Formy velkoobchodní činnosti

Většinu velkoobchodních zařízení tvoří velkoobchodníci – zprostředkovatelé mezi výrobci a maloobchodním nebo průmyslovým sektorem.


Formy činností velkoobchodníků:


1) Zprostředkovatelská forma – nezadržuje žádné zásoby, shromažďuje objednávky od odběratelů a

předává je výrobcům a dodavatelům – přímá zásilka zboží.

2) Zásilková forma – katalogy a propagační literatura, možnost vybrat zboží podle přání a objednat je

písemnou formou.

3) Regálová forma – zprostředkovatel dodá obchodu stojany, naplní je zbožím, maloobchodník platí

smluvní cenu za prodané zboží.

4) Samoobslužná forma – tzv. „zaplať a odvez“ (cash carry), velký výběr zboží, platba v hotovosti

nebo šekem.

5) Prodejní forma – v prodejní kanceláři jsou vystaveny výrobky podniku, nejsou zde zásoby

6) Kompilátorská forma – (kompilace = práce vzniklá sestavením různorodých prvků) shromažďování

zboží, balení do krabic nebo konzervace, dodávka do maloobchodů.


Pracovní činnost a operace ve velkoobchodě

Provoz ve skladu musí být organizován, aby proces skladování včetně příjmu, ukládání, přípravě k expedice, vlastní expedici a rozvoz zboží tvořil ucelený řetěz. Proces musí proběhnout s nejmenšími ztrátami na zboží a s nejvyššími úsporami lidské práce.

Členění velkoobchodních skladů:

2) Z hlediska funkce v zásobovacím systému:

a) Nákupní – soustřeďování zboží od výrobců a jeho následné odeslání prodejci

b) Rozdělovací a třídící – třídí se zde velké zásilky pro maloobchod

c) Pro sezónní a dlouhodobé skladování

d) Obchodní – základní funkcí kromě skladování je i změna sortimentu

e) Odbytové – umístěny u výroby, jeden výrobce mnoho odběratelů

f) Veřejné a nájemné – skladování zboží pro zákazníka

g) Tranzitní – v místech velké překládky zboží (přístavy, nádraží…)

h) Konsignační – odběratel zřizuje u dodavatele, odebírá dle spotřeby a platí

v časovém odstupu.


3) Z hlediska sortimentu: a) Sortimentální – pro jednu skupinu zboží

b) Univerzální – pro větší sortiment zboží

c) Úzce specializované – pro části sortimentu


4) Podle stupně mechanizace:

a) Automatizované – část pohybu zboží je zajištěna automaticky

b) Plně automatizované – téměř všechny nebo všechny manipulační procesy jsou

automatizované

c) Mechanizované – mech. Prostředky netvoří celek a řeší pouze část pohybu

d) Vysoce mechanizované – progresivní technologie, s prvky automatizace při

příjmu, skladování, vyskladňování spolupracuje

člověk

e) Sklady ruční

Velkoobchod

Význam a základní funkce velkoobchodu:

1) Zásobuje maloobchodní síť, překonává časový rozpor mezi výrobou a spotřebou.

2) Vyrovnává rytmus výroby s rytmem dodávek zboží do maloobchodní sítě, soustředění a skladování zásob ve velkoobchodních skladech.

3) Zlevňuje přiblížení zboží místu spotřeby

4) Vykonává a řídí řadu operací, které jsou přímým pokračováním výroby zboží – přesun zboží z výroby do skladu. Vnitřní přeprava, manipulace, přeprava do maloobchodu

5) Přetváří úzký výrobní sortiment na sortiment spotřební, kompletování zásilek, příprava sortimentu k expedici, dohotovení zboží (dozrávání ovoce)

6) Propagace zboží např. na výstavách a veletrzích.


Členění velkoobchodních skladů:

1) Z hlediska výstavby: a) Sklady otevřené – oplocená plocha s úpravou podkladu. Dobré

přístupové podmínky.

b) Polootevřené – Zastřešená plocha bez bočních stěn

c) Uzavřené – Chrání výrobky proti všem atmosférickým vlivům

d) Výškové – Uzavřené sklady s výškou do 8m

e) Halové –

f) Etážové –

Úkol maloobchodu

– Jeho hlavním úkolem je tudíž uspokojení poptávky obyvatelstva po zboží. Tato činnost

se uskutečňuje v maloobchodních jednotkách. Základní maloobchodní jednotkou je prodejna. Ve velkoobchodě i maloobchodě se uskutečňují tyto hlavní skupiny činností:

1) Nákup zboží

2) Udržování přiměřených zásob zboží

3) Prodej zboží

4) Průzkum trhu


Zásady obchodní činnosti

K zásadám úspěšného obchodního podnikání patří:

1) Zásada služby – Obchod nevznikl, aby sloužil obchodníkovi, ale je službou lidem. Jeho smysl a

lidské poslání spočívá v hledání cest, jak pomoci svému zákazníkovi k dobrému a

levnému zboží.

2) Zásada poctivosti – Obchod není živ ze šizení zákazníků, ale odměny za poskytovanou službu. Tuto

odměnu představuje rozdíl v ceně, za kterou jednotku zboží kupuje a prodává.

3) Zásada růstu – Každý obchodník by se měl snažit svou činnost rozšiřovat jednak na další území (tj.

získávat další zákazníky). Jednak na poskytování dalších služeb. Z toho vyplívá, že

dosažený zisk by měl především znovu vkládat do rozvoje své obchodní základny.


Příkladem dodržování uvedených zásad je u nás tradičně firma BAŤA, která si postupně budovala i svou obchodní síť. Její prodejny nebyly nijak přepychové, aly vyznačovaly se čistotou, přehledným uložením poměrně levného zboží, ochotou a čestností prodavačů. Firma velmi rychle rozšiřovala své prodejny i do zahraničí.

Můžeme ho členit z různých hledisek:

1) Podle jeho územního zaměření rozeznáváme:

· Obchod vnitřní

· Obchod zahraniční


2) Podle ekonomického určení:

· Obchod se spotřebitelskými předměty

· Obchod s kapitálovými statky


3) Podle funkce, kterou v oběhu zboží plní

· Velkoobchod

· Maloobchod


Funkce velkoobchodu a maloobchodu

Základní úkol obchodu, tj. zprostředkovávat směnu, je platný pro každou jeho dílčí složku. Konkrétní obsah jednotlivých obchodních činností se liší podle toho, jde-li o obchod vnitřní nebo zahraniční.


Úkol velkoobchodu – Velkoobchod má na jedné straně vztah k výrobním podnikům, od nichž ve velkém

kupuje výrobky, na druhé straně k maloobchodu nebo k jiným výrobním podnikům, jimž toto zboží prodává. Maloobchodní jednotky jsou ve srovnání s výrobními podniky malé, je jich mnoho, protože musí být blízko spotřebitele, zvláště, jde-li o zboží časté poptávky. Nabízejí spotřebitelům mnoho druhů zboží, které bylo vyrobeno ve velkém počtu výrobních podniků. Proto hlavním úkolem velkoobchodu je přeměňovat úzký výrobní sortiment v široký sortiment spotřebitelský a ten dodávat do maloobchodu. Tato činnost se uskutečňuje ve velkoobchodních skladech, kde se vytvářejí i potřebné zásoby k zajištění plynulého zásobování maloobchodu. Maloobchod se tak může rychle přizpůsobovat změnám ve spotřebitelské poptávce.

Charakteristiky:

1) Vliv privatizace a růstu soukromého sektoru

2) Rychlý růst obchodu a jeho podílu na celkové zaměstnanosti

3) Nízká mzda proti EU

4) Pružnost trhu práce

5) Vliv liberalizace a deregulace ekonomiky


1. CHARAKTERISTIKY PRÁCE V OBCHODĚ

· velké rozpětí činností

· specifika jednotlivých činností - každá činnost jiná specifika


Členění činností v obchodní firmě:

- velkoobchodní

- maloobchodní

- v restauracích

- v doprovodných službách

- v řízení a správě obchodní firmy

Prognóza do 2003

Růst podílu Top 10 se bude zvyšovat z dnešních 50 na 65 %
Pokles podílu nezáviského obchodu na 30%
Polarizace českého trhu
- velké obchodní firmy – top 10

- relativně malé nezávislé společnosti

ustálení počtu větších hypermarketů (zhruba 40)
další intenzivní výstavba menších hypermarketů
celkový počet hypermarketů dosáhne až 130
hlavní prioritou zůstanou konkurenční ceny
rostoucí důraz na úroveň managementu, efektivitu provozu i péči o celkovou kvalitu (vč. Problematiky čerstvého zboží)
důraz na MO značky
růst elektronického obchodu

Top 50 dodavatelů potravin

v rámci Top 50 dodavatelů mají sortimentní skupiny značně odlišnou váhu. Největšího obratu dosahují sortiment tabákových výrobků, alkoholických nápojů, cukrovinek a masných výrobků
6 z Top 10 českých dod. patří do mezinárodní skupiny. Na 1. místě se stejně jako v celosvětovém pořadí umístil Philip Morris, dále mezi top 10: Proctor & Gamble, Nestlé čokoládovny,

Členění specializovaného VO

Regálový VO (nepotraviny, forma vertikální kooperace, maloobchodník na riziko velkoobchodníka prodává ve vymezené části prodejny zboží velkoodběrateli
Prodejní sklady (sklady paliv, stavebnin, hutních výr. řeziva
Pojízdný velkoobchodník – prodej maloobchodníkům přímo z dodávkového automobilu – např. prodej květin v Holandsku)

Maloobchod
Einzelhandel, Retail trade, Commerce de de’tail

MO dnes poskytuje 7 – 12% všech pracovních příležitostí v NH


MO – zahrnuje nákup od VO nebo výrobce a jeho prodej bez dalšího zpracování konečnému spotřebiteli


Realizace MO
V síti prodejen
Mimo síť prodejen

MO síť

Stálá
Doplňková – na okraji měst – Večerka
Stacionární
Ambulantní

Velkoobchod

= podnik nakupující zboží ve velkém, a ve velkém prodávající maloobchodníkům, pohostinským zařízením a drobným výrobcům


Frekvence obchodu
Úprava výrobního sortimentu na obchodní
Kompletace sortimentu od výrobců na jednom místě
Skladování a rozvoz zboží odběratelům
Poskytování úvěru na zboží dobrým zákazníkům
Poskytování informací o trhu

Členění VO
Sortimentní
Specializovaný

Dodávkový (obslužný) – převažuje, udržují se zásoby ve skladě a zb. Se rozváží dle objednávky (vlastní autodoprava)
Agenturní – traťový velkoobchod (organizace dodávek od výrobců odběratelům, není fyzický pohyb zboží)
Samoobslužný VO (Cash and Carry) – vznik v USA v 60. letech, podíl okolo 5 –8% z celkového VO obratu, cca 10 – 13 tis. Druhů potravinářského sortimentu, cca 40 tis druhů nepotravinářského sortimentu (Makro)

ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 6.

FORMY KOOPERACE, VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ


Obchodní kooperace – snaha souboru vlastníků nebo společností sdružovat se tak, aby bylo možné získat výhody, které poskytuje obchodní činnost velkých integrovaných celků


1. horizontální kooperace


= spolupráce firem ve stejné úrovni logistického pohybu zboží v určité oblasti

Cíl:

o Zvýšit atraktivitu prodejního místa

o Zvýšit prodej

o Snížit náklady


A) V maloobchodě

Soustředění obchodů v určité lokalitě, společný obchodní dům

Regionální nákupní středisko (nejtypičtější)

B) Ve velkoobchodě
Cílem je úspora investičních a provozních nákladů, společné inženýrské sítě, technický servis atd.)


Industrie park – soustřeďuje drobnou výrobu, skladování a další služby

Družstevní obchodní řetězce:

TUTY, TIP, TERNO,

DISKONT, TEMPO

Nákupní centrály: COOP Centrum a COOP Morava

Družstevní obchodní řetězce: TUTY, TIP, TERNO, DISKONT, TEMPO


Maloobchodní obrat v roce 2000 – podařilo se udržet objem maloobchodního prodeje SD (zvýšení o necelé 1% proti roku 1999) a navýšit objem centrálního nákupu (zvýšení o 1,2%)

Velkoobchodní obrat v roce 2000 – tendence poklesu tzv. klasického velkoobchodu (snížení o 8% oproti roku 1999

Strategie a taktika SČMSD pro nadcházející období
Základní podnikatelský cíl systému spotřebního družstevnictví pro rok 2001: udržení současné výše maloobchodního obratu
Posílení konkurenceschopnosti systému spotřebního družstevnictví (zejména pokud jde o realizaci jednotné obchodní politiky)
Zvýšení efektivnosti podnikání SD ve vesnickém prostoru (včetně využití možností pro zapojení SD do vládních programů podpory podnikání na vesnici
Nadále racionalizovat obchodní procesy a obchodní síť (prosazovat integrační a koncentrační procesy, zvyšovat efektivnost řízení a produktivitu práce)
Trvale vyvíjet iniciativu v oblasti legislativně – právní (a to jak v rámci novel současných záklonů, tak i v přípravě družstevního zákona
STRATEGIE OBCHODNÍ POLITIKY V SYSTÉMU SPOTŘEBNÍHO DRUŽSTEVNICTVÍ ČR
Smyslem podnikání SD je optimální naplnění potřeb zákazníka, včetně tzv. strategie stálého zákazníka

Záměry v řetězcovém uspořádání maloobchodní sítě SD (rozšíření o další řetězec COOP Stavebniny, rozšiřování počtu zapojených prodejen)
Integrace centrálního nákupu a logistika zásobovacího řetězce (integrace jak nákupu zboží, tak i jeho příjmu a distribuce prostřednictvím sítě integrovaných velkoobchodních skladů)
Využití jednotné informační databáze a obchodní informatiky (projekt Centrum a podmínky pro zkvalitňování řízení obchodních procesů v systému)

Mezinárodní výměna

-tzv. tranzitní obchod, tj. spojení Byzance s Franckou říší. Rozvoj obchodu - při průjezdu kupců z východu (Rusové a Židi) na německé trhy.

Místní trhy - při církevních příležitostech ve významných střediscích.

Vznik a rozvoj prvních měst. Města dostávala od panovníků výsady, práva trhu, celní svobody.

Vznik peněžní renty, místo renty naturální a robotní. Činnost kupců byla upravena a regulována.

13. a 15. století oddělování velko a maloobchodu, - kupci se sklady s napojením na tranzitní obchod a větší specializace obchodu

- kramáři, tj. obchodníci v drobném.


Střediskem obchodu v Praze byl tzv. Týn.(ubytování cizích obchodníků, uložení zboží, zvážení, sepsání určení cla a ungeltu (tj. příjem krále, později příjem radnice).

Pravidla obchodování a kontrola. Obchod měl řadu omezení - např. suché a mokré mýto (zrušil je Josef II. až na mostní mýto), špatné cesty


Vznik cechů - náhrada - průmyslový zákon v roce 1872 - vznik živnostenských spolků.

Cechy pečovaly o odbornost a poctivost prodeje, udržení přiměřeného počtu provozoven, zájem o rozvoj průmyslové výroby, rozšiřování sortimentu a obchodu. Přelom 18. a 19. století obchod se specializuje - obchodní živnosti:

velkoobchod - obchodování ve velkém

maloobchod podomní a stálý (koloniál: formální a kramářský).

Marketingový mix-místo

Marketingový mix-místo

Marketingové distribuční cesty:

Úrovně:
1) bezúrovňová je tvořena cestou od výrobce k zákazníkovi (výroba nábytku)
2) jednostupňová je tvořena cestou od výrobce  maloobchodník  zákazník
3) dvojstupňová výrobce  velkoobchodník  maloobchodník  zákazník
4) vícestupňová výrobce  velkoobchodník 1  velkoobchodník 2 …….. maloobchodník  zákazník

Systém řízení velkoobchodu
zahrnuje veškeré činnosti spojené s prodejem zboží nebo služeb těm, kdo je prodávají dále nebo těm, kteří je potřebují pro obchodní účely.

Druhy VO:
1 přístupní velkoobchodníci:
a) poskytující plné služby (poskytuje dovoz, skladování, ale také fin. –úvěry)
b) s omezenými službami (prodej za hotové Cash & Cary)

2 dohodci, zástupci – do-3 osoba, nezastupuje výrobce ani zákazníka, za-zastupuje přímo výrobce nebo zákazník

3 pobočky a kanceláře výrobců – p-jsou něco většího mají sklady, dodávají z nich i zboží, k-nemají distribuční sklady, je tam obchodní zástupce

4 různí velkoobchodníci – družstva výrobců, zásilkový velkoobchodníci