Poptávka po práci

Zvýšení pracovního vstupu má dvojí efekt:

Zaměstnání dodatečné pracovní jednotky způsobí, že se celková produkce firmy zvýší o mezní (fyzický) produkt práce (MPN) a celkový příjem firmy se zvýší o součin ceny a mezního produktu práce: Přírůstek celkové produkce = MPN
Přírůstek celkového příjmu = P * MPN

Zvýšení zaměstnanosti o jednu dodatečnou pracovní jednotku zvýší mzdové náklady firmy o korunovou mzdovou sazbu za hodinu práce, tj. o W
Firmy, které maximalizují zisk rozšiřují zaměstnanost až k bodu, v němž hodnota mezního produktu práce se rovná korunové mzdové sazbě: P * MPN = W, a tedy MPN = W / P

W / P je reálná mzdová sazba, což je množství zboží, které lze koupit za korunovou cenu jedné hodiny práce.

Agregátní poptávka po práci obr. str. 246

Křivka nabídky práce

Funkce celkového užitku domácnosti je tvořena spotřebou zboží a služeb domácností a spotřebou volného času: UH = UH (C, NS)

Indiferenční křivky pro různé hladiny celkového užitku domácnosti obr. str. 247

Sklon indiferenční křivky představuje mezní míru substituce mezi spotřebou a volným časem.

Druhým krokem k odvození agregátní nabídky práce je určení soustavy možností, které jsou při dané reálné mzdové sazbě dostupné domácnosti (přímka Z). Obr. str. 248

Pro spotřební výdaje lze psát: C = (W / P) * NS

Vyšší reálná mzda má za následek vyšší sklon přímky Z.

Křivku agregátní nabídky odvodíme tím, že propojíme body, které jsou body dotyku indiferenční křivky s přímkou Z (přímka dostupných možností). Obr. str. 249

Nabídka práce se nemusí po zvýšení reálných mezd vůbec měnit nebo dokonce může dojít k poklesu nabídky práce. Toto je způsobeno tím, že působí současně substituční a důchodový efekt.

Substituční efekt: každá hodina volného času představuje větší množství ušlé spotřeby zboží, když reálná mzda roste. Je-li volný čas stále dražší, domácnosti tento volný čas substituují delší pracovní dobou.

Důchodový efekt: když se zvyšuje reálná mzda, domácnosti se stávají bohatšími a mohou si dovolit více volného času.

Převaha substitučního efektu má za následek zvyšování množství nabízené práce, převaha důchodového efektu nad substitučním má za následek tendenci snižovat nabídku práce.

Rovnováha na trhu práce

Rovnováha na trhu práce nastává, když se agregátní nabídka rovná agregátní poptávce po práci. Obr. str. 250

Rovnovážné reálné mzdě odpovídá plná zaměstnanost. Rovnovážná reálná mzda vyčišťuje trh práce.