1) Přeměna výrobního sortimentu v obchodní a zajištění přiměřeného množství.
2) Překonání rozdílu mezi časem výroby a časem spotřeby.
3) Překonání rozdílu mezi místem výroby a místem spotřeby a prodejny potřebném místě.
4) Zajišťování kvality zboží.
5) Ovlivňování poptávky.
6) Zajišťování racionálních zásobovacích cest.
7) Zajišťování vlastní platební způsobilosti.
- Zahraniční obchod :
Zahraniční obchod jsou vztahy ve spotřebě v zahraničí.
- Důvody pro vznik zahraničního obchodu :
1) Přírodní podmínky ( rozdílná vybavenost státu )
2) Orientace na to, k čemu má stát nejlepší podmínky = odlišnost nákladů
3) Získání volně směnitelné měny
4) Odlišnost kvalifikaci a schopnosti ekonomicky kvalifikovaného obyvatelstva
- Důvody odlišnosti nákladu :
1) Cena pracovní síly
2) Cena energie
3) Efektivnost pracovníků
4) Vzdálenost přírodních zdrojů
5) Nároky na ekologii
6) Daně, clo
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
Zobrazují se příspěvky se štítkemfunkce. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemfunkce. Zobrazit všechny příspěvky
Základní funkce obchodní banky
1) Depositní funkce :
Zákazníci neustále ukládají peníze do banky a vybírají z ní peníze.Depozitum je částka uložená na bankovním účtě.Neterminované depozitum ( vklad na viděnou ) - zákazník si může vybrat své peníze kdykoliv bez předchozího oznámení bance.Terminované depozitum - určité vklady si může zákazník vybrat až v dohodnutém termínu nebo po předchozím oznámení bance.
2) Úvěrová funkce :
Půjčování peněz.Úvěr = návratná forma poskytnutá v peněžních prostředcích na úrok.
3) Funkce zprostředkovatele plateb :
Po příkazu zákazníka banky převádí peníze, vyplácí peníze apod.
- Dělení úvěrů :
- Podle doby splatnosti : 1) Krátkodobé ( splatné do 1 roku )
2) Střednědobé ( od 1 do 3-5 let )
3) Dlouhodobé ( nad 3. nebo 5 let )
- Podle způsobu čerpání :
1) Jednorázové
2) Postupné
Zákazníci neustále ukládají peníze do banky a vybírají z ní peníze.Depozitum je částka uložená na bankovním účtě.Neterminované depozitum ( vklad na viděnou ) - zákazník si může vybrat své peníze kdykoliv bez předchozího oznámení bance.Terminované depozitum - určité vklady si může zákazník vybrat až v dohodnutém termínu nebo po předchozím oznámení bance.
2) Úvěrová funkce :
Půjčování peněz.Úvěr = návratná forma poskytnutá v peněžních prostředcích na úrok.
3) Funkce zprostředkovatele plateb :
Po příkazu zákazníka banky převádí peníze, vyplácí peníze apod.
- Dělení úvěrů :
- Podle doby splatnosti : 1) Krátkodobé ( splatné do 1 roku )
2) Střednědobé ( od 1 do 3-5 let )
3) Dlouhodobé ( nad 3. nebo 5 let )
- Podle způsobu čerpání :
1) Jednorázové
2) Postupné
Obchodní banky se zabývají celou řadou činností
- Úvěrová činnost aktivní
- Úvěrová činnost pasivní
- Vedení účtů klientů
- Zprostředkování platebního a zúčtovacího styku
- Devizové obchody
- Služby při koupi, uschovávání a aktivní zpracování cenných papírů
- Emise akcií pro podniky
- Emise a prodej obligací
- Financování ucelených projektů
- Vytváření společných podniků
- Založení banky :
Každá nová banka musí požádat o licenci ČNB.Výše základního jmění činí 500,000.000,-- Kč
- Základní funkce obchodní banky :
1) Depositní funkce
2) Úvěrová funkce
3) Funkce zprostředkovatele plateb
- Úvěrová činnost pasivní
- Vedení účtů klientů
- Zprostředkování platebního a zúčtovacího styku
- Devizové obchody
- Služby při koupi, uschovávání a aktivní zpracování cenných papírů
- Emise akcií pro podniky
- Emise a prodej obligací
- Financování ucelených projektů
- Vytváření společných podniků
- Založení banky :
Každá nová banka musí požádat o licenci ČNB.Výše základního jmění činí 500,000.000,-- Kč
- Základní funkce obchodní banky :
1) Depositní funkce
2) Úvěrová funkce
3) Funkce zprostředkovatele plateb
Maturitní otázka číslo 21 - ekonomie
Téma :
Činnost obchodních bank
- Funkce a historie bank a bankovnictví :
Banka je podnik, který je specializován na obchodování s kapitálem v peněžní formě a na mnoho dalších finančních služeb spojených s úschovou a obsluhou tohoto kapitálu.Komerční bankovnictví má počátek u zlatníků, kteří lidem bezpečně ukládali zlato a jiné cennosti.Aby toto zlato vydělávalo, začali jej zlatníci používat k nákupu obligací či jiných papírů.Tím dosahovali dodatečných výdělků výhodných jak pro ně, tak pro klienty.
- Úloha bank v tržní ekonomice :
Banky jsou organizovány tak, aby svým vlastníkům přinášeli zisk.Komerční banky poskytují svým zákazníkům nerůznější služby a ti jí za to platí.Nejvýznamější bankovní činností je přijímání vkladů od jedné skupiny klientů a jejich půjčování jiné skupině.Tím je umožněn rozvoj podnikání.
- Bankovní soustava :
Bankovní soustava je dvoustupňová.Tvoří jí :
a) Centrální banka ( v ČR je to ČNB).
b) Komerční ( obchodní ) banky.
Činnost obchodních bank
- Funkce a historie bank a bankovnictví :
Banka je podnik, který je specializován na obchodování s kapitálem v peněžní formě a na mnoho dalších finančních služeb spojených s úschovou a obsluhou tohoto kapitálu.Komerční bankovnictví má počátek u zlatníků, kteří lidem bezpečně ukládali zlato a jiné cennosti.Aby toto zlato vydělávalo, začali jej zlatníci používat k nákupu obligací či jiných papírů.Tím dosahovali dodatečných výdělků výhodných jak pro ně, tak pro klienty.
- Úloha bank v tržní ekonomice :
Banky jsou organizovány tak, aby svým vlastníkům přinášeli zisk.Komerční banky poskytují svým zákazníkům nerůznější služby a ti jí za to platí.Nejvýznamější bankovní činností je přijímání vkladů od jedné skupiny klientů a jejich půjčování jiné skupině.Tím je umožněn rozvoj podnikání.
- Bankovní soustava :
Bankovní soustava je dvoustupňová.Tvoří jí :
a) Centrální banka ( v ČR je to ČNB).
b) Komerční ( obchodní ) banky.
Zákon o účetnictví
Obsahuje podrobnější úpravu vedení účetních dokladů, zápisů a knih jak v soustavě podvojného, tak i jednoduchého účetnictví.Konkrétní postupy účtování podnikatelů pak stanový opatření Ministerstva financí.
- Funkce účetnictví :
1) Informační :
Musí poskytovat všem svým uživatelům spolehlivé informace o tom, jak je danný podnik ekonomicky zdatný ( informace o majetku, o stavu pohledávek a závazků, o celkové finanční situaci ).
2) Dokumentační :
Je důkazným prostředkem při vedení sporů, zejména při ochraně práv vyplývajících ze vztahů mezi věřitelem a dlužníkem.Je základem pro vyměření daňových povinností.Je nástrojem, který umožňuje sledovat ekonomickou prospěšnost účetní jednotky jak z hlediska zaměstnanců a úspěšnosti vedení ( manažerů ).Poskytovat ve složce vnitropodnikového účetnictví reálné podklady a informace pro řízení, především vnitropodnikové a to zvlášť v oblasti nákladů.
3) Kontrolní :
Záznamy účetnictví umožňují kontrolu, zajištění stavu majetku, správnost daňových odvodů.
a) Pro naší kontrolu
b) Pro kontrolu úřadů
- Funkce účetnictví :
1) Informační :
Musí poskytovat všem svým uživatelům spolehlivé informace o tom, jak je danný podnik ekonomicky zdatný ( informace o majetku, o stavu pohledávek a závazků, o celkové finanční situaci ).
2) Dokumentační :
Je důkazným prostředkem při vedení sporů, zejména při ochraně práv vyplývajících ze vztahů mezi věřitelem a dlužníkem.Je základem pro vyměření daňových povinností.Je nástrojem, který umožňuje sledovat ekonomickou prospěšnost účetní jednotky jak z hlediska zaměstnanců a úspěšnosti vedení ( manažerů ).Poskytovat ve složce vnitropodnikového účetnictví reálné podklady a informace pro řízení, především vnitropodnikové a to zvlášť v oblasti nákladů.
3) Kontrolní :
Záznamy účetnictví umožňují kontrolu, zajištění stavu majetku, správnost daňových odvodů.
a) Pro naší kontrolu
b) Pro kontrolu úřadů
Hlavní cesty zvyšování výnosů
1) Výběr dodavatelů : Levnější materiál, levnější služby
2) Objem prodaného zboží : Pokud toto roste, rostou i na něm závislé služby.
3) Reklama : Vhodnější obaly.
4) Růst prodejní ceny : Vysoká poptávka po zboží a službách
- Co je to cena a jak se tvoří :
Cena patří mezi významné jevy v tržním hospodářství vedle zboží a peněz.
- Podstata ceny : Cena je složitou kategorii, která se studuje v ekonomické teorii.Cenová politika je významnou složkou hospodářské politiky, politických stran, hnutí a státu.Cena je množství peněz, za které se mění na trhu jednotka zboží.Je vydán zvláštní zákon o cenách.
- Funkce ceny :
Do cen se promítá mnoho různých ekonomických a cenových situací.
1) Ve výrobě : Slouží ceny k oceňování nákladů.
2) V rozdělování : Snížením nebo zvýšením nebo daňovými opatřeními.
3) Při směně ( oběhu ) : Změna stavu nabídky a poptávky ovlivňuje ceny.
4) Jen zaplacením ceny se stává kupující vlastníkem : Ve spotřebě
2) Objem prodaného zboží : Pokud toto roste, rostou i na něm závislé služby.
3) Reklama : Vhodnější obaly.
4) Růst prodejní ceny : Vysoká poptávka po zboží a službách
- Co je to cena a jak se tvoří :
Cena patří mezi významné jevy v tržním hospodářství vedle zboží a peněz.
- Podstata ceny : Cena je složitou kategorii, která se studuje v ekonomické teorii.Cenová politika je významnou složkou hospodářské politiky, politických stran, hnutí a státu.Cena je množství peněz, za které se mění na trhu jednotka zboží.Je vydán zvláštní zákon o cenách.
- Funkce ceny :
Do cen se promítá mnoho různých ekonomických a cenových situací.
1) Ve výrobě : Slouží ceny k oceňování nákladů.
2) V rozdělování : Snížením nebo zvýšením nebo daňovými opatřeními.
3) Při směně ( oběhu ) : Změna stavu nabídky a poptávky ovlivňuje ceny.
4) Jen zaplacením ceny se stává kupující vlastníkem : Ve spotřebě
Funkce mzdy :
1) Nástroj motivace
2) Nástroj hmotné stimulace
3) Životní úroveň jednotlivce a její formování
4) Evidenčně - nákladová ( množství práce a výkony zaměstnanců ), podchycení v nákladech podniku ( kalkulační jednice - přímé náklady ).
- Formy mezd : 1) Peněžní forma
2) Naturální mzdy
- Základní mzda : 1) Časová : Za odpracovaný čas ( měsíční platy ) - pro jejich výpočet je rozhodující odpracovaný čas a mzdový tarif.
2) Úroková : Podle odvedeného výkonu - její velikost vyplivá z plnění výkonných norem spotřeby práce.
- Náhrady mezd : 1) Dovolené
2) Prostoje
3) Náhrada ( účast na soudním řízení - dále vymezeno v právním řádu )
Stát v současné době mzdy reguluje - udává minimální výši mzdy.
- Nezaměstnanost : Stav, kdy se z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva není kapacitně a kvalifikačně plně využita.
2) Nástroj hmotné stimulace
3) Životní úroveň jednotlivce a její formování
4) Evidenčně - nákladová ( množství práce a výkony zaměstnanců ), podchycení v nákladech podniku ( kalkulační jednice - přímé náklady ).
- Formy mezd : 1) Peněžní forma
2) Naturální mzdy
- Základní mzda : 1) Časová : Za odpracovaný čas ( měsíční platy ) - pro jejich výpočet je rozhodující odpracovaný čas a mzdový tarif.
2) Úroková : Podle odvedeného výkonu - její velikost vyplivá z plnění výkonných norem spotřeby práce.
- Náhrady mezd : 1) Dovolené
2) Prostoje
3) Náhrada ( účast na soudním řízení - dále vymezeno v právním řádu )
Stát v současné době mzdy reguluje - udává minimální výši mzdy.
- Nezaměstnanost : Stav, kdy se z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva není kapacitně a kvalifikačně plně využita.
Funkce propagace :
1) Informační : Má uvědomovat zákazníka o zboží a o jeho vlastnostech ...
2) Ekonomická : Podporuje prodej, urychluje oběh zboží.
3) Výchovná : Utváříme zákazníka ( vratné obaly, apod ... )
Další funkce : Získat zákazníka
Překonání sezónních vlivů
Zavádění nových forem prodeje
Prosadit nový obal
Oznámit cenu ( především její pokles )
Musíme vědět, kdy a kde propagovat, aby prostředky nebyly vynaloženy zbytečně.
- Reklama :
Součást prodeje.Její účinnost zvyšuje sestavení reklamního plánu ( vliv na návratnost vložených prostředků ).
- Části reklamačního plánu :
1. Vymezení cílů : Jsou stanoveny na základě strategického plánování firmy.Jsou stanoveny na základě umístění výrobku na trh.
- Hlavní cíle reklamy : Tvorba silné značky
Zvýšení poptávky
Posílení finanční pozice
image
Motivace pracovníků
Zvýšení možnosti
Distribuce
2) Ekonomická : Podporuje prodej, urychluje oběh zboží.
3) Výchovná : Utváříme zákazníka ( vratné obaly, apod ... )
Další funkce : Získat zákazníka
Překonání sezónních vlivů
Zavádění nových forem prodeje
Prosadit nový obal
Oznámit cenu ( především její pokles )
Musíme vědět, kdy a kde propagovat, aby prostředky nebyly vynaloženy zbytečně.
- Reklama :
Součást prodeje.Její účinnost zvyšuje sestavení reklamního plánu ( vliv na návratnost vložených prostředků ).
- Části reklamačního plánu :
1. Vymezení cílů : Jsou stanoveny na základě strategického plánování firmy.Jsou stanoveny na základě umístění výrobku na trh.
- Hlavní cíle reklamy : Tvorba silné značky
Zvýšení poptávky
Posílení finanční pozice
image
Motivace pracovníků
Zvýšení možnosti
Distribuce
Intenzivní produkční funkce:
Y* = k F (K, N)
Y* = k F (N * K / N, N)
Y* = k * N f (K / N, 1)
Intenzivní produkční funkce: Y* / N = k f (K / N, 1) = k f (K / N)
Resp. q = k f (v)
Průměrná produktivita práce je tím vyšší, čím větší je kapitálová intenzita (v) v ekonomice a čím vyšší je úroveň používané technologie (k).
Obr. str. 322
Intenzivní produkční funkce a kapitálový koeficient
Možnost substituce mezi kapitálem a prací – z intenzivní produkční funkce plyne, že každý bod na této funkci představuje poměr průměrné produktivity práce (q) a kapitálové intenzity (v). Tedy: q / v = (Y* / N) / (K / N) = Y* / K
Kapitálový koeficient: l = K / Y*
Potom můžeme psát: q / v = 1 / l
Pohyb po intenzivní produkční funkci a posun intenzivní produkční funkce nahoru v důsledku technologického pokroku
Obr. str. 324 (7.3)
Průměrná produktivita práce (Y* / N) může být zvyšována jednak zvyšováním kapitálové intenzity, tj. pohybem po dané intenzivní produkční funkci nebo zvýšením úrovně používané technologie, tj. přechodem z nižší intenzivní produkční funkce na vyšší intenzivní produkční funkci čili posunem intenzivní produkční funkce nahoru.
25. Ekonomický růst, produkční funkce a kapitálová intenzita. Tempo růstu produktu a základní rovnice růstového účetnictví.
V dlouhém období lze zvyšování životního standardu trvaleji udržet jedině růstem kapacit na výrobu zboží a služeb – tedy růstem potenciálního produktu. Zlepšování (růst) životního standardu nezávisí na celkovém objemu potenciálního produktu, ale na růstu potenciálního produktu na obyvatele.
Zdroje růstu potenciálního produktu
Výrobní zdroje ekonomiky:
- Vstupy (inputy) výrobních faktorů – práce a kapitál. Růst objemu těchto vstupů výrobních faktorů ovlivňuje přímo růst produkce.
- Úroveň (stav) používané technologie. Používaná úroveň technologie se promítá do růstu souhrnné produktivity vstupů výrobních faktorů, resp. multifaktorové produktivity.
Produkční funkce
Agregátní produkční funkce: Y* = F (K, N, k)
Agregátní produkční funkce transformuje vstupy výrobních faktorů v daném období – kapitálu, práce a úroveň technologie na maximálně dosažitelný potenciální produkt. Proměnlivé jsou vstupy všech výrobních faktorů.
Speciální forma produkční funkce: Y* = k F (K, N). Proměnná k měří úroveň používané technologie a je nazývána souhrnnou (integrální) produktivitou faktorů, resp. multifaktorovou produktivitou.
Standardní neoklasická produkční funkce: F (K, N)
13. Odvození klasické křivky agregátní nabídky a její charakteristika. Neoklasický trh práce.
Agregátní nabídka a její charakteristika
Agregátní nabídkou rozumíme množství zboží a služeb, které firmy maximalizující zisk nabízejí při dané cenové hladině. Firmy musí vzít v úvahu ceny, za něž bude vyrobená produkce realizována, náklady na služby výrobních faktorů, zásobu kapitálu a dostupné technologie.
Produkční funkce
Y = Y (N, K, M, E, k), N – práce, K – kapitál, M – materiál, E – energie, k - úroveň technologie
V krátkém období předpokládáme, že jediným variabilním faktorem je práce.
Marginální produktivita práce (mezní fyzický produkt práce): MPN = DY / DN
Přírůstek produkce, jež je výsledkem přírůstku pracovního vstupu o jednotku.
Marginální produktivita kapitálu: MPK = DY / DK
MPN je odvozen derivací produkční funkce: obr. str. 188
Křivka poptávky po práci
Každá dodatečná jednotka práce vytvoří přírůstek produkce (DY) a dodatečný příjem v rozsahu (P * DY). Každý přírůstek práce (DN) zvýší náklady firmy o W * DN.
Lze psát: W * DN = P * DY Þ W / P = DY / DN = MPN – maximalizační kriterium
Marginální produkt práce se rovná reálné mzdě.
Křivka agregátní poptávky po práci se rovná marginální produktivitě práce.
13. Odvození klasické křivky AD a její charakteristika.
Neoklasický trh práce.
Agregátní nabídka a její charakteristika
Agregátní nabídkou rozumíme množství zboží a služeb, které firmy maximalizující zisk nabízejí při dané cenové hladině. Firmy musí vzít v úvahu ceny, za něž bude vyrobená produkce realizována, náklady na služby výrobních faktorů, zásobu kapitálu a dostupné technologie.
Produkční funkce
Y = Y (N, K, M, E, k), N – práce, K – kapitál, M – materiál, E – energie, k - úroveň technologie
V krátkém období předpokládáme, že jediným variabilním faktorem je práce.
Marginální produktivita práce (mezní fyzický produkt práce): MPN = DY / DN
Přírůstek produkce, jež je výsledkem přírůstku pracovního vstupu o jednotku.
Marginální produktivita kapitálu: MPK = DY / DK
MPN je odvozen derivací produkční funkce: obr. str. 188
Křivka poptávky po práci
Každá dodatečná jednotka práce vytvoří přírůstek produkce (DY) a dodatečný příjem v rozsahu (P * DY). Každý přírůstek práce (DN) zvýší náklady firmy o W * DN.
Lze psát: W * DN = P * DY Þ W / P = DY / DN = MPN – maximalizační kriterium
Marginální produkt práce se rovná reálné mzdě.
Křivka agregátní poptávky po práci se rovná marginální produktivitě práce.
Vývozy
Jsou závislé:
- Na zahraničním důchodu.
- Snižuje-li se relativně domácí cenová hladina vzhledem k zahraniční cenové hladině: to činí domácí zboží a služby levnější, vývozy domácí země se zvyšují.
- Měnový kurz (promptní): růst nominálního měnového kurzu, zlevňuje domácí zboží a zvyšuje exportní poptávku po domácím zboží, tj. stimuluje zvýšení vývozů. Devalvace v případě fixních měnových kurzů. Depreciace v případě flexibilních měnových kurzů.
pokles měnového kurzu. Revalvace u fixního kurzu. Apreciace u flexibilních měnových kurzů. Zdražuje zboží a služby domácí země pro zahraniční subjekty a vede k poklesu vývozů.
Dovozy
Jestliže důchod domácí země roste, poptávka po zahraničním zboží a službách se zvyšuje. Citlivost změn dovozu na změny důchodu je měřena mezním sklonem k dovozu (m). Mezní sklon k dovozu vyjadřuje, jaká část přírůstku důchodu je vynaložena na zboží a služby, vyráběné a dovážené ze zahraničí. Tedy m = DM / DY
Dovozy ovlivňuje i poměr cenových hladin doma a v zahraničí. Dále dovozy ovlivňuje depreciace (devalvace) a apreciace (revalvace).
Funkce čistého exportu v systému fixních měnových kursů
Funkce čistého vývozu: NX = X – M – m * Y
Funkce čistého důchodu je konstruována pro danou výši zahraničního důchodu a pro daný měnový kurs a daný poměr zahraniční cenové hladiny k domácí cenové hladině.
Obr. str. 95
Agregátní poptávka v otevřené ekonomice
V systému fixních měnových kursů.
AD = A + X – M + c * (1 – t) * Y – m * Y – b * i
Determinace úrovně rovnovážné produkce v otevřené ekonomice
1 / [1 – c * (1 – t) + m] = a - jednoduchý multiplikátor otevřené ekonomiky (multiplikátor autonomních výdajů v otevřené ekonomice). Multiplikátor otevřené ekonomiky je menší než multiplikátor bez zahraničního obchodu.
Mezní míra úniku v otevřené ekonomice: MLR = s * (1 – t) + t + m
Multiplikátor otevřené ekonomiky dostaneme jako reciprokou hodnotu mezní míry úniky.
Faktory ovlivňující vývoz
- zahraniční důchod (jeho zvýšení způsobí zvýšení vývozů, bez ohledu na domácí důchod)
- poměr cenové hladiny domácích/zahraničních statků a služeb (když klesají ceny domácích/zahraničních à domácí statky a služby jsou levnější, zvýšení vývozu) à parita kupní sílyà devalvace, revalvace (vně koridoru)
à apreciace, depreciace (uvnitř koridoru)
- vládní opatření, restriktivní podoba, subvence
- spotřební preference (reklama)
Platební bilance = vnější ekonomická rovnováha
- všechny ekonomické transakce, které subjekty dní země realizují se zahraničním v určitém čase
- běžný, kapitálový účet, statistické odchylky, měnový účet (saldo předchozích tří bilancí s opačným znaménkem)
Dovozní funkce
- funkce Y
M = f (Y) NX = eXp – m * Y – M
Teorém lokomotivy a importovaná inflace
Vládní selhání
- nedokáže zvýšit ekonomickou efektivnost
- nedokáže správně přerozdělovat
Účinnost HSP
- magický čtyřúhelník
· cenové stabilita
· dostatečný stupeň zaměstnanosti
· zajištění souvisí s tempem HDP a dlouhodobě vyrovnaným účtem platební bilance
podíl salda platební bilance/nominální produkt * 100%
Hospodářská politika a její cíle
- všeobecný prostředek státu ke kontrole či ovlivňování ekonomického vývoje
- je reálnou věcí, všechny státy ji produkují
a) veřejná část
b) tržní část
Ekonomické funkce státu
- tvorba legislativních podmínek
- regulace nabídky peněz
- regulace aktivit, které není trh schopen zajistit
Nedostatky trh
- nerovnoměrný vývoj hospodářského cyklu
- monopoly
- záporné externality
- sociální nepřijatelnost
Kapitola 32 – Ekonomická úloha vlády
A/ ÚLOHA VLÁDY V MODERNÍ EKONOMICE
Nástroje vládní politiky
1) daně – snižují soukromé výdaje à uvolňují prostor pro veřejné výdaje
2) výdaje, kt. podněcují fy nebo zaměstnance k výrobě jistých SaS + transfery, kt. skýtají důchodovou podporu
3) regulace, kt. obyvatelům dávají pokyny, aby vykonávali či nevykonávali jisté ekonomické aktivity
Země s vysokým důchodem mají tendenci zdaňovat a vydávat větší podíl GNP než chudé země. Spolu s rychlým růstem výdajů a daní se také obrovsky rozmnožily zákony a regulace související s ekonomickými záležitostmi.
Funkce vlády
Ekonomie v posledních letech vyvinula disciplínu nazývanou veřejná volba. Ta studuje, jak se vlády rozhodují a jak řídí ekonomiku. Ptá se, jaké statky vlády kupují, komu jsou rozdělovány přínosy z vládních programů, jak se tyto vládní SaS vyrábějí.
1) vytváření právního rámce TE
Sem patří definice vlastnictví (nakolik “soukromé” je soukromé vlastnictví?), zákony pro uzavírání smluv a hosp. podnikání, vzájemné závazky zaměstnanců a zaměstnavatelů,… V průběhu 20. století se práv. systém vyvinul natolik, že činí firmy ze zákona zodpovědnými za svá jednání a své produkty.
2) stanovení MAE stabilizační politiky
Soudobé vlády se snaží vyhladit hosp. cyklus – předcházejí chronické nezam., ek. stagnaci a rychlé cen. inflaci. Pomáhají jim k tomu nástroje v podobě monetární a fiskální politiky.
Nástroje vládní politiky
1) daně – snižují soukromé výdaje à uvolňují prostor pro veřejné výdaje
2) výdaje, kt. podněcují fy nebo zaměstnance k výrobě jistých SaS + transfery, kt. skýtají důchodovou podporu
3) regulace, kt. obyvatelům dávají pokyny, aby vykonávali či nevykonávali jisté ekonomické aktivity
Země s vysokým důchodem mají tendenci zdaňovat a vydávat větší podíl GNP než chudé země. Spolu s rychlým růstem výdajů a daní se také obrovsky rozmnožily zákony a regulace související s ekonomickými záležitostmi.
Funkce vlády
Ekonomie v posledních letech vyvinula disciplínu nazývanou veřejná volba. Ta studuje, jak se vlády rozhodují a jak řídí ekonomiku. Ptá se, jaké statky vlády kupují, komu jsou rozdělovány přínosy z vládních programů, jak se tyto vládní SaS vyrábějí.
1) vytváření právního rámce TE
Sem patří definice vlastnictví (nakolik “soukromé” je soukromé vlastnictví?), zákony pro uzavírání smluv a hosp. podnikání, vzájemné závazky zaměstnanců a zaměstnavatelů,… V průběhu 20. století se práv. systém vyvinul natolik, že činí firmy ze zákona zodpovědnými za svá jednání a své produkty.
2) stanovení MAE stabilizační politiky
Soudobé vlády se snaží vyhladit hosp. cyklus – předcházejí chronické nezam., ek. stagnaci a rychlé cen. inflaci. Pomáhají jim k tomu nástroje v podobě monetární a fiskální politiky.
Ekonomická rovnováha a nerovnováha:
Produkt při němž se zamýšlené agregátní výdaje rovnají důchodu generovanému produktem: AD=Y. Pro rovnováhu musí platit, že investice se rovnají úsporám (I = S). I = obnovovací I + čisté investice. S = NPS(čisté osobní úspory) + odpisy. Celkové investice = celkové úspory = NPS + GBS + NGS. NGS = TA(celkové) - TR - G. GBS = odpisy + zadržený zisk .
Y = C+S+TA = Y = C+I+G+NX --- C+I+G+NX = C+S+TA+M --- I+G+X = S+TA+M.
I+NX = hrubé národní investice = celkové investice. NX = X - M.
12. Rovnovážný produkt v modelu důchod - výdaje
Disponibilní důchod, spotřeba a úspory:
Disponibilní důchod získáme, když od osobního důchodu odečteme přímé daně. Disponibilní důchod je důchod, který mohou domácnosti plně využít k nákupu zboží. Je to důchod, se kterým ve skutečnosti disponují. Úspory jsou tou částí důchodu, která se nespotřebovává. Úspory se tedy rovnají důchodu zmenšenému o spotřebu. Bod, ve kterém daná domácnost ani nespoří, ani nemá žádné úspory se nazývá bod vyrovnání. Spotřeba je ta část důchodu, která je věnována na nákup statků a služeb. Je rovna důchodu zmenšenému o úspory.
Spotřební funkce - zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní disponibilního důchodu domácnosti. Nejnázorněji lze spotřební funkci znázornit v grafu. Pokud zde zobrazíme linii 45° získáme přímku složenou z bodů, ve kterých se spotřeba rovná disponibilnímu důchodu domácnosti. Jestliže spotřební funkce leží nad osou kvadrantu, domácnost vykazuje záporné úspory. V bodě, kde se křivky protínají, se nachází bod vyrovnání. Pokud je spotřební funkce pod osou kvadrantu, mají domácnosti kladné úspory. Výše úspor, ať už kladných nebo záporných se měří jako svislá vzdálenost mezi spotřební funkcí a osou kvadrantu.
Úsporová funkce - úsporovou funkci lze odvodit ze spotřební funkce. V grafu nanášíme na vodorovnou osu disponibilní důchod a na svislé ose znázorňujeme úspory.
Mezní sklon ke spotřebě - je dodatečná částka peněz, kterou lidé vydají na spotřebu, dostanou-li dodatečný dolar důchodu. MPC = delta C / delta Y. MPC je číselně vyjádřeným sklonem křivky, to jest směrnicí tečny ke spotřební funkci. Sklon spotřební funkce, který měří změnu spotřeby připadající na změnu důchodu o jeden dolar, je mezní sklonem ke spotřebě.
Mezní sklon k úsporám - je podíl dodatečného dolaru důchodu, který plyne do dodatečných úspor. 1 = MPC+MPS. Y = C.MPC+S.MPS
Y = C+S+TA = Y = C+I+G+NX --- C+I+G+NX = C+S+TA+M --- I+G+X = S+TA+M.
I+NX = hrubé národní investice = celkové investice. NX = X - M.
12. Rovnovážný produkt v modelu důchod - výdaje
Disponibilní důchod, spotřeba a úspory:
Disponibilní důchod získáme, když od osobního důchodu odečteme přímé daně. Disponibilní důchod je důchod, který mohou domácnosti plně využít k nákupu zboží. Je to důchod, se kterým ve skutečnosti disponují. Úspory jsou tou částí důchodu, která se nespotřebovává. Úspory se tedy rovnají důchodu zmenšenému o spotřebu. Bod, ve kterém daná domácnost ani nespoří, ani nemá žádné úspory se nazývá bod vyrovnání. Spotřeba je ta část důchodu, která je věnována na nákup statků a služeb. Je rovna důchodu zmenšenému o úspory.
Spotřební funkce - zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní disponibilního důchodu domácnosti. Nejnázorněji lze spotřební funkci znázornit v grafu. Pokud zde zobrazíme linii 45° získáme přímku složenou z bodů, ve kterých se spotřeba rovná disponibilnímu důchodu domácnosti. Jestliže spotřební funkce leží nad osou kvadrantu, domácnost vykazuje záporné úspory. V bodě, kde se křivky protínají, se nachází bod vyrovnání. Pokud je spotřební funkce pod osou kvadrantu, mají domácnosti kladné úspory. Výše úspor, ať už kladných nebo záporných se měří jako svislá vzdálenost mezi spotřební funkcí a osou kvadrantu.
Úsporová funkce - úsporovou funkci lze odvodit ze spotřební funkce. V grafu nanášíme na vodorovnou osu disponibilní důchod a na svislé ose znázorňujeme úspory.
Mezní sklon ke spotřebě - je dodatečná částka peněz, kterou lidé vydají na spotřebu, dostanou-li dodatečný dolar důchodu. MPC = delta C / delta Y. MPC je číselně vyjádřeným sklonem křivky, to jest směrnicí tečny ke spotřební funkci. Sklon spotřební funkce, který měří změnu spotřeby připadající na změnu důchodu o jeden dolar, je mezní sklonem ke spotřebě.
Mezní sklon k úsporám - je podíl dodatečného dolaru důchodu, který plyne do dodatečných úspor. 1 = MPC+MPS. Y = C.MPC+S.MPS
9. Úloha vlády v ekonomice - mikroekonomické problémy:
Hlavní funkce vlády:
Jedná se o opatření státu, která usilují o mození důsledků tržních selhání na alokační efektivnost a která jsou součástí mikroekonomické politiky státu. Základní formou pro získávání prostředků představují daně. Vláda snižuje pomocí daní výnosy firem a ovlivňuje tak jejich rozhodování. Získané prostředky stát vynakládá na nákup výrobků a služeb, na veřejé výdaje nebo k transferovým platbám. Druhým prvkem mikroekonomické politiky jsou přerozdělovací procesy, způsobené existencí státu a vyvolané jeho aktivní činností.
Externality:
Externalita - nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlen náklady nebo výnosy jiným subjektům. Externality mohou kladné nebo záporné.
Kladné extrnality - činnost jednoho ekonomického subjektu přináší užitek jinému, aniž by za to ten drhý platil.
Záporné externality - činnost jednoho ekonomického subjektu přináší náklady druhému, kterému nejsou hrazeny.
Podmínka efektivnosti je, že se společenská mezní míra transformace produktu - míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé - se musí shodovat se společenskou mezní mírou substituce - mírou, ve které si společnost přeje směňovat jedno zboží za druhé.
Stát má pravomoc omezit výrobu statků, které přináší záporné externality. Nastává zde však problém jak to učinit. První možností je přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování. Za těchto předpokladů můžeme dospět do stavu, kdy nedochází k externalitám ve výrobě a alokace statků bude efektivní. Toto se nazývá COASEHO teorém. Druhou možností je zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záorných externalit. Sankce mohou mít podobu licencí pokut, poplatků . . . Sankce mohou být stanoveny ve výši externích nákladů na záporné externality. V případě pozitivních externalit je situace přímo opačná. Stát může tuto výrobu podporovat formou dotací. Jak určit výši dotace ? Je nutné najít určitou optimální výši nákladů a ne doatci rovnou externímu užitku. Kdo má doatci hradit ? Pokud je zřejmý příjemce externality, měl ba dotaci hradit on. Pokud není zřejmý příjemce, měl by doatci hradit stát.
Jedná se o opatření státu, která usilují o mození důsledků tržních selhání na alokační efektivnost a která jsou součástí mikroekonomické politiky státu. Základní formou pro získávání prostředků představují daně. Vláda snižuje pomocí daní výnosy firem a ovlivňuje tak jejich rozhodování. Získané prostředky stát vynakládá na nákup výrobků a služeb, na veřejé výdaje nebo k transferovým platbám. Druhým prvkem mikroekonomické politiky jsou přerozdělovací procesy, způsobené existencí státu a vyvolané jeho aktivní činností.
Externality:
Externalita - nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlen náklady nebo výnosy jiným subjektům. Externality mohou kladné nebo záporné.
Kladné extrnality - činnost jednoho ekonomického subjektu přináší užitek jinému, aniž by za to ten drhý platil.
Záporné externality - činnost jednoho ekonomického subjektu přináší náklady druhému, kterému nejsou hrazeny.
Podmínka efektivnosti je, že se společenská mezní míra transformace produktu - míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé - se musí shodovat se společenskou mezní mírou substituce - mírou, ve které si společnost přeje směňovat jedno zboží za druhé.
Stát má pravomoc omezit výrobu statků, které přináší záporné externality. Nastává zde však problém jak to učinit. První možností je přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování. Za těchto předpokladů můžeme dospět do stavu, kdy nedochází k externalitám ve výrobě a alokace statků bude efektivní. Toto se nazývá COASEHO teorém. Druhou možností je zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záorných externalit. Sankce mohou mít podobu licencí pokut, poplatků . . . Sankce mohou být stanoveny ve výši externích nákladů na záporné externality. V případě pozitivních externalit je situace přímo opačná. Stát může tuto výrobu podporovat formou dotací. Jak určit výši dotace ? Je nutné najít určitou optimální výši nákladů a ne doatci rovnou externímu užitku. Kdo má doatci hradit ? Pokud je zřejmý příjemce externality, měl ba dotaci hradit on. Pokud není zřejmý příjemce, měl by doatci hradit stát.
Typy PRF (3)
2. progresivní funkce
- vyjadřuje rostoucí produktivnost VF, každá další jednotka VF přináší zvýšení přírůstku Q
-
Q = a + bx + cx2
Q = k * ax
Q
Q1Q2
Q1
x
Q = a + bx + cx2 – dx3
Q
x
…
… vyskytuje se při zvyšování intenzity výroby z její počáteční nízké úrovně
3. degresivní funkce
- vyjadřuje klesající produktivnost VF, každá další jednotka VF přináší snížení přírůstku Q
4. Obecná funkce
- všechny předchozí funkce se v praxi vyskytují v kombinaci funkce progresivně-degresivní (opak nákladových funkcí)
Charakteristiky PRF
- průběh je charakterizován TP, MP, AP a produkční pružností
TP (Q)
- celkovou produkcí rozumíme Q z daného VF a jed dána funkcí Q = f(x)
AP
- množství Q připadající v průměru na jednotku VF od zahájení výroby
x … odpovídající Q VF
MP
- vyjadřuje přírůstek Q připadající na jednotku přírůstku VF, na tu poslední jednotku
- vyjadřuje rostoucí produktivnost VF, každá další jednotka VF přináší zvýšení přírůstku Q
-
Q = a + bx + cx2
Q = k * ax
Q
Q1
Q1
x
Q = a + bx + cx2 – dx3
Q
x
…
… vyskytuje se při zvyšování intenzity výroby z její počáteční nízké úrovně
3. degresivní funkce
- vyjadřuje klesající produktivnost VF, každá další jednotka VF přináší snížení přírůstku Q
4. Obecná funkce
- všechny předchozí funkce se v praxi vyskytují v kombinaci funkce progresivně-degresivní (opak nákladových funkcí)
Charakteristiky PRF
- průběh je charakterizován TP, MP, AP a produkční pružností
TP (Q)
- celkovou produkcí rozumíme Q z daného VF a jed dána funkcí Q = f(x)
AP
- množství Q připadající v průměru na jednotku VF od zahájení výroby
x … odpovídající Q VF
MP
- vyjadřuje přírůstek Q připadající na jednotku přírůstku VF, na tu poslední jednotku
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)