13. Odvození klasické křivky agregátní nabídky a její charakteristika. Neoklasický trh práce.

Agregátní nabídka a její charakteristika

Agregátní nabídkou rozumíme množství zboží a služeb, které firmy maximalizující zisk nabízejí při dané cenové hladině. Firmy musí vzít v úvahu ceny, za něž bude vyrobená produkce realizována, náklady na služby výrobních faktorů, zásobu kapitálu a dostupné technologie.

Produkční funkce

Y = Y (N, K, M, E, k), N – práce, K – kapitál, M – materiál, E – energie, k - úroveň technologie

V krátkém období předpokládáme, že jediným variabilním faktorem je práce.

Marginální produktivita práce (mezní fyzický produkt práce): MPN = DY / DN

Přírůstek produkce, jež je výsledkem přírůstku pracovního vstupu o jednotku.

Marginální produktivita kapitálu: MPK = DY / DK

MPN je odvozen derivací produkční funkce: obr. str. 188

Křivka poptávky po práci

Každá dodatečná jednotka práce vytvoří přírůstek produkce (DY) a dodatečný příjem v rozsahu (P * DY). Každý přírůstek práce (DN) zvýší náklady firmy o W * DN.

Lze psát: W * DN = P * DY Þ W / P = DY / DN = MPN – maximalizační kriterium

Marginální produkt práce se rovná reálné mzdě.

Křivka agregátní poptávky po práci se rovná marginální produktivitě práce.

Poloha křivky agregátní poptávky

Posun křivky AD doprava a doleva závisí na všech faktorech, které ovlivňují polohu křivek IS a LM.

Fiskální expanze způsobí posun o velikosti: DY = g * DA

Monetární expanze způsobí posun o velikosti: DY = (b / h) * g * D (M / P)

Body mimo křivku agregátní poptávky

V bodech napravo od agregátní poptávky existuje přebytek nabídky zboží a služeb. Dochází ke vzniku neplánovaných zásob, což vyvíjí tlak na snížení produkce a na snížení cen.

Tvar křivky agregátní poptávky a hlavní proudy makroekonomické teorie

Monetaristé – změny agregátních výdajů jsou určovány změnami peněžní zásoby.

Keynesiánci – nepopírají důležitou úlohu peněz. Změny spotřebních a investičních výdajů, vládní výdaje na nákup zboží a služeb, transferové platby, změna čistých vývozů a daně mají výrazný vliv na změny reálné produkce.

Neoklasici tvrdí, že křivka AD má tvar rovnoosé hyperboly.

Horizontální křivka LM a vertikální křivka agregátní poptávky: neúčinnost monetární politiky.

Ekonomika je v situaci tzv. pasti likvidity. Jakékoliv zvýšení (či snížení) zásoby nominálních peněz, a tedy ani snížení či zvýšení reálných peněžních zůstatků v důsledku růstu či poklesu cenové úrovně, nezmění úrokovou sazbu. Křivka agregátní poptávky je vertikální: zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků nemůže zvýšit skutečnou produkci směrem k potenciální produkci a nezaměstnanost směrem k přirozené míře nezaměstnanosti.

Pigouův efekt, resp. efekt reálných peněžních zůstatků

Poptávka po zboží může přímo záviset na úrovni reálných peněžních zůstatků. Klesá-li cenová hladina zvyšuje se reálné bohatství individuálních subjektů, což vede k růstu autonomní spotřeby. Působí-li Pigouův efekt, křivka agregátní poptávky nemůže být nikdy vertikální, ale je vždy negativně skloněna. Pigou dokázal, že keynesiánský transmisní mechanismus není jediný. Obr. str. 175

Kontraindikující faktory

Přímé stimulační efekty cenové deflace vyvolávají – i za předpokladu působení Pigouova efektu – tyto negativní důsledky:

• Efekt očekávání – jestliže lidé očekávají, že cenová hladina bude dále klesat, mohou odložit výdaje co možná nejdále do budoucnosti, kdy budou ceny ještě nižší.
• Efekt znovurozdělování – když ceny klesají, dlužníci a výstavci obligací musí splácet jejich půjčky v hodnotnějších korunách.

Rovnice křivky agregátní poptávky

Rovnovážná úroveň důchodu: Y = g * A + b * (M / P)

Je-li křivka AD zobrazením průsečíků křivek IS a LM pro různé cenové úrovně, potom řešením rovnice pro cenovou úroveň P dostaneme: P = b * M / (Y - g * A)

Sklon křivky agregátní poptávky

Křivka agregátní poptávky má negativní sklon. Čím vyšší je úroveň cen, tím nižší jsou reálné peněží zůstatky, a proto tím nižší je rovnovážná úroveň výdajů a produkce.

Jestliže malá změna v cenové úrovni vyvolá velké změny v agregátních výdajích, křivka agregátní poptávky je velmi plochá. Byla-li křivka AD úplně necitlivá na změny cenové hladiny, je vertikální. Vysoká citlivost agregátních výdajů na změny cenové hladiny znamená, že křivka AD je plochá, resp. v limitním případě horizontální.

Křivka AD je tím plošší, čím:

• Nižší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu (h)
• Větší je citlivost poptávky po investicích na úrokovou sazbu (b)
• Větší je multiplikátor (a)
• Nižší je citlivost po penězích na důchod (k)

Vertikální křivka IS a vertikální křivka agregátní poptávky: deflační impotence

Poptávka po autonomních výdajích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu (b = 0). Monetární expanze je neúčinná. Snížení nebo zvýšení cenové hladiny sice mění reálné peněžní zůstatky a dochází tak ke změně úrokové sazby, ale na tuto změnu nereagují agregátní výdaje: křivka agregátní poptávky je v takovém případě vertikální.

Křivka IS je nalevo od potenciálního produktu, dochází k současné rovnováze na trhu zboží a trhu peněz pod úrovní potenciálního produktu při všech cenových hladinách a vertikální křivka agregátní poptávky je relativně trvale pod úrovní produkce při plné zaměstnanosti. Takováto situace se nazývá deflační impotencí. Toto je Keynesovou námitkou proti neoklasické škole.

Obr. str. 174

12. Odvození křivky agregátní poptávky z modelu IS-LM v uzavřené ekonomice.

- Křivka agregátní poptávky a její charakteristiky: sklon, posuny doprava a doleva a body mimo křivku.

Je odstraněn předpoklad fixní cenové hladiny.

Model IS-LM a odvození křivky agregátní poptávky

Předpoklady:

• Ekonomika operuje pod úrovní potenciálního produktu
• Zásoba kapitálu je dostatečná
• Nabídka práce je dostatečná
• Centrální banka kontroluje zásobu nominálních peněz
• Neexistuje zahraniční obchod a tedy předpokládáme uzavřenou ekonomiku

Růst cenové úrovně povede ke snížení reálných peněžních zůstatků, což vyvolá zvýšení úrokových sazeb, což vede ke snížení úrokově citlivých komponent agregátní poptávky, a proto ke snížení agregátních výdajů. Křivka LM se posune doleva.

Odvození křivky AD obr. str. 171

Křivka AD zobrazuje takové kombinace úrovně cen a úrovně rovnovážné produkce, při kterých jsou trh zboží a služeb a trh peněz současně v rovnováze.

Poptávka po práci

Zvýšení pracovního vstupu má dvojí efekt:

Zaměstnání dodatečné pracovní jednotky způsobí, že se celková produkce firmy zvýší o mezní (fyzický) produkt práce (MPN) a celkový příjem firmy se zvýší o součin ceny a mezního produktu práce: Přírůstek celkové produkce = MPN
Přírůstek celkového příjmu = P * MPN

Zvýšení zaměstnanosti o jednu dodatečnou pracovní jednotku zvýší mzdové náklady firmy o korunovou mzdovou sazbu za hodinu práce, tj. o W
Firmy, které maximalizují zisk rozšiřují zaměstnanost až k bodu, v němž hodnota mezního produktu práce se rovná korunové mzdové sazbě: P * MPN = W, a tedy MPN = W / P

W / P je reálná mzdová sazba, což je množství zboží, které lze koupit za korunovou cenu jedné hodiny práce.

Agregátní poptávka po práci obr. str. 246

Křivka nabídky práce

Funkce celkového užitku domácnosti je tvořena spotřebou zboží a služeb domácností a spotřebou volného času: UH = UH (C, NS)

Indiferenční křivky pro různé hladiny celkového užitku domácnosti obr. str. 247

Sklon indiferenční křivky představuje mezní míru substituce mezi spotřebou a volným časem.

Druhým krokem k odvození agregátní nabídky práce je určení soustavy možností, které jsou při dané reálné mzdové sazbě dostupné domácnosti (přímka Z). Obr. str. 248

Pro spotřební výdaje lze psát: C = (W / P) * NS

Vyšší reálná mzda má za následek vyšší sklon přímky Z.

Křivku agregátní nabídky odvodíme tím, že propojíme body, které jsou body dotyku indiferenční křivky s přímkou Z (přímka dostupných možností). Obr. str. 249

Nabídka práce se nemusí po zvýšení reálných mezd vůbec měnit nebo dokonce může dojít k poklesu nabídky práce. Toto je způsobeno tím, že působí současně substituční a důchodový efekt.

Substituční efekt: každá hodina volného času představuje větší množství ušlé spotřeby zboží, když reálná mzda roste. Je-li volný čas stále dražší, domácnosti tento volný čas substituují delší pracovní dobou.

Důchodový efekt: když se zvyšuje reálná mzda, domácnosti se stávají bohatšími a mohou si dovolit více volného času.

Převaha substitučního efektu má za následek zvyšování množství nabízené práce, převaha důchodového efektu nad substitučním má za následek tendenci snižovat nabídku práce.

Rovnováha na trhu práce

Rovnováha na trhu práce nastává, když se agregátní nabídka rovná agregátní poptávce po práci. Obr. str. 250

Rovnovážné reálné mzdě odpovídá plná zaměstnanost. Rovnovážná reálná mzda vyčišťuje trh práce.

13. Odvození klasické křivky AD a její charakteristika.

Neoklasický trh práce.

Agregátní nabídka a její charakteristika

Agregátní nabídkou rozumíme množství zboží a služeb, které firmy maximalizující zisk nabízejí při dané cenové hladině. Firmy musí vzít v úvahu ceny, za něž bude vyrobená produkce realizována, náklady na služby výrobních faktorů, zásobu kapitálu a dostupné technologie.

Produkční funkce

Y = Y (N, K, M, E, k), N – práce, K – kapitál, M – materiál, E – energie, k - úroveň technologie

V krátkém období předpokládáme, že jediným variabilním faktorem je práce.

Marginální produktivita práce (mezní fyzický produkt práce): MPN = DY / DN

Přírůstek produkce, jež je výsledkem přírůstku pracovního vstupu o jednotku.

Marginální produktivita kapitálu: MPK = DY / DK

MPN je odvozen derivací produkční funkce: obr. str. 188

Křivka poptávky po práci

Každá dodatečná jednotka práce vytvoří přírůstek produkce (DY) a dodatečný příjem v rozsahu (P * DY). Každý přírůstek práce (DN) zvýší náklady firmy o W * DN.

Lze psát: W * DN = P * DY Þ W / P = DY / DN = MPN – maximalizační kriterium

Marginální produkt práce se rovná reálné mzdě.

Křivka agregátní poptávky po práci se rovná marginální produktivitě práce.

Klasická křivka agregátní nabídky

Křivka agregátní nabídky v klasickém případě je vertikální. Ekonomika neustále funguje na úrovni potenciálního produktu, tj. produktu při plné zaměstnanosti (neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost). Předpokladem je flexibilita nominálních mezd a cen.

V důsledku zvýšení agregátní poptávky se zvýší cenová úroveň. Toto vyvolá tendenci k poklesu reálných mezd a tedy i zvýšení poptávky po práci firmami. Pokles reálných mezd současně vyvolá snížení nabídky práce. Protože jsou mzdy dokonale flexibilní, nominální mzdy vzrostou ekviproporcionálně jako cenová úroveň. Reálná mzda zůstává nezměněna, stejně tak jako rovnovážná úroveň plné zaměstnanosti.

Odvození křivky AS obr. str. 191

Zvýšení zásoby kapitálu posune produkční funkci nahoru. Vyšší objem používaného kapitálu zvyšuje marginální produktivitu práce při jakékoliv úrovni zaměstnanosti, což má za následek posun křivky poptávky po práci doprava. Úroveň plné zaměstnanosti se zvýší a taktéž reálná mzda. Zvýšení rovnovážné produkce vede k posunu vertikální křivky agregátní nabídky doprava.

Neoklasický trh práce

Obecná charakteristika struktury trhu práce

Pracovníci dostanou za nabízenou práci pracovní důchod (IH): IH = W * NS, kde W je nominální mzdová sazba, NS – počet hodin práce, které pracovníci nabízejí během daného období.

Celkové mzdové náklady (TW): TW = W * ND = IH, kde ND je množství práce, které firmy poptávají.

Celkový hrubý příjem (TR): TR = P * Y

Odečteme-li od hrubých příjmů firem celkové mzdové náklady dostaneme celkový zisk firmy (TP): TP = TR – TW

11. Odvození a charakteristika křivky AD v otevřené ekonomice při dkimobil, fix

Zásoba kapitálu je dostatečná, Nabídka práce je dostatečná, Dokonalá kapitálová immobilita, resp. rovnováha čistých exportů, Systém fixního měnového kursu, dkimobil= vertikální křivku BP (=NX=0). Existuje pouze běžný účet. NX = X – M – m * Y + v * R, Y = (X – M + v * R) / m. Nalevo od BP existuje přebytek běžného účtu (bú), což vyvolává tlak na revalvaci. Centrální banka -začne nakupovat cizí měny, růst peněžní zásoby. LM doprava. pokles i a stimulaci Y, což povede ke zvýšení M. Napravo od BP existuje deficit běžného účtu, což vyvolá tlak na devalvaci. Snížení cenové hladiny 2 efekty: Efekt M/P. Protože se snížila cenová hladina, aniž by se změnila nominální zásoba peněz, dojde ke zvýšení M/P a dojde k poklesu i. Tento pokles vyvolá růst úrokově citlivých komponent AD. 2. Přepínací efekt změny relativních cen. Snížení domácí cenové hladiny, vede k růstu relativních cen dováženého zboží. Tento pokles domácí cenové hladiny má tendenci přepínat poptávku ze zahraničního zboží na domácí zboží (zesiluje exportní poptávka) a dále vede k přepnutí z dříve dováženého zboží a služeb na relativně levnější domácí zboží. –oba: Snížení agregátní cenové hladiny v domácí zemi generuje zvýšení AD. AD je kombinace cenové hladiny a rovnovážné produkce, při níž je v rovnováze trh zboží, trh peněz a bú pb za předpokladu dkimobil. AD v otevř, dkmobil: (BP=0) znamená, že křivka BP je horizontální na úrovni úrokové sazby domácí rovné světové i.Snížení domácí cenové hladiny -LM doprava v důsledku efektu zvýšení M/P. V důsledku efektu zvýšení relativních cen dováženého zboží dojde k posunu křivky IS doprava.

Pokud stále nalevo od křivky BP vznikne tlak na apreciaci měny, centrální banka reagovat nákupem mezinárodních měnových rezerv za domácí měnu. Tím se zvýší peněžní zásoba, sníží i v domácí zemi na úroveň světové, LM doprava. Fisk exp je velmi účinná a monetí exp neúčinná.AD v otevř, nedkmobil Předpoklady: Pozitivně skloněná BP, BP je plošší než LM, Zahraniční cenová hladina P_F je dána exogenně a je konstantní, Je splněna Marshall-Lernerova podmínka; Snížení domácí agregátní cenové hladiny- zvýšení M/P. LM doprava. Snížení domácí cenové hladiny vede ke zvýšení relativních cen dováženého zboží, tj. k růstu R. Pokles domácí cenové hladiny vede k růstu NX. Zvýšení relativních cen znamená, že se BP posune doprava. Zvýšení NX v důsledku poklesu agregátní cenové hladiny vyvolá posun křivky IS doprava. AD představuje kombinace cenové hladiny a úrovně agregátní poptávky, za nichž je současně rovnováha na trhu zboží a služeb, rovnováha monetárního sektoru, jakož i současně rovnováha pb v podmínkách nedokonalé kapitálové mobility.

Neměnná úroková sazba na korunové depozitum:

Obr. str. 155

Zvýšení (snížení) úrokových sazeb vyvolává v krátkém období apreciaci (depreciaci) měny dané země proti měně cizích zemí.

Zvýšení (snížení) očekávaného měnového kursu dané země vyvolá depreciaci (apreciaci) měny dané země proti měnám cizích zemí.

Nominální úroková sazba, reálná úroková sazba a inflace

Reálná úroková sazba je nominální úroková sazba mínus míra inflace.

Fisherova rovnice

Nominální úrokové sazby mají tendenci být vyšší u zemí s vyšší mírou inflace ® Fisherova podmínka. Fisherova rovnice: i = i^e_r + p^e

i – nominální úroková míra, i^e_r – očekávaná reálná úroková sazba, p^e – míra očekávané inflace.

Fisherova rovnice a podmínka parity úrokových sazeb

Předpokládáme stejné reálné úrokové sazby.

i_D – i_F = p^e_D - p^e_F

Diferenciál nominálních úrokových sazeb v obou zemích se rovná diferenciálu očekávaných měr inflace.

Z podmínky úrokové parity plyne, že úrokový diferenciál je roven očekávané míře depreciace koruny proti dolaru. Proto lze psát:

i_D – i_F = p^e_D - p^e_F = (E^e_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1)

Podmínka parity úrokových sazeb a rovnováha na mezinárodním měnovém trhu

Podmínka, kdy očekávané míry výnosnosti jakýchkoliv dvou či více depozit denominovaných v různých měnách jsou stejné, jsou-li vyjádřeny ve stejné měně, je nazývána podmínkou (nekryté) úrokové parity. Nekrytá, protože investoři nejsou kryti proti riziku neočekávané změny měnového kursu.

Podmínka nekryté úrokové parity: i_D = (E^e_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1) + i_F

Podmínka parity úrokových sazeb rozšiřuje zákon jediné ceny na oblast finančních aktiv.

i_D - i_F = (E^e_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1) – mezinárodní úrokový diferenciál = očekávaná míra apreciace nebo depreciace domácí měny ve vztahu k cizí měně.

Očekává-li se depreciace koruny proti dolaru, potom musí být korunová úroková sazba vyšší než úroková sazba na dolarová depozita, a to o míru očekávané depreciace koruny proti dolaru.

Podmínka kryté úrokové parity

Podmínka kryté úrokové parity: i_D = (F_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1) + i_F

F_(t) – termínový měnový kurs

(F_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1) – termínová prémie

Podmínka (nekryté) úrokové parity a trh krátkodobých obligací (trh ostatních finančních aktiv)

Jestliže má obligace vlády USA vyšší očekávaný korunový výnos než obligace vlády ČR, potom rezidenti ČR budou kupovat dolarové obligace. To bude mít za následek růst cen obligací vlády USA relativně ve vztahu k cenám obligacím vlády ČR a relativní pokles úrokových sazeb na obligace vlády USA oproti úrokovým sazbám na obligace vlády ČR.

10. Parita úrokových sazeb a determinace měnového kursu v krátkém období na mezinárodním měnovém trhu.

Apreciace koruny proti dolaru v přítomném období, za předpokladu neměnného očekávaného měnového kursu koruna/dolar v období t, tj. pokles přítomného měnového kursu zvyšuje očekávanou míru výnosnosti dolarového depozita vyjádřenou v korunách.

Parita úrokových sazeb – gravitační centrum konstituování rovnovážného měnového kursu v krátkém období

Obr. str. 152

Rovnovážný měnový kurs se ustavuje v průsečíku vertikální křivky, která zobrazuje úrokovou sazbu na korunová depozita a negativně skloněné přímky, která zobrazuje očekávanou míru výnosnosti na dolarová depozita vyjádřenou v korunách. Gravitačním centrem konstituování rovnovážného měnového kursu je parita úrokových sazeb.

Pokud při přítomném měnovém kursu je očekávaná míra výnosnosti na dolarová depozita vyjádřená v korunách nižší než úroková sazba na korunová depozita. Držitelé dolarových depozit usilují o jejich prodej za korunová depozita. Vznikne přebytek nabídky dolarových depozit a přebytek poptávky po korunových depozitech: držitelé dolarových depozit začnou nabízet za korunová depozita více dolarových depozit a koruna proti dolaru apreciuje. Dojde k nastolení rovnováhy.

Důsledky změn úrokové sazby a očekávaného měnového kursu na rovnovážný měnový kurs v krátkém období

Obr. str. 154

Dojde ke zvýšení úrokové sazby na korunová depozita. Vznikne převis očekávané míry výnosnosti korunového depozita nad dolarovým depozitem. Dojde k apreciaci koruny proti dolaru, což zvýší očekávanou míru výnosnosti na dolarová depozita vyjádřenou v korunách tím, že zvýší očekávanou míru depreciace koruny v budoucnosti.

10. Parita úrokových sazeb a determinace měnového kursu v krátkém období na mezinárodním měnovém trhu.

Dochází k přesunům velkých sum peněz podle kriterií:

• Výnosnost
• Riziko
• Likvidita

Měnový kurs je relativní cena dvou aktiv a pro jeho formování je relevantní aplikace teorie poptávky po aktivech.

Nástin teorie poptávky po aktivech

Poptávka po aktivech je determinována těmito faktory:

• Očekávanou reálnou mírou výnosnosti
• Rizikem
• Likviditou

Očekávaná reálná míra výnosnosti aktiva

Je to rozdíl mezi očekávanou reálnou hodnotou daného aktiva za určité období, oproti ceně, za kterou byla dané investice koupena v přítomném období (vyjádřeno v %).

Očekávaná reálná míra výnosnosti = očekávaná nominální míra výnosnosti – roční míra inflace

Očekávaná reálná míra výnosnosti umožňuje porovnávat rozdílná aktiva.

Riziko, resp. stupeň nejistoty

Velikost rizika se statisticky vyjadřuje rozptylem nebo směrodatnou odchylkou. Stupeň rizika může být redukován diversifikací portfolia.

Likvidita aktiv

Stupeň likvidity dané investice znamená rychlost a náklady s jakou lze investici přeměnit do formy nejlikvidnějšího aktiva (hotových peněžních prostředků).

Poptávka po depozitech denominovaných v různých měnách

Očekávaná míra výnosnosti depozit denominovaných v různých měnách závisí na:

• Úrokových sazbách na depozita denominovaná v daných měnách
• Změnách měnových kursů v daném období

Úrokové sazby a očekávaná míra výnosnosti

Úroková sazba na korunová depozita je očekávaná míra výnosnosti na korunová depozita vyjádřená v korunách.

Měnové kursy a očekávaná míra výnosnosti depozit denominovaných v různých měnách

i_D = (E^e_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1) + i_F * (E^e_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1) + i_F

i_D – domácí úroková sazba, i_F – zahraniční úroková sazby, E_(t-1) – měnový kurs domácí měna k zahraniční v přítomnosti, E^e_(t) – měnový kurs domácí měny k zahraniční očekávaný v budoucím období.

Levá strana: očekávaná míra výnosnosti domácího depozita vyjádřená v domácí měně.

Pravá strana: očekávaná míra výnosnosti zahraničního depozita vyjádřená v domácí měně.

(E^e_(t) – E_(t-1)) / E_(t-1) – očekávaná míra depreciace domácí měny vůči zahraniční v období t – 1 a t. Druhý člen rovnice je velmi malý, proto se vynechává.

Křivka nabídky a poptávky po korunách v dlouhém období

Poptávku tvoří vývozy zboží a služeb domácí země a kapitálový příliv do dané země. Nabídku tvoří dovozy zboží a služeb a kapitálové odlivy. Formování měnového kursu obr. str. 129

Měnový kurs v krátkém období

Krátkodobě je zahraniční poptávka po vývozech domácí země neelastická, rovněž tak je i neelastická poptávka domácí země po dovozu.

Cenová elasticita poptávky po vývozech: e_X = (DX / X) / (DE / E)

Cenová elasticita poptávky po dovozech: e_M = - (DM / M) / (DE / E)

Při depreciaci se bezprostředně zhorší běžný účet, neboť dojde ke zdražení dovozů. Ke zlepšení exportu dojde až časem (nutné najmout nové pracovní síly, nainstalovat nové výrobní kapacity atd.). Při splnění Marshall-Lernerovy podmínky (jestliže součet zahraniční elasticity poptávky po vývozech domácí země a domácí elasticity poptávky po dovozech je větší než jedna) se dále běžný účet zlepšuje. Nejprve dojde k cenovému efektu a pak teprve k objemovému efektu.

Obr. str. 130

Překážky působení zákona jediné ceny: odchylky nominálního měnového kursu od parity kupní síly

• Dopravní náklady (transakční náklady) a obchodní omezení (cla)
• Zboží a služby, které nejsou obchodovány v mezinárodním obchodě (nontradables)
• Nedokonalost tržní struktury a existence rozdílných relativních cen identických produktů v různých zemích
• Fiskální a monetární politiky prováděné vládami (ovlivnění kursu)
• Vznik nových produktů v některých zemích
• Objevy nových druhů nerostných surovin na území těchto zemí
• Rozdílné referenční koše zboží a služeb
• Rozdílná rychlost přizpůsobení měnového kursu a přizpůsobení cen zboží a služeb
• Intervence centrálních bank na podporu měnového kursu

Reálný měnový kurs, nominální měnový kurs a teorie parity kupní síly

R_D/F = E_D/F * (P_F / P)

E_D/F – nominální měnový kurs, tj. jednotka měny cizí země vyjádřená v počtu jednotek měny domácí země.

Růst reálného měnového kursu znamená reálné znehodnocení, zatímco pokles reálného měnového kursu znamená reálné zhodnocení.

Reálný měnový kurs koruna / dolar definujeme jako korunovou cenu amerického koše zboží v poměru ke korunové ceně koše zboží v ČR. Reálný měnový kurs koruna / dolar vyjadřuje množství zboží, které lze za 1 korunu koupit v USA (v zahraničí) v poměru k množství zboží, které lze koupit za 1 korunu v domácí zemi.

Reálné znehodnocení znamená, že vnější kupní síla koruny klesla ve vztahu k vnitřní kupní síle koruny.

Platí-li absolutní forma teorie parity kupní síly, potom se reálný měnový kurs rovná jedné, tj. reálný měnový kurs je kursem parity kupní síly.

Platí:

• Nulové transakční a dopravní náklady
• Nejsou celní překážky
• Dokonalá tržní struktura
• Dokonalá informovanost
• Všechno zboží je mezinárodně obchodovatelné

Parita kupní síly a zákon jediné ceny

Zákon jediné ceny se uplatňuje k jednotlivým zbožím, zatímco teorie parity kupní síly se vztahuje k všeobecné cenové úrovni.

Relativní forma (verse) teorie parity kupní síly

Procentní změna měnového kursu mezi dvěma zeměmi, tj. míra jeho změny, se rovná rozdílu mezi procentními změnami národních cenových úrovní těchto dvou zemí. Změna měnového kursu je dána poměrem změn úrovní cenových hladin.

Míra inflace v ČR: p_CR(t) = (P_CR(t) – P_CR(t-1)) / P_CR(t-1)

Míra inflace v USA: p_USA(t) = (P_USA(t) – P_USA(t-1)) / P_USA(t-1)

Relativní forma parity kupní síly: (E_CZK/USA(t) – E_CZK/USA(t-1)) / E_CZK/USA(t-1) = p_CR(t) - p_USA(t)

Pokud výsledek je kladný jedná se o depreciaci a pokud výsledek je záporný jedná se o apreciaci.

v_t = p_CR(t) - p_USA(t) – inflační diferenciál

Teorie parity kupní síly v přesném vyjádření: v = (p_CR(t) - p_USA(t)) / (1 + p_USA(t))

9. Absolutní a relativní forma (verse) teorie parity kupní síly.

Příčiny odchylek nominálního měnového kursu od parity kupní síly. Reálný měnový kurs.

Základem determinace měnového kursu je teorie parity kupní síly.

Zákon jediné ceny

Na dokonale konkurenčním trhu a při neexistenci dopravních nákladů a ostatních překážek mezinárodního obchodu musí být identická zboží prodávána v různých zemích za stejnou cenu, jsou-li ceny těchto zboží vyjádřeny ve stejné měně.

Teorie parity kupní síly

Absolutní forma teorie parity kupní síly vyjadřuje fakt, že měnový kurs mezi měnami dvou zemí je determinován poměrem cenových úrovní těchto dvou zemí.

Měnový kurs podle absolutní formy teorie parity kupní síly: E_CZK/USD = P_CR / P_USA

P_CR – korunová cena referenčního koše zboží prodávaného v ČR.

P_USA – cena téhož koše v USD v USA.

Podle teorie parity kupní síly jsou cenové úrovně všech zemí stejné, jsou-li vyjádřeny ve stejné měně.

P_CR = E_CZK/USD * P_USA

Vnější kupní síla měny (pravá strana rovnice) je stejná jako její vnitřní kupní síla (levá strana).

Fiskální politika při dokonalé kapitálové mobilitě v systému flexibilního měnového kursu

Fiskální expanze vyvolá posun křivky IS doprava a zvýšení domácí úrokové sazby nad úroveň světové úrokové sazby. To vyvolá silný kapitálový příliv a apreciaci domácí měny. Centrální banka nemusí intervenovat. Apreciace domácí měny zhorší konkurenceschopnost domácího zboží. Dochází k poklesu čistých vývozů. Křivka IS se vrací zpět do původní pozice.

Fiskální expanze vede k úplnému mezinárodnímu vytěsňovacímu efektu. Fiskální expanze vede k vytěsnění čistých exportů.

V systému pružných měnových kursů je fiskální expanze zcela neúčinná.

Obr. str. 118

Monetární politika při dokonalé kapitálové mobilitě v systému flexibilního měnového kursu

Monetární expanze vede k posunu křivky LM doprava a vede k tlaku na snížení domácí úrokové sazby pod úroveň světové úrokové sazby a ke zvýšení úrovně produkce. Dochází k depreciaci domácí měny, která stimuluje vývozy domácí země a zdražuje dovozy. Křivka IS se posunuje doprava.

Monetární expanze je v systému flexibilního měnového kurzu velmi účinná.

Obr. str. 119

8. Fiskální a monetární politika, dokonalá kapitálová mobilita a fixní a flexibilní měnové kursy – Mundell-Flemingův model.

Předpoklady Mundell-Fleminova modelu:

1. dokonalá kapitálová mobilita – domácí země nemůže udržovat odchylnou úroveň úrokové sazby od světové úrokové sazby.
2. měnový kurz je fixní
3. existují nevyužité zdroje – nabídka domácí produkce je elastická a její cenová úroveň je fixní
4. země jsou malé, na to aby ovlivnily důchod v cizích zemích nebo světové úrokové sazby
5. investice závisí na úrokové sazbě
6. úspory a daně rostou s důchodem
7. monetární politika na sebe bere podobu nákupu obligací
8. fiskální politika má podobu vládních výdajů hrazených emisí obligací

Účinnost fiskální expanze při dokonalé kapitálové mobilitě a fixních měnových kursech

Vláda hodlá fiskální expanzí zvýšit rovnovážný důchod a zaměstnanost zvýšením nákupu zboží a služeb. Křivka IS se posune doprava. Dojde ke zvýšení úrovně důchodu a zvýší se i domácí úroková sazba nad úroveň světové úrokové sazby. To vyvolá silný kapitálový příliv, což zvýší domácí měnové rezervy a vyvine tlak na revalvaci měnového kursu. Centrální banka musí intervenovat na jeho udržení tím, že prodává na mezinárodním měnovém trhu domácí měnu a nakupuje zahraniční měnu. Dojde k růstu nabídky reálných peněžních zůstatků a křivka LM se posunuje doprava.

Fiskální expanze je při předpokladu dokonalé kapitálové mobility a fixním měnovém kursu velmi efektivní, neboť dochází ke zvýšení rovnovážné produkce (a zaměstnanosti).

Obr. str. 116 (3.11)

Monetární politika při dokonalé kapitálové mobilitě v systému fixních měnových kursů

Monetární expanze znamená zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků a vede ke snížení úrokové sazby pod světovou úrokovou sazbu. To vyvolá silné kapitálové odlivy, pokles měnových rezerv domácí země a tlak na devalvaci měny. Centrální banka nakupuje domácí měnu a prodává zahraniční měnu. Tím dojde ke snížení nabídky reálných peněžních zůstatků a křivka LM se vrací zpět do své výchozí pozice.

Monetární politika je za předpokladu dokonalé kapitálové mobility a fixního měnového kursu neúčinná v ovlivňování produkce a úrovně úrokové sazby.

Schodek platební bilance vyvolaný snížením úrokové sazby v důsledku monetární expanze vyvolá v malé otevřené ekonomice automatickou monetární restrikci. Peněžní zásoba se stala endogenním faktorem a centrální banka nemůže za těchto podmínek kontrolovat ani peněžní zásobu, ani úrokovou sazbu, ani úroveň rovnovážné produkce.

Obr. str. 116 (3.12)

Fiskální politika při dokonalé kapitálové mobilitě v systému flexibilního měnového kursu

V systému flexibilního měnového kursu nemusí centrální banka intervenovat na udržení měnového kursu. V systému pružných měnových kursů spojení mezi platební bilancí a peněží zásobou neexistuje a centrální banka může kontrolovat nabídku reálných peněžních zůstatků.

Čistý floating – centrální banka se vzdává intervence na mezinárodních měnových trzích. Řízený floating – měnové kursy nejsou centrálními bankami běžně fixovány, ale centrální banky je nenechají volně fluktuovat.

Křivka BP

BP = CA + CF

Přebytek kapitálového účtu, tj. kladné CF znamená čistý kapitálový příliv. Schodek kapitálového účtu znamená čistý kapitálový odliv.

Odvození křivky BP za předpokladu systému fixního měnového kursu Obr. str. 108:

Pokles důchodu vede ke zvýšení čistých exportů, neboť se sníží indukované dovozy. Jestliže se sníží domácí úroková sazba pod úroveň světové sazby dojde ke kapitálovému odlivu (tendence k deficitu kapitálového účtu).

Zvyšování důchodu vede ke zhoršování čistých vývozů (běžného účtu). Schodek běžného účtu musí být kompenzován čistým kapitálovým přílivem, což znamená, že musí dojít k růstu úrokové sazby.

Křivka BP vyjadřuje takové kombinace úrokových sazeb a úrovní důchodu, za nichž je platební bilance v rovnováze.

Sklon, poloha a body mimo křivku BP

Sklon křivky BP je determinován stupněm kapitálové mobility. Pozitivně skloněná křivka BP je výrazem nedokonalé kapitálové mobility. Čím vyšší (nižší) je stupeň kapitálové mobility, tím plošší (strmější) je křivka BP.

Dokonalá kapitálová mobilita znamená:

- křivka BP je horizontální na úrovni i = i_f. Je-li domácí úroková sazba nad světovou úrokovou sazbou, pak dojde k přílivu kapitálu a přebytku platební bilance (a růstu měnových rezerv země). Nemá-li dojít k revalvaci, potom v systému fixního měnového kursu musí centrální banka intervenovat tím, že nakupuje zahraniční měnová aktiva, což zvýší zásobu zahraničních měnových aktiv a současně zvýší peněžní zásobu v domácí zemi, což vede ke snížení domácí úrokové sazby.

Dokonalá kapitálová imobilita znamená, že je znemožněn příliv zahraničního kapitálu. Křivka BP je vertikální.

Posun křivky BP je určen nominálním měnovým kursem a poměrem zahraničních cen (P_F) k cenám domácím (P).

Jestliže se reálný měnový kurs zvýšil, tj. vzrostlo znehodnocení, potom dojde ke zlepšení čistých vývozů. Křivka BP se posune doprava.

Body nalevo od křivky BP znamenají, že platební bilance je v přebytku (zvyšování měnových rezerv). Body napravo od křivky BP znamenají, že platební bilance je v deficitu (čerpání měnových rezerv).

Model IS-LM-BP a vnitřní a vnější rovnováha

Všeobecná ekonomická rovnováha nastává v průsečíku křivek IS a LM a křivky BP. Existuje současně rovnováha na všech agregátních trzích uvnitř ekonomiky, tj. trhu zboží, trhu peněz a trhu práce (ekonomika je na úrovni potenciálního produktu) současně spolu s vnější rovnováhou, tj. rovnováhou platební bilance.

7. Rovnováha platební bilance a křivka BP. Model IS-LM-BP.

Platební bilance představuje úhrn plateb jdoucích z domácí země do ostatních zemí k úhrnu plateb z ostatních zemí světa do domácí země. Platební bilance se skládá z běžného účtu (bilance zboží – obchodní bilance, bilance služeb, bilance výnosů a transferů v mezinárodní sféře) a kapitálového účtu.

Platební bilance je v rovnováze pokud BP = 0. BP = CA + CF. CA – běžný účet, CF – kapitálový účet.


Světová a domácí úroková sazba
Kapitálový účet je determinován úrovní úrokové sazby domácí země (i) ve srovnání s úrokovou sazbou světovou (if).

Pokud i > if Þ čistý kapitálový příliv

Pokud i < if Þ čistý kapitálový odliv

Dokonalá kapitálová mobilita existuje, jestliže mezinárodní investoři mohou alokovat fondy v zemi, kterou si libovolně zvolí v neomezeném rozsahu s nulovými transakčními náklady a rychle.

Za podmínky dokonalé kapitálové mobility nemohu být domácí úrokové sazby příliš vysoko a příliš dlouhou dobu odchýleny od světové úrokové sazby.

Funkce čistých vývozů: NX = X – M – m * Y + v * R

v –citlivost čistých vývozů na reálný měnový kurs (DNX / DR)

1. Roste-li důchod v zahraničí, rostou autonomní vývozy a čisté vývozy se zvyšují, zvyšuje se i agregátní poptávka.
2. Roste-li reálný měnový kurs, rostou i čisté vývozy, zvyšuje se i agregátní poptávka.
3. Roste-li domácí důchod, snižují se čisté vývozy a agregátní poptávka se snižuje.

Rovnice křivky IS v otevřené ekonomice

Rovnice křivky IS: Y = a * (A + NX – b * i + v * R)

Čím menší (větší) je mezní sklon k dovozu (m), tím větší (menší) je úroveň rovnovážné produkce. Růst reálného měnového kursu zvyšuje domácí důchod o v krát multiplikátor otevřené ekonomiky. Růst (pokles) rovnovážného důchodu v důsledku růstu (poklesu) reálného měnového kursu je tím větší, čím větší je citlivost čistých vývozů na reálný měnový kurs a čím větší (menší) je multiplikátor otevřené ekonomiky.

Jsou-li čisté vývozy pozitivní (bilance zboží a služeb je aktivní) posunuje se křivka IS doprava. Negativní čisté vývozy (schodek bilance zboží a služeb) posunuje křivku IS doleva. Velikost posunu křivky IS činí NX krát a.

Přírůstek reálného měnového kursu posune křivku IS doprava o a * v * DR

Obr. str. 104

Některé identity otevřené ekonomiky

C + S + T = C + I + G + X – M

S + T + M = I + G + X

Rovnovážná produkce existuje, jestliže se úniky (S + T + M) rovnají nespotřebním výdajům. Nespotřební výdaje zvyšují rovnovážnou úroveň důchodu, zatímco úniky snižují úroveň rovnovážné produkce.

Multiplikátor běžného účtu (čistých vývozů)

- m / [1 – c * (1 – t) + m]

DNX / DG = - m / [1 – c * (1 – t) + m]

Zvýšení vládních výdajů na nákup zboží a služeb vede ke zhoršení běžného účtu, protože domácí subjekty vynaloží část důchodu na dovozy.

Čisté vývozy v systému flexibilních měnových kursů

V systému flexibilních měnových kursů jsou čisté vývozy závislé nejen na autonomních vývozech a autonomních dovozech a komponentě čistých vývozů m * Y, ale také na pohybu reálného měnového kursu.

Reálný měnový kurs (R) je určen součinem nominálního měnového kursu (E) a poměru cenových hladin v zahraničí (P_F) k cenové hladině domácí země (P). Tedy R = E * (P_F / P)

Roste-li reálný měnový kurs, dochází k reálnému znehodnocení, konkurenceschopnost domácí země se zvyšuje. Křivka čistých vývozů se posunuje nahoru.