Křivka nabídky a poptávky po korunách v dlouhém období

Poptávku tvoří vývozy zboží a služeb domácí země a kapitálový příliv do dané země. Nabídku tvoří dovozy zboží a služeb a kapitálové odlivy. Formování měnového kursu obr. str. 129

Měnový kurs v krátkém období

Krátkodobě je zahraniční poptávka po vývozech domácí země neelastická, rovněž tak je i neelastická poptávka domácí země po dovozu.

Cenová elasticita poptávky po vývozech: e_X = (DX / X) / (DE / E)

Cenová elasticita poptávky po dovozech: e_M = - (DM / M) / (DE / E)

Při depreciaci se bezprostředně zhorší běžný účet, neboť dojde ke zdražení dovozů. Ke zlepšení exportu dojde až časem (nutné najmout nové pracovní síly, nainstalovat nové výrobní kapacity atd.). Při splnění Marshall-Lernerovy podmínky (jestliže součet zahraniční elasticity poptávky po vývozech domácí země a domácí elasticity poptávky po dovozech je větší než jedna) se dále běžný účet zlepšuje. Nejprve dojde k cenovému efektu a pak teprve k objemovému efektu.

Obr. str. 130

Cenová elasticita nabídky:

Cenová elasticita nabídky je procentní poměr množství a ceny. Existuje též elastická, neelastická nabídka. Faktory ovlivňující elasticitu nabídky:

- možnosti a náklady skladování - čím je skladování nesnadnější a nákladnější, tím je elasticita nižší.

- charakter technologie a výrobního procesu - čím je obtížnější vyrábět s daným výrobním zařízením jiné zboží, tím je elasticita menší.

- čas - velmi krátké období - neelastická ( křivka nabídky je rovnoběžná s osou Y )



3. Chování firmy na dokonale konkurenčním trhu, rovnováha dokonale konkurenčního trhu:


Charakteristika dokonalé konkurence:

Dokonalá konkurence je tržní situace v níž:

- je značný počet prodávajících a kupujících

- produkty nabízené prodávajícími jsou stejnorodé

Za takovýchto podmínek není žádná firma schopna ovlivnit tržní cena poptávková křivka po produktu je dokonale elastická. V dokonalé konkurenci musí být volný vstup do odvětví a výstup z odvětví. Dalším předpokladem je dokonalá informovanost všech ekonomických subjektů. Pokud chce výrobce na dokonale konkurenčním trhu maximalizovat zisk zbývá mu k tomu jediná možnost: úspory při výrobě. Dokonalá konkurence přímo zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor.

EDP je větší než 1

= změna ceny zboží vyvolá větší procentní změnu množství ( u dokonale elastické poptávky změna ceny = množství = 0 )

EDP je rovna 1 = ..... Grafické projevy viz příloha.

Dokonale elastická poptávka EDP = nekonečno. Za určitou cenu se prodá jakékoli množství zboží.

Dokonale neelastická poptávka EDP = 0. Množství se nemění s cenou.

Faktory ovlivňující elasticitu: povaha potřeb, podíl výdajů na celkových výdajích, existence a dostupnost substitutů, čas.

Podobně jako, cenovou elasticitu, můžeme vyjádřit i důchodovou a křížovou elasticitu. Zde místo ceny použijeme procentní změnu důchodu, v druhém případě obrátíme poměr.


2. Produkční analýza, náklady firmy a zisk:


Předpoklady teorie firmy:

Firma při svém rozhodování vychází z požadavku maximalizace zisku. Firma se objevuje na dvou trzích na trhu statků a služeb a na trhu výrobních faktorů. Firma se musí rozhodnout co a kolik bude vyrábět, jakou určí cenu a jakou kombinaci a jakým množstvím výrobních faktorů bude firma vyrábět. Základem je porovnání nákladů s efektem.

V krátkém období - může firma ovlivnit pouze množství některých inputů. Může zvyšovat objem produkce, ale jen v rozsahu, který jim dovolují výrobní kapacity. Existuje tedy alespoň jeden fixní výrobní faktor.

V dlouhém období - jsou všechny inputy proměnlivé, firma může rozšiřovat výrobní kapacity.

Velmi krátké období - firma nemůže měnit produkci.

Velmi dlouhé období -promítá se vliv vědeckého pokroku.

Celkový zisk firmy je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady.

Změna cen ostatních statků

a) pokud se jedná o substitut a vzroste jeho cena, pak klesne jeho poptávané množství a vzroste poptávané množství našeho statku při každé úrovni ceny.

b) pokud se jedná o komplement a vzroste jeho cena, pak klesne jeho poptávané množství a klesne také poptávané množství našeho statku při každé úrovni ceny.

c) pokud se jedná o navzájem nezávislé statky, pak se navzájem vůbec neovlivňují.


Tržní poptávka:

Tržní poptávka je součtem poptávky jednotlivých spotřebitelů, je součtem individuálních poptávkových křivek. Faktory ovlivňující poptávku : množství spotřebitelů ( posun celé křivky ); změny ceny - posun po křivce tržní poptávky - změnou individuální poptávky jednotlivých spotřebitelů, změnou počtu spotřebitelů.

Agregátní poptávka:

Je dána součtem tržních poptávek na všech dílčích trzích. Jedná se o tržní poptávku po všech zbožích.


Elasticita poptávky:

Udává vztah mezi změnou ceny a změnou poptávaného množství daného statku.

Cenová elasticita poptávky - se vyjadřuje jako poměr procentních změn v objemu poptávaného zboží k procentním změnám cen EDP.

EDP je menší než 1 = neelastická poptávka. Změna ceny vyvolá menší procentní změnu ( popř. žádnou u dokonale neelastické popt. ) množství.

Produkční pružnost

= elasticita produkce

- vyjadřuje % změnu Q vyvolanou 1 % změnou VF

- bodová podle derivace … přesnější

- změny nevyjadřuje absolutně, ale relativně v % s ohledem na body, v kterých ji počítáme



Q

AP




MP




x

Q 0,9




q0 2,5





x0 x


- zvýšíme-li o 1 % x0, tak se nám q0 zvýší o 2,5 %

- PRF nám v podniku charakterizuje max. Q produkce, kterého lze dosáhnout z daného množství VF

- vyjadřuje max. technické funkce podniku

- toto max. množství Q vyjádřené PRF se v praxi označuje jako výrobní kapacita (VK)

Ekonomické využití PRF
- je nutno znát ekonomické podmínky (ceny VF, ceny Q)

- … cena za jednotku VF


… cena za jednotku produkce

Q Q








x x

u jednofaktorové PRF (progresivně-degresivní) pro stanovení optimální výše vkladu proměnlivého vkladu VF platí:

pmax:
MP cenový poměr


à DQ * P(Q) = Dx * P(x) … (přírůstek ceny Q = přírůstku

nákladu VF)


pokud: DQ * P(Q) > Dx * P(x) pokud: DQ * P(Q) < Dx * P(x)

- další ­Q by vedlo k ­p - další ­Q by vedlo k ¯p

Poptávka

= množství zboží, které kupující chtějí koupit za určitou cenu.
Zákon klesající poptávky – s růstem ceny poptávka klesá.
Příčiny:
- Důchodový efekt – je-li dána určitá výše důchodu, platí zákon
- Substituční efekt – při vzrůstu ceny určitého zboží kupuje spotřebitel jiné zboží
- Změna cen substitutů a komplementů – pokles ceny základního zboží vede k poklesu poptávky po substitutu
- Změna úrovně důchodů – když se zvednou důchody, zvedneme se poptávka
- Změny v preferencích lidí – jsme něčím ovlivněni (reklama, módní vlna – názory lékařů)

Typy poptávky - Individuální – poptávka jednoho kupujícího
- Dílčí – souhrn. poptávka po jednom druhu výrobku
- Agregátní – popt. všech kupujících po všech výrobcích

Elasticita poptávky – pružnost poptávky – jak poptávka reaguje na změnu něčeho (cenová důchodová)

Na základě toho dojdeme k problematice směnných relací

- Terms of Trade /ToT/ (jde o vyjádření změny v poměru množství vyváženého a dováženého zboží na základě pohybu dovozních a vývozních cen).

Dnešní pojetí ToT vychází z porovnání vývoje indexů vývozních a dovozních cen:

Pe - exportní cenová hladina
T= ------
Pi - importní cenová hladina


Dalším vlivem ToT na ekonomiku je směnná křivka. Vyjadřuje, jaké množství importovaného zboží oproti jakému množství exportovaného zboží při rozdílných směnných vztazích bude vyměňováno.


Elasticita směnné křivky:


procentní změna hodnoty ZO
eT= -----------------------------------
procentní změna ToT


eT >1 exportní nabídka roste při stoupajících cenách

eT=1 exportní nabídka je nezávislá na ceně

eT<1 exportní nabídka klesá s rostoucí cenou


Obchodní liberalismus a protekcionismus

Protekcionistická politika
- souvisí s neliberálními teoriemi zahraničního obchodu

1. Monetární přístup

- vychází ze vztahu mezi poptávkou po reálných pen. zůstatcích a jejich nabídkou, zaměřuje se na platební bilanci jako celek – deficit PB odráží přebytečnou nabídku peněz, která plyne do zahraničí (přebytek PB vzniká naopak při přebytečné poptávce po penězích)

- přebytek PB – tlak na zhodnocení domácí měny – CB intervenuje prodejem domácí měny – roste domácí peněžní zásoba:

- a) růst importu

- b) růst cenové hladiny – růst importu a pokles importu rovnováha PB

- c) růst reálného důchodu – růst importu -


A2. Přizpůsobování PB v systému plovoucích kurzů
- deficit bilance na BÚ je eliminován prostřednictvím znehodnocení – zda devalvace skutečně vyrovná deficit, na to existují mezi ekonomy různé názory:

a) přístup z hlediska elasticit – zaměřuje se na analýzu toho, co se stane, když se vlivem devalvace změní relativní ceny exportu a importu a reálné důchody v domácí ekonomice i v zahraničí se nezmění – devalvace má na BÚ dvojí efekt:

- efekt objemový

- efekt cenový (ovlivní relativní ceny exportu a importu)

= vliv závisí na cenové elasticitě poptávky domácích spotřebitelů po importu a cenové elasticitě poptávky zahraničních spotřebitelů po domácím exportu – BÚ se po devalvaci zlepší, když součet cenové elasticity poptávky po exportu a cenové elasticity poptávky po importu v absolutním vyjádření je větší než 1 (Marshall-Lernerova podmínka)

Ekonomie č.22

Peníze v otevřené ekonomice
Platební bilance

Bilance na BÚ a devizový kurz

Saldo platební bilance v různých systémech devizového kurzu

Elasticita a devalvace, časová zpoždění a J-křivka

J-křivka – krátce po devalvaci se deficit na BÚ častou prohloubí a začne se vyrovnávat až o několik měsíců později; zhorší se proto, že exportní a importní kontrakty jsou uzavírány často několik měsíců dopředu – v prvních měsících po devalvaci odráží objemy exportu a importu rozhodnutí učiněná na bázi starého devizového kurzu a tyto objemy zpočátku na změnu deviz. kurzu příliš nereagují


+


0 čas


-

Pro komplementy je typické

- že jsou spotřebovávány v určitém relativně stabilním poměru, který příliš nereaguje na cenové změny

→ pokud nejde o dokonalé komplementy, výrazná změna poměru cen vyvolá poměrně malou změnu objemu poptávaného množství statků X a Y

- substituční a křížový substituční efekt jsou tedy slabší, změna ceny komplementu nevede k výraznému nahrazování statku dražšího statkem levnějším; změna ceny zde působí na změnu poptávaného množství spíše prostřednictvím změny reálného důchodu (významnější je působení důchodového a křížového důchodového efektu)

→ v případě dokonalých komplementů je vzájemné nahrazování statků X a Y zcela nemožné, žádná cenová změna nemůže změnit poměr X a Y


Křížová elasticita poptávky

= poměr procentních změn, v tomto případě procentní změny poptávaného množství statku X a procentní změny ceny statku Y

platí: eCD = (X2 – X1) / (X2 + X1) : (PY2 – PY1) / (PY2 + PY1)


- křížová elasticita v bodě:

platí: eCD = (d X / X) : (dPY / PY) = (d X / d PY) : (X / PY)


→ je-li „d X / d PY“ kladné, jde o substituty a eCD > 0

→ je-li „d X / d PY“ záporné, jde o komplementy a eCD <>

Cenová elasticita poptávky

- cenová elasticita je důležitou vlastností poptávky

- koeficient cenové elasticity vypočítáme jako podíl procentní změny poptávaného množství a procentní změny ceny, neboli:

ePD = (X2 – X1) / (X2 + X1) : (PX2 – PX1) / (PX2 + PX1)


- pro cenovou elasticitu v bodě platí:

e = (d X / X) : (d PX / PX) = (d X / d PX) : X / PX


→ cenová elasticita poptávky je záporná, protože poptávané množství se pohybuje opačně než cena; výjimkou je Giffenův paradox (elasticita je kladná)

→protože se cena a množství pohybují opačně, mohou nastat následující 3 případy: (obr.3-15)

1. elasticita poptávky je jednotková = procentní změna množství je stejná jako procentní změna ceny (ale s opačným znaménkem)

platí: eDPX = -1

2. poptávka po statku je neelastická = procentní změna poptávaného množství je menší než procentní změna cena

platí: eDPX > -1

3. poptávka po statku X je elastická = s poklesem ceny statku X vzroste výrazněji poptávané množství, a proto vzroste i objem výdajů na jeho nákup

platí: eDPX < -1


- závěr

→ je-li poptávka cenově elastická, s poklesem ceny statku objem výdajů na nákup tohoto statku roste

→ je-li poptávka cenově jednotkově elastická, s poklesem ceny statku se objem výdajů na nákup tohoto statku nemění

→ je-li poptávka cenově neelastická, s poklesem ceny statku objem výdajů na nákup tohoto statku klesá

Průměrný a mezní sklon ke spotřebě

→ podíl statku X na celkové spotřebě vyjadřuje: průměrný sklon ke spotřebě (APC) = udává, jakou část důchodu spotřebitel vynakládá na nákup daného statku

pro statek X platí: APCX = X / I


→ směrnici Engelovy křivky nazýváme mezní sklon ke spotřebě (MPC) = udává, oč se zvýší spotřeba daného statku, zvýší-li se důchod spotřebitele o jednotku

pro statek X platí: MPCX = ∆ X / ∆ I


Důchodová elasticita poptávky

→ citlivost reakce spotřebitele v nakupovaném množství statku na změnu důchodu můžeme měřit koeficientem důchodové elasticity poptávky

→ podíl procentních změn – tj.procentní změna poptávaného množství statku X dělenou procentní změnou důchodu spotřebitele

= udává, o kolik procent se změní poptávané množství statku X, když se změní důchod spotřebitele o jedno procento

- oblouková elasticita

eID = (X2 – X1) / (X2 + X1) : (I2 – I1) / (I2 + I1)


- elasticita v bodě

eID = (d X / X) : d I / I = (d X / d I) : X / I

Pro normální statky

-je důchodová elasticita poptávky kladná (s růstem důchodu roste množství nakupovaných normálních statků, a tedy i odpovídající podíl procentních změn je kladný)

pro normální statky platí: eID > 0

- je však třeba odlišit:

a) luxusní statky – množství nakupovaných statků roste rychleji než důchod spotřebitele, tzn. že pokud se změní důchod o 1 %, změní se množství luxusních statků o více než 1 %

platí tedy: eID >1

b) nezbytné statky – procentní změna nakupovaného množství statku je nižší, než procentní změna důchodu; resp. změna důchodu spotřebitele o 1 % vyvolá změnu množství nezbytných statků nižší než 1 %

platí tedy: 0 <>

→ pro méněcenné statky je důchodová elasticita poptávky záporná; plyne z toho, že

: s růstem důchodů poptávky po méněcenných statcích klesá

: s poklesem důchodu poptávka po méněcenných statcích roste

platí tedy: eID < 0

- důchodovou elasticitu poptávky můžeme vypočítat i jako poměr mezi mezním a průměrným sklonem ke spotřebě

- závěr: součet důchodových elasticit všech spotřebovávaných statků vynásobený podílem těchto statků na důchodu spotřebitele je roven jedné

→ za daných předpokladů (neexistence úspor) zvýšení důchodu vede ke stejnému zvýšení celkové sumy výdajů na všechny spotřebovávané statky. Výdaje na nákup každého statku se rovnají součinu jeho ceny a množství

Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci

a) cena práce

cenová elasticita poptávky po práci eDL= (dL/L) / (dw/w) .. při konst.Q

křížová elasticita poptávky po práci eCDL = (dL/L) / (dr/r)

faktory ovlivňující elasticitu poptávky po práci:

- elasticita poptávky po produktu, který se s využitím práce vyrábí (čím je D po výrobku elastičtější, tím více výstupu chce firma vyrobit a tím více L bude najímat)

- elasticita substituce vstupů (vzájemná nahraditelnost L a K) – jeho hodnota je kladná, je-li 0 – zn. Nemožnost vzájemného nahrazování (L a K jsou komplementy, D po práci je neelastická), je-li ¥ je absolutně elastická. ®čím obtížnější je vzájemné nahrazování vstupů, tím neelastičtější bude D po nich.

- Podíl výdajů na pláci na celkových nákladech firmy (čím je větší, tím je elastičtější D po práci)

b) ostatní faktory

- poptávka po produktu A a všichni činitelé, kteří ji ovlivňují

- úroveň známé technologie,

- počet kooperujících vstupů.

a) Křivka LIS v podmínkách klesajících cen vstupů – obr. 9

V některých odvětvích může docházet s růstem výstupu ke snižování nákladů v dlouhém období, příčinou mohou být vnější úspory (např. v důsledku rozvoje celého odvětví dochází ke zdokonalování dopravní sítě, což může přispět ke snížení firemních nákladů). Výchozím bodem je A, při rovnovážné ceně P1 bude každá firma vyrábět Q1. Dojde-li k růstu D na D´, krátkodobé zvýšení ceny na P2 umožní stávajícím firmám realizovat ekonomický zisk při výrobě Q2, do odvětví přicházejí nové firmy, to vyvolá pokles nákladů. Nákladové křivky firem se posunou dolů, optimální výstup firmy už nebude při ceně P2 Q2, ale Q2´, ekonomický zisk bude podnětem pro příchod nových firem, ten ustane až doprava se posunující krátkodobá křivka S´ stlačí P na úroveň LAC každé firmy, takže ekonomický zisk = 0, to je při P3 a QT2 – bod B. spojením bodů A a B získáme klesající křivku LIS. Při dosahování dlouhodobé rovnováhy v odvětví s klesajícími náklady je tedy růst výstupu odvětví doprovázen poklesem cen.


Pozn. a) až c) patří k dynamizaci modelu – změna poptávky


Elasticita tržní nabídky v dlouhém období

Křivka LIS odráží jak vnitřní přizpůsobování firem změnám cen, tak měnící se počet firem v odvětví a charakter nákladových podmínek. Tyto všechny prvky obsahuje ukazatel dlouhodobé elasticity nabídky – vyjadřuje poměr procentní změny dlouhodobého výstupu odvětví a procentní změny ceny.

Def. křivky nabídky firmy:

křivka krátkodobé nabídky firmy vyjadřuje závislost mezi měnící se cenou výstupu a množstvím výstupu, které firma vyrábí. V případě DK firmy přebírající cenu výstupu je krátkodobá křivka nabídky firmy tvořena rostoucí části křivky mezních nákladů, jejíž spodní hranici je min AVC.



Nabídka DK odvětví v krátkém období


V důsledku specializace firem je každý daný produkt vyráběn omezeným počtem firem – odvětvím – agregací nabídkových křivek všech firem vyrábějících daný statek potom vzniká křivka nabídky odvětví (křivka tržní nabídky). Ta je dána horizontálním součtem krátkodobých křivek nabídky všech firem v odvětví při jakékoliv ceně. Obr. 4v důsledku rostoucí fce MC každé jednotlivé firmy bude mít rostoucí charakter i křivka nabídky celého odvětví.

Faktory ovlivňující křivku nabídky DK odvětví v krátkém čase:

- počet firem v odvětví,

- velikost výstupu firem,

- determinanty MC každé firmy (vroste-li P, firmy budou chtít zvětšit svůj výstup, najmou více vstupu – variabilního, to vyvolá růst ceny variabilního vstupu, vzrostou náklady každé firmy, posun MC nahoru, křivka nabídky odvětví by tak byla strmější než za předpokladu neměnných vstupů.

Elasticita nabídky v krátkém období – míra, v jaké firmy v odvětví reagují uměnou svého výstupu na změnu tržní ceny ePD = (dQ/Q) / (dP/P)

Pravidlo převrácená elasticity

– čím elastičtější bude poptávka po produkce fy, tím menší můžeme očekávat rozdíl mezi cenou a MC. Fa maximalizující zisk by měla vyrábět takový výstup, který pro ni znamená pohyb podél elastické části individuální poptávkové křivky.


Předpoklady modelu DK:

- všechny statky jsou homogenní (abychom mohli různé fy mezi sebou porovnávat),

- na každém trhu existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný není natolik silný, aby mohl ovlivnit cenu nebo výstup odvětví (firmy jsou příjemci dané ceny),

- na všechny trhy je volný vstup a výstup (neexistují překážky vstupu do odvětví),

- všichni výrobci a spotřebitelé mají dokonalé informace o cenách a množstvích směňovaných na trzích (to vede k nutnosti prodávat produkt za stejnou cenu, poptávka po výrobcích jednotlivé firmy je dokonale pružná),

- existuje dokonalá mobilita (zaměnitelnost) výrobních faktorů (L a K),

- firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci užitku.


V DK existuje velký počet malých firem, každá tvoří jen minimální část celkového produktu, takže její vlastní činnost nemůže ovlivnit tržní cenu. Tzn. že poptávka po její produkci je dokonale elastická (rovnoběžka s osou x, obr.1).

Příjmy firmy

Představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce. Na DK trhu cenu ovlivnit nemůže, na nedokonalém ano.

Celkové příjmy TR – je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. TR = P*Q

V DK – nemá fa možnost ovlivnit výši ceny, křivka TR je fcí Q – tj. rostoucí polopřímka (obr.19)

V nedokonalé konkurenci – P není konstantní, ale s růstem Q klesá a poptávková křivka je proto klesající.TR může mít různou podobu (obr.20) Na konkrétní tvar křivky TR má vliv elasticita poptávky: obr.20

- je-li poptávka elastická (< -1), pak procentní růst prodaného množství je větší než procentní pokles cena a TR roste, - je-li jednotkově elastická (= -1), pak procentní růst prodaného množství je stejný jako procentní pokles ceny, TR se nezmění, - je-li neelastická (> -1), pak je procentní růst prodaného množství menší než procentní pokles ceny a v důsledku toho TR klesá.


Průměrný příjem AR – je příjem plynoucí firmě z jedné prodané jednotky

AR = TR/Q = P. V podmínkách DK je křivka AR totožná s křivkou individuální poptávky (poptávka po produkci jedné firmy), je rovnoběžná s osou x, ve výši odpovídající ceně, obr.21. V podmínkách nedokonalé konkurence je klesající.

Mezní příjem MR – je změna celkového příjmu v důsledky změny objemu prodaných statků o jednotku. MR = dTR / dQ.

V DK je křivka MR rovnoběžná s osou x, takže splývá s křivkou AR.

V NDK křivka MR klesá 2x rychleji než křivka poptávky (AR), obr.22:

- je-li poptávka elastická, MR je kladný a TR je rostoucí,

- je-li poptávka jednotkově elastická, MR=0, TR se nemění,

- je-li neelastická, MR je záporný, a TR klesá.

Izokvanta

– křivka, která je tvořena všemi kombinacemi vstupů vedoucími k tvorbě stejného objemu produktu. Obr.2. Úroveň výstupu roste s tím, jak se posunujeme doprava nahoru. Čím je izokvanta dál od počátku, tím vyšší objem produktu představuje.

Mapa izokvant – nás informuje o maximálně dosažitelném výstupu při jakékoliv kombinaci vstupů (alternativní způsob popsání produkční fce).

Vlastnosti izokvant:

- izokvanta bližší počátku představuje kombinace vstupů vedoucí k nižšímu Q než izokvanta vzdálenější od počátku,

- izokvanty jsou seřazeny z kardinálního hlediska (výstup je přímo měřitelný),

- izokvanty se neprotínají,

- jsou klesající a konvexní k počátku.


Mezní míra technické substituce MRTS

Vyjadřuje míru, ve které firma může nahrazovat kapitál prací, aniž by se změnila velikost výstupu. Je tečnou dané izokvanty v určitém bodě (obr.2) MRTS = - dK / dL = MPL / MPK (záporné znaménko je důsledkem nahrazování jednoho vstupu druhým a negativní směrnicí izokvanty).


Elasticita vzájemného nahrazování vstupů

Elasticita substituce s – je procentní změna poměru vstupů (K/L) dělená procentní změnou MRTS s= [d(K/L) / /K/L)] / (dMRTS / MRTS)

Substituty

– růst ceny jednoho zboží vyvolá růst poptávky po druhém zboží.

Komplementy – růst ceny vyvolá i pokles poptávky po druhém

Nezávislé statky – není spojitost


Cenová elesticita poptávky = se vyjadřuje jako poměr procentních změn v objemu poptávaného zboží k procentním změnám cen.

Koeficient cenové elasticiti poptávky EPD udává o kolik procent se zvýší (sníží) poptávané množství, když se cena sníží (zvýší) o 1 %.

Neelastická poptávka EPD <>

Elastická poptávka EPD > 1

Jednotkově elastická poptávka EPD = 1

Dokonale elastická poptávaka EPD = nekonečno

Dokonale neelastická poptávaka EPD = 0


Důchodová elasticita poptávky = vyjadřuje závislost změn poptávaného množství zboží na změnách důchodu spotřebitele

= % změna poptávaného množství / % změna důchodu