Nastává v případě, že existuje monopolní síla na straně nabídky i poptávky. V tom případě by proti sobě stáli odborové svazy a monopson. Odborové svazy by usilovaly o zvýšení mzdy, to znamená, že v tomto případě by mzdy byly vyšší než v případě existence monopolu pouze na straně nabídky. Skutečnost však závisí na poměru monopolní a monopsoní síly. Mzda bývá zpravidla výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.
8. Teorie k apitálu a úroku:
Pojem kapitál:
Nejprve uvažujme kapitál totožný s kapitálovými statky jako jsou budovy, výrobní zařízení, atd. Kapitál není primárním výr. faktorem. Kapitál je vstupem i výstupem. K výrobě kapitálových statků je třeba omezit výrobu spotřebních statků a přesunout prostředky do námi zmíněné výroby. Na druhou stranu kap. statky umožňují výrobu spotřebních statků a tím v budoucnu zvýšit spotřebu. Toto se nazývá nepřímé metody výroby používající kapitálové statky. Budoucí přírůstek spotřeby představuje ve své podstatě výnos z kapitálu. Další vlastností kapitálových statků je, že se nespotřebovávají okamžitě, ale v delším časovém období. Jejich hodnota se do výrobků přenáší postupně formou amortizace. Amortizace se stanovují na základě účetního předpisu, protože odpisy představují značnou část nákladů. Odpisy také představují zdroje prostředků na obnovu kapitálu tzv. obnovovací investice. Zvětšování výroby je však závislé na tzv. čistých investicích. Celkový vklad nových kapitálových statků do výroby jsou tzv. hrubé investice. Spolu s kapitálem vyvstávají tři otázky:
- kde berou podniky prostředky na nákup nových kapitálových statků
- na jakém základě se podniky rozhodují o tom zda a kam budou investovat
- jak a kde dochází k přeměně investic na kapitálové statky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmonopol. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmonopol. Zobrazit všechny příspěvky
Monopolní konkurence:
Monopolní konkurence je v rámci nedokonalé konkurence strukturou nejvíce připomínající dokonalou konkurenci. Předpoklady:
- velký počet firem v odvětví
- diferencovaný produkt
- neexistence bariér vstupu
Firmy se mohou volně pohybovat mezi jednotlivými odvětvími, avšak každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že může stanovit jeho cenu:
- protože má firma monopol nad svou produkcí, stanoví si cenu. Klesající křivka D je poměrně dost elastická, díky existenci poměrně blízkých substitutů. je možné v krátkém období realizovat monopolní zisk.
- v dlouhém období mizí monopolní zisk. Přicházejí další firmy do odvětví, pokud je to výhodné, a proto se posouvá individuální křivka poptávky doleva.
Krátké období - rovnováha firmy je podobná rovnováze monopolu. Rovnovážný objem výroby je odvozen od MR = MC, cena pak z poptávkové křivky. Rozdíl mezi AR a AC znamená ex. monopolního zisku.
- příliv nových firem způsobí posun D doleva, takže MR = MC při menším množství, cena pokryje náklady, avšak není taková, aby nalákala další firmy do odvětví.
- velký počet firem v odvětví
- diferencovaný produkt
- neexistence bariér vstupu
Firmy se mohou volně pohybovat mezi jednotlivými odvětvími, avšak každá firma vyrábí natolik diferencovaný produkt, že může stanovit jeho cenu:
- protože má firma monopol nad svou produkcí, stanoví si cenu. Klesající křivka D je poměrně dost elastická, díky existenci poměrně blízkých substitutů. je možné v krátkém období realizovat monopolní zisk.
- v dlouhém období mizí monopolní zisk. Přicházejí další firmy do odvětví, pokud je to výhodné, a proto se posouvá individuální křivka poptávky doleva.
Krátké období - rovnováha firmy je podobná rovnováze monopolu. Rovnovážný objem výroby je odvozen od MR = MC, cena pak z poptávkové křivky. Rozdíl mezi AR a AC znamená ex. monopolního zisku.
- příliv nových firem způsobí posun D doleva, takže MR = MC při menším množství, cena pokryje náklady, avšak není taková, aby nalákala další firmy do odvětví.
Monopolní síla
- je schopnost stanovit cenu vyšší než jsou MC. Její stupeň je možno vyjádřit pomocí Lernerova indexu ( viz příloha). Míra koncentrace vyjadřuje procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci odvětví. Používání zisku jako kritéria není vhodné, protože zisk závisí na vztahu mezi AR a cenou.
Neefektivnost monopolu - nedokonalá konkurence a charakteristické vlastnosti monopolu způsobují, že monopol nevyrábí z hlediska společnosti efektivně. Není veden tržním mechanismem k optimálnímu využití společenských zdrojů ( viz graf).
Regulace monopolu -
- antitrustové zákony - zakazují určité chování firem na trhu a omezují různými způsoby sílu monopolu.
- daňová politika
- možnost převést monopol do státního vlastnictví
- cenová regulace
Cenová regulace - umožňuje monopolistovi stanovit jen takovou cenu, aby pokryla průměrné náklady ( viz graf). Při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk.
Monopson:
Monopson představuje trh na němž je jeden kupující. Síla monopsonu je ve schopnosti kupujícího ovlivnit cenu ve svůj prospěch. Dovoluje kupujícím kupovat za nižší cenu než by tomu bylo v podmínkách dokonalé konkurence.
Neefektivnost monopolu - nedokonalá konkurence a charakteristické vlastnosti monopolu způsobují, že monopol nevyrábí z hlediska společnosti efektivně. Není veden tržním mechanismem k optimálnímu využití společenských zdrojů ( viz graf).
Regulace monopolu -
- antitrustové zákony - zakazují určité chování firem na trhu a omezují různými způsoby sílu monopolu.
- daňová politika
- možnost převést monopol do státního vlastnictví
- cenová regulace
Cenová regulace - umožňuje monopolistovi stanovit jen takovou cenu, aby pokryla průměrné náklady ( viz graf). Při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk.
Monopson:
Monopson představuje trh na němž je jeden kupující. Síla monopsonu je ve schopnosti kupujícího ovlivnit cenu ve svůj prospěch. Dovoluje kupujícím kupovat za nižší cenu než by tomu bylo v podmínkách dokonalé konkurence.
Monopol:
základní předpoklady:
- existence jediného výrobce v odvětví
- diferenciace produktu
- bariéry vstupu jiných firem do odvětví.
Monopol - Tržní struktura, v níž je daná komodita nabízena jediným výrobcem.
Přirozený monopol - firma nebo odvětví, jejichž AR na jednotku produkce prudce klesají v celém rozsahu výstupu. V takové situaci, může jediná firma, monopol, nabízet produkt daného odvětví efektivněji, než kdyby jej nabízelo více firem. V případě obou monopolů je poptávka po produkci firmy zároveň poptávkou po produkci celého odvětví, a proto splývá individuální poptávková křivka s tržní poptávkovou křivkou.
Rovnováha monopolu - i zde platí, že zisk je maximální, když MR = MC. Narozdíl od dokonalé konkurence však poptávková křivka klesá a křivka MR klesá rychleji než křivka D ( viz graf). Záporná směrnice poptávky způsobuje, že rovnovážný objem produkce monopolu bude menší než by byl v dokonalé konkurenci. Podstatná odlišnost je v tom, že monopol, jako nedokonalou konkurenční firma, stanoví cenu své produkce. Protože je monopol jediným výrobcem v odvětví, snaží se tuto skutečnost využít k maximalizaci zisku. Musí však stanovit cenu, kterou budou kupující akceptovat ( platí, že p je větší než MC). Monopolní zisk ( viz graf) realizuje monopol dlouhodobě, protože svou ekonomickou silou brání ostatním firmám ve vstupu do odvětví.
Křivka nabídky v podmínkách monopolu - v podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka!, protože neexistuje jediný vztah mezi množstvím a cenou. Rozhodování monopolisty o rovnovážném objemu produkce, je determinováno zápornou směrnicí křivky D a jejím specifickým tvarem, protože z těchto okolností vyplývá směrnice a tvar křivky MR. Posun poptávky nemusí vždy vést ke změně rovnovážného objemu produkce ( viz graf). Monopol, narozdíl od dokonalé konkurence, může nabízet při různých cenách stejné množství, nebo při stejných cenách může nabízet různá množství.
- existence jediného výrobce v odvětví
- diferenciace produktu
- bariéry vstupu jiných firem do odvětví.
Monopol - Tržní struktura, v níž je daná komodita nabízena jediným výrobcem.
Přirozený monopol - firma nebo odvětví, jejichž AR na jednotku produkce prudce klesají v celém rozsahu výstupu. V takové situaci, může jediná firma, monopol, nabízet produkt daného odvětví efektivněji, než kdyby jej nabízelo více firem. V případě obou monopolů je poptávka po produkci firmy zároveň poptávkou po produkci celého odvětví, a proto splývá individuální poptávková křivka s tržní poptávkovou křivkou.
Rovnováha monopolu - i zde platí, že zisk je maximální, když MR = MC. Narozdíl od dokonalé konkurence však poptávková křivka klesá a křivka MR klesá rychleji než křivka D ( viz graf). Záporná směrnice poptávky způsobuje, že rovnovážný objem produkce monopolu bude menší než by byl v dokonalé konkurenci. Podstatná odlišnost je v tom, že monopol, jako nedokonalou konkurenční firma, stanoví cenu své produkce. Protože je monopol jediným výrobcem v odvětví, snaží se tuto skutečnost využít k maximalizaci zisku. Musí však stanovit cenu, kterou budou kupující akceptovat ( platí, že p je větší než MC). Monopolní zisk ( viz graf) realizuje monopol dlouhodobě, protože svou ekonomickou silou brání ostatním firmám ve vstupu do odvětví.
Křivka nabídky v podmínkách monopolu - v podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka!, protože neexistuje jediný vztah mezi množstvím a cenou. Rozhodování monopolisty o rovnovážném objemu produkce, je determinováno zápornou směrnicí křivky D a jejím specifickým tvarem, protože z těchto okolností vyplývá směrnice a tvar křivky MR. Posun poptávky nemusí vždy vést ke změně rovnovážného objemu produkce ( viz graf). Monopol, narozdíl od dokonalé konkurence, může nabízet při různých cenách stejné množství, nebo při stejných cenách může nabízet různá množství.
Monopolní zisk
→ charakteristické je, že monopol může zisk realizovat i v dlouhém období, tj. na rozdíl od dokonalé konkurence se neprojevuje tendence k nulovému ekonomickému zisku (důsledek překážek vstupu do odvětví)
→ monopolní zisk sám o sobě není nutným důsledkem specifického chování monopolu (monopol může realizovat i nulový zisk nebo ztrátu); pokud realizuje v krátkém období ztrátu, postupuje stejně jako dokonale konkurenční firma
Cenová diskriminace
- umožňuje ji monopolu jeho silné postavení
- cílem je získání přebytku spotřebitele a jeho přeměna v dodatečný zisk firmy
- podstatou je stanovení rozdílných cen stejných výrobků, aniž by k tomu vedly nákladové důvody ( důležité je, že jde o stanovení různých cen různým spotřebitelům z jiných, než nákladových důvodů)
1. cenová diskriminace prvního stupně = monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit za každou koupenou jednotku (teoretická situace)– obr.9-5
2. cenová diskriminace druhé stupně = stanovení různých cen za různá kumulovaná množství daného statku (jde o diskriminaci v závislosti na prodaném množství) – obr. 9-6
3. cenová diskriminace třetího stupně = rozdělení spotřebitelů na dvě nebo více skupin, z nichž každá má svou vlastní poptávkovou křivku (nejčastěji používaná forma v praxi) – obr. 9-8
→ některé další faktory cenové diskriminace
- značně rozšířená je diskriminace v čase ( v různém čase jsou spotřebitelům, rozděleným do skupin v závislosti na elasticitě jejich poptávky, stanoveny různé ceny)
- specifickou formou je stanovení ceny ve špičkách
→ monopolní zisk sám o sobě není nutným důsledkem specifického chování monopolu (monopol může realizovat i nulový zisk nebo ztrátu); pokud realizuje v krátkém období ztrátu, postupuje stejně jako dokonale konkurenční firma
Cenová diskriminace
- umožňuje ji monopolu jeho silné postavení
- cílem je získání přebytku spotřebitele a jeho přeměna v dodatečný zisk firmy
- podstatou je stanovení rozdílných cen stejných výrobků, aniž by k tomu vedly nákladové důvody ( důležité je, že jde o stanovení různých cen různým spotřebitelům z jiných, než nákladových důvodů)
1. cenová diskriminace prvního stupně = monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit za každou koupenou jednotku (teoretická situace)– obr.9-5
2. cenová diskriminace druhé stupně = stanovení různých cen za různá kumulovaná množství daného statku (jde o diskriminaci v závislosti na prodaném množství) – obr. 9-6
3. cenová diskriminace třetího stupně = rozdělení spotřebitelů na dvě nebo více skupin, z nichž každá má svou vlastní poptávkovou křivku (nejčastěji používaná forma v praxi) – obr. 9-8
→ některé další faktory cenové diskriminace
- značně rozšířená je diskriminace v čase ( v různém čase jsou spotřebitelům, rozděleným do skupin v závislosti na elasticitě jejich poptávky, stanoveny různé ceny)
- specifickou formou je stanovení ceny ve špičkách
Alokační efektivnost monopolu
- výstup monopolu je menší a cena vyšší než v dokonalé konkurenci (obr. 9-11); zmenšil se přebytek spotřebitele a zvětšil přebytek výrobce
- alokační neefektivnost v podobě poklesu přínosu pro společnost bývá označována jako „ztráta (náklady) mrtvé váhy“
- pokud monopol uplatňuje některou z forem cenové diskriminace, může dojít ke zmenšení jeho alokační neefektivnosti, tj. k omezení N mrtvé váhy (jistého zlepšení se dosahuje na úkor spotřebitelů, neboť část jejich přebytku přeměňuje monopol ve svůj zisk)
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
→ charakteristika:
- velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízkými substituty; velký počet firem v odvětví způsobuje, že každá z firem předpokládá, že její vlastní rozhodování o výstupu a ceně neberou ostatní firmy v úvahu, takže její činnost je na chování ostatních nezávislá
- diferenciace produktu (z umístění firmy, z výše ceny, z kvality, apod.); ale diferenciace produktu je velmi malá a proto je velmi malá i cenová diferenciace
- možnosti vstupu do odvětví = připomíná dokonalou konkurenci, kdy neexistují žádné bariéry, ale vzhledem k diferenciaci produktu určité překážky existují
Maximalizace zisku
→ firma vychází ze zlatého pravidla v podobě rovnosti MR a MC; pro grafické znázornění z maximalizace zisku jako rozdílu TR a TC firmy vztah mezi MC a MR a ukážeme odpovídající vývoj funkce zisku (obr. 10-1)
- alokační neefektivnost v podobě poklesu přínosu pro společnost bývá označována jako „ztráta (náklady) mrtvé váhy“
- pokud monopol uplatňuje některou z forem cenové diskriminace, může dojít ke zmenšení jeho alokační neefektivnosti, tj. k omezení N mrtvé váhy (jistého zlepšení se dosahuje na úkor spotřebitelů, neboť část jejich přebytku přeměňuje monopol ve svůj zisk)
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
→ charakteristika:
- velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízkými substituty; velký počet firem v odvětví způsobuje, že každá z firem předpokládá, že její vlastní rozhodování o výstupu a ceně neberou ostatní firmy v úvahu, takže její činnost je na chování ostatních nezávislá
- diferenciace produktu (z umístění firmy, z výše ceny, z kvality, apod.); ale diferenciace produktu je velmi malá a proto je velmi malá i cenová diferenciace
- možnosti vstupu do odvětví = připomíná dokonalou konkurenci, kdy neexistují žádné bariéry, ale vzhledem k diferenciaci produktu určité překážky existují
Maximalizace zisku
→ firma vychází ze zlatého pravidla v podobě rovnosti MR a MC; pro grafické znázornění z maximalizace zisku jako rozdílu TR a TC firmy vztah mezi MC a MR a ukážeme odpovídající vývoj funkce zisku (obr. 10-1)
Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
1. efektivnost výrobní - znamená, že výstup je vyroben s min náklady → takto pojatá efektivnost v dokonalé konkurenci existuje
2. efektivnost alokační – znamená, že firmy vyrábějí takový výstup, který si spotřebitelé nejvíce přejí; ekonomika v dokonalé konkurenci je ve stavu alokační efektivnosti
MONOPOL
→ monopolní trh je charakterizován přítomností jediného nabízejícího a ten může v daném okamžiku rozhodovat o výši ceny nebo o velikosti vyráběného výstupu (ne o obou současně)
→ existují bariéry vstupu do odvětví (proto jen jedna firma)
- průměrné N určité firmy dosahují svého minima při větším výstupu, než žádá tržní poptávka
Případ,kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími průměrnými N, než kdyby bylo v odvětví více menších firem se nazývá přirozený monopol.
- kontrola zdrojů, nezbytných pro výrobu, jednou firmou
- monopol jako firma zabezpečující tržní poptávku může vzniknout i „uměle“ v důsledku mimotržních okolností, nejčastěji v důsledku zásahu státu do ekonomiky (stát udělí urč. firmě výsadní právo vyrábět daný statek)
- právní restrikce v podobě patentů, ochranných práv autorů apod.
2. efektivnost alokační – znamená, že firmy vyrábějí takový výstup, který si spotřebitelé nejvíce přejí; ekonomika v dokonalé konkurenci je ve stavu alokační efektivnosti
MONOPOL
→ monopolní trh je charakterizován přítomností jediného nabízejícího a ten může v daném okamžiku rozhodovat o výši ceny nebo o velikosti vyráběného výstupu (ne o obou současně)
→ existují bariéry vstupu do odvětví (proto jen jedna firma)
- průměrné N určité firmy dosahují svého minima při větším výstupu, než žádá tržní poptávka
Případ,kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími průměrnými N, než kdyby bylo v odvětví více menších firem se nazývá přirozený monopol.
- kontrola zdrojů, nezbytných pro výrobu, jednou firmou
- monopol jako firma zabezpečující tržní poptávku může vzniknout i „uměle“ v důsledku mimotržních okolností, nejčastěji v důsledku zásahu státu do ekonomiky (stát udělí urč. firmě výsadní právo vyrábět daný statek)
- právní restrikce v podobě patentů, ochranných práv autorů apod.
Charakteristické rysy
→ v důsledku totožnosti produkce monopolu jako jediného výrobce v odvětví s výstupem celého odvětví je totožná individuální a tržní poptávková křivka
- monopol si může zvolit jakoukoliv kombinaci výstupu a ceny podél křivky poptávky, kterou považuje za nejziskovější
- jeho činnost je omezena pouze charakterem poptávky po jeho produkci
- vzhledem k nepřítomnosti konkurentů v odvětví, které ovládá, je monopol ve své rozhodování nezávislý
- monopol je cenový tvůrce; volbou výstupu volí současně i ceny
Optimální výstup
→ monopol vychází z maximalizace rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými N
- zjistíme ho analýzou celkových veličin nebo mezních veličin (obr. 9-2)
Stanovení ceny
→ není pravda, že monopol může určit libovolně vysokou cenu své produkce; úroveň ceny je dána ochotou poptávajících tuto cenu zaplatit
- cena P bude převyšovat jak MR, tak MC odpovídající optimálnímu výstupu monopolu; rozdíl mezi cenou a MC je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky a to nepřímo úměrně
- monopol si může zvolit jakoukoliv kombinaci výstupu a ceny podél křivky poptávky, kterou považuje za nejziskovější
- jeho činnost je omezena pouze charakterem poptávky po jeho produkci
- vzhledem k nepřítomnosti konkurentů v odvětví, které ovládá, je monopol ve své rozhodování nezávislý
- monopol je cenový tvůrce; volbou výstupu volí současně i ceny
Optimální výstup
→ monopol vychází z maximalizace rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými N
- zjistíme ho analýzou celkových veličin nebo mezních veličin (obr. 9-2)
Stanovení ceny
→ není pravda, že monopol může určit libovolně vysokou cenu své produkce; úroveň ceny je dána ochotou poptávajících tuto cenu zaplatit
- cena P bude převyšovat jak MR, tak MC odpovídající optimálnímu výstupu monopolu; rozdíl mezi cenou a MC je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky a to nepřímo úměrně
Mikroekonomická politika
- může omezovat důsledky tržních selhání, přerozdělovat příjmy ve společnosti a podílet se tak na vytváření sociálně přijatelného rozdělení příjmů ve společnosti.
Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
- firmy vyrábějí menší objem produkce za vyšší cenu, vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti jeho velikosti v DK
- na tuto situaci mohou státní orgány reagovat cenovou regulací (regulace na úrovni MC nebo AC)
Externality
- vláda může omezit či přímo zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Jakým způsobem velikost externalit ovlivnit?
a) přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování
b) zavádění sankcí
- pozitivní externality – státní dotace
Veřejné statky
- nezmenšitelnost a nevylučitelnost … vede k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni (problém černého pasažéra)
Asymetrické informace
- stát podporuje volné šíření informací
Selhání státu:
- neúplné informace vedoucí k nepřesnému nebo chybnému rozhodnutí
- délka rozhodovacího procesu
- neúspěch při realizace státních opatření
Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
- firmy vyrábějí menší objem produkce za vyšší cenu, vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti jeho velikosti v DK
- na tuto situaci mohou státní orgány reagovat cenovou regulací (regulace na úrovni MC nebo AC)
Externality
- vláda může omezit či přímo zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Jakým způsobem velikost externalit ovlivnit?
a) přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování
b) zavádění sankcí
- pozitivní externality – státní dotace
Veřejné statky
- nezmenšitelnost a nevylučitelnost … vede k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni (problém černého pasažéra)
Asymetrické informace
- stát podporuje volné šíření informací
Selhání státu:
- neúplné informace vedoucí k nepřesnému nebo chybnému rozhodnutí
- délka rozhodovacího procesu
- neúspěch při realizace státních opatření
7. Tržní selhání
Okolnosti zabraňující tržnímu mechanismu efektivně alokovat zdroje bývají označovány jako příčiny selháni trhu. Nejčastěji uváděnými příčinami tržního selhání v podobě efektivnosti jsou:
a) monopolní síla
b) externality
c) veřejné statky
d) nedokonalé informace
a) Monopolní síla (NK)
Monopolní síla likviduje jednotný poměr pro rozhodování spotřebitelů a výrobců (rozhodování firem je řízeno mezním příjmem, rozhodování spotřebitelů cenou), důsledkem čehož poptávka nenalézá adekvátní odpověď danou možnostmi výrobní technologie a v důsledku toho nejsou zdroje efektivně rozmisťovány.
b) Externality = výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způspbuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří náklady způsobili, či příjmy získali, za ně platili.
1. Kladné externality (vnější úspory) – činnost jednoho ek. subjektu přináší prospěch jinému, přičemž jej tento nemusí hradit.
2. Záporné externality (vnější záporné úspory) – činnost jednoho subjekktu přináší náklady subjektu jinému, které mu nejsou hrazeny.
a) monopolní síla
b) externality
c) veřejné statky
d) nedokonalé informace
a) Monopolní síla (NK)
Monopolní síla likviduje jednotný poměr pro rozhodování spotřebitelů a výrobců (rozhodování firem je řízeno mezním příjmem, rozhodování spotřebitelů cenou), důsledkem čehož poptávka nenalézá adekvátní odpověď danou možnostmi výrobní technologie a v důsledku toho nejsou zdroje efektivně rozmisťovány.
b) Externality = výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způspbuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří náklady způsobili, či příjmy získali, za ně platili.
1. Kladné externality (vnější úspory) – činnost jednoho ek. subjektu přináší prospěch jinému, přičemž jej tento nemusí hradit.
2. Záporné externality (vnější záporné úspory) – činnost jednoho subjekktu přináší náklady subjektu jinému, které mu nejsou hrazeny.
Konkurence
Konkurence napříč trhem = střetávání nabídky a poptávky (rovnovážna cena – kompromis)
Konkurence na straně poptávky – střetávání zájmů jednotlivých spotřebitelů, roste zejména v situace, kdy poptávka převyšuje nabídku.
Konkurence na straně nabídky – její význam roste v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku, ale neztrácí svůj význam v situaci opačné.
- cenová a necenová konkurece (kvalita, reklama, obaly, služby, servis, úvěr…)
Dokonalá konkurece:
- volný vstup do odvětví
- stejná míra informovanosti
- homogenní produkce
Výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu produkce, DK bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor.
Nedokonalá konkurence:
- monopolní konkurence
- oligopol
- monopol
Funkce trhu – spočívají v hledání odpovědí na otázky co, jak a pro koho vyrábět.
Co? Konkurence na straně poptávky.
Jak? Konkurence na straně nabídky.
Pro koho? Určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů
Konkurence na straně poptávky – střetávání zájmů jednotlivých spotřebitelů, roste zejména v situace, kdy poptávka převyšuje nabídku.
Konkurence na straně nabídky – její význam roste v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku, ale neztrácí svůj význam v situaci opačné.
- cenová a necenová konkurece (kvalita, reklama, obaly, služby, servis, úvěr…)
Dokonalá konkurece:
- volný vstup do odvětví
- stejná míra informovanosti
- homogenní produkce
Výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu produkce, DK bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor.
Nedokonalá konkurence:
- monopolní konkurence
- oligopol
- monopol
Funkce trhu – spočívají v hledání odpovědí na otázky co, jak a pro koho vyrábět.
Co? Konkurence na straně poptávky.
Jak? Konkurence na straně nabídky.
Pro koho? Určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů
Monopol na straně nabídky práce – odbory
– jsou monopolním dodavatelem práce . Odbory čelí tržní poptávkové křivce, která je odvozena z mezní produktivity práce, na této křivce mohou zvolit bod, který se jim jeví jako nejvýhodnější.
Mezi cíle odborů může patřit:
- max. ekonomické renty realizované členy odborů,
- max. celkových mezd členů odborů,
- max. zaměstnanosti.
Obr. 15 – Křivka DL je poptávka po práci. Celková vyplacená mzda = w*L. Mezní mzda MR je změna celkové mzdy způsobená tím, že pokles mzdové sazby umožnil firmě zaměstnat dodatečnou jednotku práce (klesá rychleji než poptávka, protože pokles w dodatečné jednotky znamená, že tato nižší w bude vyplacena již zaměstnaným jednotkám práce). Bod A, představuje situaci, ve které odbory maximalizují celkovou ekonomickou rentu (rozdíl mezi reálně vyplacenou mzdou a transferovou cenou práce, transferovou cenu práce znázorňuje křivka nabídky práce SL).Bod F je množství práce nabízené odbory jako L. monopolní síla odborů se projeví v tom, že nepožadují mzdovou sazbu w0, ale prosadí pro ně nejvyšší mzdovou sazbu w1. Při této mzdové sazbě je nabízené množství větší než poptávané. Max.ekonomická renta je plocha w1 AFG. Bod B je spojen s max. celkové mzdy (když mezní mzda =0). Celková mzda je dána plochou 0w2 BL2.Tato mzdová sazba zakládá převis nabízeného množství práce nad její poptávkou. V bodě C, by se odbory ocitly, kdyby maximalizovaly celkovou zaměstnanost svých členů (SL=DL). Bylo by dosaženo stejného výsledku, jako na trhu dokonalé konkurence.
Mezi cíle odborů může patřit:
- max. ekonomické renty realizované členy odborů,
- max. celkových mezd členů odborů,
- max. zaměstnanosti.
Obr. 15 – Křivka DL je poptávka po práci. Celková vyplacená mzda = w*L. Mezní mzda MR je změna celkové mzdy způsobená tím, že pokles mzdové sazby umožnil firmě zaměstnat dodatečnou jednotku práce (klesá rychleji než poptávka, protože pokles w dodatečné jednotky znamená, že tato nižší w bude vyplacena již zaměstnaným jednotkám práce). Bod A, představuje situaci, ve které odbory maximalizují celkovou ekonomickou rentu (rozdíl mezi reálně vyplacenou mzdou a transferovou cenou práce, transferovou cenu práce znázorňuje křivka nabídky práce SL).Bod F je množství práce nabízené odbory jako L. monopolní síla odborů se projeví v tom, že nepožadují mzdovou sazbu w0, ale prosadí pro ně nejvyšší mzdovou sazbu w1. Při této mzdové sazbě je nabízené množství větší než poptávané. Max.ekonomická renta je plocha w1 AFG. Bod B je spojen s max. celkové mzdy (když mezní mzda =0). Celková mzda je dána plochou 0w2 BL2.Tato mzdová sazba zakládá převis nabízeného množství práce nad její poptávkou. V bodě C, by se odbory ocitly, kdyby maximalizovaly celkovou zaměstnanost svých členů (SL=DL). Bylo by dosaženo stejného výsledku, jako na trhu dokonalé konkurence.
Bilaterální monopol na trhu práce
Vystupuje-li na poptávkové straně určitého trhu práce monopson (jeden kupující) a na straně nabídky monopol (odbory). Každá ze stran má sílu, která ji umožňuje výrazně ovlivňovat cenu. Monopson usiluje o zaplacení co nejnižší mzdové sazby, odbory se snaží prosadit co nejvyšší. Konečný výsledek nelze předem určit, záleží na jejich vyjednávací síle. Obr. 16. Monopson vychází z rovnosti MRPL=MFCL, optimální objem zaměstnanosti je L1, výsadného postavení využije ke stanovení nižší w na úrovni w1. monopol vychází z rovnosti MRL=SL, bude prosazovat zaměstnanost L2, výsadní postavení se projeví ve výši mzdové sazby na úrovni w2. konečná výše bude záviset na vyjednávání mezi oběma stranami. Bude se pohybovat v intervalu mezi w1 a w2.
Ekonomická renta – obr. 17 je část mzdy, která přesahuje transferový výdělek. Je to rozdíl mezi mzdou, kterou pracovník skutečně dostává a minimální mzdou, za kterou by byl ochoten danou práci vykonávat. ER – se vyskytuje všude tam, ke není nabídka práce dokonale elastická (kde není horizontální)
Ekonomická renta – obr. 17 je část mzdy, která přesahuje transferový výdělek. Je to rozdíl mezi mzdou, kterou pracovník skutečně dostává a minimální mzdou, za kterou by byl ochoten danou práci vykonávat. ER – se vyskytuje všude tam, ke není nabídka práce dokonale elastická (kde není horizontální)
a) Krátkodobá poptávka po práci
– je totožná s křivkou příjmu z mezního produktu práce, která je shora omezena maximem ARPL.
b) dlouhodobá poptávka po práci – 4 efekty: substituční, produkční, nákladový
Příjmový efekt – je důsledkem klesající individuální poptávkové křivky po výstupu firmy a rychleji klesajícího mezního příjmu. Dojde-li k poklesu w, posune se MC doprava dolů, což snižuje cenu a mezní příjem a zvyšuje objem výstupu, pokles MR snižuje MRPL.
® výsledkem čtyř efektů bude posun MRPL směrem nahoru, ale příjmový efekt způsobí, že tento posun bude menší.obr. 13, při výchozí w1 by firma najímala L*1. poklesne-li mzdová sazba na w2, bude optimální množství práce najímané firmou v důsledku prosazujících se dílčích efektů vedoucích k posunu MRPL směrem nahoru L2*. spojením A a B dostaneme křivku poptávky po práci v dlouhém období.
1) fa na nedokonale konkurenčním trhu výstupu a nedokonale konkurenčním trhu práce
Tři případy nedokonalé konkurence na trhu práce:
- monopson – práci poptává pouze jediná firma
- oligopson – na trh práce přichází nakupovat několik firem
- monopsonistická konkurence – práci kupuje mnoho firem, z nichž každá může mzdovou sazbu alespoň nepatrně ovlivnit.
Základním rysem nedokonale konkurenčního trhu práce je rostoucí křivka individuální nabídky práce. (aby mohla najmou další jednotku práce, musí zaplatit vyšší sazbu...tzn. že rostou i mezní náklady na práci, ty rostou rychlejším tempem než AFCL (vyšší w musí zaplatit všem již zapojeným jednotkám práce, MFCL >w).
b) dlouhodobá poptávka po práci – 4 efekty: substituční, produkční, nákladový
Příjmový efekt – je důsledkem klesající individuální poptávkové křivky po výstupu firmy a rychleji klesajícího mezního příjmu. Dojde-li k poklesu w, posune se MC doprava dolů, což snižuje cenu a mezní příjem a zvyšuje objem výstupu, pokles MR snižuje MRPL.
® výsledkem čtyř efektů bude posun MRPL směrem nahoru, ale příjmový efekt způsobí, že tento posun bude menší.obr. 13, při výchozí w1 by firma najímala L*1. poklesne-li mzdová sazba na w2, bude optimální množství práce najímané firmou v důsledku prosazujících se dílčích efektů vedoucích k posunu MRPL směrem nahoru L2*. spojením A a B dostaneme křivku poptávky po práci v dlouhém období.
1) fa na nedokonale konkurenčním trhu výstupu a nedokonale konkurenčním trhu práce
Tři případy nedokonalé konkurence na trhu práce:
- monopson – práci poptává pouze jediná firma
- oligopson – na trh práce přichází nakupovat několik firem
- monopsonistická konkurence – práci kupuje mnoho firem, z nichž každá může mzdovou sazbu alespoň nepatrně ovlivnit.
Základním rysem nedokonale konkurenčního trhu práce je rostoucí křivka individuální nabídky práce. (aby mohla najmou další jednotku práce, musí zaplatit vyšší sazbu...tzn. že rostou i mezní náklady na práci, ty rostou rychlejším tempem než AFCL (vyšší w musí zaplatit všem již zapojeným jednotkám práce, MFCL >w).
Efektivnost monopolistické konkurence
Výrobní efektivnost – je nižší v porovnání s DK, důvodem je převis výrobní kapacity, protože LAC je v minimu při větším výstupu, než je z hlediska firmy optimální, firmy nevyrábějí s min. jednotkovými náklady. Daný výstup by mohl být vyroben menším počtem firem vyrábějících s nejnižšími výrobními náklady.
Alokační efektivnost – monopolistická firma disponuje monopolní silou, která jim umožňuje stanovit P nad úrovní MC, tzn. alokační neefektivnost v podobě ztráty mrtvé váhy.
Þ přesto je tento typ tržní struktury považován za žádoucí, žádná z konkurujících si firem nemá zpravidla podstatnou monopolní sílu, ztráta mrtvé váhy by měla být malá, vysoká elasticita D křivek bude působit ve směru zmenšení převisu výrobní kapacity.
Oligopol
Je tržní struktura charakterizovaná relativně malým počtem firem v odvětví a poměrně vysokým stupněm vzájemné závislosti jejich rozhodování. Rozhodování firem v oligopolu je proto rozhodováním strategickým – každá firma musí vzít v úvahu, jak budou na její volbu velikosti výstupu nebo výše ceny reagovat ostatní firmy v odvětví.
Předpoklady oligopolu:
- relativně malý počet výrobců v odvětví
- charakter vyráběného produktu může být jak homogenní (čistý oligopol), tak diferencovaný. Rozdíly mezi výrobky jednotlivých firem nejsou zpravidla podstatné, jde o blízké substituty.
- Mohou existovat bariéry vstupu do odvětví (úspory z rozsahu, právní restrikce), řada bariér je však překonatelných.
Alokační efektivnost – monopolistická firma disponuje monopolní silou, která jim umožňuje stanovit P nad úrovní MC, tzn. alokační neefektivnost v podobě ztráty mrtvé váhy.
Þ přesto je tento typ tržní struktury považován za žádoucí, žádná z konkurujících si firem nemá zpravidla podstatnou monopolní sílu, ztráta mrtvé váhy by měla být malá, vysoká elasticita D křivek bude působit ve směru zmenšení převisu výrobní kapacity.
Oligopol
Je tržní struktura charakterizovaná relativně malým počtem firem v odvětví a poměrně vysokým stupněm vzájemné závislosti jejich rozhodování. Rozhodování firem v oligopolu je proto rozhodováním strategickým – každá firma musí vzít v úvahu, jak budou na její volbu velikosti výstupu nebo výše ceny reagovat ostatní firmy v odvětví.
Předpoklady oligopolu:
- relativně malý počet výrobců v odvětví
- charakter vyráběného produktu může být jak homogenní (čistý oligopol), tak diferencovaný. Rozdíly mezi výrobky jednotlivých firem nejsou zpravidla podstatné, jde o blízké substituty.
- Mohou existovat bariéry vstupu do odvětví (úspory z rozsahu, právní restrikce), řada bariér je však překonatelných.
6) OCEŇOVÁNÍ NA NEDOKONALE KONKURENČNÍCH TRZÍC.
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE A OLIGOPOL. PŘEDPOKLADY MODELŮ. NÁKLADOVĚ A PŘÍJMOVÉ FUNKCE TĚCHTO TRŽNÍCH SUTUKTUR. PODMÍNKY ROVNOVÁHY. CENOVÁ POLITIKA FIREM. ALTERNATIVNÍ TEORIE FIRMY. MARGINALISTICKÁ KONTROVERZE.
Znaky monopolistického trhu
- velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízkými substituty. Velký počet firem způsobuje, že každá z firem předpokládá, že její vlastní rozhodování o výstupu a ceně neberou ostatní firmy v úvahu, takže její činnost je na chování ostatních firem nezávislá,
- diferenciace produktu (ve výši ceny, umístění firmy, kvalitě produktu) – z ní vyplývá monopolní síla výrobce, monopolistická firma tak v určitém velmi omezeném smyslu může být cenovým tvůrcem, značný počet firem způsobuje, že diferenciace mezi produkty jednotlivých firem je malá – proto i cenová diferenciace je malá (křížová i cenová elasticita jsou vysoké),
- vstup do odvětví připomíná dokonalou konkurenci, neexistují žádné bariéry bránící firmám do odvětví vstoupit, ale určité překážky díky diferenciaci vznikají – nová fa se musí etablovat na trhu a získat zákazníky.
Znaky monopolistického trhu
- velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízkými substituty. Velký počet firem způsobuje, že každá z firem předpokládá, že její vlastní rozhodování o výstupu a ceně neberou ostatní firmy v úvahu, takže její činnost je na chování ostatních firem nezávislá,
- diferenciace produktu (ve výši ceny, umístění firmy, kvalitě produktu) – z ní vyplývá monopolní síla výrobce, monopolistická firma tak v určitém velmi omezeném smyslu může být cenovým tvůrcem, značný počet firem způsobuje, že diferenciace mezi produkty jednotlivých firem je malá – proto i cenová diferenciace je malá (křížová i cenová elasticita jsou vysoké),
- vstup do odvětví připomíná dokonalou konkurenci, neexistují žádné bariéry bránící firmám do odvětví vstoupit, ale určité překážky díky diferenciaci vznikají – nová fa se musí etablovat na trhu a získat zákazníky.
Maximalizace zisku monopolistické firmy v dlouhém období
Proces formování optimálního výstupu firmy je analogický dokonalé konkurenci. Realizuje-li firma krátkodobý ekonomický zisk, dochází k přílivu nových firem do odvětví, bariéry vstupu lze snadno překonat, poptávku tak zabezpečuje větší počet firem, na každou z nich připadá menší část trhu, což se projevuje v posunu poptávkové křivky doleva, ta se bude posouvat tak dlouho, dokud se nevyrovná P s AVC. Snadný vstup do monopolisticky konkurenčního odvětví vede k prosazování tendence k nulovému ekonomickému zisku.
Chamberlinův model monopolistické konkurence
Pracuje s pojmem “výrobková skupina” a s větším počtem křivek poptávky. Výrobková skupina – skupina firem vyrábějících podobné výrobky, předpoklady:
- velký počet firem vyrábějících diferencovaný produkt,
- rozhodovací nezávislost firem,
- totožnost nákladových a poptávkových křivek všech firem ve skupině.
Model pracuje s dvěma typy poptávkových křivek: obr. 4
- d – odráží předpoklad, že ostatní firmy ve skupině na rozhodnutí jedné firmy o změně ceny nebudou reagovat (jedna firmy cenu sníží, ostatní ne, ta která snížila odláká některé zákazníky ostatních), d je tedy velmi elastická,
- D – všechny ostatní firmy mění ceny současně s tou firmou, která ke změně ceny přistoupila jako první (jedna sníží a ostatní ji následují, růst jejich objemů bude menší než 1), D je méně elastická než d.
Sníží-li firma cenu z P1 na P2 a neučiní-li to ostatní, prodá Qd2, pokud ji ale ostatní firmy následují, vzroste její množství jen na QD2. Křivka D je tedy skutečnou poptávkovou křivkou, zatímco křivka d pouze jakousi očekávanou poptávkou.
Chamberlinův model monopolistické konkurence
Pracuje s pojmem “výrobková skupina” a s větším počtem křivek poptávky. Výrobková skupina – skupina firem vyrábějících podobné výrobky, předpoklady:
- velký počet firem vyrábějících diferencovaný produkt,
- rozhodovací nezávislost firem,
- totožnost nákladových a poptávkových křivek všech firem ve skupině.
Model pracuje s dvěma typy poptávkových křivek: obr. 4
- d – odráží předpoklad, že ostatní firmy ve skupině na rozhodnutí jedné firmy o změně ceny nebudou reagovat (jedna firmy cenu sníží, ostatní ne, ta která snížila odláká některé zákazníky ostatních), d je tedy velmi elastická,
- D – všechny ostatní firmy mění ceny současně s tou firmou, která ke změně ceny přistoupila jako první (jedna sníží a ostatní ji následují, růst jejich objemů bude menší než 1), D je méně elastická než d.
Sníží-li firma cenu z P1 na P2 a neučiní-li to ostatní, prodá Qd2, pokud ji ale ostatní firmy následují, vzroste její množství jen na QD2. Křivka D je tedy skutečnou poptávkovou křivkou, zatímco křivka d pouze jakousi očekávanou poptávkou.
Regulace tajných dohod a fúzí
Cílem této regulace je zabránit akumulaci tržní síly, uzavření tajné dohody nebo převzetí jedné firmy druhou je nelegální, jestliže podstatně snižuje konkurenci v odvětví.
Velké firmy mají ale řadu předností:
- mohou vyčlenit prostředky na výzkum a vývoj,
- mohou využívat úspory z rozsahu, což jim snižuje AC a bylo by neefektivní takovou firmu rozdělit,
Velké firmy však mohou být nositelem značné neefektivnosti. Při rozhodování je zapotřebí srovnávat náklady na regulaci a prospěch, který z regulace očekáváme. Nedílnou součástí protimonopolní regulace je ochrana malých firem.
Měření monopolní síly
Jedním z předpokladů efektivnosti protimonopolní regulace je schopnost státních institucí prokázat, že daná firma má monopolní postavení.
a) měření stupně koncentrace v odvětví vychází z podílu prodejů dané fy na trhu,
b) Lernerův index: (P – MC) / P
c) Srovnání míry zisku firmy s průměrnou mírou zisku v odvětví.
Dynamizace modelu monopolu
1) změna poptávky na trhu – monopol reaguje na vývoj tržní D různě, viz. obr. 13,14,15,16;
2) změna FC, VC – obr.17,18 – aby se posunuly AC, musel by být posun FC moc velký, změna VC se však okamžitě projeví v MC, VC rostou o stejnou délku jako MC, u DK je změna P a Q větší než u monopolu
3) změna zdanění
a) paušální daň – jako FC
b) jednotková – VC
c) daň ze zisku – jako FC – monopol přenáší břemeno v menší míře než v DK
d) daň z korporací – přenáší se ve větší míře na spotřebitele
Velké firmy mají ale řadu předností:
- mohou vyčlenit prostředky na výzkum a vývoj,
- mohou využívat úspory z rozsahu, což jim snižuje AC a bylo by neefektivní takovou firmu rozdělit,
Velké firmy však mohou být nositelem značné neefektivnosti. Při rozhodování je zapotřebí srovnávat náklady na regulaci a prospěch, který z regulace očekáváme. Nedílnou součástí protimonopolní regulace je ochrana malých firem.
Měření monopolní síly
Jedním z předpokladů efektivnosti protimonopolní regulace je schopnost státních institucí prokázat, že daná firma má monopolní postavení.
a) měření stupně koncentrace v odvětví vychází z podílu prodejů dané fy na trhu,
b) Lernerův index: (P – MC) / P
c) Srovnání míry zisku firmy s průměrnou mírou zisku v odvětví.
Dynamizace modelu monopolu
1) změna poptávky na trhu – monopol reaguje na vývoj tržní D různě, viz. obr. 13,14,15,16;
2) změna FC, VC – obr.17,18 – aby se posunuly AC, musel by být posun FC moc velký, změna VC se však okamžitě projeví v MC, VC rostou o stejnou délku jako MC, u DK je změna P a Q větší než u monopolu
3) změna zdanění
a) paušální daň – jako FC
b) jednotková – VC
c) daň ze zisku – jako FC – monopol přenáší břemeno v menší míře než v DK
d) daň z korporací – přenáší se ve větší míře na spotřebitele
Náklady monopolu – obr. 7
Situace charakterizována křivkou AC1 – monopol dosahuje monopolního zisku dlouhodobě, protože neexistují překážky vstupu do odvětví.
Křivka AC2 – monopol max. zisk dosahuje pouze normální míry zisku,
Křivka AC3 – při žádném objemu D nemůže firma pokrýt své AC, proto nemá důvod u takové činnosti setrvávat.
Alternativní cíle monopolu Obr. 8
- monopol max. zisk bude nabízet Q1 za P1, rovnováha u něj nastává za podmínky, že MC = MR.
- Monopol max. celkové příjmy bude nabízet Q2 za P2, rovnováha u něj nastane jestliže MR = 0
- Monopol max. obrat nabízí Q3 za P3, rovnováha u něj nastává jestliže P = AC.
Alokační efektivnost monopolu obr. 9
Ve srovnání s DK je monopol alokačně neefektivní. Prodává menší Q za vyšší P než DK odvětví.
Obr.9a) DK, výstup by byl Q*, odvozen z MR = MC. Společenský přínos (rozdíl mezi celkovou užitečností –plocha ABQ*0 a celkovými náklady – plocha BQ*0C) je plocha ABC (plocha P*BC je přebytek výrobce, plocha ABP* je přebytek spotřebitele). Výstup DK trhu je odvozen z rovnosti P = MC, tzn. že pokračujícím obchodem nelze dosáhnout žádných zlepšení – existuje Paretovsky optimální alokace zdrojů.
Obr. 9b) Monopol, přebytek spotřebitele se zmenšil (AFP*), zvětšil se přebytek výrobce (P*FEC), část přebytku spotřebitele přeměnil monopol ve svůj zisk (P*FGH), celkový přínos pro společnost je AFEC, je menší než u DK. Tzn. že M je alokačně neefektivní – to vyplývá z poklesu přínosu pro společnost – plocha FBE – označována jako ztráta (náklady) mrtvé váhy. U monopolu je výstup odvozen z převisu P nad MC, M brání dalším směnám, které by vedly ke zlepšení Paretovsky chápané efektivnosti. Pokud by M uplatňoval některou z forem cenové diskriminace, může dojít ke zmenšení jeho alokační efektivnosti, ale na úkor spotřebitelů, protože část jejich přebytku přeměňuje ve svůj zisk.
Křivka AC2 – monopol max. zisk dosahuje pouze normální míry zisku,
Křivka AC3 – při žádném objemu D nemůže firma pokrýt své AC, proto nemá důvod u takové činnosti setrvávat.
Alternativní cíle monopolu Obr. 8
- monopol max. zisk bude nabízet Q1 za P1, rovnováha u něj nastává za podmínky, že MC = MR.
- Monopol max. celkové příjmy bude nabízet Q2 za P2, rovnováha u něj nastane jestliže MR = 0
- Monopol max. obrat nabízí Q3 za P3, rovnováha u něj nastává jestliže P = AC.
Alokační efektivnost monopolu obr. 9
Ve srovnání s DK je monopol alokačně neefektivní. Prodává menší Q za vyšší P než DK odvětví.
Obr.9a) DK, výstup by byl Q*, odvozen z MR = MC. Společenský přínos (rozdíl mezi celkovou užitečností –plocha ABQ*0 a celkovými náklady – plocha BQ*0C) je plocha ABC (plocha P*BC je přebytek výrobce, plocha ABP* je přebytek spotřebitele). Výstup DK trhu je odvozen z rovnosti P = MC, tzn. že pokračujícím obchodem nelze dosáhnout žádných zlepšení – existuje Paretovsky optimální alokace zdrojů.
Obr. 9b) Monopol, přebytek spotřebitele se zmenšil (AFP*), zvětšil se přebytek výrobce (P*FEC), část přebytku spotřebitele přeměnil monopol ve svůj zisk (P*FGH), celkový přínos pro společnost je AFEC, je menší než u DK. Tzn. že M je alokačně neefektivní – to vyplývá z poklesu přínosu pro společnost – plocha FBE – označována jako ztráta (náklady) mrtvé váhy. U monopolu je výstup odvozen z převisu P nad MC, M brání dalším směnám, které by vedly ke zlepšení Paretovsky chápané efektivnosti. Pokud by M uplatňoval některou z forem cenové diskriminace, může dojít ke zmenšení jeho alokační efektivnosti, ale na úkor spotřebitelů, protože část jejich přebytku přeměňuje ve svůj zisk.
Výrobní neefektivnost monopolu – obr. 10
Je dána výrazným převisem výrobní kapacity, neboť firma vzhledem ke svému výsadnímu postavení na daném trhu nevyrábí s min. LAC. Proto Q*, které vyrábí je menší než Q´, vyrobený s min. LAC.
Bilaterální monopol – obr. 11
Pokud je tržní nabídka představována výstupem jediné firmy (monopol) a poptávka jediným kupujícím (monopson). Monopol na základě vyrovnání MR a MC chce vyrábět Q1 a prodávat ho za P1. Monopson vychází z průsečíků mezních výdajů ME (změna celkových TE kupujícího způsobená změnou kupovaného množství o jednotku) s poptávkovou křivkou, požaduje Q2 za P2. Skutečná cena je potom důsledkem vzájemného střetnutí síly monopolu a monopsonu, bude mezi P1 a P2.
Regulace monopolu
Monopol je chápán jako neefektivní, neschopný dosáhnou alokační efektivnosti, kromě toho je monopolní zisk někdy viděn jako “příliš vysoký”, a to vše vyvolává nutnost regulace. Proto M existují dvě základní námitky:
1) námitka z hlediska efektivnosti – týká se ztrát v nákladech mrtvé váhy tj. plocha EFB v obr. 9b, při stejných zdrojích by KF firmy nabízely větší objem Q při nižší P.
2) námitka z hlediska regulérnosti – se týká plochy P*FGH v obr. 9b – monopolní zisk vzniká odčerpáním části spotřebitelského přebytku, M zisk tedy musí zaplatit spotřebitel ve vyšší ceně.
Bilaterální monopol – obr. 11
Pokud je tržní nabídka představována výstupem jediné firmy (monopol) a poptávka jediným kupujícím (monopson). Monopol na základě vyrovnání MR a MC chce vyrábět Q1 a prodávat ho za P1. Monopson vychází z průsečíků mezních výdajů ME (změna celkových TE kupujícího způsobená změnou kupovaného množství o jednotku) s poptávkovou křivkou, požaduje Q2 za P2. Skutečná cena je potom důsledkem vzájemného střetnutí síly monopolu a monopsonu, bude mezi P1 a P2.
Regulace monopolu
Monopol je chápán jako neefektivní, neschopný dosáhnou alokační efektivnosti, kromě toho je monopolní zisk někdy viděn jako “příliš vysoký”, a to vše vyvolává nutnost regulace. Proto M existují dvě základní námitky:
1) námitka z hlediska efektivnosti – týká se ztrát v nákladech mrtvé váhy tj. plocha EFB v obr. 9b, při stejných zdrojích by KF firmy nabízely větší objem Q při nižší P.
2) námitka z hlediska regulérnosti – se týká plochy P*FGH v obr. 9b – monopolní zisk vzniká odčerpáním části spotřebitelského přebytku, M zisk tedy musí zaplatit spotřebitel ve vyšší ceně.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)