POPTÁVKA PO ZÁPůJČNÍCH FONDECH A JEJICH NABÍDKA. DETERMINACE REÁLNÉ ÚROKOVÉ SAZBY A CENY KAPITÁLOVÝCH AKTIV, VÝNOSY Z DRŽBY FINANČNÍCH AKTIV. PODSTATA ZISKU. KRITÉRIA HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC
Kapitál – akumulované úspory přeměněné v investice (kapitál chápeme jako jeden ze tří vzácných výrobních faktorů)
Investice – je množství nově pořízeného kapitálu během určitého období
Znehodnocení – je pokles zásoby kapitálu daný jeho používáním a existencí faktoru času.
Hrubé investice – hodnota veškerého nově pořízeného kapitálu během určitého období
Čisté investice – hrubé investice mínus amortizace
Poptávka po kapitálu
Je dána konkrétně rozhodnutími firem o realizaci investic. Firmy získávají tyto prostředky ve formě úvěrů u bank, příjmů z prodeje vlastních CP, půjček od věřitelů. Při rozhodování o investice je nezbytné uvažovat s náklady (cena zakoupeného kapitálového aktiva + úroky z částky vypůjčené k nákupu tohoto aktiva) a výnosy (mohou být měřeny ve fyzických jednotkách jako mezním fyzický produkt kapitálu MPPk nebo v peněžních jednotkách jako příjem z mezního kapitálu MRPk).
Příjem z mezního produktu kapitálu – hodnota dodatečného výstupu vyrobeného za použití kapitálového statku ve srovnání s tím, co by bylo vyrobeno bez jeho použití.
Firma bude poptávat kapitál do té doby, dokud bude příjem z mezního produktu kapitálu převyšovat mezní náklady investice.
Monopol na straně nabídky práce – odbory
– jsou monopolním dodavatelem práce . Odbory čelí tržní poptávkové křivce, která je odvozena z mezní produktivity práce, na této křivce mohou zvolit bod, který se jim jeví jako nejvýhodnější.
Mezi cíle odborů může patřit:
- max. ekonomické renty realizované členy odborů,
- max. celkových mezd členů odborů,
- max. zaměstnanosti.
Obr. 15 – Křivka DL je poptávka po práci. Celková vyplacená mzda = w*L. Mezní mzda MR je změna celkové mzdy způsobená tím, že pokles mzdové sazby umožnil firmě zaměstnat dodatečnou jednotku práce (klesá rychleji než poptávka, protože pokles w dodatečné jednotky znamená, že tato nižší w bude vyplacena již zaměstnaným jednotkám práce). Bod A, představuje situaci, ve které odbory maximalizují celkovou ekonomickou rentu (rozdíl mezi reálně vyplacenou mzdou a transferovou cenou práce, transferovou cenu práce znázorňuje křivka nabídky práce SL).Bod F je množství práce nabízené odbory jako L. monopolní síla odborů se projeví v tom, že nepožadují mzdovou sazbu w0, ale prosadí pro ně nejvyšší mzdovou sazbu w1. Při této mzdové sazbě je nabízené množství větší než poptávané. Max.ekonomická renta je plocha w1 AFG. Bod B je spojen s max. celkové mzdy (když mezní mzda =0). Celková mzda je dána plochou 0w2 BL2.Tato mzdová sazba zakládá převis nabízeného množství práce nad její poptávkou. V bodě C, by se odbory ocitly, kdyby maximalizovaly celkovou zaměstnanost svých členů (SL=DL). Bylo by dosaženo stejného výsledku, jako na trhu dokonalé konkurence.
Mezi cíle odborů může patřit:
- max. ekonomické renty realizované členy odborů,
- max. celkových mezd členů odborů,
- max. zaměstnanosti.
Obr. 15 – Křivka DL je poptávka po práci. Celková vyplacená mzda = w*L. Mezní mzda MR je změna celkové mzdy způsobená tím, že pokles mzdové sazby umožnil firmě zaměstnat dodatečnou jednotku práce (klesá rychleji než poptávka, protože pokles w dodatečné jednotky znamená, že tato nižší w bude vyplacena již zaměstnaným jednotkám práce). Bod A, představuje situaci, ve které odbory maximalizují celkovou ekonomickou rentu (rozdíl mezi reálně vyplacenou mzdou a transferovou cenou práce, transferovou cenu práce znázorňuje křivka nabídky práce SL).Bod F je množství práce nabízené odbory jako L. monopolní síla odborů se projeví v tom, že nepožadují mzdovou sazbu w0, ale prosadí pro ně nejvyšší mzdovou sazbu w1. Při této mzdové sazbě je nabízené množství větší než poptávané. Max.ekonomická renta je plocha w1 AFG. Bod B je spojen s max. celkové mzdy (když mezní mzda =0). Celková mzda je dána plochou 0w2 BL2.Tato mzdová sazba zakládá převis nabízeného množství práce nad její poptávkou. V bodě C, by se odbory ocitly, kdyby maximalizovaly celkovou zaměstnanost svých členů (SL=DL). Bylo by dosaženo stejného výsledku, jako na trhu dokonalé konkurence.
Bilaterální monopol na trhu práce
Vystupuje-li na poptávkové straně určitého trhu práce monopson (jeden kupující) a na straně nabídky monopol (odbory). Každá ze stran má sílu, která ji umožňuje výrazně ovlivňovat cenu. Monopson usiluje o zaplacení co nejnižší mzdové sazby, odbory se snaží prosadit co nejvyšší. Konečný výsledek nelze předem určit, záleží na jejich vyjednávací síle. Obr. 16. Monopson vychází z rovnosti MRPL=MFCL, optimální objem zaměstnanosti je L1, výsadného postavení využije ke stanovení nižší w na úrovni w1. monopol vychází z rovnosti MRL=SL, bude prosazovat zaměstnanost L2, výsadní postavení se projeví ve výši mzdové sazby na úrovni w2. konečná výše bude záviset na vyjednávání mezi oběma stranami. Bude se pohybovat v intervalu mezi w1 a w2.
Ekonomická renta – obr. 17 je část mzdy, která přesahuje transferový výdělek. Je to rozdíl mezi mzdou, kterou pracovník skutečně dostává a minimální mzdou, za kterou by byl ochoten danou práci vykonávat. ER – se vyskytuje všude tam, ke není nabídka práce dokonale elastická (kde není horizontální)
Ekonomická renta – obr. 17 je část mzdy, která přesahuje transferový výdělek. Je to rozdíl mezi mzdou, kterou pracovník skutečně dostává a minimální mzdou, za kterou by byl ochoten danou práci vykonávat. ER – se vyskytuje všude tam, ke není nabídka práce dokonale elastická (kde není horizontální)
a) Krátké období
firma bude zvyšovat počet zapojených jednotek práce tak dlouho, dokud budou tyto dodatečné jednotky práce zvyšovat více příjmy než náklady (MRPL=MFCL). obr. 14. Zisk bude maximální při L* (MRPL=MFCL). Výhodu nedokonalé konkurence bude firma realizovat při určení w, ta nebude na úrovni w1, ale na nižší w2. vyšrafovaná plocha znázorňuje výhodu jedné z omezeného počtu firem kupujících práci.
Křivku poptávky monopsonu po práci nelze zkonstruovat – neexistuje totiž fixní mzdová sazba, kterou by firma brala v úvahu. Monopson realizuje svou výhodu v podobě vyplácené nižší sazby, než by odpovídala průsečíku MRPL a MFCL.
b) dlouhé období
individuální křivky nabídky jsou rostoucí, jejich ceny se mění s používaným množstvím. Mezní náklady na faktor jsou vyšší než jejich ceny, firma nebere při rozhodování o nákupu L a K jejich ceny, ale dodatečné náklady na jejich získání. (MPL/MFCL) = (MPK/MFCK). aby firma kupující vstupy na nedokonale konkurenčních trzích minimalizovala náklady na výrobu daného výstupu, měla by měnit kombinace práce a kapitálu tak dlouho, dokud nebude poměr mezního produktu vstupu a dodatečných nákladů na jeho nákup v případě práce i kapitálu stejný.
Pro jakoukoliv kombinaci postavení firmy na trhu statků a na strhu práce je použitelné pravidlo max. zisku v podobě:
(MRPL/MFCL) = (MRPK/MFCK) = 1
Křivku poptávky monopsonu po práci nelze zkonstruovat – neexistuje totiž fixní mzdová sazba, kterou by firma brala v úvahu. Monopson realizuje svou výhodu v podobě vyplácené nižší sazby, než by odpovídala průsečíku MRPL a MFCL.
b) dlouhé období
individuální křivky nabídky jsou rostoucí, jejich ceny se mění s používaným množstvím. Mezní náklady na faktor jsou vyšší než jejich ceny, firma nebere při rozhodování o nákupu L a K jejich ceny, ale dodatečné náklady na jejich získání. (MPL/MFCL) = (MPK/MFCK). aby firma kupující vstupy na nedokonale konkurenčních trzích minimalizovala náklady na výrobu daného výstupu, měla by měnit kombinace práce a kapitálu tak dlouho, dokud nebude poměr mezního produktu vstupu a dodatečných nákladů na jeho nákup v případě práce i kapitálu stejný.
Pro jakoukoliv kombinaci postavení firmy na trhu statků a na strhu práce je použitelné pravidlo max. zisku v podobě:
(MRPL/MFCL) = (MRPK/MFCK) = 1
Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci
a) cena práce
cenová elasticita poptávky po práci eDL= (dL/L) / (dw/w) .. při konst.Q
křížová elasticita poptávky po práci eCDL = (dL/L) / (dr/r)
faktory ovlivňující elasticitu poptávky po práci:
- elasticita poptávky po produktu, který se s využitím práce vyrábí (čím je D po výrobku elastičtější, tím více výstupu chce firma vyrobit a tím více L bude najímat)
- elasticita substituce vstupů (vzájemná nahraditelnost L a K) – jeho hodnota je kladná, je-li 0 – zn. Nemožnost vzájemného nahrazování (L a K jsou komplementy, D po práci je neelastická), je-li ¥ je absolutně elastická. ®čím obtížnější je vzájemné nahrazování vstupů, tím neelastičtější bude D po nich.
- Podíl výdajů na pláci na celkových nákladech firmy (čím je větší, tím je elastičtější D po práci)
b) ostatní faktory
- poptávka po produktu A a všichni činitelé, kteří ji ovlivňují
- úroveň známé technologie,
- počet kooperujících vstupů.
cenová elasticita poptávky po práci eDL= (dL/L) / (dw/w) .. při konst.Q
křížová elasticita poptávky po práci eCDL = (dL/L) / (dr/r)
faktory ovlivňující elasticitu poptávky po práci:
- elasticita poptávky po produktu, který se s využitím práce vyrábí (čím je D po výrobku elastičtější, tím více výstupu chce firma vyrobit a tím více L bude najímat)
- elasticita substituce vstupů (vzájemná nahraditelnost L a K) – jeho hodnota je kladná, je-li 0 – zn. Nemožnost vzájemného nahrazování (L a K jsou komplementy, D po práci je neelastická), je-li ¥ je absolutně elastická. ®čím obtížnější je vzájemné nahrazování vstupů, tím neelastičtější bude D po nich.
- Podíl výdajů na pláci na celkových nákladech firmy (čím je větší, tím je elastičtější D po práci)
b) ostatní faktory
- poptávka po produktu A a všichni činitelé, kteří ji ovlivňují
- úroveň známé technologie,
- počet kooperujících vstupů.
Tržní poptávka po práci
Vzniká sečtením objemů práce, které budou všechny firmy na daném trhu poptávat při její dané ceně.obr. 12. Při ceně P1 bude poptávka firmy po práci d1 (MRPL1=P1*MPL). Bude-li mzdová sazba w1, bude každá firma najímat L1. sečtením všech objemů práce všech firem, dostaneme celkové tržní poptávané množství LT1. dojde-li k poklesu na w2, projeví se nákladový efekt (posun MC doprava dolů), což každé z firem v odvětví umožní vyrobit se stejnými náklady větší optimální objem výstupu. To se projeví v posunu tržní nabídky výstupu směrem doprava. Dojde k poklesu ceny na P2, což znamená pokles MRPL (PA*MPL) každé firmy.MRPL1 se posouvá dolů na MRPL2. Optimální množství L bude L2´ a množství práce poptávané všemi firmami LT2. tržní poptávku po práci získáme spojením bodů A´ a C´. V důsledku vzájemné interakce firem, vedoucí k poptávání L2´ jednotek práce každou z nich, je tržní poptávka méně elastická, než kdyby byla vytvořena pouhým horizontálním součtem křivek příjmu z mezního produktu práce jednotlivých firem (bod B´).
1) fa na nedokonale konkurenčním trhu zboží a DK trhu práce
Fa může ovlivnit cenu svého výstupu (c.tvůrce), který prodává, nemůže však ovlivnit cenu práce, kterou kupuje (c.příjemce). Individuální poptávková křivka po produkci firmy bude klesající (fa bude snižovat cenu, aby prodala její dodatečnou jednotku), tzn. že klesající MRA, který je nižší než cena PA.tzn. že za jinak stejných okolností bude MRPL nedokonale konkurenční firmy nižší než MRPL DK firmy. Křivka poptávky nedokonale konkurenční firmy po práci by za jinak nezměněných okolností ležela pod křivkou poptávky DK firmy po práci.
1) fa na nedokonale konkurenčním trhu zboží a DK trhu práce
Fa může ovlivnit cenu svého výstupu (c.tvůrce), který prodává, nemůže však ovlivnit cenu práce, kterou kupuje (c.příjemce). Individuální poptávková křivka po produkci firmy bude klesající (fa bude snižovat cenu, aby prodala její dodatečnou jednotku), tzn. že klesající MRA, který je nižší než cena PA.tzn. že za jinak stejných okolností bude MRPL nedokonale konkurenční firmy nižší než MRPL DK firmy. Křivka poptávky nedokonale konkurenční firmy po práci by za jinak nezměněných okolností ležela pod křivkou poptávky DK firmy po práci.
a) Krátkodobá poptávka po práci
– je totožná s křivkou příjmu z mezního produktu práce, která je shora omezena maximem ARPL.
b) dlouhodobá poptávka po práci – 4 efekty: substituční, produkční, nákladový
Příjmový efekt – je důsledkem klesající individuální poptávkové křivky po výstupu firmy a rychleji klesajícího mezního příjmu. Dojde-li k poklesu w, posune se MC doprava dolů, což snižuje cenu a mezní příjem a zvyšuje objem výstupu, pokles MR snižuje MRPL.
® výsledkem čtyř efektů bude posun MRPL směrem nahoru, ale příjmový efekt způsobí, že tento posun bude menší.obr. 13, při výchozí w1 by firma najímala L*1. poklesne-li mzdová sazba na w2, bude optimální množství práce najímané firmou v důsledku prosazujících se dílčích efektů vedoucích k posunu MRPL směrem nahoru L2*. spojením A a B dostaneme křivku poptávky po práci v dlouhém období.
1) fa na nedokonale konkurenčním trhu výstupu a nedokonale konkurenčním trhu práce
Tři případy nedokonalé konkurence na trhu práce:
- monopson – práci poptává pouze jediná firma
- oligopson – na trh práce přichází nakupovat několik firem
- monopsonistická konkurence – práci kupuje mnoho firem, z nichž každá může mzdovou sazbu alespoň nepatrně ovlivnit.
Základním rysem nedokonale konkurenčního trhu práce je rostoucí křivka individuální nabídky práce. (aby mohla najmou další jednotku práce, musí zaplatit vyšší sazbu...tzn. že rostou i mezní náklady na práci, ty rostou rychlejším tempem než AFCL (vyšší w musí zaplatit všem již zapojeným jednotkám práce, MFCL >w).
b) dlouhodobá poptávka po práci – 4 efekty: substituční, produkční, nákladový
Příjmový efekt – je důsledkem klesající individuální poptávkové křivky po výstupu firmy a rychleji klesajícího mezního příjmu. Dojde-li k poklesu w, posune se MC doprava dolů, což snižuje cenu a mezní příjem a zvyšuje objem výstupu, pokles MR snižuje MRPL.
® výsledkem čtyř efektů bude posun MRPL směrem nahoru, ale příjmový efekt způsobí, že tento posun bude menší.obr. 13, při výchozí w1 by firma najímala L*1. poklesne-li mzdová sazba na w2, bude optimální množství práce najímané firmou v důsledku prosazujících se dílčích efektů vedoucích k posunu MRPL směrem nahoru L2*. spojením A a B dostaneme křivku poptávky po práci v dlouhém období.
1) fa na nedokonale konkurenčním trhu výstupu a nedokonale konkurenčním trhu práce
Tři případy nedokonalé konkurence na trhu práce:
- monopson – práci poptává pouze jediná firma
- oligopson – na trh práce přichází nakupovat několik firem
- monopsonistická konkurence – práci kupuje mnoho firem, z nichž každá může mzdovou sazbu alespoň nepatrně ovlivnit.
Základním rysem nedokonale konkurenčního trhu práce je rostoucí křivka individuální nabídky práce. (aby mohla najmou další jednotku práce, musí zaplatit vyšší sazbu...tzn. že rostou i mezní náklady na práci, ty rostou rychlejším tempem než AFCL (vyšší w musí zaplatit všem již zapojeným jednotkám práce, MFCL >w).
1) Fa na DK trhu výstupu a DK trhu práce
DK trh výstupu – fa je příjemcem ceny, poptávka po produkci fy je ve výši ceny, horizontální jsou i fce mezních a průměrných nákladů
DK trh práce – fy jsou cenovými příjemci, nabídka práce je horizontální ve výši w, MFCL = AFCL = w
a) krátké období
fa na trhu práce max. zisk , tzn. MRPL = MRA*MPL = MFCL (protož MRA = PA na DK)… PA*MPL = MFCL.. protože PA je konstantní, bude MRPL závislý na MPL.
obr. 8. Vroste-li w na w4, firma nebude najímat žádnou práci. Funkce poptávky firmy po práci nebude totožná s celou funkcí MRPL, ale bude tvořena pouze tou částí křivky MRPL, která je shora ohraničena maximem ARPL. Zdůvodnění, fa musí TR pokrýt aspoň VC, tzn. TR>=VC, v krátkém období VC=w*L, zn. TR>=w*L…ARPL*L>=w*L … ARPL>= w
b) dlouhé období
L i K jsou variabilní … tzn. že změna mzdové sazby nemusí vést jen ke změnám objemu práce, ale i kapitálu.
Výchozím předpokladem formování dlouhodobé poptávky je změna mzdové sazby. Pokles ceny práce z w1 na w2, způsobí změnu směrnice izokosty, firma bude schopna se stejnými TC vyrobit větší Q reprezentovaný izokvantou Q2 (obr.9)tzn. posun z Q do S. – tj. celkový efekt změny mzdové sazby.
DK trh práce – fy jsou cenovými příjemci, nabídka práce je horizontální ve výši w, MFCL = AFCL = w
a) krátké období
fa na trhu práce max. zisk , tzn. MRPL = MRA*MPL = MFCL (protož MRA = PA na DK)… PA*MPL = MFCL.. protože PA je konstantní, bude MRPL závislý na MPL.
obr. 8. Vroste-li w na w4, firma nebude najímat žádnou práci. Funkce poptávky firmy po práci nebude totožná s celou funkcí MRPL, ale bude tvořena pouze tou částí křivky MRPL, která je shora ohraničena maximem ARPL. Zdůvodnění, fa musí TR pokrýt aspoň VC, tzn. TR>=VC, v krátkém období VC=w*L, zn. TR>=w*L…ARPL*L>=w*L … ARPL>= w
b) dlouhé období
L i K jsou variabilní … tzn. že změna mzdové sazby nemusí vést jen ke změnám objemu práce, ale i kapitálu.
Výchozím předpokladem formování dlouhodobé poptávky je změna mzdové sazby. Pokles ceny práce z w1 na w2, způsobí změnu směrnice izokosty, firma bude schopna se stejnými TC vyrobit větší Q reprezentovaný izokvantou Q2 (obr.9)tzn. posun z Q do S. – tj. celkový efekt změny mzdové sazby.
Ten dělíme na tři efekty:
- substituční – ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, ke kterému by došlo, kdyby firma pokračovala ve výstupu Q1. to by znamenalo posun do bodu R. SE je negativní, nemění-li se objem výstupu, pokles w vede k růstu objemu najímané práce. Menší množství kapitálu pravděpodobně způsobí pokles efektivnosti práce (některé jednotky práce budou přebytečné), SE tedy vytváří tlak na pokles MPL dolů.(dodatečná jednotka práce vytvoří v důsledku nedostatku K menší přírůstek výstupu)
- produkční efekt – ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, která je spojena pouze se změnou výstupu firmy. Posun z bodu R do S, z izokvanty Q1 na Q2. PE je výsledkem zvětšením objemu obou vstupů. Přítomnost většího množství kapitálu umožňuje větší produktivitu práce, MPL roste, což se projevuje v tendenci posunu křivky MPL směrem nahoru.PE je negativní, pokles w vyvolává růst L.
- Nákladový efekt – pokles w znamená pokles MC z (MC1 na MC2 na obr.10), což umožňuje firmy zvětšit optimální objem produkce z Q1 na Q2.Působí na růst MP, projevující se v posunu křivky MPL nahoru, protože nedostatek K nebrání růstu efektivnosti práce. NE je negativní.
® čistým efektem poklesu w bude posun MPL nahoru. Tzn. posun MRPL nahoru (MRPL= PA*MPL, kde PA je konstantní). Viz obr. 11.při poklesu w1 na w2 se posunuje MRPL směrem nahoru a vzniká nový průsečík E2 (MRPL2=MFCL2). Firma bude najímat L2* jednotek práce. Spojením dvou optim E1 a E2 – dlouhodobá křivka poptávky firmy po práci DL. (je elastičtější než krátkodobá křivka poptávky)
- produkční efekt – ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, která je spojena pouze se změnou výstupu firmy. Posun z bodu R do S, z izokvanty Q1 na Q2. PE je výsledkem zvětšením objemu obou vstupů. Přítomnost většího množství kapitálu umožňuje větší produktivitu práce, MPL roste, což se projevuje v tendenci posunu křivky MPL směrem nahoru.PE je negativní, pokles w vyvolává růst L.
- Nákladový efekt – pokles w znamená pokles MC z (MC1 na MC2 na obr.10), což umožňuje firmy zvětšit optimální objem produkce z Q1 na Q2.Působí na růst MP, projevující se v posunu křivky MPL nahoru, protože nedostatek K nebrání růstu efektivnosti práce. NE je negativní.
® čistým efektem poklesu w bude posun MPL nahoru. Tzn. posun MRPL nahoru (MRPL= PA*MPL, kde PA je konstantní). Viz obr. 11.při poklesu w1 na w2 se posunuje MRPL směrem nahoru a vzniká nový průsečík E2 (MRPL2=MFCL2). Firma bude najímat L2* jednotek práce. Spojením dvou optim E1 a E2 – dlouhodobá křivka poptávky firmy po práci DL. (je elastičtější než krátkodobá křivka poptávky)
Celkový efekt
– TE – růstu w je posun z bodu Q do bodu S. ten lze rozdělit na:
Substituční efekt – SE – spočívá v nahrazování volného času prací. Zvýšená w stimuluje jednotlivce, aby zvětšil počet hodin práce. Protože zvýšená cena volného času vede k poklesu hodin volného času, je SE negativní. Vede z bodu Q do R.
Důchodový efekt – IE- zvýšená w (znamenající současně zvýšenou cenu volného času) vede k růstu reálného důchodu, ten umožňuje zvětšovat spotřebu všech statků včetně volného času. Protože zvýšená cena volného času vede k růstu volného času, je IE pozitivní. Posun z R do S.
Þ může dojít k dvěma případům:
- SE převáží nad IE, takže celkový efekt bude negativní – zvýšení w povede k růstu počet hodin práce nabízené jednotlivcem
- IE převáží nad SE – celkový efekt bude pozitivní, zvýšení w povede k růstu počtu hodin volného času a současně k poklesu počtu hodin práce nabízené jednotlivce.
Þ to vše se promítá do tvaru křivek individuální nabídky práce, která má při menších w pozitivní a při vyšších w negativní směrnici. Obr. 7a. – 3 různý optima jednotlivce nabízejícího práci. Obr 7b. spojením dobu získáme grafické znázornění individuální nabídky práce. Tento zpětně zakřivený tvar křivky individuální nabídky práce lze zejména sledovat v dlouhém období a u některých skupin pracovníků. V krátkém období zpravidla předpokládáme pouze rostoucí část individuální nabídky.
Substituční efekt – SE – spočívá v nahrazování volného času prací. Zvýšená w stimuluje jednotlivce, aby zvětšil počet hodin práce. Protože zvýšená cena volného času vede k poklesu hodin volného času, je SE negativní. Vede z bodu Q do R.
Důchodový efekt – IE- zvýšená w (znamenající současně zvýšenou cenu volného času) vede k růstu reálného důchodu, ten umožňuje zvětšovat spotřebu všech statků včetně volného času. Protože zvýšená cena volného času vede k růstu volného času, je IE pozitivní. Posun z R do S.
Þ může dojít k dvěma případům:
- SE převáží nad IE, takže celkový efekt bude negativní – zvýšení w povede k růstu počet hodin práce nabízené jednotlivcem
- IE převáží nad SE – celkový efekt bude pozitivní, zvýšení w povede k růstu počtu hodin volného času a současně k poklesu počtu hodin práce nabízené jednotlivce.
Þ to vše se promítá do tvaru křivek individuální nabídky práce, která má při menších w pozitivní a při vyšších w negativní směrnici. Obr. 7a. – 3 různý optima jednotlivce nabízejícího práci. Obr 7b. spojením dobu získáme grafické znázornění individuální nabídky práce. Tento zpětně zakřivený tvar křivky individuální nabídky práce lze zejména sledovat v dlouhém období a u některých skupin pracovníků. V krátkém období zpravidla předpokládáme pouze rostoucí část individuální nabídky.
Tržní nabídka práce
Představuje různá množství práce, kterou jsou její vlastníci ochotni a schopni nabízet na trhu konkrétní práce při měnící se mzdové sazbě. Rostoucí w vede k tomu, že každý jednotlivec bude zvětšovat nabízené množství práce, a na daný trh bude přicházet větší počet jednotlivců nabízející práci.
Křivka tržní nabídky vzniká horizontálním součtem všech individuálních křivek nabídky práce. (efekt růstu w v podobě přelévání práce z jiných profesí způsobuje že křivka není zpětně zahnutá)
Poptávka po práci
Vytvářejí firmy jakožto zaměstnavatelé. Je poptávkou odvozenou od poptávky po výrobcích a službách.
Firma poptává takové množství práce, jejíž zapojení do výroby jí přináší maximální zisk, tzn. že najímá práci až do bodu, v němž se mezní produkt této práce pro firmu (MRP) rovná mezním nákladům firmy (MFC) na tuto práci, tzn. mzdě (w), kterou musí platit pracovníkům MRPL = MFCL = w
Pokud je na trhu práce DK – cenu práce firma nemůže ovlivnit, tzn. že křivku nabídky práce vnímá firma jako horizontální (MFCL = w)
Je-li na trnu nedokonalá konkurence – firma má možnost ovlivnit cenu práce, aby získala dodatečnou jednotku práce, nabízí za ni vyšší mzdovou sazbu, která však následně platí pro všechny zapojené jednotky práce, fa vnímá nabídku práce jako rostoucí fci (MFCL > w).
Rozlišujeme 3 situace
Křivka tržní nabídky vzniká horizontálním součtem všech individuálních křivek nabídky práce. (efekt růstu w v podobě přelévání práce z jiných profesí způsobuje že křivka není zpětně zahnutá)
Poptávka po práci
Vytvářejí firmy jakožto zaměstnavatelé. Je poptávkou odvozenou od poptávky po výrobcích a službách.
Firma poptává takové množství práce, jejíž zapojení do výroby jí přináší maximální zisk, tzn. že najímá práci až do bodu, v němž se mezní produkt této práce pro firmu (MRP) rovná mezním nákladům firmy (MFC) na tuto práci, tzn. mzdě (w), kterou musí platit pracovníkům MRPL = MFCL = w
Pokud je na trhu práce DK – cenu práce firma nemůže ovlivnit, tzn. že křivku nabídky práce vnímá firma jako horizontální (MFCL = w)
Je-li na trnu nedokonalá konkurence – firma má možnost ovlivnit cenu práce, aby získala dodatečnou jednotku práce, nabízí za ni vyšší mzdovou sazbu, která však následně platí pro všechny zapojené jednotky práce, fa vnímá nabídku práce jako rostoucí fci (MFCL > w).
Rozlišujeme 3 situace
Celkový důchod (obdélník 0QF EPF)má dvě části: obr. 5
a) transferový výdělek (TV) – je minimální částkou, která postačuje vlastníkovi vstupu k tomu, aby prodal určité množství vstupu, představuje alternativní náklady těchto služeb vstupu.
b) ekonomická renta (ER) – je rozdíl mezi celkovou částkou, která byla zaplacena za služby faktoru a minimální částkou (TV), která by přiměla vlastníky tohoto faktoru nabízet jeho služby. ER je proto rozdíl mezi skutečnými platbami za služby vstupu a TV. ER je přebytek nad alternativními náklady nabízení vstupu.
Individuální nabídka práce
Nabídkou práce rozumíme nabídku práce firmám ze strany pracovníků.
Jednotlivec se rozhoduje jakou kombinaci práce a volného času si zvolí, aby maximalizoval svůj užitek. Volí mezi dvěma statky mezi spotřebou C a volným časem H. Přitom je omezen počtem hodin jednoho dne. L + H = 24 (L=24-H)
Spotřeba může být realizována pouze na základě jeho vlastní práce C = w*L (w je mzdová sazba) Þ C = w*(24-H), podmínka maximalizace užitku je, pokud se mezní míra substituce rovná poměru cen: w = (dU/dH) / (dU/dC) = MRS . Aby jednotlivec při dané reálné mzdové sazbě maximalizoval svůj užitek, měl by pracovat tolik hodin, aby se mezní míra substituce volného čau spotřebou rovnala mzdové sazbě w.
Jak ovlivní změna w (ceny práce) rozložení 24 jednotlivce mezi práci a volný čas?
Obr.6. výchozí bod Q. dojde k růstu mzdové sazby z w1 na w2. To má dva důsledky:
- současný růst ceny volného času (ten, kdo nepracuje, přichází o víc peněz)
- změní se průsečík s osou y,růst w umožní dosáhnou vyšší úrovně užitku – IK U2. Optimum je nyní bod S.
b) ekonomická renta (ER) – je rozdíl mezi celkovou částkou, která byla zaplacena za služby faktoru a minimální částkou (TV), která by přiměla vlastníky tohoto faktoru nabízet jeho služby. ER je proto rozdíl mezi skutečnými platbami za služby vstupu a TV. ER je přebytek nad alternativními náklady nabízení vstupu.
Individuální nabídka práce
Nabídkou práce rozumíme nabídku práce firmám ze strany pracovníků.
Jednotlivec se rozhoduje jakou kombinaci práce a volného času si zvolí, aby maximalizoval svůj užitek. Volí mezi dvěma statky mezi spotřebou C a volným časem H. Přitom je omezen počtem hodin jednoho dne. L + H = 24 (L=24-H)
Spotřeba může být realizována pouze na základě jeho vlastní práce C = w*L (w je mzdová sazba) Þ C = w*(24-H), podmínka maximalizace užitku je, pokud se mezní míra substituce rovná poměru cen: w = (dU/dH) / (dU/dC) = MRS . Aby jednotlivec při dané reálné mzdové sazbě maximalizoval svůj užitek, měl by pracovat tolik hodin, aby se mezní míra substituce volného čau spotřebou rovnala mzdové sazbě w.
Jak ovlivní změna w (ceny práce) rozložení 24 jednotlivce mezi práci a volný čas?
Obr.6. výchozí bod Q. dojde k růstu mzdové sazby z w1 na w2. To má dva důsledky:
- současný růst ceny volného času (ten, kdo nepracuje, přichází o víc peněz)
- změní se průsečík s osou y,růst w umožní dosáhnou vyšší úrovně užitku – IK U2. Optimum je nyní bod S.
Příjem z průměrného produktu (ARP) – je příjem na jednotku zapojeného VF
Např. ARPK = TR / K = (PA*QA) / K = PA *(QA / K) = PA * APK
APK = průměrný produkt kapitálu
Mezní náklady na faktor (MFC) – změna celkových nákladů firmy způsobenou tím, že firma najala dodatečnou jednotku daného výrobního faktoru.
Např. MFCK = dTC / dK
Průměrné náklady na faktor (AFC) – jsou náklady na jednotku kapitálu zapojeného do výroby
AFCK = TC / K = (r*K) / K = r
AFCL = w
Poptávka po vstupu
Firemní křivka poptávky po vstupu (obr 1) ukazuje vztah mezi cenou vstupu a množstvím vstupu, které je poptáváno firmou. Když může firma nakoupit veškeré vstupy za tržní cenu, bude její křivka příjmu z mezního produktu zároveň také její křivkou poptávky po vstupu. (firma max. zisk najímá jakýkoli vstup na konkurenčních trzích, dokud se příjem z mezního produktu vstupu nerovná jeho ceně).
Změna firemní poptávky po vstupu – znamená posun celé křivky poptávky po vstupu, který je způsoben jinou determinantou než je cena:
1) poptávka po výstupu firmy – obr.2, zvýšili se poptávka po výstupu, stoupne jeho cena, růst ceny zvýší MRP, to způsobí posun poptávky doprava.
2) Ceny a množství vstupů – substitutů a komplementů –
a) substituty – klesne-li cena kapitálu (stroj na výrobu zmrzliny), sníží se poptávka po práci, pracovníci budou nahrazováni stroji
b) komplementy – P a K mohou vystupovat i jako komplementy, přikoupíme-li další stroje, vzroste poptávka po dělnících
1) technická změna ovlivňující mezní produkt vstupu – technické zlepšení zvýší mezní produkt daného vstupu, a zvýší poptávané množství
APK = průměrný produkt kapitálu
Mezní náklady na faktor (MFC) – změna celkových nákladů firmy způsobenou tím, že firma najala dodatečnou jednotku daného výrobního faktoru.
Např. MFCK = dTC / dK
Průměrné náklady na faktor (AFC) – jsou náklady na jednotku kapitálu zapojeného do výroby
AFCK = TC / K = (r*K) / K = r
AFCL = w
Poptávka po vstupu
Firemní křivka poptávky po vstupu (obr 1) ukazuje vztah mezi cenou vstupu a množstvím vstupu, které je poptáváno firmou. Když může firma nakoupit veškeré vstupy za tržní cenu, bude její křivka příjmu z mezního produktu zároveň také její křivkou poptávky po vstupu. (firma max. zisk najímá jakýkoli vstup na konkurenčních trzích, dokud se příjem z mezního produktu vstupu nerovná jeho ceně).
Změna firemní poptávky po vstupu – znamená posun celé křivky poptávky po vstupu, který je způsoben jinou determinantou než je cena:
1) poptávka po výstupu firmy – obr.2, zvýšili se poptávka po výstupu, stoupne jeho cena, růst ceny zvýší MRP, to způsobí posun poptávky doprava.
2) Ceny a množství vstupů – substitutů a komplementů –
a) substituty – klesne-li cena kapitálu (stroj na výrobu zmrzliny), sníží se poptávka po práci, pracovníci budou nahrazováni stroji
b) komplementy – P a K mohou vystupovat i jako komplementy, přikoupíme-li další stroje, vzroste poptávka po dělnících
1) technická změna ovlivňující mezní produkt vstupu – technické zlepšení zvýší mezní produkt daného vstupu, a zvýší poptávané množství
Tržní poptávka po vstupu
– je souhrn množství vstupu poptávaného všemi odvětvími a všemi zaměstnavateli, kteří tento vstup používají, při jakékoli dané ceně vstupu. Obr.3. Poptávka každého odvětví po vstupu závisí na příjmu z mezního produktu vstupu a na způsobu, jakým se mění cena výrobku, když nabídka tohoto výrobku roste.
Tržní nabídka vstupu – je vztah mezi cenou vstupu a nabízeným množstvím vstupu pro všechna odvětví a ostatní použití. Ochota vlastníků vstupu prodat služby tohoto vstupu závisí na alternativních nákladech této činnosti.
Tržní rovnováha – ceny VF a jeho obchodované množství jsou určeny interakcí tržní poptávky po faktoru a jeho tržní nabídky. Tržní rovnovážná cena faktoru na konkurenčním trhu je cena, při které se poptávané množství faktoru rovná nabízenému. Změna tržní poptávky po určitém výrobním faktoru mění jak cenu tohoto faktoru, tak jeho obchodované množství, velikost těchto změn však závisí na elasticitě nabídky faktoru. Jestliže je nabídková křivka strmá či dokonce vertikála (nabídka je neelastická), změna ceny je velká a změna obchodovaného množství malá nebo nulová. Obr.4. Změna tržní nabídky VF, která rovněž mění cenu i obchodované množství faktoru, mění samozřejmě i důchod obdržený těmi, kdo faktor nabízejí. Růst tržní nabídky se odráží v růstu obchodovaného množství a poklesu ceny a naopak. To, zda změna tržní nabídky faktoru zvyšuje nebo snižuje důchod (ten je dán cena * množství), závisí opět na elasticitě poptávky po faktoru. Pokles obchodovaného množství faktoru může znamenat snížení jeho důchodu (je-li poptávka elastická) nebo zvýšení jeho důchodu (je-li neelastická).
Tržní nabídka vstupu – je vztah mezi cenou vstupu a nabízeným množstvím vstupu pro všechna odvětví a ostatní použití. Ochota vlastníků vstupu prodat služby tohoto vstupu závisí na alternativních nákladech této činnosti.
Tržní rovnováha – ceny VF a jeho obchodované množství jsou určeny interakcí tržní poptávky po faktoru a jeho tržní nabídky. Tržní rovnovážná cena faktoru na konkurenčním trhu je cena, při které se poptávané množství faktoru rovná nabízenému. Změna tržní poptávky po určitém výrobním faktoru mění jak cenu tohoto faktoru, tak jeho obchodované množství, velikost těchto změn však závisí na elasticitě nabídky faktoru. Jestliže je nabídková křivka strmá či dokonce vertikála (nabídka je neelastická), změna ceny je velká a změna obchodovaného množství malá nebo nulová. Obr.4. Změna tržní nabídky VF, která rovněž mění cenu i obchodované množství faktoru, mění samozřejmě i důchod obdržený těmi, kdo faktor nabízejí. Růst tržní nabídky se odráží v růstu obchodovaného množství a poklesu ceny a naopak. To, zda změna tržní nabídky faktoru zvyšuje nebo snižuje důchod (ten je dán cena * množství), závisí opět na elasticitě poptávky po faktoru. Pokles obchodovaného množství faktoru může znamenat snížení jeho důchodu (je-li poptávka elastická) nebo zvýšení jeho důchodu (je-li neelastická).
7) TEORIE TRHU PRÁCE, PRODUKTIVITA PRÁCE A MZDY.
KONKURENČNÍ TRHY VSTUPŮ. DETERMINACE INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKY A NABÍDKY PRÁCE. TRŽNÍ POPTÁVKA A NABÍDKA PRÁCE. EKONOMICKÁ RENTA. EFEKT CENOVÉ ZMĚNY A CENOVÁ PRUŽNOST POPTÁVKY PO VÝROBNÍCH FAKTORECH. ODBORY A TRH PRÁCE. BILATERÁLNÍ MONOPOL.
Konkurenční trhy výrobních faktorů
Je definován jako trh, na kterém ani jednotliví kupující ani jednotliví prodávající nemohou ovlivnit cenu daných vstupů. Na takových trzích jsou pak prodávající i kupující v postavení příjemců ceny.
Na trhu vstupů (na rozdíl od trhu finálních statků) vytvářejí jednotlivci (domácnosti) nabídku daného vstupu, zatímco firmy přicházejí na tento trh jako poptávající. Poptávka do daném vstupu je tzv. odvozenou poptávkou. Je odvozena z poptávky po statku, který je s pomocí daného vstupu vyráběn.
Nutnou podmínkou maximalizace zisku je, aby firma nakupovala dodatečné jednotky daného vstupu tak dlouho, dokud se nevyrovnají dodatečné náklady na jednotku vstupu s dodatečným příjmem, který tato jednotka svým fungováním přinese. MRPF = MRCF
Příjem z mezního produktu (MRP) daného VF – změna celkového příjmu, způsobená změnou objemu daného VF o jednotku.
Např. MRPK = dTR / dK……. MRPK = MRA * MPK
MRA = mezní příjem z prodeje dodatečné jednotky výrobku A, tj. dTR /dQA,
MPK = mezní produkt kapitálu, tj. dQA / dK
Konkurenční trhy výrobních faktorů
Je definován jako trh, na kterém ani jednotliví kupující ani jednotliví prodávající nemohou ovlivnit cenu daných vstupů. Na takových trzích jsou pak prodávající i kupující v postavení příjemců ceny.
Na trhu vstupů (na rozdíl od trhu finálních statků) vytvářejí jednotlivci (domácnosti) nabídku daného vstupu, zatímco firmy přicházejí na tento trh jako poptávající. Poptávka do daném vstupu je tzv. odvozenou poptávkou. Je odvozena z poptávky po statku, který je s pomocí daného vstupu vyráběn.
Nutnou podmínkou maximalizace zisku je, aby firma nakupovala dodatečné jednotky daného vstupu tak dlouho, dokud se nevyrovnají dodatečné náklady na jednotku vstupu s dodatečným příjmem, který tato jednotka svým fungováním přinese. MRPF = MRCF
Příjem z mezního produktu (MRP) daného VF – změna celkového příjmu, způsobená změnou objemu daného VF o jednotku.
Např. MRPK = dTR / dK……. MRPK = MRA * MPK
MRA = mezní příjem z prodeje dodatečné jednotky výrobku A, tj. dTR /dQA,
MPK = mezní produkt kapitálu, tj. dQA / dK
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)