- může omezovat důsledky tržních selhání, přerozdělovat příjmy ve společnosti a podílet se tak na vytváření sociálně přijatelného rozdělení příjmů ve společnosti.
Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
- firmy vyrábějí menší objem produkce za vyšší cenu, vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti jeho velikosti v DK
- na tuto situaci mohou státní orgány reagovat cenovou regulací (regulace na úrovni MC nebo AC)
Externality
- vláda může omezit či přímo zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Jakým způsobem velikost externalit ovlivnit?
a) přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování
b) zavádění sankcí
- pozitivní externality – státní dotace
Veřejné statky
- nezmenšitelnost a nevylučitelnost … vede k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni (problém černého pasažéra)
Asymetrické informace
- stát podporuje volné šíření informací
Selhání státu:
- neúplné informace vedoucí k nepřesnému nebo chybnému rozhodnutí
- délka rozhodovacího procesu
- neúspěch při realizace státních opatření
Zobrazují se příspěvky se štítkemnedokonalá konkurence. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnedokonalá konkurence. Zobrazit všechny příspěvky
Konkurence
Konkurence napříč trhem = střetávání nabídky a poptávky (rovnovážna cena – kompromis)
Konkurence na straně poptávky – střetávání zájmů jednotlivých spotřebitelů, roste zejména v situace, kdy poptávka převyšuje nabídku.
Konkurence na straně nabídky – její význam roste v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku, ale neztrácí svůj význam v situaci opačné.
- cenová a necenová konkurece (kvalita, reklama, obaly, služby, servis, úvěr…)
Dokonalá konkurece:
- volný vstup do odvětví
- stejná míra informovanosti
- homogenní produkce
Výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu produkce, DK bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor.
Nedokonalá konkurence:
- monopolní konkurence
- oligopol
- monopol
Funkce trhu – spočívají v hledání odpovědí na otázky co, jak a pro koho vyrábět.
Co? Konkurence na straně poptávky.
Jak? Konkurence na straně nabídky.
Pro koho? Určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů
Konkurence na straně poptávky – střetávání zájmů jednotlivých spotřebitelů, roste zejména v situace, kdy poptávka převyšuje nabídku.
Konkurence na straně nabídky – její význam roste v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku, ale neztrácí svůj význam v situaci opačné.
- cenová a necenová konkurece (kvalita, reklama, obaly, služby, servis, úvěr…)
Dokonalá konkurece:
- volný vstup do odvětví
- stejná míra informovanosti
- homogenní produkce
Výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu produkce, DK bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor.
Nedokonalá konkurence:
- monopolní konkurence
- oligopol
- monopol
Funkce trhu – spočívají v hledání odpovědí na otázky co, jak a pro koho vyrábět.
Co? Konkurence na straně poptávky.
Jak? Konkurence na straně nabídky.
Pro koho? Určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů
a) Krátkodobá poptávka po práci
– je totožná s křivkou příjmu z mezního produktu práce, která je shora omezena maximem ARPL.
b) dlouhodobá poptávka po práci – 4 efekty: substituční, produkční, nákladový
Příjmový efekt – je důsledkem klesající individuální poptávkové křivky po výstupu firmy a rychleji klesajícího mezního příjmu. Dojde-li k poklesu w, posune se MC doprava dolů, což snižuje cenu a mezní příjem a zvyšuje objem výstupu, pokles MR snižuje MRPL.
® výsledkem čtyř efektů bude posun MRPL směrem nahoru, ale příjmový efekt způsobí, že tento posun bude menší.obr. 13, při výchozí w1 by firma najímala L*1. poklesne-li mzdová sazba na w2, bude optimální množství práce najímané firmou v důsledku prosazujících se dílčích efektů vedoucích k posunu MRPL směrem nahoru L2*. spojením A a B dostaneme křivku poptávky po práci v dlouhém období.
1) fa na nedokonale konkurenčním trhu výstupu a nedokonale konkurenčním trhu práce
Tři případy nedokonalé konkurence na trhu práce:
- monopson – práci poptává pouze jediná firma
- oligopson – na trh práce přichází nakupovat několik firem
- monopsonistická konkurence – práci kupuje mnoho firem, z nichž každá může mzdovou sazbu alespoň nepatrně ovlivnit.
Základním rysem nedokonale konkurenčního trhu práce je rostoucí křivka individuální nabídky práce. (aby mohla najmou další jednotku práce, musí zaplatit vyšší sazbu...tzn. že rostou i mezní náklady na práci, ty rostou rychlejším tempem než AFCL (vyšší w musí zaplatit všem již zapojeným jednotkám práce, MFCL >w).
b) dlouhodobá poptávka po práci – 4 efekty: substituční, produkční, nákladový
Příjmový efekt – je důsledkem klesající individuální poptávkové křivky po výstupu firmy a rychleji klesajícího mezního příjmu. Dojde-li k poklesu w, posune se MC doprava dolů, což snižuje cenu a mezní příjem a zvyšuje objem výstupu, pokles MR snižuje MRPL.
® výsledkem čtyř efektů bude posun MRPL směrem nahoru, ale příjmový efekt způsobí, že tento posun bude menší.obr. 13, při výchozí w1 by firma najímala L*1. poklesne-li mzdová sazba na w2, bude optimální množství práce najímané firmou v důsledku prosazujících se dílčích efektů vedoucích k posunu MRPL směrem nahoru L2*. spojením A a B dostaneme křivku poptávky po práci v dlouhém období.
1) fa na nedokonale konkurenčním trhu výstupu a nedokonale konkurenčním trhu práce
Tři případy nedokonalé konkurence na trhu práce:
- monopson – práci poptává pouze jediná firma
- oligopson – na trh práce přichází nakupovat několik firem
- monopsonistická konkurence – práci kupuje mnoho firem, z nichž každá může mzdovou sazbu alespoň nepatrně ovlivnit.
Základním rysem nedokonale konkurenčního trhu práce je rostoucí křivka individuální nabídky práce. (aby mohla najmou další jednotku práce, musí zaplatit vyšší sazbu...tzn. že rostou i mezní náklady na práci, ty rostou rychlejším tempem než AFCL (vyšší w musí zaplatit všem již zapojeným jednotkám práce, MFCL >w).
Tržní nabídka práce
Představuje různá množství práce, kterou jsou její vlastníci ochotni a schopni nabízet na trhu konkrétní práce při měnící se mzdové sazbě. Rostoucí w vede k tomu, že každý jednotlivec bude zvětšovat nabízené množství práce, a na daný trh bude přicházet větší počet jednotlivců nabízející práci.
Křivka tržní nabídky vzniká horizontálním součtem všech individuálních křivek nabídky práce. (efekt růstu w v podobě přelévání práce z jiných profesí způsobuje že křivka není zpětně zahnutá)
Poptávka po práci
Vytvářejí firmy jakožto zaměstnavatelé. Je poptávkou odvozenou od poptávky po výrobcích a službách.
Firma poptává takové množství práce, jejíž zapojení do výroby jí přináší maximální zisk, tzn. že najímá práci až do bodu, v němž se mezní produkt této práce pro firmu (MRP) rovná mezním nákladům firmy (MFC) na tuto práci, tzn. mzdě (w), kterou musí platit pracovníkům MRPL = MFCL = w
Pokud je na trhu práce DK – cenu práce firma nemůže ovlivnit, tzn. že křivku nabídky práce vnímá firma jako horizontální (MFCL = w)
Je-li na trnu nedokonalá konkurence – firma má možnost ovlivnit cenu práce, aby získala dodatečnou jednotku práce, nabízí za ni vyšší mzdovou sazbu, která však následně platí pro všechny zapojené jednotky práce, fa vnímá nabídku práce jako rostoucí fci (MFCL > w).
Rozlišujeme 3 situace
Křivka tržní nabídky vzniká horizontálním součtem všech individuálních křivek nabídky práce. (efekt růstu w v podobě přelévání práce z jiných profesí způsobuje že křivka není zpětně zahnutá)
Poptávka po práci
Vytvářejí firmy jakožto zaměstnavatelé. Je poptávkou odvozenou od poptávky po výrobcích a službách.
Firma poptává takové množství práce, jejíž zapojení do výroby jí přináší maximální zisk, tzn. že najímá práci až do bodu, v němž se mezní produkt této práce pro firmu (MRP) rovná mezním nákladům firmy (MFC) na tuto práci, tzn. mzdě (w), kterou musí platit pracovníkům MRPL = MFCL = w
Pokud je na trhu práce DK – cenu práce firma nemůže ovlivnit, tzn. že křivku nabídky práce vnímá firma jako horizontální (MFCL = w)
Je-li na trnu nedokonalá konkurence – firma má možnost ovlivnit cenu práce, aby získala dodatečnou jednotku práce, nabízí za ni vyšší mzdovou sazbu, která však následně platí pro všechny zapojené jednotky práce, fa vnímá nabídku práce jako rostoucí fci (MFCL > w).
Rozlišujeme 3 situace
6) OCEŇOVÁNÍ NA NEDOKONALE KONKURENČNÍCH TRZÍC.
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE A OLIGOPOL. PŘEDPOKLADY MODELŮ. NÁKLADOVĚ A PŘÍJMOVÉ FUNKCE TĚCHTO TRŽNÍCH SUTUKTUR. PODMÍNKY ROVNOVÁHY. CENOVÁ POLITIKA FIREM. ALTERNATIVNÍ TEORIE FIRMY. MARGINALISTICKÁ KONTROVERZE.
Znaky monopolistického trhu
- velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízkými substituty. Velký počet firem způsobuje, že každá z firem předpokládá, že její vlastní rozhodování o výstupu a ceně neberou ostatní firmy v úvahu, takže její činnost je na chování ostatních firem nezávislá,
- diferenciace produktu (ve výši ceny, umístění firmy, kvalitě produktu) – z ní vyplývá monopolní síla výrobce, monopolistická firma tak v určitém velmi omezeném smyslu může být cenovým tvůrcem, značný počet firem způsobuje, že diferenciace mezi produkty jednotlivých firem je malá – proto i cenová diferenciace je malá (křížová i cenová elasticita jsou vysoké),
- vstup do odvětví připomíná dokonalou konkurenci, neexistují žádné bariéry bránící firmám do odvětví vstoupit, ale určité překážky díky diferenciaci vznikají – nová fa se musí etablovat na trhu a získat zákazníky.
Znaky monopolistického trhu
- velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízkými substituty. Velký počet firem způsobuje, že každá z firem předpokládá, že její vlastní rozhodování o výstupu a ceně neberou ostatní firmy v úvahu, takže její činnost je na chování ostatních firem nezávislá,
- diferenciace produktu (ve výši ceny, umístění firmy, kvalitě produktu) – z ní vyplývá monopolní síla výrobce, monopolistická firma tak v určitém velmi omezeném smyslu může být cenovým tvůrcem, značný počet firem způsobuje, že diferenciace mezi produkty jednotlivých firem je malá – proto i cenová diferenciace je malá (křížová i cenová elasticita jsou vysoké),
- vstup do odvětví připomíná dokonalou konkurenci, neexistují žádné bariéry bránící firmám do odvětví vstoupit, ale určité překážky díky diferenciaci vznikají – nová fa se musí etablovat na trhu a získat zákazníky.
5) TEORIE MONOPOLU. PŘÍČINY VZNIKU MONOPOLU.
PŘÍJMOVÉ A NÁKLADOVÉ PODMÍNKY MONOPOLU. NABÍDKA MONOPOLU. ROVNOVÁHA MONOPOLNÍ FIRMY. ALTERNSTIVNÍ CÍLE MONOPOLU. DYNAMIZACE MODELU. PŘIROZENÝ MONOPOL. PROBLÉM EFEKTIVNOSTI. TEORIE PROTIMONOPOLNÍ REGULACE. CENOVÁ DISKRIMINACE. BILATERÁLNÍ MONOPOL.
Nedokonalá konkurence – situace, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu.
Monopol – jeden výrobce, který ovládá trh, určuje podmínky, za nichž bude danou produkci nabízet (cenu a množství). Je to firma vyrábějící produkt, k němuž neexistují blízké substituty. Existence monopolu jako jediného nabízejícího proto současně znamená neexistenci monopolu. Firma primárně volí velikost výstupu, která ji umožní max. zisk a od tohoto optimálního množství a tržní D odvozuje výši tržní P, kterou stanoví. Cenová pružnost D v DK je nekonečná (mírný růst P znamená ztrátu Q), monopol má významnou kontrolu nad cenami (v DK je D vodorovná, u M dolů směřující). Protože monopol je jediným výrobcem v odvětví, je totožná individuální a tržní poptávková křivka, M si může zvolit jakoukoliv kombinaci Q a P podlé křivky D, kterou považuje za nejziskovější, jeho činnost je pouze omezena charakterem poptávky. Na rozdíl od DK (kde výrobce rozhoduje pouze o výši Q), M volí současně i výši P.
Nedokonalá konkurence – situace, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu.
Monopol – jeden výrobce, který ovládá trh, určuje podmínky, za nichž bude danou produkci nabízet (cenu a množství). Je to firma vyrábějící produkt, k němuž neexistují blízké substituty. Existence monopolu jako jediného nabízejícího proto současně znamená neexistenci monopolu. Firma primárně volí velikost výstupu, která ji umožní max. zisk a od tohoto optimálního množství a tržní D odvozuje výši tržní P, kterou stanoví. Cenová pružnost D v DK je nekonečná (mírný růst P znamená ztrátu Q), monopol má významnou kontrolu nad cenami (v DK je D vodorovná, u M dolů směřující). Protože monopol je jediným výrobcem v odvětví, je totožná individuální a tržní poptávková křivka, M si může zvolit jakoukoliv kombinaci Q a P podlé křivky D, kterou považuje za nejziskovější, jeho činnost je pouze omezena charakterem poptávky. Na rozdíl od DK (kde výrobce rozhoduje pouze o výši Q), M volí současně i výši P.
Příjmy firmy
Představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce. Na DK trhu cenu ovlivnit nemůže, na nedokonalém ano.
Celkové příjmy TR – je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. TR = P*Q
V DK – nemá fa možnost ovlivnit výši ceny, křivka TR je fcí Q – tj. rostoucí polopřímka (obr.19)
V nedokonalé konkurenci – P není konstantní, ale s růstem Q klesá a poptávková křivka je proto klesající.TR může mít různou podobu (obr.20) Na konkrétní tvar křivky TR má vliv elasticita poptávky: obr.20
- je-li poptávka elastická (< -1), pak procentní růst prodaného množství je větší než procentní pokles cena a TR roste, - je-li jednotkově elastická (= -1), pak procentní růst prodaného množství je stejný jako procentní pokles ceny, TR se nezmění, - je-li neelastická (> -1), pak je procentní růst prodaného množství menší než procentní pokles ceny a v důsledku toho TR klesá.
Průměrný příjem AR – je příjem plynoucí firmě z jedné prodané jednotky
AR = TR/Q = P. V podmínkách DK je křivka AR totožná s křivkou individuální poptávky (poptávka po produkci jedné firmy), je rovnoběžná s osou x, ve výši odpovídající ceně, obr.21. V podmínkách nedokonalé konkurence je klesající.
Mezní příjem MR – je změna celkového příjmu v důsledky změny objemu prodaných statků o jednotku. MR = dTR / dQ.
V DK je křivka MR rovnoběžná s osou x, takže splývá s křivkou AR.
V NDK křivka MR klesá 2x rychleji než křivka poptávky (AR), obr.22:
- je-li poptávka elastická, MR je kladný a TR je rostoucí,
- je-li poptávka jednotkově elastická, MR=0, TR se nemění,
- je-li neelastická, MR je záporný, a TR klesá.
Celkové příjmy TR – je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. TR = P*Q
V DK – nemá fa možnost ovlivnit výši ceny, křivka TR je fcí Q – tj. rostoucí polopřímka (obr.19)
V nedokonalé konkurenci – P není konstantní, ale s růstem Q klesá a poptávková křivka je proto klesající.TR může mít různou podobu (obr.20) Na konkrétní tvar křivky TR má vliv elasticita poptávky: obr.20
- je-li poptávka elastická (< -1), pak procentní růst prodaného množství je větší než procentní pokles cena a TR roste, - je-li jednotkově elastická (= -1), pak procentní růst prodaného množství je stejný jako procentní pokles ceny, TR se nezmění, - je-li neelastická (> -1), pak je procentní růst prodaného množství menší než procentní pokles ceny a v důsledku toho TR klesá.
Průměrný příjem AR – je příjem plynoucí firmě z jedné prodané jednotky
AR = TR/Q = P. V podmínkách DK je křivka AR totožná s křivkou individuální poptávky (poptávka po produkci jedné firmy), je rovnoběžná s osou x, ve výši odpovídající ceně, obr.21. V podmínkách nedokonalé konkurence je klesající.
Mezní příjem MR – je změna celkového příjmu v důsledky změny objemu prodaných statků o jednotku. MR = dTR / dQ.
V DK je křivka MR rovnoběžná s osou x, takže splývá s křivkou AR.
V NDK křivka MR klesá 2x rychleji než křivka poptávky (AR), obr.22:
- je-li poptávka elastická, MR je kladný a TR je rostoucí,
- je-li poptávka jednotkově elastická, MR=0, TR se nemění,
- je-li neelastická, MR je záporný, a TR klesá.
10) TRŽNÍ SELHÁNÍ A ÚLOHA STÁTU.
PŘÍČINY EXISTENCE A TYPY TRŽNÍCH SELHÁNÍ. VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ STATKY. EXTERNALITY A JEJICH INTERNALIZACE. RENTA. COASEHO TEORÉM. ROZSAH EFEKTIVNÍHO UPLATŇOVÁNÍ ROLE STÁTU. ÚLOHA STÁTU V ROZDĚLOVÁNÍ, ROVNOST A NEROVNOST. MĚŘENÍ NEROVNOSTI, PŘEROZDĚLOVÁNÍ.
Příčiny selhání trhu:
1) Monopolní síla
2) Externality
3) Veřejné statky
4) Nedokonalé informace
Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
Je situace, ve které mohou ekonomické subjekty uplatnit určitou monopolní sílu při stanovování ceny. Cena zboží není shodná s mezním příjmem firmy (je vyšší). Firma určující cenu zboží bude maximalizovat svůj zisk vyrovnáváním mezních nákladů s mezními příjmy (nižšími než cena), nikoliv mezních nákladů s cenou. V této situaci relativní ceny neodrážejí relativní mezní náklady a cenový systém nepřináší informaci nutnou pro zajištění efektivnosti.
X je vyráběn v monopolním postavení, Y v dokonale konkurenčních podmínkách. Při výrobě Y se při výstupu cena s hoduje s výši mezních nákladů a MRPT se rovná podílu cen zboží. Při výrobě X je cena vyšší než mezní náklady, protože je vyšší než mezní příjmy, MRPT se v tomto případě nerovná podílu cen zboží, ale podílu mezního příjmu a ceny. MRPT = MRX / PY < PX / PY = MRS …….. MRPT < MRS
Příčiny selhání trhu:
1) Monopolní síla
2) Externality
3) Veřejné statky
4) Nedokonalé informace
Nedokonalá konkurence (monopolní síla)
Je situace, ve které mohou ekonomické subjekty uplatnit určitou monopolní sílu při stanovování ceny. Cena zboží není shodná s mezním příjmem firmy (je vyšší). Firma určující cenu zboží bude maximalizovat svůj zisk vyrovnáváním mezních nákladů s mezními příjmy (nižšími než cena), nikoliv mezních nákladů s cenou. V této situaci relativní ceny neodrážejí relativní mezní náklady a cenový systém nepřináší informaci nutnou pro zajištění efektivnosti.
X je vyráběn v monopolním postavení, Y v dokonale konkurenčních podmínkách. Při výrobě Y se při výstupu cena s hoduje s výši mezních nákladů a MRPT se rovná podílu cen zboží. Při výrobě X je cena vyšší než mezní náklady, protože je vyšší než mezní příjmy, MRPT se v tomto případě nerovná podílu cen zboží, ale podílu mezního příjmu a ceny. MRPT = MRX / PY < PX / PY = MRS …….. MRPT < MRS
Trh práce v DK
- velký počet nabízejících i poptávajících a žádný z nich nemůže mzdovou sazbu
Poptávka po práci – je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (mzdové sazby)
Fa maximalizující zisk: MRPL = MFCL = w
Křivka MRPL je křivkou poptávky po práci
Nabídka práce – cílem spotřebitele je maximalizace užitku, porovnává užitek plynoucí z práce na z volného času. Maxima užitku dosahuje tehdy, pokud mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.
Substituční efekt – tendence nahrazovat volný čas prací
Důchodový efekt – tendence nahrazovat práci volným časem
- zpětně zakřivená individuální nabídka práce.
Rovnováha na trhu práce: vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou (při rovnovážné mzdě), jde o tržní nabídku a poptávku (horizontální součet individuálních křivek nabídky/popt.)
Mzdové rozdíly:
1. nerovnovážné – odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví u stejně kvalifikovaných pracovníků
2. rovnovážné
Trh práce v NK – trh práce ve skutečnosti není DK, existuje mnoho příznaků NK:
- mzdová strnulost
- mzdové tarify
- kolektivní smlouvy
Mzdové sazby jsou pak často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce.
Poptávka po práci – je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (mzdové sazby)
Fa maximalizující zisk: MRPL = MFCL = w
Křivka MRPL je křivkou poptávky po práci
Nabídka práce – cílem spotřebitele je maximalizace užitku, porovnává užitek plynoucí z práce na z volného času. Maxima užitku dosahuje tehdy, pokud mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.
Substituční efekt – tendence nahrazovat volný čas prací
Důchodový efekt – tendence nahrazovat práci volným časem
- zpětně zakřivená individuální nabídka práce.
Rovnováha na trhu práce: vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou (při rovnovážné mzdě), jde o tržní nabídku a poptávku (horizontální součet individuálních křivek nabídky/popt.)
Mzdové rozdíly:
1. nerovnovážné – odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví u stejně kvalifikovaných pracovníků
2. rovnovážné
Trh práce v NK – trh práce ve skutečnosti není DK, existuje mnoho příznaků NK:
- mzdová strnulost
- mzdové tarify
- kolektivní smlouvy
Mzdové sazby jsou pak často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce.
4. Monopol
Obecná charakteristika NK
- diferencovaný produkt
- výrazný podíl produkce daného trhu … fa může ovlivnit tržní cenu (záporná směrnice křivky poptávky po produkci firmy)
Příčiny vzniku NK:
- nákladové podmínky (tzv. úspory z rozsahu výroby)
- bariéry konkurence (právní restrikce, diferenciace produktu)
- další (nedostatečná informovanost, vlastnictví VF, státní zásahy, politické okolnosti (OPEC))
Náklady – viz EKO 3
Příjmy
TR = P.Q
- elastická poptávka, TR rostou
- neelastická poptávka, TR klesají
- MR klesají 2x rychleji než AR, MR <>
Rovnováha monopolu – MR = MC, P > MC
- v podnímkách monopolu neexistuje nabídková křivka, monopol v závislosti na posunu poptávkové křivky může nabízet různá množství při stejné ceně nebo stejné množsví při různé ceně.
Monopolní síla je schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady, tzv. Lernerův index (L)
L = (P – MC)/P (0 – 1)
- diferencovaný produkt
- výrazný podíl produkce daného trhu … fa může ovlivnit tržní cenu (záporná směrnice křivky poptávky po produkci firmy)
Příčiny vzniku NK:
- nákladové podmínky (tzv. úspory z rozsahu výroby)
- bariéry konkurence (právní restrikce, diferenciace produktu)
- další (nedostatečná informovanost, vlastnictví VF, státní zásahy, politické okolnosti (OPEC))
Náklady – viz EKO 3
Příjmy
TR = P.Q
- elastická poptávka, TR rostou
- neelastická poptávka, TR klesají
- MR klesají 2x rychleji než AR, MR <>
Rovnováha monopolu – MR = MC, P > MC
- v podnímkách monopolu neexistuje nabídková křivka, monopol v závislosti na posunu poptávkové křivky může nabízet různá množství při stejné ceně nebo stejné množsví při různé ceně.
Monopolní síla je schopnost stanovit cenu vyšší než mezní náklady, tzv. Lernerův index (L)
L = (P – MC)/P (0 – 1)
Konkurence
- je to proces střetávání různých zájmů tržních subjektů – od trhu neoddělitelný proces
- konkurence napříč trhem – konkurence mezi nabídkou a poptávkou, jestliže na sobě závisí je cena vždy kompromisem
- konkurence mezi účastníky poptávky – při převaze poptávky nad nabídkou je snaha nakoupit na úkor druhých, rostoucí cena postupně vylučuje některé subjekty poptávky
- konkurence mezi subjekty nabídky – klíčová role na trhu, CÍL – získat výhodu oproti jiným podnikatelům – ZISK
- dvě formy konkurence:
o cenová konkurence – podniky si konkurují prostřednictvím ceny, nižší cena = podniky realizují větší množství produkce, cena také klesá, když nabídka je větší než poptávka
o necenová konkurence – kvalita produkce, širší podniky, reklama, dobré jméno firmy
- typy konkurence:
o dokonalá
rovnost podmínek pro všechny tržní subjekty
mnoho výrobců, žádný svým postavením nemůže ovlivnit situaci na trhu
kvalita určitého výrobku vyráběného různými výrobci je stejná
všechny výrobky mají stejnou cenu
podnik může dosáhnout výhodnější ceny pouze snižováním nákladů
dokonalá konkurence znamená cestu úspor, zdokonalování hospodářského protokolu
o nedokonalá – narušení dokonalé, monopol, oligopol, monopolní konkurence
- konkurence napříč trhem – konkurence mezi nabídkou a poptávkou, jestliže na sobě závisí je cena vždy kompromisem
- konkurence mezi účastníky poptávky – při převaze poptávky nad nabídkou je snaha nakoupit na úkor druhých, rostoucí cena postupně vylučuje některé subjekty poptávky
- konkurence mezi subjekty nabídky – klíčová role na trhu, CÍL – získat výhodu oproti jiným podnikatelům – ZISK
- dvě formy konkurence:
o cenová konkurence – podniky si konkurují prostřednictvím ceny, nižší cena = podniky realizují větší množství produkce, cena také klesá, když nabídka je větší než poptávka
o necenová konkurence – kvalita produkce, širší podniky, reklama, dobré jméno firmy
- typy konkurence:
o dokonalá
rovnost podmínek pro všechny tržní subjekty
mnoho výrobců, žádný svým postavením nemůže ovlivnit situaci na trhu
kvalita určitého výrobku vyráběného různými výrobci je stejná
všechny výrobky mají stejnou cenu
podnik může dosáhnout výhodnější ceny pouze snižováním nákladů
dokonalá konkurence znamená cestu úspor, zdokonalování hospodářského protokolu
o nedokonalá – narušení dokonalé, monopol, oligopol, monopolní konkurence
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)