Výměnné a vázané operace

Mimo obchodů uzavíraných běžně na základě kupních smluv, jsou některé obchodní operace svazovány tak, aby kombinace několika operací umožnila realizaci obchodu.Používají se k překonání překážek v zahraničním obchodě ( vysoká cla, dovozní přirážky atp. / protekcionismu / licencování a koningentace některého druhu zboží nebo teritoriaální / nejstota v oblasti měn, platebníxh styků, atd ...


- Nejdůležitější výměnné a vázané operace :

1) Kompensace ( nyní již méně )

2) Bartery ( rozsáhlé kompensace )

3) Reciprocity ( Slouží zejména ke zvýšení objemu důchodů na objemy stanovené kontingenty )

4) Junktimy ( Vyzba vývozu zboží na dovoz zboží druhého )

5) Reexporty ( Opětovný vývoz dovezeného zboží )

6) Leasing ( Metoda financování investic, velmi rožšířená, je to zvláštní typ nájmu, kdy si uživatel za určité poplatky najímá věc ke svému užití, aby buď po určité době přešla v jeho majetek, nebo aby si mohl najmout další věc - typy leasingu jsou rozličné ).


- Cla a celní řízení :

Ačkoli by se mohlo zdát, že v důsledku integrace evropského, ale i světového obchodu, by měla úloha cel klesat, zachovává se tato historická ekonomická metoda určitou důležitost.Clo je zuvláštní forma daně udělená na výrobky jenž přechází hraniční pásmo z jedné země do druhé, je důležitým přijmem do státního rozpočtu i cenotvornou složkou.Převládá clo dovozní.Jednotlivé celní sazby ( zpravidla procenta z hodnoty boží ) jsou vyhlašovány v celním sazebníku.


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony

Funkce obchodního podniku

1) Přeměna výrobního sortimentu v obchodní a zajištění přiměřeného množství.

2) Překonání rozdílu mezi časem výroby a časem spotřeby.

3) Překonání rozdílu mezi místem výroby a místem spotřeby a prodejny potřebném místě.

4) Zajišťování kvality zboží.

5) Ovlivňování poptávky.

6) Zajišťování racionálních zásobovacích cest.

7) Zajišťování vlastní platební způsobilosti.


- Zahraniční obchod :

Zahraniční obchod jsou vztahy ve spotřebě v zahraničí.


- Důvody pro vznik zahraničního obchodu :

1) Přírodní podmínky ( rozdílná vybavenost státu )

2) Orientace na to, k čemu má stát nejlepší podmínky = odlišnost nákladů

3) Získání volně směnitelné měny

4) Odlišnost kvalifikaci a schopnosti ekonomicky kvalifikovaného obyvatelstva


- Důvody odlišnosti nákladu :

1) Cena pracovní síly

2) Cena energie

3) Efektivnost pracovníků

4) Vzdálenost přírodních zdrojů

5) Nároky na ekologii

6) Daně, clo


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty

Maturitní otázka číslo 24 - ekonomie

Téma :
Obchodní podniky a jejich činnosti

- Obchodní podniky :
Obchodní podnik je založen za účelem nákupu a následném prodeji.Může mít libovolnou formu podnikání.

- Členění :
1) Podle činnosti a postavení v distribučním řetězci :
a) Maloobchod : Prodej zboží konečnému spotřebiteli
b) Velkoobchod : Zajišťují zásobování maloobchodních stravovacích zařízení.
c) Zahraniční obchod : Zajišťuje export a import spotřebního zboží a ostatních produktů.
d) Cestovní ruch, pohostinství a ubytování.

2) Podle sortimentu a provozu :
a) Potravinářské
b) Nepotravinářské
c) Obchodní domy
d) Prodej pohonných hmot
e) Zásilkový obchod
f) Leasingové o. p.

Vnější obchodní a měnová politika

- regulace toků přes hranice, a to:

- vnější obchodní (toky zboží)

- vnější měnová (kapitálové trhy)

Konečné cíle

- ovlivnit Y, zaměstnanost

- cenová úroveň

Bezprostřední cíle

- ovlivnění měnového kurzu

- ovlivnění platební bilance

Nástroje VOMPY

a) přímé (administrativní)

- kvóty (kolik se smí vyvést, dovést)

- tarify (daň zdražující dovoz, vývoz à clo)

- vývozní subvence (když vyvezeš, dostaneš příspěvek)

- ovlivnění měnového kurzu (snížení měnového kurzu à naše zboží levné)

- neviditelné překážky (něco nesplňuje hygienické, etické normy; kulturní památky nelze vyvést)

Kapitola 39 – Protekcionizmus a volný obchod

Nabídková a poptávková analýza obchodu a cla

à Nabídkově poptávková analýza pro případ jediného obchodovaného statku
OBR. STR. 921

Cla a kvóty OBR. STR. 924

Vyměřování cel a kvót je už po staletí jedním z hl. nástrojů, kt. vlády používají ke zvyšování příjmů a k ovlivňování rozvoje jednotlivých odvětví.

Prohibitivní clo

§ je vyšší než rozdíl mezi naší a světovou cenou

§ vylučuje jakékoli dovozy

Neprohibitivní clo

§ obchod poškozuje, ale neumrtvuje

§ má tendenci zvýšit cenu, snížit spotřebované a dovážené množství a zvýšit domácí výrobu

Kvóty

§ mají stejný kvalitativní účinek jako cla

§ prohib. kvótou (zákazem všech Im) se dosáhne stejného výsledku jako clem

§ přináší zisk ze vzniklých cen. rozdílů pro dovozce, kt. získali povolení k dovozu

§ clo však přináší státu důchod (vyrovnání části újmy, kt. utrpí zákazníci v dovážející zemi (lze snížit ostatní daně)

§ clo je obvykle považováno za menší zlo

Při existenci obchodu budou firmy nakupovat tam, kde jsou statky levnější, a prodávat tam, kde jsou dražší.

Jak budou evropské oděvy pronikat na americký trh, budou se američtí výrobci oděvů setkávat s nižšími cenami a dosahovat menší zisky a postupně uzavřou své provozy. Až se vše přizpůsobí MO, cenové relace v Americe a Evropě se vyrovnají. Přesnou úroveň cen nelze bez dalších informací cen zjistit – bude se nacházet někde mezi evropským a americkým cen. poměrem.

Navíc se změní rozsah výr. aktivit. Amerika stáhla zdroje z oděvního průmyslu a investovala do výroby potravin, zatímco v Evropě se zúžil zeměděl. sektor a rozšířila se její oděvní výroba.


à Ekonomický přínos z obchodu
Přínos z obchodu můžeme nejsnadněji zjistit tak, že vypočítáme vliv obchodu na reál. mzdu pracovníka (ta se měří množstvím SaS, kt. si pracovník může koupit za hod. plat).


Jestliže se uvolní obchod a každá země se přitom zaměří na svou oblast komparativní výhody, všichni si polepší. Pracovníci v každé zemi mohou získat větší množství spotřebních statků za stejné množství práce, pokud se lidé specializují v oblasti komparativní výhody a směňují svou vlastní produkci za statky, v nichž mají relativní výhodu. Když se otevřou hranice MO, zvyšuje se ND v každé jednotlivé obchodující zemi.


à Účinek cel a kvót
Clo = daň vyměřovaná na dovozy

Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů


Prohibitivní clo/kvóta (bránící veškerému ZO) jednoznačně zemi škodí.

Hosp. protekcionizmus (země omezuje dovozu, aby chránila domácí zboží) snižuje důchody.

Nevhodně stanovené clo/kvóta nejenže nepomůže spotřebitelům v zemi, ale navíc sníží jejich reálné důchody, protože zdražuje dovozy a snižuje produktivitu SE.

Neoklasický model růstu

Přirozenou mírou růstu se v neoklas. modelu rozumí roční % růst LS vyjádřený v “efektivních jednotkách”; podmínkou proporcionálního růstu je, že Y a K musí růst tímtéž přirozeným tempem.

Rovnice proporcionálního růstu:

0,10 = 0,03 * 1/3

0,03 – roční růst g o 3 %

K/Q = 1/3



Kapitola 38 – Mezinárodní obchod a teorie komparativní výhody

MO je důležitý hlavně proto, že rozšiřuje spotřební možnosti země. Obchod umožňuje zemi spotřebovávat více statků, než kdyby se uzavřely hranice produktům z jiných zemí. Specializací na odvětví s relativně nejvyšší produktivitou se může v každé zemi nakonec spotřebovat více, než by byla s to sama vyrobit.


A/ EK. PODSTATA MEZINÁRODNÍHO OBCHODU

Pro MO je důležitý stupeň otevřenosti EKO. EKO je otevřená v míře, v jaké směňuje SaS a výr. faktory s ostatním světem. Užitečným ukazatelem pro měření otevřenosti je také podíl Ex nebo Im dané země na jejím GNP.

Amerika má absolutní výhodu u obou statků

- může je vyrobit s větší absolutní efektivností než Evropa. Má komparativní výhodu v potravinách, zatímco Evropa má komparativní výhodu ve výrobě oděvů, protože v Americe jsou potraviny relativně levné, zatímco v Evropě je zase relativně méně nákladná výroba oděvů.


Neexistuje-li MO: reálná mzda amerického dělníka je jedna jednotka potravin nebo 1/2 jednotky oděvů. Evropský dělník dostane za 1 hodinu práce pouze 1/3 jednotky potravin nebo 1/4 jednotky oděvů. V Americe budou oděvy dvakrát dražší než potraviny a v Evropě budou oděvy dražší 4/3 krát než potraviny.


Existuje-li MO: předpokládáme, že dopravní náklady jsou nulové a neexistují cla. Oděvy jsou relativně dražší v Americe a potraviny zase v Evropě. Firmy pak budou nakupovat tam, kde jsou statky levnější, a prodávat tam, kde jsou dražší. Nakonec se cenové relace oděvů a potravin v Americe a v Evropě vyrovnají na úrovni někde mezi 1/2 a 3/4.


Ekonomický přínos z obchodu:

Amerika má prospěch z toho, že dovážené oděvy jsou levnější než oděvy vyráběné doma… Tento přínos zjistíme tak, že vypočítáme vliv obchodu na reálnou mzdu pracovníků (měří se množstvím statků a služeb, které si pracovník může koupit za jednohodinovou mzdu). Pracovník kupuje 1 jednotku potravin a 1 jednotku oděvů: bez MO by tento soubor statků v Americe stál 3 hod práce a v Evropě 7 hod práce. Po zavedení MO je cena oděvů 3 dolary za jednotku a potravin 2 dolary za jednotku – americký pracovník musí pracovat na dále jednu hodinu, aby si mohl koupit jednotku potravin. Při cenovém poměru 2 ku 3 však americký pracovník musí pracovat pouze 1,5 hod, aby si mohl koupit jednu jednotku evropských oděvů. Daný soubor statků stojí marického pracovníka v podmínkách MO 2,5 hod práce, tzn. Že reálná mzda amerického pracovníka vzrostla o 162/3 %. Evropský pracovník bude nadále v MO vydávat na jednotku oděvů 4 hod práce, protože oděvy se vyrábějí doma. Aby získal jednotku potravin, bude nyní stačit, aby vyrobil pouze 2/3 oděvů (což vyžaduje 2/3 x 4 hod práce), a ty pak směnil za 1 jednotku amerických potravin. Úhrn evropské práce, kterou je třeba vynaložit na získání daného souboru statků, je pak 4 + 22/3 = 62/3 hod, což představuje růst reálné mzdy zhruba o 5 % oproti situaci bez MO.


Clo = daň vyměřovaná na dovozy.

Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů.

Prohibitivní clo nebo kvóta (tj. taková opatření, která jsou natolik přísná, že zabrání veškerému zahraničními obchodu) jednoznačně zemi škodí. Hospodářský protekcionismus (země omezuje dovozy, aby chránila domácí odvětví) snižuje důchody.

Dodatek: Přístup racionálních očekávání

Ranná Pk:

substituční vztah mezi inflací a U.

na x míra U v %.

na z celková inflace v %.

pohybem dolevy (snižováním nezam.) se zvyšuje míra růsru cen.

neboli míra ifnlace = míra růstu mezd – míra růstu produktivity práce


Posuny Pk:

je nutno rozlišovat mezi skutečnou a setrvačnou inflací (ta však na inflační překvapení reaguje)

historie ukazuje na hlavní vadu ranné Pk = vztah I a U zůstává stabilní jen tak dloluho, dokud se nezmění setrvačná nebo očekávaná míra inflace (jinak se krátkodobá Pk posune).




Mezinárodní obchod a teorie komparativní výhody


Mezinárodní obchod rozšiřuje spotřební možnosti země; umožňuje zemi spotřebovávat více statků, než kdyby se uzavřely hranice produktům z jiných zemí. Specializací na odvětví s relativně nejvyšší produktivitou se může v každé zemi nakonec spotřebovat více, než by byla sama s to vyrobit. Obchodní restrikce svět nutí, aby byl pod svou hranicí produkčních možností.

Dva rozdíly s ekonomikou jednotlivých zemí: diskriminace a rozdílné měny.


Ekonomická podstata mezinárodního obchodu


Pro mezinárodní obchod je důležitý stupeň otevřenosti ekonomiky (tj. v jaké míře směňuje statky, služby nebo výrobní faktory s ostatním světem. Lze použít i podíl dovozů a vývozů na GNP.

K. Bankovnictví a nabídka peněz

Bankovnictví jako obchod
- Finanční zprostředkovatelé jsou instituce jako např. banky, pojišťovací společnosti, asociace zabývající se úsporami a půjčkami…
- Finanční nástroje – A a P (šekové účty, úsporové účty, pojistky na roční rentabilitu, vkladové certifikáty, životní pojistky…)
- FI převádějí peněžní fondy od věřitelů k dlužníkům.
- z MAE hlediska jsou nejdůležitějším nástrojem bankovní peníze (šekové účty)
- KB mají přinášet vlastníkům zisk (jejich účetní rozvaha obsahuje na straně A navíc Rezervy = fond nebo A, které má banka v hotovosti nebo u CB)

- Banky vznikly ze zlatnických firem v Anglii - nejdříve úschova zlata (pomocí stvrzenek + anonymita zlata).
- Bankovní systém se 100% rezervou má nulový vliv na peníze, výdaje a ceny, protože nemění celkové M; bankéři přišli brzy na to, že nepotřebují 100% hotovost (lidé ukládají zatímco jiní vybírají).
- rezervy zákonně určeny na 10% svých šekových vkladů (povinně jsou stanoveny na každý typ vkladů, a to nezávisle na skutečné potřebě hotovosti či druhu fin. instituce, která vklady přijímá; jsou stanoveny tak vysoko proto, aby pomohly CB kontrolovat nabídku peněz).

Proces generování vkladů

bankovní penízebanky přeměňují rezervy v bankovní peníze ve dvou krocích:
x Fed rozhodne o výši rezerv bankovního systému
x bankovní systém považuje tyto rezervy za vstup a přeměňuje je
v mnohem větší množství BP (oběživo + BP = M1 - “mnohonás.
expanze bankovních vkladů”

20. Vnější ekonomická rovnováha. Zahraniční ekonomická politika

Platební a obchodní bilance:

Obchodní bilance - Část platební bilance země, která zachycuje zbožové dovozy a vývozy. Jestliže se uvažuje i zboží neviditelné a služby, pak se souhrnný účet vývozů a dovozů statků a služeb nazývá bilancí běžného účtu.

Platební bilance ( bilance mezinárodních plateb) - Bilance zachycující všechny transakce určité země se zbytkem světa za určité období. Zahrnuje koupě a prodeje statků a služeb, dary vládní transakce a pohyby kapitálu.

Účty platební bilance - platební bilance je rozdělena do čtyř částí. Dělí se na běžný účet, kapitálový účet, statistická diskrepance a úřední vyrovnání.

Pasiva a aktiva -vývozy patři mezi kreditní položky a dovoz mezi debetní. Je-li zkoumaná položka podobná položkám našeho vývozu a přináší nám více zahraničních měn, nazýváme tuto položku vývozu kreditní. Podobá-li se spíše položkám našeho dovozu a odčerpává nám zahraniční měny, nazveme ji debetní.

Bilance běžného účtu - je zaměřen na celkové vývozy a dovozy statků a služeb. Jinak řečeno jedná se o obchodní bilance plus obchod služeb.

Kapitálový účet - jedná se zde o pohyb kapitálu. Jedná se o půjčky, které soukromé osoby nebo vlády poskytují soukromým osobám nebo vládám v zahraničí, nebo je od nich sami získávají. Statistické diskrepance jsou čisté zůstatky všech nepochycených transakcí.

Úřední vyrovnání - jsou kompenzační toky, to jest fondy, které jsou zřizovány za účelem vyrovnání deficitu ve statistických diskrepancích.

Multiplikátor otevřené ekonomiky:

Mezní sklon k dovozu je přírůstek dovozů odpovídající přírůstku GNP o jeden dolar.


Multiplikátor otevřené ekonomiky:

Multiplikační efekt otevřené ekonomiky je poněkud nižší než multiplikační efekt uzavřené ekonomiky, protože v otevřené ekonomice část přírůstku důchodu uniká do zahraničí, to jest do výdajů na dovozy. mult. = 1 / (mps+mpm). Rozbor multiplikátoru otevřené ekonomiky lze také aplikovat na města a venkov. Tento únik části důchodu do výdajů na dovozy mění sklon výdajové přímky.


Mezinárodní obchod a měnové kurzy:

Pokud ostatní výdajové položky nevyváží pokles čistých vývozů, bude mít tento pokles kontraktivní účinky na ekonomiku. Tato změna je přibližně ekvivalentní poklesu vládních nákupů o stejnou částku. Jestliže roste kurz měny, říkáme, že dochází k zhodnocování měny. V důsledku zhodnocování měny se snižuje konkurenceschopnost vývozů dané země. Zhodnocení měny poved k poklesu čistých vývozů a tento pokles bude mít tendenci snížit agregátní poptávku a produkt. Jestliže klesá kurz měny dochází k znehodnocování dané měny a to vede ke zvýšení reálných čistých vývozů země a ke zvýšení agregátní poptávky a produktu.

Měnové kurzy - měnový kurz představuje cenu cizí měny vyjádřenou v peněžních jednotkách naší země. Měnové kurzy jsou důležité, protože naše země musí od jiných zemí nakupovat výrobky v jejich měně.

Určení měnových kurzů - výši měnového kurzu určuje rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po zahraniční měně. Dochází-li k poklesu měnového kurzu dané země vůči kurzu jiné země, říkáme, že se daná měna znehodnotila, zatímco cizí měna se zhodnotila. Při snížení oficiálního měnového kurzu země říkáme, že měna devalvovala, zatímco zvýšení oficiálního kurzu se nazývá revalvací.

Teorie komparativních výhod:

Zásada komparativní výhody tvrdí, že každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady, naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady. Teorie zvaná zásada komparativní výhody tvrdí, že země bude obchodovat se světem, i když je absolutně efektivnější nebo méně efektivní ve výrobě všech statků. Je dokázáno, že i když dvě země jsou schopné vyrábět vše, je pro ně výhodnější soustřeďovat se na výrobu komodity v jejíž výrobě mají komparativní výhodu. To znamená, že daná země by se měla soustřeďovat na statek, v jehož výrobě je absolutně efektivnější než druhá země. Potom bude jedna země vyvážet statek, v jehož výrobě je absolutně efektivnější, aby získala prostředky na dovoz statku, v jehož výrobě není efektivní.


Ekonomický přínos z obchodu:

Přínos z obchodu můžeme nejsnadněji zjisti tak, že vypočítáme vliv obchodu na reálnou mzdu pracovníků. Reálná mzda pracovníků se měří množstvím statků a služeb, které si pracovník může koupit za hodinový plat. Při výhodném mezinárodním obchodu se v zúčastněných zemích zvyšuje reálná mzda, protože se zboží stává levnější. Jestliže se uvolní obchod a každá země se zaměří na svou oblast komparativní výhody, všichni si polepší. Pracovníci v každé zemi si budou moci koupit větší množství spotřebních statků za stejné množství práce, pokud se lidé specializují v oblasti komparativní výhody a směňují svou vlastní produkci za statky, v nichž mají relativní nevýhodu. Když se otevřou hranice obchodu, zvyšuje se národní důchod v každé jednotlivé obchodující zemi.

Přispěly k tomu tyto skutečnosti:

· Malovýroba se změnila ve velkovýrobu, uskutečňovanou ve velkých podnicích specializovaných na úzký druh výrobků. Tyto podniky vyrábějí pro stále větší okruh spotřebitelů, kteří se mnohdy nacházejí za hranicemi státu, kde výrobek vznikl. Obchod dnes zprostředkovává směnu na ohromné vzdálenosti a stal se do jisté míry mezinárodním.

· Objem směny zprostředkované obchodem je dnes mnohonásobně vyšší než v minulosti, protože velkovýroba produkuje velké množství výrobků, které se téměř všechny směňují. Předmětem směny zprostředkované obchodem jsou kromě výrobků např. i nemovitosti nehmotné výtvory, služby.

· Rozvojem dopravy a spojů se obchod velmi zrychlil

· Předmětem směny zprostředkované obchodem jsou i složitá technická zařízení.

· Zákazník je dnes daleko náročnější a nekoupí vše. Má individuální přání. Obchod musí tato individuální přání odhadovat a snažit se zákazníkovi vyjít vstříc.


Z uvedených vyplývá, že dnešní společnost by bez obchodu a jeho dobré spolupráce s výrobou nemohla existovat a zanikla by.


Členění obchodu – Obchod dnes tvoří významnou složku národního hospodářství a zahrnuje různorodé

činnosti.

Můžeme ho členit z různých hledisek:

1) Podle jeho územního zaměření rozeznáváme:

· Obchod vnitřní

· Obchod zahraniční


2) Podle ekonomického určení:

· Obchod se spotřebitelskými předměty

· Obchod s kapitálovými statky


3) Podle funkce, kterou v oběhu zboží plní

· Velkoobchod

· Maloobchod


Funkce velkoobchodu a maloobchodu

Základní úkol obchodu, tj. zprostředkovávat směnu, je platný pro každou jeho dílčí složku. Konkrétní obsah jednotlivých obchodních činností se liší podle toho, jde-li o obchod vnitřní nebo zahraniční.


Úkol velkoobchodu – Velkoobchod má na jedné straně vztah k výrobním podnikům, od nichž ve velkém

kupuje výrobky, na druhé straně k maloobchodu nebo k jiným výrobním podnikům, jimž toto zboží prodává. Maloobchodní jednotky jsou ve srovnání s výrobními podniky malé, je jich mnoho, protože musí být blízko spotřebitele, zvláště, jde-li o zboží časté poptávky. Nabízejí spotřebitelům mnoho druhů zboží, které bylo vyrobeno ve velkém počtu výrobních podniků. Proto hlavním úkolem velkoobchodu je přeměňovat úzký výrobní sortiment v široký sortiment spotřebitelský a ten dodávat do maloobchodu. Tato činnost se uskutečňuje ve velkoobchodních skladech, kde se vytvářejí i potřebné zásoby k zajištění plynulého zásobování maloobchodu. Maloobchod se tak může rychle přizpůsobovat změnám ve spotřebitelské poptávce.

Vznik obchodu a jeho význam

Příčiny vzniku obchodu – Obchod jako lidská činnost existuje od pradávna. Souvisí s dělbou práce a rozvoje

směny. Vznikem peněz směna nabyla podoby koupě a prodeje. Peníze velmi napomohly jejímu rozvoji, protože umožnily časově a prostorově prodej a koupi oddělit. I když směna měla stále místní charakter, začala se soustřeďovat do určitých míst (tržišť). Postupně se zde začalo obchodovat i s výrobky, které nebylo možné v daném místě vyrobit, které přiváželi kupci z jiných zemí. Do směny tak postupně vstoupil kupec, předchůdce obchodníka, jako zprostředkovatel. Výrobcům pomáhal nacházet nové zákazníky. Spotřebitelům objevoval nové výrobky a tím přispíval k lepšímu uspokojování jejich potřeb. Z uvedeného vyplívá, že obchod jako zprostředkovatel mezi výrobou a spotřebou vznikl na určitém stupni rozvoje dělby práce z potřeby pomáhat rozvoji směny.


Význam obchodu v dnešním světě – I když obecný úkol obchodu jako zprostředkovatele mezi výrobou a

spotřebou zůstává v dnešní společnosti stále platný, konkrétní obsah této činnosti a její význam pro společnost se výrazně změnil.

Uzavření kupní smlouvy

– prvním krokem při uzavírání kupní smlouvy je zaslání nabídky potenciálnímu zákazníkovi. Než tuto nabídku odešleme, je nutné získat o zákazníkovi určité informace. Zjišťujeme bonitu zákazníka, tj. výši zákazníka, kapitálu, platební morálku, možnost získat úvěr, obchodní pověst.


Nabídka – tedy působí jako přímí propagační prostředek, jehož činnost si nabízející musí uvědomovat. Každá nabídka je pro prodávajícího závazná.


Dohodnutí podmínek obchodu – při uzavírání kupní smlouvy je důležité, aby se partneři dohodli na podstatných záležitostech, ke kterým patří cena, dodací a platební podmínky.


Cena – je důležitou náležitostí kupní smlouvy. Její stanovení závisí na mnoha okolnostech.

Dodací podmínky – se vyjadřují tzv. dodací paritou, tvoří nedílnou součást každé kupní smlouvy,
protože určují přesně práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího při dodání zboží.

Platební podmínky – jsou jednou z nejdůležitějších náležitostí kupní smlouvy. Prodávající se snaží prosadit takovou platební podmínku, která mu zaručuje, že kupující zboží převezme a zaplatí. Kupující chce mít jistotu, že prodávající splní své závazky z kupní smlouvy.

Určení platebních podmínek je zejména určenu:
1) Druhem zboží
2) Situací na trhu
3) Vzájemnými vztahy partnerů

Příprava dovozního obchodu

Importní marketing (rozbor trhu) – jestliže podnikatel po rozboru situace na tuzemském trhu zjistí, že určité zboží chybí nebo jeho sortiment je nedostatečný, rozhodne se toto zboží dovézt ze zahraničí. Může se přitom rozhodnout pro dovoz přímý nebo dovoz nepřímý, tj. provedený přes specializovanou dovozní organizaci.


Uzavření kupní smlouvy

Poptávka – je obvykle první písemností při dovozech. Obsah poptávky je obdobný jako obsah kupní smlouvy.

Kupující v poptávce požaduje zaslání vzorků, prospektů, technických výkresů apod. Prodávající reaguje na poptávku nabídku.

Objednávka – je-li kontakt mezi prodávajícím a kupujícím již dlouhodobý, bývá objednávka prvním dokladem, na jehož základě je uzavírána kupní smlouva. Objednávka musí obsahovat všechny náležitosti kupní smlouvy. Závazným potvrzením objednávky ze strany prodávajícího vzniká kupní smlouva.


Financování dovozu – většinou zahrnuje dobu od zaplacení zboží vývozci až po získání finančních prostředků jeho prodejem v tuzemsku. Proto může dovozce, pokud nemá dostatečné vlastní prostředky, použít:
1) Dodavatelský úvěr
2) Bankovní úvěr
3) Leasing

Plnění kupní smlouvy – Povinností kupujícího, která je pro něj vyplívá z kupní smlouvy, je zboží převzít a zaplatit. Další povinností kupujícího je obstarat dovozní povolení (pokud je v zemi dovozu nutné) a zařídit proclení včetně zaplacení dovozního cla. Při přejímce zboží musí dovozce zboží zkontrolovat a v případě, že je zásilka poškozena, musí nechat dopravcem potvrdit zjištěné závady na zboží, aby mohl u pojišťovny uplatnit náhradu za vzniklou škodu.


Placení – Platby v zahraničním obchodě probíhají zpravidla bezhotovostní formou prostřednictvím bank.

(DEVIZI)

Rozlišujeme dvě formy dovozu -

1) Přímý dovoz – představuje přímé obchodní spojení mezi zahraničním výrobcem a tuzemským spotřebitelem bez použití obchodních mezičlánků, tj. prostředníků.

2) Nepřímý dovoz – tuzemský dovozce nakupuje pro tuzemského výrobce v zahraničí suroviny.


Reexport – reexportéři nakupují zboží v cizině a prodávají ho do třetí země.


Reexport může být -
1) Přímý – reexportér koupí zboží v cizí zemi, prodá ho a dá přepravit do jiné cizí země, aniž by zásilka vstoupila do země reexportéra.
2) Nepřímý – reexportér doveze v zahraničí nakoupené zboží do své země a odtud je vyveze do jiné země.


Dovozní (importní) obchody – To co je pro tuzemského vývozce exportním obchodním případem, představuje pro zahraničního importéra dovozní obchodní případ, a opačně. Každá dovozní obchodní operace je proto zároveň pro druhou stranu vývozní operací. Z toho tedy vyplívá, že průběh dovozního případu se obchodně odvíjí jako vývoz. Proto také u dovozců je nutno počítat s tím, že pro jejich úspěšnou realizaci je nutno mít velké množství odborných znalostí a zkušeností.

Dovozní obchod má tyto fáze –
1) Příprava dovozního obchodu: importní marketing, volba partnera
2) Uzavření kupní smlouvy: poptávka, objednávka, financ dovozu
3) Plnění kupní smlouvy: převzetí zboží, placení

OBSAH NABÍDKY :

ð druh a kvalita zboží

ð množství zboží

ð dodací lhůta

ð cena

ð dodací podmínky

ð platební podmínky

ð platnost nabídky

ð všeobecné prodejní podmínky


DOHODNUTÍ PODMÍNEK OBCHODU

ð při uzavírání je důležité, aby se partneři dohodli na podstatných náležitostech, ke kterým patří :


CENA è závisí na mnoha okolnostech

ð na situaci na trhu (jaká je úroveň cen konkurence)

ð na druhu a jakosti zboží (prvotřídní jakost zvyšují cenu zboží)

ð na množství objednaného zboží (více zboží, nižší cena a naopak)

ð na stavu nabídky a poptávky na trhu

ð na dodacích podmínkách

ð na platebních podmínkách