V některých odvětvích může docházet s růstem výstupu ke snižování nákladů v dlouhém období, příčinou mohou být vnější úspory (např. v důsledku rozvoje celého odvětví dochází ke zdokonalování dopravní sítě, což může přispět ke snížení firemních nákladů). Výchozím bodem je A, při rovnovážné ceně P1 bude každá firma vyrábět Q1. Dojde-li k růstu D na D´, krátkodobé zvýšení ceny na P2 umožní stávajícím firmám realizovat ekonomický zisk při výrobě Q2, do odvětví přicházejí nové firmy, to vyvolá pokles nákladů. Nákladové křivky firem se posunou dolů, optimální výstup firmy už nebude při ceně P2 Q2, ale Q2´, ekonomický zisk bude podnětem pro příchod nových firem, ten ustane až doprava se posunující krátkodobá křivka S´ stlačí P na úroveň LAC každé firmy, takže ekonomický zisk = 0, to je při P3 a QT2 – bod B. spojením bodů A a B získáme klesající křivku LIS. Při dosahování dlouhodobé rovnováhy v odvětví s klesajícími náklady je tedy růst výstupu odvětví doprovázen poklesem cen.
Pozn. a) až c) patří k dynamizaci modelu – změna poptávky
Elasticita tržní nabídky v dlouhém období
Křivka LIS odráží jak vnitřní přizpůsobování firem změnám cen, tak měnící se počet firem v odvětví a charakter nákladových podmínek. Tyto všechny prvky obsahuje ukazatel dlouhodobé elasticity nabídky – vyjadřuje poměr procentní změny dlouhodobého výstupu odvětví a procentní změny ceny.
Žádné komentáře:
Okomentovat