Křivka nabídky práce

Vyšší reálná mzda má za následek vyšší sklon přímky Z.

Křivku agregátní nabídky odvodíme tím, že propojíme body, které jsou body dotyku indiferenční křivky s přímkou Z (přímka dostupných možností). Obr. str. 249

Nabídka práce se nemusí po zvýšení reálných mezd vůbec měnit nebo dokonce může dojít k poklesu nabídky práce. Toto je způsobeno tím, že působí současně substituční a důchodový efekt.

Substituční efekt: každá hodina volného času představuje větší množství ušlé spotřeby zboží, když reálná mzda roste. Je-li volný čas stále dražší, domácnosti tento volný čas substituují delší pracovní dobou.

Důchodový efekt: když se zvyšuje reálná mzda, domácnosti se stávají bohatšími a mohou si dovolit více volného času.

Převaha substitučního efektu má za následek zvyšování množství nabízené práce, převaha důchodového efektu nad substitučním má za následek tendenci snižovat nabídku práce.

Rovnováha na trhu práce

Rovnováha na trhu práce nastává, když se agregátní nabídka rovná agregátní poptávce po práci. Obr. str. 250

Rovnovážné reálné mzdě odpovídá plná zaměstnanost. Rovnovážná reálná mzda vyčišťuje trh práce.

Klasická křivka agregátní nabídky

Křivka agregátní nabídky v klasickém případě je vertikální. Ekonomika neustále funguje na úrovni potenciálního produktu, tj. produktu při plné zaměstnanosti (neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost). Předpokladem je flexibilita nominálních mezd a cen.

V důsledku zvýšení agregátní poptávky se zvýší cenová úroveň. Toto vyvolá tendenci k poklesu reálných mezd a tedy i zvýšení poptávky po práci firmami. Pokles reálných mezd současně vyvolá snížení nabídky práce. Protože jsou mzdy dokonale flexibilní, nominální mzdy vzrostou ekviproporcionálně jako cenová úroveň. Reálná mzda zůstává nezměněna, stejně tak jako rovnovážná úroveň plné zaměstnanosti.

Odvození křivky AS obr. str. 191

Zvýšení zásoby kapitálu posune produkční funkci nahoru. Vyšší objem používaného kapitálu zvyšuje marginální produktivitu práce při jakékoliv úrovni zaměstnanosti, což má za následek posun křivky poptávky po práci doprava. Úroveň plné zaměstnanosti se zvýší a taktéž reálná mzda. Zvýšení rovnovážné produkce vede k posunu vertikální křivky agregátní nabídky doprava.

Neoklasický trh práce

Obecná charakteristika struktury trhu práce

Pracovníci dostanou za nabízenou práci pracovní důchod (IH): IH = W * NS, kde W je nominální mzdová sazba, NS – počet hodin práce, které pracovníci nabízejí během daného období.

Celkové mzdové náklady (TW): TW = W * ND = IH, kde ND je množství práce, které firmy poptávají.

Celkový hrubý příjem (TR): TR = P * Y

Odečteme-li od hrubých příjmů firem celkové mzdové náklady dostaneme celkový zisk firmy (TP): TP = TR – TW

13. Odvození klasické křivky AD a její charakteristika.

Neoklasický trh práce.

Agregátní nabídka a její charakteristika

Agregátní nabídkou rozumíme množství zboží a služeb, které firmy maximalizující zisk nabízejí při dané cenové hladině. Firmy musí vzít v úvahu ceny, za něž bude vyrobená produkce realizována, náklady na služby výrobních faktorů, zásobu kapitálu a dostupné technologie.

Produkční funkce

Y = Y (N, K, M, E, k), N – práce, K – kapitál, M – materiál, E – energie, k - úroveň technologie

V krátkém období předpokládáme, že jediným variabilním faktorem je práce.

Marginální produktivita práce (mezní fyzický produkt práce): MPN = DY / DN

Přírůstek produkce, jež je výsledkem přírůstku pracovního vstupu o jednotku.

Marginální produktivita kapitálu: MPK = DY / DK

MPN je odvozen derivací produkční funkce: obr. str. 188

Křivka poptávky po práci

Každá dodatečná jednotka práce vytvoří přírůstek produkce (DY) a dodatečný příjem v rozsahu (P * DY). Každý přírůstek práce (DN) zvýší náklady firmy o W * DN.

Lze psát: W * DN = P * DY Þ W / P = DY / DN = MPN – maximalizační kriterium

Marginální produkt práce se rovná reálné mzdě.

Křivka agregátní poptávky po práci se rovná marginální produktivitě práce.

Klasická křivka agregátní nabídky

Křivka agregátní nabídky v klasickém případě je vertikální. Ekonomika neustále funguje na úrovni potenciálního produktu, tj. produktu při plné zaměstnanosti (neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost). Předpokladem je flexibilita nominálních mezd a cen.

V důsledku zvýšení agregátní poptávky se zvýší cenová úroveň. Toto vyvolá tendenci k poklesu reálných mezd a tedy i zvýšení poptávky po práci firmami. Pokles reálných mezd současně vyvolá snížení nabídky práce. Protože jsou mzdy dokonale flexibilní, nominální mzdy vzrostou ekviproporcionálně jako cenová úroveň. Reálná mzda zůstává nezměněna, stejně tak jako rovnovážná úroveň plné zaměstnanosti.

Odvození křivky AS obr. str. 191

Zvýšení zásoby kapitálu posune produkční funkci nahoru. Vyšší objem používaného kapitálu zvyšuje marginální produktivitu práce při jakékoliv úrovni zaměstnanosti, což má za následek posun křivky poptávky po práci doprava. Úroveň plné zaměstnanosti se zvýší a taktéž reálná mzda. Zvýšení rovnovážné produkce vede k posunu vertikální křivky agregátní nabídky doprava.

Neoklasický trh práce

Obecná charakteristika struktury trhu práce

Pracovníci dostanou za nabízenou práci pracovní důchod (IH): IH = W * NS, kde W je nominální mzdová sazba, NS – počet hodin práce, které pracovníci nabízejí během daného období.

Celkové mzdové náklady (TW): TW = W * ND = IH, kde ND je množství práce, které firmy poptávají.

Celkový hrubý příjem (TR): TR = P * Y

Odečteme-li od hrubých příjmů firem celkové mzdové náklady dostaneme celkový zisk firmy (TP): TP = TR – TW

MIE základy (U při pružných a nepružných mzdách):

Ceny a mzdy klesají rak dlouho, dokud se nevyčistí trh.
Na obrázku EF = dobrovolně nezaměstnaní (nechtějí pracovat při stávající mzdové sazbě)
HG = nedobrovolná nezaměstnanost (při příliš vysokých mzdách).

Dobrovolná U může být docela dobře ek. efektivní, protože napomáhá max. NEW a GNP země.
KE: mzdy se ve skutečnosti nepřizpůsobují, mají tendenci reagovat na ek. šoky zpomaleně.

Zdroje nepružnosti:
· aukční trh – vysoce organizovaný a konkurenční trh, kdy se cena pohybuje nahoru a dolů, aby vyrovnala nabídku a poptávku
· administrativně regulovaný trh – fixní platové stupnice, lidé najímáni na vstupní úrovni mzdy/ platu
· odborové organizace – ještě strnulejší situace (smluvní mzdy na 3 roky)
- mzdy a platy se nepřizpůsobují tak, aby odrážely nedostatky nebo přebytky na určitém trhu, pouze v průběhu delšího časového období.

Problémy trhu práce
- kdo jsou nezaměstnaní (barevní trpí 2x větší U)
- délka trvání U – jaká je už dlouhodobá
- zdroje U: ztratili zam., znovu se ucházejí o zam., noví uchazeči, opouštějí zam.…
- U dospívající mládeže je převážně frikční – rychle střídají zaměstnání, diskriminace černé mládeže

Odborové svazy na trhu práce:

Jsou sdružení pracovních sil v určitých oblastech výroby, které víceméně rozhodujícím způsobem ovlivňují nabídku práce. Jejich síla spočívá především v jejich organizovanosti, ve schopnosti vyjednávat se zaměstnavateli a v možnosti zcela odmítnout pracovat prostřednictvím stávky. Způsoby jak mohou odborové svazy prosazovat vyšší mzdu:

- opatření vedoucí k omezení nabídky práce ( uzákoněnou pracovní dobou, delším učebním obdobím atd. = posun křivky nab. doleva nahoru). V důsledku toho rostou mzdy a současně klesá poptávané množství práce; vzniká přebytek pracovních sil ( viz graf).

- vedení kolektivních vyjednávání o mzdových sazbách

Monopson:

Na straně poptávky vznikne monopolní síla v případě existence jediné dominantní firmy zaměstnávající práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti. V tom případě je firma v postavení monopsonu. Monopsonista může ovlivnit mzdové sazby, a proto, když bude chtít najmout dodatečné pracovní síly, bude jim muset zvýšit mzdu. Se změnou mzdové sazby se posunujeme po křivce nabídky. Tato křivka udává kolik musí firma zaplatit za každou jednotku práce. Jestliže monopsonista zaměstná dodatečné jednotky práce, jeho mezní náklady budou vždy vyšší než mzdová sazba, protože bude muset zvýšit mzdy všem pracovníkům a ne jenom dodatečně zaměstnaným. Základní podmínka maximalizace zisku je MRPL = MFCL. Kdyby firma měla postavení monopsonu potom by w = MRP = MFC, přesto je rovnovážná situace monopsonu modifikovaná ( viz graf). Monopson bude najímat méně pracovních sil, než je rovnovážné množství, při nižší mzdové sazbě. Pracovníci v tomto případě rozhodují pouze o tom zda pracovat nebo ne pro daného monopsonistu za jím nabízenou mzdu.

7. Trh práce a trh půdy:

Poptávka po práci:

Firmy rozšiřují nebo omezují poptávku po práci až do okamžiku, ve kterém se mezní náklady na práci ( MFCL) vyrovnají s příjmem z mezního produktu práce ( MRPL). Jestliže firma neovlivňuje změnami v poptávce po práci výši mzdové sazby (w), potom se mezní náklady na práci rovnají mzdové sazbě a firma zvyšuje poptávku po práci, dokud se příjem z mezního produktu práce nevyrovná mzdové sazbě. Mezní produktivita práce je ovlivněna kvalifikací samotné práce, která souvisí s úrovní dosaženého vzdělání, dále je ovlivněna dovedností pracovníků, jejich praxí atd. Mezní fysický produkt závisí taktéž na mezní produktivitě ostatních výrobních faktorů. Vyplývá z řídících a technologických metod firmy, jak dokáže zaměstnané výrobní faktory využít.


Nabídka práce:

Nabídka práce představuje součást obecného problému volby spotřebitele, Porovnávajícího užitek z volného času s užitkem, který mu plyne z výrobků a služeb, které nakoupí za mzdu, získanou tím, že volný čas obětuje a nabízí více práce. Nabídka práce je závislá na výši mzdové sazby a je určena ztrátou spojenou s obětováním volného času. Hovoříme zde o substitučním efektu, protože spotřebovávané produkty jsou substitutem k odpočinku. Vyšší mzdová sazba ( za předpokladu, že ceny ostatních faktorů jsou konstantní ) zvyšuje reálné důchody a volba spotřebitele se mění ve prospěch volného času. Jedná se o důchodový efekt. Tvar křivky nabídky je závislý na tom, který z těchto dvou efektů převládá. Při nižší mzdové sazbě převládá substituční efekt a nabídka práce roste, při vyšší sazbě převládá důchodový efekt a nabídka práce klesá ( tzv. zpětné zakřivení křivky nabídky).

Rovnováha na trhu práce:

Dokonale konkurenční trh práce - má dostatečně velký počet nabízejících i poptávajících, takže nikdo nemůže ovlivnit mzdovou sazbu. Rovnováha na tomto trhu nastává při tzv. rovnovážné mzdě. Ta je dána průsečíkem tržní křivky poptávky a tržní křivky nabídky. Tržní křivky optávky je dána horizontálním součtem individuálních poptávkových křivek jednotlivých firem. Tržní křivka nabídky ukazuje, kolik budou nabízet všichni pracovníci na tomto trhu při každé mzdové sazbě. Nabídka na dílčích trzích roste v důsledku rekvalifikace, mobility pracovních sil atd. Často jsou vyššími mzdami kompenzovány rozdíly mezi určitými profesemi nebo jsou placeny příplatky za mimořádné služby. Existují také rozdíly ve vykonané práci díky vrozeným duševní a tělesným schopnostem. Třetí příčinou mzdových rozdílů jsou tzv. nekonkurenční skupiny na trhu práce. Trh práce je segmentován na spoustu dílčích trhů. Tyto trhy jsou ve značné míře navzájem nekonkurenční ve smyslu substituce jedné práce za druhou.


Trh práce v nedokonale konkurenčním prostředí:

Projevy nedokonalé konkurence ne trhu práce:

- mzdová strnulost ( mzdy reagují daleko pomaleji na významné změny na trhu práce než je tomu u výrobků a služeb, to znamená, že se nerovnováhy vyrovnávají pomaleji)

- většina firem vytváří určité mzdové struktury a klasifikační systémy, podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni. Hovoříme o tzv. mzdových tarifech.

- firmy jsou ve svém rozhodování omezeny různými kolektivními smlouvami, pracovně právním zákonodárstvím a snahou udržet si kvalifikované pracovní síly.

Různá pojetí přirozené míry nezaměstnanosti

1. M. Friedman – v souvislosti se svým pojetím Phillipsovy křivky – definoval přirozenou míru nezaměstnanosti mikroekonomicky jako míru nezaměstnanosti, která vznikne působením tržních sil a kterou není možno trvale ovlivňovat opatřeními monetární a fiskální politiky. Existuje, když je trh práce v rovnováze.

2. makroekonomické chápání přirozené míry nezaměstnanost – úroveň nezaměstnanosti, při níž je míra inflace stabilní, nevykazuje tendenci k růstu nebo poklesu = NAIRU

3. širší definice – úroveň nezaměstnanosti, při níž je míra inflace stabilní, očekávání firem a zaměstnanců ohledně vývoje cen a mezd jsou správná a příliv a odliv nezaměstnanosti se vyrovnávají.

Faktory přirozené míry nezaměstnanosti:

a) úroveň a efektivnost úřadů práce,

b) motivace lidi hledat si nové zaměstnání,

c) demografická skladba pracovní síly,

d) dostupnost a pestrost pracovních míst,

e) variabilita poptávky po práci mezi jednotlivými firmami v ekonomice,

f) intenzita, s jakou vstupují noví pracovníci do pracovní síly.


Příčiny nezaměstnanosti
- za hlavní příčinu nezaměstnanosti se považuje nepružnost mezd, rozdíl mezi různými školami spočívá v tom, co považují za příčinu nepružnosti, jakou míru nepružnosti připouštění a jak dlouhý časový horizont jí přisuzují;

Bilaterální monopol na trhu práce

Vystupuje-li na poptávkové straně určitého trhu práce monopson (jeden kupující) a na straně nabídky monopol (odbory). Každá ze stran má sílu, která ji umožňuje výrazně ovlivňovat cenu. Monopson usiluje o zaplacení co nejnižší mzdové sazby, odbory se snaží prosadit co nejvyšší. Konečný výsledek nelze předem určit, záleží na jejich vyjednávací síle. Obr. 16. Monopson vychází z rovnosti MRPL=MFCL, optimální objem zaměstnanosti je L1, výsadného postavení využije ke stanovení nižší w na úrovni w1. monopol vychází z rovnosti MRL=SL, bude prosazovat zaměstnanost L2, výsadní postavení se projeví ve výši mzdové sazby na úrovni w2. konečná výše bude záviset na vyjednávání mezi oběma stranami. Bude se pohybovat v intervalu mezi w1 a w2.


Ekonomická renta – obr. 17 je část mzdy, která přesahuje transferový výdělek. Je to rozdíl mezi mzdou, kterou pracovník skutečně dostává a minimální mzdou, za kterou by byl ochoten danou práci vykonávat. ER – se vyskytuje všude tam, ke není nabídka práce dokonale elastická (kde není horizontální)

1) Fa na DK trhu výstupu a DK trhu práce

DK trh výstupu – fa je příjemcem ceny, poptávka po produkci fy je ve výši ceny, horizontální jsou i fce mezních a průměrných nákladů

DK trh práce – fy jsou cenovými příjemci, nabídka práce je horizontální ve výši w, MFCL = AFCL = w


a) krátké období

fa na trhu práce max. zisk , tzn. MRPL = MRA*MPL = MFCL (protož MRA = PA na DK)… PA*MPL = MFCL.. protože PA je konstantní, bude MRPL závislý na MPL.

obr. 8. Vroste-li w na w4, firma nebude najímat žádnou práci. Funkce poptávky firmy po práci nebude totožná s celou funkcí MRPL, ale bude tvořena pouze tou částí křivky MRPL, která je shora ohraničena maximem ARPL. Zdůvodnění, fa musí TR pokrýt aspoň VC, tzn. TR>=VC, v krátkém období VC=w*L, zn. TR>=w*L…ARPL*L>=w*L … ARPL>= w

b) dlouhé období

L i K jsou variabilní … tzn. že změna mzdové sazby nemusí vést jen ke změnám objemu práce, ale i kapitálu.

Výchozím předpokladem formování dlouhodobé poptávky je změna mzdové sazby. Pokles ceny práce z w1 na w2, způsobí změnu směrnice izokosty, firma bude schopna se stejnými TC vyrobit větší Q reprezentovaný izokvantou Q2 (obr.9)tzn. posun z Q do S. – tj. celkový efekt změny mzdové sazby.

Tržní nabídka práce

Představuje různá množství práce, kterou jsou její vlastníci ochotni a schopni nabízet na trhu konkrétní práce při měnící se mzdové sazbě. Rostoucí w vede k tomu, že každý jednotlivec bude zvětšovat nabízené množství práce, a na daný trh bude přicházet větší počet jednotlivců nabízející práci.

Křivka tržní nabídky vzniká horizontálním součtem všech individuálních křivek nabídky práce. (efekt růstu w v podobě přelévání práce z jiných profesí způsobuje že křivka není zpětně zahnutá)


Poptávka po práci
Vytvářejí firmy jakožto zaměstnavatelé. Je poptávkou odvozenou od poptávky po výrobcích a službách.

Firma poptává takové množství práce, jejíž zapojení do výroby jí přináší maximální zisk, tzn. že najímá práci až do bodu, v němž se mezní produkt této práce pro firmu (MRP) rovná mezním nákladům firmy (MFC) na tuto práci, tzn. mzdě (w), kterou musí platit pracovníkům MRPL = MFCL = w

Pokud je na trhu práce DK – cenu práce firma nemůže ovlivnit, tzn. že křivku nabídky práce vnímá firma jako horizontální (MFCL = w)

Je-li na trnu nedokonalá konkurence – firma má možnost ovlivnit cenu práce, aby získala dodatečnou jednotku práce, nabízí za ni vyšší mzdovou sazbu, která však následně platí pro všechny zapojené jednotky práce, fa vnímá nabídku práce jako rostoucí fci (MFCL > w).

Rozlišujeme 3 situace

7) TEORIE TRHU PRÁCE, PRODUKTIVITA PRÁCE A MZDY.

KONKURENČNÍ TRHY VSTUPŮ. DETERMINACE INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKY A NABÍDKY PRÁCE. TRŽNÍ POPTÁVKA A NABÍDKA PRÁCE. EKONOMICKÁ RENTA. EFEKT CENOVÉ ZMĚNY A CENOVÁ PRUŽNOST POPTÁVKY PO VÝROBNÍCH FAKTORECH. ODBORY A TRH PRÁCE. BILATERÁLNÍ MONOPOL.


Konkurenční trhy výrobních faktorů

Je definován jako trh, na kterém ani jednotliví kupující ani jednotliví prodávající nemohou ovlivnit cenu daných vstupů. Na takových trzích jsou pak prodávající i kupující v postavení příjemců ceny.

Na trhu vstupů (na rozdíl od trhu finálních statků) vytvářejí jednotlivci (domácnosti) nabídku daného vstupu, zatímco firmy přicházejí na tento trh jako poptávající. Poptávka do daném vstupu je tzv. odvozenou poptávkou. Je odvozena z poptávky po statku, který je s pomocí daného vstupu vyráběn.

Nutnou podmínkou maximalizace zisku je, aby firma nakupovala dodatečné jednotky daného vstupu tak dlouho, dokud se nevyrovnají dodatečné náklady na jednotku vstupu s dodatečným příjmem, který tato jednotka svým fungováním přinese. MRPF = MRCF

Příjem z mezního produktu (MRP) daného VF – změna celkového příjmu, způsobená změnou objemu daného VF o jednotku.

Např. MRPK = dTR / dK……. MRPK = MRA * MPK

MRA = mezní příjem z prodeje dodatečné jednotky výrobku A, tj. dTR /dQA,

MPK = mezní produkt kapitálu, tj. dQA / dK

5. Trh práce

Poptávka po VF není poptávkou přímou, ale odvozenou – je závislá od poptávky po zboží, na jehož výrobu se daný VF používá.

Nabídka VF je specifická tím, že vlastníkem VF jsou spotřebitelé(domácnosti), tzn. že se řídí snahou maximalizovat užitek

Cenou VF je cena spojená se službou tohoto faktoru, tzn. s jeho pronájmem (mzdová sazba, pozemková renta, úroková míra)


Poptávka po VF závisí na tom:

1. jaký je výnos z VF, tzn. jaká je produktivita VF a za jakou cenu firma prodá produkt, který je tímto VF vytvořen

2. jak vysoký je náklad na daný faktor


- příjem z mezního produktu = je dodatečný příjem, který firma získá prodejem produktu, vytvořeného zapojením dodatečné jednotky vstupu do výroby, přičemž ostatní vstupy zůstávají konstantní, MRP = MPP.P

- mezní náklady na faktor = dodatečné náklady, které firmě vznikají při najmutí dodatečné jednotky VF, MFC = ∆TC/∆F, v DK MFC = PF


Rovnováha DK-firmy MRP = MFC = PF

Křivka příjmu z mezního produktu je od určitého bodu současně křivkou poptávky firmy po VF


Poptávka po vstupu v NK

MRP = MPP.MR

ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 12.

ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ


1. TRH PRÁCE

= nabídka + poptávka


Mezinárodní trh práce

migrace = mezinárodní pohyb pracovních sil

Vlivy:

ekonomické faktory - cena pracovních sil,

- poptávka po specifickém typu práce v zemích, kde se míní ekonomická situace

mimoekonomické faktory - rasové, národnostní

- náboženské

- vojenské

- politické


Migrace pracovníků v obchodě - prodejní personál,

- management - mezinárodní manažeři, kteří pracují v nadnárodních firmách


Tuzemský trh práce ČR - nezaměstnanost není velká