základní předpoklady:
- existence jediného výrobce v odvětví
- diferenciace produktu
- bariéry vstupu jiných firem do odvětví.
Monopol - Tržní struktura, v níž je daná komodita nabízena jediným výrobcem.
Přirozený monopol - firma nebo odvětví, jejichž AR na jednotku produkce prudce klesají v celém rozsahu výstupu. V takové situaci, může jediná firma, monopol, nabízet produkt daného odvětví efektivněji, než kdyby jej nabízelo více firem. V případě obou monopolů je poptávka po produkci firmy zároveň poptávkou po produkci celého odvětví, a proto splývá individuální poptávková křivka s tržní poptávkovou křivkou.
Rovnováha monopolu - i zde platí, že zisk je maximální, když MR = MC. Narozdíl od dokonalé konkurence však poptávková křivka klesá a křivka MR klesá rychleji než křivka D ( viz graf). Záporná směrnice poptávky způsobuje, že rovnovážný objem produkce monopolu bude menší než by byl v dokonalé konkurenci. Podstatná odlišnost je v tom, že monopol, jako nedokonalou konkurenční firma, stanoví cenu své produkce. Protože je monopol jediným výrobcem v odvětví, snaží se tuto skutečnost využít k maximalizaci zisku. Musí však stanovit cenu, kterou budou kupující akceptovat ( platí, že p je větší než MC). Monopolní zisk ( viz graf) realizuje monopol dlouhodobě, protože svou ekonomickou silou brání ostatním firmám ve vstupu do odvětví.
Křivka nabídky v podmínkách monopolu - v podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka!, protože neexistuje jediný vztah mezi množstvím a cenou. Rozhodování monopolisty o rovnovážném objemu produkce, je determinováno zápornou směrnicí křivky D a jejím specifickým tvarem, protože z těchto okolností vyplývá směrnice a tvar křivky MR. Posun poptávky nemusí vždy vést ke změně rovnovážného objemu produkce ( viz graf). Monopol, narozdíl od dokonalé konkurence, může nabízet při různých cenách stejné množství, nebo při stejných cenách může nabízet různá množství.
Rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci:
- zisk je rozdílem mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
- zisk je maximální při takovém objemu výroby, když TR - TC je maximální, to jest MR = MC
- firma je v rovnováze, když maximalizuje zisk, to znamená, že MR = MC
Náklady - předpoklad=konstantní cena výr. faktorů. Náklady jsou pak ovlivněny výrobou a nikoliv charakterem konkurence.
Příjmy - charakter příjmů je charakterem konkurence ovlivněn zásadně. To vyplývá ze skutečnosti, že firma může ovlivnit cenu svých výrobků. Klesající ceny mohou příjmy ovlivnit různě:
- jestliže je poptávka elastická, pak je procentní růst objemu prodané produkce větší než procentní pokles ceny, takže i přes pokles ceny se příjmy zvětšují.
- jestliže je poptávka neelastická, potom nastane pravý opak předchozího a příjmy klesají.
Mezní a průměrné příjmy - narozdíl od dokonalé konkurence mají křivky mezních a průměrných příjmů v nedokonalé konkurenci záporné směrnice ( viz graf). Křivka mezních příjmů není totožná s křivkou příjmů průměrných, ale klesá rychleji. Chce-li firma v podmínkách nedokonalé konkurence rozšířit výrobu a prodat další jednotku své produkce, musí snížit cenu. Za tuto cenu pak neprodává jen dodatečnou jednotku produkce, ale i všechny předchozí. Protože v případě nedokonalé konkurence poptávková křivka klesá, MR klesá s růstem výroby a musí být nižší než cena, za kterou se prodává poslední jednotka:
- mezní příjem je kladný, když je poptávka elastická
- mezní příjem je nulový, když je poptávka jednotkově elastická
- MR je záporný, když je D neelastická.
- zisk je maximální při takovém objemu výroby, když TR - TC je maximální, to jest MR = MC
- firma je v rovnováze, když maximalizuje zisk, to znamená, že MR = MC
Náklady - předpoklad=konstantní cena výr. faktorů. Náklady jsou pak ovlivněny výrobou a nikoliv charakterem konkurence.
Příjmy - charakter příjmů je charakterem konkurence ovlivněn zásadně. To vyplývá ze skutečnosti, že firma může ovlivnit cenu svých výrobků. Klesající ceny mohou příjmy ovlivnit různě:
- jestliže je poptávka elastická, pak je procentní růst objemu prodané produkce větší než procentní pokles ceny, takže i přes pokles ceny se příjmy zvětšují.
- jestliže je poptávka neelastická, potom nastane pravý opak předchozího a příjmy klesají.
Mezní a průměrné příjmy - narozdíl od dokonalé konkurence mají křivky mezních a průměrných příjmů v nedokonalé konkurenci záporné směrnice ( viz graf). Křivka mezních příjmů není totožná s křivkou příjmů průměrných, ale klesá rychleji. Chce-li firma v podmínkách nedokonalé konkurence rozšířit výrobu a prodat další jednotku své produkce, musí snížit cenu. Za tuto cenu pak neprodává jen dodatečnou jednotku produkce, ale i všechny předchozí. Protože v případě nedokonalé konkurence poptávková křivka klesá, MR klesá s růstem výroby a musí být nižší než cena, za kterou se prodává poslední jednotka:
- mezní příjem je kladný, když je poptávka elastická
- mezní příjem je nulový, když je poptávka jednotkově elastická
- MR je záporný, když je D neelastická.
4. Chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence:
Vznik nedokonalé konkurence, charakteristika tržních struktur:
Nedokonalá konkurence - se týká trhů, na nichž nejsou splněny podmínky dokonalé konkurence, neboť přinejmenším jeden ekonomický prodávající subjekt je dostatečně prospívající a velký na to, aby mohl ovlivnit cenu, takže poptávková křivka po produktu je klesající. Hlavním rysem je, že firma vyrábí většinou diferencovaný produkt. Díky tomu, že firma vyrábí jiný produkt než konkurence, může ovlivnit a stanovit cenu. Bude-li firma chtít prodat větší množství produkce, bude muset snížit cenu z toho vyplývá záporná směrnice křivky poptávky po produkci firmy.
Hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence:
Za hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence jsou považovány nákladové podmínky a bariéry konkurence.
Nákladové podmínky - vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě tzv. úspor z rozsahu výroby. To znamená, že při větším objemu produkce se náklady rozpočítávají na větší počet výrobků a průměrné náklady s růstem produkce klesají. Velké firmy tak vyrábějí levněji a mohou snižovat cenu a to vede k vytlačení slabších firem z trhu ( viz graf nákladových podmínek pro monopol, oligopol, dokonalou konkurenci).
Bariéry konkurence - vedou k omezení počtu firem v odvětví. Právní restrikce představují např. ochranná známka, copyright apod.. Jejich vlastnictví dává majiteli výsadní právo na výrobu toho daného produktu, jenž byl pod touto známkou zaregistrován, a tím získat rozhodující nebo absolutní podíl na trhu. Diferenciace produktu znamená, že každý výrobce přichází na trh s produktem, který se liší od výrobků ostatních firem ( vzhledem, službami s ním spojenými apod.). Je možné uvést další faktory působící vznik nedokonalé konkurence:
- nedostatečné informace ekonomických subjektů
- vlastnictví důležitého výr. faktoru v rukou jediné firmy
- zásahy státu do tržního mechanismu
- politické okolnosti.
Nedokonalá konkurence - se týká trhů, na nichž nejsou splněny podmínky dokonalé konkurence, neboť přinejmenším jeden ekonomický prodávající subjekt je dostatečně prospívající a velký na to, aby mohl ovlivnit cenu, takže poptávková křivka po produktu je klesající. Hlavním rysem je, že firma vyrábí většinou diferencovaný produkt. Díky tomu, že firma vyrábí jiný produkt než konkurence, může ovlivnit a stanovit cenu. Bude-li firma chtít prodat větší množství produkce, bude muset snížit cenu z toho vyplývá záporná směrnice křivky poptávky po produkci firmy.
Hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence:
Za hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence jsou považovány nákladové podmínky a bariéry konkurence.
Nákladové podmínky - vedou ke vzniku nedokonalé konkurence v podobě tzv. úspor z rozsahu výroby. To znamená, že při větším objemu produkce se náklady rozpočítávají na větší počet výrobků a průměrné náklady s růstem produkce klesají. Velké firmy tak vyrábějí levněji a mohou snižovat cenu a to vede k vytlačení slabších firem z trhu ( viz graf nákladových podmínek pro monopol, oligopol, dokonalou konkurenci).
Bariéry konkurence - vedou k omezení počtu firem v odvětví. Právní restrikce představují např. ochranná známka, copyright apod.. Jejich vlastnictví dává majiteli výsadní právo na výrobu toho daného produktu, jenž byl pod touto známkou zaregistrován, a tím získat rozhodující nebo absolutní podíl na trhu. Diferenciace produktu znamená, že každý výrobce přichází na trh s produktem, který se liší od výrobků ostatních firem ( vzhledem, službami s ním spojenými apod.). Je možné uvést další faktory působící vznik nedokonalé konkurence:
- nedostatečné informace ekonomických subjektů
- vlastnictví důležitého výr. faktoru v rukou jediné firmy
- zásahy státu do tržního mechanismu
- politické okolnosti.
Vliv změn D a S na rovnováhu (viz grafy):
Rovnováha z hlediska různých období - ve velmi krátkém období je nabídka zcela neelastická; růst D vyvolá růst ceny
- v krátkém období je elasticita nabídky větší; růst D vyvolá nižší růst ceny než ve velmi krátkém období.
- v dlouhém období je elasticita nabídky opět větší; pohyb ceny je tedy ještě nižší než v předchozích obdobích.
- ve velmi dlouhém období vede růst poptávky k růstu objemu prodávaného zboží; dopad na cenu však může být různý, závisí na tom, zda je růst nabídky větší než růst poptávky či naopak.
Rovnováha a současná změna D a S - značný vliv na velikost prodaného zboží má elasticita S a D ( viz grafy).
Teorém pavučiny ( viz grafy) - zde uvažujeme, že v reálném světě se reakce S a D opožďují za trhem. Z toho se S opožďuje více
Konvergující a divergující pavučina:
Konv. - trh se nachází v nerovnováze, elasticita D je větší než elasticita S. V tomto případě trh obnovuje rovnováhu ( viz graf).
Div. - trh se nachází v rovnováze, elasticita D je menší než elasticita S. V tomto případě trh obnovuje nerovnováhu ( viz graf).
Stabilní pavučina a oscilace:
Stab. - sklony křivek S a D se rovnají. V tomto případě ať se trh nachází v rovnováze či nikoliv, vzniklá situace na trhu se nijak nemění ( viz graf).
Oscilace viz graf.
- v krátkém období je elasticita nabídky větší; růst D vyvolá nižší růst ceny než ve velmi krátkém období.
- v dlouhém období je elasticita nabídky opět větší; pohyb ceny je tedy ještě nižší než v předchozích obdobích.
- ve velmi dlouhém období vede růst poptávky k růstu objemu prodávaného zboží; dopad na cenu však může být různý, závisí na tom, zda je růst nabídky větší než růst poptávky či naopak.
Rovnováha a současná změna D a S - značný vliv na velikost prodaného zboží má elasticita S a D ( viz grafy).
Teorém pavučiny ( viz grafy) - zde uvažujeme, že v reálném světě se reakce S a D opožďují za trhem. Z toho se S opožďuje více
Konvergující a divergující pavučina:
Konv. - trh se nachází v nerovnováze, elasticita D je větší než elasticita S. V tomto případě trh obnovuje rovnováhu ( viz graf).
Div. - trh se nachází v rovnováze, elasticita D je menší než elasticita S. V tomto případě trh obnovuje nerovnováhu ( viz graf).
Stabilní pavučina a oscilace:
Stab. - sklony křivek S a D se rovnají. V tomto případě ať se trh nachází v rovnováze či nikoliv, vzniklá situace na trhu se nijak nemění ( viz graf).
Oscilace viz graf.
Výhody ze směny:
Trh přináší výhody ze směny v podobě přebytku výrobce a přebytku spotřebitele.
Přebytek spotřebitele - cena je pro spotřebitele informací, podle níž se rozhoduje, kolik zboží nakoupí. Cena se musí rovnat MU poslední spotřebovávané jednotky. To znamená, že MU dříve nakoupených jednotek je vyšší než cena, spotřebitel získá určitý užitek navíc. Tak vzniká rozdíl mezi celkovým užitkem a objemem výdajů na jeho nákup, který nazýváme přebytek spotřebitele ( viz graf).
Přebytek výrobce - každé úrovni ceny odpovídá rovnovážné množství, kdy cena se rovná MC. MC předcházejících jednotek vyrobené produkce jsou však nižší než cena, za kterou jsou prodány. Tak vzniká rozdíl mezi p a MC, který nazýváme přebytek výrobce ( viz graf).
Tržní rovnováha:
Situace na trhu je výsledkem jednání jednotlivých ekonomických subjektů - firem a spotřebitelů. Pokud je trh v rovnováze jsou v rovnováze všichni spotřebitelé a zároveň i firmy. Z podmínek pro rovnováhu spotřebitele a firmy vyplývá podmínka pro rovnováhu trhu MU = MC. Tržní rovnováha tedy nastává, když se mezní užitek rovná mezním nákladům na jeho výrobu ( viz graf).
Přebytek spotřebitele - cena je pro spotřebitele informací, podle níž se rozhoduje, kolik zboží nakoupí. Cena se musí rovnat MU poslední spotřebovávané jednotky. To znamená, že MU dříve nakoupených jednotek je vyšší než cena, spotřebitel získá určitý užitek navíc. Tak vzniká rozdíl mezi celkovým užitkem a objemem výdajů na jeho nákup, který nazýváme přebytek spotřebitele ( viz graf).
Přebytek výrobce - každé úrovni ceny odpovídá rovnovážné množství, kdy cena se rovná MC. MC předcházejících jednotek vyrobené produkce jsou však nižší než cena, za kterou jsou prodány. Tak vzniká rozdíl mezi p a MC, který nazýváme přebytek výrobce ( viz graf).
Tržní rovnováha:
Situace na trhu je výsledkem jednání jednotlivých ekonomických subjektů - firem a spotřebitelů. Pokud je trh v rovnováze jsou v rovnováze všichni spotřebitelé a zároveň i firmy. Z podmínek pro rovnováhu spotřebitele a firmy vyplývá podmínka pro rovnováhu trhu MU = MC. Tržní rovnováha tedy nastává, když se mezní užitek rovná mezním nákladům na jeho výrobu ( viz graf).
Efektivnost dokonalé konkurence:
Efektivnost - efektivní rozdělení výrobních faktorů je takové rozdělení, kdy není možno zvýšit výrobu jednoho statku, aniž se sníží výroba jiného. Současně nemůže žádný ekonomický subjekt zlepšit své postavení, aniž by se zhoršila situace jiného. Rovnováha na trhu je tedy v případě kdy MC = MU. Pokud je mezní užitek nějakého statku vyšší než mezní náklady, znamená to, že tohoto zboží je vyrobeno málo, efektivnost se zvýší přesunem části výr. faktorů do výroby tohoto statku:
- je-li MU = p a větší než MC, firmy nejsou v rovnováze. Zvýšení produkce zvýší zisky firem, aniž se to projeví na užitku spotřebitelů.
- pokud je MU větší než p = MC, nejsou v rovnováze spotřebitelé, protože mohou zvýšit svůj užitek zvýšením spotřeby. Vzroste tedy nabídka, a proto vzroste cena a nabízené množství, zvýší se užitek spotřebitelů, aniž se sníží zisk firem.
Pokud pro nějaké zboží platí, že MU je menší než MC je ho vyrobeno příliš. Efektivnost je možné zvýšit snížením výroby tohoto zboží a zvýšením výroby ostatních statků. Pouze v případě kdy MC = MU je vyrobené množství optimální a alokace výr. faktorů je efektivní.
Alokační efektivnost - paretovské optimum - nemůže dojít k výhodám na jedné straně, aniž by se to projevilo ztrátou u jiného statku. Můžeme také uvažovat technickou, výrobní, dynamickou ... efektivnost.
- je-li MU = p a větší než MC, firmy nejsou v rovnováze. Zvýšení produkce zvýší zisky firem, aniž se to projeví na užitku spotřebitelů.
- pokud je MU větší než p = MC, nejsou v rovnováze spotřebitelé, protože mohou zvýšit svůj užitek zvýšením spotřeby. Vzroste tedy nabídka, a proto vzroste cena a nabízené množství, zvýší se užitek spotřebitelů, aniž se sníží zisk firem.
Pokud pro nějaké zboží platí, že MU je menší než MC je ho vyrobeno příliš. Efektivnost je možné zvýšit snížením výroby tohoto zboží a zvýšením výroby ostatních statků. Pouze v případě kdy MC = MU je vyrobené množství optimální a alokace výr. faktorů je efektivní.
Alokační efektivnost - paretovské optimum - nemůže dojít k výhodám na jedné straně, aniž by se to projevilo ztrátou u jiného statku. Můžeme také uvažovat technickou, výrobní, dynamickou ... efektivnost.
Křivka nabídky a bod zvratu:
V dlouhém odvětví je možný pohyb firem mezi odvětvími, musíme tedy předpokládat rovnováhu odvětví. V dlouhém období je situace, kdy TC jsou větší než TR, nepřijatelná. Firmy totiž reagují tak, že z odvětví odejdou. To znamená, že poklesne nabídka, to vyvolá růst ceny až do bodu, kdy se vyrovná s průměrnými náklady. Musí tedy platit TR = TC ( p = AVC). Dlouhodobě není ani možné, aby byly TR větší než TC. V tomto případě by firmy dosahovaly čistého ekonomického zisku, jenž by přilákal další výrobce ke vstupu do tohoto odvětví. Potom by cena počala klesat až do p = AVC. Podmínka rovnováhy firmy a odvětví je tedy: MR = MC = AC = AR = p ( viz graf). Bod, který představuje rovnovážnou situaci se nazývá bod zvratu. V dokonalé konkurenci je odchylka zisku od normálního zisku možná jen krátkodobě a je projevem nerovnováhy.
Rovnováha firmy a rovnováha odvětví:
Rovnováha firmy v dokonale konkurenčním prostředí:
nejdůležitějším rysem je dokonalá elasticita poptávky po produktech firmy. Pokud je cena konstantou, jsou celkové příjmy závislé pouze na objemu produkce a jsou mu přímo úměrné. V dokonalé konkurenci je konstantní cena a tedy i průměrné příjmy. Křivka AR je tedy rovnoběžná s osou X. A protože AR jsou konstantní, MR se jim rovnají a křivka MR = křivce AR ( viz graf). Podmínkou rovnováhy firmy MR = MC můžeme v dokonalé konkurenci napsat i jako p = MC ( viz graf).
Rovnováha firmy a rovnováha odvětví:
Rovnováha firmy v dokonale konkurenčním prostředí:
nejdůležitějším rysem je dokonalá elasticita poptávky po produktech firmy. Pokud je cena konstantou, jsou celkové příjmy závislé pouze na objemu produkce a jsou mu přímo úměrné. V dokonalé konkurenci je konstantní cena a tedy i průměrné příjmy. Křivka AR je tedy rovnoběžná s osou X. A protože AR jsou konstantní, MR se jim rovnají a křivka MR = křivce AR ( viz graf). Podmínkou rovnováhy firmy MR = MC můžeme v dokonalé konkurenci napsat i jako p = MC ( viz graf).
Křivka nabídky a bod uzavření:
Chceme-li odvodit individuální křivku nabídky firmy, musíme zjistit jak firma reaguje ne změny ceny. Z toho, že firma se nachází v rovnováze, když p = AR = MR, vyplývá, že se zněnou seny se posune křivka AR = MR a v důsledku toho se posune bod rovnováhy - průsečík této křivky s přímkou MC ( viz graf). Z grafu vyplývá, že pro každou úroveň ceny existuje rovnovážná úroveň produkce daný průsečíkem MR a MC. Křivka merních nákladů je tedy totožná s křivkou nabídky firmy. Tvar křivky je určen působením zákona klesajících výnosů. Růst objemu produkce vyžaduje růst nákladů. Firma se bude snažit o rozšíření výroby jen pokud bude stimulována zvýšením ceny. Jsou-li celkové náklady vyšší než celkové příjmy bude firma krátkodobě pokračovat ve výrobě až do bodu kdy TR = VC. Firma totiž vykazuje ztrátu, i když nevyrábí, protože musí hradit fixní náklady. Při nulovém objemu výroby je ztráta rovna fixním nákladům. Pokud TR jsou větší než TC je ztráta menší, když se vyrábí, než když výroba stojí. Pokud jsou TR menší než TC je pro firmu výhodnější výrobu zastavit. To znamená, že firma zastaví výrobu pokud TR = TC tedy p = AVC, a proto p = AVC = MC. Bod v němž je tato podmínka splněna se nazývá bod uzavření firmy ( viz příloha). Pro cenu menší než průměrné variabilní náklady bude objem výroby nulový, pro p je větší než AVC bude objem výroby takový, aby platilo, že MC = MR. Křivka nabídky je tedy totožná s křivkou MC od bodu, kdy se mezní náklady rovnají průměrným variabilním nákladům.
Příjmy a zisk firmy:
Celkový příjem ( TR) - je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. TR = p.Q
- cena je konstantou nezávislou na firmě. Firma může prodat všechnu vyrobenou produkci bez ohledu na výši ceny, poptávka je dokonale elastická, firma může ovlivnit jen objem výroby, to jest firma se nachází v dokonalé konkurenci.
- cena závisí na objemu produkce firmy. Cena s růstem objemu klesá, jedná se o nedokonalou konkurenci.
Průměrný příjem ( AP) - je příjem na jednotku produkce. AP = p. Křivka AP je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy.
Mezní příjem ( MR) - změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku.
Zisk - je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. z = TR - TC ( z = (AR-AC).Q ).
Čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
Účetní zisk = TR - explicitní náklady
Normální zisk - zahrnuje výnos práce podnikatele, výnos kapitálu a jiných výrobních faktorů v jeho vlastnictví a odměnu za podstoupené riziko.
Tržní nabídka:Tržní nabídka je součtem objemů určitého zboží, které jsou ochotni při různých úrovních ceny nabízet všichni výrobci tohoto zboží. Tržní nabídková křivka je grafickým součtem individuálních nabídkových křivek.
Agregátní nabídka:
AS je suma veškerého zboží v ekonomice, které jsou výrobci ochotni nabízet při různých úrovních cen.
- cena je konstantou nezávislou na firmě. Firma může prodat všechnu vyrobenou produkci bez ohledu na výši ceny, poptávka je dokonale elastická, firma může ovlivnit jen objem výroby, to jest firma se nachází v dokonalé konkurenci.
- cena závisí na objemu produkce firmy. Cena s růstem objemu klesá, jedná se o nedokonalou konkurenci.
Průměrný příjem ( AP) - je příjem na jednotku produkce. AP = p. Křivka AP je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci firmy.
Mezní příjem ( MR) - změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku.
Zisk - je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. z = TR - TC ( z = (AR-AC).Q ).
Čistý ekonomický zisk = TR - explicitní náklady - implicitní náklady
Účetní zisk = TR - explicitní náklady
Normální zisk - zahrnuje výnos práce podnikatele, výnos kapitálu a jiných výrobních faktorů v jeho vlastnictví a odměnu za podstoupené riziko.
Tržní nabídka:Tržní nabídka je součtem objemů určitého zboží, které jsou ochotni při různých úrovních ceny nabízet všichni výrobci tohoto zboží. Tržní nabídková křivka je grafickým součtem individuálních nabídkových křivek.
Agregátní nabídka:
AS je suma veškerého zboží v ekonomice, které jsou výrobci ochotni nabízet při různých úrovních cen.
Cenová elasticita nabídky:
Cenová elasticita nabídky je procentní poměr množství a ceny. Existuje též elastická, neelastická nabídka. Faktory ovlivňující elasticitu nabídky:
- možnosti a náklady skladování - čím je skladování nesnadnější a nákladnější, tím je elasticita nižší.
- charakter technologie a výrobního procesu - čím je obtížnější vyrábět s daným výrobním zařízením jiné zboží, tím je elasticita menší.
- čas - velmi krátké období - neelastická ( křivka nabídky je rovnoběžná s osou Y )
3. Chování firmy na dokonale konkurenčním trhu, rovnováha dokonale konkurenčního trhu:
Charakteristika dokonalé konkurence:
Dokonalá konkurence je tržní situace v níž:
- je značný počet prodávajících a kupujících
- produkty nabízené prodávajícími jsou stejnorodé
Za takovýchto podmínek není žádná firma schopna ovlivnit tržní cena poptávková křivka po produktu je dokonale elastická. V dokonalé konkurenci musí být volný vstup do odvětví a výstup z odvětví. Dalším předpokladem je dokonalá informovanost všech ekonomických subjektů. Pokud chce výrobce na dokonale konkurenčním trhu maximalizovat zisk zbývá mu k tomu jediná možnost: úspory při výrobě. Dokonalá konkurence přímo zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor.
- možnosti a náklady skladování - čím je skladování nesnadnější a nákladnější, tím je elasticita nižší.
- charakter technologie a výrobního procesu - čím je obtížnější vyrábět s daným výrobním zařízením jiné zboží, tím je elasticita menší.
- čas - velmi krátké období - neelastická ( křivka nabídky je rovnoběžná s osou Y )
3. Chování firmy na dokonale konkurenčním trhu, rovnováha dokonale konkurenčního trhu:
Charakteristika dokonalé konkurence:
Dokonalá konkurence je tržní situace v níž:
- je značný počet prodávajících a kupujících
- produkty nabízené prodávajícími jsou stejnorodé
Za takovýchto podmínek není žádná firma schopna ovlivnit tržní cena poptávková křivka po produktu je dokonale elastická. V dokonalé konkurenci musí být volný vstup do odvětví a výstup z odvětví. Dalším předpokladem je dokonalá informovanost všech ekonomických subjektů. Pokud chce výrobce na dokonale konkurenčním trhu maximalizovat zisk zbývá mu k tomu jediná možnost: úspory při výrobě. Dokonalá konkurence přímo zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor.
Odvození nákladové křivky při dvou variabilních inputech:
Náklady v dlouhém období: uvažujeme produkční funkci se dvěma variabilními inputy. K tomu nám poslouží tzv. izokvanta - představuje kombinace výrobních faktorům, jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce. Mapa izokvant je analogií s mapou indiferenčních křivek, na osách jsou však v tomto případě inputy. Izokvanty:
- vzdálenější od počátku odpovídají vyššímu objemu produkce.
- jsou klesající, protože vyšším množstvím obou výr. faktorů je možno vyrobit vyšší množství produkce.
- jsou konvexní, protože při nahrazování jednoho výr. faktoru druhým, klesá MPP prvního faktoru a roste MPP druhého faktoru. Mezní míra technické substituce ( MRTS)- poměr v němž je možno vzájemně nahrazovat dva výrobní faktory, aniž by se změnil objem vyráběné produkce. Linie stejných celkových nákladů- je analogií s linií rozpočtu. Body na této linii znázorňují kombinace výr. faktorů maximálně dostupné vzhledem k daným celkovým nákladům. Nákladové optimum firmy- je v bodě kde se linie stejných celkových nákladů dotýká izokvanty. V tomto bodě jsou poměry mezních produktů výrobních faktorů k jejich cenám shodné. Jestliže známe výši nákladů odpovídající jednotlivým úrovním objemu výroby, můžeme sestrojit křivku nákladů. V dlouhém období je tvar křivky TC dán výnosy z rozsahu:
- konstantní výnosy z rozsahu - TC má tvar rostoucí přímky.
- rostoucí výnosy z rozsahu - TC bude růst s Q, ale pomaleji.
- klesající výnosy z rozsahu - TC bude růst rychleji než výstup.
- vzdálenější od počátku odpovídají vyššímu objemu produkce.
- jsou klesající, protože vyšším množstvím obou výr. faktorů je možno vyrobit vyšší množství produkce.
- jsou konvexní, protože při nahrazování jednoho výr. faktoru druhým, klesá MPP prvního faktoru a roste MPP druhého faktoru. Mezní míra technické substituce ( MRTS)- poměr v němž je možno vzájemně nahrazovat dva výrobní faktory, aniž by se změnil objem vyráběné produkce. Linie stejných celkových nákladů- je analogií s linií rozpočtu. Body na této linii znázorňují kombinace výr. faktorů maximálně dostupné vzhledem k daným celkovým nákladům. Nákladové optimum firmy- je v bodě kde se linie stejných celkových nákladů dotýká izokvanty. V tomto bodě jsou poměry mezních produktů výrobních faktorů k jejich cenám shodné. Jestliže známe výši nákladů odpovídající jednotlivým úrovním objemu výroby, můžeme sestrojit křivku nákladů. V dlouhém období je tvar křivky TC dán výnosy z rozsahu:
- konstantní výnosy z rozsahu - TC má tvar rostoucí přímky.
- rostoucí výnosy z rozsahu - TC bude růst s Q, ale pomaleji.
- klesající výnosy z rozsahu - TC bude růst rychleji než výstup.
Určení velikosti nákladů
- celkové náklady ( TC) zjistíme, když k fixním nákladům ( FC) přičteme variabilní náklady ( VC).
- VC- rostou s růstem objemu výroby.
- FC- jsou náklady, které se s růstem výroby nemění. Firma je musí hradit, i když je objem výroby nulový ( např. náklady na údržbu budovy ... ). U křivky VC odpovídá část kde roste objem produkce rychleji než náklady části křivky TPP v další části se začínají prosazovat klesající výnosy z variabilního inputu. Porovnáním křivky TPP a TC zjistíme že vývoj nákladů lze odvodit z produkční funkce ( křivky viz příloha ).
Explicitní náklady - jsou náklady, které musí firma vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů. Zjistíme je v účetních výkazech.
Implicitní náklady- jsou náklady, které firma reálně neplatí. Jedná se o " ušlý příjem " z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví majitele firmy. ( pokud se podnikatel rozhodne sám podnikat, vzdává se mzdy, kterou by měl jako zaměstnanec, úroku z kapitálu ... - jedná se o alternativní náklady ). Implicitní náklady jsou alternativní náklady výrobních faktorů ve vlastnictví majitele firmy.
Průměrné a mezní náklady - Průměrné náklady jsou náklady na jednotku produkce
značíme AC. Křivka průměrných nákladů má tvar písmene U. Průměrné náklady jsou součtem průmětných fixních nákladů ( AFC) a průměrných variabilních nákladů ( AVC). AFC s růstem objemu produkce klesají. AVC od určitého množství objemu produkce rostou, to vyplývá z existence zákona klesajících výnosů a z možných administrativních a organizačních problémů.
Pro rozhodování firmy jsou důležité mezní náklady ( MC)- náklady potřebné k rozšíření objemu výroby o jednotku. Tvar křivky MC vysvětlíme opět pomocí zákona klesajících výnosů. Křivka MC protíná křivku AC v minimu křivky AC.
- MC jsou menší než AC - náklady na další jednotku objemu produkce jsou nižší než na jednotku předcházející. Křivka AC je klesající.
- MC jsou větší než AC - křivka AC roste
- pouze v případě kdy MC = AC jsou průměrné náklady minimální.
- VC- rostou s růstem objemu výroby.
- FC- jsou náklady, které se s růstem výroby nemění. Firma je musí hradit, i když je objem výroby nulový ( např. náklady na údržbu budovy ... ). U křivky VC odpovídá část kde roste objem produkce rychleji než náklady části křivky TPP v další části se začínají prosazovat klesající výnosy z variabilního inputu. Porovnáním křivky TPP a TC zjistíme že vývoj nákladů lze odvodit z produkční funkce ( křivky viz příloha ).
Explicitní náklady - jsou náklady, které musí firma vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů. Zjistíme je v účetních výkazech.
Implicitní náklady- jsou náklady, které firma reálně neplatí. Jedná se o " ušlý příjem " z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví majitele firmy. ( pokud se podnikatel rozhodne sám podnikat, vzdává se mzdy, kterou by měl jako zaměstnanec, úroku z kapitálu ... - jedná se o alternativní náklady ). Implicitní náklady jsou alternativní náklady výrobních faktorů ve vlastnictví majitele firmy.
Průměrné a mezní náklady - Průměrné náklady jsou náklady na jednotku produkce
značíme AC. Křivka průměrných nákladů má tvar písmene U. Průměrné náklady jsou součtem průmětných fixních nákladů ( AFC) a průměrných variabilních nákladů ( AVC). AFC s růstem objemu produkce klesají. AVC od určitého množství objemu produkce rostou, to vyplývá z existence zákona klesajících výnosů a z možných administrativních a organizačních problémů.
Pro rozhodování firmy jsou důležité mezní náklady ( MC)- náklady potřebné k rozšíření objemu výroby o jednotku. Tvar křivky MC vysvětlíme opět pomocí zákona klesajících výnosů. Křivka MC protíná křivku AC v minimu křivky AC.
- MC jsou menší než AC - náklady na další jednotku objemu produkce jsou nižší než na jednotku předcházející. Křivka AC je klesající.
- MC jsou větší než AC - křivka AC roste
- pouze v případě kdy MC = AC jsou průměrné náklady minimální.
EDP je větší než 1
= změna ceny zboží vyvolá větší procentní změnu množství ( u dokonale elastické poptávky změna ceny = množství = 0 )
EDP je rovna 1 = ..... Grafické projevy viz příloha.
Dokonale elastická poptávka EDP = nekonečno. Za určitou cenu se prodá jakékoli množství zboží.
Dokonale neelastická poptávka EDP = 0. Množství se nemění s cenou.
Faktory ovlivňující elasticitu: povaha potřeb, podíl výdajů na celkových výdajích, existence a dostupnost substitutů, čas.
Podobně jako, cenovou elasticitu, můžeme vyjádřit i důchodovou a křížovou elasticitu. Zde místo ceny použijeme procentní změnu důchodu, v druhém případě obrátíme poměr.
2. Produkční analýza, náklady firmy a zisk:
Předpoklady teorie firmy:
Firma při svém rozhodování vychází z požadavku maximalizace zisku. Firma se objevuje na dvou trzích na trhu statků a služeb a na trhu výrobních faktorů. Firma se musí rozhodnout co a kolik bude vyrábět, jakou určí cenu a jakou kombinaci a jakým množstvím výrobních faktorů bude firma vyrábět. Základem je porovnání nákladů s efektem.
V krátkém období - může firma ovlivnit pouze množství některých inputů. Může zvyšovat objem produkce, ale jen v rozsahu, který jim dovolují výrobní kapacity. Existuje tedy alespoň jeden fixní výrobní faktor.
V dlouhém období - jsou všechny inputy proměnlivé, firma může rozšiřovat výrobní kapacity.
Velmi krátké období - firma nemůže měnit produkci.
Velmi dlouhé období -promítá se vliv vědeckého pokroku.
Celkový zisk firmy je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady.
EDP je rovna 1 = ..... Grafické projevy viz příloha.
Dokonale elastická poptávka EDP = nekonečno. Za určitou cenu se prodá jakékoli množství zboží.
Dokonale neelastická poptávka EDP = 0. Množství se nemění s cenou.
Faktory ovlivňující elasticitu: povaha potřeb, podíl výdajů na celkových výdajích, existence a dostupnost substitutů, čas.
Podobně jako, cenovou elasticitu, můžeme vyjádřit i důchodovou a křížovou elasticitu. Zde místo ceny použijeme procentní změnu důchodu, v druhém případě obrátíme poměr.
2. Produkční analýza, náklady firmy a zisk:
Předpoklady teorie firmy:
Firma při svém rozhodování vychází z požadavku maximalizace zisku. Firma se objevuje na dvou trzích na trhu statků a služeb a na trhu výrobních faktorů. Firma se musí rozhodnout co a kolik bude vyrábět, jakou určí cenu a jakou kombinaci a jakým množstvím výrobních faktorů bude firma vyrábět. Základem je porovnání nákladů s efektem.
V krátkém období - může firma ovlivnit pouze množství některých inputů. Může zvyšovat objem produkce, ale jen v rozsahu, který jim dovolují výrobní kapacity. Existuje tedy alespoň jeden fixní výrobní faktor.
V dlouhém období - jsou všechny inputy proměnlivé, firma může rozšiřovat výrobní kapacity.
Velmi krátké období - firma nemůže měnit produkci.
Velmi dlouhé období -promítá se vliv vědeckého pokroku.
Celkový zisk firmy je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady.
Teorie produktu, produkční funkce:
Produkční funkce - udává jaký maximální objem produkce může firma, při dané technologii a při daných výrobních faktorech, vyrobit v určitém období. Říká se, že výroba je efektivní:
- omezení určitého množství výr. faktoru povede ke snížení objemu produkce.
- technologie jež je vtělena do výr. faktorů je konstantní.
-technologie a ceny výr. faktorů jsou výrobci známi a výrobce je přijímá.
Produkční funkci můžeme vyjádřit: slovně, graficky, rovnicí, tabulkou. Produkční funkce vyjádřená rovnicí: Q = f( F1,F2,...,Fn ) Q- objem produkce, F1...Fn- množství výrobních faktorů.
Náklady v krátkém období:
Celkový objem produkce vyrobený určitým množstvím výr. faktorů nazýváme celkový fysický produkt (TPP). Měříme jej ve fysických jednotkách ( křivka viz příloha ).
Průměrný fysický produkt ( APP) je objem produkce připadající na jednotku inputu.
Mezní fysický produkt ( MPP) je změna objemu produkce vyvolaná změnou množství inputu o jednotku. Růst celkového fysického produktu se s růstem množství inputu zpomaluje, může i klesat. Křivku MPP můžeme rozdělit do tří částí:
- zpočátku MPP roste = TPP roste rychleji než množství používaného inputu.
- pak MPP klesá = TPP roste pomaleji než množství používaného inputu.
- MPP je záporný = TPP klesá.
Průběh těchto křivek zapříčiňuje zákon klesajících výnosů. Podle něj se s růstem množství jednoho inputu jeho mezní výnosy snižují.
- omezení určitého množství výr. faktoru povede ke snížení objemu produkce.
- technologie jež je vtělena do výr. faktorů je konstantní.
-technologie a ceny výr. faktorů jsou výrobci známi a výrobce je přijímá.
Produkční funkci můžeme vyjádřit: slovně, graficky, rovnicí, tabulkou. Produkční funkce vyjádřená rovnicí: Q = f( F1,F2,...,Fn ) Q- objem produkce, F1...Fn- množství výrobních faktorů.
Náklady v krátkém období:
Celkový objem produkce vyrobený určitým množstvím výr. faktorů nazýváme celkový fysický produkt (TPP). Měříme jej ve fysických jednotkách ( křivka viz příloha ).
Průměrný fysický produkt ( APP) je objem produkce připadající na jednotku inputu.
Mezní fysický produkt ( MPP) je změna objemu produkce vyvolaná změnou množství inputu o jednotku. Růst celkového fysického produktu se s růstem množství inputu zpomaluje, může i klesat. Křivku MPP můžeme rozdělit do tří částí:
- zpočátku MPP roste = TPP roste rychleji než množství používaného inputu.
- pak MPP klesá = TPP roste pomaleji než množství používaného inputu.
- MPP je záporný = TPP klesá.
Průběh těchto křivek zapříčiňuje zákon klesajících výnosů. Podle něj se s růstem množství jednoho inputu jeho mezní výnosy snižují.
Změna cen ostatních statků
a) pokud se jedná o substitut a vzroste jeho cena, pak klesne jeho poptávané množství a vzroste poptávané množství našeho statku při každé úrovni ceny.
b) pokud se jedná o komplement a vzroste jeho cena, pak klesne jeho poptávané množství a klesne také poptávané množství našeho statku při každé úrovni ceny.
c) pokud se jedná o navzájem nezávislé statky, pak se navzájem vůbec neovlivňují.
Tržní poptávka:
Tržní poptávka je součtem poptávky jednotlivých spotřebitelů, je součtem individuálních poptávkových křivek. Faktory ovlivňující poptávku : množství spotřebitelů ( posun celé křivky ); změny ceny - posun po křivce tržní poptávky - změnou individuální poptávky jednotlivých spotřebitelů, změnou počtu spotřebitelů.
Agregátní poptávka:
Je dána součtem tržních poptávek na všech dílčích trzích. Jedná se o tržní poptávku po všech zbožích.
Elasticita poptávky:
Udává vztah mezi změnou ceny a změnou poptávaného množství daného statku.
Cenová elasticita poptávky - se vyjadřuje jako poměr procentních změn v objemu poptávaného zboží k procentním změnám cen EDP.
EDP je menší než 1 = neelastická poptávka. Změna ceny vyvolá menší procentní změnu ( popř. žádnou u dokonale neelastické popt. ) množství.
b) pokud se jedná o komplement a vzroste jeho cena, pak klesne jeho poptávané množství a klesne také poptávané množství našeho statku při každé úrovni ceny.
c) pokud se jedná o navzájem nezávislé statky, pak se navzájem vůbec neovlivňují.
Tržní poptávka:
Tržní poptávka je součtem poptávky jednotlivých spotřebitelů, je součtem individuálních poptávkových křivek. Faktory ovlivňující poptávku : množství spotřebitelů ( posun celé křivky ); změny ceny - posun po křivce tržní poptávky - změnou individuální poptávky jednotlivých spotřebitelů, změnou počtu spotřebitelů.
Agregátní poptávka:
Je dána součtem tržních poptávek na všech dílčích trzích. Jedná se o tržní poptávku po všech zbožích.
Elasticita poptávky:
Udává vztah mezi změnou ceny a změnou poptávaného množství daného statku.
Cenová elasticita poptávky - se vyjadřuje jako poměr procentních změn v objemu poptávaného zboží k procentním změnám cen EDP.
EDP je menší než 1 = neelastická poptávka. Změna ceny vyvolá menší procentní změnu ( popř. žádnou u dokonale neelastické popt. ) množství.
Odvození křivky poptávky
- změna ceny zboží X při nezměněné ceně zboží Y a nezměněném disponibilním důchodu spotřebitele ovlivní sklon linie příjmu. Známe-li cenu a množství zboží X můžeme odvodit křivku poptávky.
Faktory ovlivňující poptávku - změna ceny statku celkový efekt této změny můžeme rozložit na substituční a důchodový efekt.
Substituční efekt - vzroste-li cena nějakého statku, ten se stává dražším a spotřebitel dává přednost spotřebě statku jiného.
Důchodový efekt - vzroste-li cena nějakého zboží, můžeme si za stejný nominální důchod koupit méně tohoto statku, to znamená, že klesá reálný důchod.
-změna nominálního důchodu - vzroste-li nominální důchod za jinak nezměněných podmínek, můžeme si při jakékoli úrovni ceny koupit větší množství daného statku. Křivka poptávky se posouvá nahoru a doprava.
a) pro normální zboží s růstem důchodu roste poptávka
b) pro nezbytné zboží bude reakce menší c) pro luxusní statky bude reakce velmi intensivní
d) pro méněcenné statky bude poptávka s růstem důchodu klesat.
Faktory ovlivňující poptávku - změna ceny statku celkový efekt této změny můžeme rozložit na substituční a důchodový efekt.
Substituční efekt - vzroste-li cena nějakého statku, ten se stává dražším a spotřebitel dává přednost spotřebě statku jiného.
Důchodový efekt - vzroste-li cena nějakého zboží, můžeme si za stejný nominální důchod koupit méně tohoto statku, to znamená, že klesá reálný důchod.
-změna nominálního důchodu - vzroste-li nominální důchod za jinak nezměněných podmínek, můžeme si při jakékoli úrovni ceny koupit větší množství daného statku. Křivka poptávky se posouvá nahoru a doprava.
a) pro normální zboží s růstem důchodu roste poptávka
b) pro nezbytné zboží bude reakce menší c) pro luxusní statky bude reakce velmi intensivní
d) pro méněcenné statky bude poptávka s růstem důchodu klesat.
Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu neměřitelnosti užitku:
Vycházíme z toho, že spotřebitel je schopen vyjádřit své preference a sestavit tzv. preferenční stupnici.
Indiferenční analýza:
Východiskem této analýzy je indiferenční soubor. To jest soubor spotřebitelských kombinací, z nichž každá přináší stejný užitek, a žádný prvek souboru proto není preferován před ostatními. Indiferenční soubor můžeme znázornit pomocí indiferenční křivky ( viz příloha 4 ). Pro každou dvojici lze nakreslit celou řadu křivek. Jednotlivé křivky se od sebe liší užitkem kombinací. Soubor indiferenčních křivek dvou zboží nazýváme indiferenční mapou. Čím je křivka vzdálenější od počátku ( po linii 45° ) tím je MU kombinace větší.
Zákon substituce -Konvexní tvar I- křivky vyplývá ze zákona klesajícího mezního užitku. Pokud je statek X vzácný, potom je spotřebitel ochoten vzdát se více jednotek statku Y, aby získal jednu jednotku statku X. Zákon substituce říká, že vzácnější zboží má větší relativní hodnotu substituce. Jeho mezní užitek roste ve vztahu k meznímu užitku zboží, které se stává hojnějším. Poměr v němž jsou zboží nahrazována nazýváme mezní mírou substituce (MRS). Vzorec viz příloha.
Linie příjmu - zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží. Rovnice viz příloha.
Rovnováha spotřebitele - se nachází v bodě, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky. Platí vzorec viz příloha.
Indiferenční analýza:
Východiskem této analýzy je indiferenční soubor. To jest soubor spotřebitelských kombinací, z nichž každá přináší stejný užitek, a žádný prvek souboru proto není preferován před ostatními. Indiferenční soubor můžeme znázornit pomocí indiferenční křivky ( viz příloha 4 ). Pro každou dvojici lze nakreslit celou řadu křivek. Jednotlivé křivky se od sebe liší užitkem kombinací. Soubor indiferenčních křivek dvou zboží nazýváme indiferenční mapou. Čím je křivka vzdálenější od počátku ( po linii 45° ) tím je MU kombinace větší.
Zákon substituce -Konvexní tvar I- křivky vyplývá ze zákona klesajícího mezního užitku. Pokud je statek X vzácný, potom je spotřebitel ochoten vzdát se více jednotek statku Y, aby získal jednu jednotku statku X. Zákon substituce říká, že vzácnější zboží má větší relativní hodnotu substituce. Jeho mezní užitek roste ve vztahu k meznímu užitku zboží, které se stává hojnějším. Poměr v němž jsou zboží nahrazována nazýváme mezní mírou substituce (MRS). Vzorec viz příloha.
Linie příjmu - zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží. Rovnice viz příloha.
Rovnováha spotřebitele - se nachází v bodě, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky. Platí vzorec viz příloha.
Rovnováha spotřebitele
- zákon rovnosti mezních užitků tvrdí, že každý statek je poptáván až do té doby dokud je mezní užitek poslední koruny, která na něj byla vynaložena, přesně stejný jako mezní užitek poslední koruny vynaložené na jakékoli jiné zboží. Optimální množství při nákupu = MU=P. Podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost mezních užitků všech spotřebovávaných zboží ve vztahu k jejich cenám. (MU1/p1=MU2/p2 = . . . = MUx/px ).
Spotřebitel se na trhu více statků dostane do optima tehdy, když v rámci svého důchodového omezení nemůže zvýšit celkovou užitečnost, tím, že by zvětšil spotřebu jednoho statku a omezil spotřebu statku jiného.
Odvození křivky poptávky - z výše uvedeného vyplývá, že změní-li se cena, změní se poptávané množství, protože dojde k výkyvu v rovnosti MU a p. Jestliže cena zboží vzroste, pak mezní užitek tohoto zboží ve vztahu k ceně bude menší než jiných zboží, spotřebitel není v rovnováze, a proto bude poptávat menší množství tohoto zboží. Takže z toho plyne, že při růstu ceny zboží klesá poptávané množství tohoto zboží a naopak. Pro každou úroveň ceny existuje poptávané množství, odpovídající rovnováze spotřebitele. Grafickým znázorněním této skutečnosti je " křivka poptávky ". Body na této křivce jsou body rovnováhy spotřebitele. Tato křivka je tedy totožná s křivkou mezního užitku ( měřeného v peněžních jednotkách ).
Spotřebitel se na trhu více statků dostane do optima tehdy, když v rámci svého důchodového omezení nemůže zvýšit celkovou užitečnost, tím, že by zvětšil spotřebu jednoho statku a omezil spotřebu statku jiného.
Odvození křivky poptávky - z výše uvedeného vyplývá, že změní-li se cena, změní se poptávané množství, protože dojde k výkyvu v rovnosti MU a p. Jestliže cena zboží vzroste, pak mezní užitek tohoto zboží ve vztahu k ceně bude menší než jiných zboží, spotřebitel není v rovnováze, a proto bude poptávat menší množství tohoto zboží. Takže z toho plyne, že při růstu ceny zboží klesá poptávané množství tohoto zboží a naopak. Pro každou úroveň ceny existuje poptávané množství, odpovídající rovnováze spotřebitele. Grafickým znázorněním této skutečnosti je " křivka poptávky ". Body na této křivce jsou body rovnováhy spotřebitele. Tato křivka je tedy totožná s křivkou mezního užitku ( měřeného v peněžních jednotkách ).
1. Chování spotřebitele a formování poptávky:
Užitečnost a její měření:
Užitek - subjektivní pocit uspokojení potřeb spotřebitele.
Celkový užitek - vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby. Je závislý na objemu spotřebovávaného zboží a zvyšuje se s růstem jeho množství. Závisí též na kvalitě zboží . . ..
Vliv mají i preference spotřebitele.
Mezní užitek - udává o kolik se zvýší celková užitečnost, zvýší-li se spotřeba o jednu dodatečnou jednotku. Je závislý na - a) významu a intenzitě spotřeby ( naléhavá potřeba = velký mezní užitek)
b) disponibilním množství (čím vzácnější zboží, tím větší mezní užitek)
Zákon klesajícího mezního užitku -roste-li množství spotřebovávaného statku jeho mezní užitek obvykle klesá. Z toho vyplývá, že nejvyšší užitek přinese první spotřebovaná jednotka.
Vztah celkového a mezního užitku - celkový užitek určitého množství zboží je dán maximální peněžní částkou, kterou je za ně spotřebitel ochoten zaplatit mezní užitek je určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další jednotky zboží.
Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu přímé měřitelnosti užitečnosti:
Spotřebitel či spotřebitelka se snaží maximalizovat svůj užitek. Spotřebitel srovnává mezní užitek z nákupu a spotřeby s cenou. MU je větší než cena = nakoupí apod..
Užitek - subjektivní pocit uspokojení potřeb spotřebitele.
Celkový užitek - vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby. Je závislý na objemu spotřebovávaného zboží a zvyšuje se s růstem jeho množství. Závisí též na kvalitě zboží . . ..
Vliv mají i preference spotřebitele.
Mezní užitek - udává o kolik se zvýší celková užitečnost, zvýší-li se spotřeba o jednu dodatečnou jednotku. Je závislý na - a) významu a intenzitě spotřeby ( naléhavá potřeba = velký mezní užitek)
b) disponibilním množství (čím vzácnější zboží, tím větší mezní užitek)
Zákon klesajícího mezního užitku -roste-li množství spotřebovávaného statku jeho mezní užitek obvykle klesá. Z toho vyplývá, že nejvyšší užitek přinese první spotřebovaná jednotka.
Vztah celkového a mezního užitku - celkový užitek určitého množství zboží je dán maximální peněžní částkou, kterou je za ně spotřebitel ochoten zaplatit mezní užitek je určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další jednotky zboží.
Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu přímé měřitelnosti užitečnosti:
Spotřebitel či spotřebitelka se snaží maximalizovat svůj užitek. Spotřebitel srovnává mezní užitek z nákupu a spotřeby s cenou. MU je větší než cena = nakoupí apod..
Do rejstříku se zapisují:
a) obchodní společnosti
b) družstva
c) ostatní právnické osoby (státní podniky, středisko cenných papírů, státní peněžní ústavy, ČTK, české dráhy, fondy {pozemkový}, fyzické osoby mající licenci pro rozhlasové a televizní vysílání)
d) zahraniční osoby podnikající na území ČR
e) fyzické osoby
- podnikatelé na vlastní žádost: zahraniční činnost, odštěpný závod, sdružení a církve
- zvláštních ustanovení: průmyslový způsob podnikání nebo čistý obrat za 2 roky 40 000 000,-)
Do rejstříku se nezapisují:
- obce, ČNB, VZP – pojišťovny, ČTK
- politické strany a nadace, sdružení občanů a hnutí (podnikají pouze majetkových vkladem do OS)
- PO vyloučeny z živnostenského zákona
- samostatně hospodařící rolníci (mohou se zapsat do OR)
Podnik (=věc hromadná)
Soubor hmotných, ale i osobních a nehmotných složek podnikání.
- k podniku náleží věci, práva + jiné majetkové hodnoty patřící podnikateli a sloužící k provozování činnosti
Hodnota podniku
- určujeme ji oceněním (3) složek podniku
- = ZC věcných prostředků + os. složky (struktura a kval. stupeň zaměstnanců + nehmotná práva
- podnik může být předmětem koupě a prodeje
- může být vložen jako vklad do společnosti
Organizační složky podniku
1. odštěpný závod (zapsaný v OR, vedoucí závodu jedná jménem podnikatele)
2. provozovna – zapisuje-li se v OR
Provozovna je prostor, ve kterém je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Musí být označena obchodním jménem podnikatele.
b) družstva
c) ostatní právnické osoby (státní podniky, středisko cenných papírů, státní peněžní ústavy, ČTK, české dráhy, fondy {pozemkový}, fyzické osoby mající licenci pro rozhlasové a televizní vysílání)
d) zahraniční osoby podnikající na území ČR
e) fyzické osoby
- podnikatelé na vlastní žádost: zahraniční činnost, odštěpný závod, sdružení a církve
- zvláštních ustanovení: průmyslový způsob podnikání nebo čistý obrat za 2 roky 40 000 000,-)
Do rejstříku se nezapisují:
- obce, ČNB, VZP – pojišťovny, ČTK
- politické strany a nadace, sdružení občanů a hnutí (podnikají pouze majetkových vkladem do OS)
- PO vyloučeny z živnostenského zákona
- samostatně hospodařící rolníci (mohou se zapsat do OR)
Podnik (=věc hromadná)
Soubor hmotných, ale i osobních a nehmotných složek podnikání.
- k podniku náleží věci, práva + jiné majetkové hodnoty patřící podnikateli a sloužící k provozování činnosti
Hodnota podniku
- určujeme ji oceněním (3) složek podniku
- = ZC věcných prostředků + os. složky (struktura a kval. stupeň zaměstnanců + nehmotná práva
- podnik může být předmětem koupě a prodeje
- může být vložen jako vklad do společnosti
Organizační složky podniku
1. odštěpný závod (zapsaný v OR, vedoucí závodu jedná jménem podnikatele)
2. provozovna – zapisuje-li se v OR
Provozovna je prostor, ve kterém je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Musí být označena obchodním jménem podnikatele.
Všeobecné podmínky pro FO a PO
a) 18 let
b) způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu
c) trestní bezúhonnost
d) doklad o daňových nedoplatcích vůči úřadům státu
3. Obchodní zákoník 513/91 Sb.
Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Podnikatel
a) osoby zapsané v obchodním rejstříku (převážně PO)
b) osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění (FO)
c) osoby podnikající na základě zvláštního oprávnění (co není živnost)
d) fyzické osoby provozující zemědělskou činnost
Evidence podnikatele
- obchodní rejstřík (OR) – rejstříkový soud
- živnostenský rejstřík (ŽR)
- obecní úřad (zemědělci)
Obchodní rejstřík
- výmaz pouze ve stanovených případech, jinak nelze
- obchodní společnosti a družstva, jiné PO (státní podniky)
b) způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu
c) trestní bezúhonnost
d) doklad o daňových nedoplatcích vůči úřadům státu
3. Obchodní zákoník 513/91 Sb.
Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Podnikatel
a) osoby zapsané v obchodním rejstříku (převážně PO)
b) osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění (FO)
c) osoby podnikající na základě zvláštního oprávnění (co není živnost)
d) fyzické osoby provozující zemědělskou činnost
Evidence podnikatele
- obchodní rejstřík (OR) – rejstříkový soud
- živnostenský rejstřík (ŽR)
- obecní úřad (zemědělci)
Obchodní rejstřík
- výmaz pouze ve stanovených případech, jinak nelze
- obchodní společnosti a družstva, jiné PO (státní podniky)
1cv. Podnikání
1. Občanský zákoník 40/64 Sb.
Právnická osoba
a) sdružení FO a PO (církve, politické strany, společnosti, družstvo)
b) účelová sdružení majetku (nadace a fondy)
c) jednotky územní samosprávy (obce)
d) jiné (příspěvkové a rozpočtové organizace)
2. Živnostenský zákon 455/91 Sb.
- užší pojetí
Živností není:
a) vyhrazeny státu nebo určité PO (Pošta, tabák a lihoviny)
b) činnost nenaplňující všechny znaky podnikání, tj. využívání duševní a tvůrčí činnosti chráněné autorskými právy (umělecká díla, průmyslové vzory, vynálezy, zlepšovací návrhy, restaurování památek)
c) FO a PO oprávněny k podnikání zvláštním předpisem
- PO: banky, pojišťovny, penzijní fondy, dráha, tele-komunikace, rozhlas a televize, elektrárny;
- FO: právníci, lékaři, auditoři, makléři, znalci a tlumočníci)
d) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor není živností (jsou zajištěny základní služby jako: dodávka energie, vody, plynu, topení, odvoz odpadu), pronájem by se stal živností, pokud by byly poskytovány vedle pronájmu i jiné služby (praní, vaření, žehlení, úklid)
Právnická osoba
a) sdružení FO a PO (církve, politické strany, společnosti, družstvo)
b) účelová sdružení majetku (nadace a fondy)
c) jednotky územní samosprávy (obce)
d) jiné (příspěvkové a rozpočtové organizace)
2. Živnostenský zákon 455/91 Sb.
- užší pojetí
Živností není:
a) vyhrazeny státu nebo určité PO (Pošta, tabák a lihoviny)
b) činnost nenaplňující všechny znaky podnikání, tj. využívání duševní a tvůrčí činnosti chráněné autorskými právy (umělecká díla, průmyslové vzory, vynálezy, zlepšovací návrhy, restaurování památek)
c) FO a PO oprávněny k podnikání zvláštním předpisem
- PO: banky, pojišťovny, penzijní fondy, dráha, tele-komunikace, rozhlas a televize, elektrárny;
- FO: právníci, lékaři, auditoři, makléři, znalci a tlumočníci)
d) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor není živností (jsou zajištěny základní služby jako: dodávka energie, vody, plynu, topení, odvoz odpadu), pronájem by se stal živností, pokud by byly poskytovány vedle pronájmu i jiné služby (praní, vaření, žehlení, úklid)
Možnosti podniku směřujícího k úpadku:
1. prodej podniku
- zásada prodeje ve správném okamžiku (včas)
- zásada prodeje podniku jako celku (vyšší cena)
- měli bychom zvážit, zda příjem z prodeje pokryje závazky
2. fúze = zánik bez likvidace
- jako právní subjekt zanikne, ale fyzicky existuje dále
3. zánik s likvidací podle obchodního zákona
- vstup podniku do likvidace se zapisuje v obchodním rejstříku
- od data zápisu jedná jménem podniku „likvidátor“
Likvidací rozumíme vypořádání všech podílů společnosti po jejím zrušení a je předpokladem pro zánik.
4. konkurz
- když likvidátor zjistí stav předlužení podá návrh na konkurz
- jde rovněž o likvidaci, ale za situace, kdy podnik již disponuje menším majetkem než jsou jeho závazky
- postup je podle zákona o konkurzu a vyrovnání
- návrh na konkurz může podat věřitel nebo dlužník a rozhodne o něm soud
- po prohlášení konkursu musí být konkurzní majetková podstata zpeněžena (veřejná vražda)
- prohlášení konkurzu je v zásadě nevýhodné pro úpadce (dlužníka) z finančních důvodů a věřitele z důvodu pořadí uspokojování věřitelů
5. vzájemné vyrovnání na návrh úpadce (dlužníka) za stejných podmínek jako je vyhlášení konkurzu, který ale není prohlášen
- zásada prodeje ve správném okamžiku (včas)
- zásada prodeje podniku jako celku (vyšší cena)
- měli bychom zvážit, zda příjem z prodeje pokryje závazky
2. fúze = zánik bez likvidace
- jako právní subjekt zanikne, ale fyzicky existuje dále
3. zánik s likvidací podle obchodního zákona
- vstup podniku do likvidace se zapisuje v obchodním rejstříku
- od data zápisu jedná jménem podniku „likvidátor“
Likvidací rozumíme vypořádání všech podílů společnosti po jejím zrušení a je předpokladem pro zánik.
4. konkurz
- když likvidátor zjistí stav předlužení podá návrh na konkurz
- jde rovněž o likvidaci, ale za situace, kdy podnik již disponuje menším majetkem než jsou jeho závazky
- postup je podle zákona o konkurzu a vyrovnání
- návrh na konkurz může podat věřitel nebo dlužník a rozhodne o něm soud
- po prohlášení konkursu musí být konkurzní majetková podstata zpeněžena (veřejná vražda)
- prohlášení konkurzu je v zásadě nevýhodné pro úpadce (dlužníka) z finančních důvodů a věřitele z důvodu pořadí uspokojování věřitelů
5. vzájemné vyrovnání na návrh úpadce (dlužníka) za stejných podmínek jako je vyhlášení konkurzu, který ale není prohlášen
9.2. Sanace v a.s.
- musí probíhat podle stanovených pravidel zakotvených v obchodním zákoníku
- hlavním způsobem je tzv. čistá sanace (snížení základního jmění)
- snížení základního jmění z důvodu nenahraditelné ztráty (není rezervní fond), kterou nelze převést jako neuhrazenou do dalších let
- snížení lze provést jen do minimální zákonné výše (2 000 000 nebo 20 000 000)
a) snížení nominální hodnoty akcií (výměna, kótování)
b) vyjmutí určitého počtu akcií z oběhu, v prvé řadě těch, které drží a.s. (zaměstnanecké akcie)
à akcionáři jsou vyzvání k předložení akcií a vykoupení (konkrétně na valné hromadě)
Pravidla snížení základního kapitálu:
- schválení na valné hromadě
- musí být zveřejněn rozsah snížení základního kapitálu
- musí být informováni věřitelé
- zapisuje se do obchodního rejstříku
„Cílem je chránit věřitele a práva akcionářů“
- hlavním způsobem je tzv. čistá sanace (snížení základního jmění)
- snížení základního jmění z důvodu nenahraditelné ztráty (není rezervní fond), kterou nelze převést jako neuhrazenou do dalších let
- snížení lze provést jen do minimální zákonné výše (2 000 000 nebo 20 000 000)
a) snížení nominální hodnoty akcií (výměna, kótování)
b) vyjmutí určitého počtu akcií z oběhu, v prvé řadě těch, které drží a.s. (zaměstnanecké akcie)
à akcionáři jsou vyzvání k předložení akcií a vykoupení (konkrétně na valné hromadě)
Pravidla snížení základního kapitálu:
- schválení na valné hromadě
- musí být zveřejněn rozsah snížení základního kapitálu
- musí být informováni věřitelé
- zapisuje se do obchodního rejstříku
„Cílem je chránit věřitele a práva akcionářů“
Schémata sanace
1. snížení základního kapitálu o vykázanou ztrátu
2. snížení základního kapitálu o vyšší částku než je vykázaná ztráta à vytvoření kapitálové rezervy, z které se vytváří tzv. zisk ze sanace, kterého lze použít k úhradě závazků
3. prodej části dlouhodobého majetku za účelem získání finančních prostředků na neuhrazené závazky
4. snížení základního kapitálu o vykázanou ztrátu a současné zvýšení základního kapitálu emisí nových akcií
- společnost vykázala ztrátu a její důsledky nesou stávající akcionáři snížením základního kapitálu, přičemž další růst podniku se nastartuje programem a emisí nových akcií
V osobních společnostech a u jednotlivců podnikatelů probíhá sanace způsobem prodeje majetku.
9.3. Zánik
- buď na základě obchodního zákoníku nebo podle zákona o konkursu a vyrovnání
a) dobrovolně (rozhodnutím)
o uplynutím doby, na kterou byla společnost založena
o splněním účelu, pro který byla založena
o dobrovolné rozhodnutí
o úmrtí vlastníka
o přeměna podniku
b) nuceně
o rozhodnutím soudu
o prohlášením konkurzu
2. snížení základního kapitálu o vyšší částku než je vykázaná ztráta à vytvoření kapitálové rezervy, z které se vytváří tzv. zisk ze sanace, kterého lze použít k úhradě závazků
3. prodej části dlouhodobého majetku za účelem získání finančních prostředků na neuhrazené závazky
4. snížení základního kapitálu o vykázanou ztrátu a současné zvýšení základního kapitálu emisí nových akcií
- společnost vykázala ztrátu a její důsledky nesou stávající akcionáři snížením základního kapitálu, přičemž další růst podniku se nastartuje programem a emisí nových akcií
V osobních společnostech a u jednotlivců podnikatelů probíhá sanace způsobem prodeje majetku.
9.3. Zánik
- buď na základě obchodního zákoníku nebo podle zákona o konkursu a vyrovnání
a) dobrovolně (rozhodnutím)
o uplynutím doby, na kterou byla společnost založena
o splněním účelu, pro který byla založena
o dobrovolné rozhodnutí
o úmrtí vlastníka
o přeměna podniku
b) nuceně
o rozhodnutím soudu
o prohlášením konkurzu
Příčiny hospodářských problémů:
VNITŘNÍ
- zaostalá úroveň výroby
- špatná organizační struktura
- chybná finanční a odpisová politika (zrychlené odepisování může přivést podnik do ztráty)
- nedostatečný odbyt
VNĚJŠÍ
- vývoj světové ekonomiky
- změna politické situace, hospodářské politiky (firmy obchodující s přímotopy měli po změně energetické politiky problémy)
- změny v poptávce
- nové technologie
Pokud podnik spěje k úpadkům, měl by situaci analyzovat a následně hospodářské potíže řešit.
Řešení podle úrovně:
1. dohoda o odkladu placení závazků
2. sanace
- čistá (snížení základního kapitálu)
- formou získání dodatečných finančních zdrojů
- emise akcií
3. Fúze
- splynutí s ekonomicky silnějším podnikem a zánik problémového podniku bez likvidace
- předpokladem fůze podniku je, že stále ještě má perspektivní výrobní program, pozici na trhu
- Př.: podnik se zaměří na vývoj výrobku (předpoklad se liší od skutečnosti), výrobek je dokončen, ale podnik nemá na jeho výrobu
4. Transformace
- změna jedné právní formy do druhé při zásadní změně podmínek (osobní společnosti na kapitálové)
- zaostalá úroveň výroby
- špatná organizační struktura
- chybná finanční a odpisová politika (zrychlené odepisování může přivést podnik do ztráty)
- nedostatečný odbyt
VNĚJŠÍ
- vývoj světové ekonomiky
- změna politické situace, hospodářské politiky (firmy obchodující s přímotopy měli po změně energetické politiky problémy)
- změny v poptávce
- nové technologie
Pokud podnik spěje k úpadkům, měl by situaci analyzovat a následně hospodářské potíže řešit.
Řešení podle úrovně:
1. dohoda o odkladu placení závazků
2. sanace
- čistá (snížení základního kapitálu)
- formou získání dodatečných finančních zdrojů
- emise akcií
3. Fúze
- splynutí s ekonomicky silnějším podnikem a zánik problémového podniku bez likvidace
- předpokladem fůze podniku je, že stále ještě má perspektivní výrobní program, pozici na trhu
- Př.: podnik se zaměří na vývoj výrobku (předpoklad se liší od skutečnosti), výrobek je dokončen, ale podnik nemá na jeho výrobu
4. Transformace
- změna jedné právní formy do druhé při zásadní změně podmínek (osobní společnosti na kapitálové)
9. SANACE a ZÁNIK PODNIKU
9.1. Krizový vývoj podniku
9.2. Sanace
9.3. Zánik
9.1. Krizový vývoj podniku
- podniky v tržním hospodářství čelí znakům úpadku
1. pokles tržeb a rentability
- růst nákladů, pokles cash-flow
2. růst úvěrového zatížení
- obtížný přístup k cizím zdrojům
- růst úrokových sazeb
3. závazky nejsou uhrazovány v době splatnosti
- omezování některých nákladů (zemědělci reagují na pokles poptávky omezením nákladů za průmyslová hnojiva)
- výprodej zásob (rozprodej)
4. vykázání ztráty
- hrazena z rezervního fondu
5. vykázání neuhraditelné ztráty
- nástup sanace
Sanace je soubor opatření vedení podniku, jejichž smyslem je zásadní finanční ozdravení podniku a obnova výkonnosti.
9.2. Sanace
9.3. Zánik
9.1. Krizový vývoj podniku
- podniky v tržním hospodářství čelí znakům úpadku
1. pokles tržeb a rentability
- růst nákladů, pokles cash-flow
2. růst úvěrového zatížení
- obtížný přístup k cizím zdrojům
- růst úrokových sazeb
3. závazky nejsou uhrazovány v době splatnosti
- omezování některých nákladů (zemědělci reagují na pokles poptávky omezením nákladů za průmyslová hnojiva)
- výprodej zásob (rozprodej)
4. vykázání ztráty
- hrazena z rezervního fondu
5. vykázání neuhraditelné ztráty
- nástup sanace
Sanace je soubor opatření vedení podniku, jejichž smyslem je zásadní finanční ozdravení podniku a obnova výkonnosti.
a) Metoda čisté současné hodnoty investic
- je-li kladná, vyjadřuje čistý přínos investic
- základní hodnota je 0
ČSHI = SHP – K K … kapitálové výdaje
Index ČSHI
- základní hodnota je 1, jedná se o relativní ukazatel
Index ČSHI =
b) metoda vnitřního výnosového procenta
- spočívá v nalezení diskontní sazby (i), při které SHP = K nebo SHP – K = 0; čili ČSHI = 0
- při výpočtu i postupujeme metodou pokusů (snižujeme rozdíl levé a pravé strany, až se rovnají nebo je jejich rozdíl nula)
Postup:
- zvolíme nižší i, při které ČSHI+ je kladná
- dále zvolíme vyšší i, při které ČSHI- je záporná
- dopočet VVP provedeme lineární interpolací
10 % 0 9 %
- počítáme pokusem, protože jsou vztahy nelineární
- VVP je velice oblíbeným ukazatelem
- když bude investice financovaná z VLK, pak VVP má být vyšší než požadovaná výnosnost VLK
- když bude investice financovaná z CK, pak VVP má být vyšší než úroková míra úvěru
Obě metody VVP i ČSHI vycházejí ze stejného principu. Rozdíl je, že ČSHI počítáme s danou i a u VVP vycházíme z předpokladu ČSHI = 0 a i hledáme.
Hodnocení investičních variant
- když existuje pouze jedna možnost investování kapitálu, tak se rozhodujeme, zda zamítnout nebo přijmout
- když existuje více možností investování kapitálu, pak mohou nastat dvě situace
o kapitál stačí pouze na jednu akci, která je z nabízených variant nejvýhodnější
o kapitál stačí na více akcí, a proto musíme stanovit pořadí výhodnost
- základní hodnota je 0
ČSHI = SHP – K K … kapitálové výdaje
Index ČSHI
- základní hodnota je 1, jedná se o relativní ukazatel
Index ČSHI =
b) metoda vnitřního výnosového procenta
- spočívá v nalezení diskontní sazby (i), při které SHP = K nebo SHP – K = 0; čili ČSHI = 0
- při výpočtu i postupujeme metodou pokusů (snižujeme rozdíl levé a pravé strany, až se rovnají nebo je jejich rozdíl nula)
Postup:
- zvolíme nižší i, při které ČSHI+ je kladná
- dále zvolíme vyšší i, při které ČSHI- je záporná
- dopočet VVP provedeme lineární interpolací
10 % 0 9 %
- počítáme pokusem, protože jsou vztahy nelineární
- VVP je velice oblíbeným ukazatelem
- když bude investice financovaná z VLK, pak VVP má být vyšší než požadovaná výnosnost VLK
- když bude investice financovaná z CK, pak VVP má být vyšší než úroková míra úvěru
Obě metody VVP i ČSHI vycházejí ze stejného principu. Rozdíl je, že ČSHI počítáme s danou i a u VVP vycházíme z předpokladu ČSHI = 0 a i hledáme.
Hodnocení investičních variant
- když existuje pouze jedna možnost investování kapitálu, tak se rozhodujeme, zda zamítnout nebo přijmout
- když existuje více možností investování kapitálu, pak mohou nastat dvě situace
o kapitál stačí pouze na jednu akci, která je z nabízených variant nejvýhodnější
o kapitál stačí na více akcí, a proto musíme stanovit pořadí výhodnost
8.2. Metody hodnocení investic
a) metoda výnosnosti investic (rentabilita)
- statický ukazatel, který neuvažuje s rozložením čistého zisku v čase
- vypočítáme ji ze vzorce (f čistý roční zisk/K)
b) metoda doby návratnosti, splatnosti
- počet let, za které se kapitálový výdaj splatí očekávanými příjmy z investic
1. pokud očekávané příjmy jsou v každém roce stejné:
(K – jednorázové náklady na investici)
Ds = --------------------------------------
(roční částka očekávaných příjmů)
2. pokud očekávané příjmy jsou v jednotlivých letech různé:
- zjistíme postupným načítáním předpokládaných ročních příjmů tak dlouho, až se částka rovná kapitálovým výdajům
Vylepšení
zahrnutím faktoru času je výpočet, kdy se pracuje s diskontovanými hodnotami očekávaných příjmů
- stanovíme nejprve současnou hodnotu
- kumulujeme až se åSHP = výnosům z kapitálu
- doba splatnosti by měla být, co nejnižší a < než doba splácení investice
- statický ukazatel, který neuvažuje s rozložením čistého zisku v čase
- vypočítáme ji ze vzorce (f čistý roční zisk/K)
b) metoda doby návratnosti, splatnosti
- počet let, za které se kapitálový výdaj splatí očekávanými příjmy z investic
1. pokud očekávané příjmy jsou v každém roce stejné:
(K – jednorázové náklady na investici)
Ds = --------------------------------------
(roční částka očekávaných příjmů)
2. pokud očekávané příjmy jsou v jednotlivých letech různé:
- zjistíme postupným načítáním předpokládaných ročních příjmů tak dlouho, až se částka rovná kapitálovým výdajům
Vylepšení
zahrnutím faktoru času je výpočet, kdy se pracuje s diskontovanými hodnotami očekávaných příjmů
- stanovíme nejprve současnou hodnotu
- kumulujeme až se åSHP = výnosům z kapitálu
- doba splatnosti by měla být, co nejnižší a < než doba splácení investice
Postup:
1. Určení jednorázových nákladů na investici
- jednorázové náklady na investici jsou součtem výdajů kapitálových a ostatních (výdaje na pozemky, stroje, zařízení, trvale vázaný OM, vývoj, zaškolení)
Kapitálový výdaj
- doba návratnosti delší než 1 rok
- odhad je poměrně přesný pokud jde o investiční náklady na stroje a výrobní zařízení a jsou v podstatě tvořeny z ceny pořízení + dopravné + montáž +…
Odhad ostatních nákladů
- složitější odhad, který se často liší od skutečnosti
- stavební práce, výzkum a vývoj, školení
2. Odhad očekávaných příjmů z investic
- hlavními složkami je čistý zisk a odpisy z investice
- vycházíme z odhadu budoucích tržeb a předpokládaných Q a p
- odhad nákladů zjistíme sestavením předběžné kalkulace
- tržby mínus náklady, tedy po zdanění
- roční očekávané příjmy = roční ČZ a roční odpisy
- jednorázové náklady na investici jsou součtem výdajů kapitálových a ostatních (výdaje na pozemky, stroje, zařízení, trvale vázaný OM, vývoj, zaškolení)
Kapitálový výdaj
- doba návratnosti delší než 1 rok
- odhad je poměrně přesný pokud jde o investiční náklady na stroje a výrobní zařízení a jsou v podstatě tvořeny z ceny pořízení + dopravné + montáž +…
Odhad ostatních nákladů
- složitější odhad, který se často liší od skutečnosti
- stavební práce, výzkum a vývoj, školení
2. Odhad očekávaných příjmů z investic
- hlavními složkami je čistý zisk a odpisy z investice
- vycházíme z odhadu budoucích tržeb a předpokládaných Q a p
- odhad nákladů zjistíme sestavením předběžné kalkulace
- tržby mínus náklady, tedy po zdanění
- roční očekávané příjmy = roční ČZ a roční odpisy
3. Určení nákladů na kapitál (N/K)
- pokud je investice financovaná z VLK, tak je náklad požadovaným výnosem z VLK
- pokud je investice financovaná z CK (úvěry), tak je to úrok z úvěru
- podle složení kapitálu je nutno stanovit průměrné N/K (podniková diskontní sazba = AC/K)
- při hodnocení investic nám AC/K zaručuje, že požadovaná investice nám nezhorší dosavadní dosahovanou výnosnost kapitálu
AC/K = vážený aritmetický průměr míry nákladů jednotlivých složek kapitálu a jejich podíl na celkovém kapitálu
4. Výpočet současné hodnoty očekávaných příjmů
- kapitálové výdaje jsou vynaloženy v krátké době do 1 roku
- očekávané příjmy plynou po řadu let
- faktor času způsobuje, že hodnota dnešní peněžní jednotky je cennější než hodnota stejné jednotky v budoucnu
- očekávané příjmy musíme převést na stejnou časovou bázi (rok pořízení investic)
- diskontování je operace při níž budoucí hodnotu převedeme na současnou
- přepočítacím koeficientem je AC/K (diskontní míra podniku)
Výpočet současné hodnoty očekávaných příjmů z příjmů za období t (předpokládaná životnost):
Pn … očekávané příjmy v jednotkách života
investic, tedy v letech n
i … podniková diskontní míra (koeficient)
- pokud je investice financovaná z CK (úvěry), tak je to úrok z úvěru
- podle složení kapitálu je nutno stanovit průměrné N/K (podniková diskontní sazba = AC/K)
- při hodnocení investic nám AC/K zaručuje, že požadovaná investice nám nezhorší dosavadní dosahovanou výnosnost kapitálu
AC/K = vážený aritmetický průměr míry nákladů jednotlivých složek kapitálu a jejich podíl na celkovém kapitálu
4. Výpočet současné hodnoty očekávaných příjmů
- kapitálové výdaje jsou vynaloženy v krátké době do 1 roku
- očekávané příjmy plynou po řadu let
- faktor času způsobuje, že hodnota dnešní peněžní jednotky je cennější než hodnota stejné jednotky v budoucnu
- očekávané příjmy musíme převést na stejnou časovou bázi (rok pořízení investic)
- diskontování je operace při níž budoucí hodnotu převedeme na současnou
- přepočítacím koeficientem je AC/K (diskontní míra podniku)
Výpočet současné hodnoty očekávaných příjmů z příjmů za období t (předpokládaná životnost):
Pn … očekávané příjmy v jednotkách života
investic, tedy v letech n
i … podniková diskontní míra (koeficient)
8. INVESTIČNÍ ČINNOST
- vynaložení zdrojů za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším budoucím období
1. Kapitálové investice (hmotné, věcné investice do DHM)
2. Nehmotné investice (do DNM)
3. Finanční investice
Dlouhodobé strategické rozhodnutí
- investiční činnosti se na dlouhou dobu určuje množstvím a strukturou dlouhodobého majetku a zdrojů jeho krytí, a tak na dlouhou dobu určujeme zaměření podniku
8.1. Hodnocení efektivnosti investic
- podstatou je porovnávání kapitálových výdajů s kapitálovými příjmy, které investice přinesli
- na jedné straně jde o rozpočtování jednorázových nákladů na investici (kapitálové výdaje) a na druhé straně rozpočtování očekávaných příjmů, které investice přinese (kapitálové příjmy) za celou dobu předpokládané doby životnosti investic
1. Kapitálové investice (hmotné, věcné investice do DHM)
2. Nehmotné investice (do DNM)
3. Finanční investice
Dlouhodobé strategické rozhodnutí
- investiční činnosti se na dlouhou dobu určuje množstvím a strukturou dlouhodobého majetku a zdrojů jeho krytí, a tak na dlouhou dobu určujeme zaměření podniku
8.1. Hodnocení efektivnosti investic
- podstatou je porovnávání kapitálových výdajů s kapitálovými příjmy, které investice přinesli
- na jedné straně jde o rozpočtování jednorázových nákladů na investici (kapitálové výdaje) a na druhé straně rozpočtování očekávaných příjmů, které investice přinese (kapitálové příjmy) za celou dobu předpokládané doby životnosti investic
V praxi:
- používáme buď pro výběr nejvýhodnější technologie nebo při výběru nejvhodnějších surovin, materiálů …
Optimální struktura produkce
- důležitou otázkou je optimalizace struktury produkce složené z více druhů výrobků
- nejčastěji ji řešíme metodami „lineárního programování“
Výrobní kapacita
- maximální množství produkce, které může podnik vyprodukovat za určitou dobu
- je dána hodnotami PRF při plném využití VF
- v praxi při vyjadřování VK uvažujeme, že některé VF jsou k dispozici v omezené míře (počet strojů, kvalifikovaní pracovníci)
- u ostatních VF předpokládáme neomezené množství
- u výpočtu uvažujeme jen ty VF, které jsou omezené
VK = výkon výrobních zařízení * doba činnosti (VČF)
Optimální struktura produkce
- důležitou otázkou je optimalizace struktury produkce složené z více druhů výrobků
- nejčastěji ji řešíme metodami „lineárního programování“
Výrobní kapacita
- maximální množství produkce, které může podnik vyprodukovat za určitou dobu
- je dána hodnotami PRF při plném využití VF
- v praxi při vyjadřování VK uvažujeme, že některé VF jsou k dispozici v omezené míře (počet strojů, kvalifikovaní pracovníci)
- u ostatních VF předpokládáme neomezené množství
- u výpočtu uvažujeme jen ty VF, které jsou omezené
VK = výkon výrobních zařízení * doba činnosti (VČF)
Izokvanty vyjadřují veškeré možné kombinace VF(x) a VF(y), které nám umožňují vyrobit určité množství produkce (Q1, Q2, Q3).
Izokosty vyjadřují veškeré možné kombinace VF(x) a VF(y), které při daných cenách P(x) a P(y) vyvolají stejný náklad (N1, N2, N3).
- přímky cen při stejných cenách VF, jsou rovnoběžné, ale liší se pouze polohou
- optimální kombinace VF je dosaženo v bodě dotyku izokvanty s izokostou (A, B, C)
- posouváme-li přímku cen vzhůru náklady rostou
- spojením bodů A, B, C získáme cestu expanze, vyjadřující optimální kombinaci VF při zvyšování rozsahu výroby
Početní řešení:
- lze řešit i pro více VF najednou
- minima lze dosáhnout když:
A. Maximalizace zisku
- optimální kombinace VF dosáhneme tehdy, když každý VF bude využíván v takovém rozsahu, že mezní výnos z tohoto faktoru se rovná jeho ceně
- při dvou VF platí:
- přímky cen při stejných cenách VF, jsou rovnoběžné, ale liší se pouze polohou
- optimální kombinace VF je dosaženo v bodě dotyku izokvanty s izokostou (A, B, C)
- posouváme-li přímku cen vzhůru náklady rostou
- spojením bodů A, B, C získáme cestu expanze, vyjadřující optimální kombinaci VF při zvyšování rozsahu výroby
Početní řešení:
- lze řešit i pro více VF najednou
- minima lze dosáhnout když:
A. Maximalizace zisku
- optimální kombinace VF dosáhneme tehdy, když každý VF bude využíván v takovém rozsahu, že mezní výnos z tohoto faktoru se rovná jeho ceně
- při dvou VF platí:
Maximalizace zisku
- PRF a nákladové funkce jsou vzájemně inverzní
- PRF jsou v naturálních jednotkách, a nákladové jsou degresivně-progresivní
Optimální kombinace VF
- předpokládáme, že jeden VF lez substituovat za druhý, proto použijeme MRTS
MRTS
- nám říká o kolik lze snížit rozsah VF(y) (y je nahrazováno x), když se VF(x) zvýší o jednotku, aby se celkový Q nezměnil
A. Minimalizace nákladů
- je nutno znát ceny VF [P(x), P(y)]
- křivky (Q1, Q2, Q3) se nazývají izokvanty
- přímky (N1, N2, N3) se nazývají izokosty
- izonákladové funkce (izokosty) lze nahradit přímkou cen, která má sklon v obráceném poměru cen VF
- PRF jsou v naturálních jednotkách, a nákladové jsou degresivně-progresivní
Optimální kombinace VF
- předpokládáme, že jeden VF lez substituovat za druhý, proto použijeme MRTS
MRTS
- nám říká o kolik lze snížit rozsah VF(y) (y je nahrazováno x), když se VF(x) zvýší o jednotku, aby se celkový Q nezměnil
A. Minimalizace nákladů
- je nutno znát ceny VF [P(x), P(y)]
- křivky (Q1, Q2, Q3) se nazývají izokvanty
- přímky (N1, N2, N3) se nazývají izokosty
- izonákladové funkce (izokosty) lze nahradit přímkou cen, která má sklon v obráceném poměru cen VF
Produkční pružnost
= elasticita produkce
- vyjadřuje % změnu Q vyvolanou 1 % změnou VF
- bodová podle derivace … přesnější
- změny nevyjadřuje absolutně, ale relativně v % s ohledem na body, v kterých ji počítáme
Q
AP
MP
x
Q 0,9
q0 2,5
x0 x
- zvýšíme-li o 1 % x0, tak se nám q0 zvýší o 2,5 %
- PRF nám v podniku charakterizuje max. Q produkce, kterého lze dosáhnout z daného množství VF
- vyjadřuje max. technické funkce podniku
- toto max. množství Q vyjádřené PRF se v praxi označuje jako výrobní kapacita (VK)
Ekonomické využití PRF
- je nutno znát ekonomické podmínky (ceny VF, ceny Q)
- … cena za jednotku VF
… cena za jednotku produkce
Q Q
x x
u jednofaktorové PRF (progresivně-degresivní) pro stanovení optimální výše vkladu proměnlivého vkladu VF platí:
pmax:
MP cenový poměr
à DQ * P(Q) = Dx * P(x) … (přírůstek ceny Q = přírůstku
nákladu VF)
pokud: DQ * P(Q) > Dx * P(x) pokud: DQ * P(Q) < Dx * P(x)
- další Q by vedlo k p - další Q by vedlo k ¯p
- vyjadřuje % změnu Q vyvolanou 1 % změnou VF
- bodová podle derivace … přesnější
- změny nevyjadřuje absolutně, ale relativně v % s ohledem na body, v kterých ji počítáme
Q
AP
MP
x
Q 0,9
q0 2,5
x0 x
- zvýšíme-li o 1 % x0, tak se nám q0 zvýší o 2,5 %
- PRF nám v podniku charakterizuje max. Q produkce, kterého lze dosáhnout z daného množství VF
- vyjadřuje max. technické funkce podniku
- toto max. množství Q vyjádřené PRF se v praxi označuje jako výrobní kapacita (VK)
Ekonomické využití PRF
- je nutno znát ekonomické podmínky (ceny VF, ceny Q)
- … cena za jednotku VF
… cena za jednotku produkce
Q Q
x x
u jednofaktorové PRF (progresivně-degresivní) pro stanovení optimální výše vkladu proměnlivého vkladu VF platí:
pmax:
MP cenový poměr
à DQ * P(Q) = Dx * P(x) … (přírůstek ceny Q = přírůstku
nákladu VF)
pokud: DQ * P(Q) > Dx * P(x) pokud: DQ * P(Q) < Dx * P(x)
- další Q by vedlo k p - další Q by vedlo k ¯p
Typy PRF (3)
2. progresivní funkce
- vyjadřuje rostoucí produktivnost VF, každá další jednotka VF přináší zvýšení přírůstku Q
-
Q = a + bx + cx2
Q = k * ax
Q
Q1Q2
Q1
x
Q = a + bx + cx2 – dx3
Q
x
…
… vyskytuje se při zvyšování intenzity výroby z její počáteční nízké úrovně
3. degresivní funkce
- vyjadřuje klesající produktivnost VF, každá další jednotka VF přináší snížení přírůstku Q
4. Obecná funkce
- všechny předchozí funkce se v praxi vyskytují v kombinaci funkce progresivně-degresivní (opak nákladových funkcí)
Charakteristiky PRF
- průběh je charakterizován TP, MP, AP a produkční pružností
TP (Q)
- celkovou produkcí rozumíme Q z daného VF a jed dána funkcí Q = f(x)
AP
- množství Q připadající v průměru na jednotku VF od zahájení výroby
x … odpovídající Q VF
MP
- vyjadřuje přírůstek Q připadající na jednotku přírůstku VF, na tu poslední jednotku
- vyjadřuje rostoucí produktivnost VF, každá další jednotka VF přináší zvýšení přírůstku Q
-
Q = a + bx + cx2
Q = k * ax
Q
Q1
Q1
x
Q = a + bx + cx2 – dx3
Q
x
…
… vyskytuje se při zvyšování intenzity výroby z její počáteční nízké úrovně
3. degresivní funkce
- vyjadřuje klesající produktivnost VF, každá další jednotka VF přináší snížení přírůstku Q
4. Obecná funkce
- všechny předchozí funkce se v praxi vyskytují v kombinaci funkce progresivně-degresivní (opak nákladových funkcí)
Charakteristiky PRF
- průběh je charakterizován TP, MP, AP a produkční pružností
TP (Q)
- celkovou produkcí rozumíme Q z daného VF a jed dána funkcí Q = f(x)
AP
- množství Q připadající v průměru na jednotku VF od zahájení výroby
x … odpovídající Q VF
MP
- vyjadřuje přírůstek Q připadající na jednotku přírůstku VF, na tu poslední jednotku
7.1. VÝROBA
- transformace VF ve výrobky pomocí výrobního procesu
Výrobní proces
- pracovní
- automatický
- přírodní
Etapy výrobního procesu
- předvýrobní etapa
- výrobní etapa (postup, operace)
- odbytová etapa
Výroba
1. hlavní
2. vedlejší (polotovary, náhradní díly)
3. doplňková (využití VK nebo zpracování odpadů)
4. přidružená (odlišuje se charakterem)
Výrobní proces
- pracovní
- automatický
- přírodní
Etapy výrobního procesu
- předvýrobní etapa
- výrobní etapa (postup, operace)
- odbytová etapa
Výroba
1. hlavní
2. vedlejší (polotovary, náhradní díly)
3. doplňková (využití VK nebo zpracování odpadů)
4. přidružená (odlišuje se charakterem)
Produkční funkce
- je to závislost produkcí a výrobními faktory
- vyjadřuje technický stav ve výrobě v naturálních jednotkách
Podle počtu sledovaných faktorů:
- jedno faktorové
- dvou faktorové
- více faktorové (produkční modely)
Jednofaktorová PRF.
- krátkodobé PRF., které vycházejí z korelační a regresní analýzy
- vyjadřují statický pohled na výrobu, jeden VF je proměnlivý a ostatní jsou neměnné
-
Q = f(x) x … množství proměnlivého VF v naturálních jednotkách
Q = a + bx
Q
Q1 Q1=Q2
Q2
x
Typy PRF (3)
1. konstantní funkce
- neměnná produktivnost VF, každá další jednotka VF přináší stejné Q
- lineární funkce
snaha nalézt, co nejlepší matematickou funkci vyjadřující PRF
- vyjadřuje technický stav ve výrobě v naturálních jednotkách
Podle počtu sledovaných faktorů:
- jedno faktorové
- dvou faktorové
- více faktorové (produkční modely)
Jednofaktorová PRF.
- krátkodobé PRF., které vycházejí z korelační a regresní analýzy
- vyjadřují statický pohled na výrobu, jeden VF je proměnlivý a ostatní jsou neměnné
-
Q = f(x) x … množství proměnlivého VF v naturálních jednotkách
Q = a + bx
Q
Q1 Q1=Q2
Q2
x
Typy PRF (3)
1. konstantní funkce
- neměnná produktivnost VF, každá další jednotka VF přináší stejné Q
- lineární funkce
snaha nalézt, co nejlepší matematickou funkci vyjadřující PRF
Podle funkce složek zásob v zásobovacím procesu:
a) normy základní (NB, NP)
b) normy odvozené (max, min, bod objednávky)
c) specifické (technické, havarijní)
2 druhy metod
a) klasické – základním kritériem je minimalizace stavu zásob
b) optimalizační – základní hlediskem je minimalizace nákladů
Optimalizační metoda
- běžná a pojistná zásoba musí být v takové výši, která vyvolá nejnižší náklady na pořizování, skladování a udržování zásob, nákladů vyvolaných při nekrytí potřeby ve výrobě případně nákladů vzniklých při opožděném krytí
- dále je nutno brát v úvahu i změny v podmínkách dodávek při různých režimech dodržování zásob (slevy z ceny, přirážky, lhůty)
Výpočet velikosti dodávky
- optimální velikost vypočteme z Herris Wilsonova vzorce
Vývoj nákladů s ohledem na počet dodávek
U slev porovnáme přírůstek nákladů s cenou slevy.
Diferencovaný systém zásob
- metoda A, B, C
- na jedné straně je pracné a svým způsobem neúčelné řídit všechny druhy zásob stejnými metodami
- základním kritériem členění je jejich podíl na celkové spotřebě
Obecně platí:
A. 5-15 % druhů materiálu podíl 60-80 % na spotřebě
B. 15-25 % druhů materiálu podíl 15-25 % na spotřebě
C. 60-80 % druhů materiálu podíl 5-15 % na spotřebě
b) normy odvozené (max, min, bod objednávky)
c) specifické (technické, havarijní)
2 druhy metod
a) klasické – základním kritériem je minimalizace stavu zásob
b) optimalizační – základní hlediskem je minimalizace nákladů
Optimalizační metoda
- běžná a pojistná zásoba musí být v takové výši, která vyvolá nejnižší náklady na pořizování, skladování a udržování zásob, nákladů vyvolaných při nekrytí potřeby ve výrobě případně nákladů vzniklých při opožděném krytí
- dále je nutno brát v úvahu i změny v podmínkách dodávek při různých režimech dodržování zásob (slevy z ceny, přirážky, lhůty)
Výpočet velikosti dodávky
- optimální velikost vypočteme z Herris Wilsonova vzorce
Vývoj nákladů s ohledem na počet dodávek
U slev porovnáme přírůstek nákladů s cenou slevy.
Diferencovaný systém zásob
- metoda A, B, C
- na jedné straně je pracné a svým způsobem neúčelné řídit všechny druhy zásob stejnými metodami
- základním kritériem členění je jejich podíl na celkové spotřebě
Obecně platí:
A. 5-15 % druhů materiálu podíl 60-80 % na spotřebě
B. 15-25 % druhů materiálu podíl 15-25 % na spotřebě
C. 60-80 % druhů materiálu podíl 5-15 % na spotřebě
Ukazatele zásob
- kromě propočtu spotřeby materiálu bychom měli v podniku posoudit i zhodnocení materiálu během předchozích období
1. Objem na jednotku spotřeby materiálu (Q/S)
2. Materiálová náročnost produkce (S/Q)
3. Podíl spotřeby a celkových nákladů (S/TC nebo N)
4. Index individuální spotřeby materiálu (skutečná S/Ns), zvažování rozdílu nám dá, zda jsou normy tvrdé nebo měkké
A. Plánování norem zásob
- cílem je udržování zásob v takové výši (struktuře), v které odpovídají potřebám podniku, ale současně respektují kritéria efektivnosti
Důvody:
- zásoby vážou část kapitálu, omezují jeho jiné použití
- zásoby vyvolávají náklady
- dostatečné zásoby pozitivně působí na využití VK
Normy zásob vyjadřují žádoucí (ekonomicky optimální) stav zásob konkrétního druhu materiálu, buď v hmotném časovém nebo peněžním vyjádření.
1. Objem na jednotku spotřeby materiálu (Q/S)
2. Materiálová náročnost produkce (S/Q)
3. Podíl spotřeby a celkových nákladů (S/TC nebo N)
4. Index individuální spotřeby materiálu (skutečná S/Ns), zvažování rozdílu nám dá, zda jsou normy tvrdé nebo měkké
A. Plánování norem zásob
- cílem je udržování zásob v takové výši (struktuře), v které odpovídají potřebám podniku, ale současně respektují kritéria efektivnosti
Důvody:
- zásoby vážou část kapitálu, omezují jeho jiné použití
- zásoby vyvolávají náklady
- dostatečné zásoby pozitivně působí na využití VK
Normy zásob vyjadřují žádoucí (ekonomicky optimální) stav zásob konkrétního druhu materiálu, buď v hmotném časovém nebo peněžním vyjádření.
5.2. Cenové změny
- během životnosti výrobku dochází ke změnám jeho ceny směrem nahoru i dolů
Důvodem snížení ceny výrobku může být:
- zvýšení odbytu a tí vyšší využití výrobní kapacity
- snížení ceny konkurenčních výrobků
- zvýšení tržního podílu a vytlačení konkurence
Důvodem zvýšení ceny výrobku může být:
- zvýšení cen vstupů (surovin, mezd, energie …)
- vytvoření převisu poptávky nad nabídkou
- snaha o zvýšení rentability
Při všech cenových změnách počítáme s reakcí konkurence a reakcí spotřebitelů.
(Př. Snížení ceny může vyvolat dojem u spotřebitelů, že se jedná o zastaralé nebo nekvalitní výrobky, u konkurence může vést k cenové válce.)
Důvodem snížení ceny výrobku může být:
- zvýšení odbytu a tí vyšší využití výrobní kapacity
- snížení ceny konkurenčních výrobků
- zvýšení tržního podílu a vytlačení konkurence
Důvodem zvýšení ceny výrobku může být:
- zvýšení cen vstupů (surovin, mezd, energie …)
- vytvoření převisu poptávky nad nabídkou
- snaha o zvýšení rentability
Při všech cenových změnách počítáme s reakcí konkurence a reakcí spotřebitelů.
(Př. Snížení ceny může vyvolat dojem u spotřebitelů, že se jedná o zastaralé nebo nekvalitní výrobky, u konkurence může vést k cenové válce.)
6.1. ZÁSOBOVÁNÍ
- jak velké zásoby objednat na určité období?
- v jak velkých dodávkách mají být objednané zásoby doručeny?
- kterým zásobám v podniku je nutno věnovat zvláštní pozornost?
minimalizace nákladů
A. Bilance materiálu
- hlavním řešením bilanční rovnice je transformace plánované spotřeby do potřeby dodávek (D) s ohledem na uvažovaný stav zásob
PZ + D = S (M) + KZ
B. Plánování spotřeby materiálu
1. Metoda přímého výpočtu
- používáme u těch materiálů, jejichž spotřeba je proporcionálně závislá na Q a spotřebovávají se ve velkém množství (základní suroviny, základní materiál, pomocné látky)
Ns … norma spotřeby na jednotku produkce
S = Q * Ns * p p … cena (pro peněžní vyjádření)
kNS … koef. vývoje Ns
St = mt-1 * kQ * kNS * kP * Pt-1 kQ … koef. vývoje Q
mt-1 … spotřeba materiálu v předchozím roce v naturálních jednotkách
kP … koef. cen materiálu, Pt-1 cena za jednotku minulé období
2. Metoda indexní
- nejčastější metoda u materiálu, kde neexistuje proporcionální závislost na Q
- v jak velkých dodávkách mají být objednané zásoby doručeny?
- kterým zásobám v podniku je nutno věnovat zvláštní pozornost?
minimalizace nákladů
A. Bilance materiálu
- hlavním řešením bilanční rovnice je transformace plánované spotřeby do potřeby dodávek (D) s ohledem na uvažovaný stav zásob
PZ + D = S (M) + KZ
B. Plánování spotřeby materiálu
1. Metoda přímého výpočtu
- používáme u těch materiálů, jejichž spotřeba je proporcionálně závislá na Q a spotřebovávají se ve velkém množství (základní suroviny, základní materiál, pomocné látky)
Ns … norma spotřeby na jednotku produkce
S = Q * Ns * p p … cena (pro peněžní vyjádření)
kNS … koef. vývoje Ns
St = mt-1 * kQ * kNS * kP * Pt-1 kQ … koef. vývoje Q
mt-1 … spotřeba materiálu v předchozím roce v naturálních jednotkách
kP … koef. cen materiálu, Pt-1 cena za jednotku minulé období
2. Metoda indexní
- nejčastější metoda u materiálu, kde neexistuje proporcionální závislost na Q
Zvláštní případy stanovení ceny
Ø u substitučních výrobků
- firma sleduje nejen ceny konkurenčních výrobků, které mohou nahradit její produkci,
- ale také případy, kdy si může konkurovat sama sobě (jeden její výrobek může být nahrazen jiným jejím výrobkem)
Ø u cen náhradních dílů
- přihlíží firma nad jejich dostupností u jiných výrobků
- dále i poměr mezi náklady na opravu a cenou nových výrobků
Ø u výrobků tvořících výrobkové řady
- tyto výrobky se liší výkonnostními parametry
- je zde možné stanovit cenu základního modelu (některou z výše uvedených metod) a ceny ostatních výrobků jsou od ní odvozovány početně na základě poměru mezi cenou a parametry základního modelu, tj. parametrická metoda tvorby cen
1. Rozhodnutí o výši ceny
Ø před konečným stanovením ceny posoudíme i:
- způsob započtení pojistného a dopravného do ceny
- velikost a formy poskytování různých rabatů (množstevní, věrnostní nebo sezónní rabat)
- velikost a formy zápočtů při koupi nového výrobku při současném vrácení starého výrobku
- psychologické faktory a reakce na změnu
Závěrem je nutné vyhodnotit, jak navrhovaná cena odpovídá zásadám firemní cenové politiky.
- firma sleduje nejen ceny konkurenčních výrobků, které mohou nahradit její produkci,
- ale také případy, kdy si může konkurovat sama sobě (jeden její výrobek může být nahrazen jiným jejím výrobkem)
Ø u cen náhradních dílů
- přihlíží firma nad jejich dostupností u jiných výrobků
- dále i poměr mezi náklady na opravu a cenou nových výrobků
Ø u výrobků tvořících výrobkové řady
- tyto výrobky se liší výkonnostními parametry
- je zde možné stanovit cenu základního modelu (některou z výše uvedených metod) a ceny ostatních výrobků jsou od ní odvozovány početně na základě poměru mezi cenou a parametry základního modelu, tj. parametrická metoda tvorby cen
1. Rozhodnutí o výši ceny
Ø před konečným stanovením ceny posoudíme i:
- způsob započtení pojistného a dopravného do ceny
- velikost a formy poskytování různých rabatů (množstevní, věrnostní nebo sezónní rabat)
- velikost a formy zápočtů při koupi nového výrobku při současném vrácení starého výrobku
- psychologické faktory a reakce na změnu
Závěrem je nutné vyhodnotit, jak navrhovaná cena odpovídá zásadám firemní cenové politiky.
b) Poptávkově orientovaná tvorba cen
b) Poptávkově orientovaná tvorba cen
- základem je buď zákazníkem akceptovaná hodnota výrobku nebo intenzita poptávky
1. tvorba ceny na základě zákazníkem akceptované hodnoty
- základem je zjištění názoru kupujícího na hodnotu, užitek nabízeného výrobku
- lze ho zjistit přímým dotazem na přiměřenost ceny nebo prostřednictvím bodového ohodnocení akceptované hodnoty různých nabízených výrobků = cena se pak stanoví v proporci k počtu bodů
2. tvorba ceny na základě intenzity poptávky
- vyskytuje se tehdy, když určitý výrobek se prodává ve stejném období za různé ceny, které nelze odvodit z výše nákladů
Důvody cenové diskriminace:
- prostorová diferenciace (v centrech měst nebo vyspělých oblastech jsou vyšší ceny než na okrajích měst a v zaostalých oblastech)
- časová diferenciace (intenzita poptávky se může měnit v závislosti na ročním nebo i denním období, cílem cenové diskriminace je vyšší využití kapacity v nesezónním období)
- výrobková diferenciace (taktika nízké ceny základního provedení výrobku a vysoké ceny odvozených modifikací a to v nepoměru k růstu nákladů)
- základem je buď zákazníkem akceptovaná hodnota výrobku nebo intenzita poptávky
1. tvorba ceny na základě zákazníkem akceptované hodnoty
- základem je zjištění názoru kupujícího na hodnotu, užitek nabízeného výrobku
- lze ho zjistit přímým dotazem na přiměřenost ceny nebo prostřednictvím bodového ohodnocení akceptované hodnoty různých nabízených výrobků = cena se pak stanoví v proporci k počtu bodů
2. tvorba ceny na základě intenzity poptávky
- vyskytuje se tehdy, když určitý výrobek se prodává ve stejném období za různé ceny, které nelze odvodit z výše nákladů
Důvody cenové diskriminace:
- prostorová diferenciace (v centrech měst nebo vyspělých oblastech jsou vyšší ceny než na okrajích měst a v zaostalých oblastech)
- časová diferenciace (intenzita poptávky se může měnit v závislosti na ročním nebo i denním období, cílem cenové diskriminace je vyšší využití kapacity v nesezónním období)
- výrobková diferenciace (taktika nízké ceny základního provedení výrobku a vysoké ceny odvozených modifikací a to v nepoměru k růstu nákladů)
c) Konkurenčně orientovaná cena
- stanovení nebo změna ceny se orientuje na výši a změny ceny konkurence (a to bez ohledu na náklady výrobku a jejich vývoj)
Ø nejčastější je cena tvořená podle průměru konkurenčních cen
Předpoklady:
- je obtížné zjišťovat náklady
- jedná se o homogenní výrobky
- nelze odhadnout reakci konkurence na cenovou diferenciaci
Ø patří sem i cena docilovaná ve veřejné soutěži
- uplatňuje se u velkých investičních celků (zakázku získá firmy, která nabídne nejnižší cenu)
Předpoklad:
- pečlivá kalkulace nejnižší hranice ceny na základě nákladů
Zvláštní případy stanovení ceny
Ø u komplementárních výrobků (služby apod.)
- základní výrobek se prodává za nízkou cenu
- výrobek, jehož používání je podmíněno využitím základního výrobku (různé příslušenství, počítačové programy…), se prodává za podstatně vyšší cenu
Ø nejčastější je cena tvořená podle průměru konkurenčních cen
Předpoklady:
- je obtížné zjišťovat náklady
- jedná se o homogenní výrobky
- nelze odhadnout reakci konkurence na cenovou diferenciaci
Ø patří sem i cena docilovaná ve veřejné soutěži
- uplatňuje se u velkých investičních celků (zakázku získá firmy, která nabídne nejnižší cenu)
Předpoklad:
- pečlivá kalkulace nejnižší hranice ceny na základě nákladů
Zvláštní případy stanovení ceny
Ø u komplementárních výrobků (služby apod.)
- základní výrobek se prodává za nízkou cenu
- výrobek, jehož používání je podmíněno využitím základního výrobku (různé příslušenství, počítačové programy…), se prodává za podstatně vyšší cenu
2. Výběr metody stanovení ceny
- metody lze rozdělit do 3 skupin podle převažující orientace
a) Nákladově orientovaná tvorba cen
- podnik, firma stanovuje cenu na úrovni nákladů, ke kterým připočítává ziskovou přirážku
- tuto metodu využívá značná část podniků
Důvody:
- náklady lze snáze a spolehlivěji zjistit než poptávku
- používá se v oborech s přibližně stejnými náklady (zde je omezená možnost cenové konkurence)
- existuje názor, že takto stanovené ceny jsou spravedli-vější, že výrobce „nevykořisťuje zákazníka
- spotřebitel snáze přistoupí na vyšší cenu, když je přesvědčen, že je vyvolána vyššími náklady
Základem pro ziskovou přirážku mohou být:
- úplné náklady (mzdové + materiálové + režie)
- mzdové a materiálové náklady
- zpracovací náklady (mzdy + režie)
Základ pro ziskovou přirážku (pro výpočet zisku) je pak různě vysoký, proto se používají různě vysoké ziskové přirážky, a to buď nejnižší u úplných nákladů a nejvyšší u zpracovacích nákladů.
Mezi nákladově orientované metody cen patří i přístup, kdy cena výrobku má zajistit požadované zúročení investovaného kapitálu.
a) Nákladově orientovaná tvorba cen
- podnik, firma stanovuje cenu na úrovni nákladů, ke kterým připočítává ziskovou přirážku
- tuto metodu využívá značná část podniků
Důvody:
- náklady lze snáze a spolehlivěji zjistit než poptávku
- používá se v oborech s přibližně stejnými náklady (zde je omezená možnost cenové konkurence)
- existuje názor, že takto stanovené ceny jsou spravedli-vější, že výrobce „nevykořisťuje zákazníka
- spotřebitel snáze přistoupí na vyšší cenu, když je přesvědčen, že je vyvolána vyššími náklady
Základem pro ziskovou přirážku mohou být:
- úplné náklady (mzdové + materiálové + režie)
- mzdové a materiálové náklady
- zpracovací náklady (mzdy + režie)
Základ pro ziskovou přirážku (pro výpočet zisku) je pak různě vysoký, proto se používají různě vysoké ziskové přirážky, a to buď nejnižší u úplných nákladů a nejvyšší u zpracovacích nákladů.
Mezi nákladově orientované metody cen patří i přístup, kdy cena výrobku má zajistit požadované zúročení investovaného kapitálu.
1. Určení poptávky
- význam zjišťování poptávky spočívá v tom, že nám pomáhá vymezit horní hranici ceny, kterou je zákazník za konkrétních podmínek (úroveň příjmů, intenzita reklamy apod.) ochoten za nabízený výrobek zaplatit
- pro zjištění dolní (minimální) hranice ceny je rozhodující další etapa tvorby ceny – zjišťování nákladů
1. Zjišťování nákladů
Ø při kalkulaci ceny výrobků musí podnik rozlišovat fixní a variabilní náklady, jejich součet představuje minimální hranici ceny, při které může podnik dlouhodobě fungovat (dlouhodobě udržitelná minimální hranice ceny)
- podnik sice nerealizuje zisk, ale vzhledem k tomu, že součástí fixních nákladů jsou i odpisy má podnik k dispozici určité finanční zdroje
Ø při poklesu ceny až na úroveň variabilních (přímých) nákladů hovoříme o krátkodobě udržitelné minimální hranici ceny.
Prodej za ceny nižší než náklady přichází v úvahu v těchto případech:
- cena převyšuje variabilní náklady a tak kompenzuje alespoň část fixních nákladů
- nízké ceny umožní snížit zásoby neprodaných výrobků
- dojde k lepšímu využití stávajícího zařízení
Na základě průběhu fixních a variabilních nákladů v závislosti na množství produkce může podnik zjistit jaké množství výrobků musí vyrábět, aby nebyl ztrátový, resp. při jakém množství výrobků může dosáhnout maximálního zisku.
- pro zjištění dolní (minimální) hranice ceny je rozhodující další etapa tvorby ceny – zjišťování nákladů
1. Zjišťování nákladů
Ø při kalkulaci ceny výrobků musí podnik rozlišovat fixní a variabilní náklady, jejich součet představuje minimální hranici ceny, při které může podnik dlouhodobě fungovat (dlouhodobě udržitelná minimální hranice ceny)
- podnik sice nerealizuje zisk, ale vzhledem k tomu, že součástí fixních nákladů jsou i odpisy má podnik k dispozici určité finanční zdroje
Ø při poklesu ceny až na úroveň variabilních (přímých) nákladů hovoříme o krátkodobě udržitelné minimální hranici ceny.
Prodej za ceny nižší než náklady přichází v úvahu v těchto případech:
- cena převyšuje variabilní náklady a tak kompenzuje alespoň část fixních nákladů
- nízké ceny umožní snížit zásoby neprodaných výrobků
- dojde k lepšímu využití stávajícího zařízení
Na základě průběhu fixních a variabilních nákladů v závislosti na množství produkce může podnik zjistit jaké množství výrobků musí vyrábět, aby nebyl ztrátový, resp. při jakém množství výrobků může dosáhnout maximálního zisku.
Při stanovení ceny musíme přihlížet také k tomu, zda je nebo není využita výrobní kapacita podniku.
Při plném využití výrobní kapacity je nutno kalkulovat veškeré náklady. Když není výrobní kapacita plně využita měly by být kalkulovány jen variabilní, přírůstkové náklady (tj. náklady vyvolané daným výrobkem).
Většina firem v tržních podmínkách nepřihlíží k žádným dalším cenotvorným faktorům (poptávka, konkurence), a ceny stanovuje na základě nákladů s připočtením určitého zisku.
1. Rozbor cen, výrobního programu a chování konkurence
Při stanovení ceny nového výrobku je nutné zjistit:
- zda konkurenční firmy nenabízejí stejné nebo podobné výrobky
- za jakou cenu je nabízejí
- jakou mají konkurenční výrobky úroveň parametrů
V porovnání s konkurencí:
- příliš vysoká cena vyvolává nízkou poptávku po našich výrobcích
- příliš nízká cena vyvolává zvýšenou poptávku a růst tržeb, ale může vést k cenové válce (konkurence zareaguje také snížením cen)
Při porovnávání parametrů vlastních a konkurenčních výrobků (u složitých konkurenčních výrobků je velmi náročné) lze použít různých metod, např. metodu nejlepších hodnot, metodu bodového hodnocení apod.
Většina firem v tržních podmínkách nepřihlíží k žádným dalším cenotvorným faktorům (poptávka, konkurence), a ceny stanovuje na základě nákladů s připočtením určitého zisku.
1. Rozbor cen, výrobního programu a chování konkurence
Při stanovení ceny nového výrobku je nutné zjistit:
- zda konkurenční firmy nenabízejí stejné nebo podobné výrobky
- za jakou cenu je nabízejí
- jakou mají konkurenční výrobky úroveň parametrů
V porovnání s konkurencí:
- příliš vysoká cena vyvolává nízkou poptávku po našich výrobcích
- příliš nízká cena vyvolává zvýšenou poptávku a růst tržeb, ale může vést k cenové válce (konkurence zareaguje také snížením cen)
Při porovnávání parametrů vlastních a konkurenčních výrobků (u složitých konkurenčních výrobků je velmi náročné) lze použít různých metod, např. metodu nejlepších hodnot, metodu bodového hodnocení apod.
5.1. Stanovení ceny nového výrobku (postup)
1. definování cílů cenové politiky podniku
2. určení poptávky
3. zjištění nákladů
4. rozbor cen, výrobního programu a chování konkurence
5. výběr metody stanovení ceny
6. rozhodnutí o výši ceny
1. Cíle podniku a jeho cenové politiky
- při stanovení ceny nového výrobku prvním krokem je formulování záměrů cenové politiky (odvozených od cíle podnikání).
- cílem podnikání většiny firem je maximalizace zisku nebo tržního podílu
- podle konkrétní situace to mohou být i další cíle, např.
o prodávat výrobky za přiměřenou cenu
o nebýt obviněn z monopolních tendencí
o dosáhnout určitého tempa přírůstku tržeb
o nepostavit proti sobě veřejné mínění
o vyhnout se bankrotu
o vyhnout se konfliktu se zaměstnanci
o zvýšit prestiž firmy
Na základě jednoho nebo více sledovaných cílů podniku jsou stanovovány jeho cíle v oblasti cenové politiky.
2. určení poptávky
3. zjištění nákladů
4. rozbor cen, výrobního programu a chování konkurence
5. výběr metody stanovení ceny
6. rozhodnutí o výši ceny
1. Cíle podniku a jeho cenové politiky
- při stanovení ceny nového výrobku prvním krokem je formulování záměrů cenové politiky (odvozených od cíle podnikání).
- cílem podnikání většiny firem je maximalizace zisku nebo tržního podílu
- podle konkrétní situace to mohou být i další cíle, např.
o prodávat výrobky za přiměřenou cenu
o nebýt obviněn z monopolních tendencí
o dosáhnout určitého tempa přírůstku tržeb
o nepostavit proti sobě veřejné mínění
o vyhnout se bankrotu
o vyhnout se konfliktu se zaměstnanci
o zvýšit prestiž firmy
Na základě jednoho nebo více sledovaných cílů podniku jsou stanovovány jeho cíle v oblasti cenové politiky.
Určení cílů (záměrů, zásad) cenové politiky podniku:
1. orientace na přežití
- volí firma, jestliže má na trhu příliš mnoho konkurentů, nebo došlo ke ztrátě významných trhů
- snaha tohoto podniku vede až ke stanovení ceny neobsahující zisk, popřípadě ceny nižší než jsou náklady podniku
2. maximalizace běžného zisku
- firmy stanovují cenu, která jim přinese maximální okamžitý zisk, cash-flow nebo maximální míry výnosnosti investice
3. dosažení co nejvyššího tržního podílu
- vychází se z úvahy, že firma s nejvyšším podílem na trhu bude dosahovat nejnižších nákladů a dlouhodobě nejvyšších zisků
4. k dalším zásadám cenové politiky podniku může patřit:
- snaha nikdy nesnižovat ceny pod úroveň cen konkurence
- nesnižovat ceny pod úroveň nákladů
- orientovat se na ceny konkurence
- snažit se o stanovení prestižně vysokých cen
- volí firma, jestliže má na trhu příliš mnoho konkurentů, nebo došlo ke ztrátě významných trhů
- snaha tohoto podniku vede až ke stanovení ceny neobsahující zisk, popřípadě ceny nižší než jsou náklady podniku
2. maximalizace běžného zisku
- firmy stanovují cenu, která jim přinese maximální okamžitý zisk, cash-flow nebo maximální míry výnosnosti investice
3. dosažení co nejvyššího tržního podílu
- vychází se z úvahy, že firma s nejvyšším podílem na trhu bude dosahovat nejnižších nákladů a dlouhodobě nejvyšších zisků
4. k dalším zásadám cenové politiky podniku může patřit:
- snaha nikdy nesnižovat ceny pod úroveň cen konkurence
- nesnižovat ceny pod úroveň nákladů
- orientovat se na ceny konkurence
- snažit se o stanovení prestižně vysokých cen
Z návaznosti cílů podniku a jeho cenové politiky vyplývají dvě možné strategie tvorby ceny nových výrobků:
a) stanovení vysoké ceny
- je možné za předpokladu, že se jedná o výrobek, který se výrazně odlišuje od výrobků konkurence a který není na trhu příliš rozšířen
- jedním z důvodů orientace na tuto strategii mhou být omezené možnosti výroby (a zvládnutí rozsáhlého trhu)
b) stanovení nízké ceny
- je možné za předpokladu, že podnik má dostatečné možnosti výroby a může využít nákladové degrese v závislosti na vyrobeném množství
- důvodem této strategie (strategie průlomu, intenzivní penetrace) je možnost zvýšení podílu na trhu na úkor konkurence
Součástí cenové politiky podniku je také rozhodování o prioritě cenové nebo necenové formy konkurence:
- u cenové konkurence je rozhodující úloha v podnikové politice přisuzována cenám
- u necenové konkurence jsou preferovány takové marketingové nástroje, jako diverzifikace výrobků, vhodné platební podmínky, záruční a pozáruční servis apod.
V současné době je preferován význam cenové formy konkurence.
- je možné za předpokladu, že se jedná o výrobek, který se výrazně odlišuje od výrobků konkurence a který není na trhu příliš rozšířen
- jedním z důvodů orientace na tuto strategii mhou být omezené možnosti výroby (a zvládnutí rozsáhlého trhu)
b) stanovení nízké ceny
- je možné za předpokladu, že podnik má dostatečné možnosti výroby a může využít nákladové degrese v závislosti na vyrobeném množství
- důvodem této strategie (strategie průlomu, intenzivní penetrace) je možnost zvýšení podílu na trhu na úkor konkurence
Součástí cenové politiky podniku je také rozhodování o prioritě cenové nebo necenové formy konkurence:
- u cenové konkurence je rozhodující úloha v podnikové politice přisuzována cenám
- u necenové konkurence jsou preferovány takové marketingové nástroje, jako diverzifikace výrobků, vhodné platební podmínky, záruční a pozáruční servis apod.
V současné době je preferován význam cenové formy konkurence.
5. CENY
5.1. Stanovení ceny nového výrobku
5.2. Cenové změny
Cena
- je obecně definována jako specifická forma směné hodnoty vyjádřená v penězích jako všeobecném ekvivalentu;
- v praxi je cena určena jako peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží
Působení ceny na trhu je spojeno s existencí nabídky a poptávky:
- pokud se nabídka rovná poptávce a trh je tedy v rovnováze – nazýváme cenu, při které bylo tohoto stavu dosaženo, cenou rovnovážnou;
- vzhledem k neustálému pohybu na straně nabídky i poptávky = dochází k utváření tržní ceny, tzn. ceny, za kterou se prodávají konkrétní výrobky jednotlivých výrobců na určitých trzích
Mechanismus fungování tržních cen závisí do značné míry na charakteru trhu
- zda se jedná o podmínky dokonalé konkurence,
- nebo o monopolní podmínky
5.2. Cenové změny
Cena
- je obecně definována jako specifická forma směné hodnoty vyjádřená v penězích jako všeobecném ekvivalentu;
- v praxi je cena určena jako peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží
Působení ceny na trhu je spojeno s existencí nabídky a poptávky:
- pokud se nabídka rovná poptávce a trh je tedy v rovnováze – nazýváme cenu, při které bylo tohoto stavu dosaženo, cenou rovnovážnou;
- vzhledem k neustálému pohybu na straně nabídky i poptávky = dochází k utváření tržní ceny, tzn. ceny, za kterou se prodávají konkrétní výrobky jednotlivých výrobců na určitých trzích
Mechanismus fungování tržních cen závisí do značné míry na charakteru trhu
- zda se jedná o podmínky dokonalé konkurence,
- nebo o monopolní podmínky
4.6. Cash flow
- rozdíl mezi ziskem a CF spočívá v tom, že existuje rozdíl mezi N a výdaji, V a příjmy
- koncepce CF je založena na příjmech a výdajích
zisk 1 2 å CF 1 2 å
V(T) 1000 0 1000 CF+(P) 700 300 1000
N 800 0 800 CF-(V) 700 0 700
zisk 200 0 200 CF 0 300 300
Zjišťování CF
- pro tuto činnost se vystavuje výkaz CF
o stav peněz (pokladna, ceniny, účet, na cestě)
o stav zásob
peněžní fondy
- pokud vyjdeme z rozvahy, tak zdrojem peněžních fondů je růst dluhů a snížení aktiv
- pokud jde o užití peněžních fondů, pak snížení dluhů a růst aktiv
1. Přímá metoda (JDU)
- spočívá ve sledování všech příjmů produkujících peněžní fondy a všech výdajů spotřebovávajících peněžní fondy (PR) – čistý CF
2. Nepřímá metoda (PDU)
- vyjdeme z čistého zisku ke kterému přičteme ty náklady, které pro podnik neznamenají vydání peněz, odečteme ty výnosy (tržby), které neznamenaly příjem peněz
Výkaz o CF
- CF se zjišťuje za provozní, finanční a investiční činnost
- v tržních podmínkách je CF důležitější při finančním rozhodování firem než kategorie zisku à vede totiž k jasnějším závěrům
- koncepce CF je založena na příjmech a výdajích
zisk 1 2 å CF 1 2 å
V(T) 1000 0 1000 CF+(P) 700 300 1000
N 800 0 800 CF-(V) 700 0 700
zisk 200 0 200 CF 0 300 300
Zjišťování CF
- pro tuto činnost se vystavuje výkaz CF
o stav peněz (pokladna, ceniny, účet, na cestě)
o stav zásob
peněžní fondy
- pokud vyjdeme z rozvahy, tak zdrojem peněžních fondů je růst dluhů a snížení aktiv
- pokud jde o užití peněžních fondů, pak snížení dluhů a růst aktiv
1. Přímá metoda (JDU)
- spočívá ve sledování všech příjmů produkujících peněžní fondy a všech výdajů spotřebovávajících peněžní fondy (PR) – čistý CF
2. Nepřímá metoda (PDU)
- vyjdeme z čistého zisku ke kterému přičteme ty náklady, které pro podnik neznamenají vydání peněz, odečteme ty výnosy (tržby), které neznamenaly příjem peněz
Výkaz o CF
- CF se zjišťuje za provozní, finanční a investiční činnost
- v tržních podmínkách je CF důležitější při finančním rozhodování firem než kategorie zisku à vede totiž k jasnějším závěrům
4.5. Analýza bodu zvratu
- jde v podstatě buď o zjištění minimálního rozsahu výroby, kdy bude výroba rentabilní, případně se jedná o stanovení rozsahu výroby, kdy dosáhneme maximální zisk
- při řešení vycházíme z těchto parametrů (q … rozsah výroby, p … cena za jednotku výrobku, FC, AVC)
A. Neměnná cena a lineární vývoj nákladů
- pro vývoj tržeb (TR) při neměnné ceně se TR = p * q
- pro vývoj TC při lineárním vývoji VC platí TC = FC + AVCL
- zisk je proto roven vztahu p = TR – TC
- při TR = TC nevzniká ani zisk ani ztráta, a tento rozsah výroby označujeme jako bod zvratu
Odvození bodu zvratu:
q … optimální hledané množství, kdy
nevzniká ani zisk ani ztráta
příspěvek na úhradu FC (zisku)
N
T TR
zisk
TC
ztráta
BZ q
TR = TC
p * q = FC + AVC * q
Rovnoměrná cena a nelineární vývoj nákladů
- s růstem vyrobených q cena výrobku zpravidla klesá, a pokud jde o VC, tak ty s růstem q zpravidla rostou rychleji (degresivně-progresivní)
- existují dva body zvratu
- musíme znát funkci tržeb a nákladů
- body určíme pomocí rovnosti kvadratických funkcí TR=TC
- rozsah maximalizace zisku zjistíme rovností marginálních veličin MR = MC
- musí nás zajímat DTR a DTC, když DTR > DTC, tak jsme ještě nedosáhli maxima zisku à měli bychom Q zvýšit
- naopak máme-li DTR < DTC, tak bychom měli Q snížit
- při řešení vycházíme z těchto parametrů (q … rozsah výroby, p … cena za jednotku výrobku, FC, AVC)
A. Neměnná cena a lineární vývoj nákladů
- pro vývoj tržeb (TR) při neměnné ceně se TR = p * q
- pro vývoj TC při lineárním vývoji VC platí TC = FC + AVCL
- zisk je proto roven vztahu p = TR – TC
- při TR = TC nevzniká ani zisk ani ztráta, a tento rozsah výroby označujeme jako bod zvratu
Odvození bodu zvratu:
q … optimální hledané množství, kdy
nevzniká ani zisk ani ztráta
příspěvek na úhradu FC (zisku)
N
T TR
zisk
TC
ztráta
BZ q
TR = TC
p * q = FC + AVC * q
Rovnoměrná cena a nelineární vývoj nákladů
- s růstem vyrobených q cena výrobku zpravidla klesá, a pokud jde o VC, tak ty s růstem q zpravidla rostou rychleji (degresivně-progresivní)
- existují dva body zvratu
- musíme znát funkci tržeb a nákladů
- body určíme pomocí rovnosti kvadratických funkcí TR=TC
- rozsah maximalizace zisku zjistíme rovností marginálních veličin MR = MC
- musí nás zajímat DTR a DTC, když DTR > DTC, tak jsme ještě nedosáhli maxima zisku à měli bychom Q zvýšit
- naopak máme-li DTR < DTC, tak bychom měli Q snížit
Funkce vznikne když:
- stálé (fixní) AFC s rozsahem výroby trvale klesají (zpočátku rychle, později pozvolna)
- proměnlivé (variabilní) AVC (AVCL, AVCP, AVCD)
Vývoj ATC závisí na poměru jednotlivých druhů nákladů. Pokud jsou AC tvořeny AFC pak jsou AVC kombinovaného typu (degresivně-progresivní). Pokud vývoj AC bude mít zpočátku sféru poklesu (degrese), a to především vlivem počátečního rychlého poklesu AFC; a později (fáze progrese) u sféry růstu, kdy pokles AFC a AVC rostou stále kupředu.
AC klesají dokud se přírůstky AVCP a AVCD nevyrovnají.
MC – charakterizují přírůstek nákladů na jednotku přírůstku produkce
- rozdíl mezi MC a AC spočívá v tom, že MC jsou průměrné náklady až na poslední vyrobenou jednotku
- pokud je chceme vyjádřit přesně tak Dq à 0, tedy definujeme je jako parciální derivaci nákladů (TC´)
- nejnižší MC získáme tehdy, když tuto funkci znovu zderivujeme Mcmin = TC´´
čili přesně = TC´
MC předpokládají změnu nákladů, proto lze MC vyjadřovat jen u variabilních nákladů případně u celkových nákladů (TC), pokud budou tvořeny VC i FC. FC v tomto případě pak budou konstantou, která po zderivování zmizí. (TC = FC + VC)
Dlouhodobé (LR) fce.
- v dlouhém období lze změnit všechny VF, neexistují FC
- v LR se pracuje jen s AC a MC, přičemž funkce AC, u nich zpravidla existuje fáze poklesu, vyplývající z ekonomie zvětšováním Q a využíváním VF (specializace), od určité Q začnou N růst v důsledku rostoucích potíží s organizací výroby (nárůst přepravních nákladů)
- vzniknou spojením minim SR AC
- proměnlivé (variabilní) AVC (AVCL, AVCP, AVCD)
Vývoj ATC závisí na poměru jednotlivých druhů nákladů. Pokud jsou AC tvořeny AFC pak jsou AVC kombinovaného typu (degresivně-progresivní). Pokud vývoj AC bude mít zpočátku sféru poklesu (degrese), a to především vlivem počátečního rychlého poklesu AFC; a později (fáze progrese) u sféry růstu, kdy pokles AFC a AVC rostou stále kupředu.
AC klesají dokud se přírůstky AVCP a AVCD nevyrovnají.
MC – charakterizují přírůstek nákladů na jednotku přírůstku produkce
- rozdíl mezi MC a AC spočívá v tom, že MC jsou průměrné náklady až na poslední vyrobenou jednotku
- pokud je chceme vyjádřit přesně tak Dq à 0, tedy definujeme je jako parciální derivaci nákladů (TC´)
- nejnižší MC získáme tehdy, když tuto funkci znovu zderivujeme Mcmin = TC´´
čili přesně = TC´
MC předpokládají změnu nákladů, proto lze MC vyjadřovat jen u variabilních nákladů případně u celkových nákladů (TC), pokud budou tvořeny VC i FC. FC v tomto případě pak budou konstantou, která po zderivování zmizí. (TC = FC + VC)
Dlouhodobé (LR) fce.
- v dlouhém období lze změnit všechny VF, neexistují FC
- v LR se pracuje jen s AC a MC, přičemž funkce AC, u nich zpravidla existuje fáze poklesu, vyplývající z ekonomie zvětšováním Q a využíváním VF (specializace), od určité Q začnou N růst v důsledku rostoucích potíží s organizací výroby (nárůst přepravních nákladů)
- vzniknou spojením minim SR AC
4.3. Nákladové funkce
- vztah mezi náklady (závisle proměnná) a Q (nezávislá proměnná)
Krátkodobé (SR) fce.
- existují náklady fixní a variabilní
TC – celkový objem nákladů vynaložených na daný rozsah produkce, které jsou dány hodnotami nákladové fce.
Podle vztahu k produkci:
- stálé náklady (fixní), jejich rozsah se nemění se změnou rozsahu produkce (odpisy stroje)
- proměnné náklady (variabilní), mění svou výši a svůj charakter se změnou rozsahu produkce (spotřeba materiálu, energie, mezd)
o lineární (proporcionální) se mění úměrně s rozsahem výroby
o progresivní (nadproporcionální) rostou rychleji než rozsah výroby
o degresivní (podproporcionální) rostou pomaleji než rozsah výroby
- nejčastější průběh je degresivně-progresivní
AC – náklady, které připadají v průměru na jednotku produkce od zahájení výroby
Krátkodobé (SR) fce.
- existují náklady fixní a variabilní
TC – celkový objem nákladů vynaložených na daný rozsah produkce, které jsou dány hodnotami nákladové fce.
Podle vztahu k produkci:
- stálé náklady (fixní), jejich rozsah se nemění se změnou rozsahu produkce (odpisy stroje)
- proměnné náklady (variabilní), mění svou výši a svůj charakter se změnou rozsahu produkce (spotřeba materiálu, energie, mezd)
o lineární (proporcionální) se mění úměrně s rozsahem výroby
o progresivní (nadproporcionální) rostou rychleji než rozsah výroby
o degresivní (podproporcionální) rostou pomaleji než rozsah výroby
- nejčastější průběh je degresivně-progresivní
AC – náklady, které připadají v průměru na jednotku produkce od zahájení výroby
Komplexní veličina
- zisk je pozitivní i negativní
- na základě zisku nelze říci, že se zvyšuje hospodárnost
- zisk není absolutní údaj, liší se od podniku a je relativní
Hodnocení HVY
- při posuzování úrovně HVY používáme poměrové ukazatele, jejichž základem je zisk
1. rentabilita nákladů (zisk/náklady)
2. rentabilita výnosů (zisk/výnosy)
3. rentabilita vlastního kapitálu (zisk/VLK)
4. rentabilita podniku (zisk/aktiva nebo kapitál)
Rozdělování disponibilního zisku
v.o.s. (zisk mezi společníky DPFO)
k.s. – komplementáři (DPFO)
k.s. – komanditisté (celkem DPPO a pak podle vkladů)
- na základě zisku nelze říci, že se zvyšuje hospodárnost
- zisk není absolutní údaj, liší se od podniku a je relativní
Hodnocení HVY
- při posuzování úrovně HVY používáme poměrové ukazatele, jejichž základem je zisk
1. rentabilita nákladů (zisk/náklady)
2. rentabilita výnosů (zisk/výnosy)
3. rentabilita vlastního kapitálu (zisk/VLK)
4. rentabilita podniku (zisk/aktiva nebo kapitál)
Rozdělování disponibilního zisku
v.o.s. (zisk mezi společníky DPFO)
k.s. – komplementáři (DPFO)
k.s. – komanditisté (celkem DPPO a pak podle vkladů)
s.r.o., a.s., družstvo
- čistý zisk podle právní povahy + obchodní zákoník, společenská smlouva, stanovy, valná hromada
o musí se vytvořit RF (NF) - povinně
o rozvoj podniku
o podíl na zisku společníků
- s.r.o. vytvoří RF, 10 % z čistého zisku minimálně a maximálně do výše 5 % ZK
- doplňování min 5 % ČZ do výše RF tvořeného 10 % ZK
- a.s. při založení min 20 % čistého zisku ne více než 10 % ZK
- doplnění min 5 % ČZ dokud výše RF bude min 20 % ZK
- družstvo musí se vytvořit při vzniku min 10 % zapisovaného ZK
- doplnění min 10 % ČZ až je nedělitelný fond min 50% ZK
Rozvoj podniku
- lze stanovit až po splnění povinnosti RF (NF)
1. příděl do dalších fondů ze zisku (účelově)
2. převodem na účet nerozdělený zisk z minulých let
Podíly na zisku
- společníci a členové
- s.r.o. (splacené vklady), a.s. (nominální poměr hodnoty akcií – dividendy), družstvo (příspěvky
Ztráta
- z RF (NF), případně další zajišťovacích fondů ze zisku
- společníci, členové
- neuhrazená ztráta do dalších let (7 let)
o musí se vytvořit RF (NF) - povinně
o rozvoj podniku
o podíl na zisku společníků
- s.r.o. vytvoří RF, 10 % z čistého zisku minimálně a maximálně do výše 5 % ZK
- doplňování min 5 % ČZ do výše RF tvořeného 10 % ZK
- a.s. při založení min 20 % čistého zisku ne více než 10 % ZK
- doplnění min 5 % ČZ dokud výše RF bude min 20 % ZK
- družstvo musí se vytvořit při vzniku min 10 % zapisovaného ZK
- doplnění min 10 % ČZ až je nedělitelný fond min 50% ZK
Rozvoj podniku
- lze stanovit až po splnění povinnosti RF (NF)
1. příděl do dalších fondů ze zisku (účelově)
2. převodem na účet nerozdělený zisk z minulých let
Podíly na zisku
- společníci a členové
- s.r.o. (splacené vklady), a.s. (nominální poměr hodnoty akcií – dividendy), družstvo (příspěvky
Ztráta
- z RF (NF), případně další zajišťovacích fondů ze zisku
- společníci, členové
- neuhrazená ztráta do dalších let (7 let)
Kalkulace
- cílem je stanovení nákladů na jednotku výkonu
Rozpočetnictví
- je zjišťování předpokládaných N, V, HVY jak jeho celku, tak vnitropodnikových jednotek (nezbytné je sestavování předběžných kalkulací)
Hospodářský výsledek
- u malých podniků s vlastní prací majitele podniku (vlastník) bychom do nákladů měli zahrnout i „mzdu“ vlastníka a úroky z VLK
- tyto náklady se nazývají oportunentní (alternativní)
Funkce zisku
- kriteriální (kritérium rozhodování o ek. otázkách)
- rozvojová (zdroje akumulace – rozvoje)
- rozdělovací (zisk je zdrojem rozdělování mezi stát a podnik)
- motivační (motiv a účel podnikání)
Zisk lze zvyšovat zvýšením výnosů nebo snížením nákladů (výnosy rostou rychleji než náklady).
Rozpočetnictví
- je zjišťování předpokládaných N, V, HVY jak jeho celku, tak vnitropodnikových jednotek (nezbytné je sestavování předběžných kalkulací)
Hospodářský výsledek
- u malých podniků s vlastní prací majitele podniku (vlastník) bychom do nákladů měli zahrnout i „mzdu“ vlastníka a úroky z VLK
- tyto náklady se nazývají oportunentní (alternativní)
Funkce zisku
- kriteriální (kritérium rozhodování o ek. otázkách)
- rozvojová (zdroje akumulace – rozvoje)
- rozdělovací (zisk je zdrojem rozdělování mezi stát a podnik)
- motivační (motiv a účel podnikání)
Zisk lze zvyšovat zvýšením výnosů nebo snížením nákladů (výnosy rostou rychleji než náklady).
Přiklad
Pořízení investice za 1 000 000 je hrazeno 1) z VLK, 2)z úvěru při úroku 10 %, ročně tedy 200 000.
1. ekonomické náklady – zaplatíme 1 000 000, explicitně přicházíme o 100 000 z úroků z vkladu
2. hodnocení z pohledu účetních nákladů – budeme mít o 100 000 vyšší úroky, protože je financujeme z VLK
b) rozlišování nákladů podle vztahu k našemu rozhodnutí
- přírůstkové náklady jsou naším rozhodnutím ovlivněny
- utopené náklady s naším rozhodnutím nesouvisí
- toto rozhodnutí přichází v úvahu v podmínkách, kdy není plně využita VK, v tomto případě jsou přírůstkové náklady přímé výrobní a utopené náklady jsou režijní (odpisy)
Př. VK, AC na výrobu 30,-, režijní na kus 20,-, celkové vlastní náklady jsou 50/ks a režijní celkem 40/ks
- z kalkulačního hlediska je nevýhodné vyrábět
- z hlediska koncepce přírůstkových nákladů je rozšíření VK výhodné, neboť prodejní cena > přírůstkové náklady (podnik nebude vykazovat ztrátu, ale může uhradit režijní náklady, které jsou obsaženy vždy)
- dojde tím ke snížení ztráty, pouze ale při plném nevyužití VK, je-li totiž VK využita plně, tak musíme vyjít z TC
c) rozlišujeme krátkodobý a dlouhodobý pohled na jejich vývoj
- v krátkém období jsou některé VF fixní (stroje) a některé variabilní
- v dlouhém období jsou všechny VF proměnné, kvůli zvýšení VK
1. ekonomické náklady – zaplatíme 1 000 000, explicitně přicházíme o 100 000 z úroků z vkladu
2. hodnocení z pohledu účetních nákladů – budeme mít o 100 000 vyšší úroky, protože je financujeme z VLK
b) rozlišování nákladů podle vztahu k našemu rozhodnutí
- přírůstkové náklady jsou naším rozhodnutím ovlivněny
- utopené náklady s naším rozhodnutím nesouvisí
- toto rozhodnutí přichází v úvahu v podmínkách, kdy není plně využita VK, v tomto případě jsou přírůstkové náklady přímé výrobní a utopené náklady jsou režijní (odpisy)
Př. VK, AC na výrobu 30,-, režijní na kus 20,-, celkové vlastní náklady jsou 50/ks a režijní celkem 40/ks
- z kalkulačního hlediska je nevýhodné vyrábět
- z hlediska koncepce přírůstkových nákladů je rozšíření VK výhodné, neboť prodejní cena > přírůstkové náklady (podnik nebude vykazovat ztrátu, ale může uhradit režijní náklady, které jsou obsaženy vždy)
- dojde tím ke snížení ztráty, pouze ale při plném nevyužití VK, je-li totiž VK využita plně, tak musíme vyjít z TC
c) rozlišujeme krátkodobý a dlouhodobý pohled na jejich vývoj
- v krátkém období jsou některé VF fixní (stroje) a některé variabilní
- v dlouhém období jsou všechny VF proměnné, kvůli zvýšení VK
4.4. Nástroje řízení nákladů
THN
- vyjadřují nezbytně nutné množství VR vynakládaných na jednotku výkonu
- nebo vyjadřují nezbytně nutné množství určitého druhu zásob (OM)
- vytvářejí v podniku celou soustavu norem, které se člení
Podle předmětu normování
NS materiálu, NS odpisů, normy zásob, normy jakostních tříd výrobků, NS práce
Podle účelu
- operativní (skutečné platné, používané)
- plánové (při plánu Q)
Podle předmětu spotřeby
- individuální (materiál, suroviny)
- souhrnné (provozovací, pomocné látky)
Aby byli THN účinným ovlivňujícím nástrojem podniku musí tvořit s kalkulacemi, rozpočtem a účetnictvím ucelený systém.
- vyjadřují nezbytně nutné množství VR vynakládaných na jednotku výkonu
- nebo vyjadřují nezbytně nutné množství určitého druhu zásob (OM)
- vytvářejí v podniku celou soustavu norem, které se člení
Podle předmětu normování
NS materiálu, NS odpisů, normy zásob, normy jakostních tříd výrobků, NS práce
Podle účelu
- operativní (skutečné platné, používané)
- plánové (při plánu Q)
Podle předmětu spotřeby
- individuální (materiál, suroviny)
- souhrnné (provozovací, pomocné látky)
Aby byli THN účinným ovlivňujícím nástrojem podniku musí tvořit s kalkulacemi, rozpočtem a účetnictvím ucelený systém.
4.2. Výnosy a jejich tvorba
- rozhodující jsou provozní výnosy a pak tržby
- pokud chceme zvýšit výnosy podniku, musíme se zaměřit na tržby
Výnosy jsou peněžní částky získané veškerou činností za určité období bez odhledu nato, zda došlo v tomto období k jejich úhradě.
Tržby ovlivňují:
1. množství vyrobených a prodaných výrobků
2. ceny jednotlivých výrobků (výsledek S a D), v krátkém období lze změnit jen v určitém rozsahu
Vývoj cen na trhu závisí na typu trhu:
a) v DK je cena nezávislou veličinou na množství
- pro jednotlivý podnik je cena zvýšení parametrem na něm nezávislým
- tržby rostou s prodaným množstvím úměrně
b) v monopolu je p závislá na Q, s růstem prodaného množství cena klesá (ceny rostou pomalým tempem), tržby = q * p
3. v určité míře lze tržby ovlivnit změnou sortimentní struktury produkce (vyrábí se více výrobků), rozšíříme tak výrobu výhodnějších výrobků na úkor méně vyhovujících
Každý podnik může ovlivnit tržby zvyšováním:
- kvality výrobků (obal, reklama)
- inovacemi výrobků
- poskytováním výrobních služeb (záruční a pozáruční servis, zvyšujeme cenu)
- pokud chceme zvýšit výnosy podniku, musíme se zaměřit na tržby
Výnosy jsou peněžní částky získané veškerou činností za určité období bez odhledu nato, zda došlo v tomto období k jejich úhradě.
Tržby ovlivňují:
1. množství vyrobených a prodaných výrobků
2. ceny jednotlivých výrobků (výsledek S a D), v krátkém období lze změnit jen v určitém rozsahu
Vývoj cen na trhu závisí na typu trhu:
a) v DK je cena nezávislou veličinou na množství
- pro jednotlivý podnik je cena zvýšení parametrem na něm nezávislým
- tržby rostou s prodaným množstvím úměrně
b) v monopolu je p závislá na Q, s růstem prodaného množství cena klesá (ceny rostou pomalým tempem), tržby = q * p
3. v určité míře lze tržby ovlivnit změnou sortimentní struktury produkce (vyrábí se více výrobků), rozšíříme tak výrobu výhodnějších výrobků na úkor méně vyhovujících
Každý podnik může ovlivnit tržby zvyšováním:
- kvality výrobků (obal, reklama)
- inovacemi výrobků
- poskytováním výrobních služeb (záruční a pozáruční servis, zvyšujeme cenu)
4.3. Náklady
1. účetní přístup k nákladům
2. manažerský přístup k nákladům
Manažerský vychází z těchto předpokladů:
a) rozlišují se ekonomicky pracné náklady (skutečné), které proti účetním nákladům zahrnují, tzv. oportunentní náklady
Oportunentní náklady
- částka peněz, která je ztracena pokud zdroj není použit na nejvýhodnější alternativu
- explicitní náklady představují skutečné vydané peníze
- implicitní náklady neznamenají skutečné vydání peněz a jsou hůře vyčíslovatelné (náklady posuzujeme na základě oportunentních nákladů)
Př. - mzda, kterou by podnikatel získal v zaměstnání
- úroky z VLK, pokud bych je použil na jinou alternativu
včetně uložení v bance
2. manažerský přístup k nákladům
Manažerský vychází z těchto předpokladů:
a) rozlišují se ekonomicky pracné náklady (skutečné), které proti účetním nákladům zahrnují, tzv. oportunentní náklady
Oportunentní náklady
- částka peněz, která je ztracena pokud zdroj není použit na nejvýhodnější alternativu
- explicitní náklady představují skutečné vydané peníze
- implicitní náklady neznamenají skutečné vydání peněz a jsou hůře vyčíslovatelné (náklady posuzujeme na základě oportunentních nákladů)
Př. - mzda, kterou by podnikatel získal v zaměstnání
- úroky z VLK, pokud bych je použil na jinou alternativu
včetně uložení v bance
4. 1. Náklady, Výnosy, Hospodářský Výsledek
Náklady jsou peněžní částky, které byli v podniku vynaloženy na dosažení výnosů.
Členění
- běžná činnost
o provozní (provozované na hospodářskou činnost – účel založení)
o finanční (plynoucí z finančních operací)
- mimořádná činnost
o mimořádné (kurzové zisky a ztráty …)
Provozní výnosy
- tržby za výkony a zboží
- změna stavu vnitropodnikových zásob
- aktivace výkonů vlastní výroby (DM vlastní činností)
- ostatní PV (tržby za materiál, majetek, dotace)
- zúčtování rezerv, opravných položek
Finanční výnosy
- tržby z prodaných CP a vkladů
- kursové zisky
- výnosy z prodeje CP a vkladů (DL + KL)
- úroky přijaté
Členění
- běžná činnost
o provozní (provozované na hospodářskou činnost – účel založení)
o finanční (plynoucí z finančních operací)
- mimořádná činnost
o mimořádné (kurzové zisky a ztráty …)
Provozní výnosy
- tržby za výkony a zboží
- změna stavu vnitropodnikových zásob
- aktivace výkonů vlastní výroby (DM vlastní činností)
- ostatní PV (tržby za materiál, majetek, dotace)
- zúčtování rezerv, opravných položek
Finanční výnosy
- tržby z prodaných CP a vkladů
- kursové zisky
- výnosy z prodeje CP a vkladů (DL + KL)
- úroky přijaté
Mimořádné výnosy
- náhrady mank a škod (FO a PO)
- přebytky inventarizace
- výnosy ze změny metody
Provozní náklady
- spotřebované nákupy
- prodané zboží, služby (DNM à dDNM)
- osobní náklady (mzdy, odměny, sp, zp)
- dopisy
- ostatní PN (ZC prodaného majetku)
- rezervy, opravné položky
Finanční náklady
- prodané CP a vklady
- úroky placené
- kursové ztráty
- náklady peněžního oběhu
PV – PN = PHVY
FV – FN = FHVY BV – BN = BHVY (HVY z běžné činnosti)
--------------
MV – MN = MHVY HVY z mimořádné činnosti
--------------
HVY podniku před zdaněním
- daň (31 %)
--------------
HVY po zdanění čistý, účetní a disponibilní zisk
± RF, NF
± HVY minulých let
------------------
finanční zisk (bilanční HVY), - výkaz zisků a ztrát
- přebytky inventarizace
- výnosy ze změny metody
Provozní náklady
- spotřebované nákupy
- prodané zboží, služby (DNM à dDNM)
- osobní náklady (mzdy, odměny, sp, zp)
- dopisy
- ostatní PN (ZC prodaného majetku)
- rezervy, opravné položky
Finanční náklady
- prodané CP a vklady
- úroky placené
- kursové ztráty
- náklady peněžního oběhu
PV – PN = PHVY
FV – FN = FHVY BV – BN = BHVY (HVY z běžné činnosti)
--------------
MV – MN = MHVY HVY z mimořádné činnosti
--------------
HVY podniku před zdaněním
- daň (31 %)
--------------
HVY po zdanění čistý, účetní a disponibilní zisk
± RF, NF
± HVY minulých let
------------------
finanční zisk (bilanční HVY), - výkaz zisků a ztrát
B. Optimalizace poměru mezi DlK:KrK (optimalizace struktury dluhů) – DlCK:KrCK
KrK (KrCK) by měl být financován pouze likvidním majetkem (peněžními prostředky, splatnými pohledávkami, výrobky), těch složek majetku, kterými lze tyto krátkodobé dluhy rychle a beze ztráty splatit (prodej materiálu je špatný).
DlK (DlCK+VK) by měl krýt DlM nebo trvalý OM.
- kriterium pro optimalizaci poměru je struktura majetku
- majetek s odpovídající dobou využitelnosti by měl být kryt K s odpovídající dobou splatnosti
- pokud DlK financujeme KrM je to neefektivní (DlK je dražší) a naopak pokud KrK (KrCK) financuji DlM je to vysoce rizikové (vysoce efektivní)
Pokud OM > KrCK = rozdíl je čistý pracovní kapitál (ČPK)
- ČPK je část OM, která je skryta v DlK
- ČPK je část peněžních prostředků, která podniku zůstane k dispozici po úhradě všech běžných závazků
- přiměřená výše ČPK je ukazatelem dobré finanční situace podniku
- podnikatel chce přiměřenou ČPK, aby mohl hradit závazky
KrCK > OM = rozdíl je nekrytý dluh
à složité otázky (jakou strukturu?) řešíme vyrovnáváním dvou hlavních faktorů výnosnosti a rizika
Rozvaha
- měla by být taková, aby přehledně ukazovala strukturu majetku, zdrojů K a určovala finanční situaci
- porovnáním dvou rozvah po určitém období dokážeme zjistit vývoj situace
DlK (DlCK+VK) by měl krýt DlM nebo trvalý OM.
- kriterium pro optimalizaci poměru je struktura majetku
- majetek s odpovídající dobou využitelnosti by měl být kryt K s odpovídající dobou splatnosti
- pokud DlK financujeme KrM je to neefektivní (DlK je dražší) a naopak pokud KrK (KrCK) financuji DlM je to vysoce rizikové (vysoce efektivní)
Pokud OM > KrCK = rozdíl je čistý pracovní kapitál (ČPK)
- ČPK je část OM, která je skryta v DlK
- ČPK je část peněžních prostředků, která podniku zůstane k dispozici po úhradě všech běžných závazků
- přiměřená výše ČPK je ukazatelem dobré finanční situace podniku
- podnikatel chce přiměřenou ČPK, aby mohl hradit závazky
KrCK > OM = rozdíl je nekrytý dluh
à složité otázky (jakou strukturu?) řešíme vyrovnáváním dvou hlavních faktorů výnosnosti a rizika
Rozvaha
- měla by být taková, aby přehledně ukazovala strukturu majetku, zdrojů K a určovala finanční situaci
- porovnáním dvou rozvah po určitém období dokážeme zjistit vývoj situace
Výhody použití CK v určitém rozsahu
- CK zvyšuje zadluženost, zhoršuje finanční stabilitu
- každý další dluh (úvěr) je dražší a obtížnější získat
- ovlivňuje chování managementu, který se musí přizpůsobit věřitelům
Poměr VK a CK závisí:
- na odvětví (výrobní a zemědělství převládá VK, obchodní a banky převládá CK)
- struktuře majetku (podniky s vyšší podílem DM mají vyšší podíl VLK, DCK)
- přístup managementu
- úroková míra bank (čím nižší, tím více CK)
- výnosnosti podniku (čím vyšší, tím vyšší podíl úvěru a i s vyšší úrokovou mírou)
- stabilitě tržeb + zisku podniku (-//-)
Optimalizace kapitálové struktury
A. optimalizace poměru VK:CK (míry zadlužení)
- obecně lze stanovit jako minimum celkových nákladů na podnikový kapitál (co nejnižší)
NK … åN na podnik N v %
NCK … N na CK (ú. míra)
před zdaněním
N NVK … N na VK (míra dividend)
(%) NVK % po zdanění
SD … míra zdanění zisku (31%)
NCK
NK
míra zadluženosti (%)
- NVK <>
- s rostoucí zadlužeností NCK roste, až do doby, kdy banka nedá úvěr
- NVK s rostoucí zadlužeností roste
- substituce dražšího NVK ku NCK pomáhá tak, že nejprve celkové N na K klesají, pak rostou
- optimální poměr mezi VK:CK bude takový, který vyvolá nejnižší celkové N na K
- každý další dluh (úvěr) je dražší a obtížnější získat
- ovlivňuje chování managementu, který se musí přizpůsobit věřitelům
Poměr VK a CK závisí:
- na odvětví (výrobní a zemědělství převládá VK, obchodní a banky převládá CK)
- struktuře majetku (podniky s vyšší podílem DM mají vyšší podíl VLK, DCK)
- přístup managementu
- úroková míra bank (čím nižší, tím více CK)
- výnosnosti podniku (čím vyšší, tím vyšší podíl úvěru a i s vyšší úrokovou mírou)
- stabilitě tržeb + zisku podniku (-//-)
Optimalizace kapitálové struktury
A. optimalizace poměru VK:CK (míry zadlužení)
- obecně lze stanovit jako minimum celkových nákladů na podnikový kapitál (co nejnižší)
NK … åN na podnik N v %
NCK … N na CK (ú. míra)
před zdaněním
N NVK … N na VK (míra dividend)
(%) NVK % po zdanění
SD … míra zdanění zisku (31%)
NCK
NK
míra zadluženosti (%)
- NVK <>
- s rostoucí zadlužeností NCK roste, až do doby, kdy banka nedá úvěr
- NVK s rostoucí zadlužeností roste
- substituce dražšího NVK ku NCK pomáhá tak, že nejprve celkové N na K klesají, pak rostou
- optimální poměr mezi VK:CK bude takový, který vyvolá nejnižší celkové N na K
CK podle rozvahy (věřitelů)
rezervy (vytvářené účelově na vrub N, prostředky na budoucí dluhy)
a) bankovní úvěry (krátkodobé, dlouhodobé)
b) závazky (krátkodobé, dlouhodobé)
N na CK
a) úrok
b) ostatní výdaje spojené s vydáním
à CK je levnější než VK, KCK je levnější než DCK
Důvody použití CK
1. podnikatel nedisponuje potřebným ZK (muší ředit K, což je dražší)
2. podnik přechodně nedisponuje potřebným K v dané době (projekt)
3. použitím CK nevznikne tomu, kdo jej poskytne žádné právo v přímém řízení podniku
4. CK je levnější než VK, navíc zvěšuje výnosnost VK
- úroková míra > než míra podílu na zisku
- úroky jsou součástí N a snižují zisk (daňový základ), daňové zatížení podniku
NCK = úroková míra (1 – sazba daně)
př. 20% *(1 - 0,3) = 14% (skutečně dopadá na podnik v N)
- protože úroky z úvěru jsou součástí N, daňový efekt spouštěcího kapitálu
a) bankovní úvěry (krátkodobé, dlouhodobé)
b) závazky (krátkodobé, dlouhodobé)
N na CK
a) úrok
b) ostatní výdaje spojené s vydáním
à CK je levnější než VK, KCK je levnější než DCK
Důvody použití CK
1. podnikatel nedisponuje potřebným ZK (muší ředit K, což je dražší)
2. podnik přechodně nedisponuje potřebným K v dané době (projekt)
3. použitím CK nevznikne tomu, kdo jej poskytne žádné právo v přímém řízení podniku
4. CK je levnější než VK, navíc zvěšuje výnosnost VK
- úroková míra > než míra podílu na zisku
- úroky jsou součástí N a snižují zisk (daňový základ), daňové zatížení podniku
NCK = úroková míra (1 – sazba daně)
př. 20% *(1 - 0,3) = 14% (skutečně dopadá na podnik v N)
- protože úroky z úvěru jsou součástí N, daňový efekt spouštěcího kapitálu
Důvody:
a.s. potřebuje další prostředky pro svůj rozvoj
- majetek podniku ve velkém rozsahu > základní kapitál
- podíl cizího kapitálu je neúměrně vysoký
Snižování ZK
- u OS (vyjma a.s.) je možné v s.r.o. jen do min. výše stanovené zákonem
- u a.s. do minimální výše, stažení z oběhu
Důvody:
- snižuje se majetek podniku
- vykázaná ztráta nelze uhradit z RF, nelze ji ani převést do dalších let
a) kapitálové fondy
- emisní ážio je kladným rozdílem mezi prodejní cenou a nominální hodnotou při navyšování ZK
- emisní ážio slouží k obraně stávajících akcionářů před zředěním VLK ve vztahu ke stávajícím akcionářům a nový akcionáři tak musí platit za přístup k fondům a nerozděleným ziskům minulých let
- v kapitálových fondech se zachycují dále dary, popřípadě přijaté dotace, rovněž ostatní vklady společníků, které nejdou na navýšení ZK
- majetek podniku ve velkém rozsahu > základní kapitál
- podíl cizího kapitálu je neúměrně vysoký
Snižování ZK
- u OS (vyjma a.s.) je možné v s.r.o. jen do min. výše stanovené zákonem
- u a.s. do minimální výše, stažení z oběhu
Důvody:
- snižuje se majetek podniku
- vykázaná ztráta nelze uhradit z RF, nelze ji ani převést do dalších let
a) kapitálové fondy
- emisní ážio je kladným rozdílem mezi prodejní cenou a nominální hodnotou při navyšování ZK
- emisní ážio slouží k obraně stávajících akcionářů před zředěním VLK ve vztahu ke stávajícím akcionářům a nový akcionáři tak musí platit za přístup k fondům a nerozděleným ziskům minulých let
- v kapitálových fondech se zachycují dále dary, popřípadě přijaté dotace, rovněž ostatní vklady společníků, které nejdou na navýšení ZK
b) Fondy ze zisku
nedělitelný fond (rezervní) slouží k vykázání ztráty, k překonání nepříznivého hospodaření
- RF povinně (s.r.o., a.s.)
- NF povinně (družstvo), nesmí se použít na rozdělení mezi členy
- % ZK + roční doplňování fondů minimálně (% z ČZ)
- podnik může dále vytvářet fondy ze zisku účelově
c) HVY z minulých let
- nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta
d) HVY běžného období
- zisk nebo ztráta
B. cizí kapitál (vloží-li ho věřitel, banka)
- dluh, který podnik musí ve stanovené době splatit
1. krátkodobí CK (do 1 roku) – dodavatelské úvěry, úvěry od banky, zálohy, jiné půjčky, splatné daně a mzdy
2. dlouhodobí CK (nad 1 rok) – dlouhodobé úvěry od bank, dlužní úpisy, dlouhodobé závazky
- RF povinně (s.r.o., a.s.)
- NF povinně (družstvo), nesmí se použít na rozdělení mezi členy
- % ZK + roční doplňování fondů minimálně (% z ČZ)
- podnik může dále vytvářet fondy ze zisku účelově
c) HVY z minulých let
- nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta
d) HVY běžného období
- zisk nebo ztráta
B. cizí kapitál (vloží-li ho věřitel, banka)
- dluh, který podnik musí ve stanovené době splatit
1. krátkodobí CK (do 1 roku) – dodavatelské úvěry, úvěry od banky, zálohy, jiné půjčky, splatné daně a mzdy
2. dlouhodobí CK (nad 1 rok) – dlouhodobé úvěry od bank, dlužní úpisy, dlouhodobé závazky
3.3. Kapitál a jeho struktura
- kapitálová struktura podniku je strukturou zdrojů podniku, za které byl podnik pořízen
Velikost K závisí na okolnostech:
- velikost podniku
- stupeň mechanizace a automatizace
- rychlost obratu kapitálu (čím rychleji, tím méně)
- způsob odbytu (vlastní síť více kapitálu)
Podnik by měl mít tolik K, kolik skutečně potřebuje. Jeho velikost zjišťujeme v Zakladatelském rozpočtu při zakládání.
Má-li více K je jeho využití nehospodárné a je překapitalizován (jestliže DL (VLK-CK) je kryt OM)
Má-li méně K než je nezbytné, vznikají poruchy v chodu podniku a podnik je podkapitalizován (v období expanze podniku, roste výroba + prodej, roste i majetek podniku (nejen OM, ale i DM), který není kryt odpovídajícími zdroji) à je zadlužen u odběratelů, krátkodobé závazky financuje dlouhodobým majetkem a vzniká platební neschopnost
A. vlastní kapitál (VLK), (vloží-li ho vlastník, společník)
- jeho podíl na celkovém kapitálu ukazuje finanční jistotu a nezávislost
FO … peněžní + nepeněžní vklady podnikatele
Velikost K závisí na okolnostech:
- velikost podniku
- stupeň mechanizace a automatizace
- rychlost obratu kapitálu (čím rychleji, tím méně)
- způsob odbytu (vlastní síť více kapitálu)
Podnik by měl mít tolik K, kolik skutečně potřebuje. Jeho velikost zjišťujeme v Zakladatelském rozpočtu při zakládání.
Má-li více K je jeho využití nehospodárné a je překapitalizován (jestliže DL (VLK-CK) je kryt OM)
Má-li méně K než je nezbytné, vznikají poruchy v chodu podniku a podnik je podkapitalizován (v období expanze podniku, roste výroba + prodej, roste i majetek podniku (nejen OM, ale i DM), který není kryt odpovídajícími zdroji) à je zadlužen u odběratelů, krátkodobé závazky financuje dlouhodobým majetkem a vzniká platební neschopnost
A. vlastní kapitál (VLK), (vloží-li ho vlastník, společník)
- jeho podíl na celkovém kapitálu ukazuje finanční jistotu a nezávislost
FO … peněžní + nepeněžní vklady podnikatele
OS, D
a) základní kapitál (peněžní i nepeněžní vklady)
- zapisuje se povinně do OR, u a.s. vzniká emisí (vydáním) akcií o určité nominální hodnotě, které si rozdělí zakladatelé nebo je prodají
Akcie
- základní (na jméno, doručitele)
- zvláštní (prioritní)
Hodnoty:
- nominální (jmenovitá) hodnota je hodnota, na jakou zní
- vnitřní hodnota je podíl VLK připadající na jednu akcii
- kurzovní je cena, za kterou se prodává na kapitálovém trhu
Zvyšování základního kapitálu
- OS (vyjma a.s.) zvýšením vkladů či přejetím společníka, použitím nerozděleného zisku
- a.s. – emisí nových akcií, zvýšení nominále (překolkování, výměna, stažení), část zisku či majetku použití převyšující základní kapitál
- zapisuje se povinně do OR, u a.s. vzniká emisí (vydáním) akcií o určité nominální hodnotě, které si rozdělí zakladatelé nebo je prodají
Akcie
- základní (na jméno, doručitele)
- zvláštní (prioritní)
Hodnoty:
- nominální (jmenovitá) hodnota je hodnota, na jakou zní
- vnitřní hodnota je podíl VLK připadající na jednu akcii
- kurzovní je cena, za kterou se prodává na kapitálovém trhu
Zvyšování základního kapitálu
- OS (vyjma a.s.) zvýšením vkladů či přejetím společníka, použitím nerozděleného zisku
- a.s. – emisí nových akcií, zvýšení nominále (překolkování, výměna, stažení), část zisku či majetku použití převyšující základní kapitál
1. Oběžný majetek
a) peněžní prostředky = nominální (skutečné) hodnotě
b) zásoby – PC (u zásob nakupovaných)
- VN (u zásob vyrobených)
- podle průměrných cen (cena se zjistí jako vážený aritmetický průměr všech dodávek)
- FIFO je metoda výhodná při snižování cen, protože vykázaný zisk je nižší
- LIFO, jako první se spotřebuje poslední dodávka; metoda vhodná při růstu cen, zmírňuje dopad inflace na HVY a zdanění podniku (používá se v cizině)
2. Pohledávky
- oceňují se v účetní nominální hodnotě, hodnotu lze snížit o rezervy na nedobytné pohledávky
b) zásoby – PC (u zásob nakupovaných)
- VN (u zásob vyrobených)
- podle průměrných cen (cena se zjistí jako vážený aritmetický průměr všech dodávek)
- FIFO je metoda výhodná při snižování cen, protože vykázaný zisk je nižší
- LIFO, jako první se spotřebuje poslední dodávka; metoda vhodná při růstu cen, zmírňuje dopad inflace na HVY a zdanění podniku (používá se v cizině)
2. Pohledávky
- oceňují se v účetní nominální hodnotě, hodnotu lze snížit o rezervy na nedobytné pohledávky
1. Dlouhodobý majetek
a) PC = CP + náklady na pořízení
- dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek pořízený nákupem
b) RPC = cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se oceňuje
- nebyl nakoupen ani vyroben vl. činností; jsou to dary, inventarizace, nehmotný majetek pořízený vlastní činností pokud RPC je nižší než vlastní náklady; bezúplatně nabitý majetek – leasing
c) VN = přímé, ale i odpovídající nepřímé N bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého majetku vlastní činností
d) CP (zákon o cenách) = za kterou byl majetek pořízen bez N s pořízením souvisejících
- dlouhodobý finanční majetek (akcie)
Odpisy DHM a DNM
ZC = PC (PC, RPC, VN) - åodpisů (oprávky)
- N na pořízení dlouhodobého majetku nejsou N běžného roku (z ek. hlediska nejsou N podniku, ale představují změnu jedné formy majetku – peň. prostředků v jinou formu majetku)
- N podniku vznikají až používáním majetku ve výrobě a provozu, kdy cena se postupně přenáší do N ve formě odpisů
- odpisy nám umožňují vyjádřit postupné snižování ceny dlouhodobého majetku, tedy vyčíslovat ZC
- dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek pořízený nákupem
b) RPC = cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se oceňuje
- nebyl nakoupen ani vyroben vl. činností; jsou to dary, inventarizace, nehmotný majetek pořízený vlastní činností pokud RPC je nižší než vlastní náklady; bezúplatně nabitý majetek – leasing
c) VN = přímé, ale i odpovídající nepřímé N bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého majetku vlastní činností
d) CP (zákon o cenách) = za kterou byl majetek pořízen bez N s pořízením souvisejících
- dlouhodobý finanční majetek (akcie)
Odpisy DHM a DNM
ZC = PC (PC, RPC, VN) - åodpisů (oprávky)
- N na pořízení dlouhodobého majetku nejsou N běžného roku (z ek. hlediska nejsou N podniku, ale představují změnu jedné formy majetku – peň. prostředků v jinou formu majetku)
- N podniku vznikají až používáním majetku ve výrobě a provozu, kdy cena se postupně přenáší do N ve formě odpisů
- odpisy nám umožňují vyjádřit postupné snižování ceny dlouhodobého majetku, tedy vyčíslovat ZC
LIKVIDITA
- schopnost přeměnit majetek v peníze a sloužit k úhradě závazků
1. stupeň – peníze (hotovost, účet, okamžitě splatné pohledávky na viděnou)
2. stupeň – ostatní pohledávky, část výrobků u nichž není problém s odbytem
3. stupeň – ostatní zásoby
4. stupeň – dlouhodobý majetek (nelikvidní) nad 1 rok
Struktura majetku
- zastoupení, podíl jednotlivých složek na celkovém objemu
- DHM
DNM
DFM
M
VLV
Z
Majetek podniku
DM
OM
drobný
majetek
spotřeba v nákladech
konkrétní strukturu podnikového majetku ovlivňuje zaměření podniku
3.2. Oceňování majetku
- majetek oceňujeme individuálně
- celková hodnota majetku je dána součtem ocenění
Odpisovaný DHM, DNM
a) 2 položky = PC + oprávky (snižují PC na ZC) Brutto princip
b) 1 položka ZC = Netto princip
Brutto je výhodnější z hlediska rozsahu majetku (známe PC), z hlediska vybavenosti.
1. stupeň – peníze (hotovost, účet, okamžitě splatné pohledávky na viděnou)
2. stupeň – ostatní pohledávky, část výrobků u nichž není problém s odbytem
3. stupeň – ostatní zásoby
4. stupeň – dlouhodobý majetek (nelikvidní) nad 1 rok
Struktura majetku
- zastoupení, podíl jednotlivých složek na celkovém objemu
- DHM
DNM
DFM
M
VLV
Z
Majetek podniku
DM
OM
drobný
majetek
spotřeba v nákladech
konkrétní strukturu podnikového majetku ovlivňuje zaměření podniku
3.2. Oceňování majetku
- majetek oceňujeme individuálně
- celková hodnota majetku je dána součtem ocenění
Odpisovaný DHM, DNM
a) 2 položky = PC + oprávky (snižují PC na ZC) Brutto princip
b) 1 položka ZC = Netto princip
Brutto je výhodnější z hlediska rozsahu majetku (známe PC), z hlediska vybavenosti.
1. Dlouhodobý majetek (DM)
- nespotřebovává se naráz, opotřebovává se formou odpisů
- delší než jeden rok
a. hmotný
v nemovitosti bez ohledu na PC, pokud nejsou finančním majetkem
v samostatně movité věci, nad 40 000, nad 1 rok
v drobný DHM do 40 000, nad 1 rok
v zvířata základního stáda, tažná zvířata
v pěstitelské celky trvalých porostů nad 3 roky
v nové otvírky lomů, pískoven, technické rekultivace, zhodnocení (modernizace, rekonstrukce)
b. nehmotný (nad 60 000,-; nad 1 rok)
v zřizovací výdaje (výdaje spojené se založením podniku)
v výsledky výzkumné činnosti (samostatně nakoupené, vyrobené vlastní činností)
v software (-//-) pokud není součástí hardwaru
v know-how, průmyslová práva, technologické poznatky
v DNDM do 60 000,-, nad 1 rok
c. finanční
v investiční cenné papíry a vklady v podnicích (v držení nad 1 rok)
v půjčky podnikům a ostatní půjčky (splatnost nad 1 rok)
v ostatní cenné papíry a vklady (dluhopisy, termínované vklady, pokladniční poukázky)
v pozemky sloužící k dlouhodobému uložení prostředků
v podniky případně provozní jednotky určené k pronajmutí
- delší než jeden rok
a. hmotný
v nemovitosti bez ohledu na PC, pokud nejsou finančním majetkem
v samostatně movité věci, nad 40 000, nad 1 rok
v drobný DHM do 40 000, nad 1 rok
v zvířata základního stáda, tažná zvířata
v pěstitelské celky trvalých porostů nad 3 roky
v nové otvírky lomů, pískoven, technické rekultivace, zhodnocení (modernizace, rekonstrukce)
b. nehmotný (nad 60 000,-; nad 1 rok)
v zřizovací výdaje (výdaje spojené se založením podniku)
v výsledky výzkumné činnosti (samostatně nakoupené, vyrobené vlastní činností)
v software (-//-) pokud není součástí hardwaru
v know-how, průmyslová práva, technologické poznatky
v DNDM do 60 000,-, nad 1 rok
c. finanční
v investiční cenné papíry a vklady v podnicích (v držení nad 1 rok)
v půjčky podnikům a ostatní půjčky (splatnost nad 1 rok)
v ostatní cenné papíry a vklady (dluhopisy, termínované vklady, pokladniční poukázky)
v pozemky sloužící k dlouhodobému uložení prostředků
v podniky případně provozní jednotky určené k pronajmutí
1. Oběžný majetek (OM)
- obíhá, mění svoji podobu
a. oběžný finanční majetek
v peníze na účtu, pokladně
v ceniny, cenné papíry do 1 roku
b. zásoby
v materiál (ta část zásob, připravená k výrobnímu použití), základní materiál, náhradní díly, obaly, DHM
v vlastní výroby
- nedokončená výroba (vstoupila do výrobního procesu, ale ještě nebyla dokončena)
- polotovary (skladované, neprošly všemi výrobními stupni a musíme je dokončit, zkompletovat = stupňovitá výroba)
- výrobky (produkty vlastní výroby určené mimo podnik)
- zvířata
v zboží
- podnik nakupuje za účelem dalšího prodeje
- výrobky aktivované a předané do vlastních prodejen
c. pohledávky
a. oběžný finanční majetek
v peníze na účtu, pokladně
v ceniny, cenné papíry do 1 roku
b. zásoby
v materiál (ta část zásob, připravená k výrobnímu použití), základní materiál, náhradní díly, obaly, DHM
v vlastní výroby
- nedokončená výroba (vstoupila do výrobního procesu, ale ještě nebyla dokončena)
- polotovary (skladované, neprošly všemi výrobními stupni a musíme je dokončit, zkompletovat = stupňovitá výroba)
- výrobky (produkty vlastní výroby určené mimo podnik)
- zvířata
v zboží
- podnik nakupuje za účelem dalšího prodeje
- výrobky aktivované a předané do vlastních prodejen
c. pohledávky
3. Majetková výstavba podniku
- každý podnikatel potřebuje prostředky (DM, OM), k jejímu získání potřebuje kapitál, ať už vlastní nebo vypůjčený
- konkrétní složení prostředků podniku se označuje jako majetek podniku
- zdroj, z něhož byl tento majetek pořízen, jeho finanční krytí označujeme jako kapitál
- majetek říká, co podnik vlastní; kapitál, komu patří
- základní přehled o majetku a kapitálu nám zachycuje rozvaha (bilance)
- na straně debetní je konkrétní složení majetku (aktiva)
- na straně kreditní jsou zachyceny všechny kapitálové zdroje (pasiva)
3.1. Majetek podniku a jeho struktura
A. podle povahy
- hmotný
- nehmotný
- finanční
B. podle doby využitelnosti
- dlouhodobý nad 1 rok
- krátkodobý do 1 roku
- konkrétní složení prostředků podniku se označuje jako majetek podniku
- zdroj, z něhož byl tento majetek pořízen, jeho finanční krytí označujeme jako kapitál
- majetek říká, co podnik vlastní; kapitál, komu patří
- základní přehled o majetku a kapitálu nám zachycuje rozvaha (bilance)
- na straně debetní je konkrétní složení majetku (aktiva)
- na straně kreditní jsou zachyceny všechny kapitálové zdroje (pasiva)
3.1. Majetek podniku a jeho struktura
A. podle povahy
- hmotný
- nehmotný
- finanční
B. podle doby využitelnosti
- dlouhodobý nad 1 rok
- krátkodobý do 1 roku
Musíme doložit propočty zakladatelského rozpočtu:
1. předpokládané V, N, zisk
§ zjišťujeme rozpočtem, rozpočtová výsledovka
§ při stanovení výnosů vycházíme z předpokládaného objemu (Q) výrobků a jejich ceny (P)
§ při stanovení nákladů vycházíme z předběžných kalkulací (propočtové kalkulace)
§ V-N=zisk, je účelné doplnit propočty o CASH-FLOW
2. potřebný DM, OM
§ sestavujeme rozpočtovou rozvahu
§ snazší je určení DM, jde o zjištění cen …
§ při zjišťování OM je důležité vzít v úvahu rychlost obratu zásob a pohledávek
3. ukazatelé výnosnosti podniku
a. výnosnost vlastního kapitálu
§ měla by být alespoň taková, jaké lze dosáhnout investováním do jiné akce včetně uložení v bance
b. efektivnost
§ při založení podniku běžně používáme ukazatelů a metod efektivnosti
c. výnosnost celkového kapitálu, poměr čistého zisku po zdanění ku zdrojům
d. rentabilita tržeb, nákladů …
§ zjišťujeme rozpočtem, rozpočtová výsledovka
§ při stanovení výnosů vycházíme z předpokládaného objemu (Q) výrobků a jejich ceny (P)
§ při stanovení nákladů vycházíme z předběžných kalkulací (propočtové kalkulace)
§ V-N=zisk, je účelné doplnit propočty o CASH-FLOW
2. potřebný DM, OM
§ sestavujeme rozpočtovou rozvahu
§ snazší je určení DM, jde o zjištění cen …
§ při zjišťování OM je důležité vzít v úvahu rychlost obratu zásob a pohledávek
3. ukazatelé výnosnosti podniku
a. výnosnost vlastního kapitálu
§ měla by být alespoň taková, jaké lze dosáhnout investováním do jiné akce včetně uložení v bance
b. efektivnost
§ při založení podniku běžně používáme ukazatelů a metod efektivnosti
c. výnosnost celkového kapitálu, poměr čistého zisku po zdanění ku zdrojům
d. rentabilita tržeb, nákladů …
A. Obchodní společnosti
1. společenská smlouva, podpis společníků, notář
2. základní kapitál (povinně s.r.o. 200 000,- zapisuje se do OR)
- vznikne i v k.s. vklady komanditistů
- může vzniknout ve v.o.s.
- vložení na účet, nepeněžní vklad (soudní znalec, převod na společníky)
3. získání živnostenského oprávnění
4. žádost o zápis do OR
- založení (společenská smlouva, zakladatelská listina)
- vznik dnem zápisu v OR
Akciová společnost
1. dva a více zakladatelů (zakladatelská smlouva), jeden zakladatel (zakladatelská listina)
- zákonem stanovený obsah
- veřejná nabídka akcií (ve smlouvě musí být stanoveny podmínky a způsob upisování akcií + svolání valné hromady
2. stanovy vymezeného obsahu (nedílná součást zakladatelské smlouvy, listiny)
2. základní kapitál (povinně s.r.o. 200 000,- zapisuje se do OR)
- vznikne i v k.s. vklady komanditistů
- může vzniknout ve v.o.s.
- vložení na účet, nepeněžní vklad (soudní znalec, převod na společníky)
3. získání živnostenského oprávnění
4. žádost o zápis do OR
- založení (společenská smlouva, zakladatelská listina)
- vznik dnem zápisu v OR
Akciová společnost
1. dva a více zakladatelů (zakladatelská smlouva), jeden zakladatel (zakladatelská listina)
- zákonem stanovený obsah
- veřejná nabídka akcií (ve smlouvě musí být stanoveny podmínky a způsob upisování akcií + svolání valné hromady
2. stanovy vymezeného obsahu (nedílná součást zakladatelské smlouvy, listiny)
Veřejná nabídka akcií (20 000 000,-)
§ informace veřejnosti o době, místě a způsobu úpisu
§ je-li upsán navrhovaný základní kapitál, splaceno minimálně 30% nominální hodnoty akcií, koná se ustavující valná hromada (schvaluje založení, stanovy, orgány), je pořízen notářský zápis (k žádosti o registraci v OR)
§ po vzniku a.s. vydá společnost zatímní listy (na jméno), které se po splacení nominální hodnoty vymění za akcie
Jednorázové založení
§ zakladatelé se dohodnou a rozdělí
§ splatí celý navrhovaný základní kapitál
§ nekoná se ustavující valná hromada
§ rozhodnutí zakladatelů o založení a.s. + notář
Mimořádné financování podniku
· do prvního obratu
· mimořádné zdroje (DM, OM …)
§ je-li upsán navrhovaný základní kapitál, splaceno minimálně 30% nominální hodnoty akcií, koná se ustavující valná hromada (schvaluje založení, stanovy, orgány), je pořízen notářský zápis (k žádosti o registraci v OR)
§ po vzniku a.s. vydá společnost zatímní listy (na jméno), které se po splacení nominální hodnoty vymění za akcie
Jednorázové založení
§ zakladatelé se dohodnou a rozdělí
§ splatí celý navrhovaný základní kapitál
§ nekoná se ustavující valná hromada
§ rozhodnutí zakladatelů o založení a.s. + notář
Mimořádné financování podniku
· do prvního obratu
· mimořádné zdroje (DM, OM …)
Ohlašovací živnosti
§ ohlášení místně příslušnému živnostenskému úřadu
§ osobní údaje (Rč, jméno, příjmení, bydliště)
§ obchodní jméno (jméno, příjmení)
§ předmět + místo (provozovna – souhlas obce s umístěním)
§ doklady (trestní výpis, doklad o odborné zp., doklado FU, Ičo)
§ u PO je to obchodní jméno, právní forma, statutární orgán
§ předmět podnikání, Ičo, provozovna, údaje o odpovědném zástupci (+doklady)
§ doklad o založení podniku (kopie spol. smlouvy)
§ u ohl. živnosti vydá ŽU do 15 dnů živnostenský list, může podnikat dnem ohlášení
Koncesované
§ do 30 dnů od podání žádosti o udělení koncese – koncesní listina
§ provoz až po udělení koncese, na udělení koncese není právní nárok
§ ŽU ohlásí vznik živnosti všem zainteresovaným subjektům (obec, FU, statistický úřad, hosp. komoře)
§ zápis do ŽR
§ osobní údaje (Rč, jméno, příjmení, bydliště)
§ obchodní jméno (jméno, příjmení)
§ předmět + místo (provozovna – souhlas obce s umístěním)
§ doklady (trestní výpis, doklad o odborné zp., doklado FU, Ičo)
§ u PO je to obchodní jméno, právní forma, statutární orgán
§ předmět podnikání, Ičo, provozovna, údaje o odpovědném zástupci (+doklady)
§ doklad o založení podniku (kopie spol. smlouvy)
§ u ohl. živnosti vydá ŽU do 15 dnů živnostenský list, může podnikat dnem ohlášení
Koncesované
§ do 30 dnů od podání žádosti o udělení koncese – koncesní listina
§ provoz až po udělení koncese, na udělení koncese není právní nárok
§ ŽU ohlásí vznik živnosti všem zainteresovaným subjektům (obec, FU, statistický úřad, hosp. komoře)
§ zápis do ŽR
Členění podle odborné způsobilosti
I. Ohlašovací
- řemeslné (výuční list)
- vázané (-//-, maturita, VŠ, zk. odb. způsob.)
- volné (nic)
II. Koncesované
- odborné + prof. morální nároky
- odborná způsobilost (zvláštní předpisy)
- spolehlivost
Předmět podnikání
§ obchodní (taxativně vyjmenovány = volné živnosti, vymezen obsah : koupě zboží za účelem prodeje a prodej)
§ výrobní (jakákoliv výroba včetně prodeje výrobků, montáž, servis)
§ poskytování služeb (oprava, přeprava)
- řemeslné (výuční list)
- vázané (-//-, maturita, VŠ, zk. odb. způsob.)
- volné (nic)
II. Koncesované
- odborné + prof. morální nároky
- odborná způsobilost (zvláštní předpisy)
- spolehlivost
Předmět podnikání
§ obchodní (taxativně vyjmenovány = volné živnosti, vymezen obsah : koupě zboží za účelem prodeje a prodej)
§ výrobní (jakákoliv výroba včetně prodeje výrobků, montáž, servis)
§ poskytování služeb (oprava, přeprava)
Společníci mají nárok na úroky z vkladů ve smluvené výši.
V k.s. se dělí 1/2 na část pro komplementáře a komanditisty; komanditiské – nezdaněný zisk (DPFO) podle splacených vkladů a komplementáři – zdaněný zisk (DPPO) mezi sebe rovným dílem
1. Finanční možnosti
- možnost rozšíření vlastním kapitálem
- přístup k cizím zdrojům (úvěry jsou závislé na rozsahu vlastního kapitálu a způsobu či míře ručení)
- živnost má minimální kapitálové vybavení (těžší přístup k úvěrům)
- v.o.s., k.s., s.r.o. (zvýšení vkladů, přijetí nového člena, tichý společník)
- s.r.o. – úvěrové možnosti závisejí na vlastním kapitálu
- a.s. (emise akcií, nejlepší úvěrové možnosti)
2. Daňové zatížení
a) přímé daně
A. DPPO, DPFO
B. silniční, nemovitosti
C. dědická, darovací, převodní
1. Finanční možnosti
- možnost rozšíření vlastním kapitálem
- přístup k cizím zdrojům (úvěry jsou závislé na rozsahu vlastního kapitálu a způsobu či míře ručení)
- živnost má minimální kapitálové vybavení (těžší přístup k úvěrům)
- v.o.s., k.s., s.r.o. (zvýšení vkladů, přijetí nového člena, tichý společník)
- s.r.o. – úvěrové možnosti závisejí na vlastním kapitálu
- a.s. (emise akcií, nejlepší úvěrové možnosti)
2. Daňové zatížení
a) přímé daně
A. DPPO, DPFO
B. silniční, nemovitosti
C. dědická, darovací, převodní
2. Daňové zatížení
b) DPH
- selektivní spotřební daně
- zvolená forma podnikání rozhoduje pouze o DPPO a DPFO, placení ostatních daní zavisí na jiných okolnostech
- Ž, v.o.s. – DPFO
- k.s. podléhá DPPO, základ daně se sníží o část zisku připadajících komplementářům
- s.r.o., D, a.s. – DPPO
- pojistné SP a ZP (26% + 9% z mezd)
2. Zveřejňovací povinnost
- údaje z rozvahy, výkaz zisku a ztrát ve stanoveném rozsahu do obchodního věstníku
- všechny osoby zapsané v OR
Zakládání podniku
- liší se podle zvolené právní formy (FO – Ž, PO – os)
A. Živnost
- FO a PO, všeobecné + zvláštní podmínky musí být splněny
1. absolutní překážky provozování podniku
2. relativní překážky (ve stanovených případech nelze provozovat živnost – konkurz + zákaz činnosti uložený soudem)
3. osoby vyloučené z podnikání
- selektivní spotřební daně
- zvolená forma podnikání rozhoduje pouze o DPPO a DPFO, placení ostatních daní zavisí na jiných okolnostech
- Ž, v.o.s. – DPFO
- k.s. podléhá DPPO, základ daně se sníží o část zisku připadajících komplementářům
- s.r.o., D, a.s. – DPPO
- pojistné SP a ZP (26% + 9% z mezd)
2. Zveřejňovací povinnost
- údaje z rozvahy, výkaz zisku a ztrát ve stanoveném rozsahu do obchodního věstníku
- všechny osoby zapsané v OR
Zakládání podniku
- liší se podle zvolené právní formy (FO – Ž, PO – os)
A. Živnost
- FO a PO, všeobecné + zvláštní podmínky musí být splněny
1. absolutní překážky provozování podniku
2. relativní překážky (ve stanovených případech nelze provozovat živnost – konkurz + zákaz činnosti uložený soudem)
3. osoby vyloučené z podnikání
4. Počáteční kapitál
- Ž, v.o.s. není stanoven
- k.s. není stanoven (min. 5000,- na komanditistu)
- s.r.o. min. 200 000,- (min. 1 společník 20 000,-)
- a.s. s úpisem 20 000 000,- (veřejná nabídka akcií)
- a.s. bez úpisu 2 000 000,-
- družstvo min. 50 000,-
1. Administrativní náročnost
- rozsah výdajů
- u obchodních společností je to povolení k živnosti, společenská smlouva, zakladatelská smlouva (listina+notář), zápis do OR
- a.s. = veřejná nabídka akcií (zakladatelská smlouva, stanovy; 30% à ustanovující valná hromada – založení, orgány, stanovy)
2. Účast na zisku (ztrátě)
- je úměrná riziku podnikatele
- v.o.s. + komplementáři = zisk mezi společníky rovným dílem
- kapitálové společnosti = zisk do výše splacených vkladů
- k.s. není stanoven (min. 5000,- na komanditistu)
- s.r.o. min. 200 000,- (min. 1 společník 20 000,-)
- a.s. s úpisem 20 000 000,- (veřejná nabídka akcií)
- a.s. bez úpisu 2 000 000,-
- družstvo min. 50 000,-
1. Administrativní náročnost
- rozsah výdajů
- u obchodních společností je to povolení k živnosti, společenská smlouva, zakladatelská smlouva (listina+notář), zápis do OR
- a.s. = veřejná nabídka akcií (zakladatelská smlouva, stanovy; 30% à ustanovující valná hromada – založení, orgány, stanovy)
2. Účast na zisku (ztrátě)
- je úměrná riziku podnikatele
- v.o.s. + komplementáři = zisk mezi společníky rovným dílem
- kapitálové společnosti = zisk do výše splacených vkladů
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)