Ekonomika je v situaci tzv. pasti likvidity. Jakékoliv zvýšení (či snížení) zásoby nominálních peněz, a tedy ani snížení či zvýšení reálných peněžních zůstatků v důsledku růstu či poklesu cenové úrovně, nezmění úrokovou sazbu. Křivka agregátní poptávky je vertikální: zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků nemůže zvýšit skutečnou produkci směrem k potenciální produkci a nezaměstnanost směrem k přirozené míře nezaměstnanosti.
Pigouův efekt, resp. efekt reálných peněžních zůstatků
Poptávka po zboží může přímo záviset na úrovni reálných peněžních zůstatků. Klesá-li cenová hladina zvyšuje se reálné bohatství individuálních subjektů, což vede k růstu autonomní spotřeby. Působí-li Pigouův efekt, křivka agregátní poptávky nemůže být nikdy vertikální, ale je vždy negativně skloněna. Pigou dokázal, že keynesiánský transmisní mechanismus není jediný. Obr. str. 175
Kontraindikující faktory
Přímé stimulační efekty cenové deflace vyvolávají – i za předpokladu působení Pigouova efektu – tyto negativní důsledky:
- Efekt očekávání – jestliže lidé očekávají, že cenová hladina bude dále klesat, mohou odložit výdaje co možná nejdále do budoucnosti, kdy budou ceny ještě nižší.
- Efekt znovurozdělování – když ceny klesají, dlužníci a výstavci obligací musí splácet jejich půjčky v hodnotnějších korunách.
Žádné komentáře:
Okomentovat