejny s nábytkem (Roller), prodejny módních oděvů (Mark´s and Spencer, Budina)
2. INTERNACIONALIZACE
= přerůstání národní působnosti firem a rozšíření jejich činnosti na území dalších států (zřizování vlastních provozních jednotek v zahraničí)
- začala v 60. letech
- vznik EU
Stupně rozvoje mezinárodní aktivity firem:
- 1. stupeň
jako následek potíží na původním vnitřním trhu
mezinárodní expanze se uskutečňuje hlavně do sousedních států
koncem 80. let působí 2/3 nejznámějších firem ve 2-3 státech
- 2. stupeň
opatrnost navazování obchodních kontaktů, požadavek blízkosti geografické nebo kulturní (př. GB - USA jazyk, kultura)
- 3. stupeň
důraz na tržní možnosti v jednotlivých zemích více než na kulturní a spotřební velikost jednotlivých trhů
1. FORMY STRATEGIÍ
Multinacionálnís strategie - rozšíření maloobchodních aktivit do cizích zemí při důsledném
přizpůsobování sortimentu spotřebním zvyklostem místních trhů
Globální strategie - uplatňování vlastní národní koncepce na zahraničních trzích
(McDonald´s, Coca-Cola)
Transnacionální strategie - jednotná strategie při respektování zásadních zvláštností
národních trhů a lokálních podmínek s využitím celosvětových zkušenosti
(Mark´s and Spencer)
jako následek potíží na původním vnitřním trhu
mezinárodní expanze se uskutečňuje hlavně do sousedních států
koncem 80. let působí 2/3 nejznámějších firem ve 2-3 státech
- 2. stupeň
opatrnost navazování obchodních kontaktů, požadavek blízkosti geografické nebo kulturní (př. GB - USA jazyk, kultura)
- 3. stupeň
důraz na tržní možnosti v jednotlivých zemích více než na kulturní a spotřební velikost jednotlivých trhů
1. FORMY STRATEGIÍ
Multinacionálnís strategie - rozšíření maloobchodních aktivit do cizích zemí při důsledném
přizpůsobování sortimentu spotřebním zvyklostem místních trhů
Globální strategie - uplatňování vlastní národní koncepce na zahraničních trzích
(McDonald´s, Coca-Cola)
Transnacionální strategie - jednotná strategie při respektování zásadních zvláštností
národních trhů a lokálních podmínek s využitím celosvětových zkušenosti
(Mark´s and Spencer)
1. GLOBALIZACE
- dříve ve smyslu globalizace - pojem internacionalizace
- dnes internacionalizace - mezinárodní obchod u zboží, které je vytvářeno výrobcem v rámci NH
Globalizace = proces zvyšující závislosti trhů a národních ekonomik vyvolaný vysokou dynamikou obchodu se zbožím, kapitálem, službami, technologiemi, know-how
Proces globalizace - hlubší a širší propojování jednotlivých částí světa
Globalizace provází lidstvo od počátku dějin, popsána v dílech Marxe, Engelse
Hlavní oblasti projevů globalizace:
- vycházejí ze zavedení dělby práce v celosvětovém měřítku, monitorování a využívání kompatibilních výhod, proniká do všech sfér společnosti (politiky, kultury, sportu, cestovního ruchu, kriminality, ekonomiky, ochrany životního prostřední...)
- směřuje ke světu bez hranic
- zkracuje vzdálenosti
- změna politických priorit vlád, přechod od sociálního státu k liberálně orientované politice
· Roste úloha multinacionálních společností (globální korporace působí ve více než 1 zemi, využívají geografických rozdílů, geografická flexibilita)
· Kompatibilní globální infrastruktura (podpora v komunikaci a cirkulačních aktivitách)
· Mezinárodní finanční správa a oddělení reálných hospodářských a finančních procesů (oslabení vlivu národních vlád na národní ekonomické procesy)
· "Casinová (spekulativní - není přidaná hodnota) ekonomika" - doprovázená růstem obchodů s finančními deriváty
- dnes internacionalizace - mezinárodní obchod u zboží, které je vytvářeno výrobcem v rámci NH
Globalizace = proces zvyšující závislosti trhů a národních ekonomik vyvolaný vysokou dynamikou obchodu se zbožím, kapitálem, službami, technologiemi, know-how
Proces globalizace - hlubší a širší propojování jednotlivých částí světa
Globalizace provází lidstvo od počátku dějin, popsána v dílech Marxe, Engelse
Hlavní oblasti projevů globalizace:
- vycházejí ze zavedení dělby práce v celosvětovém měřítku, monitorování a využívání kompatibilních výhod, proniká do všech sfér společnosti (politiky, kultury, sportu, cestovního ruchu, kriminality, ekonomiky, ochrany životního prostřední...)
- směřuje ke světu bez hranic
- zkracuje vzdálenosti
- změna politických priorit vlád, přechod od sociálního státu k liberálně orientované politice
· Roste úloha multinacionálních společností (globální korporace působí ve více než 1 zemi, využívají geografických rozdílů, geografická flexibilita)
· Kompatibilní globální infrastruktura (podpora v komunikaci a cirkulačních aktivitách)
· Mezinárodní finanční správa a oddělení reálných hospodářských a finančních procesů (oslabení vlivu národních vlád na národní ekonomické procesy)
· "Casinová (spekulativní - není přidaná hodnota) ekonomika" - doprovázená růstem obchodů s finančními deriváty
ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 5.
SOUČASNÉ SVĚTOVÉ OBCHODNÍ TRENDY
1. KONCENTRACE OBCHODU
Koncentrace obchodních firem = růst podílu realizovaného obsahu v menším počtu subjektů obchodních firem
Růst tlaku zákazníka - kvalita obsluhy, sortimentu, ceny, požadavek prodloužení pracovní doby
Þ Růst konkurence
Þ Růst nákladů na udržení se na trhu - nové specifické činnosti, nové formy prezentace, širší spektrum služeb, mzdová náročnost
2. PROCES KONCENTRACE OBCHODNÍCH FIREM
a) organizační koncentrace
= změna vlastnických vztahů a růst velikosti firem
Formy:
- rozšiřování podnikatelské činnosti firem
- slučování více firem
- rozšiřování kapitálu
- fúze společností
b) provozní koncentrace = koncentrace maloobchodní sítě
- absolutní zvyšování průměrné velikosti prodejní plochy jednotek
- zmenšování počtu prodejních jednotek
velikost prodejní plochy: Z Evropa 560 m2/1000 obyvatel, V Evropa 400 m2/1000 ob.
Z Evropa 90 prod. jednotek/10 tis.obyvatel, Slovensko 102, ČR 220 prod. jedn./ 10 tis.ob.
1. KONCENTRACE OBCHODU
Koncentrace obchodních firem = růst podílu realizovaného obsahu v menším počtu subjektů obchodních firem
Růst tlaku zákazníka - kvalita obsluhy, sortimentu, ceny, požadavek prodloužení pracovní doby
Þ Růst konkurence
Þ Růst nákladů na udržení se na trhu - nové specifické činnosti, nové formy prezentace, širší spektrum služeb, mzdová náročnost
2. PROCES KONCENTRACE OBCHODNÍCH FIREM
a) organizační koncentrace
= změna vlastnických vztahů a růst velikosti firem
Formy:
- rozšiřování podnikatelské činnosti firem
- slučování více firem
- rozšiřování kapitálu
- fúze společností
b) provozní koncentrace = koncentrace maloobchodní sítě
- absolutní zvyšování průměrné velikosti prodejní plochy jednotek
- zmenšování počtu prodejních jednotek
velikost prodejní plochy: Z Evropa 560 m2/1000 obyvatel, V Evropa 400 m2/1000 ob.
Z Evropa 90 prod. jednotek/10 tis.obyvatel, Slovensko 102, ČR 220 prod. jedn./ 10 tis.ob.
1. VÝVOJ TRŽEB 10 TOP OBCHODNÍCH FIREM V ČR
1995 obrat 41 mld. Kč
2000 obrat 150 mld. Kč
1. INTEGROVANÉ OBCHODNÍ FIRMY (řetězcové společnosti)
1) Společnosti obchodních domů - nákupních center (Globus)
2) Filiálkové společnosti zaměřené na:
supermarkety (Billa, Julius Meinl)
hypermarkety (Carrefour, Interspar)
specializovaný nepotravinářský sortiment (Benetton)
3) zásilkové obchodní domy (Otto)
4) spotřební družstva (Terno, Coop stavebniny)
Charakteristické znaky společnosti:
- centrální TM, vysoký stupeň využití IT
- centrální nákup a skladování, logistika
- společný marketing (reklama, řízení cen, podpora prodeje)
- prosazování vlastního značkového zboří (strategických privátních značek)
-vlastní výrobny (pekárny, příprava uzenin, tržní úprava masa
2000 obrat 150 mld. Kč
1. INTEGROVANÉ OBCHODNÍ FIRMY (řetězcové společnosti)
1) Společnosti obchodních domů - nákupních center (Globus)
2) Filiálkové společnosti zaměřené na:
supermarkety (Billa, Julius Meinl)
hypermarkety (Carrefour, Interspar)
specializovaný nepotravinářský sortiment (Benetton)
3) zásilkové obchodní domy (Otto)
4) spotřební družstva (Terno, Coop stavebniny)
Charakteristické znaky společnosti:
- centrální TM, vysoký stupeň využití IT
- centrální nákup a skladování, logistika
- společný marketing (reklama, řízení cen, podpora prodeje)
- prosazování vlastního značkového zboří (strategických privátních značek)
-vlastní výrobny (pekárny, příprava uzenin, tržní úprava masa
PŘIJATÁ OPATŘENÍ – ZÁVĚRY ZK
· Napravit slabé uznávání sektoru obchodu na úrovni veř. Úřadů
· Vylepšit aplikaci politických kroků týkajících se regulace konkurence
Hlavními akčními prioritami jsou:
1. zlepšení používání pol. Nástrojů na pomoc obchodu
· vyhodnocovat tržní trendy, poznání obch. sektoru
· posílit postavení sektoru obchodu
· podpora změn ve struktuře obchodu (vývoj MO a VO = retailing, cash and carry)
2. zlepšení administrativního, legislativního a finančního prostředí
· zjednodušení administrativy, výměna informací
· přístup k financím (stejné podmínky pro velké i malé podniky)
· podpora joint – sentures a leasingu
3. zlepšení dialogu mezi komerčními podniky a jejich portnery
· dosáhnout rovnováhy mezi spotřebiteli a obchodníky
· spotřebitel má vysoké požadavky
4. posilování konkurenceschopnosti a podpora podnikatelství
· využití elektronického obchodu a způsobu placení, zavedení EURO
5. povzbuzení evropanizace a internacionalizace
· zavedení EURO
· přijímání nových členů do EU (problémy)
· Vylepšit aplikaci politických kroků týkajících se regulace konkurence
Hlavními akčními prioritami jsou:
1. zlepšení používání pol. Nástrojů na pomoc obchodu
· vyhodnocovat tržní trendy, poznání obch. sektoru
· posílit postavení sektoru obchodu
· podpora změn ve struktuře obchodu (vývoj MO a VO = retailing, cash and carry)
2. zlepšení administrativního, legislativního a finančního prostředí
· zjednodušení administrativy, výměna informací
· přístup k financím (stejné podmínky pro velké i malé podniky)
· podpora joint – sentures a leasingu
3. zlepšení dialogu mezi komerčními podniky a jejich portnery
· dosáhnout rovnováhy mezi spotřebiteli a obchodníky
· spotřebitel má vysoké požadavky
4. posilování konkurenceschopnosti a podpora podnikatelství
· využití elektronického obchodu a způsobu placení, zavedení EURO
5. povzbuzení evropanizace a internacionalizace
· zavedení EURO
· přijímání nových členů do EU (problémy)
1. MANIFEST EVROPSKÉHO OBCHODU
Vydání manifestu evr. obchodu předcházela diskuse o významu obchodu
Vydán EuroCommerce (organizace reprezentující maloobchod, VO a mezinár. Obchod vůči institucím EU)
Poslání manifestu v souvislostech
· Jak obchod přispívá k ekon. A soc. blahobytu v Evropě
· Jaké politické a legislativní rámce sektor požaduje pro plnění svého poslání
· Jaká politika je nutná zejména na úrovni EU
ODPOVĚDI
· Obchod hraje vedoucí roli v zavedení jednotného trhu
· MO a distribuce současne zaměstnává přes 22 mil. lidí v EU
· Specifika práce v MO a distribuci poskytují pracovní příležitosti ženám a mladým lidem
· Flexibilnější pracovní příležitosti vytvářejí stále nové pracovní příležitosti – multiplikační efekt
· VO přispívá průměrné produkci zásobováním menších výrobců
Vydán EuroCommerce (organizace reprezentující maloobchod, VO a mezinár. Obchod vůči institucím EU)
Poslání manifestu v souvislostech
· Jak obchod přispívá k ekon. A soc. blahobytu v Evropě
· Jaké politické a legislativní rámce sektor požaduje pro plnění svého poslání
· Jaká politika je nutná zejména na úrovni EU
ODPOVĚDI
· Obchod hraje vedoucí roli v zavedení jednotného trhu
· MO a distribuce současne zaměstnává přes 22 mil. lidí v EU
· Specifika práce v MO a distribuci poskytují pracovní příležitosti ženám a mladým lidem
· Flexibilnější pracovní příležitosti vytvářejí stále nové pracovní příležitosti – multiplikační efekt
· VO přispívá průměrné produkci zásobováním menších výrobců
TEXT MANIFESTU – OKRUHY
1. Specifika MO a distribuce v EU (hlava 1)
Obchod je chápán ve třech úrovních:
· MO, přímý kontakt s konečným spotřebitelem
· VO, distribuce a vytváření zásob
· Mezinárodní obchod
Poslání maloobchodu a distribuce
· Otevřený a svobodný trh
· Zdravá a čestná konkurence
· Vše maximalizující zájmy spotřebitele
Individuální podnikové nebo skupinové zájmy musí být pod kontrolou působení:
· Otevření jednotného trhu
· Konkurence maximalizující užitek spotřebitele
2. Doporučení pro politiku EU (hlava 2)
Upravuje problematiku: ochrany spotřebitele, legislativy potravin, ŽP, soc. politiku a zaměstnanost, politiku konkurence, jednotné měny, zahraniční obchodní politiky a informační technologie
Obchod je chápán ve třech úrovních:
· MO, přímý kontakt s konečným spotřebitelem
· VO, distribuce a vytváření zásob
· Mezinárodní obchod
Poslání maloobchodu a distribuce
· Otevřený a svobodný trh
· Zdravá a čestná konkurence
· Vše maximalizující zájmy spotřebitele
Individuální podnikové nebo skupinové zájmy musí být pod kontrolou působení:
· Otevření jednotného trhu
· Konkurence maximalizující užitek spotřebitele
2. Doporučení pro politiku EU (hlava 2)
Upravuje problematiku: ochrany spotřebitele, legislativy potravin, ŽP, soc. politiku a zaměstnanost, politiku konkurence, jednotné měny, zahraniční obchodní politiky a informační technologie
Charakteristika obchodní politiky:
· Vnitřně integrovaná
· Horizontálně i vertikálně provázaná s ekonomikou evropského regionu
VYBRANÉ ORGANIZACE
Mezinárodní měnový fond (IMF)
IMF je součástí brettonwoodských institucí založených v polovině 40. Let
Cíl – stabilnější uspořádání světových financí a ekonomiky
Základní dokument jsou články dohody schválené v roce 1945. Články podepsalo 29 vlád včetně Československa (vystoupilo, obnova 1990, ČR od r. 93)
IMF – 182 členů, fond založen na relativně pevných paritách měn členských zemí navzájem. Kotvou celého systému byl americký dolar definovaný svým zlatým obsahem
Dnes – pohyblivé devizové kurzy měn členských zemí, tzv. floating, ruší zlaté parity měn a legalizují tržní cenu zlata, deklarují cíle účinné kontroly mezinár. likvidity a přeměny zvl. práv čerpání na hlavní rezervní aktivum fondu.
STRATEGIE FONDU – CÍLE
· Podpora mezinárodní měnové spolupráce
· Rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu
· Podpora devizové stability
· Podpora mnohostranných platebních systémů
· Dostupnost zdrojů členům s potížemi v plat. bilanci
· Zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních plat. bilancích členů
· Horizontálně i vertikálně provázaná s ekonomikou evropského regionu
VYBRANÉ ORGANIZACE
Mezinárodní měnový fond (IMF)
IMF je součástí brettonwoodských institucí založených v polovině 40. Let
Cíl – stabilnější uspořádání světových financí a ekonomiky
Základní dokument jsou články dohody schválené v roce 1945. Články podepsalo 29 vlád včetně Československa (vystoupilo, obnova 1990, ČR od r. 93)
IMF – 182 členů, fond založen na relativně pevných paritách měn členských zemí navzájem. Kotvou celého systému byl americký dolar definovaný svým zlatým obsahem
Dnes – pohyblivé devizové kurzy měn členských zemí, tzv. floating, ruší zlaté parity měn a legalizují tržní cenu zlata, deklarují cíle účinné kontroly mezinár. likvidity a přeměny zvl. práv čerpání na hlavní rezervní aktivum fondu.
STRATEGIE FONDU – CÍLE
· Podpora mezinárodní měnové spolupráce
· Rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu
· Podpora devizové stability
· Podpora mnohostranných platebních systémů
· Dostupnost zdrojů členům s potížemi v plat. bilanci
· Zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních plat. bilancích členů
Nejvyšší orgán MMF
– Rada guvernérů, Prozatimní výbor a Výkonná rada
Spolupráce formou pravid. misí fondu. Výsledkem jsou doporučení pro ČR v oblasti měnové, fiskální a mzdové
ČR zastupuje v Radě guvernér ČNB
Členské země vkládají do Mmf pen. Vklad. Výše se odvíjí od ekonomické síly. Nejvíce hlasů USA. Součet všech kvót činí cca 212 mld. (300 mld $)
Kvóty – jeden ze zdrojů půjček členům v případě nutnosti
Slovník k používaným zkratkám mezinárodních institucí
Světová obchodní organizace (WTO – World Trade Organization)
Evropská hospodářská komise (ECE –
Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD – United Nations Conference on Trade and Development)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organizacion for Economie Cooperacion and Development)
Všeobecná dohoda o clech a obchodu ( GATT)
Spolupráce formou pravid. misí fondu. Výsledkem jsou doporučení pro ČR v oblasti měnové, fiskální a mzdové
ČR zastupuje v Radě guvernér ČNB
Členské země vkládají do Mmf pen. Vklad. Výše se odvíjí od ekonomické síly. Nejvíce hlasů USA. Součet všech kvót činí cca 212 mld. (300 mld $)
Kvóty – jeden ze zdrojů půjček členům v případě nutnosti
Slovník k používaným zkratkám mezinárodních institucí
Světová obchodní organizace (WTO – World Trade Organization)
Evropská hospodářská komise (ECE –
Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD – United Nations Conference on Trade and Development)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organizacion for Economie Cooperacion and Development)
Všeobecná dohoda o clech a obchodu ( GATT)
Evropská hospodářská komise organizace spojených národů
ECE – jedna z pěti regionálních komisí OSN
Fórum ke zlepšení nástrojů hospodářské spolupráce (země sev. Ameriky, záp., střední a vých. Evropy a střední Asie)
ZÁKLADNÍ FUNKCE KOMISE
· Rozvíjet úmluvy, regulace a standardy
· Harmonizace jednání a ulehčení výměn mezi členskými zeměmi
· Eliminování překážek, zjednodušení procedur , poskytování garancí kvality a
bezpečnosti zákazníkům
· Usnadnit obchod a podpora investic
Oblasti spolupráce ECE s obch. veřejností: průmysl, dřevozpracující výroba, zemědělství, obchod, doprava, ŽP, energie, bydlení
Světová obchodní organizace WTO
WTO – klíčová instituce zaměřená na mezinárodní obchod. Sídlo v Ženevě, sdružuje 135 zemí, 34 zemí má status pozorovatele (i ČR). Nejvyššími orgány jsou Ministerská konference a Generální rada
Fórum ke zlepšení nástrojů hospodářské spolupráce (země sev. Ameriky, záp., střední a vých. Evropy a střední Asie)
ZÁKLADNÍ FUNKCE KOMISE
· Rozvíjet úmluvy, regulace a standardy
· Harmonizace jednání a ulehčení výměn mezi členskými zeměmi
· Eliminování překážek, zjednodušení procedur , poskytování garancí kvality a
bezpečnosti zákazníkům
· Usnadnit obchod a podpora investic
Oblasti spolupráce ECE s obch. veřejností: průmysl, dřevozpracující výroba, zemědělství, obchod, doprava, ŽP, energie, bydlení
Světová obchodní organizace WTO
WTO – klíčová instituce zaměřená na mezinárodní obchod. Sídlo v Ženevě, sdružuje 135 zemí, 34 zemí má status pozorovatele (i ČR). Nejvyššími orgány jsou Ministerská konference a Generální rada
ZÁKLADNÍ CÍLE
· Ulehčit provádění a fungování obch. dohod
· Řešit problémy a konflikty mezi obch partnery
· Vede mise a semináře a poskytuje specifickou, praktickou i technickou pomoc
pro vlády a úředníky rozvojových zemí
· Spolupráce s MMF, Světovou bankou a dalšími
1. Evropská charta obchodu
Projekt jednotného vnitř. trhu zemí EU, prostor bez vnitř. Hranic, volný pohyb zboží, osob, kapitálu a služeb, směrnice vč. Akčního plánu jednotného vnitř. trhu
2. BÍLÁ KNIHA O OBCHODU
BK slouží obch. podnikům, dodavatelům, klade důraz na potřeby zákazníků
Je odrazem postavení obchodu v hosp., soc., kulturním životě EU
Politický dokument s principy jak formovat aktivity Společenství a zvyšovat konkurenceschopnost sektoru obchodu
BK vychází z hodnocení Ek o tzv. Zelené knize obchodu (přijata 20.11.96). Diskuse k ZK: orgány veřejné správy, instituce, podniky na úrovni Společenství, národní a regionální
· Řešit problémy a konflikty mezi obch partnery
· Vede mise a semináře a poskytuje specifickou, praktickou i technickou pomoc
pro vlády a úředníky rozvojových zemí
· Spolupráce s MMF, Světovou bankou a dalšími
1. Evropská charta obchodu
Projekt jednotného vnitř. trhu zemí EU, prostor bez vnitř. Hranic, volný pohyb zboží, osob, kapitálu a služeb, směrnice vč. Akčního plánu jednotného vnitř. trhu
2. BÍLÁ KNIHA O OBCHODU
BK slouží obch. podnikům, dodavatelům, klade důraz na potřeby zákazníků
Je odrazem postavení obchodu v hosp., soc., kulturním životě EU
Politický dokument s principy jak formovat aktivity Společenství a zvyšovat konkurenceschopnost sektoru obchodu
BK vychází z hodnocení Ek o tzv. Zelené knize obchodu (přijata 20.11.96). Diskuse k ZK: orgány veřejné správy, instituce, podniky na úrovni Společenství, národní a regionální
ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 4.
EVROPSKÝ OBCHOD V KONTEXTU SVĚTOVÉHO OBCHODU
1. EVROPSKÝ OBCHOD - vybrané organizace
Ø V průběhu 30. Let prodělala sv. ekonomika a obchod významné změny
Ø Charakteristické procesy:
· Koncentrace
· Internacionalizace
· Globalizace
Ø Důvody procesů:
· Propojení a vzájemná závislost ekonomik
· Propojování bankovního a obchodního kapitálu
· Rostoucí mezinárodní výměna zboží
V těchto procesech je obtížné formulovat izolovaně samostatně národní obchodní politiky
Česká obch. politika v době přípravy ČR na vstup do EU musí respektovat pravidla jednotného evropského trhu
1. EVROPSKÝ OBCHOD - vybrané organizace
Ø V průběhu 30. Let prodělala sv. ekonomika a obchod významné změny
Ø Charakteristické procesy:
· Koncentrace
· Internacionalizace
· Globalizace
Ø Důvody procesů:
· Propojení a vzájemná závislost ekonomik
· Propojování bankovního a obchodního kapitálu
· Rostoucí mezinárodní výměna zboží
V těchto procesech je obtížné formulovat izolovaně samostatně národní obchodní politiky
Česká obch. politika v době přípravy ČR na vstup do EU musí respektovat pravidla jednotného evropského trhu
Družstevní obchodní řetězce:
TUTY, TIP, TERNO,
DISKONT, TEMPO
Nákupní centrály: COOP Centrum a COOP Morava
Družstevní obchodní řetězce: TUTY, TIP, TERNO, DISKONT, TEMPO
Maloobchodní obrat v roce 2000 – podařilo se udržet objem maloobchodního prodeje SD (zvýšení o necelé 1% proti roku 1999) a navýšit objem centrálního nákupu (zvýšení o 1,2%)
Velkoobchodní obrat v roce 2000 – tendence poklesu tzv. klasického velkoobchodu (snížení o 8% oproti roku 1999
Strategie a taktika SČMSD pro nadcházející období
Základní podnikatelský cíl systému spotřebního družstevnictví pro rok 2001: udržení současné výše maloobchodního obratu
Posílení konkurenceschopnosti systému spotřebního družstevnictví (zejména pokud jde o realizaci jednotné obchodní politiky)
Zvýšení efektivnosti podnikání SD ve vesnickém prostoru (včetně využití možností pro zapojení SD do vládních programů podpory podnikání na vesnici
Nadále racionalizovat obchodní procesy a obchodní síť (prosazovat integrační a koncentrační procesy, zvyšovat efektivnost řízení a produktivitu práce)
Trvale vyvíjet iniciativu v oblasti legislativně – právní (a to jak v rámci novel současných záklonů, tak i v přípravě družstevního zákona
STRATEGIE OBCHODNÍ POLITIKY V SYSTÉMU SPOTŘEBNÍHO DRUŽSTEVNICTVÍ ČR
Smyslem podnikání SD je optimální naplnění potřeb zákazníka, včetně tzv. strategie stálého zákazníka
Záměry v řetězcovém uspořádání maloobchodní sítě SD (rozšíření o další řetězec COOP Stavebniny, rozšiřování počtu zapojených prodejen)
Integrace centrálního nákupu a logistika zásobovacího řetězce (integrace jak nákupu zboží, tak i jeho příjmu a distribuce prostřednictvím sítě integrovaných velkoobchodních skladů)
Využití jednotné informační databáze a obchodní informatiky (projekt Centrum a podmínky pro zkvalitňování řízení obchodních procesů v systému)
DISKONT, TEMPO
Nákupní centrály: COOP Centrum a COOP Morava
Družstevní obchodní řetězce: TUTY, TIP, TERNO, DISKONT, TEMPO
Maloobchodní obrat v roce 2000 – podařilo se udržet objem maloobchodního prodeje SD (zvýšení o necelé 1% proti roku 1999) a navýšit objem centrálního nákupu (zvýšení o 1,2%)
Velkoobchodní obrat v roce 2000 – tendence poklesu tzv. klasického velkoobchodu (snížení o 8% oproti roku 1999
Strategie a taktika SČMSD pro nadcházející období
Základní podnikatelský cíl systému spotřebního družstevnictví pro rok 2001: udržení současné výše maloobchodního obratu
Posílení konkurenceschopnosti systému spotřebního družstevnictví (zejména pokud jde o realizaci jednotné obchodní politiky)
Zvýšení efektivnosti podnikání SD ve vesnickém prostoru (včetně využití možností pro zapojení SD do vládních programů podpory podnikání na vesnici
Nadále racionalizovat obchodní procesy a obchodní síť (prosazovat integrační a koncentrační procesy, zvyšovat efektivnost řízení a produktivitu práce)
Trvale vyvíjet iniciativu v oblasti legislativně – právní (a to jak v rámci novel současných záklonů, tak i v přípravě družstevního zákona
STRATEGIE OBCHODNÍ POLITIKY V SYSTÉMU SPOTŘEBNÍHO DRUŽSTEVNICTVÍ ČR
Smyslem podnikání SD je optimální naplnění potřeb zákazníka, včetně tzv. strategie stálého zákazníka
Záměry v řetězcovém uspořádání maloobchodní sítě SD (rozšíření o další řetězec COOP Stavebniny, rozšiřování počtu zapojených prodejen)
Integrace centrálního nákupu a logistika zásobovacího řetězce (integrace jak nákupu zboží, tak i jeho příjmu a distribuce prostřednictvím sítě integrovaných velkoobchodních skladů)
Využití jednotné informační databáze a obchodní informatiky (projekt Centrum a podmínky pro zkvalitňování řízení obchodních procesů v systému)
SPOTŘEBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ – SYSTÉM SČMSD
Postavení spotřebních družstev na vnitřním trhu a mezi ostatními obchodními organizacemi
Podíl spotřebních družstev na celkovém maloobchodním prodeji (zhruba 7% podíl na obratu potravinářského zboží a 4% podíl na celkovém maloobchodním obratu)
Podíl spotřebních družstev na celkovém počtu pracovníků a na počtu provozních jednotek (zhruba 3% podíl na počtu pracovníků a na počtu maloobchodních jednotek)
Postavení spotřebních družstev v TOP 50 za rok 2000 (zastoupení 18 SD v TOP 50 obchodu s potravinami)
Postavení družstevních nákupních centrál v TOP Aliancí za rok 2000 (1.COOP Centrum, 3. COOP Morava)
Problematika velikosti spotřebních družstev a jejich místo mezi tzv. velkými obchodními podniky (výrazné zastoupení SD ve skupině velkých maloobchodních podniků – nad 100 zaměstnanců – podíl je vyšší než 1/3, klasifikace EU: velký podnik má více než 250 zaměstnanců a z toho plynoucí problémy pro SD při možnosti se účastnit programů na podporu venkova)
Podíl spotřebních družstev na celkovém maloobchodním prodeji (zhruba 7% podíl na obratu potravinářského zboží a 4% podíl na celkovém maloobchodním obratu)
Podíl spotřebních družstev na celkovém počtu pracovníků a na počtu provozních jednotek (zhruba 3% podíl na počtu pracovníků a na počtu maloobchodních jednotek)
Postavení spotřebních družstev v TOP 50 za rok 2000 (zastoupení 18 SD v TOP 50 obchodu s potravinami)
Postavení družstevních nákupních centrál v TOP Aliancí za rok 2000 (1.COOP Centrum, 3. COOP Morava)
Problematika velikosti spotřebních družstev a jejich místo mezi tzv. velkými obchodními podniky (výrazné zastoupení SD ve skupině velkých maloobchodních podniků – nad 100 zaměstnanců – podíl je vyšší než 1/3, klasifikace EU: velký podnik má více než 250 zaměstnanců a z toho plynoucí problémy pro SD při možnosti se účastnit programů na podporu venkova)
Svaz českých a moravských spotřebních družstev (SČMSD)
Podniky SČMSD a družstev(Propagační podnik Jihlava s.r.o., Propagační pod. Opava s.r.o., DVS Hodonín s.r.o.,
CRC s.r.o. Mezinárodní půjč.aut Europcar, DLS s.r.o. Družstevní leasingová spol., Manažerský inst.sro
COOP Centrum, družstvo
COOP Morava s.r.o.
12 Středních odb.učilišť
Svaz českých a moravských výrobních družstev (SČMVD)
Zájmová sdružení výrobních družstev (stavebních a kamenických, obalářských,pro hračku a hru, textilních a oděvních, autoopravárenských, hlídacích, s fotografickou činností, holičských a kadeřnických)
Svaz zemědělských družstev a společností (SZDS)
CRC s.r.o. Mezinárodní půjč.aut Europcar, DLS s.r.o. Družstevní leasingová spol., Manažerský inst.sro
COOP Centrum, družstvo
COOP Morava s.r.o.
12 Středních odb.učilišť
Svaz českých a moravských výrobních družstev (SČMVD)
Zájmová sdružení výrobních družstev (stavebních a kamenických, obalářských,pro hračku a hru, textilních a oděvních, autoopravárenských, hlídacích, s fotografickou činností, holičských a kadeřnických)
Svaz zemědělských družstev a společností (SZDS)
Organizace v družstevnictví
Družstevní unie ČR Svaz spotřebních družstev
Svaz výrobních družstev
Svaz bytových družstev
MEZINÁRODNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ
Mezinárodní družstevní svaz
· zal.1895 v Londýně, 15 členských zemí
· současnost– sídlo Ženeva, 200 členských zemí, 700 mil. družstevníků
· 38% spotřební dr., 36% zemědělská a zásob. dr., bytová dr., bankovní, pojišťovací, úvěrová a výrobní dr
Stanovení Mezinárodního družstevního dne – 1.sobota v červenci (od roku 1995)
CCI – Consumer Coop Internationa – spolupráce s FAO, OSN, Eurocoopem
EUROCOOP (European Community of Consumer Cooperatives – z.1957) – sdružení evropských SD- sídlo Brusel
-členské země Dánsko, Německo Španělsko, Finsko, Francie, VB, Řecko, Itálie, Lucembursko, Holandsko, Portugalsko, Švédsko
přidružené země Bulharsko, ČR, Maďarsko, Slovensko
celkem 3200 družstevních organizací, 20 mil.členů
Svaz výrobních družstev
Svaz bytových družstev
MEZINÁRODNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ
Mezinárodní družstevní svaz
· zal.1895 v Londýně, 15 členských zemí
· současnost– sídlo Ženeva, 200 členských zemí, 700 mil. družstevníků
· 38% spotřební dr., 36% zemědělská a zásob. dr., bytová dr., bankovní, pojišťovací, úvěrová a výrobní dr
Stanovení Mezinárodního družstevního dne – 1.sobota v červenci (od roku 1995)
CCI – Consumer Coop Internationa – spolupráce s FAO, OSN, Eurocoopem
EUROCOOP (European Community of Consumer Cooperatives – z.1957) – sdružení evropských SD- sídlo Brusel
-členské země Dánsko, Německo Španělsko, Finsko, Francie, VB, Řecko, Itálie, Lucembursko, Holandsko, Portugalsko, Švédsko
přidružené země Bulharsko, ČR, Maďarsko, Slovensko
celkem 3200 družstevních organizací, 20 mil.členů
TRANSFORMACE OBCHODU – DRUŽSTEVNICTVÍ PO ROCE 1990
Právní předpisy upravující poměry družstev (1990-2000):
Obchodní zákoník č. 513/91 Sb., změna zák.č.370/2000
Transformace družstev - Zákon o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech č.42/92
Restituce majetku – zákon 403/90 Sb.o zmírnění následků některých majetkových křivd
Zákon č.72/1994 Sb., změna zák.č.97/1999, změna zák. Č.100/2000 a zák. Č. 103/2000 upravující vztahy k budovám, k bytům a nebytovým prostorám apod.
Družstevní organizace v České republice
· Družstevní asociace ČR
Realcoop s.r.o. podnik s kapitálovou účastí DA ČR
Družstevní svazy, jejich podniky, přidružené organizace a zájmová sdružení:
Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD)
Sdružení malých bytových družstev a společenství vlastníků (SMBD)
Sdružení družstev typů LBD – (SDLBD)
Obchodní zákoník č. 513/91 Sb., změna zák.č.370/2000
Transformace družstev - Zákon o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech č.42/92
Restituce majetku – zákon 403/90 Sb.o zmírnění následků některých majetkových křivd
Zákon č.72/1994 Sb., změna zák.č.97/1999, změna zák. Č.100/2000 a zák. Č. 103/2000 upravující vztahy k budovám, k bytům a nebytovým prostorám apod.
Družstevní organizace v České republice
· Družstevní asociace ČR
Realcoop s.r.o. podnik s kapitálovou účastí DA ČR
Družstevní svazy, jejich podniky, přidružené organizace a zájmová sdružení:
Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD)
Sdružení malých bytových družstev a společenství vlastníků (SMBD)
Sdružení družstev typů LBD – (SDLBD)
VZNIK A TRADICE KLASICKÝCH DRUŽSTEVNÍCH PRINCIPŮ
družstevní demokracie (dobrovolné členství, svobodné
rozhodování o vzniku a zániku členství, osobní rovnost členů, práva a povinnosti členů)
rozdělování přebytků hospodaření členům na principu osobní zásluhovosti
prodej za hotové a střední tržní ceny
poctivost prodeje
výchova a vzdělávání členů
rasová, náboženská a politická snášenlivost
Oblast drobného lidového peněžnictví v Čechách spojována s Cyrilem Kampelíkem (1805-1872)
Německo F.W.Raiffeisen (1818-1888) zakládal tzv. družstevní záložny
Obdobná družstva ve Francii, Itálii, Holandsku, Rakousku
STAV ČESKOSLOVENSKÝCH DRUŽSTEV V ROCE 1937
Celkový počet registrovaných družstev 18 170
rozhodování o vzniku a zániku členství, osobní rovnost členů, práva a povinnosti členů)
rozdělování přebytků hospodaření členům na principu osobní zásluhovosti
prodej za hotové a střední tržní ceny
poctivost prodeje
výchova a vzdělávání členů
rasová, náboženská a politická snášenlivost
Oblast drobného lidového peněžnictví v Čechách spojována s Cyrilem Kampelíkem (1805-1872)
Německo F.W.Raiffeisen (1818-1888) zakládal tzv. družstevní záložny
Obdobná družstva ve Francii, Itálii, Holandsku, Rakousku
STAV ČESKOSLOVENSKÝCH DRUŽSTEV V ROCE 1937
Celkový počet registrovaných družstev 18 170
Typy družstev
Ø neúvěrní
o zemědělská – nákupní a prodejní, výrobní , strojová, elektrárenská, pastvinná, lesní, vodní apod
o živnostenská – nákupní a prodejní, výrobní a jiná
o konzumní
o stavební
o ostatní- divadla, vodovody, rybářská, léčebné ústavy, turistika a sport, rodinné zahrádky apod.
Ø úvěrní
· zemědělské kampeličky, raiffeisenky, rolnické vzájemné pokladny, všeobecné záložny
STAV DRUŽSTEVNICTVÍ V ROCE 1990
Spotřební družstva činnost maloobchod, velkoobchod, ubytování, stravování, výkup, výroba
počet 73 SD
podíl na MO obratu 25%
Výrobní družstva činnost-obchodní, umělecká,družstvo invalidů,...
Bytová družstva činnost - SBD, družstva Vzájemné občanské pomoci(výstavba domků, elektrifikace)
Zemědělská družst. od roku 1952 pod Ministerstvem zemědělství
o zemědělská – nákupní a prodejní, výrobní , strojová, elektrárenská, pastvinná, lesní, vodní apod
o živnostenská – nákupní a prodejní, výrobní a jiná
o konzumní
o stavební
o ostatní- divadla, vodovody, rybářská, léčebné ústavy, turistika a sport, rodinné zahrádky apod.
Ø úvěrní
· zemědělské kampeličky, raiffeisenky, rolnické vzájemné pokladny, všeobecné záložny
STAV DRUŽSTEVNICTVÍ V ROCE 1990
Spotřební družstva činnost maloobchod, velkoobchod, ubytování, stravování, výkup, výroba
počet 73 SD
podíl na MO obratu 25%
Výrobní družstva činnost-obchodní, umělecká,družstvo invalidů,...
Bytová družstva činnost - SBD, družstva Vzájemné občanské pomoci(výstavba domků, elektrifikace)
Zemědělská družst. od roku 1952 pod Ministerstvem zemědělství
PŘEDNÁŠKA 3. ZÁKLADY OBCHODU
DRUŽSTEVNICTVÍ
TRADICE EVROPSKÉHO A ČESKÉHO DRUŽSTEVNICTVÍ
Družstevní utopisté – zakládání národních dílen, výrobních asociací
Představitelé: L.Blanc (1811- 1911), F.Lassall(1825 – 1911) v českých zemích F.Chleborád (1839-1911)
R.Owen (1771-1858) anglický průmyslník (kolonie ve svých továrnách)
Klasické družstevnictví
První družstvo 24.října 1844 v anglickém městě Rochdale “Rochdalské družstvo spravedlivých průkopníků”(Rochdale Society of Equitable Pioners)
Evropa - v roce 1845 v západoslovenském městečku Sobotišti vznik prvního družstva s názvem “Gazdovský spolok” zakladatel Samuel Jurkovič.
Čechy - první družstvo založeno v roce 1847 v Praze “Pražský potravní a spořitelní spolek”
V roce 1892 v Čechách a na Moravě 61 spotřebních družstev
TRADICE EVROPSKÉHO A ČESKÉHO DRUŽSTEVNICTVÍ
Družstevní utopisté – zakládání národních dílen, výrobních asociací
Představitelé: L.Blanc (1811- 1911), F.Lassall(1825 – 1911) v českých zemích F.Chleborád (1839-1911)
R.Owen (1771-1858) anglický průmyslník (kolonie ve svých továrnách)
Klasické družstevnictví
První družstvo 24.října 1844 v anglickém městě Rochdale “Rochdalské družstvo spravedlivých průkopníků”(Rochdale Society of Equitable Pioners)
Evropa - v roce 1845 v západoslovenském městečku Sobotišti vznik prvního družstva s názvem “Gazdovský spolok” zakladatel Samuel Jurkovič.
Čechy - první družstvo založeno v roce 1847 v Praze “Pražský potravní a spořitelní spolek”
V roce 1892 v Čechách a na Moravě 61 spotřebních družstev
PŘEMĚNA OBCHODNÍCH SÍTÍ
- Transformace vnitřního obchodu vedla ke změnám v obchodních sítích, s nově vzniklými podn. Aktivitami došlo k jejich dynamickému rozšiřování
- Stacionární, ambulantní a sezónní sítě – růst ploch (rozmach tržišť)
- Modernizace sítí a zvyšování úrovně obsluhy
- Změna vzhledu prodejen a technologického vybavení
- Postupně dochází ke změnám v předmětu obchodování
- Objevuje se problém nevýhodných úvěrů
- Přecenění podnikatelských schopností
- Zahraniční řetězce a obch. Subjekty – zvýšení konkurence (vybavení jednotek, poskytování služeb či integrační prvky)
- Zavádění nových firem v obch. Podnikání
- Formy přímého prodeje
- Franšízové podnikání
FUNKCE OBCHODU A SOUČASNÉ TENDENCE
Odvětví (resort) obchodu ve vztahu ke spotřeb. Trhu a soukr. Spotřebě – ve dvojí roli:
- Aktivní zprostředkující článek mezi výrobou, vývozem, dovozem a maloobchodem
- Vzrůstá váha sektoru v EKO
OBCHOD – činnost, souhrn institucí (obch, firem)
- v užším slova smyslu – představován firmami specializovanými na VO,
MO činnost a zahraniční obchod
FUNKCE OBCHODU:
1. přeměna výrobního sortimentu na sortiment obchodní
2. překonání rozdílů mezi místem výroby a prodeje
3. překonání rozdílu mezi časem výroby a nákupu
4. zajišťování množství a kvality prodávaného zboží
5. iniciativní ovlivňování výroby (poptávky)
6. zajišťování včasné úhrady dodavatelům
SOUČASNÉ TENDENCE:
Stírá se rozdíl mezi obchodem spotř, zbožím a výr. prostředky
Obchod je poznamenán procesy koncentrace, globalizace, internacionalizace, kooperace a diverzifikace
Změna pojetí zahr. A vnitřního obchodu spojená s integrací o kooperací obch. organizací a s odstraňováním hraničních bariér mezi státy
Retailing (VO činnost včetně mezinár. Obch. opřená o vlastní MO síť)
Uplatňování nových technologií CRM, EDI, Category mamagement
2. překonání rozdílů mezi místem výroby a prodeje
3. překonání rozdílu mezi časem výroby a nákupu
4. zajišťování množství a kvality prodávaného zboží
5. iniciativní ovlivňování výroby (poptávky)
6. zajišťování včasné úhrady dodavatelům
SOUČASNÉ TENDENCE:
Stírá se rozdíl mezi obchodem spotř, zbožím a výr. prostředky
Obchod je poznamenán procesy koncentrace, globalizace, internacionalizace, kooperace a diverzifikace
Změna pojetí zahr. A vnitřního obchodu spojená s integrací o kooperací obch. organizací a s odstraňováním hraničních bariér mezi státy
Retailing (VO činnost včetně mezinár. Obch. opřená o vlastní MO síť)
Uplatňování nových technologií CRM, EDI, Category mamagement
Malá privatizace
- Realizace probíhala podle zákona č. 427/90 Sb. O převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné PO nebo FO
- Princip převodu majetku prostřednictvím dražeb. Výnosy připadly Fondu národního majetku na úhradu nákladů privatizačního procesu
- Ministerstvo pro správu národního majetku zřídilo Okresní privatizační komise, které zajišťovaly realizace privatizace
Průběh změn vlastnických poměrů
Ukazatel Počet prodejen
Státní obchod v r. 90 21 000
Zařazeno do malé privatizace 10 – 11 000
Navráceno v restitucích 5 – 6 000
Zařazeno do velké privatizace 4 – 6 000
- 1993 (31.12.) – údaje Ministerstva pro správu národního majetku – v malé privatizaci prodáno přes 24 000 provozoven, hodnota cca 30 mld Kč. Z toho 50,5 % prodejen a 9,2% pohost. Provozoven
- Právo provozovat vydražené prodejny – zpočátku 2 roky, později prodlouženo na 5 let. Součástí dražeb bylo zařízení provozoven, zásoby zboží
- Povinnost zachovat po 2 roky prodej základních potravin. Problém – dražby holandského typu (vyžadovala se účast min. 5 subjektů, dohody o cenách)
- Princip převodu majetku prostřednictvím dražeb. Výnosy připadly Fondu národního majetku na úhradu nákladů privatizačního procesu
- Ministerstvo pro správu národního majetku zřídilo Okresní privatizační komise, které zajišťovaly realizace privatizace
Průběh změn vlastnických poměrů
Ukazatel Počet prodejen
Státní obchod v r. 90 21 000
Zařazeno do malé privatizace 10 – 11 000
Navráceno v restitucích 5 – 6 000
Zařazeno do velké privatizace 4 – 6 000
- 1993 (31.12.) – údaje Ministerstva pro správu národního majetku – v malé privatizaci prodáno přes 24 000 provozoven, hodnota cca 30 mld Kč. Z toho 50,5 % prodejen a 9,2% pohost. Provozoven
- Právo provozovat vydražené prodejny – zpočátku 2 roky, později prodlouženo na 5 let. Součástí dražeb bylo zařízení provozoven, zásoby zboží
- Povinnost zachovat po 2 roky prodej základních potravin. Problém – dražby holandského typu (vyžadovala se účast min. 5 subjektů, dohody o cenách)
Velká privatizace
- Probíhala podle zák. č. 92/91 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
- Vedle podniků průmyslových, staveb., energ. Či zemědělských byla zaměřena na určitou část nevýrobní sféry, obch. Podniky a hotely
- Realizace proběhla:
1. standardními metodami- aukce, veřejné soutěže, přímé prodeje, bezúplatné převody
2. specifickou metodou kupónové privatizace.
- Privatizace byla prováděna na základě privatizačního projektu. (Na 1 podnik – v průměru 5 projektů)
- V resortu MOCR bylo koncem r. 92 zařazeno 182 podniků a předloženo 1492 projektů.
- Privatizace probíhala ve dvou vlnách. 2. vlna byla uzavřena v r. 94
- 1995 – dokončení privatizace – podniky měly konkrétní vlastníky
TRANSFORMACE DRUŽSTEV
Zák. č. 42/92 Sb. O úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků družstev
Byla ukončena v r. 93
Spotřební družstevnictví zasáhla vlna restitucí majetku původním majitelům
Probíhala podle jiných principů než transformace obchodu
- Vedle podniků průmyslových, staveb., energ. Či zemědělských byla zaměřena na určitou část nevýrobní sféry, obch. Podniky a hotely
- Realizace proběhla:
1. standardními metodami- aukce, veřejné soutěže, přímé prodeje, bezúplatné převody
2. specifickou metodou kupónové privatizace.
- Privatizace byla prováděna na základě privatizačního projektu. (Na 1 podnik – v průměru 5 projektů)
- V resortu MOCR bylo koncem r. 92 zařazeno 182 podniků a předloženo 1492 projektů.
- Privatizace probíhala ve dvou vlnách. 2. vlna byla uzavřena v r. 94
- 1995 – dokončení privatizace – podniky měly konkrétní vlastníky
TRANSFORMACE DRUŽSTEV
Zák. č. 42/92 Sb. O úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků družstev
Byla ukončena v r. 93
Spotřební družstevnictví zasáhla vlna restitucí majetku původním majitelům
Probíhala podle jiných principů než transformace obchodu
ŘÍZENÍ OBCHODU
Do r. 91 v ČR – 2 formy vlastnictví – státní a družstevní
A) Státní obchod – Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu
· Oborový princip: potravinářský obchod
: obchod ovocem a zeleninou
: obchod průmyslovým zbožím
: obchod obuví atd.
· Existence dalších organizací : OD Prior, Čedok apod.
· Organizace řízené Národními výbory (Restaurace a jídelny, Uhelné sklady) a další organizace ve výrobních i ostatních resortech (Benzina, Mototechna)
B) Spotřební družstva – řízená Svazem spotřebních družstev
Reorganizace státní zprávy po roce 90 – oblast obchodu – Ministerstvo průmyslu a obchodu převzalo gesci za oblast obchodu – dříve Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu.
Cestovní ruch byl svěřen do působnosti nového Ministerstva hospodářství. Pod MH byla zařazena i sféra živnostenského podnikání. Reorganizace státní správy roku 1995 znamenala zrušení MH a vznik Ministerstva pro místní rozvoj – regionální rozvoj, CR.
Živnostenské podnikání – Ministerstvo průmyslu a obchodu
A) Státní obchod – Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu
· Oborový princip: potravinářský obchod
: obchod ovocem a zeleninou
: obchod průmyslovým zbožím
: obchod obuví atd.
· Existence dalších organizací : OD Prior, Čedok apod.
· Organizace řízené Národními výbory (Restaurace a jídelny, Uhelné sklady) a další organizace ve výrobních i ostatních resortech (Benzina, Mototechna)
B) Spotřební družstva – řízená Svazem spotřebních družstev
Reorganizace státní zprávy po roce 90 – oblast obchodu – Ministerstvo průmyslu a obchodu převzalo gesci za oblast obchodu – dříve Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu.
Cestovní ruch byl svěřen do působnosti nového Ministerstva hospodářství. Pod MH byla zařazena i sféra živnostenského podnikání. Reorganizace státní správy roku 1995 znamenala zrušení MH a vznik Ministerstva pro místní rozvoj – regionální rozvoj, CR.
Živnostenské podnikání – Ministerstvo průmyslu a obchodu
EKONOMICKÁ REFORMA V OBCHODĚ – transformace obchodu
V letech 90 a 91 – první kroky k restrukturalizaci obchodu
- základní krok – spojen se změnou vlastnických poměrů, tj. vznik soukromého sektoru
Vznik a rozvoj soukromého sektoru- dvě cesty
A) Vstup (vznik) nových soukr. Podnikatelských subjektů do EKO
B) Privatizace majetku
Ad A)
- Rozvoj živnostenského podnikání
- Živnostenský zákon – legislativní rámec pro živnostenské podnikání
- Zrušení monopolu zahraničního obchodu – možnost zajišťovat zahraniční obchodní operace vlastním podnikem.
- Podniky zahraničního obchodu (KOVO, TUZEX, CENTROTEX, STROJEXPORT) se začaly zabývat i činností na vnitřním trhu a dalšími aktivitami
Ad B)
Ø Restituce
- Podle zák. 403/90 Sb. O zmírnění následků některých majetkových křivd
- Většina majetku byla navrácena v roce 90
- Podmínky pro navrácení majetku : 1. státní občanství
2. trvalý pobyt na území ČSFR
- 1994 – Ústavní soud ČR – restituce i pro československé občany žijící v zahraničí
- 91 – 92 – státní a družstevní organizace vrátily původním majitelům více než 11 000 prodejen a 20 000 pohostinských provozoven
- základní krok – spojen se změnou vlastnických poměrů, tj. vznik soukromého sektoru
Vznik a rozvoj soukromého sektoru- dvě cesty
A) Vstup (vznik) nových soukr. Podnikatelských subjektů do EKO
B) Privatizace majetku
Ad A)
- Rozvoj živnostenského podnikání
- Živnostenský zákon – legislativní rámec pro živnostenské podnikání
- Zrušení monopolu zahraničního obchodu – možnost zajišťovat zahraniční obchodní operace vlastním podnikem.
- Podniky zahraničního obchodu (KOVO, TUZEX, CENTROTEX, STROJEXPORT) se začaly zabývat i činností na vnitřním trhu a dalšími aktivitami
Ad B)
Ø Restituce
- Podle zák. 403/90 Sb. O zmírnění následků některých majetkových křivd
- Většina majetku byla navrácena v roce 90
- Podmínky pro navrácení majetku : 1. státní občanství
2. trvalý pobyt na území ČSFR
- 1994 – Ústavní soud ČR – restituce i pro československé občany žijící v zahraničí
- 91 – 92 – státní a družstevní organizace vrátily původním majitelům více než 11 000 prodejen a 20 000 pohostinských provozoven
ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 2.
TRANSFORMACE ČESKÉHO OBCHODU V LETECH 1990 – 96
ÚVOD DO PROBLEMATIKY
Celková transformace české ekonomiky je spojena se změnami vnitřního a zahraničního obchodu.
Transformace obchodu znamenala změny:
V principech tržního fungování
Ve formách vlastnictví
V podnikatelských strukturách
Změny v budování materiálně- technické základny
Liberalizace obchodního podnikání – nové dimenze a kvalita spotřebitelského vnitřního trhu
Liberalizace a změny vlastnických poměrů vyvolaly:
Zánik monopolního postavení a institucionálního oddělení ZO a VO
Bylo překonáno oddělování výrobních a obchodních činností
ÚVOD DO PROBLEMATIKY
Celková transformace české ekonomiky je spojena se změnami vnitřního a zahraničního obchodu.
Transformace obchodu znamenala změny:
V principech tržního fungování
Ve formách vlastnictví
V podnikatelských strukturách
Změny v budování materiálně- technické základny
Liberalizace obchodního podnikání – nové dimenze a kvalita spotřebitelského vnitřního trhu
Liberalizace a změny vlastnických poměrů vyvolaly:
Zánik monopolního postavení a institucionálního oddělení ZO a VO
Bylo překonáno oddělování výrobních a obchodních činností
Charakteristické rysy obchodu:
o v plném rozsahu slouží všem (omezuje se naturální spotřeba)
o obchod začíná řídit výrobu (lepší znalost trhu, marketing)
o obchod řídí pohyb zboží (uplatňování obchodní logistiky)
5. Obchod a jeho funkce
Teorie - základní atribut: obchod mezičlánkem mezi výrobou a spotřebitelem, obdobně velkoobchod mezi výrobou a maloobchodem, resp. mezi několika výrobci.
Příklad: tři výrobci a tři odběratelé - představují při vzájemných vazbách celkem 9 cest (tj. cesty zboží, objednávek, nákupčích) při zařazení jednoho mezičlánku se počet cest snižuje o třetinu. Viz folie - schéma č. T 2.1., 2.2
Při 8 hospodářských partnerech se objevuje 28 možných vazeb mezi články. Při zařazení jednoho mezičlánku se počet snižuje na 8, tj. o tři čtvrtiny.
Obecně:
Čím větší počet partnerů, tím vyšší efekt je z obchodního zprostředkování - u 4 partnerů je úspora cca 66 %, u 100 partnerů je úspora téměř 99 % cest zboží, lidí, informací.
Úsporu v krácení cest lze posuzovat i pomocí jiných metod např. využití různých geometrických tvarů
o obchod začíná řídit výrobu (lepší znalost trhu, marketing)
o obchod řídí pohyb zboží (uplatňování obchodní logistiky)
5. Obchod a jeho funkce
Teorie - základní atribut: obchod mezičlánkem mezi výrobou a spotřebitelem, obdobně velkoobchod mezi výrobou a maloobchodem, resp. mezi několika výrobci.
Příklad: tři výrobci a tři odběratelé - představují při vzájemných vazbách celkem 9 cest (tj. cesty zboží, objednávek, nákupčích) při zařazení jednoho mezičlánku se počet cest snižuje o třetinu. Viz folie - schéma č. T 2.1., 2.2
Při 8 hospodářských partnerech se objevuje 28 možných vazeb mezi články. Při zařazení jednoho mezičlánku se počet snižuje na 8, tj. o tři čtvrtiny.
Obecně:
Čím větší počet partnerů, tím vyšší efekt je z obchodního zprostředkování - u 4 partnerů je úspora cca 66 %, u 100 partnerů je úspora téměř 99 % cest zboží, lidí, informací.
Úsporu v krácení cest lze posuzovat i pomocí jiných metod např. využití různých geometrických tvarů
Funkce obchodu vycházejí z :
· přeměny výrobního sortimentu (dodavatelského) na sortiment odběratelský, odpovídající potřebám a nákupním zvyklostem zákazníků
· překonávání rozdílů mezi místem výroby a místem spotřeby
· překonávání rozdílů mezi časem výroby a časem spotřeby, tj. pohotovost prodeje či dodávek umožňuje určitý stav zásob
· zajišťování kvality prodávaného zboží - např. vlastní kontrolní laboratoře, kvalitativní přejímka zboží, rychlé vyřizování reklamací
· ovlivňování výroby využíváním marketingu v sortimentu, času, místě i množství zboží
· racionální zásobovací cesty (logistika) - důraz na efektivnost nákladů
· zajišťování platební způsobilosti a včasné úhrady dodavatelům
V poslední době v souvislosti se změnou pojetí zahraničního a vnitřního obchodu, s pokračující integrací a kooperací v obchodě se začíná měnit chápání obchodu.
Ztrácí význam rozdělování obchodu na vnitřní a zahraniční.
V souvislosti s globalizací obchodu v Evropě se zahraniční obchodní operace uskutečňují ve firmách vedle maloobchodní činnosti. Vzniká nový pojem, tzv. RETAILING, resp. velké retailingové společnosti.
RETAILING představuje velkoobchodní činnost včetně mezinárodního obchodu, opřenou o vlastní maloobchodní síť. Tyto společnosti vedle dovozu a vývozu zboží, provozují maloobchodní činnost, a obchodují s know-how.
Děkuji za pozornost
· překonávání rozdílů mezi místem výroby a místem spotřeby
· překonávání rozdílů mezi časem výroby a časem spotřeby, tj. pohotovost prodeje či dodávek umožňuje určitý stav zásob
· zajišťování kvality prodávaného zboží - např. vlastní kontrolní laboratoře, kvalitativní přejímka zboží, rychlé vyřizování reklamací
· ovlivňování výroby využíváním marketingu v sortimentu, času, místě i množství zboží
· racionální zásobovací cesty (logistika) - důraz na efektivnost nákladů
· zajišťování platební způsobilosti a včasné úhrady dodavatelům
V poslední době v souvislosti se změnou pojetí zahraničního a vnitřního obchodu, s pokračující integrací a kooperací v obchodě se začíná měnit chápání obchodu.
Ztrácí význam rozdělování obchodu na vnitřní a zahraniční.
V souvislosti s globalizací obchodu v Evropě se zahraniční obchodní operace uskutečňují ve firmách vedle maloobchodní činnosti. Vzniká nový pojem, tzv. RETAILING, resp. velké retailingové společnosti.
RETAILING představuje velkoobchodní činnost včetně mezinárodního obchodu, opřenou o vlastní maloobchodní síť. Tyto společnosti vedle dovozu a vývozu zboží, provozují maloobchodní činnost, a obchodují s know-how.
Děkuji za pozornost
Po druhé světové válce
- roste zahraniční obchod, modernizují se prodejny, rozšiřuje se sortiment a obchodní kapacity. Příznivý vývoj byl narušen po roce 1948. Likvidace soukromého sektoru (soukromý obchod cca 3/4 obratu)
Obchod je likvidován z hlediska soukromého vlastnictví (100 % vlastnictví státu nebo družstevního vlastnictví)
Další rysy: sféra družstevního obchodu byla vymezena venkovským prostorem
Státní obchod - organizován na oborovém principu
Centrální plánování - narušení racionálního pohybu zboží, velké zásoby, nedostatek zboží (nedělal se marketing, obchodní politika prodávala zboží)
Pozitivní prvky: rozvoj samoobslužné formy prodeje (cca 60 % realizace prodeje potravinářského zboží), obchodní domy - tj. koncentrace obchodní plochy
4. Evropský vývoj po 2. světové válce
Růst životní úrovně – růst úrovně obchodu.
Úvěry za výhodné úroky, bytová otázka - růst vybavenosti domácností, růst automobilismu.
Mobilita obyvatel vede k internacionalizaci požadavků na obchod. Změna struktury obratu. Rozvoj sortimentů- elektronika, zboží pro volný čas, zboží pro osobní záliby - hobby.
V 50. letech obchod převážně lokální význam, 60. letech - regionální význam, později dostává celostátní význam.
80. léta - pro evropský obchod - mezinárodní charakter - tendence ke globalizaci obchodu.
Růst významu obchodu v NH.
Obchod je likvidován z hlediska soukromého vlastnictví (100 % vlastnictví státu nebo družstevního vlastnictví)
Další rysy: sféra družstevního obchodu byla vymezena venkovským prostorem
Státní obchod - organizován na oborovém principu
Centrální plánování - narušení racionálního pohybu zboží, velké zásoby, nedostatek zboží (nedělal se marketing, obchodní politika prodávala zboží)
Pozitivní prvky: rozvoj samoobslužné formy prodeje (cca 60 % realizace prodeje potravinářského zboží), obchodní domy - tj. koncentrace obchodní plochy
4. Evropský vývoj po 2. světové válce
Růst životní úrovně – růst úrovně obchodu.
Úvěry za výhodné úroky, bytová otázka - růst vybavenosti domácností, růst automobilismu.
Mobilita obyvatel vede k internacionalizaci požadavků na obchod. Změna struktury obratu. Rozvoj sortimentů- elektronika, zboží pro volný čas, zboží pro osobní záliby - hobby.
V 50. letech obchod převážně lokální význam, 60. letech - regionální význam, později dostává celostátní význam.
80. léta - pro evropský obchod - mezinárodní charakter - tendence ke globalizaci obchodu.
Růst významu obchodu v NH.
Mezinárodní výměna
-tzv. tranzitní obchod, tj. spojení Byzance s Franckou říší. Rozvoj obchodu - při průjezdu kupců z východu (Rusové a Židi) na německé trhy.
Místní trhy - při církevních příležitostech ve významných střediscích.
Vznik a rozvoj prvních měst. Města dostávala od panovníků výsady, práva trhu, celní svobody.
Vznik peněžní renty, místo renty naturální a robotní. Činnost kupců byla upravena a regulována.
13. a 15. století oddělování velko a maloobchodu, - kupci se sklady s napojením na tranzitní obchod a větší specializace obchodu
- kramáři, tj. obchodníci v drobném.
Střediskem obchodu v Praze byl tzv. Týn.(ubytování cizích obchodníků, uložení zboží, zvážení, sepsání určení cla a ungeltu (tj. příjem krále, později příjem radnice).
Pravidla obchodování a kontrola. Obchod měl řadu omezení - např. suché a mokré mýto (zrušil je Josef II. až na mostní mýto), špatné cesty
Vznik cechů - náhrada - průmyslový zákon v roce 1872 - vznik živnostenských spolků.
Cechy pečovaly o odbornost a poctivost prodeje, udržení přiměřeného počtu provozoven, zájem o rozvoj průmyslové výroby, rozšiřování sortimentu a obchodu. Přelom 18. a 19. století obchod se specializuje - obchodní živnosti:
velkoobchod - obchodování ve velkém
maloobchod podomní a stálý (koloniál: formální a kramářský).
Místní trhy - při církevních příležitostech ve významných střediscích.
Vznik a rozvoj prvních měst. Města dostávala od panovníků výsady, práva trhu, celní svobody.
Vznik peněžní renty, místo renty naturální a robotní. Činnost kupců byla upravena a regulována.
13. a 15. století oddělování velko a maloobchodu, - kupci se sklady s napojením na tranzitní obchod a větší specializace obchodu
- kramáři, tj. obchodníci v drobném.
Střediskem obchodu v Praze byl tzv. Týn.(ubytování cizích obchodníků, uložení zboží, zvážení, sepsání určení cla a ungeltu (tj. příjem krále, později příjem radnice).
Pravidla obchodování a kontrola. Obchod měl řadu omezení - např. suché a mokré mýto (zrušil je Josef II. až na mostní mýto), špatné cesty
Vznik cechů - náhrada - průmyslový zákon v roce 1872 - vznik živnostenských spolků.
Cechy pečovaly o odbornost a poctivost prodeje, udržení přiměřeného počtu provozoven, zájem o rozvoj průmyslové výroby, rozšiřování sortimentu a obchodu. Přelom 18. a 19. století obchod se specializuje - obchodní živnosti:
velkoobchod - obchodování ve velkém
maloobchod podomní a stálý (koloniál: formální a kramářský).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)