MAKROEKONOMIE – zabývá se národním hospod. jako celek, slouží k hodnocení vývoje Eko pomocí makroekon.
ukazatelé : HDP – slouží k úrovni eko
nezaměstnanost – určuje se míra nezaměstnanosti
inflace – znehodnocení peněz
platební bilance – poměr mezi zahraničními vývozy a dovozy
úpadek v eko: když reálná hodnota hrubého dom. produktu 2 roky po sobě klesá
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS - sledujeme pomocí makroekonomických veličin.
fáze:
1. Fáze cyklu : každý hospodářský cyklus má 4 fáze :
Recesi – je nejvýznamnější fází cyklu. Nastává když ve dvou po sobě následujících čtvrtletích dochází k poklesu HDP. V této fázi dochází k růstu počtu nezaměstnaných , poklesu zisků. Klesá i obrat vnitřního a zahraničního obchodu, roste počet bankrotů podniků. Období nejvyššího úpadku
Dno (Sedlo) - pohyb shora uvedených veličin zastaví.
Vzestup – veličiny se zde pohybují opačným směrem, než v recesi. Vzestup končí dosažením horního bodu obratu ( vrcholu).
Sestup
- cyklus se opakuje po uplynutí několika let, zpravidla za 6 – 8 let.
2. Příčiny cyklu :
vnější – populační změny (růst populace může vést ke zvýšení úrovně produkce a zaměstnanosti, a naopak)
vynálezy a inovace ( počítače, voje aut – to vede k rozvoji podnik. aktivity a investování)
války a polit.události
vnitřní – spotřeba spotřebitelů ( čím větší, tím více musí firmy vyrobit – snižuje se nezaměstnan.a naopak) podnikové investice ( stavění hal, nakupování strojů,čímž zvyšuje kupní sílu spotřebitelů )
činnost státu (to je fiskální a monetární politika)
HDP – ukazatel množství produkce měřené v cenách, které se v zemí za období jednoho roku vyrobí
Nominální - vyjadřujeme v cenách daného roku
Reálný – v cenách nějakého základ. roku , reálný produkt je nominální produkt očištěný od vlivu změn cen.
velikost HDP zjistíme dvěma metodami:
1. M. toku produktů
– kdy HDP je součtem všech finálních statků a služeb( spotřeby, soukromých investic, vládních výdajů ..) Finální statky jsou zboží a služby konečné spotřeby ( bez tzv.meziproduktů ) To, co firmy přidají k HDP, je vyjádřeno tzv. Přidanou hodnotou. ( přidanou hodnotu v každé firmě tvoří mzdy a platy, zaplacené úroky, vyplacené dividendy, ale nikoliv platby firem jiným firmám za mat., energii, stroje…
2. M. toku důchodů
– kdy HDP je součtem všech důchodů ve společnosti (mezd, platů, úroků,rent, nepř.daní, znehodnocení kapitálu a zisků.
- obě tyto metody dají stejný výsledek.
ČDP – ( čistý dom. produkt) odečteme-li od HDP znehodnocení kapitálu ( opotřebení kapitálu )
POTENCIÁLNÍ PRODUKT - pomocí něj můžeme vyjádřit produkční kapacitu národního hospodářství , je to vlastně produkt při vysoké zaměstnanosti. K pochopení spotřeby domácnosti potřebujeme znát : osobní důchody ( je tvořen příjmy – důchody, které domácnost získá v podobě mezd, platů, úroků, dividend , rent…)
NEZAMĚSTNANOST = patří mezi makroekonomické ukazatele, které vypovídají o stavu eko. Měříme ji jako podíl nezaměstnaných na ekon. aktivním obyvatelstvu.Mezi toto obyvatelstvo se počítají: všichni zaměstnaní a nezaměstnaní.
typy nezaměstnanosti:
a) Frikční nezam. – vznikne tak, že se lidé stěhují z místa na místo, hledají v témže místě jiné zaměstnání s lepším výdělkem, hledají zam. po ukončení školy…
b) Strukturální nezam. – vzniká v důsledku nesouladu nabídky a poptávky po práci .Příčinou je především rychlejší rozvoj eko a změn v ní.
c) Cyklická nezaměstnanost – souvisí s hosp.cyklem, kdy v jeho fázi poklesu roste nezaměstnanost a ve fázi vzestupu nezaměst. klesá.
- V eko se často setkáme s pojmem MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI. Nezaměstnanost je velmi negativní jev tržní eko. Znamená nevyužívání jednoho z nejvýznamnějších výrobních zdrojů, zhoršení život. úrovně nezaměstnaných a jejich rodin, zhoršení zdrav. a psych. stavu nezaměstnaných lidí
INFLACE= důležitý makroekonom. ukazatel. Inflace znamená růst celkové cenové hladiny, tedy všeobecný růst cen. Je to pokles hodnoty, či kupní síly peněz. MÍRA INFLACE vyjadřuje změny celkové cenové hladiny.
pojmy :
Deflace – je opakem inflace. Znamená klesání celkové cenové hladiny.
Dezinflace – znamená snížení míry inflace .
Mírná inflace - se vyjadřuje jednomístným číslem
Pádivá inflace – se vyjadřuje 2 – 3místným číslem
Hyperinflace – SE VYJADŘUJE 4 A VÍCE MÍSTNÝM ČÍSLEM.
příčiny inflace : příčina inflace je v růstu mezd, růstu cen určitých surovin.. .
- inflace přerozděluje důchody a bohatství ve prospěch dlužníků. Přináší zisky jedněm a ztráty jiným, protože ji lidé nedokáží odhadnout.
PLATEBNÍ BILANCE = je to údaj o peněžních tocích země a do země – že platební bilance souvisí s pohybem peněz mezi státy. Je to bilance všech ekonomických transakcí mezi národní eko a zahraničím. Skládá se z obchodní bilance, což je výsledek směny zboží a služeb mezi státy. Pohyb zboží se člení na : suroviny, průmyslové spotřební zboží, zemědělské produkty a výrobní prostředky . Dále do platební bilance patří pohyb kapitálu, ( krátkodobý či dlouhodobý). Platební bilanci dělíme na :
aktivní – převaha finančních prostředků ( příjmů ze zahraničí nad výdaji )
pasivní
vyrovnaná
- do platební bilance patří i mezinárodní pohyb důchodů ( zisků, rent,úroků, a dividend ) a mezinárodní transferové platby ( převody mezd a platů, hospod. pomoc, dary, alimenty…)
FISKÁLNÍ POLITIKA – je dána příjmy a výdaji státního rozpočtu. Spočívá ve změnách daň. příjmů, ve vztahu ke státním výdajům. Sníží –li se daně , zůstane více peněz jednotlivcům a firmám, které začnou více utrácet, to znamená – zvýší se poptávka a klesne nezaměstnanost. Je to vlastně politika realizovaná prostřednictvím státního rozpočtu. Státní rozpočet je fond finančních prostředků státu, a je bilancí příjmů státu a jeho výdajů.
Státní rozpočet může být :
Deficitní ( příjmy jsou menší než výdaje )
Přebytkový ( příjmy jsou větší než výdaje),
Vyrovnaný.
Fiskální politikou se ovlivňuje především úroveň celkové poptávky v zemi. To má význam pro velikost produktu a úroveň zaměstnanosti.
MONETÁRNÍ POLITIKA – neboli peněžní politika se realizuje prostřednictvím centrální emisní banky, která má potřebně nástroje pro tuto politiku v podobě:
Povinných bankovních rezerv - spočívá ve skutečnosti, že banky mají povinnost uložit u centrál.banky určité procento vkladů. Tím se jim snižují prostředky , kterými mohou disponovat.
Změny úrokové míry – jejíž zvýšení vede ke zdražení úvěrů a snížení má za následek zlevnění úvěrů.
Operace na volném trhu – prodej a koupě státních CP. Prodej státních CP povede k přílivu peněz do státního rozpočtu. Jejich nákup naopak znamená odliv peněz ze stát. rozpočtu.
- mimo fiskální a monetární politiku máme ještě důchodovou a zahraniční obchodní politiku. Vláda má za cíle nízké procento nezaměstnanosti, mírné inflace, vyrovnání platební bilance…, jsou to obtížné dosažitelné cíle, ale má i nástroje, kterými se pokouší těchto cílů dosáhnout. Jsou jimi právě tyto politiky. ↑
6/ Náklady a výnosy a hospodářský výsledek, kalkulace - maturita
Hmotná : koloběh statků, služeb a práce , cílem je uspokojit potřeby zákazníků užitečnými statky a službami
Finanční : koloběh peněz, cílem je dosažení zisků = ( rentabilita) + udržování platební schopnosti ( likvidace)
HMOTNÁ STRANA:
- podstatou hmot.str. činnosti podniku je uspokojování potřeb zákazníků
- mn. stanoví hl. cíle podniku, strategii a nástroje k jejich dosažení, a pak probíhá koloběh statků a služeb : to jsou tyto činnosti:
1. Na základě sledování trhů se provádějí změny ve výrob. programu
2. Pracovníci – investiční výstavby, zásobování personalistiky – zabezpečují podik DM, materiálem, službami a zaměstnanci
3. Provoz. pracovníci pomocí strojů vyrábějí výrobky
4. Pracovníci odbitu výrobky prodávají
FINANČNÍ STRANA :
- peníze hrají důležitou roli
- činnost podniku musí být zabezpečena penězi, těmi se vyjadřuje a zjišťujme jak podnik hospodaří
- řízení fin. str. je zaměřeno na to, aby podnik při získávání a používání fin. zdrojů dobře hospodařil
- vede ke zhodnocování kapitálu, který do něj vložily investoři.
- podnik má být schopen uhrazovat své závazky - LIKVIDITA
- 2 cíle spolu souvisí a ovlivňují se stejně jako fin. stránka s hmotnou
- dosahuje-li podnik zisků, zvyšují se jeho vlastní fin. zdroje, posiluje se platební schopnost
- nemá-li podnik peníze na nákup zdrojů ( mat., energie, mzdy…) - nebude plynule vyrábět – ztrát – sníží finanční zdroje, tím se prohlubuje plateb. neschopnost
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK :
- výsledek činnosti podniku, z finanční stránky
- může jimi být ZISK x ZTRÁTA
- nejdůležitější fin. ukazatel, charakterizující hospodaření podniku
- z možných nákladů a výnosů vyplívá, že HV lze plánovat a zjišťovat v různé struktuře
- HV – je výrazným zdrojem přírustku peněz a financování
Porovnáme –li : Náklady a Výnosy = Hospodářský výsledek
1. Finanční uce ( finanční plán)
2. Manažerské uce
- zjišťuje se HV z jednotlivých činností, středisek, a jiných vnitropodnikových útvarů
ZISK:
Rozdělení zisků :
- přidělení do zákonného rezervního fondu , úhrada ztráty z min. let, přidělení do dalších fondů – rozvoje, kultury…, ponechá se v podniku jako tzv. ,,Nerozdělený zisk z min let“, použití na výplatu dividend a ostatních podílů na zisku, tantiémy ( = odměny členům dozorčí rady, statutárním organizacím)
Vypořádání ztráty:
- musí být v souladu s obch. zákoníkem , v souladu se společenskou smlouvou nebo stanovami ( = zásady)
- může se uskutečnit úhradou od společníků , nebo z nerozdělení zisku z min. let z rezervního fondu, převedením do příštího roku s předpokladem zisku, snížení zákl. kapitálu - zápis v Obch.R.
Zvyšování zisku :
- neustálá snaha zvyš. zisků je v tržní eko motorem podnikání
dělíme na:
Zvyšování zisků zvyšováním výnosů :
- snížením ocenění nákupů, snížením hospodaření ( topení, světlo), častá údržba a využití stroje
Zvyšování zisků snižováním nákladů na jednotku produkce :
- obratem, kvalitnější výrobky KALKULACE - propočet nákladů na kalkulační jednici
- jednotka výkonu podniku , a musí být přesně obsahově a objemově vymezena
dělení: z hlediska času
předběžná – předkládané náklady, vychází z toho co už bylo
výsledná – čerpá info z uce, slouží pro kontrolu a porovnání
Kalkulační vzorec: každá kalkulace se skládá z kal. položek, jejichž počet závisí na činnosti a velikosti podniku
Podrobný kalkulační vzorec používaný u větších podniků :
1. Přímý materiál
2. Přímé mzdy
3. Ostatní přímé náklady
4. Výrobní režie – výrobní středisko
vlastní náklady výroby
5. zásobovací režie – sklad , přeprava
6. správní režie – sekretářky
vlastní náklady výkonu
7. odbytová režie – spojené s prodejem a skladování výrobků
úplné vlastní náklady výkonu
8. zisk
prodejní cena
Stanovení nákladů na kalkulační jednici
- přímé N se stanoví podle THN ( technicko hosp. norem) THN = norma spotřeby,materiálu, času u výrobních dělníků
- u režijních N se určí celkový objem , to se určí z rozpočtu a dále se používá kalkulace:
DĚLENÍM - nejjednodušší, užívá se ve výrobních podnicích se stejnorodou výrobou (1 druh výrobků), celková částka rozpočtovaných nákladů se dělí plánovaným množstvím výrobků
POMĚROVANÝMI ČÍSLI - podnik vyrábí několik druhů stejnorodých výrobků, kte. se od sebe liší pouze velikostí, rozměry… , 1 z nich se určí jako základní a na tento výr. se přepočte spotřeba na ostatní výrobky pomocí poměrových čísel
PŘIRÁŽKOVOU KALKULACÍ - přirážky = užívají se tam, kde jednotlivé druhy výrobků vyvolávají rozdílné náklady : Přímé / Nepřímé …, . , náklady se stanoví na jednici pomocí přirážky, vyjadřující poměr rozvahových nákladů ke zvolené základně
NÁKLADY – potřeba věcných prostředků a práce při hosp. činnostech podniku
- Explicitní : skutečně vynaloženy v peněžní podobě na nákup a pronájem výr. faktorů, běžně je zjistíme z uce
- Implicitní : pomyslné náklady, podnik je neplatí, ale musí si je uvědomit. V uce se neeviduje
podle druhu :
- Provozní ( běžné ) – běžné náklady, kt. vznikají v průběhu výroby či poskytování služeb ( sptřeba mat., energie, služby, mzdy, daně …) Materiálové / Nemateriálové
- Finanční - náklady, kte. nějak souvisí s finančními operacemi podniku (pokuty, pojistně,úroky, operace s CP, změny kurzů cizích měn)
- Mimořádné – manka a škody, změny ocenění majetku
podle vztahu objemu výroby:
- Fixní – stálé , objem výroby se nemění
- Variabilní – proměnlivé, s objemem výroby se mění, stoupají nebo klesají
podle činností: ( u kalkulace) podnik má více čin., vyrábí víc druhů výrobků nebo poskyt. více druhů služeb
- Přímé ( jednicové ) – můžeme je stanovit přímo na tzv kalkulační jednici, vycházíme z technicko hospodářských norem
- Nepřímé ( režijní) – nelze stanovit přímo na kalkulační jednici , určují se z pravidla formou režijní přirážky ke zvolené rozvrhové základně
podle místa vzniku :
- N. zásobovací činnosti
- N výrobní činn.
- N. správní činn.
- N. odbytové činn.
- Proporcionální – mění se sejným tempem ( materiál nebo úkolová mzda )
- Degresivní – stoupají pomaleji než-li produkce ( spotřeba energie)
- Progresivní – stoupají rychleji něž objem výroby ( mzdy za přesčas. práce)
VÝNOSY – peněžní částky, kt. podnik získal ze svých činností za určité období – a to měsíc či rok. Hlavními výnosy podniku jsou tržby, který byly získány prodejem výrobků, zboží , poskytováním služeb.Peněžní ocenění výkonů .
dělíme podle činnosti: podnik většinou uskutečňuje více provozních činností tj.
Výrobní
Obchodní
Dopravní – v jejich rámci vytváří i různé druhy výrobků
podle organických složek : sleduje podnik, proto aby hmotně zainteresoval jedn. podnikové útvary na výsledcích své práce , sledují náklady a výnosy
Prvotní
Druhový
podle druhů
– 6.uce tř.
- Provozní – získané z provozně – hospodářské činnosti podniku, to znamená z činnosti, pro kterou byl podnik zřízen – zejména o tržby za prodané výrobky a zboží, tržby za přepravu zboží či osob, poskytování různých služeb zákazníkům,
- Finanční – výnosy získané z účastí a finančních investic
- Mimořádné – získané mimořádně –vznikají např. při prodeji maj. podniku , při inventarizaci, darováním.
VÝDAJE – představují úbytek hosp. prostředků, ale nemusí být v souvislosti s náklady
PŘÍJMY – přírustek hosp. prostředků
Finanční : koloběh peněz, cílem je dosažení zisků = ( rentabilita) + udržování platební schopnosti ( likvidace)
HMOTNÁ STRANA:
- podstatou hmot.str. činnosti podniku je uspokojování potřeb zákazníků
- mn. stanoví hl. cíle podniku, strategii a nástroje k jejich dosažení, a pak probíhá koloběh statků a služeb : to jsou tyto činnosti:
1. Na základě sledování trhů se provádějí změny ve výrob. programu
2. Pracovníci – investiční výstavby, zásobování personalistiky – zabezpečují podik DM, materiálem, službami a zaměstnanci
3. Provoz. pracovníci pomocí strojů vyrábějí výrobky
4. Pracovníci odbitu výrobky prodávají
FINANČNÍ STRANA :
- peníze hrají důležitou roli
- činnost podniku musí být zabezpečena penězi, těmi se vyjadřuje a zjišťujme jak podnik hospodaří
- řízení fin. str. je zaměřeno na to, aby podnik při získávání a používání fin. zdrojů dobře hospodařil
- vede ke zhodnocování kapitálu, který do něj vložily investoři.
- podnik má být schopen uhrazovat své závazky - LIKVIDITA
- 2 cíle spolu souvisí a ovlivňují se stejně jako fin. stránka s hmotnou
- dosahuje-li podnik zisků, zvyšují se jeho vlastní fin. zdroje, posiluje se platební schopnost
- nemá-li podnik peníze na nákup zdrojů ( mat., energie, mzdy…) - nebude plynule vyrábět – ztrát – sníží finanční zdroje, tím se prohlubuje plateb. neschopnost
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK :
- výsledek činnosti podniku, z finanční stránky
- může jimi být ZISK x ZTRÁTA
- nejdůležitější fin. ukazatel, charakterizující hospodaření podniku
- z možných nákladů a výnosů vyplívá, že HV lze plánovat a zjišťovat v různé struktuře
- HV – je výrazným zdrojem přírustku peněz a financování
Porovnáme –li : Náklady a Výnosy = Hospodářský výsledek
1. Finanční uce ( finanční plán)
2. Manažerské uce
- zjišťuje se HV z jednotlivých činností, středisek, a jiných vnitropodnikových útvarů
ZISK:
Rozdělení zisků :
- přidělení do zákonného rezervního fondu , úhrada ztráty z min. let, přidělení do dalších fondů – rozvoje, kultury…, ponechá se v podniku jako tzv. ,,Nerozdělený zisk z min let“, použití na výplatu dividend a ostatních podílů na zisku, tantiémy ( = odměny členům dozorčí rady, statutárním organizacím)
Vypořádání ztráty:
- musí být v souladu s obch. zákoníkem , v souladu se společenskou smlouvou nebo stanovami ( = zásady)
- může se uskutečnit úhradou od společníků , nebo z nerozdělení zisku z min. let z rezervního fondu, převedením do příštího roku s předpokladem zisku, snížení zákl. kapitálu - zápis v Obch.R.
Zvyšování zisku :
- neustálá snaha zvyš. zisků je v tržní eko motorem podnikání
dělíme na:
Zvyšování zisků zvyšováním výnosů :
- snížením ocenění nákupů, snížením hospodaření ( topení, světlo), častá údržba a využití stroje
Zvyšování zisků snižováním nákladů na jednotku produkce :
- obratem, kvalitnější výrobky KALKULACE - propočet nákladů na kalkulační jednici
- jednotka výkonu podniku , a musí být přesně obsahově a objemově vymezena
dělení: z hlediska času
předběžná – předkládané náklady, vychází z toho co už bylo
výsledná – čerpá info z uce, slouží pro kontrolu a porovnání
Kalkulační vzorec: každá kalkulace se skládá z kal. položek, jejichž počet závisí na činnosti a velikosti podniku
Podrobný kalkulační vzorec používaný u větších podniků :
1. Přímý materiál
2. Přímé mzdy
3. Ostatní přímé náklady
4. Výrobní režie – výrobní středisko
vlastní náklady výroby
5. zásobovací režie – sklad , přeprava
6. správní režie – sekretářky
vlastní náklady výkonu
7. odbytová režie – spojené s prodejem a skladování výrobků
úplné vlastní náklady výkonu
8. zisk
prodejní cena
Stanovení nákladů na kalkulační jednici
- přímé N se stanoví podle THN ( technicko hosp. norem) THN = norma spotřeby,materiálu, času u výrobních dělníků
- u režijních N se určí celkový objem , to se určí z rozpočtu a dále se používá kalkulace:
DĚLENÍM - nejjednodušší, užívá se ve výrobních podnicích se stejnorodou výrobou (1 druh výrobků), celková částka rozpočtovaných nákladů se dělí plánovaným množstvím výrobků
POMĚROVANÝMI ČÍSLI - podnik vyrábí několik druhů stejnorodých výrobků, kte. se od sebe liší pouze velikostí, rozměry… , 1 z nich se určí jako základní a na tento výr. se přepočte spotřeba na ostatní výrobky pomocí poměrových čísel
PŘIRÁŽKOVOU KALKULACÍ - přirážky = užívají se tam, kde jednotlivé druhy výrobků vyvolávají rozdílné náklady : Přímé / Nepřímé …, . , náklady se stanoví na jednici pomocí přirážky, vyjadřující poměr rozvahových nákladů ke zvolené základně
NÁKLADY – potřeba věcných prostředků a práce při hosp. činnostech podniku
- Explicitní : skutečně vynaloženy v peněžní podobě na nákup a pronájem výr. faktorů, běžně je zjistíme z uce
- Implicitní : pomyslné náklady, podnik je neplatí, ale musí si je uvědomit. V uce se neeviduje
podle druhu :
- Provozní ( běžné ) – běžné náklady, kt. vznikají v průběhu výroby či poskytování služeb ( sptřeba mat., energie, služby, mzdy, daně …) Materiálové / Nemateriálové
- Finanční - náklady, kte. nějak souvisí s finančními operacemi podniku (pokuty, pojistně,úroky, operace s CP, změny kurzů cizích měn)
- Mimořádné – manka a škody, změny ocenění majetku
podle vztahu objemu výroby:
- Fixní – stálé , objem výroby se nemění
- Variabilní – proměnlivé, s objemem výroby se mění, stoupají nebo klesají
podle činností: ( u kalkulace) podnik má více čin., vyrábí víc druhů výrobků nebo poskyt. více druhů služeb
- Přímé ( jednicové ) – můžeme je stanovit přímo na tzv kalkulační jednici, vycházíme z technicko hospodářských norem
- Nepřímé ( režijní) – nelze stanovit přímo na kalkulační jednici , určují se z pravidla formou režijní přirážky ke zvolené rozvrhové základně
podle místa vzniku :
- N. zásobovací činnosti
- N výrobní činn.
- N. správní činn.
- N. odbytové činn.
- Proporcionální – mění se sejným tempem ( materiál nebo úkolová mzda )
- Degresivní – stoupají pomaleji než-li produkce ( spotřeba energie)
- Progresivní – stoupají rychleji něž objem výroby ( mzdy za přesčas. práce)
VÝNOSY – peněžní částky, kt. podnik získal ze svých činností za určité období – a to měsíc či rok. Hlavními výnosy podniku jsou tržby, který byly získány prodejem výrobků, zboží , poskytováním služeb.Peněžní ocenění výkonů .
dělíme podle činnosti: podnik většinou uskutečňuje více provozních činností tj.
Výrobní
Obchodní
Dopravní – v jejich rámci vytváří i různé druhy výrobků
podle organických složek : sleduje podnik, proto aby hmotně zainteresoval jedn. podnikové útvary na výsledcích své práce , sledují náklady a výnosy
Prvotní
Druhový
podle druhů
– 6.uce tř.
- Provozní – získané z provozně – hospodářské činnosti podniku, to znamená z činnosti, pro kterou byl podnik zřízen – zejména o tržby za prodané výrobky a zboží, tržby za přepravu zboží či osob, poskytování různých služeb zákazníkům,
- Finanční – výnosy získané z účastí a finančních investic
- Mimořádné – získané mimořádně –vznikají např. při prodeji maj. podniku , při inventarizaci, darováním.
VÝDAJE – představují úbytek hosp. prostředků, ale nemusí být v souvislosti s náklady
PŘÍJMY – přírustek hosp. prostředků
5/ Vznik a vývoj peněz - maturita
Vznik peněz – vznikly vývojem směny, který souvisel se zbožní výrobou. S rozvojem produkce celkově a zvětšováním části určené pro směnu vznikly tzv. Komoditní peníze = určité zboží bylo druhem zboží ostatní . Od nich byl jen krok k penězům papírovým a dnešním bankovním penězům .
Historie:
1. Lidé si začali mezi sebou vyměňovat statky a sl.,kt.vlastnili. Tomuto směňování statků říkáme Naturální směna.
2. To dlouho nevydrželo, a vznikl Všeobecný ekvivalent, kt. by byl směnitelný za všechna ostatní zboží. Za tento všeobecný ekvivalent platilo nejdříve velice nepraktické zboží – hovězí dobytek, olej, pivo, mušle, drahé kovy… Tomuto druhému období ve vývoji peněz říkáme Období předmincovní. Postupně se zvyšovaly nároky na platidla - -muselo být malé, skladné, dělitelné… platili ulitami
3. Lidé poznávali výhody drahých kovů, kt. měly různou podobu a tak začali na dovy razit podoby vládců, a začali vznikat první mince . V Rusku se od 14.st.používaly stříbrné pruty. = tím vzniklo pojmenování rubl.
4. století kovových peněz - 19.st. Mince z drahých kovů se časem neosvědčily a tak byly nahrazovány penězi, kt. jsou takzvaně Kryté zlatem .Užívání papír. bankovek se rozšířilo.Jsou přenosné, lehké . Peníze jsou chráněny proti padělání různými způsoby ( kvalita rytí a tisku, vodoznaky ..)
5. Současnost : Bankovní peníze – šeky a platební karty, kt.jsou vypisovány na vklad v bance .
Peníze jsou : tzv. Dokonale likvidní – můžeme je vyměnit v podstatě za cokoliv a kdykoliv, nelze je bez omezení nahradit jiným statkem, a když je potřebujeme, nemůžeme si je vyrobit.
Fce peněz = všeobecný ekvivalent ( za peníze lze měnit vše)
prostředek směny = ochota lidí přijímat peníze k úhradě svých závazků, - platit jimi za nejrůznější druhy výrobků či služeb, které potřebují.
Tuto úlohu plní :
Oběživo : bankovky a mince
a Bankovní peníze : peníze na účtech v bankách k okamžitému vyzvednutí
míry hodnot = schopnost peněz ocenit ostatní statky v penězích . ( oceňuje se v korunách, dolarech,…)
uchovatele hodnot = POKLAD – peníze udržují hodnotu v čase. Můžeme je uložit a nákup uskutečnit později. Zda je vysoká míra inflace , čili znehodnocování peněz, pak se nám příliš nevyplatí peníze šetřit, protože s časem ztrácejí svoji hodnotu.
platidla
Formy peněz:
1. Agregát M1= transakční peníze – je to mince, papírové peníze, a bankovní peníze, to jsou vklady u bank, které jsou určeny k okamžitému vyzvednutí .Vklady lze rovněž považovat za peníze – jsou penězům rovnocenné .
- hotové peníze
- bankovní peníze
2. Agregát M2 = skoropeníze – peníze uložené na určitou dobu ( uložené na dobu určitou, jsou určeny k tomu, že bychom s nimi mohli okamžitě manipulovat. Jsou to vklady s různě dlouhou výpovědní lhůtou a některé CP.
3. Agregát D = úvěr – hypotéky, obligace…
Definice :
jsou to mince, papírové peníze a šekové knížky. To jsou peníze v úzkém slova smyslu.
Papírové peníze jsou peníze s tzv. Nuceným oběhem = státem nařízenou povinností je přijímat za zboží a služby. Jsou nesměnitelné za drahé kovy a plnohodnotné jsou zlaté a stříbrné mince. Dříve bylo možné papír. peníze za drahé kovy měnit. To se nazývalo Období zlatého standardu.
Finanční zprostředkovatelé: banky, pojišťovny, penzijní fondy, burzy… - ty mají svá aktiva i pasiva (šeky, pojistky, vkladní knížky, vkladové certifikáty, CP…
- Ekonomické subjekty vytvářejí poptávku po penězích . nabídku peněz pak vytváří stát prostřednictvím své Centrální banky, která peníze vydává ( banka emisní )
ZBOŽÍ : slouží k uspokojování potřeb
Užitečná hodnota : souhrn vlastností , kt. uspokojují potřeby a pro které si ji kupují
-> vzniká ve výrobě a zaniká spotřebou
- kvalita zboží k výrobě ve vstupních jakostech
Jakost zboží : souhrn užitných vlastností
Ukazatele jakosti: měřitelné vlastnosti, kt.nejlépe vystihuje
Užitnost výrobků: kvalitativní vyjádření jakékoliv vlastnosti, pokud vyjadřuje užitnou vlastnost, je ukazatelem jakosti
Historie:
1. Lidé si začali mezi sebou vyměňovat statky a sl.,kt.vlastnili. Tomuto směňování statků říkáme Naturální směna.
2. To dlouho nevydrželo, a vznikl Všeobecný ekvivalent, kt. by byl směnitelný za všechna ostatní zboží. Za tento všeobecný ekvivalent platilo nejdříve velice nepraktické zboží – hovězí dobytek, olej, pivo, mušle, drahé kovy… Tomuto druhému období ve vývoji peněz říkáme Období předmincovní. Postupně se zvyšovaly nároky na platidla - -muselo být malé, skladné, dělitelné… platili ulitami
3. Lidé poznávali výhody drahých kovů, kt. měly různou podobu a tak začali na dovy razit podoby vládců, a začali vznikat první mince . V Rusku se od 14.st.používaly stříbrné pruty. = tím vzniklo pojmenování rubl.
4. století kovových peněz - 19.st. Mince z drahých kovů se časem neosvědčily a tak byly nahrazovány penězi, kt. jsou takzvaně Kryté zlatem .Užívání papír. bankovek se rozšířilo.Jsou přenosné, lehké . Peníze jsou chráněny proti padělání různými způsoby ( kvalita rytí a tisku, vodoznaky ..)
5. Současnost : Bankovní peníze – šeky a platební karty, kt.jsou vypisovány na vklad v bance .
Peníze jsou : tzv. Dokonale likvidní – můžeme je vyměnit v podstatě za cokoliv a kdykoliv, nelze je bez omezení nahradit jiným statkem, a když je potřebujeme, nemůžeme si je vyrobit.
Fce peněz = všeobecný ekvivalent ( za peníze lze měnit vše)
prostředek směny = ochota lidí přijímat peníze k úhradě svých závazků, - platit jimi za nejrůznější druhy výrobků či služeb, které potřebují.
Tuto úlohu plní :
Oběživo : bankovky a mince
a Bankovní peníze : peníze na účtech v bankách k okamžitému vyzvednutí
míry hodnot = schopnost peněz ocenit ostatní statky v penězích . ( oceňuje se v korunách, dolarech,…)
uchovatele hodnot = POKLAD – peníze udržují hodnotu v čase. Můžeme je uložit a nákup uskutečnit později. Zda je vysoká míra inflace , čili znehodnocování peněz, pak se nám příliš nevyplatí peníze šetřit, protože s časem ztrácejí svoji hodnotu.
platidla
Formy peněz:
1. Agregát M1= transakční peníze – je to mince, papírové peníze, a bankovní peníze, to jsou vklady u bank, které jsou určeny k okamžitému vyzvednutí .Vklady lze rovněž považovat za peníze – jsou penězům rovnocenné .
- hotové peníze
- bankovní peníze
2. Agregát M2 = skoropeníze – peníze uložené na určitou dobu ( uložené na dobu určitou, jsou určeny k tomu, že bychom s nimi mohli okamžitě manipulovat. Jsou to vklady s různě dlouhou výpovědní lhůtou a některé CP.
3. Agregát D = úvěr – hypotéky, obligace…
Definice :
jsou to mince, papírové peníze a šekové knížky. To jsou peníze v úzkém slova smyslu.
Papírové peníze jsou peníze s tzv. Nuceným oběhem = státem nařízenou povinností je přijímat za zboží a služby. Jsou nesměnitelné za drahé kovy a plnohodnotné jsou zlaté a stříbrné mince. Dříve bylo možné papír. peníze za drahé kovy měnit. To se nazývalo Období zlatého standardu.
Finanční zprostředkovatelé: banky, pojišťovny, penzijní fondy, burzy… - ty mají svá aktiva i pasiva (šeky, pojistky, vkladní knížky, vkladové certifikáty, CP…
- Ekonomické subjekty vytvářejí poptávku po penězích . nabídku peněz pak vytváří stát prostřednictvím své Centrální banky, která peníze vydává ( banka emisní )
ZBOŽÍ : slouží k uspokojování potřeb
Užitečná hodnota : souhrn vlastností , kt. uspokojují potřeby a pro které si ji kupují
-> vzniká ve výrobě a zaniká spotřebou
- kvalita zboží k výrobě ve vstupních jakostech
Jakost zboží : souhrn užitných vlastností
Ukazatele jakosti: měřitelné vlastnosti, kt.nejlépe vystihuje
Užitnost výrobků: kvalitativní vyjádření jakékoliv vlastnosti, pokud vyjadřuje užitnou vlastnost, je ukazatelem jakosti
4/ Trh a tržní mechanizmus - maturita
Trh a tržní mechanismus – základní charakter. tržní ekonomiky
TRH – místo, kde dochází ke směně zboží na základě nabídky a poptávky či rozdělování a směny . Součástí trhu jsou i domácnosti, podniky, organizace, a stát .
SMĚNA - činnosti, kt. se uskutečňují po ukončení výroby až do předání výrobků spotřebiteli. K tomu dochází na trhu.
CENA = podává info a ovlivňují výrobce a kupující
Tržní cena – cena, za kterou budou statky a služby směněny za peníze. Cena při níž se Nab = Popt. Za těchto podmínek : existuje mnoho kupujících i prodávajících . Žádný jednotlivec nemůže regulovat ceny
- Kupující i prodávající vědí o cenách na trhu
- K. i P. mohou svobodně vstoupit na trh, nebo jej alespoň opustit
- Rovnovážná cena je jediná, kt. může existovat po jakoukoliv dobu
Přebytečná poptávka: výše x nabídce . Povede ke zvyšování ceny tak dlouho, dokud se P a N nevyrovná
Přebytečná nabídka : vede ke snižování cen, dokud se nevyrovnají
ELASTICITA – pružnost N. a P. , jak pružně reaguje N.a P. na změnu ceny
- podstat tržního mechanizmu, kde je eko řízena trhem
- u zboží , kte.není ničím nahraditelné je malá pružnost P. – mléko, pečivo…)
Fce trhu :
Informační – prostřednictvím cen přenášejí trhy informace
Stimulační – rozvíjí se eko činnosti
Přerozdělovací – rozděluje důchody jednotlivým subjektům
TRŽNÍ MECHANISMUS – regulace ( upravování ) ekonomiky , působení nabídky a poptávky
PRVKY- nabídka, poptávka a cena
Dochází ke změnám tím, že lidé mění vkus, mění se ceny… Tyto změny se promítají do cen statků a služeb. Tržní mechanismus pracuje sám, užívá ceny, prodeje a zisky jako signály pro chování výrobců a spotřebitelů.
Nabídka – množství zboží a služeb násobené jejich cenami. Je to souhrn zboží a služeb, které jsou firmy schopny a ochotny při daných cenách na trhu, daných výrobních zdrojích a technologických možnostech vyrobit.
Poptávka – je množství zboží a služeb určitých cen, které jsou domácnosti, , firmy a vláda schopny a ochotny koupit při cenách a důchodech, které mají k dispozici a při individuálních preferencích.
Cena – je základním zdrojem informací pro tržní subjekty a ovlivňuje jejich chování. její úloha je v tržním systému nezastupitelná. Je výsledkem stavu nabídky a poptávky na trhu
( tržní cena)
TRŽNÍ ROVNOVÁHA : čím je cena zboží na trhu vyšší , tím více výrobců přichází na trh a chce prodávat své zboží. Je-li cena zboží nízká, nabídka se snižuje, protože výrobci nemají zájem prodávat za nízkou cenu. Situace, kdy při určité ceně dochází k vyrovnání nabídky s poptávkou.
Bod tržní rovnováhy – průsečík křivky Nab. a Popt.
ZÁKON NABÍDKY = za jinak stejných okolností jsou výrobci ochotni na trhu nabízet za vyšší cenu více výrobků a za nižší cenu méně .
Nabídka může být:
Individuální – nabídka jednoho výrobce nebo jedné fy
Tržní – součet všech individuálních nabídek na určitém trhu
ZÁKON POPTÁVKY = za jinak stejných okolností, jsou kupující ochotni na trhu kupovat za vyšší ceny méně výrobků a za nižší cenu více výrobků .
Poptávka může být :
Agregátní : celková suma všech koupí
Individuální – poptávka jediného kupujícího
Dílčí – poptávka po jednom určitém výrobků
Tržní subjekty: - jsou to domácnosti a firmy,, ekonomové předpokládají, že jejich chování v tržní ekonomice je racionální, tj, že nejednají náladově či nahodile. Takové chování znamená porovnávání prospěchu s náklady. Ve skutečnosti tomu tak vždy není. V rámci tohoto rac. chování, domácnosti usilují o maximalizaci užitku, firmy o maximalizaci zisků. Domácnosti vytvářejí v tržní eko poptávku po zboží a službách a nabídku práce, půdy a kapitálu, tj. výrobních zdrojů . Firmy vytvářejí poptávku po těchto výr. zdrojích, za které domácnostem platí mzdu, rentu a zisk v určité formě ( dividendy, úroky). Zároveň vytvářejí nabídku zboží a služeb, které jsou výsledkem technologického zpracování výrobních zdrojů.
Členění trhu:
T.zboží :
a) dílčí trh - tam se jen kupuje jediný druh zboží
b) agregátní t. – veškeré zboží
T. práce – sjednává se cena práce, což je mzda. Jde o nabídku a poptávku po pracovní síle.
T. finanční :
a) t.peněžní – obchoduje s krátkodobými cennými papíry splatnými do 1 roku
b) t.kapitálový – trh cenných papírů ( akcie, obligace, vkladové listy, podílové listy…)
Kapitálový trh se ještě dále dělí na :
Primární ( nákup CP . přímo od emitenta – vydavatel
Sekundární ( burza )
Neorganizovaný ( obchod mezi bankami nebo obchody)
P Ř Í K L A D Y :
1. N > P cena klesá 2. N < P cena stoupá 3. N = P bod tržní rovnováhy , cena zůstává stejná
TRH – místo, kde dochází ke směně zboží na základě nabídky a poptávky či rozdělování a směny . Součástí trhu jsou i domácnosti, podniky, organizace, a stát .
SMĚNA - činnosti, kt. se uskutečňují po ukončení výroby až do předání výrobků spotřebiteli. K tomu dochází na trhu.
CENA = podává info a ovlivňují výrobce a kupující
Tržní cena – cena, za kterou budou statky a služby směněny za peníze. Cena při níž se Nab = Popt. Za těchto podmínek : existuje mnoho kupujících i prodávajících . Žádný jednotlivec nemůže regulovat ceny
- Kupující i prodávající vědí o cenách na trhu
- K. i P. mohou svobodně vstoupit na trh, nebo jej alespoň opustit
- Rovnovážná cena je jediná, kt. může existovat po jakoukoliv dobu
Přebytečná poptávka: výše x nabídce . Povede ke zvyšování ceny tak dlouho, dokud se P a N nevyrovná
Přebytečná nabídka : vede ke snižování cen, dokud se nevyrovnají
ELASTICITA – pružnost N. a P. , jak pružně reaguje N.a P. na změnu ceny
- podstat tržního mechanizmu, kde je eko řízena trhem
- u zboží , kte.není ničím nahraditelné je malá pružnost P. – mléko, pečivo…)
Fce trhu :
Informační – prostřednictvím cen přenášejí trhy informace
Stimulační – rozvíjí se eko činnosti
Přerozdělovací – rozděluje důchody jednotlivým subjektům
TRŽNÍ MECHANISMUS – regulace ( upravování ) ekonomiky , působení nabídky a poptávky
PRVKY- nabídka, poptávka a cena
Dochází ke změnám tím, že lidé mění vkus, mění se ceny… Tyto změny se promítají do cen statků a služeb. Tržní mechanismus pracuje sám, užívá ceny, prodeje a zisky jako signály pro chování výrobců a spotřebitelů.
Nabídka – množství zboží a služeb násobené jejich cenami. Je to souhrn zboží a služeb, které jsou firmy schopny a ochotny při daných cenách na trhu, daných výrobních zdrojích a technologických možnostech vyrobit.
Poptávka – je množství zboží a služeb určitých cen, které jsou domácnosti, , firmy a vláda schopny a ochotny koupit při cenách a důchodech, které mají k dispozici a při individuálních preferencích.
Cena – je základním zdrojem informací pro tržní subjekty a ovlivňuje jejich chování. její úloha je v tržním systému nezastupitelná. Je výsledkem stavu nabídky a poptávky na trhu
( tržní cena)
TRŽNÍ ROVNOVÁHA : čím je cena zboží na trhu vyšší , tím více výrobců přichází na trh a chce prodávat své zboží. Je-li cena zboží nízká, nabídka se snižuje, protože výrobci nemají zájem prodávat za nízkou cenu. Situace, kdy při určité ceně dochází k vyrovnání nabídky s poptávkou.
Bod tržní rovnováhy – průsečík křivky Nab. a Popt.
ZÁKON NABÍDKY = za jinak stejných okolností jsou výrobci ochotni na trhu nabízet za vyšší cenu více výrobků a za nižší cenu méně .
Nabídka může být:
Individuální – nabídka jednoho výrobce nebo jedné fy
Tržní – součet všech individuálních nabídek na určitém trhu
ZÁKON POPTÁVKY = za jinak stejných okolností, jsou kupující ochotni na trhu kupovat za vyšší ceny méně výrobků a za nižší cenu více výrobků .
Poptávka může být :
Agregátní : celková suma všech koupí
Individuální – poptávka jediného kupujícího
Dílčí – poptávka po jednom určitém výrobků
Tržní subjekty: - jsou to domácnosti a firmy,, ekonomové předpokládají, že jejich chování v tržní ekonomice je racionální, tj, že nejednají náladově či nahodile. Takové chování znamená porovnávání prospěchu s náklady. Ve skutečnosti tomu tak vždy není. V rámci tohoto rac. chování, domácnosti usilují o maximalizaci užitku, firmy o maximalizaci zisků. Domácnosti vytvářejí v tržní eko poptávku po zboží a službách a nabídku práce, půdy a kapitálu, tj. výrobních zdrojů . Firmy vytvářejí poptávku po těchto výr. zdrojích, za které domácnostem platí mzdu, rentu a zisk v určité formě ( dividendy, úroky). Zároveň vytvářejí nabídku zboží a služeb, které jsou výsledkem technologického zpracování výrobních zdrojů.
Členění trhu:
T.zboží :
a) dílčí trh - tam se jen kupuje jediný druh zboží
b) agregátní t. – veškeré zboží
T. práce – sjednává se cena práce, což je mzda. Jde o nabídku a poptávku po pracovní síle.
T. finanční :
a) t.peněžní – obchoduje s krátkodobými cennými papíry splatnými do 1 roku
b) t.kapitálový – trh cenných papírů ( akcie, obligace, vkladové listy, podílové listy…)
Kapitálový trh se ještě dále dělí na :
Primární ( nákup CP . přímo od emitenta – vydavatel
Sekundární ( burza )
Neorganizovaný ( obchod mezi bankami nebo obchody)
P Ř Í K L A D Y :
1. N > P cena klesá 2. N < P cena stoupá 3. N = P bod tržní rovnováhy , cena zůstává stejná
3/ Koloběh hospodářských prostředků - maturita
Hospodářský proces – souhrn výroby, rozdělování a spotřeby v návaznosti na sebe. hlavní složkou hospodářského procesu je výroba, při které dochází k přeměně vstupů ve výstupy.
Koloběh hospodářství – neustále se opakující proces
KOLOBĚH HOSPODÁŘSKÝCH PROSTŘEDKŮ
VÝROBA - ROZDĚLOVÁNÍ SMĚNA - SPOTŘEBA
výr. proces nabídka TRH poptávka spotřebitelé
KUPUJÍCÍ
výrobci -> nabídka -> TRH -> poptávka -> zákazníci
výroba statků a služeb k spojovací článek mezi spotřebitelé – jednotlivci, firmy, podniky, stát…
uspokojení lidských výr. a spotřeb. .Místo, Spotřeba je konečná nebo výrobní
potřeb kde se setkává nab.s - konečná : jednotlivci, domácnosti
poptávkou koloběhu. - výrobní – firmy, podniky, nebo stát
neustále se opak. proces nákup statků a služeb, které vstupují do dalšího výrobního
výroby rozdělování procesu
směny a spotřeby .
KOLOBĚH NAŠÍ EKONOMIKY
Domácnosti – firmy , podniky – stát
DOMÁDNOSTI FIRMY
STÁT
HOSPODÁŘSKÝ PROCES
VÝROBA -> ROZDĚLOVÁNÍ + SMĚNA -> SPOTŘEBA
STATKY + SLUŽBY -> TRH -> LIDSKÉ POTŘEBY
↓
VÝROBCI -> s NABÍDKOU +kupující s POPTÁVKOU
Koloběh hospodářství – neustále se opakující proces
KOLOBĚH HOSPODÁŘSKÝCH PROSTŘEDKŮ
VÝROBA - ROZDĚLOVÁNÍ SMĚNA - SPOTŘEBA
výr. proces nabídka TRH poptávka spotřebitelé
KUPUJÍCÍ
výrobci -> nabídka -> TRH -> poptávka -> zákazníci
výroba statků a služeb k spojovací článek mezi spotřebitelé – jednotlivci, firmy, podniky, stát…
uspokojení lidských výr. a spotřeb. .Místo, Spotřeba je konečná nebo výrobní
potřeb kde se setkává nab.s - konečná : jednotlivci, domácnosti
poptávkou koloběhu. - výrobní – firmy, podniky, nebo stát
neustále se opak. proces nákup statků a služeb, které vstupují do dalšího výrobního
výroby rozdělování procesu
směny a spotřeby .
KOLOBĚH NAŠÍ EKONOMIKY
Domácnosti – firmy , podniky – stát
DOMÁDNOSTI FIRMY
STÁT
HOSPODÁŘSKÝ PROCES
VÝROBA -> ROZDĚLOVÁNÍ + SMĚNA -> SPOTŘEBA
STATKY + SLUŽBY -> TRH -> LIDSKÉ POTŘEBY
↓
VÝROBCI -> s NABÍDKOU +kupující s POPTÁVKOU
2/ Ekonomické systémy, úloha státu ve smíšené ekonomice - maturita
Typy eko: = podle odpovědnosti na zákl. eko otázku známe tyto typy eko:
1. TRADIČNÍ
- hospodářství na nízké úrovni, výroba jen pro svoji spotřebu ( zvykový eko. systém )
2. PŘÍKAZOVÁ
- bývala v zemích socializmu - dnes Kuba, Albánie ( státem řízená )
3. TRŽNÍ
- hospodářství se vyznačuje tím, že je řízena trhem ( nabídka – výroba, poptávka – kupující )
4. SMÍŠENÁ
- část hosp. je řízena státem, a část tržní eko ve skutečnosti neexistuje v čisté podobě , jen příkazová nebo
tržní eko - kapitalismus
Český eko systém : je systém tržního hospodářství, ale sát zasahuje do ekonomiky, takže můžeme říct, že jde o smíšenou ekonomiku . Základem je: Soukromé vlastnictví( fy, továrny, …)
Cenový systém : závisí na nabídce a poptávce, nebo chce nabízející dosáhnout
max. zisku při min. nákladech – závisí na výši mezd
Úloha státu :
1. stanovit pravidla hosp. soutěže, kontrola u její dodržování
2. zajištění nezávislých soudních institucí
3. zajištění vnější bezpečnosti, vnitřní bezpečnosti
4. financování státní zprávy, školství, vědy
5. zajištění kontroly zdravotnictví
Ve smíšené eko je významným eko subjektem subjektem stát.
Jeho fce jsou :
Stabilizační – vláda usiluje o zmírnění hospodářských výkyvů a cyklu, udržení přijatelného procenta nezaměstnanosti, čelí inflaci, stimuluje eko růst
Alokační – vláda usiluje o rozmístění zdrojů. Ačkoli je tento problém řešen v dnešních ekonomikách tržním mechanismem, přesto v důsledku jeho selhávání vláda hraje určitou úlohu.
Přerozdělovací – spočívá ve zmírňování dopadů trhu na živ. úroveň obyvatel. Všichni obyvatelé nejsou zdraví, silní, schopní a úspěšní v podnikání. V moderní společnosti platí morální normy, právo na důstojný život, právo rovných možností.
Legislativní – Stanovuje a vymezuje např. soukromé vlastnictví, pravidla pro uzavírání hospodářských smluv, vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci
1. TRADIČNÍ
- hospodářství na nízké úrovni, výroba jen pro svoji spotřebu ( zvykový eko. systém )
2. PŘÍKAZOVÁ
- bývala v zemích socializmu - dnes Kuba, Albánie ( státem řízená )
3. TRŽNÍ
- hospodářství se vyznačuje tím, že je řízena trhem ( nabídka – výroba, poptávka – kupující )
4. SMÍŠENÁ
- část hosp. je řízena státem, a část tržní eko ve skutečnosti neexistuje v čisté podobě , jen příkazová nebo
tržní eko - kapitalismus
Český eko systém : je systém tržního hospodářství, ale sát zasahuje do ekonomiky, takže můžeme říct, že jde o smíšenou ekonomiku . Základem je: Soukromé vlastnictví( fy, továrny, …)
Cenový systém : závisí na nabídce a poptávce, nebo chce nabízející dosáhnout
max. zisku při min. nákladech – závisí na výši mezd
Úloha státu :
1. stanovit pravidla hosp. soutěže, kontrola u její dodržování
2. zajištění nezávislých soudních institucí
3. zajištění vnější bezpečnosti, vnitřní bezpečnosti
4. financování státní zprávy, školství, vědy
5. zajištění kontroly zdravotnictví
Ve smíšené eko je významným eko subjektem subjektem stát.
Jeho fce jsou :
Stabilizační – vláda usiluje o zmírnění hospodářských výkyvů a cyklu, udržení přijatelného procenta nezaměstnanosti, čelí inflaci, stimuluje eko růst
Alokační – vláda usiluje o rozmístění zdrojů. Ačkoli je tento problém řešen v dnešních ekonomikách tržním mechanismem, přesto v důsledku jeho selhávání vláda hraje určitou úlohu.
Přerozdělovací – spočívá ve zmírňování dopadů trhu na živ. úroveň obyvatel. Všichni obyvatelé nejsou zdraví, silní, schopní a úspěšní v podnikání. V moderní společnosti platí morální normy, právo na důstojný život, právo rovných možností.
Legislativní – Stanovuje a vymezuje např. soukromé vlastnictví, pravidla pro uzavírání hospodářských smluv, vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci
1/ Ekonomika ekonomie - maturita
Ekonomika je součást společnosti a zajišťuje prostředky k rozvoji a existenci společnosti
Ekonomie je věda o tom jak využívat vzácné zdroje
Základní ekonomická otázka - co vyrábět jak a pro koho
Společenské potřeby – seberealizace, uspokojení z práce, sociální potenciál, jistota v zaměstnání, biologické potřeby
Výrobní faktory půda, práce, kapitál
Vzácnost – všechny zdroje jsou vyčerpatelné jsou konečné
Náklady příležitosti – je to hodnota toho čeho jsem se museli vzdát abychom dostali jinou věc
Hranice produkční možnosti – říká jak společnost musí využívat své zdroje
Dělba práce – umožňuje specializaci
Specializace – zaměření jednotlivců nebo skupin na jeden druh práce
Kooperace – spolupráce jednotlivců a skupin při vytváření statků a služeb
Práce – cílevědomá činnost při které vynakládáme úsilí při vytvoření statků a služeb
Lidské potřeby – pocity nedostatku nebo přání jsou buď vrozené nebo získané během života
Snaha uspokojit lidské potřeby vytváří na trhu poptávku po statcích a službách
Trh místo kde se setkává nabídka s poptávkou dochází zde ke směně
Směna kde směně může dojít buď v penězích nebo v naturálií
Ekonomie je věda o tom jak využívat vzácné zdroje
Základní ekonomická otázka - co vyrábět jak a pro koho
Společenské potřeby – seberealizace, uspokojení z práce, sociální potenciál, jistota v zaměstnání, biologické potřeby
Výrobní faktory půda, práce, kapitál
Vzácnost – všechny zdroje jsou vyčerpatelné jsou konečné
Náklady příležitosti – je to hodnota toho čeho jsem se museli vzdát abychom dostali jinou věc
Hranice produkční možnosti – říká jak společnost musí využívat své zdroje
Dělba práce – umožňuje specializaci
Specializace – zaměření jednotlivců nebo skupin na jeden druh práce
Kooperace – spolupráce jednotlivců a skupin při vytváření statků a služeb
Práce – cílevědomá činnost při které vynakládáme úsilí při vytvoření statků a služeb
Lidské potřeby – pocity nedostatku nebo přání jsou buď vrozené nebo získané během života
Snaha uspokojit lidské potřeby vytváří na trhu poptávku po statcích a službách
Trh místo kde se setkává nabídka s poptávkou dochází zde ke směně
Směna kde směně může dojít buď v penězích nebo v naturálií
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)