Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

2.4. Další druhy bank

• Investiční banky poskytují klientům dlouhodobé úvěry, opatřují účastníky, kteří chtějí dlouhodobě investovat a shání volný kapitál (emitují cenné papíry).
• Hypotéční banky poskytují dlouhodobé úvěry (až 30 let), operují s cennými papíry, do kterých účastníci vkládají peníze.
• Splátkové banky (spotřební banky) provádí operace spojené s nákupem zboží a služeb na úvěr.

2.5. Bankovní operace
Obchodní banky poskytují svým klientům především tyto služby a provádí následující operace:
• Depozitní služby – přijímání termínovaných nebo netermínovaných vkladů od klientů (pasivní bankovní operace), banka vyplácí klientovi za poskytnutý vklad úrok.
• Poskytování úvěrů – banka získává úrok z úvěru poskytnutého klientovi (občanům, podniku, státu i jiné bance). Jedná se o aktivní bankovní operaci.
• Provádění tuzemského platebního a zúčtovacího styku.
• Provádění platebního a zúčtovacího styku se zahraničím.
• Operace s cennými papíry.
• Převody peněz a další bankovní činnosti (poradenská činnost, informační činnost, úschova cenností aj.).

2.6. Zásady provádění bankovních operací

Aby banky dosahovaly zisků s minimálními riziky, měly by se obecně řídit následujícími zásadami. V konkurenčním prostředí může být za účelem dosažení vyššího zisku některá z těchto zásad porušena, potom se ovšem banka vystavuje riziku, které by mohlo ohrozit její další podnikání.
• Zásada likvidity – Banka by měla být schopna dostát všem závazkům vůči svým klientům, tzn. měla by být schopna vyplatit jim uložené vklady. Pasivní a aktivní operace banky by měly dosahovat přibližně stejné výše.
• Zásada rentability – Banka by měla provádět jen ziskové operace, nikoliv investovat do projektů neziskových či projektů s nepřiměřenými riziky.
• Zásada jistoty – Banka by měla minimalizovat možná rizika (rizika úroková, devizová, úvěrová a inflační.

2.7. Vkladová činnost obchodních bank

Nezbytným předpokladem pro činnost banky je její vkladová činnost. Vklady jsou přijímány od osob fyzických i právnických. Úroková sazba je u vkladu diferencována podle toho, zda je vklad termínovaný nebo netermínovaný. U termínovaných vkladů se provádí další diferenciace podle délky trvání vkladu a možnosti jeho výběru.

Základní možnosti vkladů u obchodních bank:

• Běžné účty – jsou zřizovány pro běžné ukládání a vybírání peněz. Úroková sazba je poměrně nízká. Účty jsou vedeny v Kč.
• Sporožirové účty – slouží fyzickým osobám, provádí se z nich úhrady nájemného, elektrické energie, plynu,... Jsou vedeny ČS a.s
• Devizové účty – mohou si je zřídit fyzické i právnické osoby. Účet se zřizuje ve smluvené měnové jednotce, ukládat a vybírat je však možno i v jiné měně. Klient tak současně využívá směnárenských služeb bank. Devizový účet je možno zřídit jako běžný nebo jako termínovaný.
• Termínované vklady – jsou vklady z různou délkou splatnosti a různou úrokovou sazbou. Mezi klientem a bankou se uzavírá smlouva o termínovaném vkladu.
• Vkladové a depozitní certifikáty – jsou CP zpravidla s dobou splatnosti od 1 do 24 měsíců. Úroková sazba se zvyšuje s délkou splatnosti. U vkladových certifikátů se ve stanovenou dobu vyplatí vklad i úrok; u depozitního certifikátu se vyplatí jeho nominální hodnota, která je vždy vyšší než vložená částka (tzv. skrytý úrok).
• Obligace – jsou dlouhodobě nevypověditelné CP. Doba splatnosti je většinou 5 let. Úroková sazba je poměrně vysoká. Úroky se vyplácejí většino každého půl roku.
• Vkladní knížky – jsou určeny fyzickým osobám. Mohou být různého typu: běžné, z výpovědní lhůtou, na jméno, na doručitele, ... Jsou zde různé úrokové sazby. Vede je hlavně ČS a.s., avšak mohou je vydávat i jiné obchodní banky.

2.4. Další druhy bank

• Investiční banky poskytují klientům dlouhodobé úvěry, opatřují účastníky, kteří chtějí dlouhodobě investovat a shání volný kapitál (emitují cenné papíry).
• Hypotéční banky poskytují dlouhodobé úvěry (až 30 let), operují s cennými papíry, do kterých účastníci vkládají peníze.
• Splátkové banky (spotřební banky) provádí operace spojené s nákupem zboží a služeb na úvěr.

2.5. Bankovní operace
Obchodní banky poskytují svým klientům především tyto služby a provádí následující operace:
• Depozitní služby – přijímání termínovaných nebo netermínovaných vkladů od klientů (pasivní bankovní operace), banka vyplácí klientovi za poskytnutý vklad úrok.
• Poskytování úvěrů – banka získává úrok z úvěru poskytnutého klientovi (občanům, podniku, státu i jiné bance). Jedná se o aktivní bankovní operaci.
• Provádění tuzemského platebního a zúčtovacího styku.
• Provádění platebního a zúčtovacího styku se zahraničím.
• Operace s cennými papíry.
• Převody peněz a další bankovní činnosti (poradenská činnost, informační činnost, úschova cenností aj.).

2.6. Zásady provádění bankovních operací

Aby banky dosahovaly zisků s minimálními riziky, měly by se obecně řídit následujícími zásadami. V konkurenčním prostředí může být za účelem dosažení vyššího zisku některá z těchto zásad porušena, potom se ovšem banka vystavuje riziku, které by mohlo ohrozit její další podnikání.
• Zásada likvidity – Banka by měla být schopna dostát všem závazkům vůči svým klientům, tzn. měla by být schopna vyplatit jim uložené vklady. Pasivní a aktivní operace banky by měly dosahovat přibližně stejné výše.
• Zásada rentability – Banka by měla provádět jen ziskové operace, nikoliv investovat do projektů neziskových či projektů s nepřiměřenými riziky.
• Zásada jistoty – Banka by měla minimalizovat možná rizika (rizika úroková, devizová, úvěrová a inflační.

2.7. Vkladová činnost obchodních bank

Nezbytným předpokladem pro činnost banky je její vkladová činnost. Vklady jsou přijímány od osob fyzických i právnických. Úroková sazba je u vkladu diferencována podle toho, zda je vklad termínovaný nebo netermínovaný. U termínovaných vkladů se provádí další diferenciace podle délky trvání vkladu a možnosti jeho výběru.

Základní možnosti vkladů u obchodních bank:

• Běžné účty – jsou zřizovány pro běžné ukládání a vybírání peněz. Úroková sazba je poměrně nízká. Účty jsou vedeny v Kč.
• Sporožirové účty – slouží fyzickým osobám, provádí se z nich úhrady nájemného, elektrické energie, plynu,... Jsou vedeny ČS a.s
• Devizové účty – mohou si je zřídit fyzické i právnické osoby. Účet se zřizuje ve smluvené měnové jednotce, ukládat a vybírat je však možno i v jiné měně. Klient tak současně využívá směnárenských služeb bank. Devizový účet je možno zřídit jako běžný nebo jako termínovaný.
• Termínované vklady – jsou vklady z různou délkou splatnosti a různou úrokovou sazbou. Mezi klientem a bankou se uzavírá smlouva o termínovaném vkladu.
• Vkladové a depozitní certifikáty – jsou CP zpravidla s dobou splatnosti od 1 do 24 měsíců. Úroková sazba se zvyšuje s délkou splatnosti. U vkladových certifikátů se ve stanovenou dobu vyplatí vklad i úrok; u depozitního certifikátu se vyplatí jeho nominální hodnota, která je vždy vyšší než vložená částka (tzv. skrytý úrok).
• Obligace – jsou dlouhodobě nevypověditelné CP. Doba splatnosti je většinou 5 let. Úroková sazba je poměrně vysoká. Úroky se vyplácejí většino každého půl roku.
• Vkladní knížky – jsou určeny fyzickým osobám. Mohou být různého typu: běžné, z výpovědní lhůtou, na jméno, na doručitele, ... Jsou zde různé úrokové sazby. Vede je hlavně ČS a.s., avšak mohou je vydávat i jiné obchodní banky.

1.1. Faktory ovlivňující bankovní soustavu

• ekonomická úroveň země (ekonomika na nižším stupni rozvoje má nižší potřeby)
• ekonomický systém (pokud je netržní – centrálně řízená ekonomika, pak systém je monobankovní nebo velice málo členitý) – systém tržní s velkými zásahy státu, může být bank mnoho, ale některé banky můžou být státní)
• struktura ekonomiky (banky zprostředkují operace s peněžními prostředky pro své klienty, banka potřebuje pro svou potřebu VELKOBANKU, ale občané a drobní klienti chtějí spíše menší peněžní ústavy)
• tradice – historický (typ lidového peněžnictví v 19. st.)
o kampeličky – systém družstevního peněžnictví
o depozitní banky ve Francii
o clearingové banky ve VB

2. Banky druhého stupně

Banky musí pro působení na českém trhu získat od ČNB bankovní licenci, jejíž předpokladem je základní kapitál v minimální výši 500 mil. Kč, kvalitní podnikatelský záměr a schopné odborné vedení. K 31. 10. 2003 je bankovní licence v České republice udělena celkem 35 bankám, z toho 6 stavebním spořitelnám, 9 bankám s převážně českou účastí, 17 bankám s převážně zahraniční účastí a 9 pobočkám zahraničních bank. 10 bank má oprávnění vydávat hypotéční zástavní listy.

2.1. Rozdělení bank

Obchodní banky můžeme členit z různých hledisek - např.:podle obsahu činnosti:
• Univerzální - banky, které mají plnou bankovní licenci,provádějí všechny bankovní služby a jsou určené všem skupinám obyvatelstva
• Specializované – slouží pouze pro určité bankovní operace a jsou určené jen pro určitou část obyvatelstva

2.2. Komerční banky

Komerční banky jsou soukromé firmy sledující ziskový motiv. Uskutečňují aktivní, pasivní a zprostředkovatelské bankovní operace – poskytují krátkodobé úvěry, přijímají vklady a realizují platební styk. Soustava komerčních bank vytváří komerční peníze, které jsou v současnosti hlavní složkou nabídky peněz. Jsou výkonnou složkou naší bankovní soustavy, mají přímý styk s klienty.

2.3. Obchodní banky
Obchodní banky jsou podnikatelskými subjekty, které podnikají za účelem dosažení zisku. Poskytují tyto služby: depozitní (vkladové) a úvěrové operace, převody peněz a další služby zprostředkovatelské povahy.
Zisk banky je tvořen čistými bankovními úroky (získané úroky mínus úroky vydané) a poplatky za služby. Současnou tendencí je poskytování stále většího rozpětí bankovních služeb.

1.1. Faktory ovlivňující bankovní soustavu

• ekonomická úroveň země (ekonomika na nižším stupni rozvoje má nižší potřeby)
• ekonomický systém (pokud je netržní – centrálně řízená ekonomika, pak systém je monobankovní nebo velice málo členitý) – systém tržní s velkými zásahy státu, může být bank mnoho, ale některé banky můžou být státní)
• struktura ekonomiky (banky zprostředkují operace s peněžními prostředky pro své klienty, banka potřebuje pro svou potřebu VELKOBANKU, ale občané a drobní klienti chtějí spíše menší peněžní ústavy)
• tradice – historický (typ lidového peněžnictví v 19. st.)
o kampeličky – systém družstevního peněžnictví
o depozitní banky ve Francii
o clearingové banky ve VB

2. Banky druhého stupně

Banky musí pro působení na českém trhu získat od ČNB bankovní licenci, jejíž předpokladem je základní kapitál v minimální výši 500 mil. Kč, kvalitní podnikatelský záměr a schopné odborné vedení. K 31. 10. 2003 je bankovní licence v České republice udělena celkem 35 bankám, z toho 6 stavebním spořitelnám, 9 bankám s převážně českou účastí, 17 bankám s převážně zahraniční účastí a 9 pobočkám zahraničních bank. 10 bank má oprávnění vydávat hypotéční zástavní listy.

2.1. Rozdělení bank

Obchodní banky můžeme členit z různých hledisek - např.:podle obsahu činnosti:
• Univerzální - banky, které mají plnou bankovní licenci,provádějí všechny bankovní služby a jsou určené všem skupinám obyvatelstva
• Specializované – slouží pouze pro určité bankovní operace a jsou určené jen pro určitou část obyvatelstva

2.2. Komerční banky

Komerční banky jsou soukromé firmy sledující ziskový motiv. Uskutečňují aktivní, pasivní a zprostředkovatelské bankovní operace – poskytují krátkodobé úvěry, přijímají vklady a realizují platební styk. Soustava komerčních bank vytváří komerční peníze, které jsou v současnosti hlavní složkou nabídky peněz. Jsou výkonnou složkou naší bankovní soustavy, mají přímý styk s klienty.

2.3. Obchodní banky
Obchodní banky jsou podnikatelskými subjekty, které podnikají za účelem dosažení zisku. Poskytují tyto služby: depozitní (vkladové) a úvěrové operace, převody peněz a další služby zprostředkovatelské povahy.
Zisk banky je tvořen čistými bankovními úroky (získané úroky mínus úroky vydané) a poplatky za služby. Současnou tendencí je poskytování stále většího rozpětí bankovních služeb.

1. Bankovní soustava

Bankovní soustavu České republiky tvoří všechny druhy bank na území českého státu a jejich vzájemné vztahy. Až do 2. 1. 1990 v České republice fungoval jednoúrovňový bankovní systém s výrazným monopolem Státní banky československé (SBČS). Nevýhodou tohoto systému je obecně obtížná regulace inflace, pokud monobanka potřebuje prostředky, hradí je z emise peněz. Nyní je bankovní soustava v ČR dvouúrovňová:
1. Centrální banka – je ústřední bankou státu. Její funkci zastává Česká národní banka (ČNB), veřejnoprávní subjekt se sídlem v Praze 1 (ulice Na Příkopě a Senovážné náměstí).
2. Obchodní, investiční a hypotéční banky a spořitelny – např. KB, IPB, Obchodní banka, Agrobanka, ČS, a.s. aj. Tyto banky tvoří výkonnou složku s podnikatelským záměrem, se kterou přichází do styku klienti (tj. fyzické a právnické osoby).
Činnost bank a spořitelen je většinou univerzální, neboť poskytují veškeré bankovní služby pro své klienty. Klienti si mohou libovolně zvolit kteroukoliv obchodní banku nebo spořitelnu. Banky i spořitelny jsou přitom povinny dodržovat bankovní tajemství o poskytnutých bankovních službách a obchodních operací.
Banky se od sebe mohou lišit některými podmínkami (např. při poskytování úvěrů), musí se ale řídit všeobecně platnými pravidly, které vyhlašuje ČNB. Činnost bank a spořitelen se řídí Zákonem o bankách a spořitelnách.

1. Bankovní soustava

Bankovní soustavu České republiky tvoří všechny druhy bank na území českého státu a jejich vzájemné vztahy. Až do 2. 1. 1990 v České republice fungoval jednoúrovňový bankovní systém s výrazným monopolem Státní banky československé (SBČS). Nevýhodou tohoto systému je obecně obtížná regulace inflace, pokud monobanka potřebuje prostředky, hradí je z emise peněz. Nyní je bankovní soustava v ČR dvouúrovňová:
1. Centrální banka – je ústřední bankou státu. Její funkci zastává Česká národní banka (ČNB), veřejnoprávní subjekt se sídlem v Praze 1 (ulice Na Příkopě a Senovážné náměstí).
2. Obchodní, investiční a hypotéční banky a spořitelny – např. KB, IPB, Obchodní banka, Agrobanka, ČS, a.s. aj. Tyto banky tvoří výkonnou složku s podnikatelským záměrem, se kterou přichází do styku klienti (tj. fyzické a právnické osoby).
Činnost bank a spořitelen je většinou univerzální, neboť poskytují veškeré bankovní služby pro své klienty. Klienti si mohou libovolně zvolit kteroukoliv obchodní banku nebo spořitelnu. Banky i spořitelny jsou přitom povinny dodržovat bankovní tajemství o poskytnutých bankovních službách a obchodních operací.
Banky se od sebe mohou lišit některými podmínkami (např. při poskytování úvěrů), musí se ale řídit všeobecně platnými pravidly, které vyhlašuje ČNB. Činnost bank a spořitelen se řídí Zákonem o bankách a spořitelnách.

Externí faktory

Přístup SO
Ofenzivní podnikatelský přístup z pozice síly.
Snaha využít všechny příležitosti a silné stránky.
Snaha o vedoucí či útočnou pozici.
Přístup WO
Snaha o využití příležitosti z okolí.
Pomalé posilování pozic.
Snaha o nalezení spolehlivého spojence
Různé formy integrace.
Nebezpečí trhu T
- silná konkurence
- vstup zahraniční konkurence
- objemové trhy, malá možnost diferenciace
- stará odvětví
- nestabilita trhu
Přístup ST
Využití pozice silného postavení k blokování nebezpečí.
Oslabení konkurence.
Diverzifikace výrobního sortimentu.
Distribuční spojení.
Přístup WT
Uvažovíní o kompromisech.
Spojení se silnou firmou i za cenu úpravy programu.
Snaha o přežití.
Opuštění trhu.

Externí faktory

Přístup SO
Ofenzivní podnikatelský přístup z pozice síly.
Snaha využít všechny příležitosti a silné stránky.
Snaha o vedoucí či útočnou pozici.
Přístup WO
Snaha o využití příležitosti z okolí.
Pomalé posilování pozic.
Snaha o nalezení spolehlivého spojence
Různé formy integrace.
Nebezpečí trhu T
- silná konkurence
- vstup zahraniční konkurence
- objemové trhy, malá možnost diferenciace
- stará odvětví
- nestabilita trhu
Přístup ST
Využití pozice silného postavení k blokování nebezpečí.
Oslabení konkurence.
Diverzifikace výrobního sortimentu.
Distribuční spojení.
Přístup WT
Uvažovíní o kompromisech.
Spojení se silnou firmou i za cenu úpravy programu.
Snaha o přežití.
Opuštění trhu.

Služby

Služby jsou dalším prvkem výrobkové strategie. Mohou tvořit větší nebo menší část celkové nabídky. Nyní stále více výrobci používají služeb jako prostředku, který jim získává přednosti před konkurencí. Služby jsou důležité pro dobrý obchod. Je vždy méně nákladné držet si dobré jméno u zákazníka, než získávat nového, případně získat zpět ztraceného.

 Analýza SWOT
Pro analýzu vlivu externího okolí na firmu i pro analýzu vlivu vnitřních slabých a silných stránek firmy se používá metoda SWOT. Tato metoda v sobě zahrnuje analýzu hlavních faktorů konkurenční pozice firmy a jejího vlivu na její strategické chování.
Název metody SWOT je odvozen od:
Strenght (silné stránky)
Wealnesses /slabé stránky)
Opportunites(příležitosti)
Threats(nebezpečí)
Nebezpečí T a příležitosti O představují vliv vnějšího okolí. Slabé stránky W a silné stránky S faktory vnitřní podnikatelské pozice firmy. Rozbor celkové pozice firmy a její vliv na možné budoucí chování firmy je možné vyjádřit následujícím schématem 4-3
Schéma 4-3 Metoda SWOT

Faktory

Interní faktory
Silné stránky S
- kapitálová síla
- silné zdroje
- vysoký tržní podíl
- moderní technologie
- nízké mzdové náklady
- kvalita výrobků
Slabé stránky W
- slabá finanční pozice
- vysoká zadluženost
- zastaralá technologie
- vysoká režie
- slabý management
- špatní dodavatelé
Externí faktory
Příležitost trhu O
- růst trhu, růst poptávky
- specializovaný trh s možností vstupu
- fragmentované trhy
- možnost diferenciace
- možnost integrace
- možnost exportu atd.

Služby

Služby jsou dalším prvkem výrobkové strategie. Mohou tvořit větší nebo menší část celkové nabídky. Nyní stále více výrobci používají služeb jako prostředku, který jim získává přednosti před konkurencí. Služby jsou důležité pro dobrý obchod. Je vždy méně nákladné držet si dobré jméno u zákazníka, než získávat nového, případně získat zpět ztraceného.

 Analýza SWOT
Pro analýzu vlivu externího okolí na firmu i pro analýzu vlivu vnitřních slabých a silných stránek firmy se používá metoda SWOT. Tato metoda v sobě zahrnuje analýzu hlavních faktorů konkurenční pozice firmy a jejího vlivu na její strategické chování.
Název metody SWOT je odvozen od:
Strenght (silné stránky)
Wealnesses /slabé stránky)
Opportunites(příležitosti)
Threats(nebezpečí)
Nebezpečí T a příležitosti O představují vliv vnějšího okolí. Slabé stránky W a silné stránky S faktory vnitřní podnikatelské pozice firmy. Rozbor celkové pozice firmy a její vliv na možné budoucí chování firmy je možné vyjádřit následujícím schématem 4-3
Schéma 4-3 Metoda SWOT

Faktory

Interní faktory
Silné stránky S
- kapitálová síla
- silné zdroje
- vysoký tržní podíl
- moderní technologie
- nízké mzdové náklady
- kvalita výrobků
Slabé stránky W
- slabá finanční pozice
- vysoká zadluženost
- zastaralá technologie
- vysoká režie
- slabý management
- špatní dodavatelé
Externí faktory
Příležitost trhu O
- růst trhu, růst poptávky
- specializovaný trh s možností vstupu
- fragmentované trhy
- možnost diferenciace
- možnost integrace
- možnost exportu atd.

Rozhodování o značce

Firma se musí nejprve rozhodnout, jaké označení zvolí pro svůj výrobek. Dnes je značení výrobků a služeb tak rozšířené, že bez něho se výrobky jen těžko na trhu prosazují (např. Chiquita bananas, Sunkist oranges přinášejí zisk o 10 - 60 % vyšší, než obdobné výrobky bez označení).
Naproti tomu návrat k neoznačeným výrobkům je u některých výrobků plánovitě použit k tomu, aby mohly být sníženy náklady na balení a reklamu a zboží bylo pro spotřebitele levnější.

Označení pomáhá v několika směrech:
• zaručuje kupujícímu stálou kvalitu,
• zvyšuje účinnost prodeje - např. v supermarketech jsou desítky podobných výrobků,
• pomáhá upoutat pozornost spotřebitele,
• pomáhá segmentovat trh,
• pomáhá při výběru zákazníka,
• pomáhá při inovaci výrobků,
• může být ochranou proti imitaci konkurence.

Druhy značek

• značky výrobce,
• značka distributora,
• kombinace předchozích - část výrobků je prodávána pod značkou výrobce a část pod značkou distributora,
• skupinové značky - pro všechny výrobky firmy, např. General Electric,
• jednotlivé značky - pouze pro jeden výrobek (Persil).
Obaly
Někteří výrobci nazývají balení „pátým P”, jiní jej považují za součást výrobní strategie. Balení zahrnuje aktivity spojené s tvorbou a výrobou obalů. Dříve byla obalová technika ovlivněna náklady a výrobními faktory, primární funkce obalu spočívá v ochraně zboží, nyní je významným marketingovým nástrojem. S rostoucím samoobslužným prodejem přebírá obal další funkce - od upoutání pozornosti k popisu výrobku a usnadnění prodeje. Rozhodování o obalu zahrnuje rozhodování o velikosti, tvaru, použitém materiálu, barvě, textu. A tato rozhodnutí je třeba sladit s reklamou, cenou a distribucí. S obalovou technikou souvisí rozhodování o etiketách (tištěná, známková nálepka), vinětách, které plní také několik funkcí:
• identifikují výrobu nebo značku,
• popisují výrobek - kdo, kde, kdy jej vyrobil, obsah, použití,
• podporuje prodejnost výrobku atraktivní úpravou,
• chrání spotřebitele.

Rozhodování o značce

Firma se musí nejprve rozhodnout, jaké označení zvolí pro svůj výrobek. Dnes je značení výrobků a služeb tak rozšířené, že bez něho se výrobky jen těžko na trhu prosazují (např. Chiquita bananas, Sunkist oranges přinášejí zisk o 10 - 60 % vyšší, než obdobné výrobky bez označení).
Naproti tomu návrat k neoznačeným výrobkům je u některých výrobků plánovitě použit k tomu, aby mohly být sníženy náklady na balení a reklamu a zboží bylo pro spotřebitele levnější.

Označení pomáhá v několika směrech:
• zaručuje kupujícímu stálou kvalitu,
• zvyšuje účinnost prodeje - např. v supermarketech jsou desítky podobných výrobků,
• pomáhá upoutat pozornost spotřebitele,
• pomáhá segmentovat trh,
• pomáhá při výběru zákazníka,
• pomáhá při inovaci výrobků,
• může být ochranou proti imitaci konkurence.

Druhy značek

• značky výrobce,
• značka distributora,
• kombinace předchozích - část výrobků je prodávána pod značkou výrobce a část pod značkou distributora,
• skupinové značky - pro všechny výrobky firmy, např. General Electric,
• jednotlivé značky - pouze pro jeden výrobek (Persil).
Obaly
Někteří výrobci nazývají balení „pátým P”, jiní jej považují za součást výrobní strategie. Balení zahrnuje aktivity spojené s tvorbou a výrobou obalů. Dříve byla obalová technika ovlivněna náklady a výrobními faktory, primární funkce obalu spočívá v ochraně zboží, nyní je významným marketingovým nástrojem. S rostoucím samoobslužným prodejem přebírá obal další funkce - od upoutání pozornosti k popisu výrobku a usnadnění prodeje. Rozhodování o obalu zahrnuje rozhodování o velikosti, tvaru, použitém materiálu, barvě, textu. A tato rozhodnutí je třeba sladit s reklamou, cenou a distribucí. S obalovou technikou souvisí rozhodování o etiketách (tištěná, známková nálepka), vinětách, které plní také několik funkcí:
• identifikují výrobu nebo značku,
• popisují výrobek - kdo, kde, kdy jej vyrobil, obsah, použití,
• podporuje prodejnost výrobku atraktivní úpravou,
• chrání spotřebitele.

Rozlišujeme

- suroviny
- polotovary
- stroje a vybavení
- pomocný materiál.
Rozhodování o výrobku
Vývoj výrobku znamená definovat užitek, který může výrobek nabídnout. Tento užitek je spojen s kvalitou, prvky výrobku a designem.
Kvalita výrobku
Kvalita je jedním z prostředků, kterým si podnik vytváří pozici na trhu. Kvalitou však nerozumíme jen to, že výrobek nemá vady a defekty, ale znamená získání převahy nad konkurencí, že nabízíme výrobek, který lépe slouží zákazníkům. Kvalita musí být zahrnuta do všech prvků podnikového řízení včetně marketingového. Velké podniky používají mezinárodní normy ISO 9000 - 9004 pro zabezpečování kvality. Kvalita se posuzuje v pojetí naprosté - totální kvality jako souboru vlastností a charakteristik výrobku, které vytvářejí jejich schopnost uspokojit potřeby uživatelů. Toto pojetí totální kvality vedlo k definování kola kvality. Vychází se z potřeb a očekávání zákazníka, které se budeme snažit uspokojit na 100 %. Ve skutečnosti zjistíme, že není-li kvalita opravdu řízena, už na úrovni obchodního (marketingového) oddělení, dochází při výkladu potřeb zákazníka ke ztrátě 20 % proti požadavkům. Každé další stadium zpracování výrobku od vývoje po výrobu, balení, distribuci, znamená další ztráty. V závěru výrobek pokrývá pouhých 50 % původně vyjádřených kvalitativních potřeb.

Prvky výrobku, design

Prvky výrobku a design jsou prostředkem k diferenciaci výrobku od konkurenčních. Některé podniky jsou velmi inovativní při hledání nových prvků. K tomu však potřebují těsný kontakt se svými spotřebiteli. Musí zjišťovat, jak se jejich výrobek líbí, jaké specifické vlastnosti by chtěli, jak oceňují jednotlivé vlastnosti a jak by je změnili (např. vybavení aut).
Design je další cesta, která napomáhá k odlišování výrobků. Některé firmy si právě na dokonalém designu automobilů, ale i obráběcích strojů, vytvořily vedoucí postavení na trhu. Dokonalý design upoutá pozornost, zlepšuje výkon, působí na snižování nákladů a umožňuje získat před konkurencí výhody.

Značky
Značka je důležitou součástí výrobku a má velký význam ve výrobní strategii. Vývoj značky vyžaduje dlouhodobé marketingové investice, zvláště do reklamy, podpory prodeje. Proto řada podniků považuje za výhodnější a méně nákladné vyrábět výrobek a nechat jiné tvořit značku (např. Tchajvan vyrábí velké množství oděvů, spotřební elektroniky a počítačů, které jsou prodávány pod jinými značkami).
Označení právní ochrany pro ochrannou známku a chráněnou značku se umísťuje těsně za chráněné slovo, skupinu slov nebo symbol. Copyright se umísťuje před jméno autora nebo před název firmy či organizace, která drží autorské právo.

Rozlišujeme

- suroviny
- polotovary
- stroje a vybavení
- pomocný materiál.
Rozhodování o výrobku
Vývoj výrobku znamená definovat užitek, který může výrobek nabídnout. Tento užitek je spojen s kvalitou, prvky výrobku a designem.
Kvalita výrobku
Kvalita je jedním z prostředků, kterým si podnik vytváří pozici na trhu. Kvalitou však nerozumíme jen to, že výrobek nemá vady a defekty, ale znamená získání převahy nad konkurencí, že nabízíme výrobek, který lépe slouží zákazníkům. Kvalita musí být zahrnuta do všech prvků podnikového řízení včetně marketingového. Velké podniky používají mezinárodní normy ISO 9000 - 9004 pro zabezpečování kvality. Kvalita se posuzuje v pojetí naprosté - totální kvality jako souboru vlastností a charakteristik výrobku, které vytvářejí jejich schopnost uspokojit potřeby uživatelů. Toto pojetí totální kvality vedlo k definování kola kvality. Vychází se z potřeb a očekávání zákazníka, které se budeme snažit uspokojit na 100 %. Ve skutečnosti zjistíme, že není-li kvalita opravdu řízena, už na úrovni obchodního (marketingového) oddělení, dochází při výkladu potřeb zákazníka ke ztrátě 20 % proti požadavkům. Každé další stadium zpracování výrobku od vývoje po výrobu, balení, distribuci, znamená další ztráty. V závěru výrobek pokrývá pouhých 50 % původně vyjádřených kvalitativních potřeb.

Prvky výrobku, design

Prvky výrobku a design jsou prostředkem k diferenciaci výrobku od konkurenčních. Některé podniky jsou velmi inovativní při hledání nových prvků. K tomu však potřebují těsný kontakt se svými spotřebiteli. Musí zjišťovat, jak se jejich výrobek líbí, jaké specifické vlastnosti by chtěli, jak oceňují jednotlivé vlastnosti a jak by je změnili (např. vybavení aut).
Design je další cesta, která napomáhá k odlišování výrobků. Některé firmy si právě na dokonalém designu automobilů, ale i obráběcích strojů, vytvořily vedoucí postavení na trhu. Dokonalý design upoutá pozornost, zlepšuje výkon, působí na snižování nákladů a umožňuje získat před konkurencí výhody.

Značky
Značka je důležitou součástí výrobku a má velký význam ve výrobní strategii. Vývoj značky vyžaduje dlouhodobé marketingové investice, zvláště do reklamy, podpory prodeje. Proto řada podniků považuje za výhodnější a méně nákladné vyrábět výrobek a nechat jiné tvořit značku (např. Tchajvan vyrábí velké množství oděvů, spotřební elektroniky a počítačů, které jsou prodávány pod jinými značkami).
Označení právní ochrany pro ochrannou známku a chráněnou značku se umísťuje těsně za chráněné slovo, skupinu slov nebo symbol. Copyright se umísťuje před jméno autora nebo před název firmy či organizace, která drží autorské právo.

Zboží občasné poptávky

- při výběru před nákupem zákazník porovnává podle užitečnosti, kvality, ceny. Než se rozhodne pro nákup, shromažďuje informace a srovnává (např. auto, nábytek). Může se ještě dále členit na:
- homogenní - podobné v kvalitě, ale různé v ceně,
- heterogenní - (např. nábytek) - některé prvky jsou pro
zákazníka důležitější než malé rozdíly v ceně. (Toto členění je důležité při prodeji, aby prodávající poskytovali správné informace a rady spotřebiteli.)
Speciální zboží - má jedinečné vlastnosti nebo značku, pro kterou je určitá skupina zákazníků ochotná se rozhodnout (např. speciální typy a značky aut). Kupující obvykle nesrovnávají speciální zboží, investují pouze čas nutný k tomu, aby jim obchodník poskytl dostatečnou péči a pomoc při prodeji.
Nehledané zboží - takové, o kterém spotřebitel neví nebo neuvažuje o jeho nákupu (CD přehrávač). Vyžaduje rozsáhlou reklamu, osobní prodej a jiné marketingové aktivity.
• výrobní faktory - jsou kupovány jednotlivci nebo podniky pro další zpracování nebo obchodování. Rozdíl mezi ním a spotřebním zbožím je tedy v účelu, pro který je zboží nakupováno. Tato skupina zboží se liší podle toho, jak vstupuje do dalšího procesu a podle nákladů na ně.

Zboží občasné poptávky

- při výběru před nákupem zákazník porovnává podle užitečnosti, kvality, ceny. Než se rozhodne pro nákup, shromažďuje informace a srovnává (např. auto, nábytek). Může se ještě dále členit na:
- homogenní - podobné v kvalitě, ale různé v ceně,
- heterogenní - (např. nábytek) - některé prvky jsou pro
zákazníka důležitější než malé rozdíly v ceně. (Toto členění je důležité při prodeji, aby prodávající poskytovali správné informace a rady spotřebiteli.)
Speciální zboží - má jedinečné vlastnosti nebo značku, pro kterou je určitá skupina zákazníků ochotná se rozhodnout (např. speciální typy a značky aut). Kupující obvykle nesrovnávají speciální zboží, investují pouze čas nutný k tomu, aby jim obchodník poskytl dostatečnou péči a pomoc při prodeji.
Nehledané zboží - takové, o kterém spotřebitel neví nebo neuvažuje o jeho nákupu (CD přehrávač). Vyžaduje rozsáhlou reklamu, osobní prodej a jiné marketingové aktivity.
• výrobní faktory - jsou kupovány jednotlivci nebo podniky pro další zpracování nebo obchodování. Rozdíl mezi ním a spotřebním zbožím je tedy v účelu, pro který je zboží nakupováno. Tato skupina zboží se liší podle toho, jak vstupuje do dalšího procesu a podle nákladů na ně.

Tvorba výrobku

Výrobek, značka, obal, služby

Cíle: 1. Definovat výrobek a klasifikaci výrobků
2. Proč podniky používají značky
3. Popsat význam obalu
4. Rozhodování podniku při rozvoji výrobkové linie a mixu
Co je to výrobek
Výrobek je vše, co je nabízeno na trhu ke spotřebě a k uspokojení potřeb lidí. Většinou jsou to hmotné statky, mohou to být také služby, osobnosti (např. prezidentský kandidát), místa (Havaj pro dovolenou) nebo myšlenky (zdravá výživa).
Výrobce musí uvažovat o výrobku na 3 úrovních = totální výrobek.
• Základní úroveň - jádro - dává odpověď na otázku, co kupující skutečně kupuje, řeší problém užitku, který kupující získá tím, že výrobek koupí (ženy nekupují krém, ale krásu).
• 1. vrstva kolem jádra výrobku má rozšiřující efekt a vytváří individualizaci výrobku prohloubením jeho užitných vlastností. Tvoří ji obal, značka, kvalita, design.
• 2. vrstva nabízí dodatečné služby a užitek. Zahrnuje záruční podmínky, dodací a platební podmínky, instalaci, poprodejní servis.
A právě pomocí obou vrstev se liší výrobky různých výrobců, je to prostor pro konkurenční boj (v dobrém slova smyslu).

Třídění výrobků

Výrobky lze třídit podle několika hledisek:
• Podle trvanlivosti, či hmatatelnosti:
• netrvanlivé zboží - je určeno k jednomu použití,
• trvanlivé zboží - je určeno k delšímu použití,
• služby - aktivity a činnosti, které jsou nabízeny k prodeji.

• Podle formy spotřeby:
• Spotřební zboží - kupované finálním spotřebitelem pro osobní spotřebu. Podle nákupních zvyklostí se ještě dále člení na:

 Zboží denní poptávky - kupuje se často, bezprostředně bez velkého rozhodování (např. mýdlo, noviny). Může se dále členit na:
- zboží základní - kupuje se pravidelně (kečup),
- impulzivní - kupuje se bezděčně (časopis),
v případě nouze (pláštěnky když prší).

Tvorba výrobku

Výrobek, značka, obal, služby

Cíle: 1. Definovat výrobek a klasifikaci výrobků
2. Proč podniky používají značky
3. Popsat význam obalu
4. Rozhodování podniku při rozvoji výrobkové linie a mixu
Co je to výrobek
Výrobek je vše, co je nabízeno na trhu ke spotřebě a k uspokojení potřeb lidí. Většinou jsou to hmotné statky, mohou to být také služby, osobnosti (např. prezidentský kandidát), místa (Havaj pro dovolenou) nebo myšlenky (zdravá výživa).
Výrobce musí uvažovat o výrobku na 3 úrovních = totální výrobek.
• Základní úroveň - jádro - dává odpověď na otázku, co kupující skutečně kupuje, řeší problém užitku, který kupující získá tím, že výrobek koupí (ženy nekupují krém, ale krásu).
• 1. vrstva kolem jádra výrobku má rozšiřující efekt a vytváří individualizaci výrobku prohloubením jeho užitných vlastností. Tvoří ji obal, značka, kvalita, design.
• 2. vrstva nabízí dodatečné služby a užitek. Zahrnuje záruční podmínky, dodací a platební podmínky, instalaci, poprodejní servis.
A právě pomocí obou vrstev se liší výrobky různých výrobců, je to prostor pro konkurenční boj (v dobrém slova smyslu).

Třídění výrobků

Výrobky lze třídit podle několika hledisek:
• Podle trvanlivosti, či hmatatelnosti:
• netrvanlivé zboží - je určeno k jednomu použití,
• trvanlivé zboží - je určeno k delšímu použití,
• služby - aktivity a činnosti, které jsou nabízeny k prodeji.

• Podle formy spotřeby:
• Spotřební zboží - kupované finálním spotřebitelem pro osobní spotřebu. Podle nákupních zvyklostí se ještě dále člení na:

 Zboží denní poptávky - kupuje se často, bezprostředně bez velkého rozhodování (např. mýdlo, noviny). Může se dále členit na:
- zboží základní - kupuje se pravidelně (kečup),
- impulzivní - kupuje se bezděčně (časopis),
v případě nouze (pláštěnky když prší).

1) Připsáno na účet klienta + 712 (výnos z operací s klienty) – diskont 212/221/712

2a) dlužník proplatil směnku, banka ruší úvěr klientovi 131/212
2b) dlužník směnku neproplatil, banka hradí směnku z BU klienta 221/131

216- Střednědobé úvěry
218 – Dlouhodobé úvěry

Jsou to úvěry na pořízení hmotného majetku, investiční úvěry, hypotékární úvěry a spotřební úvěry.

V případě platební neschopnosti klienta se mění charakter poskytnutého úvěru, a úvěr se přesouvá z účtové skupiny 21 do 24 – Klasifikované úvěry
243- Pochybné úvěry
249- Opravná položka ke klasifikovaným úvěrům (v případě, že prošla splatnost)

Klasifikace se provádí podle opatření ČNB vyhlášeného se Sb.Zákonů.
Ke klasifikovaným úvěrům banka vytváří opravné položky, které jsou daňově uznatelné a účtují se na vrub nákladů.

751- Použití OP

249- OP ke klasifikovaným úvěrům
651- Tvorba OP

1) čerpání OP 249/751
2) Tvorba OP 651/249

Pohledávky z úvěrů se dělí na:
1. Sledované, kdy došlo ke zhoršení kritérií ve splácení jistiny, ale není předpokládaná žádná ztráta
2. Nestandardní, kdy značný stupeň rizika, splacení jistiny, úroků a poplatků je nejisté, ale je pravděpodobné částečné splacení pohledávky
3. Pochybné, kdy splacení je vysoce nepravděpodobné
4. Ztrátové, kdy úvěr má znaky nenávratnosti, dlužník je v konkurzním nebo vyrovnávacím řízení

 Produkt jako nástroj marketingu

1) Připsáno na účet klienta + 712 (výnos z operací s klienty) – diskont 212/221/712

2a) dlužník proplatil směnku, banka ruší úvěr klientovi 131/212
2b) dlužník směnku neproplatil, banka hradí směnku z BU klienta 221/131

216- Střednědobé úvěry
218 – Dlouhodobé úvěry

Jsou to úvěry na pořízení hmotného majetku, investiční úvěry, hypotékární úvěry a spotřební úvěry.

V případě platební neschopnosti klienta se mění charakter poskytnutého úvěru, a úvěr se přesouvá z účtové skupiny 21 do 24 – Klasifikované úvěry
243- Pochybné úvěry
249- Opravná položka ke klasifikovaným úvěrům (v případě, že prošla splatnost)

Klasifikace se provádí podle opatření ČNB vyhlášeného se Sb.Zákonů.
Ke klasifikovaným úvěrům banka vytváří opravné položky, které jsou daňově uznatelné a účtují se na vrub nákladů.

751- Použití OP

249- OP ke klasifikovaným úvěrům
651- Tvorba OP

1) čerpání OP 249/751
2) Tvorba OP 651/249

Pohledávky z úvěrů se dělí na:
1. Sledované, kdy došlo ke zhoršení kritérií ve splácení jistiny, ale není předpokládaná žádná ztráta
2. Nestandardní, kdy značný stupeň rizika, splacení jistiny, úroků a poplatků je nejisté, ale je pravděpodobné částečné splacení pohledávky
3. Pochybné, kdy splacení je vysoce nepravděpodobné
4. Ztrátové, kdy úvěr má znaky nenávratnosti, dlužník je v konkurzním nebo vyrovnávacím řízení

 Produkt jako nástroj marketingu

Zvláštním druhem krátkodobého úvěru je účet 232 – Eskontní úvěry

312 – Směnky k inkasu
662 – Úroky
313 – Pohledávky za eskont.CP

1) FA odběratelům 311/6xx
2) úhrada FA směnkou 312/662
3) předložení směnky bance k eksontu 313/312
4) poskytnutý úvěr na eskontov.směnku 221/232
5) oznámení o úhradě směnky dlužníkem 232/313
6) vrácení neuhrazené směnky 312/313
7) splácení úvěru při vrácení neuhrazené směnky 232/221

V bance:

O přijatých úvěrech od emisní banky se účtuje na účtu 125- Úvěry přijaté od emisních bank
O poskytnutých úvěrech bankám a přijatých úvěrech od bank se účtuje v účtové skupině
13 – Vklady a úvěry ostatních bank
131 – BU u jiných bank (nostro)
134 – BU jiných bank (loro)
137 – Přijaté úvěry

Operace s klienty:
Bankovní úvěr, tj.návratný peněžní vztah dlužníka věřitele, v roli věřitele vystupuje banka.
Úvěry představují pro banku pohledávka za klienty a přinášejí výnos ve formě úroků.
O úvěrech se účtuje v účtové skupině 21 – standardní úvěry klientům
212- Krátk.úvěry na obchodní pohledávky
214 – Ostatní krátkodobé úvěry

Eskontní úvěr:
Banka nakupuje směnky od majitele směnky.
Úvěrová částka je suma vyznačená na směnce. Diskont vzniká jako rozdíl mezi směnečnou sumou a částkou, kterou banka vyplatí dlužníkovi.
Lhůta úvěru je doba nákupu směnky do její splatnosti.
V případě platební neschopnosti nebo odmítnutí směnky ji banka předkládá k proplacení poslednímu indosantu (majiteli)

Zvláštním druhem krátkodobého úvěru je účet 232 – Eskontní úvěry

312 – Směnky k inkasu
662 – Úroky
313 – Pohledávky za eskont.CP

1) FA odběratelům 311/6xx
2) úhrada FA směnkou 312/662
3) předložení směnky bance k eksontu 313/312
4) poskytnutý úvěr na eskontov.směnku 221/232
5) oznámení o úhradě směnky dlužníkem 232/313
6) vrácení neuhrazené směnky 312/313
7) splácení úvěru při vrácení neuhrazené směnky 232/221

V bance:

O přijatých úvěrech od emisní banky se účtuje na účtu 125- Úvěry přijaté od emisních bank
O poskytnutých úvěrech bankám a přijatých úvěrech od bank se účtuje v účtové skupině
13 – Vklady a úvěry ostatních bank
131 – BU u jiných bank (nostro)
134 – BU jiných bank (loro)
137 – Přijaté úvěry

Operace s klienty:
Bankovní úvěr, tj.návratný peněžní vztah dlužníka věřitele, v roli věřitele vystupuje banka.
Úvěry představují pro banku pohledávka za klienty a přinášejí výnos ve formě úroků.
O úvěrech se účtuje v účtové skupině 21 – standardní úvěry klientům
212- Krátk.úvěry na obchodní pohledávky
214 – Ostatní krátkodobé úvěry

Eskontní úvěr:
Banka nakupuje směnky od majitele směnky.
Úvěrová částka je suma vyznačená na směnce. Diskont vzniká jako rozdíl mezi směnečnou sumou a částkou, kterou banka vyplatí dlužníkovi.
Lhůta úvěru je doba nákupu směnky do její splatnosti.
V případě platební neschopnosti nebo odmítnutí směnky ji banka předkládá k proplacení poslednímu indosantu (majiteli)

Ukazatelé zadluženosti měří rozsah...

Ukazatelé zadluženosti měří rozsah v jakém je podnik při financování svých potřeb závislý na cizích zdrojích.
Tyto ukazatelé vychází ze struktury kapitálu z hlediska vlastních a cizích zdrojů.

1) ukazatel zadluženosti = závazky celkem/celkový kapitál

Tento ukazatel vyjadřuje míru zadluženosti pro banky

2) ukazatel zadluženosti = závazky celkem/vlastní kapitál

Čím je tento ukazatel vyšší, tím více je podnik závislý na cizích zdrojích a tím bude více potřebovat v budoucnu prostředků ke splácení.

Každá firma by měla usilovat o optimální strukturu vlastních a cizích zdrojů.
Podkapitalizování firem = stav, kdy firma má nedostatečnou výši vlastního jmění k podnikovým aktivitám, tzn.je příliš zadlužena
Překapitalizování firem = stav, kdy firma nedostatečně využívá cizích zdrojů z důvodu příliš velké opatrnosti a proto vykazuje nadměrnou výši vlastního jmění.

Účtování o úvěrech

V podniku

Krátkodobé bankovní úvěry se splatností do 1 roku poskytované bankou, jsou zachyceny na účtu 231 – Krátk.bankovní úvěry
Úroky se platí z BU a účtují se na 562 – úroky

1) poskytnutí úvěru a převod na účet 221/231
2) splácení úroků 562/221
3) úhrada FA přímo z úvěru 321/231
4) splátky úvěru 231/221

Dlouhodobý úvěr na účtu 461 – Bankovní úvěry

1) poskytnutí dl.úvěru 261/461
2) připsání úvěru (VBU) 221/261
3) čerpání úvěru – výpis z úvěrového účtu 321/461

Ukazatelé zadluženosti měří rozsah...

Ukazatelé zadluženosti měří rozsah v jakém je podnik při financování svých potřeb závislý na cizích zdrojích.
Tyto ukazatelé vychází ze struktury kapitálu z hlediska vlastních a cizích zdrojů.

1) ukazatel zadluženosti = závazky celkem/celkový kapitál

Tento ukazatel vyjadřuje míru zadluženosti pro banky

2) ukazatel zadluženosti = závazky celkem/vlastní kapitál

Čím je tento ukazatel vyšší, tím více je podnik závislý na cizích zdrojích a tím bude více potřebovat v budoucnu prostředků ke splácení.

Každá firma by měla usilovat o optimální strukturu vlastních a cizích zdrojů.
Podkapitalizování firem = stav, kdy firma má nedostatečnou výši vlastního jmění k podnikovým aktivitám, tzn.je příliš zadlužena
Překapitalizování firem = stav, kdy firma nedostatečně využívá cizích zdrojů z důvodu příliš velké opatrnosti a proto vykazuje nadměrnou výši vlastního jmění.

Účtování o úvěrech

V podniku

Krátkodobé bankovní úvěry se splatností do 1 roku poskytované bankou, jsou zachyceny na účtu 231 – Krátk.bankovní úvěry
Úroky se platí z BU a účtují se na 562 – úroky

1) poskytnutí úvěru a převod na účet 221/231
2) splácení úroků 562/221
3) úhrada FA přímo z úvěru 321/231
4) splátky úvěru 231/221

Dlouhodobý úvěr na účtu 461 – Bankovní úvěry

1) poskytnutí dl.úvěru 261/461
2) připsání úvěru (VBU) 221/261
3) čerpání úvěru – výpis z úvěrového účtu 321/461

Interní způsob získání zdrojů

Zisk ovlivňuje tržní hodnotu firmy a člení se na:
- HV z běžné činnosti
- HV z fin.operací
- HV mimořádný

Účetní zisk se liší od daňového.

Velikost účetního zisku ovlivňuje:
- množství realizovaných výkonů
- struktura výkonů
- cena výkonů
- náklady na jednotku výkonu

Nerozdělený zisk je celkový zisk podniku snížený o daň ze zisku, tvorbu RF, jiných fondů a výplatu dividend
Zisk rozděluje valná hromada
Nerozdělení zisk slouží k samofinancování podnikových potřeb.
Odpisy jsou peněžním vyjádřením opotřebení hmotného a nehmotného majetku.
Jsou důležitým zdrojem financování.

Výše odpisu závisí:

- rozsahu hmotného a nehmotného majetku
- ocenění majetku
- odpisových sazbách
Odepisování může být:
- lineární – rovnoměrné
- degresivní – zrychlené
Odpis:
- účetní
- daňový

 Úloha externích zdrojů a s tím související zadluženost firmy
Externí zdroje umožňují pružněji reagovat na potřebné změny v podnikovém majetku.
Externí financování je užíváno u podniků vznikajících i již existujících. Jde o příjmy získané mimo podnik.
Těmito příjmy jsou:
- vklady vlastníků, jejich zvyšování
- emitované akcie
- dlouhodobé obligace
- dlouhodobé bankovní úvěry
- obchodní úvěry
- dary, subvence
- finanční účasti
- finanční leasing

Interní způsob získání zdrojů

Zisk ovlivňuje tržní hodnotu firmy a člení se na:
- HV z běžné činnosti
- HV z fin.operací
- HV mimořádný

Účetní zisk se liší od daňového.

Velikost účetního zisku ovlivňuje:
- množství realizovaných výkonů
- struktura výkonů
- cena výkonů
- náklady na jednotku výkonu

Nerozdělený zisk je celkový zisk podniku snížený o daň ze zisku, tvorbu RF, jiných fondů a výplatu dividend
Zisk rozděluje valná hromada
Nerozdělení zisk slouží k samofinancování podnikových potřeb.
Odpisy jsou peněžním vyjádřením opotřebení hmotného a nehmotného majetku.
Jsou důležitým zdrojem financování.

Výše odpisu závisí:

- rozsahu hmotného a nehmotného majetku
- ocenění majetku
- odpisových sazbách
Odepisování může být:
- lineární – rovnoměrné
- degresivní – zrychlené
Odpis:
- účetní
- daňový

 Úloha externích zdrojů a s tím související zadluženost firmy
Externí zdroje umožňují pružněji reagovat na potřebné změny v podnikovém majetku.
Externí financování je užíváno u podniků vznikajících i již existujících. Jde o příjmy získané mimo podnik.
Těmito příjmy jsou:
- vklady vlastníků, jejich zvyšování
- emitované akcie
- dlouhodobé obligace
- dlouhodobé bankovní úvěry
- obchodní úvěry
- dary, subvence
- finanční účasti
- finanční leasing

Ručením přijímá nějaká osoba na sebe závazek...

Ručením přijímá nějaká osoba na sebe závazek, že uspokojí pohledávku věřitele, pokud tak neučiní hlavní dlužník.
Ručitel je vedlejším dlužníkem. Forma je vždy písemná. Může se vztahovat na vzniklý nebo budoucí závazek. Týká se celé částky nebo jen její části. Za závazek hlavního dlužníka může ručit i několik rukojmích.

 Význam úvěrů pro firmy

Výhody:
- podnikatel nepotřebuje k získání zařízení vlastní kapitál
- úvěr může být použit na jakoukoliv investici
- úroky z úvěrů se zahrnují do nákladů (ne splátky)
- podnik může majetek pořízený z úvěru odepisovat
Nevýhody:
- celková zaplacená částka značně převyšuje PC
- nutné zajištění

Charakteristika a členění zdrojů podniku

Zdroje podniku zajišťují provoz firmy, umožňují obnovu a rozšíření podniku.

Finanční zdroje se člení:
a) podle vlastnictví
- vlastní = vklady vlastníků, zisk po zdanění a výplatě dividend, odpisy, zdroje získané z prodeje nepeněžních částí majetku
- cizí = úvěry, leasing, dary….

b) podle doby splatnosti
- krátkodobé = splatnost do 1 roku
- dlouhodobé = nad 1 rok

c) podle způsobu získání
- interní (samofinancování) = u podniků, které již existují, z vlastní činnosti (zisk, odpisy)
- externí financování = u podniků vznikajících i existujících, příjmy vznikají mimo podnik – vklady vlastníků, jejich zvyšování, emitované akcie, dlouhodobé obligace, bank.úvěry, dary, subvence, fin.leasing, účasti

Ručením přijímá nějaká osoba na sebe závazek...

Ručením přijímá nějaká osoba na sebe závazek, že uspokojí pohledávku věřitele, pokud tak neučiní hlavní dlužník.
Ručitel je vedlejším dlužníkem. Forma je vždy písemná. Může se vztahovat na vzniklý nebo budoucí závazek. Týká se celé částky nebo jen její části. Za závazek hlavního dlužníka může ručit i několik rukojmích.

 Význam úvěrů pro firmy

Výhody:
- podnikatel nepotřebuje k získání zařízení vlastní kapitál
- úvěr může být použit na jakoukoliv investici
- úroky z úvěrů se zahrnují do nákladů (ne splátky)
- podnik může majetek pořízený z úvěru odepisovat
Nevýhody:
- celková zaplacená částka značně převyšuje PC
- nutné zajištění

Charakteristika a členění zdrojů podniku

Zdroje podniku zajišťují provoz firmy, umožňují obnovu a rozšíření podniku.

Finanční zdroje se člení:
a) podle vlastnictví
- vlastní = vklady vlastníků, zisk po zdanění a výplatě dividend, odpisy, zdroje získané z prodeje nepeněžních částí majetku
- cizí = úvěry, leasing, dary….

b) podle doby splatnosti
- krátkodobé = splatnost do 1 roku
- dlouhodobé = nad 1 rok

c) podle způsobu získání
- interní (samofinancování) = u podniků, které již existují, z vlastní činnosti (zisk, odpisy)
- externí financování = u podniků vznikajících i existujících, příjmy vznikají mimo podnik – vklady vlastníků, jejich zvyšování, emitované akcie, dlouhodobé obligace, bank.úvěry, dary, subvence, fin.leasing, účasti

Maximální výše úvěrů nebývá stanovena...

Maximální výše úvěrů nebývá stanovena, závisí na příjmových poměrech žadatele.
Žadatel musí předložit doklady, ty se liší podle druhu úvěru, zda je v zaměstnaneckém poměru, nebo má jiný druhu příjmu.
Nutnými doklady je OP, výše pracovního příjmu žadatele, výše příjmu ručitele

Zajištění úvěrů:
- dodatečné opatření, které umožní bance dosáhnout úhrady úvěrů i úroků
Náležitosti zajištění:
1) mělo by být soudně vymahatelné, tzn.právní poradci musí zkontrolovat všechny přijaté jistoty a vyhotovit dokumentaci, kterou musí obnovovat
2) správné ocenění, tzn.je třeba hodnotu přijaté jistoty pravidelně kontrolovat a zajišťovat, zda ještě stačí na krytí úvěrového rizika
3) likvidita, závisí na tom, jak snadno lze zajištěný předmět zpeněžit, nejlikvidnější je např. vinkulovaný vklad
4) stabilita hodnoty, tzn.předmět s velkou cenovou nestabilitou je rizikověji zajištěn, než předmět cenově stabilní, banka pak poskytne jen polovinu úvěru (polovinu hodnoty zajištění), banka obecně půjčí jen 70% ze zástavy
5) možnost kontroly, tzn.veškeré předměty jištění, které má banky fyzicky spravovat, musí být v bance bezpečně uloženy, př.akcie

Maximální výše úvěrů nebývá stanovena...

Maximální výše úvěrů nebývá stanovena, závisí na příjmových poměrech žadatele.
Žadatel musí předložit doklady, ty se liší podle druhu úvěru, zda je v zaměstnaneckém poměru, nebo má jiný druhu příjmu.
Nutnými doklady je OP, výše pracovního příjmu žadatele, výše příjmu ručitele

Zajištění úvěrů:
- dodatečné opatření, které umožní bance dosáhnout úhrady úvěrů i úroků
Náležitosti zajištění:
1) mělo by být soudně vymahatelné, tzn.právní poradci musí zkontrolovat všechny přijaté jistoty a vyhotovit dokumentaci, kterou musí obnovovat
2) správné ocenění, tzn.je třeba hodnotu přijaté jistoty pravidelně kontrolovat a zajišťovat, zda ještě stačí na krytí úvěrového rizika
3) likvidita, závisí na tom, jak snadno lze zajištěný předmět zpeněžit, nejlikvidnější je např. vinkulovaný vklad
4) stabilita hodnoty, tzn.předmět s velkou cenovou nestabilitou je rizikověji zajištěn, než předmět cenově stabilní, banka pak poskytne jen polovinu úvěru (polovinu hodnoty zajištění), banka obecně půjčí jen 70% ze zástavy
5) možnost kontroly, tzn.veškeré předměty jištění, které má banky fyzicky spravovat, musí být v bance bezpečně uloženy, př.akcie

Protest směnky

– veřejná listina, která se sepisuje v případě, že dlužník směnku nezaplatí
Vyhotovuje ji notář, úřad, soud.
Směnku lze při jejím vyhotovování opatřit „bez protestu“, pak není třeba při jejím neproplacení sepisovat

Regres – postih pro neplacení směnky, majitel směnky může postihnout i výstavce (vedl.dlužník), může se obrátit i na všechny další indosanty, případně ostatní směnečně závazné osoby
Postih (regres) trvá tak dlouho, dokud 1 z osob směnku nezaplatí.

Umoření
Postup při ztrátě nebo při zničení
Majitel ji může tzv.umořit, poté směnku nahradit novou
Cílem umoření je převést práva z původní směnky na novou

Prolongace směnky
Jedná se o prodloužení dne splatnosti směnky po dohodě všech zúčastněných stran.

Úloha bank ve směnečných obchodech

1) nejčastěji jsou směnky u bank domicilovány (banka místem proplacení)
2) provádí inkaso jako službu pro své klienty za poplatek (inkaso je na základě zmocňovacího indosamentu). Banka se zavazuje obstarat pro svého klienta přijetí směnečné sumy
3) mohou provádět akceptaci, čímž poskytnou úvěr klientovi a banka se stává dlužníkem (1. den splatnosti musí klient složit dluh)
4) zajišťuje aval, na žádost VIP klienta za dost vysoký poplatek
5) banky mohou směnky odkoupit od svých klientů = eskont je odkup směnky před její splatností. Banky ji mohou prodávat jiným = reeskont

Užití směnky:
- v zahraničním obchodě – ve vývozu a dovozu
- ve vnitrostátním styk, slouží ke krytí vzájemných dodavatelsko-odběratelských vztahů tam, kde jsou obtížněji faktury vymahatelné – v případě nezaplacení je možnost soudního vymáhání ve zkráceném soudním řízení

 Úvěry pro občany

Tyto úvěry mají z části standardní podmínky pro všechny žadatele.
Jednotně mají stanovenou i lhůtu splatnosti:
- u střednědobých 4 roky
- u dlouhodobých 6 let

Protest směnky

– veřejná listina, která se sepisuje v případě, že dlužník směnku nezaplatí
Vyhotovuje ji notář, úřad, soud.
Směnku lze při jejím vyhotovování opatřit „bez protestu“, pak není třeba při jejím neproplacení sepisovat

Regres – postih pro neplacení směnky, majitel směnky může postihnout i výstavce (vedl.dlužník), může se obrátit i na všechny další indosanty, případně ostatní směnečně závazné osoby
Postih (regres) trvá tak dlouho, dokud 1 z osob směnku nezaplatí.

Umoření
Postup při ztrátě nebo při zničení
Majitel ji může tzv.umořit, poté směnku nahradit novou
Cílem umoření je převést práva z původní směnky na novou

Prolongace směnky
Jedná se o prodloužení dne splatnosti směnky po dohodě všech zúčastněných stran.

Úloha bank ve směnečných obchodech

1) nejčastěji jsou směnky u bank domicilovány (banka místem proplacení)
2) provádí inkaso jako službu pro své klienty za poplatek (inkaso je na základě zmocňovacího indosamentu). Banka se zavazuje obstarat pro svého klienta přijetí směnečné sumy
3) mohou provádět akceptaci, čímž poskytnou úvěr klientovi a banka se stává dlužníkem (1. den splatnosti musí klient složit dluh)
4) zajišťuje aval, na žádost VIP klienta za dost vysoký poplatek
5) banky mohou směnky odkoupit od svých klientů = eskont je odkup směnky před její splatností. Banky ji mohou prodávat jiným = reeskont

Užití směnky:
- v zahraničním obchodě – ve vývozu a dovozu
- ve vnitrostátním styk, slouží ke krytí vzájemných dodavatelsko-odběratelských vztahů tam, kde jsou obtížněji faktury vymahatelné – v případě nezaplacení je možnost soudního vymáhání ve zkráceném soudním řízení

 Úvěry pro občany

Tyto úvěry mají z části standardní podmínky pro všechny žadatele.
Jednotně mají stanovenou i lhůtu splatnosti:
- u střednědobých 4 roky
- u dlouhodobých 6 let

Úloha bank ve směnečných obchodech

1) nejčastěji jsou směnky u bank domicilovány (banka místem proplacení)
2) provádí inkaso jako službu pro své klienty za poplatek (inkaso je na základě zmocňovacího indosamentu). Banka se zavazuje obstarat pro svého klienta přijetí směnečné sumy
3) mohou provádět akceptaci, čímž poskytnou úvěr klientovi a banka se stává dlužníkem (1. den splatnosti musí klient složit dluh)
4) zajišťuje aval, na žádost VIP klienta za dost vysoký poplatek
5) banky mohou směnky odkoupit od svých klientů = eskont je odkup směnky před její splatností. Banky ji mohou prodávat jiným = reeskont

Užití směnky:
- v zahraničním obchodě – ve vývozu a dovozu
- ve vnitrostátním styk, slouží ke krytí vzájemných dodavatelsko-odběratelských vztahů tam, kde jsou obtížněji faktury vymahatelné – v případě nezaplacení je možnost soudního vymáhání ve zkráceném soudním řízení

 Úvěry pro občany

Tyto úvěry mají z části standardní podmínky pro všechny žadatele.
Jednotně mají stanovenou i lhůtu splatnosti:
- u střednědobých 4 roky
- u dlouhodobých 6 let

Úloha bank ve směnečných obchodech

1) nejčastěji jsou směnky u bank domicilovány (banka místem proplacení)
2) provádí inkaso jako službu pro své klienty za poplatek (inkaso je na základě zmocňovacího indosamentu). Banka se zavazuje obstarat pro svého klienta přijetí směnečné sumy
3) mohou provádět akceptaci, čímž poskytnou úvěr klientovi a banka se stává dlužníkem (1. den splatnosti musí klient složit dluh)
4) zajišťuje aval, na žádost VIP klienta za dost vysoký poplatek
5) banky mohou směnky odkoupit od svých klientů = eskont je odkup směnky před její splatností. Banky ji mohou prodávat jiným = reeskont

Užití směnky:
- v zahraničním obchodě – ve vývozu a dovozu
- ve vnitrostátním styk, slouží ke krytí vzájemných dodavatelsko-odběratelských vztahů tam, kde jsou obtížněji faktury vymahatelné – v případě nezaplacení je možnost soudního vymáhání ve zkráceném soudním řízení

 Úvěry pro občany

Tyto úvěry mají z části standardní podmínky pro všechny žadatele.
Jednotně mají stanovenou i lhůtu splatnosti:
- u střednědobých 4 roky
- u dlouhodobých 6 let

Zmocňovací indosament (prokuraindosament)

– tímto indosamentem se zmocňuje obvykle bnka k provedení určitých úkonů se směnkou (k inkasu)
c) rektaindosament – zakazuje další převod směnky na jiné osoby. Obsahuje doložku „nikoli na řad“

Význam indosamentů
- zvyšují kvalitu směnky (lepší zajištění pohledávky má poslední majitel), každý indosatář ručí za zaplacní
- pomocí indosamentu se směnka stává nástrojem peněžního trhu

Pojmy

Akceptační doložka – slouží k akceptaci přijetí směnky směnečníkovi (na líci). Může se přidat doložka „přijato“, „zaplatím“

Aval – směn.rukojemství. Označuje se zpravidla doložkou „per aval“ (jako rukojmí). Ručitel se podepíše na líc a může přidat jméno, za koho ručí. Pokud jméno nenapíše, ručí za výstavce.
Může ručit i za část sumy.

Domicil – místo, kde má být placeno. Zpravidla banka

Zmocňovací indosament (prokuraindosament)

– tímto indosamentem se zmocňuje obvykle bnka k provedení určitých úkonů se směnkou (k inkasu)
c) rektaindosament – zakazuje další převod směnky na jiné osoby. Obsahuje doložku „nikoli na řad“

Význam indosamentů
- zvyšují kvalitu směnky (lepší zajištění pohledávky má poslední majitel), každý indosatář ručí za zaplacní
- pomocí indosamentu se směnka stává nástrojem peněžního trhu

Pojmy

Akceptační doložka – slouží k akceptaci přijetí směnky směnečníkovi (na líci). Může se přidat doložka „přijato“, „zaplatím“

Aval – směn.rukojemství. Označuje se zpravidla doložkou „per aval“ (jako rukojmí). Ručitel se podepíše na líc a může přidat jméno, za koho ručí. Pokud jméno nenapíše, ručí za výstavce.
Může ručit i za část sumy.

Domicil – místo, kde má být placeno. Zpravidla banka

3. Způsob

splatné v určitý den – denní (fixní směnky) – „zaplaťte 10.února
4. způsob – určitou dobu po vystavení – „zaplaťte ode dneška za 90 dní“ nebo „zaplaťte ode dneška za měsíc“

Délka splatnosti není zákonem omezena

Základní směnečné úkony:

Indosamenty (rubopisy)

Indosament je úkon, kterým se převádí všechna práv ze směnky na nového majitele

Druhy:
a) vyplněný – obsahuje podpis s novým jménem majitele
b) nevyplněný – obsahuje pouhý podpis na rubu

Formy indosamentů:
a) zástavní – směnka slouží jako zástava k zajištění jiného závazku
K indosamentu se musí připojit doložka „hodnota k zásavě“ – tím se liší od běžného indosamentu – nemá převodní účinky. Patří pouze poslednímu majiteli, který ji zastavil.
Nový vlastník „indosatář“ nesmí převádět směnku na jiné subjekty

3. Způsob

splatné v určitý den – denní (fixní směnky) – „zaplaťte 10.února
4. způsob – určitou dobu po vystavení – „zaplaťte ode dneška za 90 dní“ nebo „zaplaťte ode dneška za měsíc“

Délka splatnosti není zákonem omezena

Základní směnečné úkony:

Indosamenty (rubopisy)

Indosament je úkon, kterým se převádí všechna práv ze směnky na nového majitele

Druhy:
a) vyplněný – obsahuje podpis s novým jménem majitele
b) nevyplněný – obsahuje pouhý podpis na rubu

Formy indosamentů:
a) zástavní – směnka slouží jako zástava k zajištění jiného závazku
K indosamentu se musí připojit doložka „hodnota k zásavě“ – tím se liší od běžného indosamentu – nemá převodní účinky. Patří pouze poslednímu majiteli, který ji zastavil.
Nový vlastník „indosatář“ nesmí převádět směnku na jiné subjekty

Místo, kde má být placení, ...

- místo, kde má být placení, chybí-li je to bydliště směnečníka
- jméno toho, komu má být placeno
- datum a místo vysavení (měsíc slovy), chybí-li – platí místo bydliště výstavce
- podpis výstavce – píše se do pravého dolního rohu směnky pod text, k podpisu je potřeba uvést adresu nebo razítko firmy, protože v případě nezaplacení směnky musí být o tom výstavce uvědomen

Směnku nesmí podepsat osoba, která je k tomu zmocněna.
Cizí směnky jsou v praxi převládajícím druhem, protože věřiteli jsou zavázány 2 osoby (vedl.a hl.dlužník)

Splatnost směnky

1. způsob – na viděnou – (vistasměnky) při předložení. Na směnce je „zaplaťte na viděnou“ nebo „zaplaťte proti předložení“
Předložená do rka ode dne vystavení (splatnost kdykoliv)

2. způsob – určitou dobu po viděné – „zaplaťte 30 dnů po předložení“ nebo „zaplaťte 7 dní po viděné“

Místo, kde má být placení, ...

- místo, kde má být placení, chybí-li je to bydliště směnečníka
- jméno toho, komu má být placeno
- datum a místo vysavení (měsíc slovy), chybí-li – platí místo bydliště výstavce
- podpis výstavce – píše se do pravého dolního rohu směnky pod text, k podpisu je potřeba uvést adresu nebo razítko firmy, protože v případě nezaplacení směnky musí být o tom výstavce uvědomen

Směnku nesmí podepsat osoba, která je k tomu zmocněna.
Cizí směnky jsou v praxi převládajícím druhem, protože věřiteli jsou zavázány 2 osoby (vedl.a hl.dlužník)

Splatnost směnky

1. způsob – na viděnou – (vistasměnky) při předložení. Na směnce je „zaplaťte na viděnou“ nebo „zaplaťte proti předložení“
Předložená do rka ode dne vystavení (splatnost kdykoliv)

2. způsob – určitou dobu po viděné – „zaplaťte 30 dnů po předložení“ nebo „zaplaťte 7 dní po viděné“

Účastníci jsou dva (dlužník=výstavce,věřitel=majitel směnky)

Cizí směnka (tratta)
a) výstavce /vedlejší dlužník/ Trasant
b) věřitel /majitel směnky/ Remitent
c) směnečník /hlavní dlužník/ Trasát – musí směnku akceptovat a tím se zavazuje, že ji zaplatí

Cizí směnka může znít i na vlastní řad výstavce – Cizí směnka na vlastní řad – kdy je výstavce současně věřitelem a výstavce přikazuje směnečníkovi, aby zaplatil ve prospěch věřitele, na jeho řad. (na řad „můj vlastní“)
Nebo v cizí směnce může být uveden jako hlavní dlužník sám výstavce –
Zastřená směnka vlastní – kdy splývá výstavce se směnečníkem, výstavce přikazuje sám sobě zaplatit – remitentovi). Výstavce směnečník stejná osoba.

Náležitosti:
- označení směnky v textu lstiny
- bezpodmíneční příkaz zaplatit určitou částku
- jméno toho, kdo má platit (směnečníka) – vlevo uprostřed + adresa (banky vyžadují)
- údaj splatnosti – 4 možnosti

Účastníci jsou dva (dlužník=výstavce,věřitel=majitel směnky)

Cizí směnka (tratta)
a) výstavce /vedlejší dlužník/ Trasant
b) věřitel /majitel směnky/ Remitent
c) směnečník /hlavní dlužník/ Trasát – musí směnku akceptovat a tím se zavazuje, že ji zaplatí

Cizí směnka může znít i na vlastní řad výstavce – Cizí směnka na vlastní řad – kdy je výstavce současně věřitelem a výstavce přikazuje směnečníkovi, aby zaplatil ve prospěch věřitele, na jeho řad. (na řad „můj vlastní“)
Nebo v cizí směnce může být uveden jako hlavní dlužník sám výstavce –
Zastřená směnka vlastní – kdy splývá výstavce se směnečníkem, výstavce přikazuje sám sobě zaplatit – remitentovi). Výstavce směnečník stejná osoba.

Náležitosti:
- označení směnky v textu lstiny
- bezpodmíneční příkaz zaplatit určitou částku
- jméno toho, kdo má platit (směnečníka) – vlevo uprostřed + adresa (banky vyžadují)
- údaj splatnosti – 4 možnosti

Směnka cizí (tratta)

Směnka cizí (tratta) – výstavce přikazuje směnečnému dlužníkovi (směnečníkovi) zaplatit jemu samotnému, popř.třetí osobě.
Směnka vlastní (solosměnka) – příslib samotného výstavce zaplatit v den splatnosti peněžní částku na směnce uvedenou
Směnka obchodní – vznikla na základě konkrétního obchodu
Směnka finanční – vznikla jako peněžní půjčka

Banky odkupují pouze obchodní směny, nikoliv finanční, ty jsou méně kvalitní.
Rozlišují je podle výstavce, kterého si najdou v obchodním rejstříku.

Aby vznikl platný směnečný závazek, musí být splněny nároky na jeho formu.
Zákony předepisují pro cizí směnku osm a pro vlastní směnku sedm zákonných náležitostí.

Obchodní směnka
Vystavena v důsledku prodeje zboží či služeb na obchodní úvěr
Prodávající nenutí kupující zaplatit ihned, ale kupující může:
- vystavit vlastní směnku
- akceptuje cizí směnku

Finanční směnka

Modifikací směnky je – BIANCO SMĚNKKA (nevyplněná)
U této směnky můžou být některé údaje nevyplněné např.částka a termín splatnosti.
Nebo MOBILIZAČNÍ SMĚNKA, kdy 2 obchodní partneři vytaví najednou sejné shodné vlastní směnky či cizí směnky

Náležitosti vlastní směnky:
- označení slovem „směnka“ v textu
- bezpodmínečný slib „zaplatit“ určitou částku
- údaj splatnosti - 4 možnosti /chybí-li, je splatná při předložení/
- místo, kde má být placeno
- jméno osoby, na jejíž řad má být placeno
- místo a datum vystavení směnky (pokud chybí, platí místo bydliště výstavce)
- podpis výstavce

Pokud některá z uvedených náležitostí chybí, směnka je neplatná.
Může obsahovat i další, nepodstatné náležitosti, popř.doložky (kurzová, úroková doložka)

Směnka cizí (tratta)

Směnka cizí (tratta) – výstavce přikazuje směnečnému dlužníkovi (směnečníkovi) zaplatit jemu samotnému, popř.třetí osobě.
Směnka vlastní (solosměnka) – příslib samotného výstavce zaplatit v den splatnosti peněžní částku na směnce uvedenou
Směnka obchodní – vznikla na základě konkrétního obchodu
Směnka finanční – vznikla jako peněžní půjčka

Banky odkupují pouze obchodní směny, nikoliv finanční, ty jsou méně kvalitní.
Rozlišují je podle výstavce, kterého si najdou v obchodním rejstříku.

Aby vznikl platný směnečný závazek, musí být splněny nároky na jeho formu.
Zákony předepisují pro cizí směnku osm a pro vlastní směnku sedm zákonných náležitostí.

Obchodní směnka
Vystavena v důsledku prodeje zboží či služeb na obchodní úvěr
Prodávající nenutí kupující zaplatit ihned, ale kupující může:
- vystavit vlastní směnku
- akceptuje cizí směnku

Finanční směnka

Modifikací směnky je – BIANCO SMĚNKKA (nevyplněná)
U této směnky můžou být některé údaje nevyplněné např.částka a termín splatnosti.
Nebo MOBILIZAČNÍ SMĚNKA, kdy 2 obchodní partneři vytaví najednou sejné shodné vlastní směnky či cizí směnky

Náležitosti vlastní směnky:
- označení slovem „směnka“ v textu
- bezpodmínečný slib „zaplatit“ určitou částku
- údaj splatnosti - 4 možnosti /chybí-li, je splatná při předložení/
- místo, kde má být placeno
- jméno osoby, na jejíž řad má být placeno
- místo a datum vystavení směnky (pokud chybí, platí místo bydliště výstavce)
- podpis výstavce

Pokud některá z uvedených náležitostí chybí, směnka je neplatná.
Může obsahovat i další, nepodstatné náležitosti, popř.doložky (kurzová, úroková doložka)

Využití směnek:

- platební prostředek (indosamentem – rubopisem)
- úvěrový prostředek (obchodní úvěr)
- zajišťovací prostředek
- prostředek refinancování (eskont směnky před splatností)
- prostředek k získání akceptačního úvěru (banka směnečníkem)

Výhody směnek:
- jednoduchost
- snadná obchodovatelnost
- likvidita (odkup před splatností)
- snadná vymahatelnost

Nevýhody směnek:
- riziko prodloužení doby zaplacení
- odmítnutí placení
- pro odběratele – kromě originálu může odběratel akceptovat i duplikát

Zákon neobsahuje definici směnky, ...

Zákon neobsahuje definici směnky, pouze stanovuje podstatné náležitosti směnky.
V praxi se ale směnka píše na celém světě téměř stejně.
Má rozměry 19x10 cm, přičemž jsou využívány zpravidla formuláře, kde jsou předtištěny zákonem předepsané údaje.
Musí být napsána trvanlivým způsobem.
Nesmí se škrtat, opravovat, gumovat, aby nevznikly důvody ke sporům.
Zpravila se vyhotovuje v 1 exempláři nebo ve stejnopisech (tj. více exemplářích, ty se ale musí číslovat v textu)
Zaplacením 1 stejnopisu zanikají závazky dalších exemplářů.

Členění směnek:

Směnka – podle vlastnictví – vlastní a cizí
- podle důvodu vystavení –obchodní (za zboží)
-- finanční (půjčka peněz)

Využití směnek:

- platební prostředek (indosamentem – rubopisem)
- úvěrový prostředek (obchodní úvěr)
- zajišťovací prostředek
- prostředek refinancování (eskont směnky před splatností)
- prostředek k získání akceptačního úvěru (banka směnečníkem)

Výhody směnek:
- jednoduchost
- snadná obchodovatelnost
- likvidita (odkup před splatností)
- snadná vymahatelnost

Nevýhody směnek:
- riziko prodloužení doby zaplacení
- odmítnutí placení
- pro odběratele – kromě originálu může odběratel akceptovat i duplikát

Zákon neobsahuje definici směnky, ...

Zákon neobsahuje definici směnky, pouze stanovuje podstatné náležitosti směnky.
V praxi se ale směnka píše na celém světě téměř stejně.
Má rozměry 19x10 cm, přičemž jsou využívány zpravidla formuláře, kde jsou předtištěny zákonem předepsané údaje.
Musí být napsána trvanlivým způsobem.
Nesmí se škrtat, opravovat, gumovat, aby nevznikly důvody ke sporům.
Zpravila se vyhotovuje v 1 exempláři nebo ve stejnopisech (tj. více exemplářích, ty se ale musí číslovat v textu)
Zaplacením 1 stejnopisu zanikají závazky dalších exemplářů.

Členění směnek:

Směnka – podle vlastnictví – vlastní a cizí
- podle důvodu vystavení –obchodní (za zboží)
-- finanční (půjčka peněz)

Hypotekární úvěr

Poskytnutý proti zástavě nemovitosti. Je dlouhodobý účelový úvěr, který slouží k financování, koupi, výstavbě či rekonstrukci rodinného domu, bytu či jiné nemovitosti.
Vždy je krytý zástavou nemovitosti.
Banka si zdroje na tyto úvěry opatří vydáním tzv.hypotéčních zástavních listů

Spotřební úvěr
Určen pro občany (FO a domácnosti)
Úvěry jsou poskytovány na úhradu služeb a spotřebního zboží a na jiné osobní potřeby
Mezi tyto úvěry patří např.malé osobní půjčky, zastavárenské půjčky, nákupní půjčky, kontokorentní a dispoziční úvěry a nepřímé bankovní splátkové úvěry.
Spotřební úvěry slouží k financování spotřebních předmětů, k pořízení bytů, rodinných domů.

Revolvingový úvěr

Do těchto úvěrů patří všechny spotřební úvěry, které jsou poskytovány na BU klienta formou úvěrového rámce. Je obdobou kontokorentu u podnikatele.

Konsolidační a stabilizační úvěr

Tyto úvěry jsou poskytovány podnikům k financování jejich záchrany. Slouží jako sanační ozdravné úvěry. Jsou velmi rizikové.

 Směnka, její druhy, charakteristika, náležitosti, právní úprava směnky

Směnka je převoditelný CP, vystavený na řad, který obsahuje směnečné náležitosti stanovené zákonem – Zákon směnečný a šekový
Výstavce směnky se zavazue buď sám zaplatit určitu částku v přesně stanovený den směnečnému majiteli nebo přikazuje jiné osobě (směnečníkovi), aby zaplatila určitou částku v přesně stanovený den, přičemž dlužník (směnečník) musí směnku akceptovat.
Ve směnce nejsou uvedeny důvody, které vedly k jejímu vystavení, je tedy abstraktním CP.
Zároveň obsahuje bezpodmínečný dlužnický závazek, který je písemný.
Používání směnek je v ČR upraveno obchodním a občanským zákoníkem.

Hypotekární úvěr

Poskytnutý proti zástavě nemovitosti. Je dlouhodobý účelový úvěr, který slouží k financování, koupi, výstavbě či rekonstrukci rodinného domu, bytu či jiné nemovitosti.
Vždy je krytý zástavou nemovitosti.
Banka si zdroje na tyto úvěry opatří vydáním tzv.hypotéčních zástavních listů

Spotřební úvěr
Určen pro občany (FO a domácnosti)
Úvěry jsou poskytovány na úhradu služeb a spotřebního zboží a na jiné osobní potřeby
Mezi tyto úvěry patří např.malé osobní půjčky, zastavárenské půjčky, nákupní půjčky, kontokorentní a dispoziční úvěry a nepřímé bankovní splátkové úvěry.
Spotřební úvěry slouží k financování spotřebních předmětů, k pořízení bytů, rodinných domů.

Revolvingový úvěr

Do těchto úvěrů patří všechny spotřební úvěry, které jsou poskytovány na BU klienta formou úvěrového rámce. Je obdobou kontokorentu u podnikatele.

Konsolidační a stabilizační úvěr

Tyto úvěry jsou poskytovány podnikům k financování jejich záchrany. Slouží jako sanační ozdravné úvěry. Jsou velmi rizikové.

 Směnka, její druhy, charakteristika, náležitosti, právní úprava směnky

Směnka je převoditelný CP, vystavený na řad, který obsahuje směnečné náležitosti stanovené zákonem – Zákon směnečný a šekový
Výstavce směnky se zavazue buď sám zaplatit určitu částku v přesně stanovený den směnečnému majiteli nebo přikazuje jiné osobě (směnečníkovi), aby zaplatila určitou částku v přesně stanovený den, přičemž dlužník (směnečník) musí směnku akceptovat.
Ve směnce nejsou uvedeny důvody, které vedly k jejímu vystavení, je tedy abstraktním CP.
Zároveň obsahuje bezpodmínečný dlužnický závazek, který je písemný.
Používání směnek je v ČR upraveno obchodním a občanským zákoníkem.

Akceptační úvěr:

Je spojen se směnkou. Banka akceptuje směnku, kterou na ni vystaví její klient a to na částku a lhůtu dohodnutou v úvěr. smlouvě.
Banka u tohoto úvěru neposkytuje platební prostředky, nýbrž garantuje zaplacení nějakého závazku (=úvěr závazkový)
Při poskytnutí úvěru banka akceptuje od svého klienta (příjemce úvěru) cizí směnku s jednou podmínkou, že klient musí stihnout složit peníze na pokrytí závazku bance před uplynutím lhůty (splatností směnky). Banka se stává hlavním směnečným dlužníkem.
Banka prodává své dobré jméno a tím směnku učiní důvěryhodnější a obchodovatelnější.
Při dospělosti je směnky předložena k proplacení bance. Pokud transakce běží plynule (klient stihne složit peníze před splatností), nepotřebuje banka žádné peníze a mohla by akcepty prodávat neomezeně.
Pokud klient nestihne a nesloží peníze, mění se úvěr závazkový na úvěr peněžní.
Cena úvěru: akceptační provize a ostatní výlohy (poštovné). Protože si banka nemusí opatřovat provize, je nízká. Poskytuje se jen V.I.P. klientům.
Akceptační úvěr je typický krátkodobý úvěr, který slouží především k financování oběhu zboží.

Rambousní úvěr:

Forma akceptačního úvěru přizpůsobeného zahraničí obchodní operaci.
Vzniká tím, že banka (rambousní) na žádost dovozce akceptuje směnku, kterou na ni vystaví vývozce.
Akcept směnky se uskuteční proti předání dokumentů spojených s obchodní operací.
Postup: Dovozce sjedná se svojí domácí bankou buď rambousní linku nebo rambousní úvěr. Dodavatel provádí vývoz a zasílá směnku + dokumenty rambousní bance, ta směnku akceptuje a odešle ji vývozci. Vývozce směnku eskontuje (prodá ji)
Výhodou pro vývozce je, že má zabezpečenou platbu (úhradu vyvezeného zboží) a zpravidla i možnost disponovat s penězi dříve, než dovozce zboží obdrží.

Ručitelský (avalový) úvěr

U ručitelského úvěru banka přejímá záruku za závazek svého komitenta vůči třetí osobě.
Může jít o platební závazek nebo o závazek za provedení služby či dodání zboží. Jde také ze strany banky o zapůjčení důvěry, protože banka se zaručuje za cizí závazek (to banka poskytuje pouze dlouhodobým bonitním klientům)
Banka si účtuje avalovou provizi, která je stanovena jako%ní sazba z částky, za kterou se banka zaručuje.
Provize bývá splatná předem.

Lombardní úvěr

Lombardní úvěr je úvěr, který je poskytnutý proti zástavě movitosti nebo jiné cennosti (drahé kovy) nebo proti zástavě cenných papírů (směnky).

 Střednědobé a dlouhodobé úvěry

Emisní úvěr

Úvěr poskytnutý odkoupením dluhopisů (obligací), které dlužník (banka) emituje za účelem opatření finančních zdrojů
Dluhopisy (obligace) jsou CP, v nichž se emitent zavazuje splatit přijatý úvěrový obnos a vyplácet úroky ve stanovených termínech.
Věřitelem jsou všichni, kdo si nakoupí obligace
K tomuto úvěru je potřeba povolení MF

Úvěro na dlužní úpis
Poskytují ho banky na základě jištění, kterým je dlužní úpis.
Poměrně rizikový, banka s ním nemůže obchodovat, záleží na bonitě klienta

Akceptační úvěr:

Je spojen se směnkou. Banka akceptuje směnku, kterou na ni vystaví její klient a to na částku a lhůtu dohodnutou v úvěr. smlouvě.
Banka u tohoto úvěru neposkytuje platební prostředky, nýbrž garantuje zaplacení nějakého závazku (=úvěr závazkový)
Při poskytnutí úvěru banka akceptuje od svého klienta (příjemce úvěru) cizí směnku s jednou podmínkou, že klient musí stihnout složit peníze na pokrytí závazku bance před uplynutím lhůty (splatností směnky). Banka se stává hlavním směnečným dlužníkem.
Banka prodává své dobré jméno a tím směnku učiní důvěryhodnější a obchodovatelnější.
Při dospělosti je směnky předložena k proplacení bance. Pokud transakce běží plynule (klient stihne složit peníze před splatností), nepotřebuje banka žádné peníze a mohla by akcepty prodávat neomezeně.
Pokud klient nestihne a nesloží peníze, mění se úvěr závazkový na úvěr peněžní.
Cena úvěru: akceptační provize a ostatní výlohy (poštovné). Protože si banka nemusí opatřovat provize, je nízká. Poskytuje se jen V.I.P. klientům.
Akceptační úvěr je typický krátkodobý úvěr, který slouží především k financování oběhu zboží.

Rambousní úvěr:

Forma akceptačního úvěru přizpůsobeného zahraničí obchodní operaci.
Vzniká tím, že banka (rambousní) na žádost dovozce akceptuje směnku, kterou na ni vystaví vývozce.
Akcept směnky se uskuteční proti předání dokumentů spojených s obchodní operací.
Postup: Dovozce sjedná se svojí domácí bankou buď rambousní linku nebo rambousní úvěr. Dodavatel provádí vývoz a zasílá směnku + dokumenty rambousní bance, ta směnku akceptuje a odešle ji vývozci. Vývozce směnku eskontuje (prodá ji)
Výhodou pro vývozce je, že má zabezpečenou platbu (úhradu vyvezeného zboží) a zpravidla i možnost disponovat s penězi dříve, než dovozce zboží obdrží.

Ručitelský (avalový) úvěr

U ručitelského úvěru banka přejímá záruku za závazek svého komitenta vůči třetí osobě.
Může jít o platební závazek nebo o závazek za provedení služby či dodání zboží. Jde také ze strany banky o zapůjčení důvěry, protože banka se zaručuje za cizí závazek (to banka poskytuje pouze dlouhodobým bonitním klientům)
Banka si účtuje avalovou provizi, která je stanovena jako%ní sazba z částky, za kterou se banka zaručuje.
Provize bývá splatná předem.

Lombardní úvěr

Lombardní úvěr je úvěr, který je poskytnutý proti zástavě movitosti nebo jiné cennosti (drahé kovy) nebo proti zástavě cenných papírů (směnky).

 Střednědobé a dlouhodobé úvěry

Emisní úvěr

Úvěr poskytnutý odkoupením dluhopisů (obligací), které dlužník (banka) emituje za účelem opatření finančních zdrojů
Dluhopisy (obligace) jsou CP, v nichž se emitent zavazuje splatit přijatý úvěrový obnos a vyplácet úroky ve stanovených termínech.
Věřitelem jsou všichni, kdo si nakoupí obligace
K tomuto úvěru je potřeba povolení MF

Úvěro na dlužní úpis
Poskytují ho banky na základě jištění, kterým je dlužní úpis.
Poměrně rizikový, banka s ním nemůže obchodovat, záleží na bonitě klienta

Krátkodobé úvěry a půjčky

Kontokorentní úvěr:
Nejrozšířenější typ krátkodobého úvěru.
Klient má u banky otevřený smíšený účet (běžný a úvěrový).
Klient smí čerpat úvěr automaticky, má stanoven limit (úvěrový rámec).
Úvěr je splácen automat. z příjmů.
Nevýhoda: vysoká úroková saba
Nemusí se v určitý den splatit úvěr (jako např. u směnečného).
Majitel není vázán na to, vybrat celou částku úvěru najednou.

Směnečné úvěry:

Založeny na existenci směnky jako CP.
Základní druhy:
- eskotní úvěr
- akceptační úvěr

Eskontní úvěr:

- negociační
- rambousní

Eskontní úvěr:
Nákup směnek bankou před jejich splatností. Banka si sráží úrok (diskont) za dobu odkupu (eskontu) až do dne splatnosti.
Banka může směnku dále eskontovat, nejčastěji jiné bance (reeskont).
Náklady eskontního úvěru se skládají ze základní úrok.sazby, úvěrové provize (úrok.přirážka) a ost. nákladů.
Banky preferují obchodní směnky cizí (kryté zbožím)

Situace eskontního úvěru:
1. vydání vlastní směnky podnikem A (např.na podkladě dodaného zboží) a předání směnky podniku B
2. eskont (prodej) směnky bance, banka vyplatí podniku B směnečnou částku sníženou o diskont
3. předložení směnky v den její splatnosti k zaplacení podniku A
4. jestliže podnik A nemůže směnku zaplatit, předloží banka směnku k proplacení podniku B, od něhož ji koupila

Krátkodobé úvěry a půjčky

Kontokorentní úvěr:
Nejrozšířenější typ krátkodobého úvěru.
Klient má u banky otevřený smíšený účet (běžný a úvěrový).
Klient smí čerpat úvěr automaticky, má stanoven limit (úvěrový rámec).
Úvěr je splácen automat. z příjmů.
Nevýhoda: vysoká úroková saba
Nemusí se v určitý den splatit úvěr (jako např. u směnečného).
Majitel není vázán na to, vybrat celou částku úvěru najednou.

Směnečné úvěry:

Založeny na existenci směnky jako CP.
Základní druhy:
- eskotní úvěr
- akceptační úvěr

Eskontní úvěr:

- negociační
- rambousní

Eskontní úvěr:
Nákup směnek bankou před jejich splatností. Banka si sráží úrok (diskont) za dobu odkupu (eskontu) až do dne splatnosti.
Banka může směnku dále eskontovat, nejčastěji jiné bance (reeskont).
Náklady eskontního úvěru se skládají ze základní úrok.sazby, úvěrové provize (úrok.přirážka) a ost. nákladů.
Banky preferují obchodní směnky cizí (kryté zbožím)

Situace eskontního úvěru:
1. vydání vlastní směnky podnikem A (např.na podkladě dodaného zboží) a předání směnky podniku B
2. eskont (prodej) směnky bance, banka vyplatí podniku B směnečnou částku sníženou o diskont
3. předložení směnky v den její splatnosti k zaplacení podniku A
4. jestliže podnik A nemůže směnku zaplatit, předloží banka směnku k proplacení podniku B, od něhož ji koupila

Podle poskytovatele:

- bankovní
- konsorciální
- veřejné (státní)
- dodavatelské
• Podle účelu:
- spotřební - úvěry na privatizaci
- provozní - hypotéční
- sezónní - importní
- investiční - exportní
- překlenovací
• Podle metody úvěrování:
- jednorázové – banka půjčí částku najednou
- kontokorentní
- revolvingové = opakované – ve formě úvěrové linky. Zákazník si může opakovaně půjčovat do úvěrového limitu

Podle měny:

- korunové
- devizové (cizoměnové)
• Podle velikosti úvěru:
- malé úvěry
- velké úvěry
• Podle odvětví:
- úvěry průmyslu - úvěry vnitřnímu obchodu
- úvěry zemědělství - úvěry zahraničnímu obchodu
- úvěry stavebnictví
• Podle subjektu a účelu:
- úvěry podnikatelské – na krytí investičních a provozních potřeb
- občanům – (spotřebitelské)
- mezibankovní
- komunální (obcím a městům) – hlavně investiční úvěry

Podle poskytovatele:

- bankovní
- konsorciální
- veřejné (státní)
- dodavatelské
• Podle účelu:
- spotřební - úvěry na privatizaci
- provozní - hypotéční
- sezónní - importní
- investiční - exportní
- překlenovací
• Podle metody úvěrování:
- jednorázové – banka půjčí částku najednou
- kontokorentní
- revolvingové = opakované – ve formě úvěrové linky. Zákazník si může opakovaně půjčovat do úvěrového limitu

Podle měny:

- korunové
- devizové (cizoměnové)
• Podle velikosti úvěru:
- malé úvěry
- velké úvěry
• Podle odvětví:
- úvěry průmyslu - úvěry vnitřnímu obchodu
- úvěry zemědělství - úvěry zahraničnímu obchodu
- úvěry stavebnictví
• Podle subjektu a účelu:
- úvěry podnikatelské – na krytí investičních a provozních potřeb
- občanům – (spotřebitelské)
- mezibankovní
- komunální (obcím a městům) – hlavně investiční úvěry

Jsou u většiny bank ...

-jsou u většiny bank hlavní činností
- poskytování úvěrů a půjček je riziková záležitost. Banka se jej snaží eliminovat různými druhy zajištění (nemovitostí, cesí pohledávek, pojištěním..)
Převažují úvěry zajištěné, ale banka může poskytnout i nezajištěné, jen nejlepším klientům, musí prověřit klienta z hlediska jeho bonity a současně musí prověřit i projekt, na který klient žádá úvěr.
Ú úvěrů a půjček se jedná o prodej peněz klientům za určitou cenu peněz, kterou zaplatí klient. Touto cenou je úrok = cena peněz, poplatek za dočasné používání volných pen.prostř.
Spotřební půjčkou se rozumí úvěry fyzickým osobám a domácnostem, které slouží k nákupu spotřebních předmětů (automobilů, elektroniky, nábytku aj.), k zaplacení služeb (náklady na dovolenou, vzdělání, aj.) a na jiné osobní potřeby.
Suma půjčky bude splacena ze mzdy, z příjmu.
Úvěrem se rozumí úvěr podnikům, podnikatelským subjektům, samosprávám, jiným bankám a státu. Suma úvěru bude splácena ze zisku.
Úroky z nich přijaté představují pro banku hlavní část zisku (30-70% zisku).
Banka je věřitelem a úvěr představuje pohledávku za dlužníkem.

Podstata:

- z hlediska poptávka po úvěru: poptávka po penězích, po volných peněžních prostředcích, které klient potřebuje k uhrazení jeho závazků, pokud mu chybí peníze k proplacení zboží, služeb, finančních plateb.
- z hlediska nabídky úvěrů: v peněžním ústavu se vytváří nabídka volných peněžních prostředků, které jsou základem aktivních obchodů bank.

Druhy úvěrů a půjček

Druhy:
• Časové hledisko:
- krátkodobé ( do 1 roku)
- střednědobé (1 – 4 roky)
- dlouhodobé (nad 4 roky)
• Podle pojištění:
- kryté – osobním zajištěním
- reálným zajištěním (zástava)
- nekryté

Jsou u většiny bank ...

-jsou u většiny bank hlavní činností
- poskytování úvěrů a půjček je riziková záležitost. Banka se jej snaží eliminovat různými druhy zajištění (nemovitostí, cesí pohledávek, pojištěním..)
Převažují úvěry zajištěné, ale banka může poskytnout i nezajištěné, jen nejlepším klientům, musí prověřit klienta z hlediska jeho bonity a současně musí prověřit i projekt, na který klient žádá úvěr.
Ú úvěrů a půjček se jedná o prodej peněz klientům za určitou cenu peněz, kterou zaplatí klient. Touto cenou je úrok = cena peněz, poplatek za dočasné používání volných pen.prostř.
Spotřební půjčkou se rozumí úvěry fyzickým osobám a domácnostem, které slouží k nákupu spotřebních předmětů (automobilů, elektroniky, nábytku aj.), k zaplacení služeb (náklady na dovolenou, vzdělání, aj.) a na jiné osobní potřeby.
Suma půjčky bude splacena ze mzdy, z příjmu.
Úvěrem se rozumí úvěr podnikům, podnikatelským subjektům, samosprávám, jiným bankám a státu. Suma úvěru bude splácena ze zisku.
Úroky z nich přijaté představují pro banku hlavní část zisku (30-70% zisku).
Banka je věřitelem a úvěr představuje pohledávku za dlužníkem.

Podstata:

- z hlediska poptávka po úvěru: poptávka po penězích, po volných peněžních prostředcích, které klient potřebuje k uhrazení jeho závazků, pokud mu chybí peníze k proplacení zboží, služeb, finančních plateb.
- z hlediska nabídky úvěrů: v peněžním ústavu se vytváří nabídka volných peněžních prostředků, které jsou základem aktivních obchodů bank.

Druhy úvěrů a půjček

Druhy:
• Časové hledisko:
- krátkodobé ( do 1 roku)
- střednědobé (1 – 4 roky)
- dlouhodobé (nad 4 roky)
• Podle pojištění:
- kryté – osobním zajištěním
- reálným zajištěním (zástava)
- nekryté

Bankovní úvěry a půjčky

 Význam pro banku
 Druhy
 Krátkodobé úvěry a půjčky
 Střednědobé a dlouhodobé úvěry
 Směnka – druhy, charakteristika, náležitosti, právní úprava směnky
 Úvěry pro občany
 Význam úvěrů pro firmy
 Charakteristika a členění zdrojů podniku
 Úloha externích zdrojů a s tím související zadluženost firmy
 Účtování o úvěrech
 Produkt jako nástroj marketingu
 Swot analýza

Význam pro banku

Úvěry patří mezi nejdůležitější aktivní obchody bank, přináší bankám hlavní rozhodující část zisku a banky k nim přistupují až po vytvoření primárních a sekundárních rezerv.
Úvěry a půjčky většinou nejsou likvidní, protože nemohou být převedeny na hotovost před lhůtou splatnosti, jsou tedy nejvíce rizikové a podléhají ztrátám.

Bankovní úvěry a půjčky

 Význam pro banku
 Druhy
 Krátkodobé úvěry a půjčky
 Střednědobé a dlouhodobé úvěry
 Směnka – druhy, charakteristika, náležitosti, právní úprava směnky
 Úvěry pro občany
 Význam úvěrů pro firmy
 Charakteristika a členění zdrojů podniku
 Úloha externích zdrojů a s tím související zadluženost firmy
 Účtování o úvěrech
 Produkt jako nástroj marketingu
 Swot analýza

Význam pro banku

Úvěry patří mezi nejdůležitější aktivní obchody bank, přináší bankám hlavní rozhodující část zisku a banky k nim přistupují až po vytvoření primárních a sekundárních rezerv.
Úvěry a půjčky většinou nejsou likvidní, protože nemohou být převedeny na hotovost před lhůtou splatnosti, jsou tedy nejvíce rizikové a podléhají ztrátám.