Tradiční ukazatele: ukazatele z platební bilance a zahr. zadlužení – analytici sledují zda nebyla překroč. doporučená limitní hodnota. Poměr hrubého zahr. dluhu k HDP by neměl být vyšší než 40 %, podíl deficitu běž. účtu na HDP by neměl být vyšší než 5 %. Podíl dluhové služby na exportu zboží a služeb – 20 %. Krytí importu devizovými rezervami v měsících (4-6 měsíční import potřeba mít minimálně rezervy). Jde tedy o zahr. zadlužení resp. devizovou likviditu země. V příp. ČR byly oba dva první indikátory v r. 1997 překročeny (hlavně hrubý dluh / HDP 40 %).
Moderní indikátory:
- reálný měn. kurs (odchylka od rovnováž. kursu) –musí jít o mimoř. apreciační výkyv nevysvětlitelný zvyšováním kvality dom. výroby a produktivity práce.
- poměr peněž. zásoby M2 k deviz. rez (míra růstu). První fáze nadměrná emise, druhá fáze signál steriliz. deviz. intervence na ochranu měny-větš. neúčinné.
- převis nabídky M1
- reálný export
- reálná úr. míra
- poměr domácích úvěrů k HDP
- zahraniční směnné relace – rychlejší růst zahr. cen importu než zarh. cen exportu – tj. ztráta konkurenceschop.našich výrobců.(systematic. tlak na deficit běž. účtu, nutno krýt neustálým růstem vývozu).
- způsoby řešení (politika ČNB v r. 1997 a vývoj po krizi), případně možná alter. řeš. po r. 1993 (188).
- ČNB v době měn. krize (syst. pev. kurzu):
o přistoupit k preventivní devalvaci
o rozh. se pro obranu domácí měny prostřednic. deviz. intervencí a vys. úr. sazeb.
o vyhodnocuje při rozh: hospodářských výnosů a nákl. dané politiky, politických nákladů a výn. centrálního bankéře.
Proti devalvaci: nepomůže, nejsme schopni ji udělat. Bojíme se přestřelení – filtry, tech. analýza. Negativní politické body pro centr. bankéře – vypadá to jako jeho selhání. Příp. pozitivní body přičteny vládě. Pozitivní účinky případně až v budoucnu.
ČNB bránila měnu:
spekul: konverze depozit do zahr. měn, ČNB: deviz. internvence (likvidita)
forw. nákup deviz, ČNB: deviz. interv. na fw trhu
spekul: short selling; ČNB: zvyšování sazeb CB (zdraž. dom.úvěrů), nesteriliz.dev.interv.- omez. úvěrové kapacity bank, kvantitat. omezení přístupu bank k úvěrům centr. banky.
Tradiční ukazatele: ukazatele z platební bilance a zahr. zadlužení
Tradiční ukazatele: ukazatele z platební bilance a zahr. zadlužení – analytici sledují zda nebyla překroč. doporučená limitní hodnota. Poměr hrubého zahr. dluhu k HDP by neměl být vyšší než 40 %, podíl deficitu běž. účtu na HDP by neměl být vyšší než 5 %. Podíl dluhové služby na exportu zboží a služeb – 20 %. Krytí importu devizovými rezervami v měsících (4-6 měsíční import potřeba mít minimálně rezervy). Jde tedy o zahr. zadlužení resp. devizovou likviditu země. V příp. ČR byly oba dva první indikátory v r. 1997 překročeny (hlavně hrubý dluh / HDP 40 %).
Moderní indikátory:
- reálný měn. kurs (odchylka od rovnováž. kursu) –musí jít o mimoř. apreciační výkyv nevysvětlitelný zvyšováním kvality dom. výroby a produktivity práce.
- poměr peněž. zásoby M2 k deviz. rez (míra růstu). První fáze nadměrná emise, druhá fáze signál steriliz. deviz. intervence na ochranu měny-větš. neúčinné.
- převis nabídky M1
- reálný export
- reálná úr. míra
- poměr domácích úvěrů k HDP
- zahraniční směnné relace – rychlejší růst zahr. cen importu než zarh. cen exportu – tj. ztráta konkurenceschop.našich výrobců.(systematic. tlak na deficit běž. účtu, nutno krýt neustálým růstem vývozu).
- způsoby řešení (politika ČNB v r. 1997 a vývoj po krizi), případně možná alter. řeš. po r. 1993 (188).
- ČNB v době měn. krize (syst. pev. kurzu):
o přistoupit k preventivní devalvaci
o rozh. se pro obranu domácí měny prostřednic. deviz. intervencí a vys. úr. sazeb.
o vyhodnocuje při rozh: hospodářských výnosů a nákl. dané politiky, politických nákladů a výn. centrálního bankéře.
Proti devalvaci: nepomůže, nejsme schopni ji udělat. Bojíme se přestřelení – filtry, tech. analýza. Negativní politické body pro centr. bankéře – vypadá to jako jeho selhání. Příp. pozitivní body přičteny vládě. Pozitivní účinky případně až v budoucnu.
ČNB bránila měnu:
spekul: konverze depozit do zahr. měn, ČNB: deviz. internvence (likvidita)
forw. nákup deviz, ČNB: deviz. interv. na fw trhu
spekul: short selling; ČNB: zvyšování sazeb CB (zdraž. dom.úvěrů), nesteriliz.dev.interv.- omez. úvěrové kapacity bank, kvantitat. omezení přístupu bank k úvěrům centr. banky.
Moderní indikátory:
- reálný měn. kurs (odchylka od rovnováž. kursu) –musí jít o mimoř. apreciační výkyv nevysvětlitelný zvyšováním kvality dom. výroby a produktivity práce.
- poměr peněž. zásoby M2 k deviz. rez (míra růstu). První fáze nadměrná emise, druhá fáze signál steriliz. deviz. intervence na ochranu měny-větš. neúčinné.
- převis nabídky M1
- reálný export
- reálná úr. míra
- poměr domácích úvěrů k HDP
- zahraniční směnné relace – rychlejší růst zahr. cen importu než zarh. cen exportu – tj. ztráta konkurenceschop.našich výrobců.(systematic. tlak na deficit běž. účtu, nutno krýt neustálým růstem vývozu).
- způsoby řešení (politika ČNB v r. 1997 a vývoj po krizi), případně možná alter. řeš. po r. 1993 (188).
- ČNB v době měn. krize (syst. pev. kurzu):
o přistoupit k preventivní devalvaci
o rozh. se pro obranu domácí měny prostřednic. deviz. intervencí a vys. úr. sazeb.
o vyhodnocuje při rozh: hospodářských výnosů a nákl. dané politiky, politických nákladů a výn. centrálního bankéře.
Proti devalvaci: nepomůže, nejsme schopni ji udělat. Bojíme se přestřelení – filtry, tech. analýza. Negativní politické body pro centr. bankéře – vypadá to jako jeho selhání. Příp. pozitivní body přičteny vládě. Pozitivní účinky případně až v budoucnu.
ČNB bránila měnu:
spekul: konverze depozit do zahr. měn, ČNB: deviz. internvence (likvidita)
forw. nákup deviz, ČNB: deviz. interv. na fw trhu
spekul: short selling; ČNB: zvyšování sazeb CB (zdraž. dom.úvěrů), nesteriliz.dev.interv.- omez. úvěrové kapacity bank, kvantitat. omezení přístupu bank k úvěrům centr. banky.
Měnová krize, její příčiny a dopady
25. Měnová krize, její příčiny a dopady (možnosti předpovídání měnových krizí, chování centrální banky, politika Mezinárodního měnového fondu, náklady jednotlivých řešení).
(MANDEL, MARKOVÁ, kniha Jonáš kap. o krizích.)
měnová krize chápána zpravidla jako výrazná depreciace (či vynucená devalvace) měnového kursu, která vede k národohosp. ztrátám v podobě poklesu reál. ekon. růstu a zvýšení inflace. Měnová krize má zpravidla i další negativní dopady: redistribuce důchodů a bohatství – důvod nezajištění devizových expozic. (kde deviz. závazky > deviz. pohledávky). Centrální banky na krizi (kurs. vývoji) obvykle vydělávají z důvodu dlouhé pozice tvořené devizovými rezervami (vč. ČNB 1997).
- příčiny /mandel a tomšík 195/
z pohledu finanční rovnováhy:
c) devizové zdroje země jsou nedostatečné ve vztahu k devizovým potřebám (tj. krize platební bilance země)
d) nejsou vytvořeny domácí fin. zdroje pro splácení zahr. závazků (tj. finanční insolvence domácích subj. se zahr. závazky).
(pojem „bankovní krize“ bych chápal spíše jako problémy bank, nebo „úvěrové krize“ – nedostatek zdrojů pro poskyt. úvěrů, banky nechtějí nebo nemohou půjčovat.)
* Deficit běž. účtu financovaný zahr. úvěry – zahraniční zadlužení. Obchodní úvěry. Depreciace dom. měny zhorší schopnost splácet úvěry v ciz. měnách. Zhorší statistiky zahr. zadlužení. Negativní signál pro zahr. účastníky trhu – útěk od měny (Kč). Vznik měn. krize.
* Deficit běž. účtu financ. přílivem přímých inv. Zhorš. čisté inv. pozice země. Měn.krize může být spuštěna výpadkem přímých investic v dalším období, pokud současně s tím nepoklesne objem importu. Např. též vznik exportem zisků z přímých inv. do zahraničí bez adekvátního zvýšení našeho exportu zboí a služeb.
* deficit běž. účtu částečně financovaný poklesem devizových rezerv- problém nastává když CB zastaví intervence (např. už na ně nemá).
* strukturální problémy s likviditou na finanč. účtě – teoret. i při rovnov. běž. účtu. krátkodobě splatné zahr. závazky financ. z domácích tržeb. výpadek v přílivu zahr. kapit. – bez pozdějších intervencí CB, deprec. dom. měny a zvýš. nákladů zahr. dluhu. Negativní info můžou vést k spekul. útoku na měnu. Ruský případ: moratorium na splácení zahr. dluhu 98´.
- možnosti předpovídání (indikátory, mandel a tomšík str. 199)
příčiny vzniku jsou různé, obecně předpovědět krizi je ošemetné, existují však některé indikátory které napovídají možné problémy:
(MANDEL, MARKOVÁ, kniha Jonáš kap. o krizích.)
měnová krize chápána zpravidla jako výrazná depreciace (či vynucená devalvace) měnového kursu, která vede k národohosp. ztrátám v podobě poklesu reál. ekon. růstu a zvýšení inflace. Měnová krize má zpravidla i další negativní dopady: redistribuce důchodů a bohatství – důvod nezajištění devizových expozic. (kde deviz. závazky > deviz. pohledávky). Centrální banky na krizi (kurs. vývoji) obvykle vydělávají z důvodu dlouhé pozice tvořené devizovými rezervami (vč. ČNB 1997).
- příčiny /mandel a tomšík 195/
z pohledu finanční rovnováhy:
c) devizové zdroje země jsou nedostatečné ve vztahu k devizovým potřebám (tj. krize platební bilance země)
d) nejsou vytvořeny domácí fin. zdroje pro splácení zahr. závazků (tj. finanční insolvence domácích subj. se zahr. závazky).
(pojem „bankovní krize“ bych chápal spíše jako problémy bank, nebo „úvěrové krize“ – nedostatek zdrojů pro poskyt. úvěrů, banky nechtějí nebo nemohou půjčovat.)
* Deficit běž. účtu financovaný zahr. úvěry – zahraniční zadlužení. Obchodní úvěry. Depreciace dom. měny zhorší schopnost splácet úvěry v ciz. měnách. Zhorší statistiky zahr. zadlužení. Negativní signál pro zahr. účastníky trhu – útěk od měny (Kč). Vznik měn. krize.
* Deficit běž. účtu financ. přílivem přímých inv. Zhorš. čisté inv. pozice země. Měn.krize může být spuštěna výpadkem přímých investic v dalším období, pokud současně s tím nepoklesne objem importu. Např. též vznik exportem zisků z přímých inv. do zahraničí bez adekvátního zvýšení našeho exportu zboí a služeb.
* deficit běž. účtu částečně financovaný poklesem devizových rezerv- problém nastává když CB zastaví intervence (např. už na ně nemá).
* strukturální problémy s likviditou na finanč. účtě – teoret. i při rovnov. běž. účtu. krátkodobě splatné zahr. závazky financ. z domácích tržeb. výpadek v přílivu zahr. kapit. – bez pozdějších intervencí CB, deprec. dom. měny a zvýš. nákladů zahr. dluhu. Negativní info můžou vést k spekul. útoku na měnu. Ruský případ: moratorium na splácení zahr. dluhu 98´.
- možnosti předpovídání (indikátory, mandel a tomšík str. 199)
příčiny vzniku jsou různé, obecně předpovědět krizi je ošemetné, existují však některé indikátory které napovídají možné problémy:
Měnová krize, její příčiny a dopady
25. Měnová krize, její příčiny a dopady (možnosti předpovídání měnových krizí, chování centrální banky, politika Mezinárodního měnového fondu, náklady jednotlivých řešení).
(MANDEL, MARKOVÁ, kniha Jonáš kap. o krizích.)
měnová krize chápána zpravidla jako výrazná depreciace (či vynucená devalvace) měnového kursu, která vede k národohosp. ztrátám v podobě poklesu reál. ekon. růstu a zvýšení inflace. Měnová krize má zpravidla i další negativní dopady: redistribuce důchodů a bohatství – důvod nezajištění devizových expozic. (kde deviz. závazky > deviz. pohledávky). Centrální banky na krizi (kurs. vývoji) obvykle vydělávají z důvodu dlouhé pozice tvořené devizovými rezervami (vč. ČNB 1997).
- příčiny /mandel a tomšík 195/
z pohledu finanční rovnováhy:
c) devizové zdroje země jsou nedostatečné ve vztahu k devizovým potřebám (tj. krize platební bilance země)
d) nejsou vytvořeny domácí fin. zdroje pro splácení zahr. závazků (tj. finanční insolvence domácích subj. se zahr. závazky).
(pojem „bankovní krize“ bych chápal spíše jako problémy bank, nebo „úvěrové krize“ – nedostatek zdrojů pro poskyt. úvěrů, banky nechtějí nebo nemohou půjčovat.)
* Deficit běž. účtu financovaný zahr. úvěry – zahraniční zadlužení. Obchodní úvěry. Depreciace dom. měny zhorší schopnost splácet úvěry v ciz. měnách. Zhorší statistiky zahr. zadlužení. Negativní signál pro zahr. účastníky trhu – útěk od měny (Kč). Vznik měn. krize.
* Deficit běž. účtu financ. přílivem přímých inv. Zhorš. čisté inv. pozice země. Měn.krize může být spuštěna výpadkem přímých investic v dalším období, pokud současně s tím nepoklesne objem importu. Např. též vznik exportem zisků z přímých inv. do zahraničí bez adekvátního zvýšení našeho exportu zboí a služeb.
* deficit běž. účtu částečně financovaný poklesem devizových rezerv- problém nastává když CB zastaví intervence (např. už na ně nemá).
* strukturální problémy s likviditou na finanč. účtě – teoret. i při rovnov. běž. účtu. krátkodobě splatné zahr. závazky financ. z domácích tržeb. výpadek v přílivu zahr. kapit. – bez pozdějších intervencí CB, deprec. dom. měny a zvýš. nákladů zahr. dluhu. Negativní info můžou vést k spekul. útoku na měnu. Ruský případ: moratorium na splácení zahr. dluhu 98´.
- možnosti předpovídání (indikátory, mandel a tomšík str. 199)
příčiny vzniku jsou různé, obecně předpovědět krizi je ošemetné, existují však některé indikátory které napovídají možné problémy:
(MANDEL, MARKOVÁ, kniha Jonáš kap. o krizích.)
měnová krize chápána zpravidla jako výrazná depreciace (či vynucená devalvace) měnového kursu, která vede k národohosp. ztrátám v podobě poklesu reál. ekon. růstu a zvýšení inflace. Měnová krize má zpravidla i další negativní dopady: redistribuce důchodů a bohatství – důvod nezajištění devizových expozic. (kde deviz. závazky > deviz. pohledávky). Centrální banky na krizi (kurs. vývoji) obvykle vydělávají z důvodu dlouhé pozice tvořené devizovými rezervami (vč. ČNB 1997).
- příčiny /mandel a tomšík 195/
z pohledu finanční rovnováhy:
c) devizové zdroje země jsou nedostatečné ve vztahu k devizovým potřebám (tj. krize platební bilance země)
d) nejsou vytvořeny domácí fin. zdroje pro splácení zahr. závazků (tj. finanční insolvence domácích subj. se zahr. závazky).
(pojem „bankovní krize“ bych chápal spíše jako problémy bank, nebo „úvěrové krize“ – nedostatek zdrojů pro poskyt. úvěrů, banky nechtějí nebo nemohou půjčovat.)
* Deficit běž. účtu financovaný zahr. úvěry – zahraniční zadlužení. Obchodní úvěry. Depreciace dom. měny zhorší schopnost splácet úvěry v ciz. měnách. Zhorší statistiky zahr. zadlužení. Negativní signál pro zahr. účastníky trhu – útěk od měny (Kč). Vznik měn. krize.
* Deficit běž. účtu financ. přílivem přímých inv. Zhorš. čisté inv. pozice země. Měn.krize může být spuštěna výpadkem přímých investic v dalším období, pokud současně s tím nepoklesne objem importu. Např. též vznik exportem zisků z přímých inv. do zahraničí bez adekvátního zvýšení našeho exportu zboí a služeb.
* deficit běž. účtu částečně financovaný poklesem devizových rezerv- problém nastává když CB zastaví intervence (např. už na ně nemá).
* strukturální problémy s likviditou na finanč. účtě – teoret. i při rovnov. běž. účtu. krátkodobě splatné zahr. závazky financ. z domácích tržeb. výpadek v přílivu zahr. kapit. – bez pozdějších intervencí CB, deprec. dom. měny a zvýš. nákladů zahr. dluhu. Negativní info můžou vést k spekul. útoku na měnu. Ruský případ: moratorium na splácení zahr. dluhu 98´.
- možnosti předpovídání (indikátory, mandel a tomšík str. 199)
příčiny vzniku jsou různé, obecně předpovědět krizi je ošemetné, existují však některé indikátory které napovídají možné problémy:
Měnové (devizové) swapy
21. Měnové (devizové) swapy (srovnání devizového swapu a forwardu, měnového swapu a měnově úrokového swapu). (MANDEL, mez. fin.)
Devizový swap – překlenutí krátkod. nelikvidity v urč. měně – mám likviditu v jiné.
Měnový swap
Měn. sw. umožň. konverzi pravidelných plateb v jedné měně do pravidl. plateb v jiné měněn. Obsahují jak swap jistin, tak i swap vícekrát se opakujících úrok. plateb. Z hlediska swapu úr. plateb může jít o swap fixovénaé úr. sazby v jedné měně do fix. úr. saz. ve druhé měně. Nebo o swap pohybl. do pohybl.
Jedním z problémů uzavř. swap. transakce je zpárování potenc. partnerů. Pokud na trhu existují alespoň dva vhodní klienti s kvantitativně shodnými, avšak zároveň měnově opačnými zájmy, neznamená to automaitcky, že se na trhu musí najít. Jakousi úlohu seznamky zde může sehrát swapový dům, který za urč. podíl na swapovém zisku vyhledává vhodné partnery. Při využití swapového domu česká a amer. firma nevstup. do bezprostř. kontaktu. Modifikace předch. příp. se sw. domem je násl.
Měnově úrokový swap
Česká firma operující v Kč získá devizový úvěr za fix. úr. sazbu, může mít zájem nejen o konverzi deviz. úr. plateb do korunových, ale současně může požadovat přeměnu fixní úr. sazby do floatingové úr. sazby.
Tržby, výnosy a cash flow firem se obvykle chovají procyklicky. V ekonoomice najdeme relativně málo dovětví a firem, jejichž hospodaření by nereagovalo na vývoj hsop. cyklu. hospo. cyklem je významně ovlivněn i vývoj úr. sazeb. Křivka jejich pohybu dosahuje vrcholu v období vrcholící konjunktury a naopak dolního budou v období největšího hospodář. propadu. Pohybl. úr. sazba u úvěru proto může napomoci ke stabilizaci zisku firmy. Pokud má firma zájem doplnit měnový swap i o přeměnu kvality úr. sazby z fixní do pohyblivé (příp. naopak), volí měnově úrokový swap– tzv. cross currency interest rate swap.
MSW, MÚSW se liší od tradičních swapů, které jsou krátkodobé a jednorázové, umož. MS, a MÚS přeměnu pravidel. plateb vyplýv. z dlouh. závazků (resp. pohl). Zákl článkem SW. trhu otc jsou banky resp. jejich spcializ. dceř. spol – swapové domy.
Devizový swap – překlenutí krátkod. nelikvidity v urč. měně – mám likviditu v jiné.
Měnový swap
Měn. sw. umožň. konverzi pravidelných plateb v jedné měně do pravidl. plateb v jiné měněn. Obsahují jak swap jistin, tak i swap vícekrát se opakujících úrok. plateb. Z hlediska swapu úr. plateb může jít o swap fixovénaé úr. sazby v jedné měně do fix. úr. saz. ve druhé měně. Nebo o swap pohybl. do pohybl.
Jedním z problémů uzavř. swap. transakce je zpárování potenc. partnerů. Pokud na trhu existují alespoň dva vhodní klienti s kvantitativně shodnými, avšak zároveň měnově opačnými zájmy, neznamená to automaitcky, že se na trhu musí najít. Jakousi úlohu seznamky zde může sehrát swapový dům, který za urč. podíl na swapovém zisku vyhledává vhodné partnery. Při využití swapového domu česká a amer. firma nevstup. do bezprostř. kontaktu. Modifikace předch. příp. se sw. domem je násl.
Měnově úrokový swap
Česká firma operující v Kč získá devizový úvěr za fix. úr. sazbu, může mít zájem nejen o konverzi deviz. úr. plateb do korunových, ale současně může požadovat přeměnu fixní úr. sazby do floatingové úr. sazby.
Tržby, výnosy a cash flow firem se obvykle chovají procyklicky. V ekonoomice najdeme relativně málo dovětví a firem, jejichž hospodaření by nereagovalo na vývoj hsop. cyklu. hospo. cyklem je významně ovlivněn i vývoj úr. sazeb. Křivka jejich pohybu dosahuje vrcholu v období vrcholící konjunktury a naopak dolního budou v období největšího hospodář. propadu. Pohybl. úr. sazba u úvěru proto může napomoci ke stabilizaci zisku firmy. Pokud má firma zájem doplnit měnový swap i o přeměnu kvality úr. sazby z fixní do pohyblivé (příp. naopak), volí měnově úrokový swap– tzv. cross currency interest rate swap.
MSW, MÚSW se liší od tradičních swapů, které jsou krátkodobé a jednorázové, umož. MS, a MÚS přeměnu pravidel. plateb vyplýv. z dlouh. závazků (resp. pohl). Zákl článkem SW. trhu otc jsou banky resp. jejich spcializ. dceř. spol – swapové domy.
Makroekonomické a mikroekonomické aspekty
22. Makroekonomické a mikroekonomické aspekty přímých zahraničních investice (krátkodobé a dlouhodobé účinky na platební bilanci a měnový kurz, motivace pro jejich realizaci, stanovení rizika země a jeho zohlednění při výpočtu efektivnosti zahraniční investice). (MANDEL, mez. fin.)
možnost nových technologií, know how, zvýšení zaměstnanosti, produktivity práce,
daňové efekty (později).
platební bilance – prvotně při realizaci Přímých zahr. investic jde o import kapitálu (+). Později se projeví exporty zisku. (-). Ještě později je možné, že firma bude zisk reinvestovat do podniku, že bude vkládat další kapitál (+).
Riziko země – hlavně jde o možnost (nebezpečí) zmaření investice, např. administrativně zásahem státu, že stát nesplní co slíbil, nedá slíbené úlevy nebo dotace, nevybuduje slibovanou infrastrukturu..
možnost využít ratingových agentur
nejen riziko země, ale i konkrétních obchodních partnerů v ČR.
23. Rovnováha běžného účtu v systému pevného měnového kurzu (důchodový a monetární vyrovnávací proces, význam parametru mezního sklonu k importu v malé otevřené tranzitivní ekonomice, náklady obnovení rovnováhy). (MANDEL, mezi fin.)
ΔY = Δnx0 . mNX
Platí, že náklady vyrovnání, tj. změna důchodu, jsou nepřímo úměrné meznímu sklonu k importu (im YD), menznímu skl. k exportu (ex YD) a mez. skl. k úsporám (s YD).TYto náklady mohou být pouze částečně sníženy, pokud dobře funkguej transmise úspory – úroková míra – investice (tj. jsou relativně vysoké parametry i IR a IrS). v případě ekonomik s nízkými mez. sklony stojí za zvážení, zda by nebyla méně nákladná náprava deficitu NX prostř. změny měn. kursu než prostř. změny důchodu. Tabulka ukazuje, že velkost mez. skl. k imp. je především závislá na velikosti země. Rovněž se ukazuje, že extrémně vysokých hodnot dosahují mez. skl. k imp. v případě otevř. tranzitivních ekonomik.
24. Rovnováha běžného účtu v systému volně pohyblivého měnového kurzu (přístup přes elasticity, reálný a nominální měnový kurz, zahraniční směnné relace, náklady obnovení rovnováhy). (MANDEL, mez. fin.)
Funguje kursový vyrovnávací mechanismus (mandel, tomšík kap.3). Reálný měnový kurs je nominální . 1/Ippp. viz dříve. zahr. směnné reakce – jde o konkurenceschopnost dom. výrobců. Náklady obnovení rovnováhy. Existuje nějaká ztráta produktu resp. ztráty v pl. bilanci, než je obnovena rovnováha. (nejsou ztráty v deviz. rez. CB – ta neintervenuje).
možnost nových technologií, know how, zvýšení zaměstnanosti, produktivity práce,
daňové efekty (později).
platební bilance – prvotně při realizaci Přímých zahr. investic jde o import kapitálu (+). Později se projeví exporty zisku. (-). Ještě později je možné, že firma bude zisk reinvestovat do podniku, že bude vkládat další kapitál (+).
Riziko země – hlavně jde o možnost (nebezpečí) zmaření investice, např. administrativně zásahem státu, že stát nesplní co slíbil, nedá slíbené úlevy nebo dotace, nevybuduje slibovanou infrastrukturu..
možnost využít ratingových agentur
nejen riziko země, ale i konkrétních obchodních partnerů v ČR.
23. Rovnováha běžného účtu v systému pevného měnového kurzu (důchodový a monetární vyrovnávací proces, význam parametru mezního sklonu k importu v malé otevřené tranzitivní ekonomice, náklady obnovení rovnováhy). (MANDEL, mezi fin.)
ΔY = Δnx0 . mNX
Platí, že náklady vyrovnání, tj. změna důchodu, jsou nepřímo úměrné meznímu sklonu k importu (im YD), menznímu skl. k exportu (ex YD) a mez. skl. k úsporám (s YD).TYto náklady mohou být pouze částečně sníženy, pokud dobře funkguej transmise úspory – úroková míra – investice (tj. jsou relativně vysoké parametry i IR a IrS). v případě ekonomik s nízkými mez. sklony stojí za zvážení, zda by nebyla méně nákladná náprava deficitu NX prostř. změny měn. kursu než prostř. změny důchodu. Tabulka ukazuje, že velkost mez. skl. k imp. je především závislá na velikosti země. Rovněž se ukazuje, že extrémně vysokých hodnot dosahují mez. skl. k imp. v případě otevř. tranzitivních ekonomik.
24. Rovnováha běžného účtu v systému volně pohyblivého měnového kurzu (přístup přes elasticity, reálný a nominální měnový kurz, zahraniční směnné relace, náklady obnovení rovnováhy). (MANDEL, mez. fin.)
Funguje kursový vyrovnávací mechanismus (mandel, tomšík kap.3). Reálný měnový kurs je nominální . 1/Ippp. viz dříve. zahr. směnné reakce – jde o konkurenceschopnost dom. výrobců. Náklady obnovení rovnováhy. Existuje nějaká ztráta produktu resp. ztráty v pl. bilanci, než je obnovena rovnováha. (nejsou ztráty v deviz. rez. CB – ta neintervenuje).
Měnové (devizové) swapy
21. Měnové (devizové) swapy (srovnání devizového swapu a forwardu, měnového swapu a měnově úrokového swapu). (MANDEL, mez. fin.)
Devizový swap – překlenutí krátkod. nelikvidity v urč. měně – mám likviditu v jiné.
Měnový swap
Měn. sw. umožň. konverzi pravidelných plateb v jedné měně do pravidl. plateb v jiné měněn. Obsahují jak swap jistin, tak i swap vícekrát se opakujících úrok. plateb. Z hlediska swapu úr. plateb může jít o swap fixovénaé úr. sazby v jedné měně do fix. úr. saz. ve druhé měně. Nebo o swap pohybl. do pohybl.
Jedním z problémů uzavř. swap. transakce je zpárování potenc. partnerů. Pokud na trhu existují alespoň dva vhodní klienti s kvantitativně shodnými, avšak zároveň měnově opačnými zájmy, neznamená to automaitcky, že se na trhu musí najít. Jakousi úlohu seznamky zde může sehrát swapový dům, který za urč. podíl na swapovém zisku vyhledává vhodné partnery. Při využití swapového domu česká a amer. firma nevstup. do bezprostř. kontaktu. Modifikace předch. příp. se sw. domem je násl.
Měnově úrokový swap
Česká firma operující v Kč získá devizový úvěr za fix. úr. sazbu, může mít zájem nejen o konverzi deviz. úr. plateb do korunových, ale současně může požadovat přeměnu fixní úr. sazby do floatingové úr. sazby.
Tržby, výnosy a cash flow firem se obvykle chovají procyklicky. V ekonoomice najdeme relativně málo dovětví a firem, jejichž hospodaření by nereagovalo na vývoj hsop. cyklu. hospo. cyklem je významně ovlivněn i vývoj úr. sazeb. Křivka jejich pohybu dosahuje vrcholu v období vrcholící konjunktury a naopak dolního budou v období největšího hospodář. propadu. Pohybl. úr. sazba u úvěru proto může napomoci ke stabilizaci zisku firmy. Pokud má firma zájem doplnit měnový swap i o přeměnu kvality úr. sazby z fixní do pohyblivé (příp. naopak), volí měnově úrokový swap– tzv. cross currency interest rate swap.
MSW, MÚSW se liší od tradičních swapů, které jsou krátkodobé a jednorázové, umož. MS, a MÚS přeměnu pravidel. plateb vyplýv. z dlouh. závazků (resp. pohl). Zákl článkem SW. trhu otc jsou banky resp. jejich spcializ. dceř. spol – swapové domy.
Devizový swap – překlenutí krátkod. nelikvidity v urč. měně – mám likviditu v jiné.
Měnový swap
Měn. sw. umožň. konverzi pravidelných plateb v jedné měně do pravidl. plateb v jiné měněn. Obsahují jak swap jistin, tak i swap vícekrát se opakujících úrok. plateb. Z hlediska swapu úr. plateb může jít o swap fixovénaé úr. sazby v jedné měně do fix. úr. saz. ve druhé měně. Nebo o swap pohybl. do pohybl.
Jedním z problémů uzavř. swap. transakce je zpárování potenc. partnerů. Pokud na trhu existují alespoň dva vhodní klienti s kvantitativně shodnými, avšak zároveň měnově opačnými zájmy, neznamená to automaitcky, že se na trhu musí najít. Jakousi úlohu seznamky zde může sehrát swapový dům, který za urč. podíl na swapovém zisku vyhledává vhodné partnery. Při využití swapového domu česká a amer. firma nevstup. do bezprostř. kontaktu. Modifikace předch. příp. se sw. domem je násl.
Měnově úrokový swap
Česká firma operující v Kč získá devizový úvěr za fix. úr. sazbu, může mít zájem nejen o konverzi deviz. úr. plateb do korunových, ale současně může požadovat přeměnu fixní úr. sazby do floatingové úr. sazby.
Tržby, výnosy a cash flow firem se obvykle chovají procyklicky. V ekonoomice najdeme relativně málo dovětví a firem, jejichž hospodaření by nereagovalo na vývoj hsop. cyklu. hospo. cyklem je významně ovlivněn i vývoj úr. sazeb. Křivka jejich pohybu dosahuje vrcholu v období vrcholící konjunktury a naopak dolního budou v období největšího hospodář. propadu. Pohybl. úr. sazba u úvěru proto může napomoci ke stabilizaci zisku firmy. Pokud má firma zájem doplnit měnový swap i o přeměnu kvality úr. sazby z fixní do pohyblivé (příp. naopak), volí měnově úrokový swap– tzv. cross currency interest rate swap.
MSW, MÚSW se liší od tradičních swapů, které jsou krátkodobé a jednorázové, umož. MS, a MÚS přeměnu pravidel. plateb vyplýv. z dlouh. závazků (resp. pohl). Zákl článkem SW. trhu otc jsou banky resp. jejich spcializ. dceř. spol – swapové domy.
Makroekonomické a mikroekonomické aspekty
22. Makroekonomické a mikroekonomické aspekty přímých zahraničních investice (krátkodobé a dlouhodobé účinky na platební bilanci a měnový kurz, motivace pro jejich realizaci, stanovení rizika země a jeho zohlednění při výpočtu efektivnosti zahraniční investice). (MANDEL, mez. fin.)
možnost nových technologií, know how, zvýšení zaměstnanosti, produktivity práce,
daňové efekty (později).
platební bilance – prvotně při realizaci Přímých zahr. investic jde o import kapitálu (+). Později se projeví exporty zisku. (-). Ještě později je možné, že firma bude zisk reinvestovat do podniku, že bude vkládat další kapitál (+).
Riziko země – hlavně jde o možnost (nebezpečí) zmaření investice, např. administrativně zásahem státu, že stát nesplní co slíbil, nedá slíbené úlevy nebo dotace, nevybuduje slibovanou infrastrukturu..
možnost využít ratingových agentur
nejen riziko země, ale i konkrétních obchodních partnerů v ČR.
23. Rovnováha běžného účtu v systému pevného měnového kurzu (důchodový a monetární vyrovnávací proces, význam parametru mezního sklonu k importu v malé otevřené tranzitivní ekonomice, náklady obnovení rovnováhy). (MANDEL, mezi fin.)
ΔY = Δnx0 . mNX
Platí, že náklady vyrovnání, tj. změna důchodu, jsou nepřímo úměrné meznímu sklonu k importu (im YD), menznímu skl. k exportu (ex YD) a mez. skl. k úsporám (s YD).TYto náklady mohou být pouze částečně sníženy, pokud dobře funkguej transmise úspory – úroková míra – investice (tj. jsou relativně vysoké parametry i IR a IrS). v případě ekonomik s nízkými mez. sklony stojí za zvážení, zda by nebyla méně nákladná náprava deficitu NX prostř. změny měn. kursu než prostř. změny důchodu. Tabulka ukazuje, že velkost mez. skl. k imp. je především závislá na velikosti země. Rovněž se ukazuje, že extrémně vysokých hodnot dosahují mez. skl. k imp. v případě otevř. tranzitivních ekonomik.
24. Rovnováha běžného účtu v systému volně pohyblivého měnového kurzu (přístup přes elasticity, reálný a nominální měnový kurz, zahraniční směnné relace, náklady obnovení rovnováhy). (MANDEL, mez. fin.)
Funguje kursový vyrovnávací mechanismus (mandel, tomšík kap.3). Reálný měnový kurs je nominální . 1/Ippp. viz dříve. zahr. směnné reakce – jde o konkurenceschopnost dom. výrobců. Náklady obnovení rovnováhy. Existuje nějaká ztráta produktu resp. ztráty v pl. bilanci, než je obnovena rovnováha. (nejsou ztráty v deviz. rez. CB – ta neintervenuje).
možnost nových technologií, know how, zvýšení zaměstnanosti, produktivity práce,
daňové efekty (později).
platební bilance – prvotně při realizaci Přímých zahr. investic jde o import kapitálu (+). Později se projeví exporty zisku. (-). Ještě později je možné, že firma bude zisk reinvestovat do podniku, že bude vkládat další kapitál (+).
Riziko země – hlavně jde o možnost (nebezpečí) zmaření investice, např. administrativně zásahem státu, že stát nesplní co slíbil, nedá slíbené úlevy nebo dotace, nevybuduje slibovanou infrastrukturu..
možnost využít ratingových agentur
nejen riziko země, ale i konkrétních obchodních partnerů v ČR.
23. Rovnováha běžného účtu v systému pevného měnového kurzu (důchodový a monetární vyrovnávací proces, význam parametru mezního sklonu k importu v malé otevřené tranzitivní ekonomice, náklady obnovení rovnováhy). (MANDEL, mezi fin.)
ΔY = Δnx0 . mNX
Platí, že náklady vyrovnání, tj. změna důchodu, jsou nepřímo úměrné meznímu sklonu k importu (im YD), menznímu skl. k exportu (ex YD) a mez. skl. k úsporám (s YD).TYto náklady mohou být pouze částečně sníženy, pokud dobře funkguej transmise úspory – úroková míra – investice (tj. jsou relativně vysoké parametry i IR a IrS). v případě ekonomik s nízkými mez. sklony stojí za zvážení, zda by nebyla méně nákladná náprava deficitu NX prostř. změny měn. kursu než prostř. změny důchodu. Tabulka ukazuje, že velkost mez. skl. k imp. je především závislá na velikosti země. Rovněž se ukazuje, že extrémně vysokých hodnot dosahují mez. skl. k imp. v případě otevř. tranzitivních ekonomik.
24. Rovnováha běžného účtu v systému volně pohyblivého měnového kurzu (přístup přes elasticity, reálný a nominální měnový kurz, zahraniční směnné relace, náklady obnovení rovnováhy). (MANDEL, mez. fin.)
Funguje kursový vyrovnávací mechanismus (mandel, tomšík kap.3). Reálný měnový kurs je nominální . 1/Ippp. viz dříve. zahr. směnné reakce – jde o konkurenceschopnost dom. výrobců. Náklady obnovení rovnováhy. Existuje nějaká ztráta produktu resp. ztráty v pl. bilanci, než je obnovena rovnováha. (nejsou ztráty v deviz. rez. CB – ta neintervenuje).
SWAPY
SWAPY – dvě neoddělitelné operace – kombinace spot a forward, nebo 2 forwardy s nestejnou dobou dospělosti.
SWAPOVÁ sazba BID se týká swapu, kde klient devizu (USD) promptně nakupuje a termínově ji prodává kótující bance.
Swapová sazba BID = (IR czk,D – IR usd,L). t/360 / (1+IR usd,L . t/360) . SR bid.
Swap může sloužit jako alternativa ke krátk. úvěru. Např. v případě že má možnost lepších podmínek poskyt. úvěru v urč. měně než v jiné – vyhne se PMR, srážk. dani apod.
FW kurz k prognóz. bud spotových sazeb
(str. 139 durč. mandel)
Arbitražeři FR = SR . (1+IRd)/(1+IRz).
Spekulanti srovn. FR = E(SR) -očekávaný bud. spot. kurz
spekulace: podmínka že forw. kurs se bude rovnat bud. spotovému kursu SRF
SRF = E(SR) = FR = SR . (1+IRd)/(1+IRz).
- fw kurs odráží očekávání trž. subjektů
- spotový kurs a úrok. sazby z rovnice kryté úr. paryty se musí přizpůsobit úrovni rovnováž. forw. kursu z pohledu spekulantů
- očekávání trž. subj. ohledně bud. spot. kursu je správné
testování chybovosti prognóz – docela velká. (chyby předpovědi SR v %). Odchylka FR od budoucího SR v %.
SWAPOVÁ sazba BID se týká swapu, kde klient devizu (USD) promptně nakupuje a termínově ji prodává kótující bance.
Swapová sazba BID = (IR czk,D – IR usd,L). t/360 / (1+IR usd,L . t/360) . SR bid.
Swap může sloužit jako alternativa ke krátk. úvěru. Např. v případě že má možnost lepších podmínek poskyt. úvěru v urč. měně než v jiné – vyhne se PMR, srážk. dani apod.
FW kurz k prognóz. bud spotových sazeb
(str. 139 durč. mandel)
Arbitražeři FR = SR . (1+IRd)/(1+IRz).
Spekulanti srovn. FR = E(SR) -očekávaný bud. spot. kurz
spekulace: podmínka že forw. kurs se bude rovnat bud. spotovému kursu SRF
SRF = E(SR) = FR = SR . (1+IRd)/(1+IRz).
- fw kurs odráží očekávání trž. subjektů
- spotový kurs a úrok. sazby z rovnice kryté úr. paryty se musí přizpůsobit úrovni rovnováž. forw. kursu z pohledu spekulantů
- očekávání trž. subj. ohledně bud. spot. kursu je správné
testování chybovosti prognóz – docela velká. (chyby předpovědi SR v %). Odchylka FR od budoucího SR v %.
Formy zajištění kurzového rizika na devizovém trhu
20. Formy zajištění kurzového rizika na devizovém trhu (uzavřená a otevřená devizová pozice, devizová transakční expozice, zajištění pomocí forwardu, futures, opce, swapu a peněžního trhu). (MANDEL, mez.fin.)
Převaha devizových aktiv nad dev. pasivy – otevřená long pozice (dlouhá). Spekulace na zhodnocení devizy – zisk.
Převaha devizových pasiv nad dev. aktivy – otevřená short pozice (dlouhá). Spekulace na zhodnocení devizy – zisk.
Uzavření pozice – k dev. pasivu vytvořím ke stejnému termínu dev. aktivum (termínově).
Devizová expozice měří citlivost změn hodnot aktiv, pasiv, cash flow vyjádřených v domácí měně na změny měnového krusu. VYjadřuje v jaké míře se mění hodnoty vyjádřené v dom. měně v názavzonosti na změny kursu. Míra senzitivity hodnot vyjádřených v dom. měněn ve vztahu ke změněn kursu.
- může se vztah. k nomin. i reál. hodnotám (očiš. o inflaci).
- váže se na stavové i tokové veličiny (týká se aktiv a pasiv, zároveň i cash flow)
- může měřit citlivost na skutečné, ale i neočekávané změny dev. kursů. (teorie rac. oček.)
dVD = b0 + b1 . dSR
abs. změna hodnoty aktiv CZK = úrovň konstanta + param dev exp . absolutní změna kursu. Zadáno: změna kursu (výše depoz. v EUR) – lze dopoč. změnu v Kč, pak zbývá určit parametr. dev. expozice.
Modifikace dev. exp. na procentní změny:
% VD = b0,% + b1,% . %SR
Transakční dev. expozice:
měří citlivost budoucích devizových transakcí vyjádřených v dom. měně na změny dev. krusu.
Ekonomická dev. exp. – měří citlivost celkového bud. cash flow firmyvyjádř. v dom. měněn na změny dev. kursu.
Translační účetní dev. exp. – citlivost konsol.fin. výkazů multinacionálních společností na pohyby deviz. kursů.
Převaha devizových aktiv nad dev. pasivy – otevřená long pozice (dlouhá). Spekulace na zhodnocení devizy – zisk.
Převaha devizových pasiv nad dev. aktivy – otevřená short pozice (dlouhá). Spekulace na zhodnocení devizy – zisk.
Uzavření pozice – k dev. pasivu vytvořím ke stejnému termínu dev. aktivum (termínově).
Devizová expozice měří citlivost změn hodnot aktiv, pasiv, cash flow vyjádřených v domácí měně na změny měnového krusu. VYjadřuje v jaké míře se mění hodnoty vyjádřené v dom. měně v názavzonosti na změny kursu. Míra senzitivity hodnot vyjádřených v dom. měněn ve vztahu ke změněn kursu.
- může se vztah. k nomin. i reál. hodnotám (očiš. o inflaci).
- váže se na stavové i tokové veličiny (týká se aktiv a pasiv, zároveň i cash flow)
- může měřit citlivost na skutečné, ale i neočekávané změny dev. kursů. (teorie rac. oček.)
dVD = b0 + b1 . dSR
abs. změna hodnoty aktiv CZK = úrovň konstanta + param dev exp . absolutní změna kursu. Zadáno: změna kursu (výše depoz. v EUR) – lze dopoč. změnu v Kč, pak zbývá určit parametr. dev. expozice.
Modifikace dev. exp. na procentní změny:
% VD = b0,% + b1,% . %SR
Transakční dev. expozice:
měří citlivost budoucích devizových transakcí vyjádřených v dom. měně na změny dev. krusu.
Ekonomická dev. exp. – měří citlivost celkového bud. cash flow firmyvyjádř. v dom. měněn na změny dev. kursu.
Translační účetní dev. exp. – citlivost konsol.fin. výkazů multinacionálních společností na pohyby deviz. kursů.
SWAPY
SWAPY – dvě neoddělitelné operace – kombinace spot a forward, nebo 2 forwardy s nestejnou dobou dospělosti.
SWAPOVÁ sazba BID se týká swapu, kde klient devizu (USD) promptně nakupuje a termínově ji prodává kótující bance.
Swapová sazba BID = (IR czk,D – IR usd,L). t/360 / (1+IR usd,L . t/360) . SR bid.
Swap může sloužit jako alternativa ke krátk. úvěru. Např. v případě že má možnost lepších podmínek poskyt. úvěru v urč. měně než v jiné – vyhne se PMR, srážk. dani apod.
FW kurz k prognóz. bud spotových sazeb
(str. 139 durč. mandel)
Arbitražeři FR = SR . (1+IRd)/(1+IRz).
Spekulanti srovn. FR = E(SR) -očekávaný bud. spot. kurz
spekulace: podmínka že forw. kurs se bude rovnat bud. spotovému kursu SRF
SRF = E(SR) = FR = SR . (1+IRd)/(1+IRz).
- fw kurs odráží očekávání trž. subjektů
- spotový kurs a úrok. sazby z rovnice kryté úr. paryty se musí přizpůsobit úrovni rovnováž. forw. kursu z pohledu spekulantů
- očekávání trž. subj. ohledně bud. spot. kursu je správné
testování chybovosti prognóz – docela velká. (chyby předpovědi SR v %). Odchylka FR od budoucího SR v %.
SWAPOVÁ sazba BID se týká swapu, kde klient devizu (USD) promptně nakupuje a termínově ji prodává kótující bance.
Swapová sazba BID = (IR czk,D – IR usd,L). t/360 / (1+IR usd,L . t/360) . SR bid.
Swap může sloužit jako alternativa ke krátk. úvěru. Např. v případě že má možnost lepších podmínek poskyt. úvěru v urč. měně než v jiné – vyhne se PMR, srážk. dani apod.
FW kurz k prognóz. bud spotových sazeb
(str. 139 durč. mandel)
Arbitražeři FR = SR . (1+IRd)/(1+IRz).
Spekulanti srovn. FR = E(SR) -očekávaný bud. spot. kurz
spekulace: podmínka že forw. kurs se bude rovnat bud. spotovému kursu SRF
SRF = E(SR) = FR = SR . (1+IRd)/(1+IRz).
- fw kurs odráží očekávání trž. subjektů
- spotový kurs a úrok. sazby z rovnice kryté úr. paryty se musí přizpůsobit úrovni rovnováž. forw. kursu z pohledu spekulantů
- očekávání trž. subj. ohledně bud. spot. kursu je správné
testování chybovosti prognóz – docela velká. (chyby předpovědi SR v %). Odchylka FR od budoucího SR v %.
Formy zajištění kurzového rizika na devizovém trhu
20. Formy zajištění kurzového rizika na devizovém trhu (uzavřená a otevřená devizová pozice, devizová transakční expozice, zajištění pomocí forwardu, futures, opce, swapu a peněžního trhu). (MANDEL, mez.fin.)
Převaha devizových aktiv nad dev. pasivy – otevřená long pozice (dlouhá). Spekulace na zhodnocení devizy – zisk.
Převaha devizových pasiv nad dev. aktivy – otevřená short pozice (dlouhá). Spekulace na zhodnocení devizy – zisk.
Uzavření pozice – k dev. pasivu vytvořím ke stejnému termínu dev. aktivum (termínově).
Devizová expozice měří citlivost změn hodnot aktiv, pasiv, cash flow vyjádřených v domácí měně na změny měnového krusu. VYjadřuje v jaké míře se mění hodnoty vyjádřené v dom. měně v názavzonosti na změny kursu. Míra senzitivity hodnot vyjádřených v dom. měněn ve vztahu ke změněn kursu.
- může se vztah. k nomin. i reál. hodnotám (očiš. o inflaci).
- váže se na stavové i tokové veličiny (týká se aktiv a pasiv, zároveň i cash flow)
- může měřit citlivost na skutečné, ale i neočekávané změny dev. kursů. (teorie rac. oček.)
dVD = b0 + b1 . dSR
abs. změna hodnoty aktiv CZK = úrovň konstanta + param dev exp . absolutní změna kursu. Zadáno: změna kursu (výše depoz. v EUR) – lze dopoč. změnu v Kč, pak zbývá určit parametr. dev. expozice.
Modifikace dev. exp. na procentní změny:
% VD = b0,% + b1,% . %SR
Transakční dev. expozice:
měří citlivost budoucích devizových transakcí vyjádřených v dom. měně na změny dev. krusu.
Ekonomická dev. exp. – měří citlivost celkového bud. cash flow firmyvyjádř. v dom. měněn na změny dev. kursu.
Translační účetní dev. exp. – citlivost konsol.fin. výkazů multinacionálních společností na pohyby deviz. kursů.
Převaha devizových aktiv nad dev. pasivy – otevřená long pozice (dlouhá). Spekulace na zhodnocení devizy – zisk.
Převaha devizových pasiv nad dev. aktivy – otevřená short pozice (dlouhá). Spekulace na zhodnocení devizy – zisk.
Uzavření pozice – k dev. pasivu vytvořím ke stejnému termínu dev. aktivum (termínově).
Devizová expozice měří citlivost změn hodnot aktiv, pasiv, cash flow vyjádřených v domácí měně na změny měnového krusu. VYjadřuje v jaké míře se mění hodnoty vyjádřené v dom. měně v názavzonosti na změny kursu. Míra senzitivity hodnot vyjádřených v dom. měněn ve vztahu ke změněn kursu.
- může se vztah. k nomin. i reál. hodnotám (očiš. o inflaci).
- váže se na stavové i tokové veličiny (týká se aktiv a pasiv, zároveň i cash flow)
- může měřit citlivost na skutečné, ale i neočekávané změny dev. kursů. (teorie rac. oček.)
dVD = b0 + b1 . dSR
abs. změna hodnoty aktiv CZK = úrovň konstanta + param dev exp . absolutní změna kursu. Zadáno: změna kursu (výše depoz. v EUR) – lze dopoč. změnu v Kč, pak zbývá určit parametr. dev. expozice.
Modifikace dev. exp. na procentní změny:
% VD = b0,% + b1,% . %SR
Transakční dev. expozice:
měří citlivost budoucích devizových transakcí vyjádřených v dom. měně na změny dev. krusu.
Ekonomická dev. exp. – měří citlivost celkového bud. cash flow firmyvyjádř. v dom. měněn na změny dev. kursu.
Translační účetní dev. exp. – citlivost konsol.fin. výkazů multinacionálních společností na pohyby deviz. kursů.
Makroekonomické aspekty depreciace a apreciace měnového kurzu
18. Makroekonomické aspekty depreciace a apreciace měnového kurzu (dopady na inflaci, platební bilanci a redistribuci důchodu a majetku). (MANDEL, mez. fin.)
depreciace měn. kursu – vede k zlepšování obchodní bilance (zvyš. exportu, omez. importu). Znehodnocení dom. kursu povede k tomu, že naše domácí zboží bude vůči zahr. relativně levnější. Pro našince jakoby zahr. inflace. Profitovat budou čeští exportéři (buď prodávat za stejné ceny v Kč a prodají víc, získ.podíl na trhu, nebo zvýší ceny v Kč aby ceny v zahr. měně byly na pův. úrovni a tím vydělají v Kč). Na importéry působí opačně. Aktiva našich subjektů v zahr.měně jsou zhodnocena. Výhodná dev. pozice long. Devizová pasiva – short pozice – přináší ztrátu.
Důch. vyr. proces:
Znehodn. kursu – aktivní saldo výk. bil – růst popt – růst reál. důchodu – růst importu (pokles exportu) – rovnováha výk. bil.
Kursový vyr. mech:
Znehod. kursu – Přebytek výk. bil – zhodnocení měn. kursu – pokles exp (růst imp) – rovnováha výk. bil.
Situace domácí inflace: Zvýhodněn je ten kdo bude vracet dluh ve znehodnocené měně. Znevýhodněn je věřitel ve znehodnocené měně. Zahr. investoři inkasují zisky z vkladů v našich bankách.
depreciace měn. kursu – vede k zlepšování obchodní bilance (zvyš. exportu, omez. importu). Znehodnocení dom. kursu povede k tomu, že naše domácí zboží bude vůči zahr. relativně levnější. Pro našince jakoby zahr. inflace. Profitovat budou čeští exportéři (buď prodávat za stejné ceny v Kč a prodají víc, získ.podíl na trhu, nebo zvýší ceny v Kč aby ceny v zahr. měně byly na pův. úrovni a tím vydělají v Kč). Na importéry působí opačně. Aktiva našich subjektů v zahr.měně jsou zhodnocena. Výhodná dev. pozice long. Devizová pasiva – short pozice – přináší ztrátu.
Důch. vyr. proces:
Znehodn. kursu – aktivní saldo výk. bil – růst popt – růst reál. důchodu – růst importu (pokles exportu) – rovnováha výk. bil.
Kursový vyr. mech:
Znehod. kursu – Přebytek výk. bil – zhodnocení měn. kursu – pokles exp (růst imp) – rovnováha výk. bil.
Situace domácí inflace: Zvýhodněn je ten kdo bude vracet dluh ve znehodnocené měně. Znevýhodněn je věřitel ve znehodnocené měně. Zahr. investoři inkasují zisky z vkladů v našich bankách.
Možnosti využití a srovnání výhod a nevýhod termínových operací forward
19. Možnosti využití a srovnání výhod a nevýhod termínových operací forward, futures a options (organizace a likvidita trhu v ČR, náklady obchodování, způsob kótování, výhodnost pro spekulaci a zajištění, forwardový kurz jako nástroj prognózování atd.). (MANDEL, mez. fin.)
(Durč.,Man. 111-162):
Možnosti využití: devizová arbitráž, spekulace, hedging (zajištění).
Výhody a nevýhody:
forward
(FR bid – SR bid) / SR bid = [(IR czk,D – IR USD,L) . t/360] / (1+IR USD,L . t/360)
(FR ask – SR ask) / SR ask = [(IR czk,L – IR USD,D) . t/360] / (1+IR USD,D . t/360)
krytá úroková parita –arbitráž.
FR bid – dealer nakupuje USD s dodáním za 3 měsíce, spekuluje na to, že je získá levněji než budou na trhu, tj. že dolar zhodnotí. (spekulace)
Je možné že má závazek (pasivum) v USD, po dodání USD (aktiva) za 3 měsíce bude mít vyrovnanou pozici. Žádné riziko bud. kurs. ztrát. (zajištění).
Depozitní arbitráž: rozh. zda bude mít depozitum v měně A. Nebo zda smění do měny B, uloží a FW nakoupí zpět měnu A.
Okružní úvěrová arbitráž: Výpůjčka na úvěrovém trhu. Promptní konverze do jiné měny, termínový vklad (depozitum). Na FW trhu termín. prodej vč. úroků za pův. vypůjčenou měnu.
Hedgeová arbitráž: zajištění pomocí forwardového nebo peněžního trhu. Zajištění devizové pohledávky (forw. prodej USD nebo půjčka v USD), promptní nákup CZK a vytvoření term. depozita v CZK (FR BID, SR BID).
(Durč.,Man. 111-162):
Možnosti využití: devizová arbitráž, spekulace, hedging (zajištění).
Výhody a nevýhody:
forward
(FR bid – SR bid) / SR bid = [(IR czk,D – IR USD,L) . t/360] / (1+IR USD,L . t/360)
(FR ask – SR ask) / SR ask = [(IR czk,L – IR USD,D) . t/360] / (1+IR USD,D . t/360)
krytá úroková parita –arbitráž.
FR bid – dealer nakupuje USD s dodáním za 3 měsíce, spekuluje na to, že je získá levněji než budou na trhu, tj. že dolar zhodnotí. (spekulace)
Je možné že má závazek (pasivum) v USD, po dodání USD (aktiva) za 3 měsíce bude mít vyrovnanou pozici. Žádné riziko bud. kurs. ztrát. (zajištění).
Depozitní arbitráž: rozh. zda bude mít depozitum v měně A. Nebo zda smění do měny B, uloží a FW nakoupí zpět měnu A.
Okružní úvěrová arbitráž: Výpůjčka na úvěrovém trhu. Promptní konverze do jiné měny, termínový vklad (depozitum). Na FW trhu termín. prodej vč. úroků za pův. vypůjčenou měnu.
Hedgeová arbitráž: zajištění pomocí forwardového nebo peněžního trhu. Zajištění devizové pohledávky (forw. prodej USD nebo půjčka v USD), promptní nákup CZK a vytvoření term. depozita v CZK (FR BID, SR BID).
Makroekonomické aspekty depreciace a apreciace měnového kurzu
18. Makroekonomické aspekty depreciace a apreciace měnového kurzu (dopady na inflaci, platební bilanci a redistribuci důchodu a majetku). (MANDEL, mez. fin.)
depreciace měn. kursu – vede k zlepšování obchodní bilance (zvyš. exportu, omez. importu). Znehodnocení dom. kursu povede k tomu, že naše domácí zboží bude vůči zahr. relativně levnější. Pro našince jakoby zahr. inflace. Profitovat budou čeští exportéři (buď prodávat za stejné ceny v Kč a prodají víc, získ.podíl na trhu, nebo zvýší ceny v Kč aby ceny v zahr. měně byly na pův. úrovni a tím vydělají v Kč). Na importéry působí opačně. Aktiva našich subjektů v zahr.měně jsou zhodnocena. Výhodná dev. pozice long. Devizová pasiva – short pozice – přináší ztrátu.
Důch. vyr. proces:
Znehodn. kursu – aktivní saldo výk. bil – růst popt – růst reál. důchodu – růst importu (pokles exportu) – rovnováha výk. bil.
Kursový vyr. mech:
Znehod. kursu – Přebytek výk. bil – zhodnocení měn. kursu – pokles exp (růst imp) – rovnováha výk. bil.
Situace domácí inflace: Zvýhodněn je ten kdo bude vracet dluh ve znehodnocené měně. Znevýhodněn je věřitel ve znehodnocené měně. Zahr. investoři inkasují zisky z vkladů v našich bankách.
depreciace měn. kursu – vede k zlepšování obchodní bilance (zvyš. exportu, omez. importu). Znehodnocení dom. kursu povede k tomu, že naše domácí zboží bude vůči zahr. relativně levnější. Pro našince jakoby zahr. inflace. Profitovat budou čeští exportéři (buď prodávat za stejné ceny v Kč a prodají víc, získ.podíl na trhu, nebo zvýší ceny v Kč aby ceny v zahr. měně byly na pův. úrovni a tím vydělají v Kč). Na importéry působí opačně. Aktiva našich subjektů v zahr.měně jsou zhodnocena. Výhodná dev. pozice long. Devizová pasiva – short pozice – přináší ztrátu.
Důch. vyr. proces:
Znehodn. kursu – aktivní saldo výk. bil – růst popt – růst reál. důchodu – růst importu (pokles exportu) – rovnováha výk. bil.
Kursový vyr. mech:
Znehod. kursu – Přebytek výk. bil – zhodnocení měn. kursu – pokles exp (růst imp) – rovnováha výk. bil.
Situace domácí inflace: Zvýhodněn je ten kdo bude vracet dluh ve znehodnocené měně. Znevýhodněn je věřitel ve znehodnocené měně. Zahr. investoři inkasují zisky z vkladů v našich bankách.
Možnosti využití a srovnání výhod a nevýhod termínových operací forward
19. Možnosti využití a srovnání výhod a nevýhod termínových operací forward, futures a options (organizace a likvidita trhu v ČR, náklady obchodování, způsob kótování, výhodnost pro spekulaci a zajištění, forwardový kurz jako nástroj prognózování atd.). (MANDEL, mez. fin.)
(Durč.,Man. 111-162):
Možnosti využití: devizová arbitráž, spekulace, hedging (zajištění).
Výhody a nevýhody:
forward
(FR bid – SR bid) / SR bid = [(IR czk,D – IR USD,L) . t/360] / (1+IR USD,L . t/360)
(FR ask – SR ask) / SR ask = [(IR czk,L – IR USD,D) . t/360] / (1+IR USD,D . t/360)
krytá úroková parita –arbitráž.
FR bid – dealer nakupuje USD s dodáním za 3 měsíce, spekuluje na to, že je získá levněji než budou na trhu, tj. že dolar zhodnotí. (spekulace)
Je možné že má závazek (pasivum) v USD, po dodání USD (aktiva) za 3 měsíce bude mít vyrovnanou pozici. Žádné riziko bud. kurs. ztrát. (zajištění).
Depozitní arbitráž: rozh. zda bude mít depozitum v měně A. Nebo zda smění do měny B, uloží a FW nakoupí zpět měnu A.
Okružní úvěrová arbitráž: Výpůjčka na úvěrovém trhu. Promptní konverze do jiné měny, termínový vklad (depozitum). Na FW trhu termín. prodej vč. úroků za pův. vypůjčenou měnu.
Hedgeová arbitráž: zajištění pomocí forwardového nebo peněžního trhu. Zajištění devizové pohledávky (forw. prodej USD nebo půjčka v USD), promptní nákup CZK a vytvoření term. depozita v CZK (FR BID, SR BID).
(Durč.,Man. 111-162):
Možnosti využití: devizová arbitráž, spekulace, hedging (zajištění).
Výhody a nevýhody:
forward
(FR bid – SR bid) / SR bid = [(IR czk,D – IR USD,L) . t/360] / (1+IR USD,L . t/360)
(FR ask – SR ask) / SR ask = [(IR czk,L – IR USD,D) . t/360] / (1+IR USD,D . t/360)
krytá úroková parita –arbitráž.
FR bid – dealer nakupuje USD s dodáním za 3 měsíce, spekuluje na to, že je získá levněji než budou na trhu, tj. že dolar zhodnotí. (spekulace)
Je možné že má závazek (pasivum) v USD, po dodání USD (aktiva) za 3 měsíce bude mít vyrovnanou pozici. Žádné riziko bud. kurs. ztrát. (zajištění).
Depozitní arbitráž: rozh. zda bude mít depozitum v měně A. Nebo zda smění do měny B, uloží a FW nakoupí zpět měnu A.
Okružní úvěrová arbitráž: Výpůjčka na úvěrovém trhu. Promptní konverze do jiné měny, termínový vklad (depozitum). Na FW trhu termín. prodej vč. úroků za pův. vypůjčenou měnu.
Hedgeová arbitráž: zajištění pomocí forwardového nebo peněžního trhu. Zajištění devizové pohledávky (forw. prodej USD nebo půjčka v USD), promptní nákup CZK a vytvoření term. depozita v CZK (FR BID, SR BID).
Hlavní determinanty vývoje kursu čes. koruny v souč. době
Hlavní determinanty vývoje kursu čes. koruny v souč. době:
- zvyš. cen non tradables – deregulace cen u služeb jako nájemné, vodné a stočné, městská doprava, zdravotnictví a školství. Zvýš. cen nemůže vyvolat růst importu podobných služeb. Je spojeno s poklesem reál. důchodu obyvatelstva, což spíše vede k poklesu importu (vč. naší zahr. turistiky) a k tlaku na apreciaci nominál. kursu. a další viz Mandel a Tomšík 259 a dále.
Jak vysvětlit proces syst. reál. zhodn. kursu CZK:
Jak vysvětlit strukturální zlom v letech 1998/99 ve způsobu reál. zhodnocov. (přechod z konvergence pomocí infl. kanálu na kursový kanál).
zvyš. infl bez tlaku na deficit:
a) systematická statistická chyba při měření inflace
b) deregulace cen s pozit. důch. a realok. efekty na běž. účet
c) Balass-Samuelsonův teorém (stabil.nomin. kurs a větší dom. inflace – kvůli nadměr. zvyš. mezd v non tradables odvětvích po vzoru tradables ==> zhodn. reál.kurs)
zlepš. výsl. běž. účtu ==> aprec.
d) přílivem přímých inv. s převaž. pozit. efekty na bú
e) odbouráv. celních a polit. omezení pro čes. export
f) odbour. psycholog. omezení pro český export.
- zvyš. cen non tradables – deregulace cen u služeb jako nájemné, vodné a stočné, městská doprava, zdravotnictví a školství. Zvýš. cen nemůže vyvolat růst importu podobných služeb. Je spojeno s poklesem reál. důchodu obyvatelstva, což spíše vede k poklesu importu (vč. naší zahr. turistiky) a k tlaku na apreciaci nominál. kursu. a další viz Mandel a Tomšík 259 a dále.
Jak vysvětlit proces syst. reál. zhodn. kursu CZK:
Jak vysvětlit strukturální zlom v letech 1998/99 ve způsobu reál. zhodnocov. (přechod z konvergence pomocí infl. kanálu na kursový kanál).
zvyš. infl bez tlaku na deficit:
a) systematická statistická chyba při měření inflace
b) deregulace cen s pozit. důch. a realok. efekty na běž. účet
c) Balass-Samuelsonův teorém (stabil.nomin. kurs a větší dom. inflace – kvůli nadměr. zvyš. mezd v non tradables odvětvích po vzoru tradables ==> zhodn. reál.kurs)
zlepš. výsl. běž. účtu ==> aprec.
d) přílivem přímých inv. s převaž. pozit. efekty na bú
e) odbouráv. celních a polit. omezení pro čes. export
f) odbour. psycholog. omezení pro český export.
Hlavní determinanty vývoje kursu čes. koruny v souč. době
Hlavní determinanty vývoje kursu čes. koruny v souč. době:
- zvyš. cen non tradables – deregulace cen u služeb jako nájemné, vodné a stočné, městská doprava, zdravotnictví a školství. Zvýš. cen nemůže vyvolat růst importu podobných služeb. Je spojeno s poklesem reál. důchodu obyvatelstva, což spíše vede k poklesu importu (vč. naší zahr. turistiky) a k tlaku na apreciaci nominál. kursu. a další viz Mandel a Tomšík 259 a dále.
Jak vysvětlit proces syst. reál. zhodn. kursu CZK:
Jak vysvětlit strukturální zlom v letech 1998/99 ve způsobu reál. zhodnocov. (přechod z konvergence pomocí infl. kanálu na kursový kanál).
zvyš. infl bez tlaku na deficit:
a) systematická statistická chyba při měření inflace
b) deregulace cen s pozit. důch. a realok. efekty na běž. účet
c) Balass-Samuelsonův teorém (stabil.nomin. kurs a větší dom. inflace – kvůli nadměr. zvyš. mezd v non tradables odvětvích po vzoru tradables ==> zhodn. reál.kurs)
zlepš. výsl. běž. účtu ==> aprec.
d) přílivem přímých inv. s převaž. pozit. efekty na bú
e) odbouráv. celních a polit. omezení pro čes. export
f) odbour. psycholog. omezení pro český export.
- zvyš. cen non tradables – deregulace cen u služeb jako nájemné, vodné a stočné, městská doprava, zdravotnictví a školství. Zvýš. cen nemůže vyvolat růst importu podobných služeb. Je spojeno s poklesem reál. důchodu obyvatelstva, což spíše vede k poklesu importu (vč. naší zahr. turistiky) a k tlaku na apreciaci nominál. kursu. a další viz Mandel a Tomšík 259 a dále.
Jak vysvětlit proces syst. reál. zhodn. kursu CZK:
Jak vysvětlit strukturální zlom v letech 1998/99 ve způsobu reál. zhodnocov. (přechod z konvergence pomocí infl. kanálu na kursový kanál).
zvyš. infl bez tlaku na deficit:
a) systematická statistická chyba při měření inflace
b) deregulace cen s pozit. důch. a realok. efekty na běž. účet
c) Balass-Samuelsonův teorém (stabil.nomin. kurs a větší dom. inflace – kvůli nadměr. zvyš. mezd v non tradables odvětvích po vzoru tradables ==> zhodn. reál.kurs)
zlepš. výsl. běž. účtu ==> aprec.
d) přílivem přímých inv. s převaž. pozit. efekty na bú
e) odbouráv. celních a polit. omezení pro čes. export
f) odbour. psycholog. omezení pro český export.
Teorie měnového kurzu a fundamentální analýza jeho pohybu
17. Teorie měnového kurzu a fundamentální analýza jeho pohybu (teorie parity kupní síly, reálný měnový kurz, krytá a nekrytá úroková parita, platebně - bilanční přístup ke kurzu a monetární přístup ke kurzu). Hlavní determinanty vývoje měnového kurzu české koruny v současné době. (MANDEL, mez. fin.)
Parita kupní síly (abs. verze):
zákon jediné ceny. ERDI = SR / SR ppp (měl by být kolem jedné). Pokud má země větší, je u ní levněji než v zahraniční zemi se kterou se srovnává.
Odvození kurzu od poměru cen. hladin. Statické urč. parity:
SR ppp = (suma PD,i . Qi )/ (suma PZ,i . Qi) spotřební koš v dom. měně / spot.koš. v zahr.m.
Relativní verze parity kup. síly: (dynam. pohled)
procentní změny cen v období vyjádř. cenovými indexy, nový kurs se přizpůsobuje inflčnímu diferenciálu
SR E,t = SR E,t-1 . (1 + pD(t, t-n)) / (1 + pZ (t, t-n))
rovnov. kurs = minulý rovn. kurs . domácí inflace / zahraniční inflace
Pokud byl pův. kurz 50 CZK/GBP, inflace v čr 9%, v gb 5 % (index 1,038), bude nový rovnováž. kurs 51,9 CZK/USD. Větší domácí inflace znehodnocuje dom. měnu.
Reálný kurz (opírá se o relat. verzi PPP).
SR R, t+n = SR t+n . (1 + pZ(t,t+n)) / (1+pD(t,t+n))
reálný dev. kurz = nominální . zahr inflace / domácí infl.
Nominální kurs korigovaný převrácenou hodnotou indexu vlivu infl. na kruz (1/Ippp) se nazývá reálný devizový kurs.
I RER = SRt+n / SR t . (1 + p Z(t, t+n)) / (1+pD(t,t+n)) = 1 dlouh. období.
Jestliže reálný měn. kurs kvantitativně klesá, znamená to zvýšení reální kupní síly měny v zahraničí, zároveň však je to signál snížení cenové konkurenceschopnosti domácího zboží na zahr. trhu.
kritika:
1. není schopna vysvětlit krátk. pohyby kursů
2. cen. hl. cen dané zamě zahrnuje ceny všech druhů zboží, ale jen někt. z nich jsou předmětem mezin. směny zboží.
3. problematika stejnosti spotřebních košů, kvality zboží, růz. preferencí..
Parita kupní síly (abs. verze):
zákon jediné ceny. ERDI = SR / SR ppp (měl by být kolem jedné). Pokud má země větší, je u ní levněji než v zahraniční zemi se kterou se srovnává.
Odvození kurzu od poměru cen. hladin. Statické urč. parity:
SR ppp = (suma PD,i . Qi )/ (suma PZ,i . Qi) spotřební koš v dom. měně / spot.koš. v zahr.m.
Relativní verze parity kup. síly: (dynam. pohled)
procentní změny cen v období vyjádř. cenovými indexy, nový kurs se přizpůsobuje inflčnímu diferenciálu
SR E,t = SR E,t-1 . (1 + pD(t, t-n)) / (1 + pZ (t, t-n))
rovnov. kurs = minulý rovn. kurs . domácí inflace / zahraniční inflace
Pokud byl pův. kurz 50 CZK/GBP, inflace v čr 9%, v gb 5 % (index 1,038), bude nový rovnováž. kurs 51,9 CZK/USD. Větší domácí inflace znehodnocuje dom. měnu.
Reálný kurz (opírá se o relat. verzi PPP).
SR R, t+n = SR t+n . (1 + pZ(t,t+n)) / (1+pD(t,t+n))
reálný dev. kurz = nominální . zahr inflace / domácí infl.
Nominální kurs korigovaný převrácenou hodnotou indexu vlivu infl. na kruz (1/Ippp) se nazývá reálný devizový kurs.
I RER = SRt+n / SR t . (1 + p Z(t, t+n)) / (1+pD(t,t+n)) = 1 dlouh. období.
Jestliže reálný měn. kurs kvantitativně klesá, znamená to zvýšení reální kupní síly měny v zahraničí, zároveň však je to signál snížení cenové konkurenceschopnosti domácího zboží na zahr. trhu.
kritika:
1. není schopna vysvětlit krátk. pohyby kursů
2. cen. hl. cen dané zamě zahrnuje ceny všech druhů zboží, ale jen někt. z nich jsou předmětem mezin. směny zboží.
3. problematika stejnosti spotřebních košů, kvality zboží, růz. preferencí..
Na mezin. trhu kapitálu
Na mezin. trhu kapitálu – parita úrokové míry – pokud existuje volný pohyb kapitálu, usilují investoři o dosažení stejných výnosů ze svých aktiv ať jsou denominována v kterékoli měně. Reálné úr. míry (nejen nomin. výše úr. měr, ale i očekv. míra inflace).
jde o nekrytou úr. paritu.
Investor z Vel. brit. může 1 mil. GBP uložit doma, po čase konvertovat do CZK
nebo konvertovat do CZK, uložit v čechách za českou úr. míru a nechat v CZK.
[SRe – SR] / SR = [(1+IRD) – (1+IRZ)] / (1+IRZ)
Kurs budoucí konverze je neznámý.
Nominální úr. diferenciál je dán součtem diferenciálu reál.úr.měr a diferenciálu inflačních oček. Reálná úr. míra je v dlouh. obd. stabilní a ve všech zemích stejná. Kolís. nomin. sazeb je dáno infl. diferenciálem.
Mezinárodní fisherův efekt IR D – IRZ = peD – peZ (úrokové diferenciály v zásadě vyjadřují rozdílná inflační očekávání v různých zemích).
Platebně-bil. přístup ke kursu:
Myšlenka, že devizový kurs nezávisí pouze na vzájemném obratu zboží a služeb mezi zeměmi, ale na vývoji celé PB. Též neobch. platby, mezin. pohyb kapit apod.
relat. změna kursu sr = f (SPB)
Jestliže je saldo plat. bilance urč. země aktivní, poptávka po její měně na dev. trhu roste (PB přebytek dev.nab.), a její kurs apreciuje. Naopak, pasívní saldo platební bilance vyvolává poptávku této země po devizách a vede ke znehodnocení jejího kursu. Tokový přístup ke kursu. Konfrontovat se stavovým přístupem – zda zahr. subjekty budou dál zadluženou zemi úvěrovat.
Monetární přístup ke kursu:
předpokl:
a) vývoj cen. hl. v růz. zemích odráží vývoj Ms, transakč. popt. po pen. L(Y), spekul L(R). Rovnováha MS/P = L(Y,IR), tedy P = MS / L(Y,IR)
b) SR = P ČR / P VB
c) dosazení do vztahů P, a pak do abs. verze PPP:
d) SR = MS ČR / MS VB . LVB(YVB,IRVB) / LČR(YČR,IRČR)
závěry:
koruna se znehodnocuje, jestliže nabídka peněz v ČR roste rychleji než ve VB (přebyteč. nabídka peněz v ČR bude provádět import z VB).
koruna se zhodnocuje, pokud reálný HDP v ČR roste rychleji než ve VB. Transakč. popt. po pen. v ČR roste rychleji. MD ČR > MS ČR. ČR omezuje import. Zhodnoc. CZK.
jde o nekrytou úr. paritu.
Investor z Vel. brit. může 1 mil. GBP uložit doma, po čase konvertovat do CZK
nebo konvertovat do CZK, uložit v čechách za českou úr. míru a nechat v CZK.
[SRe – SR] / SR = [(1+IRD) – (1+IRZ)] / (1+IRZ)
Kurs budoucí konverze je neznámý.
Nominální úr. diferenciál je dán součtem diferenciálu reál.úr.měr a diferenciálu inflačních oček. Reálná úr. míra je v dlouh. obd. stabilní a ve všech zemích stejná. Kolís. nomin. sazeb je dáno infl. diferenciálem.
Mezinárodní fisherův efekt IR D – IRZ = peD – peZ (úrokové diferenciály v zásadě vyjadřují rozdílná inflační očekávání v různých zemích).
Platebně-bil. přístup ke kursu:
Myšlenka, že devizový kurs nezávisí pouze na vzájemném obratu zboží a služeb mezi zeměmi, ale na vývoji celé PB. Též neobch. platby, mezin. pohyb kapit apod.
relat. změna kursu sr = f (SPB)
Jestliže je saldo plat. bilance urč. země aktivní, poptávka po její měně na dev. trhu roste (PB přebytek dev.nab.), a její kurs apreciuje. Naopak, pasívní saldo platební bilance vyvolává poptávku této země po devizách a vede ke znehodnocení jejího kursu. Tokový přístup ke kursu. Konfrontovat se stavovým přístupem – zda zahr. subjekty budou dál zadluženou zemi úvěrovat.
Monetární přístup ke kursu:
předpokl:
a) vývoj cen. hl. v růz. zemích odráží vývoj Ms, transakč. popt. po pen. L(Y), spekul L(R). Rovnováha MS/P = L(Y,IR), tedy P = MS / L(Y,IR)
b) SR = P ČR / P VB
c) dosazení do vztahů P, a pak do abs. verze PPP:
d) SR = MS ČR / MS VB . LVB(YVB,IRVB) / LČR(YČR,IRČR)
závěry:
koruna se znehodnocuje, jestliže nabídka peněz v ČR roste rychleji než ve VB (přebyteč. nabídka peněz v ČR bude provádět import z VB).
koruna se zhodnocuje, pokud reálný HDP v ČR roste rychleji než ve VB. Transakč. popt. po pen. v ČR roste rychleji. MD ČR > MS ČR. ČR omezuje import. Zhodnoc. CZK.
Teorie měnového kurzu a fundamentální analýza jeho pohybu
17. Teorie měnového kurzu a fundamentální analýza jeho pohybu (teorie parity kupní síly, reálný měnový kurz, krytá a nekrytá úroková parita, platebně - bilanční přístup ke kurzu a monetární přístup ke kurzu). Hlavní determinanty vývoje měnového kurzu české koruny v současné době. (MANDEL, mez. fin.)
Parita kupní síly (abs. verze):
zákon jediné ceny. ERDI = SR / SR ppp (měl by být kolem jedné). Pokud má země větší, je u ní levněji než v zahraniční zemi se kterou se srovnává.
Odvození kurzu od poměru cen. hladin. Statické urč. parity:
SR ppp = (suma PD,i . Qi )/ (suma PZ,i . Qi) spotřební koš v dom. měně / spot.koš. v zahr.m.
Relativní verze parity kup. síly: (dynam. pohled)
procentní změny cen v období vyjádř. cenovými indexy, nový kurs se přizpůsobuje inflčnímu diferenciálu
SR E,t = SR E,t-1 . (1 + pD(t, t-n)) / (1 + pZ (t, t-n))
rovnov. kurs = minulý rovn. kurs . domácí inflace / zahraniční inflace
Pokud byl pův. kurz 50 CZK/GBP, inflace v čr 9%, v gb 5 % (index 1,038), bude nový rovnováž. kurs 51,9 CZK/USD. Větší domácí inflace znehodnocuje dom. měnu.
Reálný kurz (opírá se o relat. verzi PPP).
SR R, t+n = SR t+n . (1 + pZ(t,t+n)) / (1+pD(t,t+n))
reálný dev. kurz = nominální . zahr inflace / domácí infl.
Nominální kurs korigovaný převrácenou hodnotou indexu vlivu infl. na kruz (1/Ippp) se nazývá reálný devizový kurs.
I RER = SRt+n / SR t . (1 + p Z(t, t+n)) / (1+pD(t,t+n)) = 1 dlouh. období.
Jestliže reálný měn. kurs kvantitativně klesá, znamená to zvýšení reální kupní síly měny v zahraničí, zároveň však je to signál snížení cenové konkurenceschopnosti domácího zboží na zahr. trhu.
kritika:
1. není schopna vysvětlit krátk. pohyby kursů
2. cen. hl. cen dané zamě zahrnuje ceny všech druhů zboží, ale jen někt. z nich jsou předmětem mezin. směny zboží.
3. problematika stejnosti spotřebních košů, kvality zboží, růz. preferencí..
Parita kupní síly (abs. verze):
zákon jediné ceny. ERDI = SR / SR ppp (měl by být kolem jedné). Pokud má země větší, je u ní levněji než v zahraniční zemi se kterou se srovnává.
Odvození kurzu od poměru cen. hladin. Statické urč. parity:
SR ppp = (suma PD,i . Qi )/ (suma PZ,i . Qi) spotřební koš v dom. měně / spot.koš. v zahr.m.
Relativní verze parity kup. síly: (dynam. pohled)
procentní změny cen v období vyjádř. cenovými indexy, nový kurs se přizpůsobuje inflčnímu diferenciálu
SR E,t = SR E,t-1 . (1 + pD(t, t-n)) / (1 + pZ (t, t-n))
rovnov. kurs = minulý rovn. kurs . domácí inflace / zahraniční inflace
Pokud byl pův. kurz 50 CZK/GBP, inflace v čr 9%, v gb 5 % (index 1,038), bude nový rovnováž. kurs 51,9 CZK/USD. Větší domácí inflace znehodnocuje dom. měnu.
Reálný kurz (opírá se o relat. verzi PPP).
SR R, t+n = SR t+n . (1 + pZ(t,t+n)) / (1+pD(t,t+n))
reálný dev. kurz = nominální . zahr inflace / domácí infl.
Nominální kurs korigovaný převrácenou hodnotou indexu vlivu infl. na kruz (1/Ippp) se nazývá reálný devizový kurs.
I RER = SRt+n / SR t . (1 + p Z(t, t+n)) / (1+pD(t,t+n)) = 1 dlouh. období.
Jestliže reálný měn. kurs kvantitativně klesá, znamená to zvýšení reální kupní síly měny v zahraničí, zároveň však je to signál snížení cenové konkurenceschopnosti domácího zboží na zahr. trhu.
kritika:
1. není schopna vysvětlit krátk. pohyby kursů
2. cen. hl. cen dané zamě zahrnuje ceny všech druhů zboží, ale jen někt. z nich jsou předmětem mezin. směny zboží.
3. problematika stejnosti spotřebních košů, kvality zboží, růz. preferencí..
Na mezin. trhu kapitálu
Na mezin. trhu kapitálu – parita úrokové míry – pokud existuje volný pohyb kapitálu, usilují investoři o dosažení stejných výnosů ze svých aktiv ať jsou denominována v kterékoli měně. Reálné úr. míry (nejen nomin. výše úr. měr, ale i očekv. míra inflace).
jde o nekrytou úr. paritu.
Investor z Vel. brit. může 1 mil. GBP uložit doma, po čase konvertovat do CZK
nebo konvertovat do CZK, uložit v čechách za českou úr. míru a nechat v CZK.
[SRe – SR] / SR = [(1+IRD) – (1+IRZ)] / (1+IRZ)
Kurs budoucí konverze je neznámý.
Nominální úr. diferenciál je dán součtem diferenciálu reál.úr.měr a diferenciálu inflačních oček. Reálná úr. míra je v dlouh. obd. stabilní a ve všech zemích stejná. Kolís. nomin. sazeb je dáno infl. diferenciálem.
Mezinárodní fisherův efekt IR D – IRZ = peD – peZ (úrokové diferenciály v zásadě vyjadřují rozdílná inflační očekávání v různých zemích).
Platebně-bil. přístup ke kursu:
Myšlenka, že devizový kurs nezávisí pouze na vzájemném obratu zboží a služeb mezi zeměmi, ale na vývoji celé PB. Též neobch. platby, mezin. pohyb kapit apod.
relat. změna kursu sr = f (SPB)
Jestliže je saldo plat. bilance urč. země aktivní, poptávka po její měně na dev. trhu roste (PB přebytek dev.nab.), a její kurs apreciuje. Naopak, pasívní saldo platební bilance vyvolává poptávku této země po devizách a vede ke znehodnocení jejího kursu. Tokový přístup ke kursu. Konfrontovat se stavovým přístupem – zda zahr. subjekty budou dál zadluženou zemi úvěrovat.
Monetární přístup ke kursu:
předpokl:
a) vývoj cen. hl. v růz. zemích odráží vývoj Ms, transakč. popt. po pen. L(Y), spekul L(R). Rovnováha MS/P = L(Y,IR), tedy P = MS / L(Y,IR)
b) SR = P ČR / P VB
c) dosazení do vztahů P, a pak do abs. verze PPP:
d) SR = MS ČR / MS VB . LVB(YVB,IRVB) / LČR(YČR,IRČR)
závěry:
koruna se znehodnocuje, jestliže nabídka peněz v ČR roste rychleji než ve VB (přebyteč. nabídka peněz v ČR bude provádět import z VB).
koruna se zhodnocuje, pokud reálný HDP v ČR roste rychleji než ve VB. Transakč. popt. po pen. v ČR roste rychleji. MD ČR > MS ČR. ČR omezuje import. Zhodnoc. CZK.
jde o nekrytou úr. paritu.
Investor z Vel. brit. může 1 mil. GBP uložit doma, po čase konvertovat do CZK
nebo konvertovat do CZK, uložit v čechách za českou úr. míru a nechat v CZK.
[SRe – SR] / SR = [(1+IRD) – (1+IRZ)] / (1+IRZ)
Kurs budoucí konverze je neznámý.
Nominální úr. diferenciál je dán součtem diferenciálu reál.úr.měr a diferenciálu inflačních oček. Reálná úr. míra je v dlouh. obd. stabilní a ve všech zemích stejná. Kolís. nomin. sazeb je dáno infl. diferenciálem.
Mezinárodní fisherův efekt IR D – IRZ = peD – peZ (úrokové diferenciály v zásadě vyjadřují rozdílná inflační očekávání v různých zemích).
Platebně-bil. přístup ke kursu:
Myšlenka, že devizový kurs nezávisí pouze na vzájemném obratu zboží a služeb mezi zeměmi, ale na vývoji celé PB. Též neobch. platby, mezin. pohyb kapit apod.
relat. změna kursu sr = f (SPB)
Jestliže je saldo plat. bilance urč. země aktivní, poptávka po její měně na dev. trhu roste (PB přebytek dev.nab.), a její kurs apreciuje. Naopak, pasívní saldo platební bilance vyvolává poptávku této země po devizách a vede ke znehodnocení jejího kursu. Tokový přístup ke kursu. Konfrontovat se stavovým přístupem – zda zahr. subjekty budou dál zadluženou zemi úvěrovat.
Monetární přístup ke kursu:
předpokl:
a) vývoj cen. hl. v růz. zemích odráží vývoj Ms, transakč. popt. po pen. L(Y), spekul L(R). Rovnováha MS/P = L(Y,IR), tedy P = MS / L(Y,IR)
b) SR = P ČR / P VB
c) dosazení do vztahů P, a pak do abs. verze PPP:
d) SR = MS ČR / MS VB . LVB(YVB,IRVB) / LČR(YČR,IRČR)
závěry:
koruna se znehodnocuje, jestliže nabídka peněz v ČR roste rychleji než ve VB (přebyteč. nabídka peněz v ČR bude provádět import z VB).
koruna se zhodnocuje, pokud reálný HDP v ČR roste rychleji než ve VB. Transakč. popt. po pen. v ČR roste rychleji. MD ČR > MS ČR. ČR omezuje import. Zhodnoc. CZK.
Saldo výkonové bilance
Saldo výkonové bilance (čára vedena pod položkou služby). Saldo může v malé ot. eko. významně ovliv. výši HDP. Zároveň může být ovlivněna vývojem podílu indexů exportních a importních cen, který je známý jako ukazatel směnných reakcí a vyjadřuje efektivnost zahr. obchodu. Index směnných relací se zlepšuje, pokud exportní ceny dané země rostou rychleji než importní ceny. (země může zvyš. svou spotřebu, aniž by zvyšovala objem výroby)
Saldo běžné bilance (čára pod položkou transfery) – vazba na „celkovou investiční pozici země“, která zachycuje celkovou finanční pozici země vůči zarhaničí. (aktiva: pohledávky za zahr. subjekty + držba zahr. maj. domácími subj), pasiva naopak). Přebytek BÚ může vést k zvýš. zarh. pohl, ke snížení zahr. závazků, nebo se může akumul. v podobě držby zahr. maj. (např. akcií zahr. firem). Při nulovém BÚ se nemění celk. inv. pozice země. Vyrovnanost je nejčastěji považ. za ekonomickou rovnáhu plat. bilance. Dlouhodobě udržitelná však může být i deficitní BÚ, který je financ. přílivem nedluhového kapitálu (zejm. přímých investic). Ovlivňuje dlouhod.vývoj deviz. kurzu.
Celkové saldo pl. bil.:
čára pod položkou kapitál. Vyrovnávací položkou zůstává změna deviz. rezerv. Nulová hodnota tohoto salda automaticky neznamená dosažení dlouhodobé a donkce ani střednědobé vnější rovnováhy země. Problematická je zejména položka krátkodobého kapitálu, který může přispívat k profinancování deficitu běžného účtu, může být signálem problémů s deviz. likviditou v blízké budoucnosti.
autonomní zvýšení popt. po dovozu zboží a služeb (např. v důsl. oživení ekonomiky) ==> zvýšení české poptávky po devizách ==> popt. křivka po devizách se posune doprava. Při pův. hodnotě deviz. kurzu ER1 dojde k nerovnováze Q1Q3. V důsledku vyšší popt. po zahr. měně má kurs domácí měny tendenci k depreciaci. Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou je obnovena při kurzu ER2. Při depreciaci dom. měny se zahr. měna stává dražší. Cena deviz vyjádřená v domácí měněn roste.
Hlavní vývojové trendy PB v ČR:
stroje, paliva, chemikálie
1.Q 2007: BÚ přebytek 13,4 mld. Kč, FÚ –14,5 mld. Kč. Deviz. rez. zvýšení (-) 0,8 mld. Kč.
schodek BÚ /HDP = 3,2 %. Za rok 2006: BÚ –100 mld, FÚ +111 mld. (134 mld. zahraniční investice u nás). V roce 2005 byl mimoř. výnos cca 270 mld. zahr. investic, ale rok předtím byly přímé ZI cca 127 mld., což odpovídá zhruba hodnotě z roku 06. Běžný účet je stále deficitní, i když deficity v jednotlivých letech se liší – mohou za to především záporná bilance výnosů, jinak jsou dílčí salda kladná. Nárůst deviz. rezerv. byl především v r. 2002, přes 200 mld. (významné i v r. 01: 67 mld., 2005: 92 mld.).
Saldo běžné bilance (čára pod položkou transfery) – vazba na „celkovou investiční pozici země“, která zachycuje celkovou finanční pozici země vůči zarhaničí. (aktiva: pohledávky za zahr. subjekty + držba zahr. maj. domácími subj), pasiva naopak). Přebytek BÚ může vést k zvýš. zarh. pohl, ke snížení zahr. závazků, nebo se může akumul. v podobě držby zahr. maj. (např. akcií zahr. firem). Při nulovém BÚ se nemění celk. inv. pozice země. Vyrovnanost je nejčastěji považ. za ekonomickou rovnáhu plat. bilance. Dlouhodobě udržitelná však může být i deficitní BÚ, který je financ. přílivem nedluhového kapitálu (zejm. přímých investic). Ovlivňuje dlouhod.vývoj deviz. kurzu.
Celkové saldo pl. bil.:
čára pod položkou kapitál. Vyrovnávací položkou zůstává změna deviz. rezerv. Nulová hodnota tohoto salda automaticky neznamená dosažení dlouhodobé a donkce ani střednědobé vnější rovnováhy země. Problematická je zejména položka krátkodobého kapitálu, který může přispívat k profinancování deficitu běžného účtu, může být signálem problémů s deviz. likviditou v blízké budoucnosti.
autonomní zvýšení popt. po dovozu zboží a služeb (např. v důsl. oživení ekonomiky) ==> zvýšení české poptávky po devizách ==> popt. křivka po devizách se posune doprava. Při pův. hodnotě deviz. kurzu ER1 dojde k nerovnováze Q1Q3. V důsledku vyšší popt. po zahr. měně má kurs domácí měny tendenci k depreciaci. Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou je obnovena při kurzu ER2. Při depreciaci dom. měny se zahr. měna stává dražší. Cena deviz vyjádřená v domácí měněn roste.
Hlavní vývojové trendy PB v ČR:
stroje, paliva, chemikálie
1.Q 2007: BÚ přebytek 13,4 mld. Kč, FÚ –14,5 mld. Kč. Deviz. rez. zvýšení (-) 0,8 mld. Kč.
schodek BÚ /HDP = 3,2 %. Za rok 2006: BÚ –100 mld, FÚ +111 mld. (134 mld. zahraniční investice u nás). V roce 2005 byl mimoř. výnos cca 270 mld. zahr. investic, ale rok předtím byly přímé ZI cca 127 mld., což odpovídá zhruba hodnotě z roku 06. Běžný účet je stále deficitní, i když deficity v jednotlivých letech se liší – mohou za to především záporná bilance výnosů, jinak jsou dílčí salda kladná. Nárůst deviz. rezerv. byl především v r. 2002, přes 200 mld. (významné i v r. 01: 67 mld., 2005: 92 mld.).
Systémy měnového kurzu
16. Systémy měnového kurzu. Komparace jednotlivých forem pevných a pohyblivých měnových kurzů (např. currency board, free floating, crawling peg, vazba na jednu měnu nebo měnový koš). (MANDEL 293, mez. fin.)
Systémy deviz. kurzu
pružné – směnitelné měny – pohyblivé (floating) – volně či řízená pohyblivost (free, dirty)
pružné – směnitelné měny – pevné (fixed peg) >> dle vymezení ústř. kurzu;
>> dle změn ústř. kurzu crawling band-peg, s neodvolatelným ústř. k. curr. board;
>> dle pásem oscilace (bez pásem, s úzk. pásmy, s šir. pásmy)
Očekáv. od free floatingu:
- zmírní nerovnov. PB, oslabí dovoz inflace, zmírní zívslost rozvoje mezin. měn. a obch.vztahů na míře mezin. likvidity, zajistí větší nezáv. nár. měn. polit. (ne vše se naplnilo). 41 zemí: USA, VB, Kanada, ČR..
Říz. floating: CB se nevzdává intervencí, i když k nim není zavázána. Není s ním plně spokojena ani liber. část (free, nebo už curr.board), ani zastánci pev. kurzů (chybí tlak na spekulanty v podobě pev. pásem oscilace.
Pevné kurzy – vazba na měnu či měn. koš: pružnost je limitována předem stanovenými pásmi oscilace od vyhlášeného ústředního kursu. Správné načasování devalvace při fundamentální nerovnováze ekonmomiky ve znač. míře rozhoduje o úspěšnosti tohoto syst.
Bretton Woodský měn. syst +-1 %. 35 zemí (30 do +-1 %, 5 širší – Dánsko, Maďarsko..). 10 zemí vazba na měn. koš.
Systémy s pravidel. změnami ústř. kurzu – crawling peg –má pásma oscilace, crawling band –nemá pásma oscilace. Podle průměru trž. kurzu v průběhu předch. zvoleného období, podle vývoje měr infl. v růz zemích (např. domácí infl – inflace USA), podle skupiny indikátorů. Zpravidla v zemích s vys. mírou inflace.
jde o hledání kurzu: stabiliz. reál. úroveň., umož. krátk. stabilitu kursu (sniž. kurs. rizika exportérů a importérů, sniž tempa deprec kompenz. úr. difreenc. Infl. očekáv. okolo konkrét. míry inflace.
Currency board. Neodvolatelný ústř. kurz – bez pásem oscilace. Nesteriliz. dev. intervence je jediným nástrojem CB. Převiz popt. po penězích nad pen. nabídkou vede k přebytkové nerovnováze plat. bilance. Monetarist. přístup k syst. dev. kruzu. Devizové rzervy musí pokrývat velikost měn. báze. Dopor. zemím které si prošly velkou inflací. Ještě v r. 2000 byl dolar za 40 CZK, nyní 21,5 CZK. EUR nyní 28,5 CZK.
Systémy deviz. kurzu
pružné – směnitelné měny – pohyblivé (floating) – volně či řízená pohyblivost (free, dirty)
pružné – směnitelné měny – pevné (fixed peg) >> dle vymezení ústř. kurzu;
>> dle změn ústř. kurzu crawling band-peg, s neodvolatelným ústř. k. curr. board;
>> dle pásem oscilace (bez pásem, s úzk. pásmy, s šir. pásmy)
Očekáv. od free floatingu:
- zmírní nerovnov. PB, oslabí dovoz inflace, zmírní zívslost rozvoje mezin. měn. a obch.vztahů na míře mezin. likvidity, zajistí větší nezáv. nár. měn. polit. (ne vše se naplnilo). 41 zemí: USA, VB, Kanada, ČR..
Říz. floating: CB se nevzdává intervencí, i když k nim není zavázána. Není s ním plně spokojena ani liber. část (free, nebo už curr.board), ani zastánci pev. kurzů (chybí tlak na spekulanty v podobě pev. pásem oscilace.
Pevné kurzy – vazba na měnu či měn. koš: pružnost je limitována předem stanovenými pásmi oscilace od vyhlášeného ústředního kursu. Správné načasování devalvace při fundamentální nerovnováze ekonmomiky ve znač. míře rozhoduje o úspěšnosti tohoto syst.
Bretton Woodský měn. syst +-1 %. 35 zemí (30 do +-1 %, 5 širší – Dánsko, Maďarsko..). 10 zemí vazba na měn. koš.
Systémy s pravidel. změnami ústř. kurzu – crawling peg –má pásma oscilace, crawling band –nemá pásma oscilace. Podle průměru trž. kurzu v průběhu předch. zvoleného období, podle vývoje měr infl. v růz zemích (např. domácí infl – inflace USA), podle skupiny indikátorů. Zpravidla v zemích s vys. mírou inflace.
jde o hledání kurzu: stabiliz. reál. úroveň., umož. krátk. stabilitu kursu (sniž. kurs. rizika exportérů a importérů, sniž tempa deprec kompenz. úr. difreenc. Infl. očekáv. okolo konkrét. míry inflace.
Currency board. Neodvolatelný ústř. kurz – bez pásem oscilace. Nesteriliz. dev. intervence je jediným nástrojem CB. Převiz popt. po penězích nad pen. nabídkou vede k přebytkové nerovnováze plat. bilance. Monetarist. přístup k syst. dev. kruzu. Devizové rzervy musí pokrývat velikost měn. báze. Dopor. zemím které si prošly velkou inflací. Ještě v r. 2000 byl dolar za 40 CZK, nyní 21,5 CZK. EUR nyní 28,5 CZK.
Saldo výkonové bilance
Saldo výkonové bilance (čára vedena pod položkou služby). Saldo může v malé ot. eko. významně ovliv. výši HDP. Zároveň může být ovlivněna vývojem podílu indexů exportních a importních cen, který je známý jako ukazatel směnných reakcí a vyjadřuje efektivnost zahr. obchodu. Index směnných relací se zlepšuje, pokud exportní ceny dané země rostou rychleji než importní ceny. (země může zvyš. svou spotřebu, aniž by zvyšovala objem výroby)
Saldo běžné bilance (čára pod položkou transfery) – vazba na „celkovou investiční pozici země“, která zachycuje celkovou finanční pozici země vůči zarhaničí. (aktiva: pohledávky za zahr. subjekty + držba zahr. maj. domácími subj), pasiva naopak). Přebytek BÚ může vést k zvýš. zarh. pohl, ke snížení zahr. závazků, nebo se může akumul. v podobě držby zahr. maj. (např. akcií zahr. firem). Při nulovém BÚ se nemění celk. inv. pozice země. Vyrovnanost je nejčastěji považ. za ekonomickou rovnáhu plat. bilance. Dlouhodobě udržitelná však může být i deficitní BÚ, který je financ. přílivem nedluhového kapitálu (zejm. přímých investic). Ovlivňuje dlouhod.vývoj deviz. kurzu.
Celkové saldo pl. bil.:
čára pod položkou kapitál. Vyrovnávací položkou zůstává změna deviz. rezerv. Nulová hodnota tohoto salda automaticky neznamená dosažení dlouhodobé a donkce ani střednědobé vnější rovnováhy země. Problematická je zejména položka krátkodobého kapitálu, který může přispívat k profinancování deficitu běžného účtu, může být signálem problémů s deviz. likviditou v blízké budoucnosti.
autonomní zvýšení popt. po dovozu zboží a služeb (např. v důsl. oživení ekonomiky) ==> zvýšení české poptávky po devizách ==> popt. křivka po devizách se posune doprava. Při pův. hodnotě deviz. kurzu ER1 dojde k nerovnováze Q1Q3. V důsledku vyšší popt. po zahr. měně má kurs domácí měny tendenci k depreciaci. Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou je obnovena při kurzu ER2. Při depreciaci dom. měny se zahr. měna stává dražší. Cena deviz vyjádřená v domácí měněn roste.
Hlavní vývojové trendy PB v ČR:
stroje, paliva, chemikálie
1.Q 2007: BÚ přebytek 13,4 mld. Kč, FÚ –14,5 mld. Kč. Deviz. rez. zvýšení (-) 0,8 mld. Kč.
schodek BÚ /HDP = 3,2 %. Za rok 2006: BÚ –100 mld, FÚ +111 mld. (134 mld. zahraniční investice u nás). V roce 2005 byl mimoř. výnos cca 270 mld. zahr. investic, ale rok předtím byly přímé ZI cca 127 mld., což odpovídá zhruba hodnotě z roku 06. Běžný účet je stále deficitní, i když deficity v jednotlivých letech se liší – mohou za to především záporná bilance výnosů, jinak jsou dílčí salda kladná. Nárůst deviz. rezerv. byl především v r. 2002, přes 200 mld. (významné i v r. 01: 67 mld., 2005: 92 mld.).
Saldo běžné bilance (čára pod položkou transfery) – vazba na „celkovou investiční pozici země“, která zachycuje celkovou finanční pozici země vůči zarhaničí. (aktiva: pohledávky za zahr. subjekty + držba zahr. maj. domácími subj), pasiva naopak). Přebytek BÚ může vést k zvýš. zarh. pohl, ke snížení zahr. závazků, nebo se může akumul. v podobě držby zahr. maj. (např. akcií zahr. firem). Při nulovém BÚ se nemění celk. inv. pozice země. Vyrovnanost je nejčastěji považ. za ekonomickou rovnáhu plat. bilance. Dlouhodobě udržitelná však může být i deficitní BÚ, který je financ. přílivem nedluhového kapitálu (zejm. přímých investic). Ovlivňuje dlouhod.vývoj deviz. kurzu.
Celkové saldo pl. bil.:
čára pod položkou kapitál. Vyrovnávací položkou zůstává změna deviz. rezerv. Nulová hodnota tohoto salda automaticky neznamená dosažení dlouhodobé a donkce ani střednědobé vnější rovnováhy země. Problematická je zejména položka krátkodobého kapitálu, který může přispívat k profinancování deficitu běžného účtu, může být signálem problémů s deviz. likviditou v blízké budoucnosti.
autonomní zvýšení popt. po dovozu zboží a služeb (např. v důsl. oživení ekonomiky) ==> zvýšení české poptávky po devizách ==> popt. křivka po devizách se posune doprava. Při pův. hodnotě deviz. kurzu ER1 dojde k nerovnováze Q1Q3. V důsledku vyšší popt. po zahr. měně má kurs domácí měny tendenci k depreciaci. Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou je obnovena při kurzu ER2. Při depreciaci dom. měny se zahr. měna stává dražší. Cena deviz vyjádřená v domácí měněn roste.
Hlavní vývojové trendy PB v ČR:
stroje, paliva, chemikálie
1.Q 2007: BÚ přebytek 13,4 mld. Kč, FÚ –14,5 mld. Kč. Deviz. rez. zvýšení (-) 0,8 mld. Kč.
schodek BÚ /HDP = 3,2 %. Za rok 2006: BÚ –100 mld, FÚ +111 mld. (134 mld. zahraniční investice u nás). V roce 2005 byl mimoř. výnos cca 270 mld. zahr. investic, ale rok předtím byly přímé ZI cca 127 mld., což odpovídá zhruba hodnotě z roku 06. Běžný účet je stále deficitní, i když deficity v jednotlivých letech se liší – mohou za to především záporná bilance výnosů, jinak jsou dílčí salda kladná. Nárůst deviz. rezerv. byl především v r. 2002, přes 200 mld. (významné i v r. 01: 67 mld., 2005: 92 mld.).
Systémy měnového kurzu
16. Systémy měnového kurzu. Komparace jednotlivých forem pevných a pohyblivých měnových kurzů (např. currency board, free floating, crawling peg, vazba na jednu měnu nebo měnový koš). (MANDEL 293, mez. fin.)
Systémy deviz. kurzu
pružné – směnitelné měny – pohyblivé (floating) – volně či řízená pohyblivost (free, dirty)
pružné – směnitelné měny – pevné (fixed peg) >> dle vymezení ústř. kurzu;
>> dle změn ústř. kurzu crawling band-peg, s neodvolatelným ústř. k. curr. board;
>> dle pásem oscilace (bez pásem, s úzk. pásmy, s šir. pásmy)
Očekáv. od free floatingu:
- zmírní nerovnov. PB, oslabí dovoz inflace, zmírní zívslost rozvoje mezin. měn. a obch.vztahů na míře mezin. likvidity, zajistí větší nezáv. nár. měn. polit. (ne vše se naplnilo). 41 zemí: USA, VB, Kanada, ČR..
Říz. floating: CB se nevzdává intervencí, i když k nim není zavázána. Není s ním plně spokojena ani liber. část (free, nebo už curr.board), ani zastánci pev. kurzů (chybí tlak na spekulanty v podobě pev. pásem oscilace.
Pevné kurzy – vazba na měnu či měn. koš: pružnost je limitována předem stanovenými pásmi oscilace od vyhlášeného ústředního kursu. Správné načasování devalvace při fundamentální nerovnováze ekonmomiky ve znač. míře rozhoduje o úspěšnosti tohoto syst.
Bretton Woodský měn. syst +-1 %. 35 zemí (30 do +-1 %, 5 širší – Dánsko, Maďarsko..). 10 zemí vazba na měn. koš.
Systémy s pravidel. změnami ústř. kurzu – crawling peg –má pásma oscilace, crawling band –nemá pásma oscilace. Podle průměru trž. kurzu v průběhu předch. zvoleného období, podle vývoje měr infl. v růz zemích (např. domácí infl – inflace USA), podle skupiny indikátorů. Zpravidla v zemích s vys. mírou inflace.
jde o hledání kurzu: stabiliz. reál. úroveň., umož. krátk. stabilitu kursu (sniž. kurs. rizika exportérů a importérů, sniž tempa deprec kompenz. úr. difreenc. Infl. očekáv. okolo konkrét. míry inflace.
Currency board. Neodvolatelný ústř. kurz – bez pásem oscilace. Nesteriliz. dev. intervence je jediným nástrojem CB. Převiz popt. po penězích nad pen. nabídkou vede k přebytkové nerovnováze plat. bilance. Monetarist. přístup k syst. dev. kruzu. Devizové rzervy musí pokrývat velikost měn. báze. Dopor. zemím které si prošly velkou inflací. Ještě v r. 2000 byl dolar za 40 CZK, nyní 21,5 CZK. EUR nyní 28,5 CZK.
Systémy deviz. kurzu
pružné – směnitelné měny – pohyblivé (floating) – volně či řízená pohyblivost (free, dirty)
pružné – směnitelné měny – pevné (fixed peg) >> dle vymezení ústř. kurzu;
>> dle změn ústř. kurzu crawling band-peg, s neodvolatelným ústř. k. curr. board;
>> dle pásem oscilace (bez pásem, s úzk. pásmy, s šir. pásmy)
Očekáv. od free floatingu:
- zmírní nerovnov. PB, oslabí dovoz inflace, zmírní zívslost rozvoje mezin. měn. a obch.vztahů na míře mezin. likvidity, zajistí větší nezáv. nár. měn. polit. (ne vše se naplnilo). 41 zemí: USA, VB, Kanada, ČR..
Říz. floating: CB se nevzdává intervencí, i když k nim není zavázána. Není s ním plně spokojena ani liber. část (free, nebo už curr.board), ani zastánci pev. kurzů (chybí tlak na spekulanty v podobě pev. pásem oscilace.
Pevné kurzy – vazba na měnu či měn. koš: pružnost je limitována předem stanovenými pásmi oscilace od vyhlášeného ústředního kursu. Správné načasování devalvace při fundamentální nerovnováze ekonmomiky ve znač. míře rozhoduje o úspěšnosti tohoto syst.
Bretton Woodský měn. syst +-1 %. 35 zemí (30 do +-1 %, 5 širší – Dánsko, Maďarsko..). 10 zemí vazba na měn. koš.
Systémy s pravidel. změnami ústř. kurzu – crawling peg –má pásma oscilace, crawling band –nemá pásma oscilace. Podle průměru trž. kurzu v průběhu předch. zvoleného období, podle vývoje měr infl. v růz zemích (např. domácí infl – inflace USA), podle skupiny indikátorů. Zpravidla v zemích s vys. mírou inflace.
jde o hledání kurzu: stabiliz. reál. úroveň., umož. krátk. stabilitu kursu (sniž. kurs. rizika exportérů a importérů, sniž tempa deprec kompenz. úr. difreenc. Infl. očekáv. okolo konkrét. míry inflace.
Currency board. Neodvolatelný ústř. kurz – bez pásem oscilace. Nesteriliz. dev. intervence je jediným nástrojem CB. Převiz popt. po penězích nad pen. nabídkou vede k přebytkové nerovnováze plat. bilance. Monetarist. přístup k syst. dev. kruzu. Devizové rzervy musí pokrývat velikost měn. báze. Dopor. zemím které si prošly velkou inflací. Ještě v r. 2000 byl dolar za 40 CZK, nyní 21,5 CZK. EUR nyní 28,5 CZK.
Platební bilance a její salda
15. Platební bilance a její salda. Ekonomická interpretace sald platební bilance z pohledu vnější a vnitřní rovnováhy ekonomiky. Vztah platební bilance, zahraniční zadluženosti a čisté investiční pozice země vůči zahraničí. Hlavní vývojové trendy v platební bilanci ČR. (MANDEL, mez. finance)
Platební bilance – systematický účetní výkaz, který zachycuje veškeré ekon. transakce mezi rezidenty domácí země a riezidenty ost. zemí (deviz. tuzemci a cizozemci).
Tvorba deviz neboli kreditní položky (+). Vynakládání deviz neboli debet (-). Z účetního hlediska je PB výrazem „zdrojů“ a „užití“ mezinárodních fondů. Podvojné účetnictví.
kredit debet
Vývoz zboží +
Dovoz zboží -
= Obchodní bilance
Příjmy za služby +
Výdaje za služby -
= Výkonová bilance
Důchody – výnosy (import) +
Důchody – náklady (export) -
= Bilance důchodů
Transfery – příjmy (im) +
Transfery – výdaje (ex) -
= Bilance transferů
= Běžný účet
Přímé investice:
* v zahraničí (ex) -
* ze zahraničí u nás (im) +
Portfoliové investice:
* v zahraničí (ex) -
* zahraniční (im) +
Ostatní kapitál
* úvěry poskytnuté (ex) -
* úvěry přijaté (im) +
= Finanční účet
Chyby a omyly vyrovnávací položka
= Celková pl. bilance
Změna devizových rezerv snížení (+) zvýšení (-)
kreditní položky vedou ke vzniku nabídky deviz, debetní položky vedou k devizové poptávce.
Platební bilance – systematický účetní výkaz, který zachycuje veškeré ekon. transakce mezi rezidenty domácí země a riezidenty ost. zemí (deviz. tuzemci a cizozemci).
Tvorba deviz neboli kreditní položky (+). Vynakládání deviz neboli debet (-). Z účetního hlediska je PB výrazem „zdrojů“ a „užití“ mezinárodních fondů. Podvojné účetnictví.
kredit debet
Vývoz zboží +
Dovoz zboží -
= Obchodní bilance
Příjmy za služby +
Výdaje za služby -
= Výkonová bilance
Důchody – výnosy (import) +
Důchody – náklady (export) -
= Bilance důchodů
Transfery – příjmy (im) +
Transfery – výdaje (ex) -
= Bilance transferů
= Běžný účet
Přímé investice:
* v zahraničí (ex) -
* ze zahraničí u nás (im) +
Portfoliové investice:
* v zahraničí (ex) -
* zahraniční (im) +
Ostatní kapitál
* úvěry poskytnuté (ex) -
* úvěry přijaté (im) +
= Finanční účet
Chyby a omyly vyrovnávací položka
= Celková pl. bilance
Změna devizových rezerv snížení (+) zvýšení (-)
kreditní položky vedou ke vzniku nabídky deviz, debetní položky vedou k devizové poptávce.
Platební bilance a její salda
15. Platební bilance a její salda. Ekonomická interpretace sald platební bilance z pohledu vnější a vnitřní rovnováhy ekonomiky. Vztah platební bilance, zahraniční zadluženosti a čisté investiční pozice země vůči zahraničí. Hlavní vývojové trendy v platební bilanci ČR. (MANDEL, mez. finance)
Platební bilance – systematický účetní výkaz, který zachycuje veškeré ekon. transakce mezi rezidenty domácí země a riezidenty ost. zemí (deviz. tuzemci a cizozemci).
Tvorba deviz neboli kreditní položky (+). Vynakládání deviz neboli debet (-). Z účetního hlediska je PB výrazem „zdrojů“ a „užití“ mezinárodních fondů. Podvojné účetnictví.
kredit debet
Vývoz zboží +
Dovoz zboží -
= Obchodní bilance
Příjmy za služby +
Výdaje za služby -
= Výkonová bilance
Důchody – výnosy (import) +
Důchody – náklady (export) -
= Bilance důchodů
Transfery – příjmy (im) +
Transfery – výdaje (ex) -
= Bilance transferů
= Běžný účet
Přímé investice:
* v zahraničí (ex) -
* ze zahraničí u nás (im) +
Portfoliové investice:
* v zahraničí (ex) -
* zahraniční (im) +
Ostatní kapitál
* úvěry poskytnuté (ex) -
* úvěry přijaté (im) +
= Finanční účet
Chyby a omyly vyrovnávací položka
= Celková pl. bilance
Změna devizových rezerv snížení (+) zvýšení (-)
kreditní položky vedou ke vzniku nabídky deviz, debetní položky vedou k devizové poptávce.
Platební bilance – systematický účetní výkaz, který zachycuje veškeré ekon. transakce mezi rezidenty domácí země a riezidenty ost. zemí (deviz. tuzemci a cizozemci).
Tvorba deviz neboli kreditní položky (+). Vynakládání deviz neboli debet (-). Z účetního hlediska je PB výrazem „zdrojů“ a „užití“ mezinárodních fondů. Podvojné účetnictví.
kredit debet
Vývoz zboží +
Dovoz zboží -
= Obchodní bilance
Příjmy za služby +
Výdaje za služby -
= Výkonová bilance
Důchody – výnosy (import) +
Důchody – náklady (export) -
= Bilance důchodů
Transfery – příjmy (im) +
Transfery – výdaje (ex) -
= Bilance transferů
= Běžný účet
Přímé investice:
* v zahraničí (ex) -
* ze zahraničí u nás (im) +
Portfoliové investice:
* v zahraničí (ex) -
* zahraniční (im) +
Ostatní kapitál
* úvěry poskytnuté (ex) -
* úvěry přijaté (im) +
= Finanční účet
Chyby a omyly vyrovnávací položka
= Celková pl. bilance
Změna devizových rezerv snížení (+) zvýšení (-)
kreditní položky vedou ke vzniku nabídky deviz, debetní položky vedou k devizové poptávce.
Způsoby řešení (politika ČNB v r. 1997 a vývoj po krizi)
- způsoby řešení (politika ČNB v r. 1997 a vývoj po krizi), případně možná alter. řeš. po r. 1993 (188).
- ČNB v době měn. krize (syst. pev. kurzu):
o přistoupit k preventivní devalvaci
o rozh. se pro obranu domácí měny prostřednic. deviz. intervencí a vys. úr. sazeb.
o vyhodnocuje při rozh: hospodářských výnosů a nákl. dané politiky, politických nákladů a výn. centrálního bankéře.
Proti devalvaci: nepomůže, nejsme schopni ji udělat. Bojíme se přestřelení – filtry, tech. analýza. Negativní politické body pro centr. bankéře – vypadá to jako jeho selhání. Příp. pozitivní body přičteny vládě. Pozitivní účinky případně až v budoucnu.
ČNB bránila měnu:
spekul: konverze depozit do zahr. měn, ČNB: deviz. internvence (likvidita)
forw. nákup deviz, ČNB: deviz. interv. na fw trhu
spekul: short selling; ČNB: zvyšování sazeb CB (zdraž. dom.úvěrů), nesteriliz.dev.interv.- omez. úvěrové kapacity bank, kvantitat. omezení přístupu bank k úvěrům centr. banky.
- ČNB v době měn. krize (syst. pev. kurzu):
o přistoupit k preventivní devalvaci
o rozh. se pro obranu domácí měny prostřednic. deviz. intervencí a vys. úr. sazeb.
o vyhodnocuje při rozh: hospodářských výnosů a nákl. dané politiky, politických nákladů a výn. centrálního bankéře.
Proti devalvaci: nepomůže, nejsme schopni ji udělat. Bojíme se přestřelení – filtry, tech. analýza. Negativní politické body pro centr. bankéře – vypadá to jako jeho selhání. Příp. pozitivní body přičteny vládě. Pozitivní účinky případně až v budoucnu.
ČNB bránila měnu:
spekul: konverze depozit do zahr. měn, ČNB: deviz. internvence (likvidita)
forw. nákup deviz, ČNB: deviz. interv. na fw trhu
spekul: short selling; ČNB: zvyšování sazeb CB (zdraž. dom.úvěrů), nesteriliz.dev.interv.- omez. úvěrové kapacity bank, kvantitat. omezení přístupu bank k úvěrům centr. banky.
Evropský systém centrálních bank
14. Evropský systém centrálních bank, Evropská centrální banka, měnová politika v Evropské měnové unii. Měnová integrace České republiky do Evropské měnové unie. (Marková-mez. měn. instit.)
ESCB – centrální banky zemí EU, které zavedly EURO: jde o země EU15 bez Dánska, Velké brit. a sev. Irska, a Švédska. Z nových čl. zemí se připojilo zatím Slovinsko. V roce 1999 byly zavedeny pevné směnné poměry a v r. 2002 kompletně hotovostní Euro (bankovky a mince). Cílem je snížení transakčních nákladů, porovnatelnost cen, snížení kurzového rizika, apod. Společná měna, provádějí společnou měnovou politiku – sbližování úr. sazeb, míra inflace, eliminace růz. průběhů měn. kurzů (zavedením eura), hosp. cykly se synchronizují. Společná celní politika – s členskými zeměmi nízká cla, volný pohyb kapitálu, vůči nečlenům společná pravidla.
ČR: musela by splnit v období před vstupem
Maastrichtská kritéria: deficit / HDP < 3 %, dluh / HDP < 60 %, Inflace: max. limit. vzhl. k čl. zemím s nejniž. mírou (HICP – harmonizovaný index spotř. cen). Úrokové míry – podobně jako inflace. Kursový mechanismus ERM II – po 2 roky se udržet v pásmu +-15 % (resp. +-2,25 %), dle dohod – vůči EURU. Členské země EU jsou povinny se k euru připojit, jen není řečeno kdy. ČR plánuje zavedení po r. 2010. Problém: deficity veřejných rozpočtů. Apreciační tendence k USD a částečně i k EUR.
Měnová politika:
(společná, členské země jen tisknou a rozdělují bankovky a mince EURa v národní úpravě – obrázky na bankovkách a na rubu mincí).
že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.“
Dlouhod. úr. sazby ze stát. cen. papírů nepřekročí o více než 2 % průměr 3 nejlepších členských států v HICP.
Primárním cílem EUROsystému je udržování cen. stability. Aniž je dotčen, musí Eurosystém podporovat obecné hosp. politiky v Evr. společensktví. Při plnění těchto úkolů musí Eurosystém jednat v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží a podporovat účinné rozdělení zdrojů.
Nástroje MP eurosystému:
operace na volném trhu, nabízí stále facility, požaduje po úvěr. instit. držbu minimálních rezerv na účtech eurosyst. OVT: hlavní refinanční operace: jednou týdně tendr na reverzní operace – organizují standardně národní centrální banky.
Marginální zápůjční facilita, vkladová facilita. atd.
ESCB – centrální banky zemí EU, které zavedly EURO: jde o země EU15 bez Dánska, Velké brit. a sev. Irska, a Švédska. Z nových čl. zemí se připojilo zatím Slovinsko. V roce 1999 byly zavedeny pevné směnné poměry a v r. 2002 kompletně hotovostní Euro (bankovky a mince). Cílem je snížení transakčních nákladů, porovnatelnost cen, snížení kurzového rizika, apod. Společná měna, provádějí společnou měnovou politiku – sbližování úr. sazeb, míra inflace, eliminace růz. průběhů měn. kurzů (zavedením eura), hosp. cykly se synchronizují. Společná celní politika – s členskými zeměmi nízká cla, volný pohyb kapitálu, vůči nečlenům společná pravidla.
ČR: musela by splnit v období před vstupem
Maastrichtská kritéria: deficit / HDP < 3 %, dluh / HDP < 60 %, Inflace: max. limit. vzhl. k čl. zemím s nejniž. mírou (HICP – harmonizovaný index spotř. cen). Úrokové míry – podobně jako inflace. Kursový mechanismus ERM II – po 2 roky se udržet v pásmu +-15 % (resp. +-2,25 %), dle dohod – vůči EURU. Členské země EU jsou povinny se k euru připojit, jen není řečeno kdy. ČR plánuje zavedení po r. 2010. Problém: deficity veřejných rozpočtů. Apreciační tendence k USD a částečně i k EUR.
Měnová politika:
(společná, členské země jen tisknou a rozdělují bankovky a mince EURa v národní úpravě – obrázky na bankovkách a na rubu mincí).
že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.“
Dlouhod. úr. sazby ze stát. cen. papírů nepřekročí o více než 2 % průměr 3 nejlepších členských států v HICP.
Primárním cílem EUROsystému je udržování cen. stability. Aniž je dotčen, musí Eurosystém podporovat obecné hosp. politiky v Evr. společensktví. Při plnění těchto úkolů musí Eurosystém jednat v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží a podporovat účinné rozdělení zdrojů.
Nástroje MP eurosystému:
operace na volném trhu, nabízí stále facility, požaduje po úvěr. instit. držbu minimálních rezerv na účtech eurosyst. OVT: hlavní refinanční operace: jednou týdně tendr na reverzní operace – organizují standardně národní centrální banky.
Marginální zápůjční facilita, vkladová facilita. atd.
Způsoby řešení (politika ČNB v r. 1997 a vývoj po krizi)
- způsoby řešení (politika ČNB v r. 1997 a vývoj po krizi), případně možná alter. řeš. po r. 1993 (188).
- ČNB v době měn. krize (syst. pev. kurzu):
o přistoupit k preventivní devalvaci
o rozh. se pro obranu domácí měny prostřednic. deviz. intervencí a vys. úr. sazeb.
o vyhodnocuje při rozh: hospodářských výnosů a nákl. dané politiky, politických nákladů a výn. centrálního bankéře.
Proti devalvaci: nepomůže, nejsme schopni ji udělat. Bojíme se přestřelení – filtry, tech. analýza. Negativní politické body pro centr. bankéře – vypadá to jako jeho selhání. Příp. pozitivní body přičteny vládě. Pozitivní účinky případně až v budoucnu.
ČNB bránila měnu:
spekul: konverze depozit do zahr. měn, ČNB: deviz. internvence (likvidita)
forw. nákup deviz, ČNB: deviz. interv. na fw trhu
spekul: short selling; ČNB: zvyšování sazeb CB (zdraž. dom.úvěrů), nesteriliz.dev.interv.- omez. úvěrové kapacity bank, kvantitat. omezení přístupu bank k úvěrům centr. banky.
- ČNB v době měn. krize (syst. pev. kurzu):
o přistoupit k preventivní devalvaci
o rozh. se pro obranu domácí měny prostřednic. deviz. intervencí a vys. úr. sazeb.
o vyhodnocuje při rozh: hospodářských výnosů a nákl. dané politiky, politických nákladů a výn. centrálního bankéře.
Proti devalvaci: nepomůže, nejsme schopni ji udělat. Bojíme se přestřelení – filtry, tech. analýza. Negativní politické body pro centr. bankéře – vypadá to jako jeho selhání. Příp. pozitivní body přičteny vládě. Pozitivní účinky případně až v budoucnu.
ČNB bránila měnu:
spekul: konverze depozit do zahr. měn, ČNB: deviz. internvence (likvidita)
forw. nákup deviz, ČNB: deviz. interv. na fw trhu
spekul: short selling; ČNB: zvyšování sazeb CB (zdraž. dom.úvěrů), nesteriliz.dev.interv.- omez. úvěrové kapacity bank, kvantitat. omezení přístupu bank k úvěrům centr. banky.
Evropský systém centrálních bank
14. Evropský systém centrálních bank, Evropská centrální banka, měnová politika v Evropské měnové unii. Měnová integrace České republiky do Evropské měnové unie. (Marková-mez. měn. instit.)
ESCB – centrální banky zemí EU, které zavedly EURO: jde o země EU15 bez Dánska, Velké brit. a sev. Irska, a Švédska. Z nových čl. zemí se připojilo zatím Slovinsko. V roce 1999 byly zavedeny pevné směnné poměry a v r. 2002 kompletně hotovostní Euro (bankovky a mince). Cílem je snížení transakčních nákladů, porovnatelnost cen, snížení kurzového rizika, apod. Společná měna, provádějí společnou měnovou politiku – sbližování úr. sazeb, míra inflace, eliminace růz. průběhů měn. kurzů (zavedením eura), hosp. cykly se synchronizují. Společná celní politika – s členskými zeměmi nízká cla, volný pohyb kapitálu, vůči nečlenům společná pravidla.
ČR: musela by splnit v období před vstupem
Maastrichtská kritéria: deficit / HDP < 3 %, dluh / HDP < 60 %, Inflace: max. limit. vzhl. k čl. zemím s nejniž. mírou (HICP – harmonizovaný index spotř. cen). Úrokové míry – podobně jako inflace. Kursový mechanismus ERM II – po 2 roky se udržet v pásmu +-15 % (resp. +-2,25 %), dle dohod – vůči EURU. Členské země EU jsou povinny se k euru připojit, jen není řečeno kdy. ČR plánuje zavedení po r. 2010. Problém: deficity veřejných rozpočtů. Apreciační tendence k USD a částečně i k EUR.
Měnová politika:
(společná, členské země jen tisknou a rozdělují bankovky a mince EURa v národní úpravě – obrázky na bankovkách a na rubu mincí).
že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.“
Dlouhod. úr. sazby ze stát. cen. papírů nepřekročí o více než 2 % průměr 3 nejlepších členských států v HICP.
Primárním cílem EUROsystému je udržování cen. stability. Aniž je dotčen, musí Eurosystém podporovat obecné hosp. politiky v Evr. společensktví. Při plnění těchto úkolů musí Eurosystém jednat v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží a podporovat účinné rozdělení zdrojů.
Nástroje MP eurosystému:
operace na volném trhu, nabízí stále facility, požaduje po úvěr. instit. držbu minimálních rezerv na účtech eurosyst. OVT: hlavní refinanční operace: jednou týdně tendr na reverzní operace – organizují standardně národní centrální banky.
Marginální zápůjční facilita, vkladová facilita. atd.
ESCB – centrální banky zemí EU, které zavedly EURO: jde o země EU15 bez Dánska, Velké brit. a sev. Irska, a Švédska. Z nových čl. zemí se připojilo zatím Slovinsko. V roce 1999 byly zavedeny pevné směnné poměry a v r. 2002 kompletně hotovostní Euro (bankovky a mince). Cílem je snížení transakčních nákladů, porovnatelnost cen, snížení kurzového rizika, apod. Společná měna, provádějí společnou měnovou politiku – sbližování úr. sazeb, míra inflace, eliminace růz. průběhů měn. kurzů (zavedením eura), hosp. cykly se synchronizují. Společná celní politika – s členskými zeměmi nízká cla, volný pohyb kapitálu, vůči nečlenům společná pravidla.
ČR: musela by splnit v období před vstupem
Maastrichtská kritéria: deficit / HDP < 3 %, dluh / HDP < 60 %, Inflace: max. limit. vzhl. k čl. zemím s nejniž. mírou (HICP – harmonizovaný index spotř. cen). Úrokové míry – podobně jako inflace. Kursový mechanismus ERM II – po 2 roky se udržet v pásmu +-15 % (resp. +-2,25 %), dle dohod – vůči EURU. Členské země EU jsou povinny se k euru připojit, jen není řečeno kdy. ČR plánuje zavedení po r. 2010. Problém: deficity veřejných rozpočtů. Apreciační tendence k USD a částečně i k EUR.
Měnová politika:
(společná, členské země jen tisknou a rozdělují bankovky a mince EURa v národní úpravě – obrázky na bankovkách a na rubu mincí).
že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.“
Dlouhod. úr. sazby ze stát. cen. papírů nepřekročí o více než 2 % průměr 3 nejlepších členských států v HICP.
Primárním cílem EUROsystému je udržování cen. stability. Aniž je dotčen, musí Eurosystém podporovat obecné hosp. politiky v Evr. společensktví. Při plnění těchto úkolů musí Eurosystém jednat v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží a podporovat účinné rozdělení zdrojů.
Nástroje MP eurosystému:
operace na volném trhu, nabízí stále facility, požaduje po úvěr. instit. držbu minimálních rezerv na účtech eurosyst. OVT: hlavní refinanční operace: jednou týdně tendr na reverzní operace – organizují standardně národní centrální banky.
Marginální zápůjční facilita, vkladová facilita. atd.
Vývoj bankovního systému v České republice
13. Vývoj bankovního systému v České republice. Bankovní krize - příčiny, možnosti předpovídání, způsoby řešení.
Vývoj bank. systému:
po r. 1990 – delimitace SBČS – komerční banka, všeobecná úverová (slovensko),..
z min. režimu čes. spořit, čsob, živnostenská, investiční b. vznik ČNB, legislativa rok 1992 o bankách, leden 1993 zák. o čnb. Novely zákona pro přibližování k EU a jejím pravidlům – poslední novela k EU (2001, resp. dodatky 2002). 2007 novely k Basel II – jen obecně – všechno konkrétní je v prováděcí vyhl. ČNB – resp. v jejích cca 30 přílohách.
vznik nových malých bank – rozmach v povolování k činnosti.
problémy malých bank – 1994 –1999 – stabilizační a konsolidační prog. II.pro malé banky. Vyčistilo se. Privatizace: IPB, ČSOB, ČS, KB. zahraničním investorům – know how –nyní ziskové. Ochrana klienta. Rozvoj technologií. Transformace české ekonomiky po minulém režimu – značné náklady. Nyní globální společnost, náročný klient atd.
Bankovní krize:
měnová krize chápána zpravidla jako výrazná depreciace (či vynucená devalvace) měnového kursu, která vede k národohosp. ztrátám v podobě poklesu reál. ekon. růstu a zvýšení inflace. Měnová krize má zpravidla i další negativní dopady: redistribuce důchodů a bohatství – důvod nezajištění devizových expozic. (kde deviz. závazky > deviz. pohledávky). Centrální banky na krizi (kurs. vývoji) obvykle vydělávají z důvodu dlouhé pozice tvořené devizovými rezervami (vč. ČNB 1997).
- příčiny /mandel a tomšík 195/
z pohledu finanční rovnováhy:
a) devizové zdroje země jsou nedostatečné ve vztahu k devizovým potřebám (tj. krize platební bilance země)
b) nejsou vytvořeny domácí fin. zdroje pro splácení zahr. závazků (tj. finanční insolvence domácích subj. se zahr. závazky).
(pojem „bankovní krize“ bych chápal spíše jako problémy bank, nebo „úvěrové krize“ – nedostatek zdrojů pro poskyt. úvěrů, banky nechtějí nebo nemohou půjčovat.)
Vývoj bank. systému:
po r. 1990 – delimitace SBČS – komerční banka, všeobecná úverová (slovensko),..
z min. režimu čes. spořit, čsob, živnostenská, investiční b. vznik ČNB, legislativa rok 1992 o bankách, leden 1993 zák. o čnb. Novely zákona pro přibližování k EU a jejím pravidlům – poslední novela k EU (2001, resp. dodatky 2002). 2007 novely k Basel II – jen obecně – všechno konkrétní je v prováděcí vyhl. ČNB – resp. v jejích cca 30 přílohách.
vznik nových malých bank – rozmach v povolování k činnosti.
problémy malých bank – 1994 –1999 – stabilizační a konsolidační prog. II.pro malé banky. Vyčistilo se. Privatizace: IPB, ČSOB, ČS, KB. zahraničním investorům – know how –nyní ziskové. Ochrana klienta. Rozvoj technologií. Transformace české ekonomiky po minulém režimu – značné náklady. Nyní globální společnost, náročný klient atd.
Bankovní krize:
měnová krize chápána zpravidla jako výrazná depreciace (či vynucená devalvace) měnového kursu, která vede k národohosp. ztrátám v podobě poklesu reál. ekon. růstu a zvýšení inflace. Měnová krize má zpravidla i další negativní dopady: redistribuce důchodů a bohatství – důvod nezajištění devizových expozic. (kde deviz. závazky > deviz. pohledávky). Centrální banky na krizi (kurs. vývoji) obvykle vydělávají z důvodu dlouhé pozice tvořené devizovými rezervami (vč. ČNB 1997).
- příčiny /mandel a tomšík 195/
z pohledu finanční rovnováhy:
a) devizové zdroje země jsou nedostatečné ve vztahu k devizovým potřebám (tj. krize platební bilance země)
b) nejsou vytvořeny domácí fin. zdroje pro splácení zahr. závazků (tj. finanční insolvence domácích subj. se zahr. závazky).
(pojem „bankovní krize“ bych chápal spíše jako problémy bank, nebo „úvěrové krize“ – nedostatek zdrojů pro poskyt. úvěrů, banky nechtějí nebo nemohou půjčovat.)
Deficity účtů
* Deficit běž. účtu financovaný zahr. úvěry – zahraniční zadlužení. Obchodní úvěry. Depreciace dom. měny zhorší schopnost splácet úvěry v ciz. měnách. Zhorší statistiky zahr. zadlužení. Negativní signál pro zahr. účastníky trhu – útěk od měny (Kč). Vznik měn. krize.
* Deficit běž. účtu financ. přílivem přímých inv. Zhorš. čisté inv. pozice země. Měn.krize může být spuštěna výpadkem přímých investic v dalším období, pokud současně s tím nepoklesne objem importu. Např. též vznik exportem zisků z přímých inv. do zahraničí bez adekvátního zvýšení našeho exportu zboí a služeb.
* deficit běž. účtu částečně financovaný poklesem devizových rezerv- problém nastává když CB zastaví intervence (např. už na ně nemá).
* strukturální problémy s likviditou na finanč. účtě – teoret. i při rovnov. běž. účtu. krátkodobě splatné zahr. závazky financ. z domácích tržeb. výpadek v přílivu zahr. kapit. – bez pozdějších intervencí CB, deprec. dom. měny a zvýš. nákladů zahr. dluhu. Negativní info můžou vést k spekul. útoku na měnu. Ruský případ: moratorium na splácení zahr. dluhu 98´.
- možnosti předpovídání (indikátory, mandel a tomšík str. 199)
příčiny vzniku jsou různé, obecně předpovědět krizi je ošemetné, existují však některé indikátory které napovídají možné problémy:
Tradiční ukazatele: ukazatele z platební bilance a zahr. zadlužení – analytici sledují zda nebyla překroč. doporučená limitní hodnota. Poměr hrubého zahr. dluhu k HDP by neměl být vyšší než 40 %, podíl deficitu běž. účtu na HDP by neměl být vyšší než 5 %. Podíl dluhové služby na exportu zboží a služeb – 20 %. Krytí importu devizovými rezervami v měsících (4-6 měsíční import potřeba mít minimálně rezervy). Jde tedy o zahr. zadlužení resp. devizovou likviditu země. V příp. ČR byly oba dva první indikátory v r. 1997 překročeny (hlavně hrubý dluh / HDP 40 %).
Moderní indikátory:
- reálný měn. kurs (odchylka od rovnováž. kursu) –musí jít o mimoř. apreciační výkyv nevysvětlitelný zvyšováním kvality dom. výroby a produktivity práce.
- poměr peněž. zásoby M2 k deviz. rez (míra růstu). První fáze nadměrná emise, druhá fáze signál steriliz. deviz. intervence na ochranu měny-větš. neúčinné.
- převis nabídky M1
- reálný export
- reálná úr. míra
- poměr domácích úvěrů k HDP
- zahraniční směnné relace – rychlejší růst zahr. cen importu než zarh. cen exportu – tj. ztráta konkurenceschop.našich výrobců.(systematic. tlak na deficit běž. účtu, nutno krýt neustálým růstem vývozu).
* Deficit běž. účtu financ. přílivem přímých inv. Zhorš. čisté inv. pozice země. Měn.krize může být spuštěna výpadkem přímých investic v dalším období, pokud současně s tím nepoklesne objem importu. Např. též vznik exportem zisků z přímých inv. do zahraničí bez adekvátního zvýšení našeho exportu zboí a služeb.
* deficit běž. účtu částečně financovaný poklesem devizových rezerv- problém nastává když CB zastaví intervence (např. už na ně nemá).
* strukturální problémy s likviditou na finanč. účtě – teoret. i při rovnov. běž. účtu. krátkodobě splatné zahr. závazky financ. z domácích tržeb. výpadek v přílivu zahr. kapit. – bez pozdějších intervencí CB, deprec. dom. měny a zvýš. nákladů zahr. dluhu. Negativní info můžou vést k spekul. útoku na měnu. Ruský případ: moratorium na splácení zahr. dluhu 98´.
- možnosti předpovídání (indikátory, mandel a tomšík str. 199)
příčiny vzniku jsou různé, obecně předpovědět krizi je ošemetné, existují však některé indikátory které napovídají možné problémy:
Tradiční ukazatele: ukazatele z platební bilance a zahr. zadlužení – analytici sledují zda nebyla překroč. doporučená limitní hodnota. Poměr hrubého zahr. dluhu k HDP by neměl být vyšší než 40 %, podíl deficitu běž. účtu na HDP by neměl být vyšší než 5 %. Podíl dluhové služby na exportu zboží a služeb – 20 %. Krytí importu devizovými rezervami v měsících (4-6 měsíční import potřeba mít minimálně rezervy). Jde tedy o zahr. zadlužení resp. devizovou likviditu země. V příp. ČR byly oba dva první indikátory v r. 1997 překročeny (hlavně hrubý dluh / HDP 40 %).
Moderní indikátory:
- reálný měn. kurs (odchylka od rovnováž. kursu) –musí jít o mimoř. apreciační výkyv nevysvětlitelný zvyšováním kvality dom. výroby a produktivity práce.
- poměr peněž. zásoby M2 k deviz. rez (míra růstu). První fáze nadměrná emise, druhá fáze signál steriliz. deviz. intervence na ochranu měny-větš. neúčinné.
- převis nabídky M1
- reálný export
- reálná úr. míra
- poměr domácích úvěrů k HDP
- zahraniční směnné relace – rychlejší růst zahr. cen importu než zarh. cen exportu – tj. ztráta konkurenceschop.našich výrobců.(systematic. tlak na deficit běž. účtu, nutno krýt neustálým růstem vývozu).
Vývoj bankovního systému v České republice
13. Vývoj bankovního systému v České republice. Bankovní krize - příčiny, možnosti předpovídání, způsoby řešení.
Vývoj bank. systému:
po r. 1990 – delimitace SBČS – komerční banka, všeobecná úverová (slovensko),..
z min. režimu čes. spořit, čsob, živnostenská, investiční b. vznik ČNB, legislativa rok 1992 o bankách, leden 1993 zák. o čnb. Novely zákona pro přibližování k EU a jejím pravidlům – poslední novela k EU (2001, resp. dodatky 2002). 2007 novely k Basel II – jen obecně – všechno konkrétní je v prováděcí vyhl. ČNB – resp. v jejích cca 30 přílohách.
vznik nových malých bank – rozmach v povolování k činnosti.
problémy malých bank – 1994 –1999 – stabilizační a konsolidační prog. II.pro malé banky. Vyčistilo se. Privatizace: IPB, ČSOB, ČS, KB. zahraničním investorům – know how –nyní ziskové. Ochrana klienta. Rozvoj technologií. Transformace české ekonomiky po minulém režimu – značné náklady. Nyní globální společnost, náročný klient atd.
Bankovní krize:
měnová krize chápána zpravidla jako výrazná depreciace (či vynucená devalvace) měnového kursu, která vede k národohosp. ztrátám v podobě poklesu reál. ekon. růstu a zvýšení inflace. Měnová krize má zpravidla i další negativní dopady: redistribuce důchodů a bohatství – důvod nezajištění devizových expozic. (kde deviz. závazky > deviz. pohledávky). Centrální banky na krizi (kurs. vývoji) obvykle vydělávají z důvodu dlouhé pozice tvořené devizovými rezervami (vč. ČNB 1997).
- příčiny /mandel a tomšík 195/
z pohledu finanční rovnováhy:
a) devizové zdroje země jsou nedostatečné ve vztahu k devizovým potřebám (tj. krize platební bilance země)
b) nejsou vytvořeny domácí fin. zdroje pro splácení zahr. závazků (tj. finanční insolvence domácích subj. se zahr. závazky).
(pojem „bankovní krize“ bych chápal spíše jako problémy bank, nebo „úvěrové krize“ – nedostatek zdrojů pro poskyt. úvěrů, banky nechtějí nebo nemohou půjčovat.)
Vývoj bank. systému:
po r. 1990 – delimitace SBČS – komerční banka, všeobecná úverová (slovensko),..
z min. režimu čes. spořit, čsob, živnostenská, investiční b. vznik ČNB, legislativa rok 1992 o bankách, leden 1993 zák. o čnb. Novely zákona pro přibližování k EU a jejím pravidlům – poslední novela k EU (2001, resp. dodatky 2002). 2007 novely k Basel II – jen obecně – všechno konkrétní je v prováděcí vyhl. ČNB – resp. v jejích cca 30 přílohách.
vznik nových malých bank – rozmach v povolování k činnosti.
problémy malých bank – 1994 –1999 – stabilizační a konsolidační prog. II.pro malé banky. Vyčistilo se. Privatizace: IPB, ČSOB, ČS, KB. zahraničním investorům – know how –nyní ziskové. Ochrana klienta. Rozvoj technologií. Transformace české ekonomiky po minulém režimu – značné náklady. Nyní globální společnost, náročný klient atd.
Bankovní krize:
měnová krize chápána zpravidla jako výrazná depreciace (či vynucená devalvace) měnového kursu, která vede k národohosp. ztrátám v podobě poklesu reál. ekon. růstu a zvýšení inflace. Měnová krize má zpravidla i další negativní dopady: redistribuce důchodů a bohatství – důvod nezajištění devizových expozic. (kde deviz. závazky > deviz. pohledávky). Centrální banky na krizi (kurs. vývoji) obvykle vydělávají z důvodu dlouhé pozice tvořené devizovými rezervami (vč. ČNB 1997).
- příčiny /mandel a tomšík 195/
z pohledu finanční rovnováhy:
a) devizové zdroje země jsou nedostatečné ve vztahu k devizovým potřebám (tj. krize platební bilance země)
b) nejsou vytvořeny domácí fin. zdroje pro splácení zahr. závazků (tj. finanční insolvence domácích subj. se zahr. závazky).
(pojem „bankovní krize“ bych chápal spíše jako problémy bank, nebo „úvěrové krize“ – nedostatek zdrojů pro poskyt. úvěrů, banky nechtějí nebo nemohou půjčovat.)
Deficity účtů
* Deficit běž. účtu financovaný zahr. úvěry – zahraniční zadlužení. Obchodní úvěry. Depreciace dom. měny zhorší schopnost splácet úvěry v ciz. měnách. Zhorší statistiky zahr. zadlužení. Negativní signál pro zahr. účastníky trhu – útěk od měny (Kč). Vznik měn. krize.
* Deficit běž. účtu financ. přílivem přímých inv. Zhorš. čisté inv. pozice země. Měn.krize může být spuštěna výpadkem přímých investic v dalším období, pokud současně s tím nepoklesne objem importu. Např. též vznik exportem zisků z přímých inv. do zahraničí bez adekvátního zvýšení našeho exportu zboí a služeb.
* deficit běž. účtu částečně financovaný poklesem devizových rezerv- problém nastává když CB zastaví intervence (např. už na ně nemá).
* strukturální problémy s likviditou na finanč. účtě – teoret. i při rovnov. běž. účtu. krátkodobě splatné zahr. závazky financ. z domácích tržeb. výpadek v přílivu zahr. kapit. – bez pozdějších intervencí CB, deprec. dom. měny a zvýš. nákladů zahr. dluhu. Negativní info můžou vést k spekul. útoku na měnu. Ruský případ: moratorium na splácení zahr. dluhu 98´.
- možnosti předpovídání (indikátory, mandel a tomšík str. 199)
příčiny vzniku jsou různé, obecně předpovědět krizi je ošemetné, existují však některé indikátory které napovídají možné problémy:
Tradiční ukazatele: ukazatele z platební bilance a zahr. zadlužení – analytici sledují zda nebyla překroč. doporučená limitní hodnota. Poměr hrubého zahr. dluhu k HDP by neměl být vyšší než 40 %, podíl deficitu běž. účtu na HDP by neměl být vyšší než 5 %. Podíl dluhové služby na exportu zboží a služeb – 20 %. Krytí importu devizovými rezervami v měsících (4-6 měsíční import potřeba mít minimálně rezervy). Jde tedy o zahr. zadlužení resp. devizovou likviditu země. V příp. ČR byly oba dva první indikátory v r. 1997 překročeny (hlavně hrubý dluh / HDP 40 %).
Moderní indikátory:
- reálný měn. kurs (odchylka od rovnováž. kursu) –musí jít o mimoř. apreciační výkyv nevysvětlitelný zvyšováním kvality dom. výroby a produktivity práce.
- poměr peněž. zásoby M2 k deviz. rez (míra růstu). První fáze nadměrná emise, druhá fáze signál steriliz. deviz. intervence na ochranu měny-větš. neúčinné.
- převis nabídky M1
- reálný export
- reálná úr. míra
- poměr domácích úvěrů k HDP
- zahraniční směnné relace – rychlejší růst zahr. cen importu než zarh. cen exportu – tj. ztráta konkurenceschop.našich výrobců.(systematic. tlak na deficit běž. účtu, nutno krýt neustálým růstem vývozu).
* Deficit běž. účtu financ. přílivem přímých inv. Zhorš. čisté inv. pozice země. Měn.krize může být spuštěna výpadkem přímých investic v dalším období, pokud současně s tím nepoklesne objem importu. Např. též vznik exportem zisků z přímých inv. do zahraničí bez adekvátního zvýšení našeho exportu zboí a služeb.
* deficit běž. účtu částečně financovaný poklesem devizových rezerv- problém nastává když CB zastaví intervence (např. už na ně nemá).
* strukturální problémy s likviditou na finanč. účtě – teoret. i při rovnov. běž. účtu. krátkodobě splatné zahr. závazky financ. z domácích tržeb. výpadek v přílivu zahr. kapit. – bez pozdějších intervencí CB, deprec. dom. měny a zvýš. nákladů zahr. dluhu. Negativní info můžou vést k spekul. útoku na měnu. Ruský případ: moratorium na splácení zahr. dluhu 98´.
- možnosti předpovídání (indikátory, mandel a tomšík str. 199)
příčiny vzniku jsou různé, obecně předpovědět krizi je ošemetné, existují však některé indikátory které napovídají možné problémy:
Tradiční ukazatele: ukazatele z platební bilance a zahr. zadlužení – analytici sledují zda nebyla překroč. doporučená limitní hodnota. Poměr hrubého zahr. dluhu k HDP by neměl být vyšší než 40 %, podíl deficitu běž. účtu na HDP by neměl být vyšší než 5 %. Podíl dluhové služby na exportu zboží a služeb – 20 %. Krytí importu devizovými rezervami v měsících (4-6 měsíční import potřeba mít minimálně rezervy). Jde tedy o zahr. zadlužení resp. devizovou likviditu země. V příp. ČR byly oba dva první indikátory v r. 1997 překročeny (hlavně hrubý dluh / HDP 40 %).
Moderní indikátory:
- reálný měn. kurs (odchylka od rovnováž. kursu) –musí jít o mimoř. apreciační výkyv nevysvětlitelný zvyšováním kvality dom. výroby a produktivity práce.
- poměr peněž. zásoby M2 k deviz. rez (míra růstu). První fáze nadměrná emise, druhá fáze signál steriliz. deviz. intervence na ochranu měny-větš. neúčinné.
- převis nabídky M1
- reálný export
- reálná úr. míra
- poměr domácích úvěrů k HDP
- zahraniční směnné relace – rychlejší růst zahr. cen importu než zarh. cen exportu – tj. ztráta konkurenceschop.našich výrobců.(systematic. tlak na deficit běž. účtu, nutno krýt neustálým růstem vývozu).
11. Kapitálová přiměřenost, likvidita, devizová pozice, úvěrová angažovanost, solventnost, věřitel poslední instance
11. Kapitálová přiměřenost, likvidita, devizová pozice, úvěrová angažovanost, solventnost, věřitel poslední instance.
Kapitálová přiměřenost: má zajišťovat polštář pro krytí ztrát z vlastních zdrojů. Aby rizika zůstala ke krytí akcionářům banky a nikoli klientům.
Likvidita: schopnost banky plnit aktuálně splatné závazky. musí být schopna v každém okamžiku. při narušení důvěry klientů dochází k problémům v důsl. hromadných výběrů vkladů.
Specifická struktura bilance: nelikvidní poskytnuté úvěry a na druhé straně kdykoli vybratelné vklady klientů. Asset liability management. Sekuritizace aktiv. Sledování a tvorba opr. položek k pohledávkám (kvalifikované posk. úvěry –po splatnosti).
Úvěrová angažovanost: podíl expozice banky vůči urč. protistraně na celkovém kapitálu banky pro regulační účely. stanoveny procentní limity. viz zák. o bankách a vyhl. 333/2002.
Solventnost: schopnost pokrýt kapitálem ztráty na aktivech.
Koncept basel II – nově vydaná vyhláška čnb v dubnu 2007. Principy řízení rizik – zejména kapitálová přiměřenost (vč. operač. rizika), 2. pilíř: vnitřní kontrolní systém banky, 3. pilíř: informování veřejnosti.
12. Pojištění vkladů - cíle, sazby pojistného, limity pojištěných vkladů, výhody a nevýhody.
Pojištění vkladů v České republice.
Pojištění vkladů – ochrana klientů bank v případě pádu jejich banky, jsou jim vyplaceny jejich vklady (do urč. limitu).
Sazby pojistného: nyní banky 0,1 % vkladů, stavební spořitelny 0,05 %. Zdvojnásobuje se pokud fond splácí úvěr.
limity pojištěných vkladů 27777 EUR (25000 max. výplata) – tj. 90 % vkladu. Ochrana proti morál. hazardu.
Výhody a nevýhody: jak pro koho: pro klienty jistota že dostanou (a brzy – 3měs) určitě (stanoveno zákonem) značnou část svých vkladů – průměrné vkl. v ČR nejsou tak vysoké jako limit. Likvidita klientů. Banky: mají punc bezpečnosti za všech okolností – nebudou vystaveny tolik masovému vybírání vkladů. Klienti kteří váhají s vkladem ho tam bez obav dají – může zvýšit využívání bank. vkladů. Nevýhodou je morální hazard bank (lze diskutovat) a klientů. Potenc. snižuje motivaci k odpovědnosti klienta za svá rozhodnutí, finanční vzdělání klientů..
Poj. vkladů v ČR:
Fond pojištění vkladů – od r. 1994 - vývoj. Padlé banky – poslední r. 2003 – Union, a Plzeňská. 13mld.! Padlé banky splácí – fond spravuje pohledávky a vymáhá. Fond investuje bezpečným způsobem do růz. cen. papírů. Shromažduje zdroje pro výplaty klientům bank- příspěvky od bank, výnosy z investování, vymožené pohledávky vůči padlým bankám. 5členná správní rada. atd.
Článek podporuje:
zdravotní matrace, lamelové rošty, polštářky
Kapitálová přiměřenost: má zajišťovat polštář pro krytí ztrát z vlastních zdrojů. Aby rizika zůstala ke krytí akcionářům banky a nikoli klientům.
Likvidita: schopnost banky plnit aktuálně splatné závazky. musí být schopna v každém okamžiku. při narušení důvěry klientů dochází k problémům v důsl. hromadných výběrů vkladů.
Specifická struktura bilance: nelikvidní poskytnuté úvěry a na druhé straně kdykoli vybratelné vklady klientů. Asset liability management. Sekuritizace aktiv. Sledování a tvorba opr. položek k pohledávkám (kvalifikované posk. úvěry –po splatnosti).
Úvěrová angažovanost: podíl expozice banky vůči urč. protistraně na celkovém kapitálu banky pro regulační účely. stanoveny procentní limity. viz zák. o bankách a vyhl. 333/2002.
Solventnost: schopnost pokrýt kapitálem ztráty na aktivech.
Koncept basel II – nově vydaná vyhláška čnb v dubnu 2007. Principy řízení rizik – zejména kapitálová přiměřenost (vč. operač. rizika), 2. pilíř: vnitřní kontrolní systém banky, 3. pilíř: informování veřejnosti.
12. Pojištění vkladů - cíle, sazby pojistného, limity pojištěných vkladů, výhody a nevýhody.
Pojištění vkladů v České republice.
Pojištění vkladů – ochrana klientů bank v případě pádu jejich banky, jsou jim vyplaceny jejich vklady (do urč. limitu).
Sazby pojistného: nyní banky 0,1 % vkladů, stavební spořitelny 0,05 %. Zdvojnásobuje se pokud fond splácí úvěr.
limity pojištěných vkladů 27777 EUR (25000 max. výplata) – tj. 90 % vkladu. Ochrana proti morál. hazardu.
Výhody a nevýhody: jak pro koho: pro klienty jistota že dostanou (a brzy – 3měs) určitě (stanoveno zákonem) značnou část svých vkladů – průměrné vkl. v ČR nejsou tak vysoké jako limit. Likvidita klientů. Banky: mají punc bezpečnosti za všech okolností – nebudou vystaveny tolik masovému vybírání vkladů. Klienti kteří váhají s vkladem ho tam bez obav dají – může zvýšit využívání bank. vkladů. Nevýhodou je morální hazard bank (lze diskutovat) a klientů. Potenc. snižuje motivaci k odpovědnosti klienta za svá rozhodnutí, finanční vzdělání klientů..
Poj. vkladů v ČR:
Fond pojištění vkladů – od r. 1994 - vývoj. Padlé banky – poslední r. 2003 – Union, a Plzeňská. 13mld.! Padlé banky splácí – fond spravuje pohledávky a vymáhá. Fond investuje bezpečným způsobem do růz. cen. papírů. Shromažduje zdroje pro výplaty klientům bank- příspěvky od bank, výnosy z investování, vymožené pohledávky vůči padlým bankám. 5členná správní rada. atd.
Článek podporuje:
zdravotní matrace, lamelové rošty, polštářky
11. Kapitálová přiměřenost, likvidita, devizová pozice, úvěrová angažovanost, solventnost, věřitel poslední instance
11. Kapitálová přiměřenost, likvidita, devizová pozice, úvěrová angažovanost, solventnost, věřitel poslední instance.
Kapitálová přiměřenost: má zajišťovat polštář pro krytí ztrát z vlastních zdrojů. Aby rizika zůstala ke krytí akcionářům banky a nikoli klientům.
Likvidita: schopnost banky plnit aktuálně splatné závazky. musí být schopna v každém okamžiku. při narušení důvěry klientů dochází k problémům v důsl. hromadných výběrů vkladů.
Specifická struktura bilance: nelikvidní poskytnuté úvěry a na druhé straně kdykoli vybratelné vklady klientů. Asset liability management. Sekuritizace aktiv. Sledování a tvorba opr. položek k pohledávkám (kvalifikované posk. úvěry –po splatnosti).
Úvěrová angažovanost: podíl expozice banky vůči urč. protistraně na celkovém kapitálu banky pro regulační účely. stanoveny procentní limity. viz zák. o bankách a vyhl. 333/2002.
Solventnost: schopnost pokrýt kapitálem ztráty na aktivech.
Koncept basel II – nově vydaná vyhláška čnb v dubnu 2007. Principy řízení rizik – zejména kapitálová přiměřenost (vč. operač. rizika), 2. pilíř: vnitřní kontrolní systém banky, 3. pilíř: informování veřejnosti.
12. Pojištění vkladů - cíle, sazby pojistného, limity pojištěných vkladů, výhody a nevýhody.
Pojištění vkladů v České republice.
Pojištění vkladů – ochrana klientů bank v případě pádu jejich banky, jsou jim vyplaceny jejich vklady (do urč. limitu).
Sazby pojistného: nyní banky 0,1 % vkladů, stavební spořitelny 0,05 %. Zdvojnásobuje se pokud fond splácí úvěr.
limity pojištěných vkladů 27777 EUR (25000 max. výplata) – tj. 90 % vkladu. Ochrana proti morál. hazardu.
Výhody a nevýhody: jak pro koho: pro klienty jistota že dostanou (a brzy – 3měs) určitě (stanoveno zákonem) značnou část svých vkladů – průměrné vkl. v ČR nejsou tak vysoké jako limit. Likvidita klientů. Banky: mají punc bezpečnosti za všech okolností – nebudou vystaveny tolik masovému vybírání vkladů. Klienti kteří váhají s vkladem ho tam bez obav dají – může zvýšit využívání bank. vkladů. Nevýhodou je morální hazard bank (lze diskutovat) a klientů. Potenc. snižuje motivaci k odpovědnosti klienta za svá rozhodnutí, finanční vzdělání klientů..
Poj. vkladů v ČR:
Fond pojištění vkladů – od r. 1994 - vývoj. Padlé banky – poslední r. 2003 – Union, a Plzeňská. 13mld.! Padlé banky splácí – fond spravuje pohledávky a vymáhá. Fond investuje bezpečným způsobem do růz. cen. papírů. Shromažduje zdroje pro výplaty klientům bank- příspěvky od bank, výnosy z investování, vymožené pohledávky vůči padlým bankám. 5členná správní rada. atd.
Článek podporuje:
zdravotní matrace, lamelové rošty, polštářky
Kapitálová přiměřenost: má zajišťovat polštář pro krytí ztrát z vlastních zdrojů. Aby rizika zůstala ke krytí akcionářům banky a nikoli klientům.
Likvidita: schopnost banky plnit aktuálně splatné závazky. musí být schopna v každém okamžiku. při narušení důvěry klientů dochází k problémům v důsl. hromadných výběrů vkladů.
Specifická struktura bilance: nelikvidní poskytnuté úvěry a na druhé straně kdykoli vybratelné vklady klientů. Asset liability management. Sekuritizace aktiv. Sledování a tvorba opr. položek k pohledávkám (kvalifikované posk. úvěry –po splatnosti).
Úvěrová angažovanost: podíl expozice banky vůči urč. protistraně na celkovém kapitálu banky pro regulační účely. stanoveny procentní limity. viz zák. o bankách a vyhl. 333/2002.
Solventnost: schopnost pokrýt kapitálem ztráty na aktivech.
Koncept basel II – nově vydaná vyhláška čnb v dubnu 2007. Principy řízení rizik – zejména kapitálová přiměřenost (vč. operač. rizika), 2. pilíř: vnitřní kontrolní systém banky, 3. pilíř: informování veřejnosti.
12. Pojištění vkladů - cíle, sazby pojistného, limity pojištěných vkladů, výhody a nevýhody.
Pojištění vkladů v České republice.
Pojištění vkladů – ochrana klientů bank v případě pádu jejich banky, jsou jim vyplaceny jejich vklady (do urč. limitu).
Sazby pojistného: nyní banky 0,1 % vkladů, stavební spořitelny 0,05 %. Zdvojnásobuje se pokud fond splácí úvěr.
limity pojištěných vkladů 27777 EUR (25000 max. výplata) – tj. 90 % vkladu. Ochrana proti morál. hazardu.
Výhody a nevýhody: jak pro koho: pro klienty jistota že dostanou (a brzy – 3měs) určitě (stanoveno zákonem) značnou část svých vkladů – průměrné vkl. v ČR nejsou tak vysoké jako limit. Likvidita klientů. Banky: mají punc bezpečnosti za všech okolností – nebudou vystaveny tolik masovému vybírání vkladů. Klienti kteří váhají s vkladem ho tam bez obav dají – může zvýšit využívání bank. vkladů. Nevýhodou je morální hazard bank (lze diskutovat) a klientů. Potenc. snižuje motivaci k odpovědnosti klienta za svá rozhodnutí, finanční vzdělání klientů..
Poj. vkladů v ČR:
Fond pojištění vkladů – od r. 1994 - vývoj. Padlé banky – poslední r. 2003 – Union, a Plzeňská. 13mld.! Padlé banky splácí – fond spravuje pohledávky a vymáhá. Fond investuje bezpečným způsobem do růz. cen. papírů. Shromažduje zdroje pro výplaty klientům bank- příspěvky od bank, výnosy z investování, vymožené pohledávky vůči padlým bankám. 5členná správní rada. atd.
Článek podporuje:
zdravotní matrace, lamelové rošty, polštářky
Regulace vstupu do bankovnictví
10. Regulace vstupu do bankovnictví, základní povinnosti bank. Systém regulace a dohledu bank, jeho vymezení, důvody existence, cíle. Instituce regulace a dohledu bank, způsoby dohledu. (dle knihy PEN.EKO a BANKOVNIC.)
Regulace vstupu do bankovnictví – aneb podmínky udělení licence (viz zák. o bankovnictví).
- minimální výše základního kapitálu (500 mil. Kč)
- - forma a. s.
- kvalifikační a morál. způsobilost osob ve vedení banky – jména navrhovaných osob, jejich vzdělání, čistý tr. rejstřík
- adekvátní zabezpečení činnosti banky – prostory, technické a technolog. vybavení, bezpečn. opatření – organizace a cíle vnitřního kontrolního systému, tech a org. předpoklady banky pro vykon. činností.
- návrh stanov
- kvalitní a podrobně zpracovaný program činnosti na urč. období dopředu (podnikatelský plán)
- výčet činností které bude banka vykonávat
- zahr. banka z EU zaslat ČNB dokumenty od svého registrátora, které ji opravňují k bank. činnosti
Základní povinnosti bank – přiměřenost kapitálu – dle Basel, dříve tzv. cookova konstanta 8 % vlastního kapitálu na Rizikově vážených aktivech resp. nyní na kapitálovém požadavku A + B (obsahuje krytí úvěr. rizika obchodního portfolia a vybraných rizik investičního portfolia – např. úrokového, likvidity, měnového, úvěrové angažov.). Koncept Basel II bude vyžadovat i krytí operačního rizika. Kapitál je tvořen vlastním kapitálem, dodatkovým kapitálem (tier2) a krátkodobým podříz dluhem.
Přiměřenost likvidity - schopnost dostát svým závazkům v kterémkoli okamžiku patří mezi hlavní zásady podnikatelské činnosti bank. CB odebírá licenci, pokud banka nehradí své závazky vůči klientům. Např. uzavře pobočky, zmrazí vklady..
Pravidla úvěrové angažovanosti – limity někt. úvěrů poskyt. bankami. K omezení rizik spojených s určitým dlužníkem (zejm. riziko nesplacení) a jejich dopadu do bilance banky. Limity vůči jednomu dlužníkovi, skupině dlužníků.
Regulace vstupu do bankovnictví – aneb podmínky udělení licence (viz zák. o bankovnictví).
- minimální výše základního kapitálu (500 mil. Kč)
- - forma a. s.
- kvalifikační a morál. způsobilost osob ve vedení banky – jména navrhovaných osob, jejich vzdělání, čistý tr. rejstřík
- adekvátní zabezpečení činnosti banky – prostory, technické a technolog. vybavení, bezpečn. opatření – organizace a cíle vnitřního kontrolního systému, tech a org. předpoklady banky pro vykon. činností.
- návrh stanov
- kvalitní a podrobně zpracovaný program činnosti na urč. období dopředu (podnikatelský plán)
- výčet činností které bude banka vykonávat
- zahr. banka z EU zaslat ČNB dokumenty od svého registrátora, které ji opravňují k bank. činnosti
Základní povinnosti bank – přiměřenost kapitálu – dle Basel, dříve tzv. cookova konstanta 8 % vlastního kapitálu na Rizikově vážených aktivech resp. nyní na kapitálovém požadavku A + B (obsahuje krytí úvěr. rizika obchodního portfolia a vybraných rizik investičního portfolia – např. úrokového, likvidity, měnového, úvěrové angažov.). Koncept Basel II bude vyžadovat i krytí operačního rizika. Kapitál je tvořen vlastním kapitálem, dodatkovým kapitálem (tier2) a krátkodobým podříz dluhem.
Přiměřenost likvidity - schopnost dostát svým závazkům v kterémkoli okamžiku patří mezi hlavní zásady podnikatelské činnosti bank. CB odebírá licenci, pokud banka nehradí své závazky vůči klientům. Např. uzavře pobočky, zmrazí vklady..
Pravidla úvěrové angažovanosti – limity někt. úvěrů poskyt. bankami. K omezení rizik spojených s určitým dlužníkem (zejm. riziko nesplacení) a jejich dopadu do bilance banky. Limity vůči jednomu dlužníkovi, skupině dlužníků.
Povinnost bank poskytovat institucím regulace
Povinnost bank poskytovat institucím regulace a dohledu požadované informace. Info i veřejnosti a klientům – ochrana spotřebitele, hosp. výsledky, rizika, struktura akcionářů, info na pobočkách o krytí vkladů, lhůtách pro vyřízení převodního příkazu, možnost informovat se o ceníku služeb.. Centrální bance jednak zasílat pravidelně podrobné výkazy (bilance, výsledovka a další údaje), jednak informovat o konání valných hromad, podílech akcionářů kteří překročí podíl na bance 10, 20,33 %.. Samozřejmostí jako a.s. je audit úč. závěrky (schválení navrhovaného auditora by ČNB), ČNB dělá dohled na dálku, na místě. Zaměstnanci banky musí spolupracovat.
Pravidla ochrany před neleg. praktikami – zejména identifikace účastníka operace nad urč. peněžní limit, nahlášení podezřelých transakcí MF ČR, mlčenlivost. Pravidla proti střetu zájmů , bankovní tajemství, jeho prolomení – trestní věci a legalizace výnosů, dluhy vůči státu.. Též ochrana proti financování terorismu.
Povinnost bank přispívat do fondu pojištění vkladů. – s tím spojeno zvýš. důvěryhodnosti, ale také morální hazard a nepříznivý výběr. Mělo by zabraňovat runům na banky v případě nervozity na trhu. 90 %, 25000 EUR limit výplat. 0,1 % vkladů banky, 0,05 % stav. spoř. Kryty vklady fyz. a práv. osob, domácí i zahr. měna, vkl. certifikáty, vkl. knížky na jméno.
Nutnost regulace? posouzení otázek:
- odlišnost bank. aktivit od jiných ek. činností
- vysoká asymetrie informací v bank. sféře
- zpomalení procesu poklesu zprostředkování (vyšší bezpečností vkl. v bankách)
- měnová politika CB (vytváří prostor pro MP).
Přísná regulace vytváří bariéry vstupu, které chrání banky před vstupem nové konkurence a vytvářejí tak oligopolní tržní strukturu, uvnitř které mohou banky potenciálně dosahovat poměrně vysokých zisků.
Instituce regulace a dohledu bank:
bankovní dohled byl od 1.4.06 integrován do ČNB:
zanikla tak komise pro cenné papíry, státní dozor nad pojišťovnami a druž. záložnami.
Opatření proti legalizaci výnosů – je oznamováno analytickému odboru MF ČR.
Pravidla ochrany před neleg. praktikami – zejména identifikace účastníka operace nad urč. peněžní limit, nahlášení podezřelých transakcí MF ČR, mlčenlivost. Pravidla proti střetu zájmů , bankovní tajemství, jeho prolomení – trestní věci a legalizace výnosů, dluhy vůči státu.. Též ochrana proti financování terorismu.
Povinnost bank přispívat do fondu pojištění vkladů. – s tím spojeno zvýš. důvěryhodnosti, ale také morální hazard a nepříznivý výběr. Mělo by zabraňovat runům na banky v případě nervozity na trhu. 90 %, 25000 EUR limit výplat. 0,1 % vkladů banky, 0,05 % stav. spoř. Kryty vklady fyz. a práv. osob, domácí i zahr. měna, vkl. certifikáty, vkl. knížky na jméno.
Nutnost regulace? posouzení otázek:
- odlišnost bank. aktivit od jiných ek. činností
- vysoká asymetrie informací v bank. sféře
- zpomalení procesu poklesu zprostředkování (vyšší bezpečností vkl. v bankách)
- měnová politika CB (vytváří prostor pro MP).
Přísná regulace vytváří bariéry vstupu, které chrání banky před vstupem nové konkurence a vytvářejí tak oligopolní tržní strukturu, uvnitř které mohou banky potenciálně dosahovat poměrně vysokých zisků.
Instituce regulace a dohledu bank:
bankovní dohled byl od 1.4.06 integrován do ČNB:
zanikla tak komise pro cenné papíry, státní dozor nad pojišťovnami a druž. záložnami.
Opatření proti legalizaci výnosů – je oznamováno analytickému odboru MF ČR.
Regulace vstupu do bankovnictví
10. Regulace vstupu do bankovnictví, základní povinnosti bank. Systém regulace a dohledu bank, jeho vymezení, důvody existence, cíle. Instituce regulace a dohledu bank, způsoby dohledu. (dle knihy PEN.EKO a BANKOVNIC.)
Regulace vstupu do bankovnictví – aneb podmínky udělení licence (viz zák. o bankovnictví).
- minimální výše základního kapitálu (500 mil. Kč)
- - forma a. s.
- kvalifikační a morál. způsobilost osob ve vedení banky – jména navrhovaných osob, jejich vzdělání, čistý tr. rejstřík
- adekvátní zabezpečení činnosti banky – prostory, technické a technolog. vybavení, bezpečn. opatření – organizace a cíle vnitřního kontrolního systému, tech a org. předpoklady banky pro vykon. činností.
- návrh stanov
- kvalitní a podrobně zpracovaný program činnosti na urč. období dopředu (podnikatelský plán)
- výčet činností které bude banka vykonávat
- zahr. banka z EU zaslat ČNB dokumenty od svého registrátora, které ji opravňují k bank. činnosti
Základní povinnosti bank – přiměřenost kapitálu – dle Basel, dříve tzv. cookova konstanta 8 % vlastního kapitálu na Rizikově vážených aktivech resp. nyní na kapitálovém požadavku A + B (obsahuje krytí úvěr. rizika obchodního portfolia a vybraných rizik investičního portfolia – např. úrokového, likvidity, měnového, úvěrové angažov.). Koncept Basel II bude vyžadovat i krytí operačního rizika. Kapitál je tvořen vlastním kapitálem, dodatkovým kapitálem (tier2) a krátkodobým podříz dluhem.
Přiměřenost likvidity - schopnost dostát svým závazkům v kterémkoli okamžiku patří mezi hlavní zásady podnikatelské činnosti bank. CB odebírá licenci, pokud banka nehradí své závazky vůči klientům. Např. uzavře pobočky, zmrazí vklady..
Pravidla úvěrové angažovanosti – limity někt. úvěrů poskyt. bankami. K omezení rizik spojených s určitým dlužníkem (zejm. riziko nesplacení) a jejich dopadu do bilance banky. Limity vůči jednomu dlužníkovi, skupině dlužníků.
Regulace vstupu do bankovnictví – aneb podmínky udělení licence (viz zák. o bankovnictví).
- minimální výše základního kapitálu (500 mil. Kč)
- - forma a. s.
- kvalifikační a morál. způsobilost osob ve vedení banky – jména navrhovaných osob, jejich vzdělání, čistý tr. rejstřík
- adekvátní zabezpečení činnosti banky – prostory, technické a technolog. vybavení, bezpečn. opatření – organizace a cíle vnitřního kontrolního systému, tech a org. předpoklady banky pro vykon. činností.
- návrh stanov
- kvalitní a podrobně zpracovaný program činnosti na urč. období dopředu (podnikatelský plán)
- výčet činností které bude banka vykonávat
- zahr. banka z EU zaslat ČNB dokumenty od svého registrátora, které ji opravňují k bank. činnosti
Základní povinnosti bank – přiměřenost kapitálu – dle Basel, dříve tzv. cookova konstanta 8 % vlastního kapitálu na Rizikově vážených aktivech resp. nyní na kapitálovém požadavku A + B (obsahuje krytí úvěr. rizika obchodního portfolia a vybraných rizik investičního portfolia – např. úrokového, likvidity, měnového, úvěrové angažov.). Koncept Basel II bude vyžadovat i krytí operačního rizika. Kapitál je tvořen vlastním kapitálem, dodatkovým kapitálem (tier2) a krátkodobým podříz dluhem.
Přiměřenost likvidity - schopnost dostát svým závazkům v kterémkoli okamžiku patří mezi hlavní zásady podnikatelské činnosti bank. CB odebírá licenci, pokud banka nehradí své závazky vůči klientům. Např. uzavře pobočky, zmrazí vklady..
Pravidla úvěrové angažovanosti – limity někt. úvěrů poskyt. bankami. K omezení rizik spojených s určitým dlužníkem (zejm. riziko nesplacení) a jejich dopadu do bilance banky. Limity vůči jednomu dlužníkovi, skupině dlužníků.
Povinnost bank poskytovat institucím regulace
Povinnost bank poskytovat institucím regulace a dohledu požadované informace. Info i veřejnosti a klientům – ochrana spotřebitele, hosp. výsledky, rizika, struktura akcionářů, info na pobočkách o krytí vkladů, lhůtách pro vyřízení převodního příkazu, možnost informovat se o ceníku služeb.. Centrální bance jednak zasílat pravidelně podrobné výkazy (bilance, výsledovka a další údaje), jednak informovat o konání valných hromad, podílech akcionářů kteří překročí podíl na bance 10, 20,33 %.. Samozřejmostí jako a.s. je audit úč. závěrky (schválení navrhovaného auditora by ČNB), ČNB dělá dohled na dálku, na místě. Zaměstnanci banky musí spolupracovat.
Pravidla ochrany před neleg. praktikami – zejména identifikace účastníka operace nad urč. peněžní limit, nahlášení podezřelých transakcí MF ČR, mlčenlivost. Pravidla proti střetu zájmů , bankovní tajemství, jeho prolomení – trestní věci a legalizace výnosů, dluhy vůči státu.. Též ochrana proti financování terorismu.
Povinnost bank přispívat do fondu pojištění vkladů. – s tím spojeno zvýš. důvěryhodnosti, ale také morální hazard a nepříznivý výběr. Mělo by zabraňovat runům na banky v případě nervozity na trhu. 90 %, 25000 EUR limit výplat. 0,1 % vkladů banky, 0,05 % stav. spoř. Kryty vklady fyz. a práv. osob, domácí i zahr. měna, vkl. certifikáty, vkl. knížky na jméno.
Nutnost regulace? posouzení otázek:
- odlišnost bank. aktivit od jiných ek. činností
- vysoká asymetrie informací v bank. sféře
- zpomalení procesu poklesu zprostředkování (vyšší bezpečností vkl. v bankách)
- měnová politika CB (vytváří prostor pro MP).
Přísná regulace vytváří bariéry vstupu, které chrání banky před vstupem nové konkurence a vytvářejí tak oligopolní tržní strukturu, uvnitř které mohou banky potenciálně dosahovat poměrně vysokých zisků.
Instituce regulace a dohledu bank:
bankovní dohled byl od 1.4.06 integrován do ČNB:
zanikla tak komise pro cenné papíry, státní dozor nad pojišťovnami a druž. záložnami.
Opatření proti legalizaci výnosů – je oznamováno analytickému odboru MF ČR.
Pravidla ochrany před neleg. praktikami – zejména identifikace účastníka operace nad urč. peněžní limit, nahlášení podezřelých transakcí MF ČR, mlčenlivost. Pravidla proti střetu zájmů , bankovní tajemství, jeho prolomení – trestní věci a legalizace výnosů, dluhy vůči státu.. Též ochrana proti financování terorismu.
Povinnost bank přispívat do fondu pojištění vkladů. – s tím spojeno zvýš. důvěryhodnosti, ale také morální hazard a nepříznivý výběr. Mělo by zabraňovat runům na banky v případě nervozity na trhu. 90 %, 25000 EUR limit výplat. 0,1 % vkladů banky, 0,05 % stav. spoř. Kryty vklady fyz. a práv. osob, domácí i zahr. měna, vkl. certifikáty, vkl. knížky na jméno.
Nutnost regulace? posouzení otázek:
- odlišnost bank. aktivit od jiných ek. činností
- vysoká asymetrie informací v bank. sféře
- zpomalení procesu poklesu zprostředkování (vyšší bezpečností vkl. v bankách)
- měnová politika CB (vytváří prostor pro MP).
Přísná regulace vytváří bariéry vstupu, které chrání banky před vstupem nové konkurence a vytvářejí tak oligopolní tržní strukturu, uvnitř které mohou banky potenciálně dosahovat poměrně vysokých zisků.
Instituce regulace a dohledu bank:
bankovní dohled byl od 1.4.06 integrován do ČNB:
zanikla tak komise pro cenné papíry, státní dozor nad pojišťovnami a druž. záložnami.
Opatření proti legalizaci výnosů – je oznamováno analytickému odboru MF ČR.
Keynesiánské a monetaristické pojetí inflace
8. Keynesiánské a monetaristické pojetí inflace. Poptávkové a nabídkové inflační impulsy. Inflační spirála. Dopady inflace na ekonomické subjekty, redistribuční efekt. Model agregátní nabídky a poptávky (AS-AD). Caganův model inflace s adaptivním a racionálním očekáváním. (KODERA)
(532 PEB, 349 CEB)
Boj proti inflaci je jedním z prioritních cílů měnové politiky.
růst cen zboží a služeb – v dnešních ekonomikách často pozorovaný, i když většinou nyní na nízké úrovni.
Dlouhodobější nepřetržitý růst cenové hladiny, který je spojen s nadměrnou emisí peněz a který vede k poklesu kupní síla peněz. Friedman: inflace je vždy a všude peněžní jev.
Neustálý dlouhodobý růst cenové hladiny v ekonomice nazývají monetaristé inflací.
Keynesiánkci si naopak představují pod pojmem inflace jakýkoliv růst cenové hladiny, tj. i krátkodobé cenové šoky. Odlišná jsou i chápání obsahu: „Inflace je nadměrná emise peněz.“
Keynesián. – volba mezi ek. růstem a neinflačním vývojem. – tzv. poloinflace. (Možná pouze krátkodobě.) Je podmíněna existencí volných výrobních kapacit a nižší rovní skutečného výstupu, než je úroveň potenciální. Poloinflace: roste HDP a rostou ceny stejným tempem – ok. Keynesián: mírná není škodlivá – podporuje ek. růst a zaměstnanost. Monet: je vždy škodlivá.
Hyperinflace – enormě vysoká – ve stovkách až tisících procent. Ceny rostou rychleji, než jaké je tempo přísunu peněz do ekonomiky.
Peněžní reformou, zmrazením mezd, příp. i cen lze léčit.
Inflační spirála:
růst cen vede k rostoucím mzdovým požadavkům. Pokud jsou tyto požadavky alespoň částečně uspokojeny, následné zvýšení mezd může podnítit další růst cen a situace se může opakovat. Při růstu mezd k tomu může docházet v podstatě automaticky – indexace mezd.
Poptávková inflace:
hlavní příčinou je nadměrná koupěschopná poptávka.
Nabídková inflace:
- nákladová: růst nákladů
- mzdová: růst mezd
(+ nová infl: ustoupení nadměrným mzdovým a dalším požadavkům odborů)
- zisková inflace =ziskové přirážky monopolů a oligopolů k cenám své produkce
(532 PEB, 349 CEB)
Boj proti inflaci je jedním z prioritních cílů měnové politiky.
růst cen zboží a služeb – v dnešních ekonomikách často pozorovaný, i když většinou nyní na nízké úrovni.
Dlouhodobější nepřetržitý růst cenové hladiny, který je spojen s nadměrnou emisí peněz a který vede k poklesu kupní síla peněz. Friedman: inflace je vždy a všude peněžní jev.
Neustálý dlouhodobý růst cenové hladiny v ekonomice nazývají monetaristé inflací.
Keynesiánkci si naopak představují pod pojmem inflace jakýkoliv růst cenové hladiny, tj. i krátkodobé cenové šoky. Odlišná jsou i chápání obsahu: „Inflace je nadměrná emise peněz.“
Keynesián. – volba mezi ek. růstem a neinflačním vývojem. – tzv. poloinflace. (Možná pouze krátkodobě.) Je podmíněna existencí volných výrobních kapacit a nižší rovní skutečného výstupu, než je úroveň potenciální. Poloinflace: roste HDP a rostou ceny stejným tempem – ok. Keynesián: mírná není škodlivá – podporuje ek. růst a zaměstnanost. Monet: je vždy škodlivá.
Hyperinflace – enormě vysoká – ve stovkách až tisících procent. Ceny rostou rychleji, než jaké je tempo přísunu peněz do ekonomiky.
Peněžní reformou, zmrazením mezd, příp. i cen lze léčit.
Inflační spirála:
růst cen vede k rostoucím mzdovým požadavkům. Pokud jsou tyto požadavky alespoň částečně uspokojeny, následné zvýšení mezd může podnítit další růst cen a situace se může opakovat. Při růstu mezd k tomu může docházet v podstatě automaticky – indexace mezd.
Poptávková inflace:
hlavní příčinou je nadměrná koupěschopná poptávka.
Nabídková inflace:
- nákladová: růst nákladů
- mzdová: růst mezd
(+ nová infl: ustoupení nadměrným mzdovým a dalším požadavkům odborů)
- zisková inflace =ziskové přirážky monopolů a oligopolů k cenám své produkce
Dopady inflace na ekonomické subjekty
Dopady inflace na ekonomické subjekty – redistribuční efekt:
redistr. ef – část bohatství se přesunuje od někt. skupin ek. subjekůt ve prospěch jiných.
Přesuny:
držitelé hotovostních úspor chudnou, bezhot. úročených v bankách nechudnou.
cenné pap s konstantními cenami (stávají se bezcennými) vs. s variabilními cenami (přizp. se inflaci).
příjemci relativně fixních platů chudnou, příjemci variabilních platů nezměněno.
zaměstnanci, pokud mají fixní platy které nejsou zcela indexovány při rychlé inflaci, chudnou a jejich zaměstnavatelé bohatnou.
odborově neroganizovaní zaměstnanci si nevydupají růst mezd tak jako členové odborů.
prodělávají, kdož inflaci podcenili, neprodělávají kdož odhadli infl. správně a zajistili se proti ní.
ti co nemají možnosti se bránit před inflací prodělávají, ti co mají možnosti možná ne.
věřitelé při neindexovaném dluhu na splátkách prodělávají, jejich dlužníci vydělávají (platí reálně méně) – platí ve znehodnocených penězích, třeba už z vyšších mezd, které zohlednily inflaci.
peněžní úspory jsou znehodnocovány, investice do zboží a služeb ne.
výrobci vystavení konkurenci realizují menší zisky, monopoly jsou na tom ne tak zle.
poplatníci progresivních daní z příjmů postupují do vyšších pásem s vyš. sazbami, výnos ve prospěch státu. Pokud nejsou pásma indexována. Plíživé zdanění.
příjemci fixních (nominálně) starobních důchodů prodělávají na úkor státu, který platí ve znehodnocených penězích..
Redistribuce vede k neefektivní alokaci zdrojů a k suboptimálnímu chování a jednání především riz. averzních subjektů.
redistr. ef – část bohatství se přesunuje od někt. skupin ek. subjekůt ve prospěch jiných.
Přesuny:
držitelé hotovostních úspor chudnou, bezhot. úročených v bankách nechudnou.
cenné pap s konstantními cenami (stávají se bezcennými) vs. s variabilními cenami (přizp. se inflaci).
příjemci relativně fixních platů chudnou, příjemci variabilních platů nezměněno.
zaměstnanci, pokud mají fixní platy které nejsou zcela indexovány při rychlé inflaci, chudnou a jejich zaměstnavatelé bohatnou.
odborově neroganizovaní zaměstnanci si nevydupají růst mezd tak jako členové odborů.
prodělávají, kdož inflaci podcenili, neprodělávají kdož odhadli infl. správně a zajistili se proti ní.
ti co nemají možnosti se bránit před inflací prodělávají, ti co mají možnosti možná ne.
věřitelé při neindexovaném dluhu na splátkách prodělávají, jejich dlužníci vydělávají (platí reálně méně) – platí ve znehodnocených penězích, třeba už z vyšších mezd, které zohlednily inflaci.
peněžní úspory jsou znehodnocovány, investice do zboží a služeb ne.
výrobci vystavení konkurenci realizují menší zisky, monopoly jsou na tom ne tak zle.
poplatníci progresivních daní z příjmů postupují do vyšších pásem s vyš. sazbami, výnos ve prospěch státu. Pokud nejsou pásma indexována. Plíživé zdanění.
příjemci fixních (nominálně) starobních důchodů prodělávají na úkor státu, který platí ve znehodnocených penězích..
Redistribuce vede k neefektivní alokaci zdrojů a k suboptimálnímu chování a jednání především riz. averzních subjektů.
Měnový přehled
9. Měnový přehled - základní bilanční rovnice, vypovídací schopnost, využití. Měnový přehled České republiky - strukturální změny v posledních letech.
FA + DC = M + QM + OI
Měnový přehled – přehled o všech „druzích peněz“ a způsobech jejich emise. Metodika těchto přehledů byla sjednocena na mezi. úrovni v rámci členských zemí MMF. Povinnost sestavovat. Souhrnná bilance všech bank dané země, které emitují peníze.
Na levé straně jsou aktiva – způsoby emise, na pravé straně pasiva – druhy peněz v oběhu.
FA = zahraniční aktiva = rozdíl celk. zahr. aktiv – celk. zahr. pasiv. (jde hlavně o deviz. rezervy)
DC = rozsah poskytnutých úvěrů uvnitř ekonomiky – členěny podle skupin dlužníků – vůči státu, soukr. ssektoru, ostatním fin. instit. Vůči státu = čisté úvěry vládě + pohl. vůči samosprávě
Soukromému sektoru: podnikatelský sektor + spotřební úvěry
Dále jsou v dom. úvěrech úvěry ostat. fin. institucím, úvěry v zahr. měně.
Druhy peněz v oběhu (levá strana):
Peníze = M = je reprez. M1, člení se na oběživo a vklady na pořádání u bank. instit.
Oběživo se dále člení na – domác., podnik. sektor, neobsahuje hot. rez. bank. Vklady členěny na obyvatelstvo, podniky + pojišťovny.
Kvazi peníze – QM – rozdíly mezi zeměmi – jsou zde termín. vklady a vklady zahr měně, dále např. obligace a instrumenty peněž. trhu. Termín. vkl. se dělí opět na domác, podniky, pojišťovny. V zahr. měnách na domác., podniky.
Ostatní položky – OI – např. vlastní kapitál a rezervy bank, položka chyby a opomenutí v plat. bilanci. V ČR jsou převedeny s mínusem na levou stranu. FA + DC – OI = M + QM
ČR:
- výrazný nárůst čistých fin. aktiv, jednak příliv zahr. kapitálu, a jednak částečně obtíže při vymáh. někt. zahr. pohledávek. vyvolává inflační tlaky, zmírňováno vydáváním poukázek ČNB.
- převádající formou emise jsou domácí úvěry (hlavně úvěry podnikům).
- enormní nárůst úvěrů v zahr. měnách vypovídá o rostoucí roli naší ekonomiky jako věřitele vůči zahr.
- podíl hotov. oběživa na M1 se pohybuje na 20-33 %, podíl na M2 (pasiva) = cca 10 %.
- vývoj: zač. roku 1993 suma 600 mld. Kč, konec r. 99: 1400 mld. Kč, dnes asi 2300 mld. Kč. podíl hotov na M1, M2 24%, 14 %.
FA + DC = M + QM + OI
Měnový přehled – přehled o všech „druzích peněz“ a způsobech jejich emise. Metodika těchto přehledů byla sjednocena na mezi. úrovni v rámci členských zemí MMF. Povinnost sestavovat. Souhrnná bilance všech bank dané země, které emitují peníze.
Na levé straně jsou aktiva – způsoby emise, na pravé straně pasiva – druhy peněz v oběhu.
FA = zahraniční aktiva = rozdíl celk. zahr. aktiv – celk. zahr. pasiv. (jde hlavně o deviz. rezervy)
DC = rozsah poskytnutých úvěrů uvnitř ekonomiky – členěny podle skupin dlužníků – vůči státu, soukr. ssektoru, ostatním fin. instit. Vůči státu = čisté úvěry vládě + pohl. vůči samosprávě
Soukromému sektoru: podnikatelský sektor + spotřební úvěry
Dále jsou v dom. úvěrech úvěry ostat. fin. institucím, úvěry v zahr. měně.
Druhy peněz v oběhu (levá strana):
Peníze = M = je reprez. M1, člení se na oběživo a vklady na pořádání u bank. instit.
Oběživo se dále člení na – domác., podnik. sektor, neobsahuje hot. rez. bank. Vklady členěny na obyvatelstvo, podniky + pojišťovny.
Kvazi peníze – QM – rozdíly mezi zeměmi – jsou zde termín. vklady a vklady zahr měně, dále např. obligace a instrumenty peněž. trhu. Termín. vkl. se dělí opět na domác, podniky, pojišťovny. V zahr. měnách na domác., podniky.
Ostatní položky – OI – např. vlastní kapitál a rezervy bank, položka chyby a opomenutí v plat. bilanci. V ČR jsou převedeny s mínusem na levou stranu. FA + DC – OI = M + QM
ČR:
- výrazný nárůst čistých fin. aktiv, jednak příliv zahr. kapitálu, a jednak částečně obtíže při vymáh. někt. zahr. pohledávek. vyvolává inflační tlaky, zmírňováno vydáváním poukázek ČNB.
- převádající formou emise jsou domácí úvěry (hlavně úvěry podnikům).
- enormní nárůst úvěrů v zahr. měnách vypovídá o rostoucí roli naší ekonomiky jako věřitele vůči zahr.
- podíl hotov. oběživa na M1 se pohybuje na 20-33 %, podíl na M2 (pasiva) = cca 10 %.
- vývoj: zač. roku 1993 suma 600 mld. Kč, konec r. 99: 1400 mld. Kč, dnes asi 2300 mld. Kč. podíl hotov na M1, M2 24%, 14 %.
Keynesiánské a monetaristické pojetí inflace
8. Keynesiánské a monetaristické pojetí inflace. Poptávkové a nabídkové inflační impulsy. Inflační spirála. Dopady inflace na ekonomické subjekty, redistribuční efekt. Model agregátní nabídky a poptávky (AS-AD). Caganův model inflace s adaptivním a racionálním očekáváním. (KODERA)
(532 PEB, 349 CEB)
Boj proti inflaci je jedním z prioritních cílů měnové politiky.
růst cen zboží a služeb – v dnešních ekonomikách často pozorovaný, i když většinou nyní na nízké úrovni.
Dlouhodobější nepřetržitý růst cenové hladiny, který je spojen s nadměrnou emisí peněz a který vede k poklesu kupní síla peněz. Friedman: inflace je vždy a všude peněžní jev.
Neustálý dlouhodobý růst cenové hladiny v ekonomice nazývají monetaristé inflací.
Keynesiánkci si naopak představují pod pojmem inflace jakýkoliv růst cenové hladiny, tj. i krátkodobé cenové šoky. Odlišná jsou i chápání obsahu: „Inflace je nadměrná emise peněz.“
Keynesián. – volba mezi ek. růstem a neinflačním vývojem. – tzv. poloinflace. (Možná pouze krátkodobě.) Je podmíněna existencí volných výrobních kapacit a nižší rovní skutečného výstupu, než je úroveň potenciální. Poloinflace: roste HDP a rostou ceny stejným tempem – ok. Keynesián: mírná není škodlivá – podporuje ek. růst a zaměstnanost. Monet: je vždy škodlivá.
Hyperinflace – enormě vysoká – ve stovkách až tisících procent. Ceny rostou rychleji, než jaké je tempo přísunu peněz do ekonomiky.
Peněžní reformou, zmrazením mezd, příp. i cen lze léčit.
Inflační spirála:
růst cen vede k rostoucím mzdovým požadavkům. Pokud jsou tyto požadavky alespoň částečně uspokojeny, následné zvýšení mezd může podnítit další růst cen a situace se může opakovat. Při růstu mezd k tomu může docházet v podstatě automaticky – indexace mezd.
Poptávková inflace:
hlavní příčinou je nadměrná koupěschopná poptávka.
Nabídková inflace:
- nákladová: růst nákladů
- mzdová: růst mezd
(+ nová infl: ustoupení nadměrným mzdovým a dalším požadavkům odborů)
- zisková inflace =ziskové přirážky monopolů a oligopolů k cenám své produkce
(532 PEB, 349 CEB)
Boj proti inflaci je jedním z prioritních cílů měnové politiky.
růst cen zboží a služeb – v dnešních ekonomikách často pozorovaný, i když většinou nyní na nízké úrovni.
Dlouhodobější nepřetržitý růst cenové hladiny, který je spojen s nadměrnou emisí peněz a který vede k poklesu kupní síla peněz. Friedman: inflace je vždy a všude peněžní jev.
Neustálý dlouhodobý růst cenové hladiny v ekonomice nazývají monetaristé inflací.
Keynesiánkci si naopak představují pod pojmem inflace jakýkoliv růst cenové hladiny, tj. i krátkodobé cenové šoky. Odlišná jsou i chápání obsahu: „Inflace je nadměrná emise peněz.“
Keynesián. – volba mezi ek. růstem a neinflačním vývojem. – tzv. poloinflace. (Možná pouze krátkodobě.) Je podmíněna existencí volných výrobních kapacit a nižší rovní skutečného výstupu, než je úroveň potenciální. Poloinflace: roste HDP a rostou ceny stejným tempem – ok. Keynesián: mírná není škodlivá – podporuje ek. růst a zaměstnanost. Monet: je vždy škodlivá.
Hyperinflace – enormě vysoká – ve stovkách až tisících procent. Ceny rostou rychleji, než jaké je tempo přísunu peněz do ekonomiky.
Peněžní reformou, zmrazením mezd, příp. i cen lze léčit.
Inflační spirála:
růst cen vede k rostoucím mzdovým požadavkům. Pokud jsou tyto požadavky alespoň částečně uspokojeny, následné zvýšení mezd může podnítit další růst cen a situace se může opakovat. Při růstu mezd k tomu může docházet v podstatě automaticky – indexace mezd.
Poptávková inflace:
hlavní příčinou je nadměrná koupěschopná poptávka.
Nabídková inflace:
- nákladová: růst nákladů
- mzdová: růst mezd
(+ nová infl: ustoupení nadměrným mzdovým a dalším požadavkům odborů)
- zisková inflace =ziskové přirážky monopolů a oligopolů k cenám své produkce
Dopady inflace na ekonomické subjekty
Dopady inflace na ekonomické subjekty – redistribuční efekt:
redistr. ef – část bohatství se přesunuje od někt. skupin ek. subjekůt ve prospěch jiných.
Přesuny:
držitelé hotovostních úspor chudnou, bezhot. úročených v bankách nechudnou.
cenné pap s konstantními cenami (stávají se bezcennými) vs. s variabilními cenami (přizp. se inflaci).
příjemci relativně fixních platů chudnou, příjemci variabilních platů nezměněno.
zaměstnanci, pokud mají fixní platy které nejsou zcela indexovány při rychlé inflaci, chudnou a jejich zaměstnavatelé bohatnou.
odborově neroganizovaní zaměstnanci si nevydupají růst mezd tak jako členové odborů.
prodělávají, kdož inflaci podcenili, neprodělávají kdož odhadli infl. správně a zajistili se proti ní.
ti co nemají možnosti se bránit před inflací prodělávají, ti co mají možnosti možná ne.
věřitelé při neindexovaném dluhu na splátkách prodělávají, jejich dlužníci vydělávají (platí reálně méně) – platí ve znehodnocených penězích, třeba už z vyšších mezd, které zohlednily inflaci.
peněžní úspory jsou znehodnocovány, investice do zboží a služeb ne.
výrobci vystavení konkurenci realizují menší zisky, monopoly jsou na tom ne tak zle.
poplatníci progresivních daní z příjmů postupují do vyšších pásem s vyš. sazbami, výnos ve prospěch státu. Pokud nejsou pásma indexována. Plíživé zdanění.
příjemci fixních (nominálně) starobních důchodů prodělávají na úkor státu, který platí ve znehodnocených penězích..
Redistribuce vede k neefektivní alokaci zdrojů a k suboptimálnímu chování a jednání především riz. averzních subjektů.
redistr. ef – část bohatství se přesunuje od někt. skupin ek. subjekůt ve prospěch jiných.
Přesuny:
držitelé hotovostních úspor chudnou, bezhot. úročených v bankách nechudnou.
cenné pap s konstantními cenami (stávají se bezcennými) vs. s variabilními cenami (přizp. se inflaci).
příjemci relativně fixních platů chudnou, příjemci variabilních platů nezměněno.
zaměstnanci, pokud mají fixní platy které nejsou zcela indexovány při rychlé inflaci, chudnou a jejich zaměstnavatelé bohatnou.
odborově neroganizovaní zaměstnanci si nevydupají růst mezd tak jako členové odborů.
prodělávají, kdož inflaci podcenili, neprodělávají kdož odhadli infl. správně a zajistili se proti ní.
ti co nemají možnosti se bránit před inflací prodělávají, ti co mají možnosti možná ne.
věřitelé při neindexovaném dluhu na splátkách prodělávají, jejich dlužníci vydělávají (platí reálně méně) – platí ve znehodnocených penězích, třeba už z vyšších mezd, které zohlednily inflaci.
peněžní úspory jsou znehodnocovány, investice do zboží a služeb ne.
výrobci vystavení konkurenci realizují menší zisky, monopoly jsou na tom ne tak zle.
poplatníci progresivních daní z příjmů postupují do vyšších pásem s vyš. sazbami, výnos ve prospěch státu. Pokud nejsou pásma indexována. Plíživé zdanění.
příjemci fixních (nominálně) starobních důchodů prodělávají na úkor státu, který platí ve znehodnocených penězích..
Redistribuce vede k neefektivní alokaci zdrojů a k suboptimálnímu chování a jednání především riz. averzních subjektů.
Měnový přehled
9. Měnový přehled - základní bilanční rovnice, vypovídací schopnost, využití. Měnový přehled České republiky - strukturální změny v posledních letech.
FA + DC = M + QM + OI
Měnový přehled – přehled o všech „druzích peněz“ a způsobech jejich emise. Metodika těchto přehledů byla sjednocena na mezi. úrovni v rámci členských zemí MMF. Povinnost sestavovat. Souhrnná bilance všech bank dané země, které emitují peníze.
Na levé straně jsou aktiva – způsoby emise, na pravé straně pasiva – druhy peněz v oběhu.
FA = zahraniční aktiva = rozdíl celk. zahr. aktiv – celk. zahr. pasiv. (jde hlavně o deviz. rezervy)
DC = rozsah poskytnutých úvěrů uvnitř ekonomiky – členěny podle skupin dlužníků – vůči státu, soukr. ssektoru, ostatním fin. instit. Vůči státu = čisté úvěry vládě + pohl. vůči samosprávě
Soukromému sektoru: podnikatelský sektor + spotřební úvěry
Dále jsou v dom. úvěrech úvěry ostat. fin. institucím, úvěry v zahr. měně.
Druhy peněz v oběhu (levá strana):
Peníze = M = je reprez. M1, člení se na oběživo a vklady na pořádání u bank. instit.
Oběživo se dále člení na – domác., podnik. sektor, neobsahuje hot. rez. bank. Vklady členěny na obyvatelstvo, podniky + pojišťovny.
Kvazi peníze – QM – rozdíly mezi zeměmi – jsou zde termín. vklady a vklady zahr měně, dále např. obligace a instrumenty peněž. trhu. Termín. vkl. se dělí opět na domác, podniky, pojišťovny. V zahr. měnách na domác., podniky.
Ostatní položky – OI – např. vlastní kapitál a rezervy bank, položka chyby a opomenutí v plat. bilanci. V ČR jsou převedeny s mínusem na levou stranu. FA + DC – OI = M + QM
ČR:
- výrazný nárůst čistých fin. aktiv, jednak příliv zahr. kapitálu, a jednak částečně obtíže při vymáh. někt. zahr. pohledávek. vyvolává inflační tlaky, zmírňováno vydáváním poukázek ČNB.
- převádající formou emise jsou domácí úvěry (hlavně úvěry podnikům).
- enormní nárůst úvěrů v zahr. měnách vypovídá o rostoucí roli naší ekonomiky jako věřitele vůči zahr.
- podíl hotov. oběživa na M1 se pohybuje na 20-33 %, podíl na M2 (pasiva) = cca 10 %.
- vývoj: zač. roku 1993 suma 600 mld. Kč, konec r. 99: 1400 mld. Kč, dnes asi 2300 mld. Kč. podíl hotov na M1, M2 24%, 14 %.
FA + DC = M + QM + OI
Měnový přehled – přehled o všech „druzích peněz“ a způsobech jejich emise. Metodika těchto přehledů byla sjednocena na mezi. úrovni v rámci členských zemí MMF. Povinnost sestavovat. Souhrnná bilance všech bank dané země, které emitují peníze.
Na levé straně jsou aktiva – způsoby emise, na pravé straně pasiva – druhy peněz v oběhu.
FA = zahraniční aktiva = rozdíl celk. zahr. aktiv – celk. zahr. pasiv. (jde hlavně o deviz. rezervy)
DC = rozsah poskytnutých úvěrů uvnitř ekonomiky – členěny podle skupin dlužníků – vůči státu, soukr. ssektoru, ostatním fin. instit. Vůči státu = čisté úvěry vládě + pohl. vůči samosprávě
Soukromému sektoru: podnikatelský sektor + spotřební úvěry
Dále jsou v dom. úvěrech úvěry ostat. fin. institucím, úvěry v zahr. měně.
Druhy peněz v oběhu (levá strana):
Peníze = M = je reprez. M1, člení se na oběživo a vklady na pořádání u bank. instit.
Oběživo se dále člení na – domác., podnik. sektor, neobsahuje hot. rez. bank. Vklady členěny na obyvatelstvo, podniky + pojišťovny.
Kvazi peníze – QM – rozdíly mezi zeměmi – jsou zde termín. vklady a vklady zahr měně, dále např. obligace a instrumenty peněž. trhu. Termín. vkl. se dělí opět na domác, podniky, pojišťovny. V zahr. měnách na domác., podniky.
Ostatní položky – OI – např. vlastní kapitál a rezervy bank, položka chyby a opomenutí v plat. bilanci. V ČR jsou převedeny s mínusem na levou stranu. FA + DC – OI = M + QM
ČR:
- výrazný nárůst čistých fin. aktiv, jednak příliv zahr. kapitálu, a jednak částečně obtíže při vymáh. někt. zahr. pohledávek. vyvolává inflační tlaky, zmírňováno vydáváním poukázek ČNB.
- převádající formou emise jsou domácí úvěry (hlavně úvěry podnikům).
- enormní nárůst úvěrů v zahr. měnách vypovídá o rostoucí roli naší ekonomiky jako věřitele vůči zahr.
- podíl hotov. oběživa na M1 se pohybuje na 20-33 %, podíl na M2 (pasiva) = cca 10 %.
- vývoj: zač. roku 1993 suma 600 mld. Kč, konec r. 99: 1400 mld. Kč, dnes asi 2300 mld. Kč. podíl hotov na M1, M2 24%, 14 %.
Poptávka po penězích a úloha peněz v hospodářské politice v pojetí neoklasiků...
7. Poptávka po penězích a úloha peněz v hospodářské politice v pojetí neoklasiků, monetaristů a keynesiánců. Stabilita parametrů poptávky po penězích. Užitková teorie peněz. (KODERA, 401 PEB)
Teoreticky: ekonomickými subjekty požadovaná velikost peněžní zásoby v dané ekonomice.
Empiricky: existují mechanismy vyrovnávající peněžní zásobu s poptávanou. Je možné ztotožnit. Jde jen o to, zvolit vhodný agregát, kterým by bylo možné pen. popt. vyjádřit.
Neoklasické – založ. na MIE teorii, maximalizace užitkové funkce. Marshal a Fisher. Později Friedman rozvinutí (monetaristická).
Keynesiánské – motivy popt. po pen. – transakční, opatrnostní, spekulativní. Moderní. Key. přístupy optimaliz. úlohy. Minimalizace nákladové funkce – Baumol-Tobinův model.
Fisherova teorie:
Ms . V = P. T (fisherova rovnice). Platí Ms = Md
Takže Md = P . T / V
V – transakční rychlost oběhu. změny v souvisl. s technologic. institucionál. změnamy v pl. styku, relat. stabilní. Veličina T (počet transakcí v ekonomice) obtížně měřitelná.
Ms je exogenní (vnější, nezávislou) proměnnou.
zvýš. nabídky peněz neovlivní richost oběhu peněz
zvýš. nab peněz neovl. ani T, ta je dána podmínkami v reál. sektoru ekonomiky
Ovlivňuje (a to proporcionálně) cenovou hladinu.
Cambridgeská teorie (Marshall + následovníci):
Md = k . P . Y (k je Cambridgeská konstanta). Poměr požadované peněžní zásoby k důchodu je podle Marshalla konstantní. Y je reálný důchod.
Peněžní nabídka se přizpůsobí působením tržního mechanismu. Tzv. přímý mechanismus:
Pokles MD pod MS. Pak bude snaha po redukci nadbyteč. množ. peněz a zvýší se spotřební výdaje. To povede ke zvýš. cen toho zboží. Růst cen (P) povede v rovnici k růstu popt. po penězích. nakonec vyrovnání MD = MS. (uplatň. v teoriích Marshalla i Fishera).
Friedmanova teorie:
Peníze jsou druh aktiva. Další aktiva: akcie, dluhopisy, reál. aktiva (jako nemovitosti, auta..). Člověk optimalizuje svou užitkovou funci. Hlavní činitele popt. po penězích: bohatství (též permanentní důchod. Nekoneč. řada důchodů W = Y / (1+IR) + Y / (1+IR)2 ...
Bohatství je rozděl. na lidský kapitál (oceněný jako řada prac. důchodů, lze do něj investovat a inv. se zhodnotí) a fyzický kapitál (reál. či fin. aktiva) a jejich důchody. Fyzický kapitál je mnohem likvidnější než lidský. Bohatství pozitivně ovlivňuje výši poptávky po penězích. Poměr lidského a fyz. kapit. – pokud větší poměr. lidsk. – menší likvidita – větší popt. po penězích protože potřebuji zlepšit likviditu. Očekávané výnosy z ost. fin. akiv. Čím vyšší, tím nižší je popt. po penězích. Očekávaná míra inflace, vyš. oč. infl.znevýhodňuje držbu peněz a dluhopisů. Reálná aktiva a akcie nejsou zasažena – klesá popt. po penězích a dluhopisech, roste po akciích a reál. akt. Cenová hladina – působí na popt. po penězích pozitivně – při vyš. cen. hl. je potřeba více peněz na transakce. Popt. po penězích je homogen. 1. stupně ve W a P.
Citlivost Md na výnosnosti alter. malá, spíše změny akcií za dluhop. mezi sebou, vynechá. I citlivost na infl. malá. Poměr lid. a fyz. bohat. malý, zanedbatelný.
Tedy poptávka je (stejně jako Fisher, Marshal) především transakční, závisí na bohatství. Nomin. závisí na cen. hladině, reálná jen na tom bohatství.
Teoreticky: ekonomickými subjekty požadovaná velikost peněžní zásoby v dané ekonomice.
Empiricky: existují mechanismy vyrovnávající peněžní zásobu s poptávanou. Je možné ztotožnit. Jde jen o to, zvolit vhodný agregát, kterým by bylo možné pen. popt. vyjádřit.
Neoklasické – založ. na MIE teorii, maximalizace užitkové funkce. Marshal a Fisher. Později Friedman rozvinutí (monetaristická).
Keynesiánské – motivy popt. po pen. – transakční, opatrnostní, spekulativní. Moderní. Key. přístupy optimaliz. úlohy. Minimalizace nákladové funkce – Baumol-Tobinův model.
Fisherova teorie:
Ms . V = P. T (fisherova rovnice). Platí Ms = Md
Takže Md = P . T / V
V – transakční rychlost oběhu. změny v souvisl. s technologic. institucionál. změnamy v pl. styku, relat. stabilní. Veličina T (počet transakcí v ekonomice) obtížně měřitelná.
Ms je exogenní (vnější, nezávislou) proměnnou.
zvýš. nabídky peněz neovlivní richost oběhu peněz
zvýš. nab peněz neovl. ani T, ta je dána podmínkami v reál. sektoru ekonomiky
Ovlivňuje (a to proporcionálně) cenovou hladinu.
Cambridgeská teorie (Marshall + následovníci):
Md = k . P . Y (k je Cambridgeská konstanta). Poměr požadované peněžní zásoby k důchodu je podle Marshalla konstantní. Y je reálný důchod.
Peněžní nabídka se přizpůsobí působením tržního mechanismu. Tzv. přímý mechanismus:
Pokles MD pod MS. Pak bude snaha po redukci nadbyteč. množ. peněz a zvýší se spotřební výdaje. To povede ke zvýš. cen toho zboží. Růst cen (P) povede v rovnici k růstu popt. po penězích. nakonec vyrovnání MD = MS. (uplatň. v teoriích Marshalla i Fishera).
Friedmanova teorie:
Peníze jsou druh aktiva. Další aktiva: akcie, dluhopisy, reál. aktiva (jako nemovitosti, auta..). Člověk optimalizuje svou užitkovou funci. Hlavní činitele popt. po penězích: bohatství (též permanentní důchod. Nekoneč. řada důchodů W = Y / (1+IR) + Y / (1+IR)2 ...
Bohatství je rozděl. na lidský kapitál (oceněný jako řada prac. důchodů, lze do něj investovat a inv. se zhodnotí) a fyzický kapitál (reál. či fin. aktiva) a jejich důchody. Fyzický kapitál je mnohem likvidnější než lidský. Bohatství pozitivně ovlivňuje výši poptávky po penězích. Poměr lidského a fyz. kapit. – pokud větší poměr. lidsk. – menší likvidita – větší popt. po penězích protože potřebuji zlepšit likviditu. Očekávané výnosy z ost. fin. akiv. Čím vyšší, tím nižší je popt. po penězích. Očekávaná míra inflace, vyš. oč. infl.znevýhodňuje držbu peněz a dluhopisů. Reálná aktiva a akcie nejsou zasažena – klesá popt. po penězích a dluhopisech, roste po akciích a reál. akt. Cenová hladina – působí na popt. po penězích pozitivně – při vyš. cen. hl. je potřeba více peněz na transakce. Popt. po penězích je homogen. 1. stupně ve W a P.
Citlivost Md na výnosnosti alter. malá, spíše změny akcií za dluhop. mezi sebou, vynechá. I citlivost na infl. malá. Poměr lid. a fyz. bohat. malý, zanedbatelný.
Tedy poptávka je (stejně jako Fisher, Marshal) především transakční, závisí na bohatství. Nomin. závisí na cen. hladině, reálná jen na tom bohatství.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)