Pokud jsou emise HZL kryty souborem hypoték, pak platí vztah
HZL = HY < q CZN
HZL – objem emitovaných HZL
HY – soubor hypoték (zástavních práv, resp. zástavních smluv k nemovitostem)
CZN – souhrn cen zastavených nemovitostí
q – kvocient udávající maximálně možnou výši podílu hypotečních úvěrů na ceně zastavených nemovitostí
Výhody zástavního systému
výhodou přímé vazby HZL na hypotéky je, že hodnota hypoték se fakticky nemění a není tudíž nutné zavádět institut náhradního krytí
pokles hodnoty nemovitosti v důsledků jejího opotřebení, nemusí mít vliv na hodnotu zástavy (hypotéky), pokud kvocient q vytváří dostatečný prostor
hypoteční banka předem zná úrokové podmínky, za nichž získá zdroje pro poskytování hypotečních úvěrů, a může tak minimalizovat úrokové riziko plynoucí z vazby mezi pasivními a aktivními úroky. HZL se v zástavních systémech vlastně emitují předem, před poskytnutím hypotečního úvěru.
Problémy zástavního systému
nižší kontrola nad účelovostí použití zdrojů získaných emisí HZL
HZL je nutné buď vydávat v menších souborech, aby klienti nemuseli dlouho čekat, než se nashromáždí dostatečný počet a objem zástav, anebo musí jít o velké klienty, např. obce, které disponují velkým množstvím nemovitostí
Cenotvorná úloha HZL
Výnosy z HZL mají charakter úrokových výnosů. To znamená, že se stanoví v podobě procenta z nominální hodnoty HZL.
Úroky z HZL se stanoví nejčastěji jako pevné po celou dobu jejich splatnosti. Hovoříme pak o pevném kuponu a takovéto HZL se nazývají listy s pevným kuponem.
U HZL s dobou splatnosti na 5 let se někdy nestanoví přímo výše úrokové sazby z nich, ale metoda, jakým se úrokové sazby konstruují. Většinou to bývá formou přirážky nebo srážky, ty jsou stanoveny jako pevné, ale referenční úroková sazba se může měnit. Tím se mění i celkový úrokový výnos z HZL.
Výše úroků z HZL má minimálně dvojí cenový účinek.
Ovlivňuje zásadním způsobem:
cenu neboli úrok, za který se poskytují hypoteční úvěry
cenu, za kterou se HZL kupují a prodávají
Výše úrokových sazeb z HZL má rozhodující význam při stanovování úrokových sazeb z hypotečních úvěrů.
Skladba úroku z hypotečních úvěrů:
úrok z HZL + bankovní marže = úrok z hypotečních úvěrů
Vzhledem k významu úroků z HZL pro formování úroku z hypotečních úvěrů jsou úroky z HZL osvobozeny od daní z příjmů z výnosů z cenných papírů. To znamená, že investor získává již čistý příjem.
Úroky z HZL se stanoví nejčastěji jako pevné po celou dobu jejich splatnosti. Hovoříme pak o pevném kuponu a takovéto HZL se nazývají listy s pevným kuponem.
U HZL s dobou splatnosti na 5 let se někdy nestanoví přímo výše úrokové sazby z nich, ale metoda, jakým se úrokové sazby konstruují. Většinou to bývá formou přirážky nebo srážky, ty jsou stanoveny jako pevné, ale referenční úroková sazba se může měnit. Tím se mění i celkový úrokový výnos z HZL.
Výše úroků z HZL má minimálně dvojí cenový účinek.
Ovlivňuje zásadním způsobem:
cenu neboli úrok, za který se poskytují hypoteční úvěry
cenu, za kterou se HZL kupují a prodávají
Výše úrokových sazeb z HZL má rozhodující význam při stanovování úrokových sazeb z hypotečních úvěrů.
Skladba úroku z hypotečních úvěrů:
úrok z HZL + bankovní marže = úrok z hypotečních úvěrů
Vzhledem k významu úroků z HZL pro formování úroku z hypotečních úvěrů jsou úroky z HZL osvobozeny od daní z příjmů z výnosů z cenných papírů. To znamená, že investor získává již čistý příjem.
Výpočet ceny (kurzu) HZL
Cena (kurz), za kterou se HZL kupují a prodávají, se stanoví v procentech z jejich nominální (jmenovité) hodnoty.
TK = [iHZL ∙ (1- kⁿ) / іT + kⁿ ] · 100
TK – tržní kurz HZL v procentech
iHZL – úroková sazba z HZL (v desetinném vyjádření)
n - doba splatnosti HZL v letech
k – koeficient odvozený od tržní úrokové sazby, pro nějž platí, že
1
k = ----------------
1 + iT
iT – tržní úroková sazba (v desetinném vyjádření)
Příklad:
Úroková sazba HZL je 8% p.a. a je pevná po dobu splatnosti, tržní úroková sazba je 7% p.a., doba splatnosti HZL je 5 let, k = 1/1,07 = 0,93458
1 – ( 1 / 1 + 0,07 )5
TK = [ 0.08 · ---------------------------- + ( 1/ 1+0,07)5 ] ·100
0,07
Tržní kurz tohoto HZL by byl cca 104,1 % nominální hodnoty.
Tržní cena HZL se pak vypočítá jako násobek jeho nominální hodnoty a tržního kurzu.
Alikvotní úrokový výnos
HZL se kupují a prodávají nejen za právě platný kurz, ale za kurz upravený o alikvotní úrokový výnos (AUV).
Alikvotní úrokový výnos představuji tu část celkového ročního úrokového výnosu, který naběhl k datu prodeje nebo koupě za dobu od data poslední výplaty úroku.
Vychází se z úvahy, že držitel HZL má za každý den držení tohoto listu právo na odpovídající zlomek úrokové sazby.
AUV = iHZL · m/R
AUV – alikvotní úrokový výnos
iHZL – úroková míra HZL
m – počet dní, které uplynuly od poslední výplaty úroků z HZL
R – počet dní v roce
Příklad:
Použijeme předchozího příkladu za předpokladu, že k prodeji dochází 120 dnů po poslední výplatě úroků. Alikvotní úrokový výnos (AUV) bude v den prodeje:
AUV = 0,08·120/365=0,026301, tj. 2,6301 procenta z nominální hodnoty HZL
Prodejní cena
Prodejní cena (PC) HZL se pak rovná násobku nominální hodnoty HZL (NH) a součtu tržního kurzu a alikvotního úrokového výnosu:
PC = NH ( TK+AUV)
Příklad:
V našem případě by prodejní cena HZL byla 104,1 + 2,63 = 106,73 procenta z nominální hodnoty HZL. To znamená, že HZL o nominální hodnotě 10 000 Kč by se v našem příkladě kupoval a prodával za 10 673 Kč.
Použitá literatura: Specializované bankovnictví str.192 – 201
TK = [iHZL ∙ (1- kⁿ) / іT + kⁿ ] · 100
TK – tržní kurz HZL v procentech
iHZL – úroková sazba z HZL (v desetinném vyjádření)
n - doba splatnosti HZL v letech
k – koeficient odvozený od tržní úrokové sazby, pro nějž platí, že
1
k = ----------------
1 + iT
iT – tržní úroková sazba (v desetinném vyjádření)
Příklad:
Úroková sazba HZL je 8% p.a. a je pevná po dobu splatnosti, tržní úroková sazba je 7% p.a., doba splatnosti HZL je 5 let, k = 1/1,07 = 0,93458
1 – ( 1 / 1 + 0,07 )5
TK = [ 0.08 · ---------------------------- + ( 1/ 1+0,07)5 ] ·100
0,07
Tržní kurz tohoto HZL by byl cca 104,1 % nominální hodnoty.
Tržní cena HZL se pak vypočítá jako násobek jeho nominální hodnoty a tržního kurzu.
Alikvotní úrokový výnos
HZL se kupují a prodávají nejen za právě platný kurz, ale za kurz upravený o alikvotní úrokový výnos (AUV).
Alikvotní úrokový výnos představuji tu část celkového ročního úrokového výnosu, který naběhl k datu prodeje nebo koupě za dobu od data poslední výplaty úroku.
Vychází se z úvahy, že držitel HZL má za každý den držení tohoto listu právo na odpovídající zlomek úrokové sazby.
AUV = iHZL · m/R
AUV – alikvotní úrokový výnos
iHZL – úroková míra HZL
m – počet dní, které uplynuly od poslední výplaty úroků z HZL
R – počet dní v roce
Příklad:
Použijeme předchozího příkladu za předpokladu, že k prodeji dochází 120 dnů po poslední výplatě úroků. Alikvotní úrokový výnos (AUV) bude v den prodeje:
AUV = 0,08·120/365=0,026301, tj. 2,6301 procenta z nominální hodnoty HZL
Prodejní cena
Prodejní cena (PC) HZL se pak rovná násobku nominální hodnoty HZL (NH) a součtu tržního kurzu a alikvotního úrokového výnosu:
PC = NH ( TK+AUV)
Příklad:
V našem případě by prodejní cena HZL byla 104,1 + 2,63 = 106,73 procenta z nominální hodnoty HZL. To znamená, že HZL o nominální hodnotě 10 000 Kč by se v našem příkladě kupoval a prodával za 10 673 Kč.
Použitá literatura: Specializované bankovnictví str.192 – 201
Pohledávkový systém
Pokud jsou emise HZL kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů, platí pro ně vztah:
HZL = HU + NK
HZL – objem emise hypotečních zástavních listů
HU – objem hypotečních úvěrů sloužících ke krytí emise
NK – náhradní krytí
Vzájemný vztah HZL a HU je dvoustranný – HU slouží ke krytí HZL, ale HZL slouží k refinancování daného souboru HU.
Výhody pohledávkového systému.
založen na bezprostřední vazbě mezi potřebami a zdroji jejich financování
dává přehled investorům, do čeho jsou jejich prostředky vkládány
usnadňuje kontrolu vztahu mezi úrovní úroků z hypotečních úvěrů a z HZL
Problémy pohledávkového systému
narušování hodnoty objemu vydaných HZL a hodnoty pohledávek z poskytnutých úvěrů. Objem vydaných HZL je až do doby jejich splatnosti konstantní, naproti tomu objem poskytnutých hypotečních úvěrů se vlivem jejich splácení snižuje
úrokové riziko mezi úroky z hypotečních úvěrů a HZL. Problém vzniká z časového posunu mezi poskytováním hypotečních úvěrů a jejich refinancováním z HZL.
V pohledávkovém systému se nejdříve poskytují hypoteční úvěry za určité úroky a pak teprve – po nashromáždění dostatečně velkého souboru těchto úvěrů – se emitují HZL. Přitom se může stát, že v okamžiku emise se na kapitálovém trhu změní situace tak, že cena zdrojů se zvýší proti předpokladům, a tak se sníží úroková marže s nebezpečím, že hypoteční banka se dostane do ztráty.
HZL = HU + NK
HZL – objem emise hypotečních zástavních listů
HU – objem hypotečních úvěrů sloužících ke krytí emise
NK – náhradní krytí
Vzájemný vztah HZL a HU je dvoustranný – HU slouží ke krytí HZL, ale HZL slouží k refinancování daného souboru HU.
Výhody pohledávkového systému.
založen na bezprostřední vazbě mezi potřebami a zdroji jejich financování
dává přehled investorům, do čeho jsou jejich prostředky vkládány
usnadňuje kontrolu vztahu mezi úrovní úroků z hypotečních úvěrů a z HZL
Problémy pohledávkového systému
narušování hodnoty objemu vydaných HZL a hodnoty pohledávek z poskytnutých úvěrů. Objem vydaných HZL je až do doby jejich splatnosti konstantní, naproti tomu objem poskytnutých hypotečních úvěrů se vlivem jejich splácení snižuje
úrokové riziko mezi úroky z hypotečních úvěrů a HZL. Problém vzniká z časového posunu mezi poskytováním hypotečních úvěrů a jejich refinancováním z HZL.
V pohledávkovém systému se nejdříve poskytují hypoteční úvěry za určité úroky a pak teprve – po nashromáždění dostatečně velkého souboru těchto úvěrů – se emitují HZL. Přitom se může stát, že v okamžiku emise se na kapitálovém trhu změní situace tak, že cena zdrojů se zvýší proti předpokladům, a tak se sníží úroková marže s nebezpečím, že hypoteční banka se dostane do ztráty.
Správa hypotečního úvěru
Po prvním čerpání nastává proces zvaný správa hypotečního úvěru, který zahrnuje:
· kontrolu pravidelnosti a správnosti splácení hypotečního úvěru v souladu se splátkovým plánem
· realizaci postupů při nesplácení hypotečních úvěrů podle splátkového plánu.
Splátkový plán
Ve splátkovém plánu je podrobně stanoveno, kdy a v jakých částkách má docházet k čerpání a splácení úvěru a úroků z něho. Banka sleduje plnění splátkového plánu a v případě odchylek od něho přijímá opatření k jeho dodržování (písemné výzvy, penalizace až po opatření k realizaci zástav, z jejichž výnosu by bylo možné dlužné částky uhradit).
Za správu hypotečního úvěru banky rovněž vybírají poplatky.
Hypoteční úvěrový účet
Na hypotečním úvěrovém účtu se sleduje čerpání a splácení hypotečního úvěru v souladu se splátkovým plánem. Z vývoje jeho zůstatků se také vypočítávají úroky, které má klient platit.
Literatura: Specializované bankovnictví – BIVŠ- H.Sůvová a kolektiv 1997 str.175-188
Zpracovala: L. Křížková
· kontrolu pravidelnosti a správnosti splácení hypotečního úvěru v souladu se splátkovým plánem
· realizaci postupů při nesplácení hypotečních úvěrů podle splátkového plánu.
Splátkový plán
Ve splátkovém plánu je podrobně stanoveno, kdy a v jakých částkách má docházet k čerpání a splácení úvěru a úroků z něho. Banka sleduje plnění splátkového plánu a v případě odchylek od něho přijímá opatření k jeho dodržování (písemné výzvy, penalizace až po opatření k realizaci zástav, z jejichž výnosu by bylo možné dlužné částky uhradit).
Za správu hypotečního úvěru banky rovněž vybírají poplatky.
Hypoteční úvěrový účet
Na hypotečním úvěrovém účtu se sleduje čerpání a splácení hypotečního úvěru v souladu se splátkovým plánem. Z vývoje jeho zůstatků se také vypočítávají úroky, které má klient platit.
Literatura: Specializované bankovnictví – BIVŠ- H.Sůvová a kolektiv 1997 str.175-188
Zpracovala: L. Křížková
11. Charakteristika a cenotvorná úloha hypotečních zástavních listů
(hypoteční zástavní listy jako zdroj poskytování hypotečních úvěrů, systémy krytí hypotečních zástavních listů, vliv hypotečních zástavních listů na formování úroků z hypotečních úvěrů)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hypoteční úvěry jsou svou povahou úvěry dlouhodobé. Pro hypoteční banky tak představují dlouhodobé pohledávky, dlouhodobě investované prostředky. Aby se hypoteční banky nedostávaly do problémů se svou finanční rovnováhou a se svou likviditou, je zapotřebí, aby proti hypotečním úvěrům stály odpovídající dlouhodobé zdroje jejich poskytování. Takovýto zdroj představují výnosy z vydávání a prodeje hypotečních zástavních listů.
Hypoteční zástavní listy (HZL) představují zvláštní druh dluhopisů krytý pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo zajištěný zástavním právem k nemovitostem.
Základní předností HZL jakožto zdroje krytí hypotečních úvěrů je pro hypoteční banky jejich neodvolatelnost ze strany investora (kupce) před dobou jejich splatnosti. Majitel HZL může získat své investované prostředky před dobou splatnosti tohoto dluhopisu jen jeho prodejem jinému investorovi.
Hypoteční úvěry a HZL tvoří rub a líc jedné a téže mince – hypotečních obchodů. Hypoteční úvěry představují jejich aktivní stránku, kdy se hypoteční banky vůči svým klientům nacházejí v pozici věřitele, HZL pak jejich pasivní stránku. Při vydávání HZL se hypoteční banky nacházejí vůči svým klientům v roli dlužníka.
K vydávání HZL je zapotřebí získat zvláštní licenci, přičemž vydání každé emise je ještě zvlášť posuzováno a schvalováno institucemi, které mají dozor nad kapitálovým trhem.
Hypoteční zástavní listy se od ostatních dluhopisů liší zejména tím, že:
výnos z jejich prodeje je účelově určen ke krytí hypotečních úvěrů
jejich jmenovitá hodnota včetně úroků musí být v souladu s jejich krytím
- s pohledávkami z hypotečních úvěrů
- se souborem hypoték, tj. zástavních práv k nemovitostem – tzv. zástavní systém krytí
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hypoteční úvěry jsou svou povahou úvěry dlouhodobé. Pro hypoteční banky tak představují dlouhodobé pohledávky, dlouhodobě investované prostředky. Aby se hypoteční banky nedostávaly do problémů se svou finanční rovnováhou a se svou likviditou, je zapotřebí, aby proti hypotečním úvěrům stály odpovídající dlouhodobé zdroje jejich poskytování. Takovýto zdroj představují výnosy z vydávání a prodeje hypotečních zástavních listů.
Hypoteční zástavní listy (HZL) představují zvláštní druh dluhopisů krytý pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo zajištěný zástavním právem k nemovitostem.
Základní předností HZL jakožto zdroje krytí hypotečních úvěrů je pro hypoteční banky jejich neodvolatelnost ze strany investora (kupce) před dobou jejich splatnosti. Majitel HZL může získat své investované prostředky před dobou splatnosti tohoto dluhopisu jen jeho prodejem jinému investorovi.
Hypoteční úvěry a HZL tvoří rub a líc jedné a téže mince – hypotečních obchodů. Hypoteční úvěry představují jejich aktivní stránku, kdy se hypoteční banky vůči svým klientům nacházejí v pozici věřitele, HZL pak jejich pasivní stránku. Při vydávání HZL se hypoteční banky nacházejí vůči svým klientům v roli dlužníka.
K vydávání HZL je zapotřebí získat zvláštní licenci, přičemž vydání každé emise je ještě zvlášť posuzováno a schvalováno institucemi, které mají dozor nad kapitálovým trhem.
Hypoteční zástavní listy se od ostatních dluhopisů liší zejména tím, že:
výnos z jejich prodeje je účelově určen ke krytí hypotečních úvěrů
jejich jmenovitá hodnota včetně úroků musí být v souladu s jejich krytím
- s pohledávkami z hypotečních úvěrů
- se souborem hypoték, tj. zástavních práv k nemovitostem – tzv. zástavní systém krytí
PODMÍNKY POSKYTNUTÍ HÚ PODNIKATELSKÉHO CHARAKTERU
výnosy
>
náklady (případně bez odpisů)
peněžní příjmy
>
peněžní výdaje
splatné pohledávky
>
splatné závazky
Při hodnocení bonity subjektu, jde-li o větší úvěry, se někdy vyžadují údaje umožňující vyhodnocení bonity společníků a případně i bonity podniků, ve kterých má žadatel významné majetkové účasti.
Hodnocení kvality investičního záměru
Z podstaty a charakteru hypotečního úvěru vyplývá, že základní podmínkou jeho poskytnutí je, aby byl použit na investování do nemovisti.
Hodnocení kvality investičního záměru se rozlišuje z hlediska toho, zda jde o investici do nemovitosti:
pro uspokojení individuálních potřeb žadatele
a nebo
za účelem podnikání
Nepodnikatelský investiční záměr
Očekává se nejnižší rizikovost při poskytnutí hypotečního úvěru na vlastnické bydlení, zvláště pak na bydlení ve vlastním bytě nebo rodinném domě, dále pak na investice do rekreační chaty nebo chalupy, nebytových prostor (např. garáž) apod.
Podnikatelský investiční záměr
Žadatel musí předkládat podnikatelský záměr v němž musí prokázat reálnost úspěchu předpokládané investice a její návratnost, která zaručuje splacení hypotečního úvěru.
Podnikatelský záměr musí být doložen:
- rozborem současné situace na trhu
- vyhodnocením možné nebo existující konkurence
- důkazem prodejnosti výrobků nebo služeb
- důkazem reálnosti propočtů prodejních cen, tržeb a nákladů
- popisem toho, kde podniká
- jak dlouho podniká v oboru
- jaké jsou jeho zkušenosti v podnikání v oboru
- kolik má zaměstnanců
- jací jsou hlavní dodavatelé a odběratelé atd.
Úspěšnost podnikatelského záměru je třeba ještě dokumentovat obchodním a finančním plánem sestaveným na několik let dopředu.
>
náklady (případně bez odpisů)
peněžní příjmy
>
peněžní výdaje
splatné pohledávky
>
splatné závazky
Při hodnocení bonity subjektu, jde-li o větší úvěry, se někdy vyžadují údaje umožňující vyhodnocení bonity společníků a případně i bonity podniků, ve kterých má žadatel významné majetkové účasti.
Hodnocení kvality investičního záměru
Z podstaty a charakteru hypotečního úvěru vyplývá, že základní podmínkou jeho poskytnutí je, aby byl použit na investování do nemovisti.
Hodnocení kvality investičního záměru se rozlišuje z hlediska toho, zda jde o investici do nemovitosti:
pro uspokojení individuálních potřeb žadatele
a nebo
za účelem podnikání
Nepodnikatelský investiční záměr
Očekává se nejnižší rizikovost při poskytnutí hypotečního úvěru na vlastnické bydlení, zvláště pak na bydlení ve vlastním bytě nebo rodinném domě, dále pak na investice do rekreační chaty nebo chalupy, nebytových prostor (např. garáž) apod.
Podnikatelský investiční záměr
Žadatel musí předkládat podnikatelský záměr v němž musí prokázat reálnost úspěchu předpokládané investice a její návratnost, která zaručuje splacení hypotečního úvěru.
Podnikatelský záměr musí být doložen:
- rozborem současné situace na trhu
- vyhodnocením možné nebo existující konkurence
- důkazem prodejnosti výrobků nebo služeb
- důkazem reálnosti propočtů prodejních cen, tržeb a nákladů
- popisem toho, kde podniká
- jak dlouho podniká v oboru
- jaké jsou jeho zkušenosti v podnikání v oboru
- kolik má zaměstnanců
- jací jsou hlavní dodavatelé a odběratelé atd.
Úspěšnost podnikatelského záměru je třeba ještě dokumentovat obchodním a finančním plánem sestaveným na několik let dopředu.
Hodnocení kvality a vhodnosti zastavovaného objektu
O kvalitě nemovitostní zástavy v podstatě rozhoduje její prodejnost a výnosnost tohoto prodeje. Možnost prodeje závisí především na jejím charakteru a použitelnosti. Obecně jsou za nejkvalitnější považovány nemovitosti, které mají všestranné použití.
Nemovitosti se rozdělují:
· stavby
· pozemky
Stavby
Na první místo jsou řazeny nemovitosti sloužící k bydlení. V dalším pořadí následují bytové domy a byty, pak stavby víceúčelového charakteru. Za velmi prodejné jsou považovány zejména víceúčelové stavby, kde jsou kombinovány bytové prostory s prostorami nebytovými, zvláště pokud jsou nebytové prostory použitelné k podnikatelské činnost. Na posledním místě jsou pak stavby nebytové, jednoúčelového charakteru.
Pozemky
Jako nejkvalitnější jsou hodnoceny především pozemky stavební, zvláště mají-li už základní technickou vybavenost. Za mnohem méně kvalitní je pak považována zemědělská nebo lesní půda.
Rozestavěné stavby
Zvláštní skupinu pak tvoří rozestavěné stavby. Podmínkou jejich využití jako zástavy je, aby byly evidovány v katastrech nemovitostí jako rozestavěné budovy s jasným definováním vlastnických vztahů k nim.
Faktory ovlivňující kvalitu nemovitostí
Lze je dělit na faktory:
· tržní – poptávka, nabídka po daných nemovitostech, resp. míra nasycenosti trhu
· netržní
– poloha nemovitosti
– obsazenost nemovitosti
– omezení vlastnických práv k nemovitosti věcnými břemeny, předkupním právem apod.
Nemovitosti se rozdělují:
· stavby
· pozemky
Stavby
Na první místo jsou řazeny nemovitosti sloužící k bydlení. V dalším pořadí následují bytové domy a byty, pak stavby víceúčelového charakteru. Za velmi prodejné jsou považovány zejména víceúčelové stavby, kde jsou kombinovány bytové prostory s prostorami nebytovými, zvláště pokud jsou nebytové prostory použitelné k podnikatelské činnost. Na posledním místě jsou pak stavby nebytové, jednoúčelového charakteru.
Pozemky
Jako nejkvalitnější jsou hodnoceny především pozemky stavební, zvláště mají-li už základní technickou vybavenost. Za mnohem méně kvalitní je pak považována zemědělská nebo lesní půda.
Rozestavěné stavby
Zvláštní skupinu pak tvoří rozestavěné stavby. Podmínkou jejich využití jako zástavy je, aby byly evidovány v katastrech nemovitostí jako rozestavěné budovy s jasným definováním vlastnických vztahů k nim.
Faktory ovlivňující kvalitu nemovitostí
Lze je dělit na faktory:
· tržní – poptávka, nabídka po daných nemovitostech, resp. míra nasycenosti trhu
· netržní
– poloha nemovitosti
– obsazenost nemovitosti
– omezení vlastnických práv k nemovitosti věcnými břemeny, předkupním právem apod.
Realizační fáze
Po podpisu úvěrové smlouvy a zástavní smlouvy a po vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí dochází k čerpání a splácení hypotečního úvěru.
Podmínky čerpání
Možnost čerpat je podmíněna:
· podpisem úvěrové smlouvy
· podpisem zástavní smlouvy k nemovitosti ve prospěch hypoteční banky
· vkladem této zástavní smlouvy, přesněji vkladem zástavního práva do katastru nemovitostí
Další podmínkou může být:
· pojištění zastavené nemovitosti
· uzavření životní pojistky
Základní povinností banky je včas poskytnout klientovi přislíbené úvěrové prostředky. Jejím významným právem je měnit podmínky, zejména co se týká výše úroků, s ohledem na možnost změny, které mohou v průběhu doby čerpání a splácení hypotečního úvěru nastat.
Základní povinností klienta je včas a v dohodnuté výši hypoteční úvěr splácet. Jeho významným právem je možnost při změně úvěrových podmínek ze strany hypoteční banky úvěrovou smlouvu vypovědět.
Rozhodující okamžik pro uvolnění přístupu klienta k penězům nastává, když hypoteční bance předloží osvědčení o tom, že v katastru nemovitostí bylo řádně vloženo zástavní právo k nemovitosti ve prospěch banky.
* Vzhledem k tomu, že v poslední době je tento proces velmi zdlouhavý, některé banky akceptují podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí s označením data a razítkem vkladu.
Čerpání hypotečního úvěru probíhá v zásadě a přednostně bezhotovostní formou, cestou proplácení faktur nebo úhrady závazků plynoucích z kupní smlouvy. Tím se také snižuje úvěrové riziko.
Podmínky čerpání
Možnost čerpat je podmíněna:
· podpisem úvěrové smlouvy
· podpisem zástavní smlouvy k nemovitosti ve prospěch hypoteční banky
· vkladem této zástavní smlouvy, přesněji vkladem zástavního práva do katastru nemovitostí
Další podmínkou může být:
· pojištění zastavené nemovitosti
· uzavření životní pojistky
Základní povinností banky je včas poskytnout klientovi přislíbené úvěrové prostředky. Jejím významným právem je měnit podmínky, zejména co se týká výše úroků, s ohledem na možnost změny, které mohou v průběhu doby čerpání a splácení hypotečního úvěru nastat.
Základní povinností klienta je včas a v dohodnuté výši hypoteční úvěr splácet. Jeho významným právem je možnost při změně úvěrových podmínek ze strany hypoteční banky úvěrovou smlouvu vypovědět.
Rozhodující okamžik pro uvolnění přístupu klienta k penězům nastává, když hypoteční bance předloží osvědčení o tom, že v katastru nemovitostí bylo řádně vloženo zástavní právo k nemovitosti ve prospěch banky.
* Vzhledem k tomu, že v poslední době je tento proces velmi zdlouhavý, některé banky akceptují podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí s označením data a razítkem vkladu.
Čerpání hypotečního úvěru probíhá v zásadě a přednostně bezhotovostní formou, cestou proplácení faktur nebo úhrady závazků plynoucích z kupní smlouvy. Tím se také snižuje úvěrové riziko.
Právní poměry
Žadatel musí prokázat, že může činit svým jménem právní úkony a zavazovat se. To prokazuje jednak důkazy o své právní a faktické existenci a platnou plnou mocí, pokud je zastoupen.
Podnikatelé se prokazují výpisem z obchodního rejstříku, živnostenským listem, koncesí nebo jiným oprávněním k podnikatelské činnosti apod., fyzické osoby (nepodnikatelé) průkazem totožnosti.
Důvěryhodnost
Významným momentem posuzování bonity je žadatelova důvěryhodnost, zvláště jeho spolehlivost, důslednost a pravidelnost plnění jeho závazků.
Důležité znaky důvěryhodnosti klienta jsou např.:
- stabilita jeho finančního hospodaření
- přesné a včasné plnění platebních a smluvních závazků
- včasnost, úplnost a věrohodnost překládaných potvrzení dokládajících údaje o příjmech a případně i výdajích
- stálost klienta při volbě banky
- osobní znalost klienta nebo jeho zástupců
Hospodářská a finanční situace
Rozhodující pro definitivní posouzení bonity klienta je jeho hospodářská a finanční situace. Banka posuzuje schopnost klienta pravidelně splácet poskytnutý hypoteční úvěr.
Způsob hodnocení hospodářské situace žadatele se liší podle toho, zda se jedná o úvěr na účely:
nepodnikatelské
podnikatelské
Podnikatelé se prokazují výpisem z obchodního rejstříku, živnostenským listem, koncesí nebo jiným oprávněním k podnikatelské činnosti apod., fyzické osoby (nepodnikatelé) průkazem totožnosti.
Důvěryhodnost
Významným momentem posuzování bonity je žadatelova důvěryhodnost, zvláště jeho spolehlivost, důslednost a pravidelnost plnění jeho závazků.
Důležité znaky důvěryhodnosti klienta jsou např.:
- stabilita jeho finančního hospodaření
- přesné a včasné plnění platebních a smluvních závazků
- včasnost, úplnost a věrohodnost překládaných potvrzení dokládajících údaje o příjmech a případně i výdajích
- stálost klienta při volbě banky
- osobní znalost klienta nebo jeho zástupců
Hospodářská a finanční situace
Rozhodující pro definitivní posouzení bonity klienta je jeho hospodářská a finanční situace. Banka posuzuje schopnost klienta pravidelně splácet poskytnutý hypoteční úvěr.
Způsob hodnocení hospodářské situace žadatele se liší podle toho, zda se jedná o úvěr na účely:
nepodnikatelské
podnikatelské
Nepodnikatelské účely
Při žádosti o hypoteční úvěr na nepodnikatelské účely se vyžaduje, aby prokázané příjmy žadatele o úvěr a jeho případných spolužadatelů byly alespoň tak velké aby pokryly:
- předpokládané splátky hypotečního úvěru
- nezbytné běžné náklady na jejich existenci (včetně rodinných příslušníků
- ostatní neopomenutelné finanční výdaje (daně, platby za pojištění, splátky jiných úvěrů apod.)
Způsoby hodnocení nezbytných běžných nákladů na fungování rodiny se v různých bankách hodnotí různě. V ČR např. některé banky vycházejí z životního minima, stanoveného zákonem č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších novelizací a předpisů, upraveného určitým koeficientem.
PODMÍNKA PLATEBNÍ SCHOPNOSTI KLIENTA FYZICKÉ OSOBY-NEPODNIKATELE
Splátky hypotečního úvěru
Běžné náklady na fungování rodiny
<
celkové příjmy žadatele včetně příjmů spolužadatelů
Neopomenutelné finanční výdaje
Podnikatelské účely
Při žádosti o úvěr na podnikatelské záměry se posuzuje celková hospodářská situace klienta.
Analýza je zaměřena na:
rentabilitu (resp. tvorbu zisku)
finanční toky (cash flow)
úvěrové zatížení (zadluženost)
míru likvidity (resp. schopnost splácet závazky)
Všechna uvedená hlediska charakterizují jednak úroveň finanční stability klienta a jednak jeho schopnost splácet závazky, zejména pak přijaté úvěry.
- předpokládané splátky hypotečního úvěru
- nezbytné běžné náklady na jejich existenci (včetně rodinných příslušníků
- ostatní neopomenutelné finanční výdaje (daně, platby za pojištění, splátky jiných úvěrů apod.)
Způsoby hodnocení nezbytných běžných nákladů na fungování rodiny se v různých bankách hodnotí různě. V ČR např. některé banky vycházejí z životního minima, stanoveného zákonem č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších novelizací a předpisů, upraveného určitým koeficientem.
PODMÍNKA PLATEBNÍ SCHOPNOSTI KLIENTA FYZICKÉ OSOBY-NEPODNIKATELE
Splátky hypotečního úvěru
Běžné náklady na fungování rodiny
<
celkové příjmy žadatele včetně příjmů spolužadatelů
Neopomenutelné finanční výdaje
Podnikatelské účely
Při žádosti o úvěr na podnikatelské záměry se posuzuje celková hospodářská situace klienta.
Analýza je zaměřena na:
rentabilitu (resp. tvorbu zisku)
finanční toky (cash flow)
úvěrové zatížení (zadluženost)
míru likvidity (resp. schopnost splácet závazky)
Všechna uvedená hlediska charakterizují jednak úroveň finanční stability klienta a jednak jeho schopnost splácet závazky, zejména pak přijaté úvěry.
K žádosti je nutné přiložit řadu dalších dokladů:
doklady ověřující totožnost a plné moci
doklady průkazně dokládající příjmy klienta (např. potvrzení od zaměstnavatele, daňové přiznání, nájemní smlouvy, rozhodnutí o výživném apod.)
doklady prokazující vlastnictví nebo spoluvlastnictví zastavované nemovitosti v podobě listu vlastnictví z katastru nemovitostí, snímku pozemkové mapy apod.
doklady prokazující účel investice do nemovitosti – u koupě kupní smlouva, u výstavby a oprav rozpočet, smlouva o dílo, stavební povolení s vyznačením nabytí právní moci atd.
doložení vlastních finančních prostředků žadatele o úvěr nutný k doplacení rozpočtovaných nákladů výstavby či rekonstrukce nebo kupní ceny v kupní smlouvě (v případě, že úvěr nepokrývá investiční záměr zcela)
ověřený odhad ceny zastavované nemovitosti provedený podle požadavků hypoteční banky a fotografii zastavovaného objektu
doklad o pojištění nemovitosti, případně o životním pojištění klienta apod.
Obdobným způsobem postupují banky při vyřizování žádostí o úvěrové přísliby.
Každá banka má své specifické požadavky, takže je užitečné se předem informovat o konkrétních požadavcích vybrané banky.
Je nutné pamatovat i na to, že získání některých dokladů může trvat i delší dobu a že může být spojeno s nemalými finančními náklady, zejména pokud se týká stavebního povolení nebo odhadu ceny zastavované nemovitosti.
doklady průkazně dokládající příjmy klienta (např. potvrzení od zaměstnavatele, daňové přiznání, nájemní smlouvy, rozhodnutí o výživném apod.)
doklady prokazující vlastnictví nebo spoluvlastnictví zastavované nemovitosti v podobě listu vlastnictví z katastru nemovitostí, snímku pozemkové mapy apod.
doklady prokazující účel investice do nemovitosti – u koupě kupní smlouva, u výstavby a oprav rozpočet, smlouva o dílo, stavební povolení s vyznačením nabytí právní moci atd.
doložení vlastních finančních prostředků žadatele o úvěr nutný k doplacení rozpočtovaných nákladů výstavby či rekonstrukce nebo kupní ceny v kupní smlouvě (v případě, že úvěr nepokrývá investiční záměr zcela)
ověřený odhad ceny zastavované nemovitosti provedený podle požadavků hypoteční banky a fotografii zastavovaného objektu
doklad o pojištění nemovitosti, případně o životním pojištění klienta apod.
Obdobným způsobem postupují banky při vyřizování žádostí o úvěrové přísliby.
Každá banka má své specifické požadavky, takže je užitečné se předem informovat o konkrétních požadavcích vybrané banky.
Je nutné pamatovat i na to, že získání některých dokladů může trvat i delší dobu a že může být spojeno s nemalými finančními náklady, zejména pokud se týká stavebního povolení nebo odhadu ceny zastavované nemovitosti.
Schvalovací fáze
Ve schvalovací fázi se prověřuje žádost o hypoteční úvěr a pokud je schválen vypracovává se úvěrová smlouva a smlouva zástavní.
Ve schvalovací fázi hypoteční banka definitivně prověřuje správnost a úplnost všech údajů uvedených klientem v žádosti, posuzuje rizika úvěrového případu a stupeň jeho zajištění, konkretizuje podmínky poskytnutí a splácení úvěru pro daného klienta.
Banka se rozhoduje o poskytnutí či neposkytnutí hypotečního úvěru, o výši a o podmínkách, zejména úrokových, za kterých ho poskytne.
Rozhoduje se především na základě vyhodnocení:
· bonity klienta
· kvality jeho investičního záměru
· hodnoty a vhodnosti zástavy (zastavovaného objektu)
Hodnocení bonity úvěrovaného subjektu
Úvěrovaným subjektem se rozumí konkrétní osoba (fyzická nebo právnická), které je hypoteční úvěr poskytován a která je také zavázána úvěr splatit.
Banka se soustřeďuje na analýzu jeho:
· právních poměrů
· důvěryhodnosti
· hospodářské a finanční situace
Ve schvalovací fázi hypoteční banka definitivně prověřuje správnost a úplnost všech údajů uvedených klientem v žádosti, posuzuje rizika úvěrového případu a stupeň jeho zajištění, konkretizuje podmínky poskytnutí a splácení úvěru pro daného klienta.
Banka se rozhoduje o poskytnutí či neposkytnutí hypotečního úvěru, o výši a o podmínkách, zejména úrokových, za kterých ho poskytne.
Rozhoduje se především na základě vyhodnocení:
· bonity klienta
· kvality jeho investičního záměru
· hodnoty a vhodnosti zástavy (zastavovaného objektu)
Hodnocení bonity úvěrovaného subjektu
Úvěrovaným subjektem se rozumí konkrétní osoba (fyzická nebo právnická), které je hypoteční úvěr poskytován a která je také zavázána úvěr splatit.
Banka se soustřeďuje na analýzu jeho:
· právních poměrů
· důvěryhodnosti
· hospodářské a finanční situace
10. Postupy hypotečního úvěrování
(žádost o poskytnutí úvěru resp. příslibu úvěru; hodnocení bonity klienta, kvality jeho investičního záměru, hodnoty a vhodnosti zastavovaného objektu; podmínky čerpání a správa hypotečního úvěru)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Organizace úvěrových postupů při poskytování a splácení hypotečních úvěrů se skládá ze tří základních fází:
přípravné
schvalovací
realizační
Přípravná fáze
V rámci přípravné fáze podává klient žádost o poskytnutí úvěru, případně o poskytnutí příslibu úvěru včetně příslušných podkladů.
Hypoteční banka zde má spíše funkci poradní, kdy zároveň předběžně prověřuje jednotlivé podklady požadované od klienta a ověřuje, zda klient splňuje příslušné podmínky pro poskytnutí úvěru.
Žádost o úvěr, její náležitosti a další doklady
V žádosti se uvádějí zejména:
základní osobní údaje o žadateli a jeho spolužadatelích
údaje o zdrojích a výši příjmů a výdajů
výše, účel (investiční záměr) a předpokládaná doba čerpání a splácení požadovaného úvěru
popis úvěrovaného objektu a popis nemovitosti, která bude sloužit jako zástava (pokud není totožná s objektem úvěru)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Organizace úvěrových postupů při poskytování a splácení hypotečních úvěrů se skládá ze tří základních fází:
přípravné
schvalovací
realizační
Přípravná fáze
V rámci přípravné fáze podává klient žádost o poskytnutí úvěru, případně o poskytnutí příslibu úvěru včetně příslušných podkladů.
Hypoteční banka zde má spíše funkci poradní, kdy zároveň předběžně prověřuje jednotlivé podklady požadované od klienta a ověřuje, zda klient splňuje příslušné podmínky pro poskytnutí úvěru.
Žádost o úvěr, její náležitosti a další doklady
V žádosti se uvádějí zejména:
základní osobní údaje o žadateli a jeho spolužadatelích
údaje o zdrojích a výši příjmů a výdajů
výše, účel (investiční záměr) a předpokládaná doba čerpání a splácení požadovaného úvěru
popis úvěrovaného objektu a popis nemovitosti, která bude sloužit jako zástava (pokud není totožná s objektem úvěru)
Druhy hypotečních úvěrů
Hypoteční úvěry se člení dle jejich účelu, na které jsou poskytovány.
1. Úvěry určené na investice do nemovitostí související
s bydlením fyzických osob
s podnikatelskými záměry
Hypoteční úvěry poskytované na investice do bydlení jsou většinou poskytovány za příznivějších úvěrových a úrokových podmínek než úvěry na účely podnikatelské. V řadě zemí jsou úvěry na bytové účely podporovány státem.
2. Dalším hlediskem je členění hypotečních úvěrů podle příjemce úvěru – dlužníka.
Rozlišujeme úvěry:
· fyzických osob
· právnických osob
Fyzické osoby dále rozlišujeme podle toho zda jde o osoby s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnance), a nebo o fyzické osoby, jejichž finančním zdrojem jsou příjmy z podnikání.
Právnické osoby se obvykle rozlišují podle toho, zda jde o obchodní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost) nebo družstva, obce, neziskové organizace apod.
3. Banky dále rozlišují hypoteční úvěry dle účelu využití úvěru.
Jedná se o tzv.
· klasický
· stavební hypoteční úvěr
Klasický hypoteční úvěr je poskytován na investice do nemovitosti na území České republiky formou koupě nemovitosti včetně souvisejících pozemků, koupě vlastnického podílu, vypořádání spoluvlastnictví dědických nároků atd.
1. Úvěry určené na investice do nemovitostí související
s bydlením fyzických osob
s podnikatelskými záměry
Hypoteční úvěry poskytované na investice do bydlení jsou většinou poskytovány za příznivějších úvěrových a úrokových podmínek než úvěry na účely podnikatelské. V řadě zemí jsou úvěry na bytové účely podporovány státem.
2. Dalším hlediskem je členění hypotečních úvěrů podle příjemce úvěru – dlužníka.
Rozlišujeme úvěry:
· fyzických osob
· právnických osob
Fyzické osoby dále rozlišujeme podle toho zda jde o osoby s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnance), a nebo o fyzické osoby, jejichž finančním zdrojem jsou příjmy z podnikání.
Právnické osoby se obvykle rozlišují podle toho, zda jde o obchodní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost) nebo družstva, obce, neziskové organizace apod.
3. Banky dále rozlišují hypoteční úvěry dle účelu využití úvěru.
Jedná se o tzv.
· klasický
· stavební hypoteční úvěr
Klasický hypoteční úvěr je poskytován na investice do nemovitosti na území České republiky formou koupě nemovitosti včetně souvisejících pozemků, koupě vlastnického podílu, vypořádání spoluvlastnictví dědických nároků atd.
Stavební hypoteční úvěr
je poskytován za účelem výstavby, rekonstrukce nebo modernizace nemovitosti, koupě rozestavené nemovitosti spojené s její dostavbou, stavebních úprav nemovitosti (přístavby, vestavby, nástavby).
4. Zvláštní skupinu představují
tzv. úvěry předhypoteční (stavební)
hypoteční úvěry na výstavbu
Předhypoteční úvěr je vhodný zejména, kdy klient nedisponuje žádnou nemovitostí. Stavebním úvěrem se pokryje doba, než se nemovitost dokončí, zkolauduje a než kolaudační rozhodnutí nabude právní moci a je přiděleno číslo popisné. Po kolaudaci, zápisu nemovitostí a vložení zástavního práva do katastru nemovitostí se pak dříve poskytnutý stavební úvěr splatí úvěrem hypotečním.
Hypoteční úvěr na výstavbu je vhodný v situaci, kdy je klient schopen z vlastních zdrojů zakoupit stavební pozemek a stavbu dovést do takového stadia, aby ji bylo možné zanést do pozemkových knih, nebo do katastru nemovitostí jako stavbu rozestavěnou. Hypoteční úvěr je pak poskytnut na dokončení stavby s tím, že klient jej čerpá postupně podle toho, jak hodnota stavby roste.
Postavení hypotečního bankovnictví v bankovní soustavě
Skutečný startovní impuls k renesanci českého hypotečního bankovnictví dal zákon č. 84/1995 Sb., zvaný též i když nepřesně zákon hypoteční, který novelizoval dalších 5 zákonů.
Právní úpravu podmínek upravuje novelizovaný zákon č.530/1990 Sb., o dluhopisech § 14 ods.2, kde je hypoteční úvěr definován jako: „úvěr, který je poskytnut na investice do nemovitosti na území České republiky, nebo na její výstavbu či pořízení a jehož splacení je zajištěno zástavním právem k této, i rozestavěné, nebo jiné nemovitosti na území České republiky“.
S postupným rozvojem bankovnictví jako takového, vykrystalizovaly posléze dvě nejvýznamnější odvětví hypotečního bankovnictví
hypoteční bankovnictví zaměřené na bytovou výstavbu a bytové hospodářství vůbec
hypoteční bankovnictví zaměřené na podporu podnikatelských aktivit
Podmínky hypotečních úvěrů na bytové potřeby se u jednotlivých bank liší. Dnes tvoří hypoteční úvěry téměř samostatné bankovní odvětví.
4. Zvláštní skupinu představují
tzv. úvěry předhypoteční (stavební)
hypoteční úvěry na výstavbu
Předhypoteční úvěr je vhodný zejména, kdy klient nedisponuje žádnou nemovitostí. Stavebním úvěrem se pokryje doba, než se nemovitost dokončí, zkolauduje a než kolaudační rozhodnutí nabude právní moci a je přiděleno číslo popisné. Po kolaudaci, zápisu nemovitostí a vložení zástavního práva do katastru nemovitostí se pak dříve poskytnutý stavební úvěr splatí úvěrem hypotečním.
Hypoteční úvěr na výstavbu je vhodný v situaci, kdy je klient schopen z vlastních zdrojů zakoupit stavební pozemek a stavbu dovést do takového stadia, aby ji bylo možné zanést do pozemkových knih, nebo do katastru nemovitostí jako stavbu rozestavěnou. Hypoteční úvěr je pak poskytnut na dokončení stavby s tím, že klient jej čerpá postupně podle toho, jak hodnota stavby roste.
Postavení hypotečního bankovnictví v bankovní soustavě
Skutečný startovní impuls k renesanci českého hypotečního bankovnictví dal zákon č. 84/1995 Sb., zvaný též i když nepřesně zákon hypoteční, který novelizoval dalších 5 zákonů.
Právní úpravu podmínek upravuje novelizovaný zákon č.530/1990 Sb., o dluhopisech § 14 ods.2, kde je hypoteční úvěr definován jako: „úvěr, který je poskytnut na investice do nemovitosti na území České republiky, nebo na její výstavbu či pořízení a jehož splacení je zajištěno zástavním právem k této, i rozestavěné, nebo jiné nemovitosti na území České republiky“.
S postupným rozvojem bankovnictví jako takového, vykrystalizovaly posléze dvě nejvýznamnější odvětví hypotečního bankovnictví
hypoteční bankovnictví zaměřené na bytovou výstavbu a bytové hospodářství vůbec
hypoteční bankovnictví zaměřené na podporu podnikatelských aktivit
Podmínky hypotečních úvěrů na bytové potřeby se u jednotlivých bank liší. Dnes tvoří hypoteční úvěry téměř samostatné bankovní odvětví.
Podnikatelské hypoteční úvěry
Podnikatelské hypoteční úvěry se většinou soustřeďují na úvěrovou podporu podnikání v bytové výstavbě nebo na úvěrovou podporu podnikání živnostenského nebo řemeslnického typu, respektive takového typu podnikání, kdy jako zástava může sloužit nemovitost smíšeného charakteru – nemovitost sloužící zároveň k bydlení i k podnikání.
Možnost různorodého využití jedné a téže nemovitosti zvyšuje její prodejnost.
Hypoteční úvěr chápeme jako dlouhodobý úvěr na investice do nemovitostí, jehož splacení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti určité hodnoty.
Charakteristické rysy hypotečního úvěru
účel jeho poskytnutí
výše, ve které může být poskytnut
doba, na kterou může být poskytován
Účel poskytnutí hypotečního úvěru
Česká právní úprava zakotvená v novelizovaném zákoně č.530/1990 Sb., o dluhopisech, definuje v § 14, odstavci 2 hypoteční úvěr jako:
„úvěr, který je poskytnut na investice do nemovitosti na území České republiky, nebo na její výstavbu či pořízení a jehož splacení je zajištěno zástavním právem k této, i rozestavěné, nebo jiné nemovitosti na území České republiky.“
Možnost různorodého využití jedné a téže nemovitosti zvyšuje její prodejnost.
Hypoteční úvěr chápeme jako dlouhodobý úvěr na investice do nemovitostí, jehož splacení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti určité hodnoty.
Charakteristické rysy hypotečního úvěru
účel jeho poskytnutí
výše, ve které může být poskytnut
doba, na kterou může být poskytován
Účel poskytnutí hypotečního úvěru
Česká právní úprava zakotvená v novelizovaném zákoně č.530/1990 Sb., o dluhopisech, definuje v § 14, odstavci 2 hypoteční úvěr jako:
„úvěr, který je poskytnut na investice do nemovitosti na území České republiky, nebo na její výstavbu či pořízení a jehož splacení je zajištěno zástavním právem k této, i rozestavěné, nebo jiné nemovitosti na území České republiky.“
Výše hypotečního úvěru
Maximem výše hypotečního úvěru může být hodnota, resp. cena nemovitostí, které slouží jako zástava. Poskytnutím vyšší částky by byla ohrožena jeho návratnost.
Základní pravidlo bankovní obezřetnosti zní:
HU < CZN
HU – výše hypotečního úvěru
CZN – cena zastavené nemovitosti
Za relativně bezpečnou výši krytí hypotečních úvěrů se ve světě považuje hranice mezi 60-80% obvyklé tržní ceny zastavené nemovitosti.
Stanovení ceny nemovitosti
Cenu nemovitosti dávaných klientem do zástavy obvykle stanoví sama hypoteční banka podle její schválené metodiky. Většinou pak na základě schválení odborníka – znalce.
Ta část ceny nemovitosti, na kterou je hypoteční banka ochotna poskytnout hypoteční úvěr, představuje zadlužitelnou hodnotu nemovitosti.
Zadlužitelná hodnota nemovitosti představuje nejpravděpodobnější výnos z prodeje zastavené nemovitosti v případě, že hypoteční banka musí přistoupit k jejímu prodeji v důsledku neplnění závazků ze strany dlužníka.
Podíl zástavní hodnoty, na který banka poskytuje úvěr, se nazývá pupilární nebo též sirotčí jistota.
Některé české banky začaly poskytovat hypoteční úvěry až do 100% nemovitosti (ČMHB, Česká spořitelna, HVB Bank). Žadatel o půjčku má tak možnost získat finanční krytí až do plné výše ceny nemovitosti, odhadnuté bankovním expertem. V takových případech vyžaduje banka další krytí, jako je např. životní pojištění dlužníka, spoludlužnictví apod. dle vyhodnocení bonity klienta.
Základní pravidlo bankovní obezřetnosti zní:
HU < CZN
HU – výše hypotečního úvěru
CZN – cena zastavené nemovitosti
Za relativně bezpečnou výši krytí hypotečních úvěrů se ve světě považuje hranice mezi 60-80% obvyklé tržní ceny zastavené nemovitosti.
Stanovení ceny nemovitosti
Cenu nemovitosti dávaných klientem do zástavy obvykle stanoví sama hypoteční banka podle její schválené metodiky. Většinou pak na základě schválení odborníka – znalce.
Ta část ceny nemovitosti, na kterou je hypoteční banka ochotna poskytnout hypoteční úvěr, představuje zadlužitelnou hodnotu nemovitosti.
Zadlužitelná hodnota nemovitosti představuje nejpravděpodobnější výnos z prodeje zastavené nemovitosti v případě, že hypoteční banka musí přistoupit k jejímu prodeji v důsledku neplnění závazků ze strany dlužníka.
Podíl zástavní hodnoty, na který banka poskytuje úvěr, se nazývá pupilární nebo též sirotčí jistota.
Některé české banky začaly poskytovat hypoteční úvěry až do 100% nemovitosti (ČMHB, Česká spořitelna, HVB Bank). Žadatel o půjčku má tak možnost získat finanční krytí až do plné výše ceny nemovitosti, odhadnuté bankovním expertem. V takových případech vyžaduje banka další krytí, jako je např. životní pojištění dlužníka, spoludlužnictví apod. dle vyhodnocení bonity klienta.
Zástavní právo
Využití nemovitostí jako záruk pro úvěry je spojeno se zástavním právem.
Zástavním právem rozumíme závazek majitele nemovitosti, kterým dává právo věřiteli domáhat se uspokojení své pohledávky – v případě řádného a včasného nesplnění závazků ze strany dlužníka – z věci zastavené.
Rozvoj zástavního práva vedl k tomu, že hypoteční banky začaly postupně akceptovat nejen klasické nemovitosti, ale i jiné movité věci (např. dopravní prostředky, lodě, osobní majetek).
Postupně se vykrystalizovaly dvě nejvýznamnější odvětví hypotečního bankovnictví:
hypoteční bankovnictví zaměřené na bytovou výstavbu (residential mortgages)
hypoteční bankovnictví zaměřené na podporu podnikatelských aktivit (commercial mortgages)
Hypoteční úvěry na bydlení
V současné době převažuje hypoteční bankovnictví zaměřené na úvěrovou podporu bydlení.
Bydlení a zvláště kvalitní bydlení se stává stále více nezbytnou životní potřebou a rodinné případně bytové domy nebo jednotlivé byty se stávají kvalitní nemovitostní zástavou relativně snadno realizovatelnou, a to za poměrně slušnou cenu.
Zástavním právem rozumíme závazek majitele nemovitosti, kterým dává právo věřiteli domáhat se uspokojení své pohledávky – v případě řádného a včasného nesplnění závazků ze strany dlužníka – z věci zastavené.
Rozvoj zástavního práva vedl k tomu, že hypoteční banky začaly postupně akceptovat nejen klasické nemovitosti, ale i jiné movité věci (např. dopravní prostředky, lodě, osobní majetek).
Postupně se vykrystalizovaly dvě nejvýznamnější odvětví hypotečního bankovnictví:
hypoteční bankovnictví zaměřené na bytovou výstavbu (residential mortgages)
hypoteční bankovnictví zaměřené na podporu podnikatelských aktivit (commercial mortgages)
Hypoteční úvěry na bydlení
V současné době převažuje hypoteční bankovnictví zaměřené na úvěrovou podporu bydlení.
Bydlení a zvláště kvalitní bydlení se stává stále více nezbytnou životní potřebou a rodinné případně bytové domy nebo jednotlivé byty se stávají kvalitní nemovitostní zástavou relativně snadno realizovatelnou, a to za poměrně slušnou cenu.
Státní kontrola nad zvýhodněným financováním
Stát ručí za:
Ø závazky exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik
Ø závazky exportní banky – za splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za závazky z ostatních operací exportní banky na peněžních a kapitálových trzích ke zvýhodněnému financování
K získání finančních zdrojů exportní bankou na peněžních a kapitálových trzích pro zvýhodněné financování je třeba souhlasu Ministerstva financí Č a ČNB, pokud zákon 591/1992 Sb., o cenných papírech, nestanoví jinak.
K zajištění splácení refinančního úvěru poskytnutého bance vývozce sjednává ČEB s bankou vývozce smluvní zajištění. K zajištění splácení přímého úvěru poskytnutého vývozci postupuje ČEB podle zvláštního zákona (§151a a násl. Občanského zákoníku)
Ministerstvo financí ČR bylo zmocněno stanovit provádění některých opatření:
Ø Tvorba rezerv a fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik
a) Fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik, které vytváří ČEB, jsou tvořeny odděleně podle zdrojů (příděl ze zisku na základě rozhodnutí valné hromady; dotace ze státního rozpočtu)
b) Celková výše fondů a rezerv nesmí na dobu delší než 3 měsíce poklesnout pod částku 1,5 mld. Kč
c) Pro zajištění bezpečného provozu exportní pojišťovna udržuje fondy a rezervy ve výši nejméně 15 % z objemu pojištění vývozních úvěrových rizik
d) Maximální výše úvěrového rizika jednotlivého obchodního případu, přijatého exportní pojišťovnou v rámci objemu vývozních úvěrových rizik, nesmí překročit 4 mld. Kč
Ø Režimu dotování ztrát z rozdílů úrokových sazeb a z rozdílů měnových kurzů
a) Ze státního rozpočtu jsou dotovány ztráty ČEB (rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými náklady spojenými se získáním finančních zdrojů a zúčtovanými úrokovými výnosy spojenými s využitím těchto zdrojů; rozdíly měnových kurzů vznikající při přepočtu cizí měny na českou ke dni uskutečnění a zúčtování účetního případu při získávání a poskytování zdrojů)
b) Ze státního rozpočtu jsou dotovány exportní bance ztráty podle předchozího bodu, vzniklé z operací s finančními deriváty, prováděných ke snižování a omezování možných budoucích úrokových a kursových rizik.
Požadavky na dotace ze státního rozpočtu uplatňují exportní pojišťovna i exportní banka vůči ministerstvu financí při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
Ø závazky exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik
Ø závazky exportní banky – za splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za závazky z ostatních operací exportní banky na peněžních a kapitálových trzích ke zvýhodněnému financování
K získání finančních zdrojů exportní bankou na peněžních a kapitálových trzích pro zvýhodněné financování je třeba souhlasu Ministerstva financí Č a ČNB, pokud zákon 591/1992 Sb., o cenných papírech, nestanoví jinak.
K zajištění splácení refinančního úvěru poskytnutého bance vývozce sjednává ČEB s bankou vývozce smluvní zajištění. K zajištění splácení přímého úvěru poskytnutého vývozci postupuje ČEB podle zvláštního zákona (§151a a násl. Občanského zákoníku)
Ministerstvo financí ČR bylo zmocněno stanovit provádění některých opatření:
Ø Tvorba rezerv a fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik
a) Fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik, které vytváří ČEB, jsou tvořeny odděleně podle zdrojů (příděl ze zisku na základě rozhodnutí valné hromady; dotace ze státního rozpočtu)
b) Celková výše fondů a rezerv nesmí na dobu delší než 3 měsíce poklesnout pod částku 1,5 mld. Kč
c) Pro zajištění bezpečného provozu exportní pojišťovna udržuje fondy a rezervy ve výši nejméně 15 % z objemu pojištění vývozních úvěrových rizik
d) Maximální výše úvěrového rizika jednotlivého obchodního případu, přijatého exportní pojišťovnou v rámci objemu vývozních úvěrových rizik, nesmí překročit 4 mld. Kč
Ø Režimu dotování ztrát z rozdílů úrokových sazeb a z rozdílů měnových kurzů
a) Ze státního rozpočtu jsou dotovány ztráty ČEB (rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými náklady spojenými se získáním finančních zdrojů a zúčtovanými úrokovými výnosy spojenými s využitím těchto zdrojů; rozdíly měnových kurzů vznikající při přepočtu cizí měny na českou ke dni uskutečnění a zúčtování účetního případu při získávání a poskytování zdrojů)
b) Ze státního rozpočtu jsou dotovány exportní bance ztráty podle předchozího bodu, vzniklé z operací s finančními deriváty, prováděných ke snižování a omezování možných budoucích úrokových a kursových rizik.
Požadavky na dotace ze státního rozpočtu uplatňují exportní pojišťovna i exportní banka vůči ministerstvu financí při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
8. Podstata a zásady poskytování hypotečního úvěru
(nemovitosti jako záruky, zástavní právo, hypoteční úvěry na bydlení, podnikatelské hypoteční úvěry, pravidlo obezřetnosti při určování výše hypotečního úvěru, druhy hypotečního úvěru, postavení hypotečního bankovnictví v bankovní soustavě)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hypoteční úvěr v širším slova smyslu je chápán jako úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti.
Hypoteční úvěr v užším slova smyslu je chápán jako úvěr poskytnutý na investice do nemovitostí, který je zajištěný zástavním právem k této nebo i jiné nemovitosti.
Nemovitosti jako záruky
Nemovitosti patří již od starověku k nejoblíbenějším zárukám, které poskytují ti, kdo peníze potřebují těm, kdo jsou schopni peníze zapůjčit. Je tomu zejména proto, že nemovitost nemůže být fyzicky přesunuta mimo dosah věřitele. Také proto že hodnota nemovitostí (pozemků i řádně udržovaných budov), klesá velmi pomalu a může dokonce i růst.
V období starověku a středověku byla jako nemovitostí záruka přijímána především půda, zvláště pak půda zemědělská. Úrodná zemědělská půda byla pro vlastníka zárukou výnosů, zárukou jeho obživy, hlavním zdrojem bohatství.
Později s rozvojem měšťanstva, živnostenské a řemeslné výroby se do popředí jako nemovitostní záruky dostaly i stavby, zejména ty, které sloužily k bydlení či provozování řemesel. V té době byl také zaznamenán vznik hypotečních bank a rozvoj hypotečního bankovnictví.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hypoteční úvěr v širším slova smyslu je chápán jako úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti.
Hypoteční úvěr v užším slova smyslu je chápán jako úvěr poskytnutý na investice do nemovitostí, který je zajištěný zástavním právem k této nebo i jiné nemovitosti.
Nemovitosti jako záruky
Nemovitosti patří již od starověku k nejoblíbenějším zárukám, které poskytují ti, kdo peníze potřebují těm, kdo jsou schopni peníze zapůjčit. Je tomu zejména proto, že nemovitost nemůže být fyzicky přesunuta mimo dosah věřitele. Také proto že hodnota nemovitostí (pozemků i řádně udržovaných budov), klesá velmi pomalu a může dokonce i růst.
V období starověku a středověku byla jako nemovitostí záruka přijímána především půda, zvláště pak půda zemědělská. Úrodná zemědělská půda byla pro vlastníka zárukou výnosů, zárukou jeho obživy, hlavním zdrojem bohatství.
Později s rozvojem měšťanstva, živnostenské a řemeslné výroby se do popředí jako nemovitostní záruky dostaly i stavby, zejména ty, které sloužily k bydlení či provozování řemesel. V té době byl také zaznamenán vznik hypotečních bank a rozvoj hypotečního bankovnictví.
Produkty ČEB
1. úvěrové produkty střednědobého a dlouhodobého financování (splatnost úvěru 2 – 10 let)
Ø přímý úvěr vývozci na financování vývozu
Ø přímý úvěr zahraniční osobě na financování vývozu
Ø refinanční úvěr bance vývozce na financování vývozu a bance investora na financování investice
Ø přímý úvěr investorovi na financování investic českých právnických osob v zahraničí
Ø úvěr na financování výroby pro vývoz (přímý nebo refinanční)
Ø úhrada úrokových rozdílů
2. úvěrové produkty krátkodobého financování (splatnost úvěru do 2 let)
Ø přímý úvěr vývozci
Ø přímý úvěr zahraniční osobě
Ø přímý úvěr výrobci/vývozci na financování výroby pro vývoz
Ø refinanční úvěr bance výrobce/vývozce na financování výroby pro vývoz
Ø refinanční úvěr bance vývozce
3. záruky za závazky vývozce
Ø záruka za nabídku (bid bond)
Ø záruka za platbu předem (advance payment guarantee)
Ø záruka za dobré provedení podmínek smlouvy o vývozu (performance bond)
Ø přímý úvěr vývozci na financování vývozu
Ø přímý úvěr zahraniční osobě na financování vývozu
Ø refinanční úvěr bance vývozce na financování vývozu a bance investora na financování investice
Ø přímý úvěr investorovi na financování investic českých právnických osob v zahraničí
Ø úvěr na financování výroby pro vývoz (přímý nebo refinanční)
Ø úhrada úrokových rozdílů
2. úvěrové produkty krátkodobého financování (splatnost úvěru do 2 let)
Ø přímý úvěr vývozci
Ø přímý úvěr zahraniční osobě
Ø přímý úvěr výrobci/vývozci na financování výroby pro vývoz
Ø refinanční úvěr bance výrobce/vývozce na financování výroby pro vývoz
Ø refinanční úvěr bance vývozce
3. záruky za závazky vývozce
Ø záruka za nabídku (bid bond)
Ø záruka za platbu předem (advance payment guarantee)
Ø záruka za dobré provedení podmínek smlouvy o vývozu (performance bond)
1. Komerční pojištění
Typ GA –pojišťuje se riziko nezaplacení krátkodobých pohledávek za tuzemskými nebo zahraničními kupujícím v důsledku jejich platební neschopnosti nebo nevůle nebo v důsledku teritoriálních rizik země zahraničního kupujícího; pojištěným je vývozce
TYP F – pojišťuje se riziko ztráty banky nebo jiného subjektu poskytujícího úvěr českému výrobci/vývozci na předexportní financování výroby v důsledku nesplnění vývozního kontraktu ze strany českého výrobce/vývozce; pojištěným je banka nebo jiný subjekt poskytující úběr a na tento typ pojištění musí navazovat pojištění typu „GA“
Pojištění se stání podporou
TYP B – pojišťuje se riziko nezaplacení úběru, jehož délka nesmí překročit 24 měsíců; pojištěným je vývozce, který poskytuje dodavatelský úběr zahraničnímu odběrateli (dlužníkovi)
TYP C – pojišťuje se riziko nezaplacení úvěru, jehož délka musí být delší než 24 měsíců; pojištěným je český vývozce, který poskytuje dodavatelský úvěr zahraničnímu odběrateli (dlužníkovi)
TYP D – pojišťuje se riziko nezaplacení úvěru, který poskytla tuzemská nebo zahraniční banka, popř.jiný subjekt zahraničnímu odběrateli dlužníkovi) nebo jeho bance k financování vývozu od českého vývozce; pojištěným je tuzemská nebo zahraniční banka, popř. jiný subjekt, který poskytl odběratelský úvěr
TYP V – pojišťuje se riziko ztrát vývozce v důsledku jeho nemožnosti splnit smluvní závazky ze smlouvy o vývozu (výrobní riziko); pojištěným je vývozce a toto pojištění je možno sjednat pouze v návaznosti na pojištění pohledávek z vývozního dodavatelského nebo odběratelského úvěru nebo úvěru na financování výroby určené pro vývoz proti riziku nezaplacení
TYP E – pojišťuje se riziko ztráty banky potvrzující akreditiv v důsledku celkového nebo částečného nezaplacení podle podmínek akreditivu; pojištěným je banka, která má povolení ČNB
TYP FT – pojišťuje se riziko ztráty banky nebo jiného subjektu poskytujícího úvěr českému výrobci/vývozci na předexportní financování výroby v důsledku nesplnění vývozního kontraktu ze strany českého výrobce/vývozce; pojištěným je banka a na tento typ pojištění musí navazovat pojištění „B“, „C“, nebo „D“
TYP I – pojišťuje se riziko omezení nebo ztrát výnosů z investice české právnické osoby v zahraničí v důsledku znemožnění jejich transferu do ČR, vyvlastnění investice bez náhrady nebo politicky násilných činů; pojištěným je český investor
TYP Z – pojišťuje se riziko oprávněného nebo neoprávněného čerpání z bankovní záruky zahraničním odběratelem nebo jeho bankou; pojištěným je banka, která vystavila zahraničnímu odběrateli nebo jeho bance bankovní záruku za českého vývozce v souvislosti se získáním nebo realizací vývozního kontraktu (záruka za nabídku, dobré provedení, vrácení provedené platby)
TYP F – pojišťuje se riziko ztráty banky nebo jiného subjektu poskytujícího úvěr českému výrobci/vývozci na předexportní financování výroby v důsledku nesplnění vývozního kontraktu ze strany českého výrobce/vývozce; pojištěným je banka nebo jiný subjekt poskytující úběr a na tento typ pojištění musí navazovat pojištění typu „GA“
Pojištění se stání podporou
TYP B – pojišťuje se riziko nezaplacení úběru, jehož délka nesmí překročit 24 měsíců; pojištěným je vývozce, který poskytuje dodavatelský úběr zahraničnímu odběrateli (dlužníkovi)
TYP C – pojišťuje se riziko nezaplacení úvěru, jehož délka musí být delší než 24 měsíců; pojištěným je český vývozce, který poskytuje dodavatelský úvěr zahraničnímu odběrateli (dlužníkovi)
TYP D – pojišťuje se riziko nezaplacení úvěru, který poskytla tuzemská nebo zahraniční banka, popř.jiný subjekt zahraničnímu odběrateli dlužníkovi) nebo jeho bance k financování vývozu od českého vývozce; pojištěným je tuzemská nebo zahraniční banka, popř. jiný subjekt, který poskytl odběratelský úvěr
TYP V – pojišťuje se riziko ztrát vývozce v důsledku jeho nemožnosti splnit smluvní závazky ze smlouvy o vývozu (výrobní riziko); pojištěným je vývozce a toto pojištění je možno sjednat pouze v návaznosti na pojištění pohledávek z vývozního dodavatelského nebo odběratelského úvěru nebo úvěru na financování výroby určené pro vývoz proti riziku nezaplacení
TYP E – pojišťuje se riziko ztráty banky potvrzující akreditiv v důsledku celkového nebo částečného nezaplacení podle podmínek akreditivu; pojištěným je banka, která má povolení ČNB
TYP FT – pojišťuje se riziko ztráty banky nebo jiného subjektu poskytujícího úvěr českému výrobci/vývozci na předexportní financování výroby v důsledku nesplnění vývozního kontraktu ze strany českého výrobce/vývozce; pojištěným je banka a na tento typ pojištění musí navazovat pojištění „B“, „C“, nebo „D“
TYP I – pojišťuje se riziko omezení nebo ztrát výnosů z investice české právnické osoby v zahraničí v důsledku znemožnění jejich transferu do ČR, vyvlastnění investice bez náhrady nebo politicky násilných činů; pojištěným je český investor
TYP Z – pojišťuje se riziko oprávněného nebo neoprávněného čerpání z bankovní záruky zahraničním odběratelem nebo jeho bankou; pojištěným je banka, která vystavila zahraničnímu odběrateli nebo jeho bance bankovní záruku za českého vývozce v souvislosti se získáním nebo realizací vývozního kontraktu (záruka za nabídku, dobré provedení, vrácení provedené platby)
Česká exportní banka, a.s.
= specializovaná bankovní instituce vlastněná státem, která je zaměřena na financování vývozu realizovaného českými podnikateli s využitím státní podpory podle podmínek zákona č. 58/1995 Sb., l pojišťování a financování se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s mezinárodními pravidly pro poskytování vývozních úvěrů upravených Konsensem OECD.
Založena zakladatelskou smlouvou v prosinci 1994, ve funkci zakladatelů vystupovali Exportní a garanční pojišťovací společnost a zástupci státu – orgány státní správy ČR, konkrétně ministerstvo financí, hospodářství, průmyslu a obchodu, zahraničních věcí a zemědělství.
ČEB je institucí plnící úkoly těch oblastí proexportní politiky státu, které se soustřeďují na podporu financování vývozu poskytováním bankovních služeb. Služeb ČEB mohou při přípravě a realizaci vývozu využít právnické osoby se sídlem v České republice (výjimečně i fyzické osoby s trvalým pobytem v ČR)
ČEB nabízí financování vývozu a s tím spojené finanční služby ve srovnatelné struktuře, rozsahu, kvalitě a přístupnosti jako obdobné bankovní instituce a agentury působící v jiných vyspělých zemích. Jejím cílem je podílet se na financování širokého spektra vývozních případů, od těch nejjednodušších až po případy nejsložitější, které vyžadují souběh a kombinace řady použitých bankovních produktů. Nabídka způsobů financování vývozu ČEB umožňuje podporu vývozu investičních celků, technologických linek, dopravních a přepravních prostředků, jednotlivých strojů, výrobků spotřebního průmyslu, polotovarů, chemikálií, dalších druhů výrobků a služeb a financování investic českých právnických osob v zahraničí do téměř všech zemí světa
Založena zakladatelskou smlouvou v prosinci 1994, ve funkci zakladatelů vystupovali Exportní a garanční pojišťovací společnost a zástupci státu – orgány státní správy ČR, konkrétně ministerstvo financí, hospodářství, průmyslu a obchodu, zahraničních věcí a zemědělství.
ČEB je institucí plnící úkoly těch oblastí proexportní politiky státu, které se soustřeďují na podporu financování vývozu poskytováním bankovních služeb. Služeb ČEB mohou při přípravě a realizaci vývozu využít právnické osoby se sídlem v České republice (výjimečně i fyzické osoby s trvalým pobytem v ČR)
ČEB nabízí financování vývozu a s tím spojené finanční služby ve srovnatelné struktuře, rozsahu, kvalitě a přístupnosti jako obdobné bankovní instituce a agentury působící v jiných vyspělých zemích. Jejím cílem je podílet se na financování širokého spektra vývozních případů, od těch nejjednodušších až po případy nejsložitější, které vyžadují souběh a kombinace řady použitých bankovních produktů. Nabídka způsobů financování vývozu ČEB umožňuje podporu vývozu investičních celků, technologických linek, dopravních a přepravních prostředků, jednotlivých strojů, výrobků spotřebního průmyslu, polotovarů, chemikálií, dalších druhů výrobků a služeb a financování investic českých právnických osob v zahraničí do téměř všech zemí světa
7.Podpora exportu v ČR
– důvody vzniku Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., České exportní banky, a.s.; zásady zvýhodněného financování a poskytování státní záruky, státní kontrola nad zvýhodněným financováním, služby EGAP, produkty ČEB nabízené vývozcům
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.
= specializovaná státní úvěrová pojišťovna se zaměřením na pojišťování vývozních i tuzemských úvěrů proti komerčním a teritoriálním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z ČR.
Je součástí systému státní podpory exportu a poskytuje pojišťovací služby všem vývozcům českého zboží a služeb bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu.
Zřízena v roce 1992 na základě usnesení vlády ČSFR č. 721/1991, o proexportním programu. Smyslem bylo poskytovat vývozcům pojištění teritoriálních i komerčních rizik. EGAP byla založena státem jako akciová společnost podle obchodního zákoníku na základě povolení k pojišťovací činnosti, vydaného ministerstvem finanční jako orgánem státního dozoru nad pojišťovnictvím.
Ø Agenda úhrad úrokových rozdílů od dočasné pracovní komise
Ø Subvencování obchodních případů schválených představenstvem EGAP
Zdroje subvencí pro úhradu úrokových ztrát byly pro EGAP přidělovány ze státního rozpočtu na základě Smlouvy o účasti státního rozpočtu na podpoře zahraničního obchodu, která byla uzavřena mezi Ministerstvem financí ČR a EGAP dne 2.3.1992.
Zvolená právní forma založení EGAP byla vedena záměrem umožnit co nejrychlejší zahájení činnosti společnosti, bez čekání na zvláštní zákon.
Služby EGAP
EGAP poskytuje 10 základních typů pojištění v mnoha modifikacích a je schopna vyhovět i individuálním požadavkům vývozců a bankovních ústavů financujících vývoz.
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.
= specializovaná státní úvěrová pojišťovna se zaměřením na pojišťování vývozních i tuzemských úvěrů proti komerčním a teritoriálním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z ČR.
Je součástí systému státní podpory exportu a poskytuje pojišťovací služby všem vývozcům českého zboží a služeb bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu.
Zřízena v roce 1992 na základě usnesení vlády ČSFR č. 721/1991, o proexportním programu. Smyslem bylo poskytovat vývozcům pojištění teritoriálních i komerčních rizik. EGAP byla založena státem jako akciová společnost podle obchodního zákoníku na základě povolení k pojišťovací činnosti, vydaného ministerstvem finanční jako orgánem státního dozoru nad pojišťovnictvím.
Ø Agenda úhrad úrokových rozdílů od dočasné pracovní komise
Ø Subvencování obchodních případů schválených představenstvem EGAP
Zdroje subvencí pro úhradu úrokových ztrát byly pro EGAP přidělovány ze státního rozpočtu na základě Smlouvy o účasti státního rozpočtu na podpoře zahraničního obchodu, která byla uzavřena mezi Ministerstvem financí ČR a EGAP dne 2.3.1992.
Zvolená právní forma založení EGAP byla vedena záměrem umožnit co nejrychlejší zahájení činnosti společnosti, bez čekání na zvláštní zákon.
Služby EGAP
EGAP poskytuje 10 základních typů pojištění v mnoha modifikacích a je schopna vyhovět i individuálním požadavkům vývozců a bankovních ústavů financujících vývoz.
Význam autonomních a smluvních nástrojů obchodní politiky pro rozvoj mezinárodního obchodu. Podpora vývozu v obchodní politice tržních ekonomik.
Autonomní nástroje – víceméně jednostranná opatření státu
Tarifní (cla) – dle účelu, směru pohybu zboží (im, ex, trans) a způsobu stanovení (valorická, specifická¨)
Netarifní – dovozní přirážka, dovozní depozitum, množstevní kvóty, antidumping clo, vyrovnávací clo, minimální cena, technické překážky obchodu (předpisy: ekologie, spotřebitel, devizy, právo), embargo, buy-local
Smluvní nástroje
- spíše mnohostranné smlouvy (GATT, WTO)
- cla: většinou smluvní (GATT), autonomní jen vůči GATT nečlenům a cla dle GSP
- principy mnohostranných smluv systémů: nediskriminace, národní zacházení s import produkty, postup. odstranění překážek, podpora hosp soutěže, předvídatelnost, transparence, stabilita
Proexportní politika
- dotace, pojištění exportu, financování exportu, institucionální podpora (Czechtrade)
Tarifní (cla) – dle účelu, směru pohybu zboží (im, ex, trans) a způsobu stanovení (valorická, specifická¨)
Netarifní – dovozní přirážka, dovozní depozitum, množstevní kvóty, antidumping clo, vyrovnávací clo, minimální cena, technické překážky obchodu (předpisy: ekologie, spotřebitel, devizy, právo), embargo, buy-local
Smluvní nástroje
- spíše mnohostranné smlouvy (GATT, WTO)
- cla: většinou smluvní (GATT), autonomní jen vůči GATT nečlenům a cla dle GSP
- principy mnohostranných smluv systémů: nediskriminace, národní zacházení s import produkty, postup. odstranění překážek, podpora hosp soutěže, předvídatelnost, transparence, stabilita
Proexportní politika
- dotace, pojištění exportu, financování exportu, institucionální podpora (Czechtrade)
Význam autonomních a smluvních nástrojů obchodní politiky pro rozvoj mezinárodního obchodu. Podpora vývozu v obchodní politice tržních ekonomik.
Autonomní nástroje – víceméně jednostranná opatření státu
Tarifní (cla) – dle účelu, směru pohybu zboží (im, ex, trans) a způsobu stanovení (valorická, specifická¨)
Netarifní – dovozní přirážka, dovozní depozitum, množstevní kvóty, antidumping clo, vyrovnávací clo, minimální cena, technické překážky obchodu (předpisy: ekologie, spotřebitel, devizy, právo), embargo, buy-local
Smluvní nástroje
- spíše mnohostranné smlouvy (GATT, WTO)
- cla: většinou smluvní (GATT), autonomní jen vůči GATT nečlenům a cla dle GSP
- principy mnohostranných smluv systémů: nediskriminace, národní zacházení s import produkty, postup. odstranění překážek, podpora hosp soutěže, předvídatelnost, transparence, stabilita
Proexportní politika
- dotace, pojištění exportu, financování exportu, institucionální podpora (Czechtrade)
Tarifní (cla) – dle účelu, směru pohybu zboží (im, ex, trans) a způsobu stanovení (valorická, specifická¨)
Netarifní – dovozní přirážka, dovozní depozitum, množstevní kvóty, antidumping clo, vyrovnávací clo, minimální cena, technické překážky obchodu (předpisy: ekologie, spotřebitel, devizy, právo), embargo, buy-local
Smluvní nástroje
- spíše mnohostranné smlouvy (GATT, WTO)
- cla: většinou smluvní (GATT), autonomní jen vůči GATT nečlenům a cla dle GSP
- principy mnohostranných smluv systémů: nediskriminace, národní zacházení s import produkty, postup. odstranění překážek, podpora hosp soutěže, předvídatelnost, transparence, stabilita
Proexportní politika
- dotace, pojištění exportu, financování exportu, institucionální podpora (Czechtrade)
Liberalistické teorie mezinárodního obchodu a jejich vliv na praktickou obchodní politiku. Protekcionistické teorie obchodní politiky a jejich odraz
Liberalistické teorie – klasické teorie:
- D. Hume: kvantitativ teorie peněz – dlouhodobě aktiv. obchod. bilance -> přebytek nabídky peněz (zlata) nad poptávkou > zvýšení cenové hladiny (E je pevný) > zhoršení exportu
- Smith: teorie absolutních výhod: země vyváží zboží, kde má absolutní výhodu
- Ricardo: teorie komparativních výhod: země vyváží to, kde má relativně největší absolutní výhodu nebo kde má relativně nejmenší absolutní nevýhodu
- J.S. Mill: mezinárodní směnný poměr, teorie reciproční poptávky, na mez. obchodě vydělá víc ta země, která jej má dál od svého národního směnného poměru (to jsou většinou menší ekonomiky), TT/nár. směnný poměr A = nár. směnný poměr B/TT
Liberalistické teorie – neoklasické teorie – pracují i s KAPITÁLEM
- Heckscher Ohlinův model
předpoklad: různá vybavenost faktory, omezená pohyblivost a substituce faktorů
země by se měla specialiazovat na výrobu statků, které se vyrábějí tím faktorem, který je pro zemi relativně levnější
Kritika: nesplnění předpokladů modelu
- Stolper Samuelson teorém o změně světových cen: při růstu ceny kapitálově náročné komodity roste i cena kapitálu
- Teorém o vyrovnání cen výrobních faktorů
tam, kde je kapitál hojný se budou specializovat na výrobu kap. náročných statků > vyšší poptávka po kapitálu > růst ceny kapitálu, snížení ceny práce (tyto statky budou omezovány, protože budou dováženy)
země specializ. na kapitál: vlastníci kapitálu si polepší, vlastníci práce pohorší (možná i absolutně), jeden z důvodů protekcionismu
- Rybczynského efekt a změna relativní vybavenosti
- Leontiefův paradox:
Protekcionistické teorie
- Merkantilismus (bullionisté, Thomas Mun)
- F. List: teorie dětských odvětví – před zapojením do mez. obchodu musí být země konkurenceschopné
- Bhagwati a teorie zbídačujícího růstu: chudé země při snížení ceny zvyšují produkci
- Prebish a teorie periferní ekonomiky: ceny surovin rostou pomaleji než ceny prům výrobků (důchodová elasticita popt je vyšší u prům výrobků)
- rostoucí výnosy z rosahu – vs konst výnosy z rosahu, které používají klas. teorie
- K. Laski a nevýhodnost mez. obchodu pro centrálně plánované ekonomiky
- D. Hume: kvantitativ teorie peněz – dlouhodobě aktiv. obchod. bilance -> přebytek nabídky peněz (zlata) nad poptávkou > zvýšení cenové hladiny (E je pevný) > zhoršení exportu
- Smith: teorie absolutních výhod: země vyváží zboží, kde má absolutní výhodu
- Ricardo: teorie komparativních výhod: země vyváží to, kde má relativně největší absolutní výhodu nebo kde má relativně nejmenší absolutní nevýhodu
- J.S. Mill: mezinárodní směnný poměr, teorie reciproční poptávky, na mez. obchodě vydělá víc ta země, která jej má dál od svého národního směnného poměru (to jsou většinou menší ekonomiky), TT/nár. směnný poměr A = nár. směnný poměr B/TT
Liberalistické teorie – neoklasické teorie – pracují i s KAPITÁLEM
- Heckscher Ohlinův model
předpoklad: různá vybavenost faktory, omezená pohyblivost a substituce faktorů
země by se měla specialiazovat na výrobu statků, které se vyrábějí tím faktorem, který je pro zemi relativně levnější
Kritika: nesplnění předpokladů modelu
- Stolper Samuelson teorém o změně světových cen: při růstu ceny kapitálově náročné komodity roste i cena kapitálu
- Teorém o vyrovnání cen výrobních faktorů
tam, kde je kapitál hojný se budou specializovat na výrobu kap. náročných statků > vyšší poptávka po kapitálu > růst ceny kapitálu, snížení ceny práce (tyto statky budou omezovány, protože budou dováženy)
země specializ. na kapitál: vlastníci kapitálu si polepší, vlastníci práce pohorší (možná i absolutně), jeden z důvodů protekcionismu
- Rybczynského efekt a změna relativní vybavenosti
- Leontiefův paradox:
Protekcionistické teorie
- Merkantilismus (bullionisté, Thomas Mun)
- F. List: teorie dětských odvětví – před zapojením do mez. obchodu musí být země konkurenceschopné
- Bhagwati a teorie zbídačujícího růstu: chudé země při snížení ceny zvyšují produkci
- Prebish a teorie periferní ekonomiky: ceny surovin rostou pomaleji než ceny prům výrobků (důchodová elasticita popt je vyšší u prům výrobků)
- rostoucí výnosy z rosahu – vs konst výnosy z rosahu, které používají klas. teorie
- K. Laski a nevýhodnost mez. obchodu pro centrálně plánované ekonomiky
Liberalistické teorie mezinárodního obchodu a jejich vliv na praktickou obchodní politiku. Protekcionistické teorie obchodní politiky a jejich odraz
Liberalistické teorie – klasické teorie:
- D. Hume: kvantitativ teorie peněz – dlouhodobě aktiv. obchod. bilance -> přebytek nabídky peněz (zlata) nad poptávkou > zvýšení cenové hladiny (E je pevný) > zhoršení exportu
- Smith: teorie absolutních výhod: země vyváží zboží, kde má absolutní výhodu
- Ricardo: teorie komparativních výhod: země vyváží to, kde má relativně největší absolutní výhodu nebo kde má relativně nejmenší absolutní nevýhodu
- J.S. Mill: mezinárodní směnný poměr, teorie reciproční poptávky, na mez. obchodě vydělá víc ta země, která jej má dál od svého národního směnného poměru (to jsou většinou menší ekonomiky), TT/nár. směnný poměr A = nár. směnný poměr B/TT
Liberalistické teorie – neoklasické teorie – pracují i s KAPITÁLEM
- Heckscher Ohlinův model
předpoklad: různá vybavenost faktory, omezená pohyblivost a substituce faktorů
země by se měla specialiazovat na výrobu statků, které se vyrábějí tím faktorem, který je pro zemi relativně levnější
Kritika: nesplnění předpokladů modelu
- Stolper Samuelson teorém o změně světových cen: při růstu ceny kapitálově náročné komodity roste i cena kapitálu
- Teorém o vyrovnání cen výrobních faktorů
tam, kde je kapitál hojný se budou specializovat na výrobu kap. náročných statků > vyšší poptávka po kapitálu > růst ceny kapitálu, snížení ceny práce (tyto statky budou omezovány, protože budou dováženy)
země specializ. na kapitál: vlastníci kapitálu si polepší, vlastníci práce pohorší (možná i absolutně), jeden z důvodů protekcionismu
- Rybczynského efekt a změna relativní vybavenosti
- Leontiefův paradox:
Protekcionistické teorie
- Merkantilismus (bullionisté, Thomas Mun)
- F. List: teorie dětských odvětví – před zapojením do mez. obchodu musí být země konkurenceschopné
- Bhagwati a teorie zbídačujícího růstu: chudé země při snížení ceny zvyšují produkci
- Prebish a teorie periferní ekonomiky: ceny surovin rostou pomaleji než ceny prům výrobků (důchodová elasticita popt je vyšší u prům výrobků)
- rostoucí výnosy z rosahu – vs konst výnosy z rosahu, které používají klas. teorie
- K. Laski a nevýhodnost mez. obchodu pro centrálně plánované ekonomiky
- D. Hume: kvantitativ teorie peněz – dlouhodobě aktiv. obchod. bilance -> přebytek nabídky peněz (zlata) nad poptávkou > zvýšení cenové hladiny (E je pevný) > zhoršení exportu
- Smith: teorie absolutních výhod: země vyváží zboží, kde má absolutní výhodu
- Ricardo: teorie komparativních výhod: země vyváží to, kde má relativně největší absolutní výhodu nebo kde má relativně nejmenší absolutní nevýhodu
- J.S. Mill: mezinárodní směnný poměr, teorie reciproční poptávky, na mez. obchodě vydělá víc ta země, která jej má dál od svého národního směnného poměru (to jsou většinou menší ekonomiky), TT/nár. směnný poměr A = nár. směnný poměr B/TT
Liberalistické teorie – neoklasické teorie – pracují i s KAPITÁLEM
- Heckscher Ohlinův model
předpoklad: různá vybavenost faktory, omezená pohyblivost a substituce faktorů
země by se měla specialiazovat na výrobu statků, které se vyrábějí tím faktorem, který je pro zemi relativně levnější
Kritika: nesplnění předpokladů modelu
- Stolper Samuelson teorém o změně světových cen: při růstu ceny kapitálově náročné komodity roste i cena kapitálu
- Teorém o vyrovnání cen výrobních faktorů
tam, kde je kapitál hojný se budou specializovat na výrobu kap. náročných statků > vyšší poptávka po kapitálu > růst ceny kapitálu, snížení ceny práce (tyto statky budou omezovány, protože budou dováženy)
země specializ. na kapitál: vlastníci kapitálu si polepší, vlastníci práce pohorší (možná i absolutně), jeden z důvodů protekcionismu
- Rybczynského efekt a změna relativní vybavenosti
- Leontiefův paradox:
Protekcionistické teorie
- Merkantilismus (bullionisté, Thomas Mun)
- F. List: teorie dětských odvětví – před zapojením do mez. obchodu musí být země konkurenceschopné
- Bhagwati a teorie zbídačujícího růstu: chudé země při snížení ceny zvyšují produkci
- Prebish a teorie periferní ekonomiky: ceny surovin rostou pomaleji než ceny prům výrobků (důchodová elasticita popt je vyšší u prům výrobků)
- rostoucí výnosy z rosahu – vs konst výnosy z rosahu, které používají klas. teorie
- K. Laski a nevýhodnost mez. obchodu pro centrálně plánované ekonomiky
18) Zvláštní obchodní operace, vazbové obchody, reexport, switch
důvody pro vázané obchody: překonávání protekc překážek, zajištění placení v době obtíží mez plateb styku, rozšiřování možností odbytu, využívání cenových a kurz rozdílů k dosažení zisku
Kompenzace
- firemní bartery, kompenzace rozšířené (placení uvnitř 1 země)
Protinákupy – druhá strana musí nakoupit mé zboží
Buyback – dodavatel strojů přejímá část produkce jako splátku úvěru
Kooperace na kompenz základě –
Offsety – poskytnutí podnikatel. příležitosti pro kupující
offsety veřejné vs firemní, přímé (souvislost s předmětem hl. dodávky) vs nepřímé
ČR: offsetový programy (od zahr dod nad 300M, v hodnotě min 100%, plnění 5-10 let, oblast podpora exportu, know how, nové investice, společné podniky, podpora SMEs)
Reexport – opětovný vývoz
Switch – konverze vzájemně nesměn deviz, zbožové vs devizové
Kompenzace
- firemní bartery, kompenzace rozšířené (placení uvnitř 1 země)
Protinákupy – druhá strana musí nakoupit mé zboží
Buyback – dodavatel strojů přejímá část produkce jako splátku úvěru
Kooperace na kompenz základě –
Offsety – poskytnutí podnikatel. příležitosti pro kupující
offsety veřejné vs firemní, přímé (souvislost s předmětem hl. dodávky) vs nepřímé
ČR: offsetový programy (od zahr dod nad 300M, v hodnotě min 100%, plnění 5-10 let, oblast podpora exportu, know how, nové investice, společné podniky, podpora SMEs)
Reexport – opětovný vývoz
Switch – konverze vzájemně nesměn deviz, zbožové vs devizové
18) Zvláštní obchodní operace, vazbové obchody, reexport, switch
důvody pro vázané obchody: překonávání protekc překážek, zajištění placení v době obtíží mez plateb styku, rozšiřování možností odbytu, využívání cenových a kurz rozdílů k dosažení zisku
Kompenzace
- firemní bartery, kompenzace rozšířené (placení uvnitř 1 země)
Protinákupy – druhá strana musí nakoupit mé zboží
Buyback – dodavatel strojů přejímá část produkce jako splátku úvěru
Kooperace na kompenz základě –
Offsety – poskytnutí podnikatel. příležitosti pro kupující
offsety veřejné vs firemní, přímé (souvislost s předmětem hl. dodávky) vs nepřímé
ČR: offsetový programy (od zahr dod nad 300M, v hodnotě min 100%, plnění 5-10 let, oblast podpora exportu, know how, nové investice, společné podniky, podpora SMEs)
Reexport – opětovný vývoz
Switch – konverze vzájemně nesměn deviz, zbožové vs devizové
Kompenzace
- firemní bartery, kompenzace rozšířené (placení uvnitř 1 země)
Protinákupy – druhá strana musí nakoupit mé zboží
Buyback – dodavatel strojů přejímá část produkce jako splátku úvěru
Kooperace na kompenz základě –
Offsety – poskytnutí podnikatel. příležitosti pro kupující
offsety veřejné vs firemní, přímé (souvislost s předmětem hl. dodávky) vs nepřímé
ČR: offsetový programy (od zahr dod nad 300M, v hodnotě min 100%, plnění 5-10 let, oblast podpora exportu, know how, nové investice, společné podniky, podpora SMEs)
Reexport – opětovný vývoz
Switch – konverze vzájemně nesměn deviz, zbožové vs devizové
17) Financování mez. obchodu: faktoring, forfaiting, leasing
kritéria pro výběr: výše potřeb finanč prostředků, náklady na financování, rizika, rychlost dosažení fin. prostředků, vliv na likviditu podniku, daňové důsledky, náročnost na vlastní fin. zdroje
KRÁTKÉ financování
- kontokorent
- eskont směnek – odkup směnek před splatností, většinou se zachováním postihu
- dokumentární akreditiv
- zálohování exportních pohledávek
- faktoring – cese krátkých pohledávek
regresní , bezregresní (ručení za zaplacení pohledávek (riziko delcredere))
exportní faktoring: systém 2 faktorů nebo pojišťují riziko delcredere u pojišťovny
- půjčky
DLOUHÉ financování
- národní systémy financování (EB)
- forfaiting – bezregresní odkup dlouhodobých pohledávek
náklady forfaitingu: diskont, odměna za pohotové zajištění zdrojů, další pohplatky, riziková přirážka
- leasing – zvláštní typ nájmu, uživatel získává právo na užívání zboží invest. charakteru na pevně stanovenou dobu, po ukončení má možnost odkoupit za zůstatkovou cenu
předmět nájmu zůstává ve vlastnictví leasing spol, daňové zvýhodnění
přímý vs nepřímý leasing
finanční leasing vs operativní, zpětný leasing
- dlouhodobé úvěry
KRÁTKÉ financování
- kontokorent
- eskont směnek – odkup směnek před splatností, většinou se zachováním postihu
- dokumentární akreditiv
- zálohování exportních pohledávek
- faktoring – cese krátkých pohledávek
regresní , bezregresní (ručení za zaplacení pohledávek (riziko delcredere))
exportní faktoring: systém 2 faktorů nebo pojišťují riziko delcredere u pojišťovny
- půjčky
DLOUHÉ financování
- národní systémy financování (EB)
- forfaiting – bezregresní odkup dlouhodobých pohledávek
náklady forfaitingu: diskont, odměna za pohotové zajištění zdrojů, další pohplatky, riziková přirážka
- leasing – zvláštní typ nájmu, uživatel získává právo na užívání zboží invest. charakteru na pevně stanovenou dobu, po ukončení má možnost odkoupit za zůstatkovou cenu
předmět nájmu zůstává ve vlastnictví leasing spol, daňové zvýhodnění
přímý vs nepřímý leasing
finanční leasing vs operativní, zpětný leasing
- dlouhodobé úvěry
17) Financování mez. obchodu: faktoring, forfaiting, leasing
kritéria pro výběr: výše potřeb finanč prostředků, náklady na financování, rizika, rychlost dosažení fin. prostředků, vliv na likviditu podniku, daňové důsledky, náročnost na vlastní fin. zdroje
KRÁTKÉ financování
- kontokorent
- eskont směnek – odkup směnek před splatností, většinou se zachováním postihu
- dokumentární akreditiv
- zálohování exportních pohledávek
- faktoring – cese krátkých pohledávek
regresní , bezregresní (ručení za zaplacení pohledávek (riziko delcredere))
exportní faktoring: systém 2 faktorů nebo pojišťují riziko delcredere u pojišťovny
- půjčky
DLOUHÉ financování
- národní systémy financování (EB)
- forfaiting – bezregresní odkup dlouhodobých pohledávek
náklady forfaitingu: diskont, odměna za pohotové zajištění zdrojů, další pohplatky, riziková přirážka
- leasing – zvláštní typ nájmu, uživatel získává právo na užívání zboží invest. charakteru na pevně stanovenou dobu, po ukončení má možnost odkoupit za zůstatkovou cenu
předmět nájmu zůstává ve vlastnictví leasing spol, daňové zvýhodnění
přímý vs nepřímý leasing
finanční leasing vs operativní, zpětný leasing
- dlouhodobé úvěry
KRÁTKÉ financování
- kontokorent
- eskont směnek – odkup směnek před splatností, většinou se zachováním postihu
- dokumentární akreditiv
- zálohování exportních pohledávek
- faktoring – cese krátkých pohledávek
regresní , bezregresní (ručení za zaplacení pohledávek (riziko delcredere))
exportní faktoring: systém 2 faktorů nebo pojišťují riziko delcredere u pojišťovny
- půjčky
DLOUHÉ financování
- národní systémy financování (EB)
- forfaiting – bezregresní odkup dlouhodobých pohledávek
náklady forfaitingu: diskont, odměna za pohotové zajištění zdrojů, další pohplatky, riziková přirážka
- leasing – zvláštní typ nájmu, uživatel získává právo na užívání zboží invest. charakteru na pevně stanovenou dobu, po ukončení má možnost odkoupit za zůstatkovou cenu
předmět nájmu zůstává ve vlastnictví leasing spol, daňové zvýhodnění
přímý vs nepřímý leasing
finanční leasing vs operativní, zpětný leasing
- dlouhodobé úvěry
16) Pojištění v mez. obchodě
rizika:
tržní: nedosažení očekávaného výsledku, opatření: pohyblivá cena, klouzavé cen. doložky (jedno, 2stranné), termínové či zajišťovací transakce
komerční: nesplnění závazku obchodním partnerem (odstoupení, nesplnění či vadné plnění, nepřevzetí zboží, platební nevůle, plat. neschopnost)
přepravní
teritoriální: nejistota polit či mae vývoje země, administr opatření, přířodní katastrofy, embargo, politická
kurzová: vyplývá z čas. nesouladu přijetí zboží a placení, ochrana: volba měny, operace na deviz trzích, pojištění, prodej pohledávky
riziko odpovědnosti za výrobek
Pojištění – přepravy, úvěrů, dokument inkasa, dopr prostředků, odpovědnosti za škodu, výstav
pojmy: pojistitel, pojistník (kdo sjednal), pojištěný, p. smlouva, p. podmínky, pojistka (doklad), poj. zájem (zájem uchovat věc ve stavu v jakém se nacházela), společná havárie (způsob, dle kterého se rozvrhnou škody a náklady vzniklé opatřeními k záchraně lodi)
Pojištění přeprav – pokud vzniklo nahodilou událostí, absolut výluky (úmyslné jednání), relativní výluky (choulostivost zásilky, válečná a polit rizika-pojištění pouze věcných ztrát, ne fin. újem, není možné sjednat pro silniční a říční přepravu)
pojistná částka – nejvyšší hranice plnění pojišťovny, poj hodnota – hodnota poj zásilky vč přepravného, skladného, očekávaného zisku...
spoluúčast – odečítací, podmíněná
3 zákl. rozsahy pojist krytí:
- proti všem rizikům
- vč. zvláštní havárie – s výjimkou škod vzniklých přiroz. choulostivostí zboží
- s vyloučením zvl. havárie – při zničení celé zásilky nebo při poškození při závaž. nehodě
Angl systém přepr pojištění
- institute cargo clauses A – proti všem rizikům (princip univerazlity) vyjma vnitřní zkázy a výluk
- institute cargo clauses B – jen vyjmenovaná rizika (požár výbuch, srážka, zemětřesení, blesk
- institute cargo clauses C – jako B, ale ještě sníženo o 4 rizika
Pojištění úvěrů a dok. inkasa – např. EGAP (komerční rizika, teritor i polit rizika)
u dok. inkasa pojišťovna – pojišťovna hradí škodu, pokud kupující neproplatil dokumenty
tržní: nedosažení očekávaného výsledku, opatření: pohyblivá cena, klouzavé cen. doložky (jedno, 2stranné), termínové či zajišťovací transakce
komerční: nesplnění závazku obchodním partnerem (odstoupení, nesplnění či vadné plnění, nepřevzetí zboží, platební nevůle, plat. neschopnost)
přepravní
teritoriální: nejistota polit či mae vývoje země, administr opatření, přířodní katastrofy, embargo, politická
kurzová: vyplývá z čas. nesouladu přijetí zboží a placení, ochrana: volba měny, operace na deviz trzích, pojištění, prodej pohledávky
riziko odpovědnosti za výrobek
Pojištění – přepravy, úvěrů, dokument inkasa, dopr prostředků, odpovědnosti za škodu, výstav
pojmy: pojistitel, pojistník (kdo sjednal), pojištěný, p. smlouva, p. podmínky, pojistka (doklad), poj. zájem (zájem uchovat věc ve stavu v jakém se nacházela), společná havárie (způsob, dle kterého se rozvrhnou škody a náklady vzniklé opatřeními k záchraně lodi)
Pojištění přeprav – pokud vzniklo nahodilou událostí, absolut výluky (úmyslné jednání), relativní výluky (choulostivost zásilky, válečná a polit rizika-pojištění pouze věcných ztrát, ne fin. újem, není možné sjednat pro silniční a říční přepravu)
pojistná částka – nejvyšší hranice plnění pojišťovny, poj hodnota – hodnota poj zásilky vč přepravného, skladného, očekávaného zisku...
spoluúčast – odečítací, podmíněná
3 zákl. rozsahy pojist krytí:
- proti všem rizikům
- vč. zvláštní havárie – s výjimkou škod vzniklých přiroz. choulostivostí zboží
- s vyloučením zvl. havárie – při zničení celé zásilky nebo při poškození při závaž. nehodě
Angl systém přepr pojištění
- institute cargo clauses A – proti všem rizikům (princip univerazlity) vyjma vnitřní zkázy a výluk
- institute cargo clauses B – jen vyjmenovaná rizika (požár výbuch, srážka, zemětřesení, blesk
- institute cargo clauses C – jako B, ale ještě sníženo o 4 rizika
Pojištění úvěrů a dok. inkasa – např. EGAP (komerční rizika, teritor i polit rizika)
u dok. inkasa pojišťovna – pojišťovna hradí škodu, pokud kupující neproplatil dokumenty
16) Pojištění v mez. obchodě
rizika:
tržní: nedosažení očekávaného výsledku, opatření: pohyblivá cena, klouzavé cen. doložky (jedno, 2stranné), termínové či zajišťovací transakce
komerční: nesplnění závazku obchodním partnerem (odstoupení, nesplnění či vadné plnění, nepřevzetí zboží, platební nevůle, plat. neschopnost)
přepravní
teritoriální: nejistota polit či mae vývoje země, administr opatření, přířodní katastrofy, embargo, politická
kurzová: vyplývá z čas. nesouladu přijetí zboží a placení, ochrana: volba měny, operace na deviz trzích, pojištění, prodej pohledávky
riziko odpovědnosti za výrobek
Pojištění – přepravy, úvěrů, dokument inkasa, dopr prostředků, odpovědnosti za škodu, výstav
pojmy: pojistitel, pojistník (kdo sjednal), pojištěný, p. smlouva, p. podmínky, pojistka (doklad), poj. zájem (zájem uchovat věc ve stavu v jakém se nacházela), společná havárie (způsob, dle kterého se rozvrhnou škody a náklady vzniklé opatřeními k záchraně lodi)
Pojištění přeprav – pokud vzniklo nahodilou událostí, absolut výluky (úmyslné jednání), relativní výluky (choulostivost zásilky, válečná a polit rizika-pojištění pouze věcných ztrát, ne fin. újem, není možné sjednat pro silniční a říční přepravu)
pojistná částka – nejvyšší hranice plnění pojišťovny, poj hodnota – hodnota poj zásilky vč přepravného, skladného, očekávaného zisku...
spoluúčast – odečítací, podmíněná
3 zákl. rozsahy pojist krytí:
- proti všem rizikům
- vč. zvláštní havárie – s výjimkou škod vzniklých přiroz. choulostivostí zboží
- s vyloučením zvl. havárie – při zničení celé zásilky nebo při poškození při závaž. nehodě
Angl systém přepr pojištění
- institute cargo clauses A – proti všem rizikům (princip univerazlity) vyjma vnitřní zkázy a výluk
- institute cargo clauses B – jen vyjmenovaná rizika (požár výbuch, srážka, zemětřesení, blesk
- institute cargo clauses C – jako B, ale ještě sníženo o 4 rizika
Pojištění úvěrů a dok. inkasa – např. EGAP (komerční rizika, teritor i polit rizika)
u dok. inkasa pojišťovna – pojišťovna hradí škodu, pokud kupující neproplatil dokumenty
tržní: nedosažení očekávaného výsledku, opatření: pohyblivá cena, klouzavé cen. doložky (jedno, 2stranné), termínové či zajišťovací transakce
komerční: nesplnění závazku obchodním partnerem (odstoupení, nesplnění či vadné plnění, nepřevzetí zboží, platební nevůle, plat. neschopnost)
přepravní
teritoriální: nejistota polit či mae vývoje země, administr opatření, přířodní katastrofy, embargo, politická
kurzová: vyplývá z čas. nesouladu přijetí zboží a placení, ochrana: volba měny, operace na deviz trzích, pojištění, prodej pohledávky
riziko odpovědnosti za výrobek
Pojištění – přepravy, úvěrů, dokument inkasa, dopr prostředků, odpovědnosti za škodu, výstav
pojmy: pojistitel, pojistník (kdo sjednal), pojištěný, p. smlouva, p. podmínky, pojistka (doklad), poj. zájem (zájem uchovat věc ve stavu v jakém se nacházela), společná havárie (způsob, dle kterého se rozvrhnou škody a náklady vzniklé opatřeními k záchraně lodi)
Pojištění přeprav – pokud vzniklo nahodilou událostí, absolut výluky (úmyslné jednání), relativní výluky (choulostivost zásilky, válečná a polit rizika-pojištění pouze věcných ztrát, ne fin. újem, není možné sjednat pro silniční a říční přepravu)
pojistná částka – nejvyšší hranice plnění pojišťovny, poj hodnota – hodnota poj zásilky vč přepravného, skladného, očekávaného zisku...
spoluúčast – odečítací, podmíněná
3 zákl. rozsahy pojist krytí:
- proti všem rizikům
- vč. zvláštní havárie – s výjimkou škod vzniklých přiroz. choulostivostí zboží
- s vyloučením zvl. havárie – při zničení celé zásilky nebo při poškození při závaž. nehodě
Angl systém přepr pojištění
- institute cargo clauses A – proti všem rizikům (princip univerazlity) vyjma vnitřní zkázy a výluk
- institute cargo clauses B – jen vyjmenovaná rizika (požár výbuch, srážka, zemětřesení, blesk
- institute cargo clauses C – jako B, ale ještě sníženo o 4 rizika
Pojištění úvěrů a dok. inkasa – např. EGAP (komerční rizika, teritor i polit rizika)
u dok. inkasa pojišťovna – pojišťovna hradí škodu, pokud kupující neproplatil dokumenty
13) Směnka a šek
Směnka
- cenný papír upravený zákonem
- cizí vs. vlastní
- cizí: bezpod. písemný příkaz výstavce směneč. dlužníkovi (trasátovi) k úhradě peněz remitentovi
- vlastní: bezpod. písemný příslib výstavce hradit remitentovi
- 8 náležitostí: označení směnky, bezpodmín. příkaz, směnečník, splatnost, místo platby, datum a místo, podpis výstavce, remitent
Výhody:
- zákonná úprava, přísnost směnného práva
- obchodovatelnost
- rychlejší vymahatelnost u soudů
- zajištění směn. závazků bankou
Šek
- CP upravený zákonem
- platební příkaz, kterým výstavce přikazuje své bance – šekovníkovi – uhradit majiteli šeku částku
- 6 náležitostí
- vystavení na jméno, na řad, na doručitele
- šeky křižované, soukromé, bankovní
- cenný papír upravený zákonem
- cizí vs. vlastní
- cizí: bezpod. písemný příkaz výstavce směneč. dlužníkovi (trasátovi) k úhradě peněz remitentovi
- vlastní: bezpod. písemný příslib výstavce hradit remitentovi
- 8 náležitostí: označení směnky, bezpodmín. příkaz, směnečník, splatnost, místo platby, datum a místo, podpis výstavce, remitent
Výhody:
- zákonná úprava, přísnost směnného práva
- obchodovatelnost
- rychlejší vymahatelnost u soudů
- zajištění směn. závazků bankou
Šek
- CP upravený zákonem
- platební příkaz, kterým výstavce přikazuje své bance – šekovníkovi – uhradit majiteli šeku částku
- 6 náležitostí
- vystavení na jméno, na řad, na doručitele
- šeky křižované, soukromé, bankovní
15) Mez. přeprava, smluv. zajištění, druhy mez. přepravy, dokumenty užívané v mez. přepravě
smluv. zajištění: dnes 75% přepravy přes spedici
další znaky dnešní přepravy: JIT, zrychlování, kontejnery, unifikace přepr. dokumentů, EDI, logistic. centra
zasilatelská smlouva: zasílatel se zavazuje příkazci, že vlastním jménem na vlastní účet obstará přepravu
smlouva o přepravě věci: dopravce se zavazuje odesilateli, že přepraví věc a odesílatel za to zaplatí
nákladní list – potvrzení o přijetí zboží k přepravě
náložný list – cenný papír na jehož základě dopravce vydá zásilku
smlouva o nájmu dopr. prostředku
smlouva o provozu dopr prostředku – poskytoval provozu přepraví náklad a dle dispozic objednatele učiní cesty
Železnič. přeprava
- Mez. unie železnic
- Úmluva o mez žel. přepravě COTIF (předpisy CIV a CIM)
Silniční přeprava
- Mez silniční unie (IRU)
- dohoda TIR – urychlené celní odbavení, celním dokumentem je karnet TIR, převoz přes hranice bez důkladné kontroly, odbavení na vnitrostát. celnicích, na hranicích se kontrolují pečeti, karnet vydává IRU, vždy na 1 vozidlo a jízdu
- Úmluva o přepravní smlouvě v mez sil dopravě (CMR) – nákladní list CMR
Letecká přeprava
- letecký nákladní list AWB (airway bill)
Námořní přeprava – liniová vs trampová
- liniové námořní konference, pooly, konsorica
- konosament (bill of lading) – vydávám na žádost odesilatele a potvrzuje převzetí zboží dopravcem k přepravě, dispoziční dokument, obchodovatelný CP, vystaven na jméno, řad, doručitele
- námořní nákl list (sea waybill) – neobchodovatelný dokument svědčící o uzavření přepravní smlouvy
- trampová přeprava – volná, zvláštní smlouva Charter Party
- kontejnery: FCL – full container load, LCL (Less then Container Load)
výhody: omezená manipulace, nízké riziko vykradení, rychlá přeprava
druhy: na suchý náklad, s tep. izolací, ovocný, chladírenský, násypné, flat rack, cisternové, otevřené,
skladovací služby: smlouva o skladování, skladištní list (warrant) – obchod CP (právo na vydání věci), celní sklady, svobodné celní sklady, konsignační sklady
další znaky dnešní přepravy: JIT, zrychlování, kontejnery, unifikace přepr. dokumentů, EDI, logistic. centra
zasilatelská smlouva: zasílatel se zavazuje příkazci, že vlastním jménem na vlastní účet obstará přepravu
smlouva o přepravě věci: dopravce se zavazuje odesilateli, že přepraví věc a odesílatel za to zaplatí
nákladní list – potvrzení o přijetí zboží k přepravě
náložný list – cenný papír na jehož základě dopravce vydá zásilku
smlouva o nájmu dopr. prostředku
smlouva o provozu dopr prostředku – poskytoval provozu přepraví náklad a dle dispozic objednatele učiní cesty
Železnič. přeprava
- Mez. unie železnic
- Úmluva o mez žel. přepravě COTIF (předpisy CIV a CIM)
Silniční přeprava
- Mez silniční unie (IRU)
- dohoda TIR – urychlené celní odbavení, celním dokumentem je karnet TIR, převoz přes hranice bez důkladné kontroly, odbavení na vnitrostát. celnicích, na hranicích se kontrolují pečeti, karnet vydává IRU, vždy na 1 vozidlo a jízdu
- Úmluva o přepravní smlouvě v mez sil dopravě (CMR) – nákladní list CMR
Letecká přeprava
- letecký nákladní list AWB (airway bill)
Námořní přeprava – liniová vs trampová
- liniové námořní konference, pooly, konsorica
- konosament (bill of lading) – vydávám na žádost odesilatele a potvrzuje převzetí zboží dopravcem k přepravě, dispoziční dokument, obchodovatelný CP, vystaven na jméno, řad, doručitele
- námořní nákl list (sea waybill) – neobchodovatelný dokument svědčící o uzavření přepravní smlouvy
- trampová přeprava – volná, zvláštní smlouva Charter Party
- kontejnery: FCL – full container load, LCL (Less then Container Load)
výhody: omezená manipulace, nízké riziko vykradení, rychlá přeprava
druhy: na suchý náklad, s tep. izolací, ovocný, chladírenský, násypné, flat rack, cisternové, otevřené,
skladovací služby: smlouva o skladování, skladištní list (warrant) – obchod CP (právo na vydání věci), celní sklady, svobodné celní sklady, konsignační sklady
13) Směnka a šek
Směnka
- cenný papír upravený zákonem
- cizí vs. vlastní
- cizí: bezpod. písemný příkaz výstavce směneč. dlužníkovi (trasátovi) k úhradě peněz remitentovi
- vlastní: bezpod. písemný příslib výstavce hradit remitentovi
- 8 náležitostí: označení směnky, bezpodmín. příkaz, směnečník, splatnost, místo platby, datum a místo, podpis výstavce, remitent
Výhody:
- zákonná úprava, přísnost směnného práva
- obchodovatelnost
- rychlejší vymahatelnost u soudů
- zajištění směn. závazků bankou
Šek
- CP upravený zákonem
- platební příkaz, kterým výstavce přikazuje své bance – šekovníkovi – uhradit majiteli šeku částku
- 6 náležitostí
- vystavení na jméno, na řad, na doručitele
- šeky křižované, soukromé, bankovní
- cenný papír upravený zákonem
- cizí vs. vlastní
- cizí: bezpod. písemný příkaz výstavce směneč. dlužníkovi (trasátovi) k úhradě peněz remitentovi
- vlastní: bezpod. písemný příslib výstavce hradit remitentovi
- 8 náležitostí: označení směnky, bezpodmín. příkaz, směnečník, splatnost, místo platby, datum a místo, podpis výstavce, remitent
Výhody:
- zákonná úprava, přísnost směnného práva
- obchodovatelnost
- rychlejší vymahatelnost u soudů
- zajištění směn. závazků bankou
Šek
- CP upravený zákonem
- platební příkaz, kterým výstavce přikazuje své bance – šekovníkovi – uhradit majiteli šeku částku
- 6 náležitostí
- vystavení na jméno, na řad, na doručitele
- šeky křižované, soukromé, bankovní
15) Mez. přeprava, smluv. zajištění, druhy mez. přepravy, dokumenty užívané v mez. přepravě
smluv. zajištění: dnes 75% přepravy přes spedici
další znaky dnešní přepravy: JIT, zrychlování, kontejnery, unifikace přepr. dokumentů, EDI, logistic. centra
zasilatelská smlouva: zasílatel se zavazuje příkazci, že vlastním jménem na vlastní účet obstará přepravu
smlouva o přepravě věci: dopravce se zavazuje odesilateli, že přepraví věc a odesílatel za to zaplatí
nákladní list – potvrzení o přijetí zboží k přepravě
náložný list – cenný papír na jehož základě dopravce vydá zásilku
smlouva o nájmu dopr. prostředku
smlouva o provozu dopr prostředku – poskytoval provozu přepraví náklad a dle dispozic objednatele učiní cesty
Železnič. přeprava
- Mez. unie železnic
- Úmluva o mez žel. přepravě COTIF (předpisy CIV a CIM)
Silniční přeprava
- Mez silniční unie (IRU)
- dohoda TIR – urychlené celní odbavení, celním dokumentem je karnet TIR, převoz přes hranice bez důkladné kontroly, odbavení na vnitrostát. celnicích, na hranicích se kontrolují pečeti, karnet vydává IRU, vždy na 1 vozidlo a jízdu
- Úmluva o přepravní smlouvě v mez sil dopravě (CMR) – nákladní list CMR
Letecká přeprava
- letecký nákladní list AWB (airway bill)
Námořní přeprava – liniová vs trampová
- liniové námořní konference, pooly, konsorica
- konosament (bill of lading) – vydávám na žádost odesilatele a potvrzuje převzetí zboží dopravcem k přepravě, dispoziční dokument, obchodovatelný CP, vystaven na jméno, řad, doručitele
- námořní nákl list (sea waybill) – neobchodovatelný dokument svědčící o uzavření přepravní smlouvy
- trampová přeprava – volná, zvláštní smlouva Charter Party
- kontejnery: FCL – full container load, LCL (Less then Container Load)
výhody: omezená manipulace, nízké riziko vykradení, rychlá přeprava
druhy: na suchý náklad, s tep. izolací, ovocný, chladírenský, násypné, flat rack, cisternové, otevřené,
skladovací služby: smlouva o skladování, skladištní list (warrant) – obchod CP (právo na vydání věci), celní sklady, svobodné celní sklady, konsignační sklady
další znaky dnešní přepravy: JIT, zrychlování, kontejnery, unifikace přepr. dokumentů, EDI, logistic. centra
zasilatelská smlouva: zasílatel se zavazuje příkazci, že vlastním jménem na vlastní účet obstará přepravu
smlouva o přepravě věci: dopravce se zavazuje odesilateli, že přepraví věc a odesílatel za to zaplatí
nákladní list – potvrzení o přijetí zboží k přepravě
náložný list – cenný papír na jehož základě dopravce vydá zásilku
smlouva o nájmu dopr. prostředku
smlouva o provozu dopr prostředku – poskytoval provozu přepraví náklad a dle dispozic objednatele učiní cesty
Železnič. přeprava
- Mez. unie železnic
- Úmluva o mez žel. přepravě COTIF (předpisy CIV a CIM)
Silniční přeprava
- Mez silniční unie (IRU)
- dohoda TIR – urychlené celní odbavení, celním dokumentem je karnet TIR, převoz přes hranice bez důkladné kontroly, odbavení na vnitrostát. celnicích, na hranicích se kontrolují pečeti, karnet vydává IRU, vždy na 1 vozidlo a jízdu
- Úmluva o přepravní smlouvě v mez sil dopravě (CMR) – nákladní list CMR
Letecká přeprava
- letecký nákladní list AWB (airway bill)
Námořní přeprava – liniová vs trampová
- liniové námořní konference, pooly, konsorica
- konosament (bill of lading) – vydávám na žádost odesilatele a potvrzuje převzetí zboží dopravcem k přepravě, dispoziční dokument, obchodovatelný CP, vystaven na jméno, řad, doručitele
- námořní nákl list (sea waybill) – neobchodovatelný dokument svědčící o uzavření přepravní smlouvy
- trampová přeprava – volná, zvláštní smlouva Charter Party
- kontejnery: FCL – full container load, LCL (Less then Container Load)
výhody: omezená manipulace, nízké riziko vykradení, rychlá přeprava
druhy: na suchý náklad, s tep. izolací, ovocný, chladírenský, násypné, flat rack, cisternové, otevřené,
skladovací služby: smlouva o skladování, skladištní list (warrant) – obchod CP (právo na vydání věci), celní sklady, svobodné celní sklady, konsignační sklady
14) Platební a zajišťovací bank. instrumenty
- určení místa, doby (předem (akontace), při dodání, po dodání) a způsobu úhrady kupní ceny (cash, hladký plat, dokumentární formy)
funkce:
- zajišťování provázanosti plnění KS prodávajícím i kupujícím
- ovlivnění míry rizik
- určuje financování obchodu
- ovlivňuje výši nákladů dané operace
Kritéria pro volbu:
- druh zboží
- teritorium obchodu
- situace/konkurence na trhu
- zvláštnosti použité obch. metody
- osoba kupujícího
- postavení prodávajícího a jeho možnosti
Plateb. podmínky:
- předem
- dok. akreditiv – závazek banky poskytnout beneficientovi plnění pokud splní akredit. podmínky
o druhy: odvolatelný, neodvolatelný, avizovaný, potvrzovaný, revolvingový, převoditelný, back to back, reimbursní (se směnkou), stand-by, zelená/červ doložka
- dok. inkaso – prodávají dává bance dokumenty a pověřuje jí, aby zajistila jejich předání kupujícímu proti zaplacení nebo akceptaci směnky; riskantnější pro prodávajícího
- otevřený účet
- dod. úvěr
Zajištění úvěr. rizik:
- bank. záruka – pokud dlužník nezaplatí, banka se zaručuje že věřitele uspokojí
o akcesorikcá vs abstraktní (váže se jen k definovaným podmínkám)
o záruky nepřímé – kryté a nekryté
o platební vs neplatební (za platnost nabídky, za vrácení akontace, za řádné provedení kontraktu)
- výhrada vlastnictví
- zástavní právo
funkce:
- zajišťování provázanosti plnění KS prodávajícím i kupujícím
- ovlivnění míry rizik
- určuje financování obchodu
- ovlivňuje výši nákladů dané operace
Kritéria pro volbu:
- druh zboží
- teritorium obchodu
- situace/konkurence na trhu
- zvláštnosti použité obch. metody
- osoba kupujícího
- postavení prodávajícího a jeho možnosti
Plateb. podmínky:
- předem
- dok. akreditiv – závazek banky poskytnout beneficientovi plnění pokud splní akredit. podmínky
o druhy: odvolatelný, neodvolatelný, avizovaný, potvrzovaný, revolvingový, převoditelný, back to back, reimbursní (se směnkou), stand-by, zelená/červ doložka
- dok. inkaso – prodávají dává bance dokumenty a pověřuje jí, aby zajistila jejich předání kupujícímu proti zaplacení nebo akceptaci směnky; riskantnější pro prodávajícího
- otevřený účet
- dod. úvěr
Zajištění úvěr. rizik:
- bank. záruka – pokud dlužník nezaplatí, banka se zaručuje že věřitele uspokojí
o akcesorikcá vs abstraktní (váže se jen k definovaným podmínkám)
o záruky nepřímé – kryté a nekryté
o platební vs neplatební (za platnost nabídky, za vrácení akontace, za řádné provedení kontraktu)
- výhrada vlastnictví
- zástavní právo
14) Platební a zajišťovací bank. instrumenty
- určení místa, doby (předem (akontace), při dodání, po dodání) a způsobu úhrady kupní ceny (cash, hladký plat, dokumentární formy)
funkce:
- zajišťování provázanosti plnění KS prodávajícím i kupujícím
- ovlivnění míry rizik
- určuje financování obchodu
- ovlivňuje výši nákladů dané operace
Kritéria pro volbu:
- druh zboží
- teritorium obchodu
- situace/konkurence na trhu
- zvláštnosti použité obch. metody
- osoba kupujícího
- postavení prodávajícího a jeho možnosti
Plateb. podmínky:
- předem
- dok. akreditiv – závazek banky poskytnout beneficientovi plnění pokud splní akredit. podmínky
o druhy: odvolatelný, neodvolatelný, avizovaný, potvrzovaný, revolvingový, převoditelný, back to back, reimbursní (se směnkou), stand-by, zelená/červ doložka
- dok. inkaso – prodávají dává bance dokumenty a pověřuje jí, aby zajistila jejich předání kupujícímu proti zaplacení nebo akceptaci směnky; riskantnější pro prodávajícího
- otevřený účet
- dod. úvěr
Zajištění úvěr. rizik:
- bank. záruka – pokud dlužník nezaplatí, banka se zaručuje že věřitele uspokojí
o akcesorikcá vs abstraktní (váže se jen k definovaným podmínkám)
o záruky nepřímé – kryté a nekryté
o platební vs neplatební (za platnost nabídky, za vrácení akontace, za řádné provedení kontraktu)
- výhrada vlastnictví
- zástavní právo
funkce:
- zajišťování provázanosti plnění KS prodávajícím i kupujícím
- ovlivnění míry rizik
- určuje financování obchodu
- ovlivňuje výši nákladů dané operace
Kritéria pro volbu:
- druh zboží
- teritorium obchodu
- situace/konkurence na trhu
- zvláštnosti použité obch. metody
- osoba kupujícího
- postavení prodávajícího a jeho možnosti
Plateb. podmínky:
- předem
- dok. akreditiv – závazek banky poskytnout beneficientovi plnění pokud splní akredit. podmínky
o druhy: odvolatelný, neodvolatelný, avizovaný, potvrzovaný, revolvingový, převoditelný, back to back, reimbursní (se směnkou), stand-by, zelená/červ doložka
- dok. inkaso – prodávají dává bance dokumenty a pověřuje jí, aby zajistila jejich předání kupujícímu proti zaplacení nebo akceptaci směnky; riskantnější pro prodávajícího
- otevřený účet
- dod. úvěr
Zajištění úvěr. rizik:
- bank. záruka – pokud dlužník nezaplatí, banka se zaručuje že věřitele uspokojí
o akcesorikcá vs abstraktní (váže se jen k definovaným podmínkám)
o záruky nepřímé – kryté a nekryté
o platební vs neplatební (za platnost nabídky, za vrácení akontace, za řádné provedení kontraktu)
- výhrada vlastnictví
- zástavní právo
10) Mez. kupní smlouva, její uzavírání, obsah, použité dokumenty
Umluva OSN o smlouvách o mez. koupi zboží (1980) řeší uzavírání a práva a povinnosti kup. a prod.
- od r. 91 součástí právního řádu ČR
- volba rozhodného práva
- uzavření: ústně, tel, telegraf, písemně, konkludentně
- písemná forma – pro nějaké země a určité smlouvy nutná (výhrada vlastnictví ke zboží)
- uzavírání smluv – nabídka a její přijetí NEBO objednávka a její potvrzení
Nabídka a její odvolání, závazná nabídka
Okamžik uzavření KS: zásada doručení akceptu navrhovateli (Evropa), zásada odeslání přijetí návrhu (USA)
všeobecné obchodní podmínky a typové kontrakty, obch. zvyklosti
Obsah KS:
podstatné části: strany KS, určení obchodovaného zboží (předmět), kupní cena
ostatní: dod. lhůta (přesná, lhůta do, lhůta v závislosti na něčem, postupné dod. lhůty, JIT), dod. podmínka, plat. podmínka, způsob přepravy, záruky
Dokumenty v mez. obchodě:
- obchodní – poptávka, nabídka, objednávka, akcepty, avíza, kontrakt, faktura, balicí list, dodací list
- celní -jcd
- přepravní a skladovací
- platební a úvěrové
- pojišťovací
- od r. 91 součástí právního řádu ČR
- volba rozhodného práva
- uzavření: ústně, tel, telegraf, písemně, konkludentně
- písemná forma – pro nějaké země a určité smlouvy nutná (výhrada vlastnictví ke zboží)
- uzavírání smluv – nabídka a její přijetí NEBO objednávka a její potvrzení
Nabídka a její odvolání, závazná nabídka
Okamžik uzavření KS: zásada doručení akceptu navrhovateli (Evropa), zásada odeslání přijetí návrhu (USA)
všeobecné obchodní podmínky a typové kontrakty, obch. zvyklosti
Obsah KS:
podstatné části: strany KS, určení obchodovaného zboží (předmět), kupní cena
ostatní: dod. lhůta (přesná, lhůta do, lhůta v závislosti na něčem, postupné dod. lhůty, JIT), dod. podmínka, plat. podmínka, způsob přepravy, záruky
Dokumenty v mez. obchodě:
- obchodní – poptávka, nabídka, objednávka, akcepty, avíza, kontrakt, faktura, balicí list, dodací list
- celní -jcd
- přepravní a skladovací
- platební a úvěrové
- pojišťovací
11) Dodací podmínky, incoterms, kritéria pro volbu
dod. podmínky určují:
- způsob, místo a okamžik předání zboží
- způsob, místo a okamžik přechodu výloh a rizik
- další povinnosti stran při zajišťování dopravy, vyclívání, pojištění...
Incoterms
- potřeba se na ně odvolat
- nevztahují se na 3. strany
- neřeší přechod vlastnictví
- určují min. povinnosti
Zákl. povinnosti prodávajícího:
- dodat zboží v souladu s podmínkami
- dát zboží k dispozici v čase a místě dohodnutém
- zabalit zboží
- vyrozumět kupujícího o předání zboží
- nést výlohy do předání zboží kupujícímu
Zákl. povinnosti kupujícího:
- převzít zboží
- zaplatit kupní cenu
- nést výlohy od převzetí zboží
Doložky Incoterms:
- E: EXW doložka odebrání
- F: FCA, FAS, FOB
- C: CFR, CIF, CPT, CIP – různá místa přechodu výloh a rizik
- D: DAF, DES, DEQ, DDU, DDP
- způsob, místo a okamžik předání zboží
- způsob, místo a okamžik přechodu výloh a rizik
- další povinnosti stran při zajišťování dopravy, vyclívání, pojištění...
Incoterms
- potřeba se na ně odvolat
- nevztahují se na 3. strany
- neřeší přechod vlastnictví
- určují min. povinnosti
Zákl. povinnosti prodávajícího:
- dodat zboží v souladu s podmínkami
- dát zboží k dispozici v čase a místě dohodnutém
- zabalit zboží
- vyrozumět kupujícího o předání zboží
- nést výlohy do předání zboží kupujícímu
Zákl. povinnosti kupujícího:
- převzít zboží
- zaplatit kupní cenu
- nést výlohy od převzetí zboží
Doložky Incoterms:
- E: EXW doložka odebrání
- F: FCA, FAS, FOB
- C: CFR, CIF, CPT, CIP – různá místa přechodu výloh a rizik
- D: DAF, DES, DEQ, DDU, DDP
10) Mez. kupní smlouva, její uzavírání, obsah, použité dokumenty
Umluva OSN o smlouvách o mez. koupi zboží (1980) řeší uzavírání a práva a povinnosti kup. a prod.
- od r. 91 součástí právního řádu ČR
- volba rozhodného práva
- uzavření: ústně, tel, telegraf, písemně, konkludentně
- písemná forma – pro nějaké země a určité smlouvy nutná (výhrada vlastnictví ke zboží)
- uzavírání smluv – nabídka a její přijetí NEBO objednávka a její potvrzení
Nabídka a její odvolání, závazná nabídka
Okamžik uzavření KS: zásada doručení akceptu navrhovateli (Evropa), zásada odeslání přijetí návrhu (USA)
všeobecné obchodní podmínky a typové kontrakty, obch. zvyklosti
Obsah KS:
podstatné části: strany KS, určení obchodovaného zboží (předmět), kupní cena
ostatní: dod. lhůta (přesná, lhůta do, lhůta v závislosti na něčem, postupné dod. lhůty, JIT), dod. podmínka, plat. podmínka, způsob přepravy, záruky
Dokumenty v mez. obchodě:
- obchodní – poptávka, nabídka, objednávka, akcepty, avíza, kontrakt, faktura, balicí list, dodací list
- celní -jcd
- přepravní a skladovací
- platební a úvěrové
- pojišťovací
- od r. 91 součástí právního řádu ČR
- volba rozhodného práva
- uzavření: ústně, tel, telegraf, písemně, konkludentně
- písemná forma – pro nějaké země a určité smlouvy nutná (výhrada vlastnictví ke zboží)
- uzavírání smluv – nabídka a její přijetí NEBO objednávka a její potvrzení
Nabídka a její odvolání, závazná nabídka
Okamžik uzavření KS: zásada doručení akceptu navrhovateli (Evropa), zásada odeslání přijetí návrhu (USA)
všeobecné obchodní podmínky a typové kontrakty, obch. zvyklosti
Obsah KS:
podstatné části: strany KS, určení obchodovaného zboží (předmět), kupní cena
ostatní: dod. lhůta (přesná, lhůta do, lhůta v závislosti na něčem, postupné dod. lhůty, JIT), dod. podmínka, plat. podmínka, způsob přepravy, záruky
Dokumenty v mez. obchodě:
- obchodní – poptávka, nabídka, objednávka, akcepty, avíza, kontrakt, faktura, balicí list, dodací list
- celní -jcd
- přepravní a skladovací
- platební a úvěrové
- pojišťovací
11) Dodací podmínky, incoterms, kritéria pro volbu
dod. podmínky určují:
- způsob, místo a okamžik předání zboží
- způsob, místo a okamžik přechodu výloh a rizik
- další povinnosti stran při zajišťování dopravy, vyclívání, pojištění...
Incoterms
- potřeba se na ně odvolat
- nevztahují se na 3. strany
- neřeší přechod vlastnictví
- určují min. povinnosti
Zákl. povinnosti prodávajícího:
- dodat zboží v souladu s podmínkami
- dát zboží k dispozici v čase a místě dohodnutém
- zabalit zboží
- vyrozumět kupujícího o předání zboží
- nést výlohy do předání zboží kupujícímu
Zákl. povinnosti kupujícího:
- převzít zboží
- zaplatit kupní cenu
- nést výlohy od převzetí zboží
Doložky Incoterms:
- E: EXW doložka odebrání
- F: FCA, FAS, FOB
- C: CFR, CIF, CPT, CIP – různá místa přechodu výloh a rizik
- D: DAF, DES, DEQ, DDU, DDP
- způsob, místo a okamžik předání zboží
- způsob, místo a okamžik přechodu výloh a rizik
- další povinnosti stran při zajišťování dopravy, vyclívání, pojištění...
Incoterms
- potřeba se na ně odvolat
- nevztahují se na 3. strany
- neřeší přechod vlastnictví
- určují min. povinnosti
Zákl. povinnosti prodávajícího:
- dodat zboží v souladu s podmínkami
- dát zboží k dispozici v čase a místě dohodnutém
- zabalit zboží
- vyrozumět kupujícího o předání zboží
- nést výlohy do předání zboží kupujícímu
Zákl. povinnosti kupujícího:
- převzít zboží
- zaplatit kupní cenu
- nést výlohy od převzetí zboží
Doložky Incoterms:
- E: EXW doložka odebrání
- F: FCA, FAS, FOB
- C: CFR, CIF, CPT, CIP – různá místa přechodu výloh a rizik
- D: DAF, DES, DEQ, DDU, DDP
8) Mez. komunikační politika, komunik. proces, plánování a organizace mez. komunikace, nástroje kom. mixu a jejich uplatnění v mez. mktng.
faktory:
- hospod. vyspělost země – úroveň médií...
- právní prostředí – právní regulace (tabák)
- soc-kult prostředí
osobní vs neosobní komunikace
Komunikační strategie
- globální vs. adaptační
- push vs pull
Proces:
- stanovení cílů (viz druhy reklamy)
- rozpočet (metody: zbytkový rozpočet, % z obratu/nákupu, konkurenční rovnost, metoda úkolů a cílů)
- zadání pro rekl. agenturu
o mktng. info – analýza situace na trhu, definice potřeb a očekávání zákazníků, základní mktng. a rekl. cíle, popis cíl. segmentu, žádoucí sdělení, argumenty, předcházející reklamy, konkurence
o info o značce – charak. značky, výhody pro spotřebitele, image značky
o ostatní – rozpočet, harmonogram, pretesting
Komunikační mix:
- reklama – TV, tisk, rozhlas, Inet, outdoor, indoor, kino, direct mail
- podpora prodeje – POS, dárkové předměty, výstavy, vzorky/kupóny/prémie, soutěže, slevy, sampling, body za nákupy
- PR – vnitrofir. komunikace, prezentace v médiích, publicita, infoslužby pro veřejnost, sponzoring, pořádání spec. akcí, účast na konferencích, školeních
- přímý marketing – osobní prodej, pultový prodej, předvádění v domáctnostech, veletrhy, teleshopping, telemarketing...
Reklama:
- výrobková vs. institucionální
- informativní, přesvědčovací, připomínková, srovnávací
Reklamní kampaň:
- Mission, Message, Money, Media, Measurement
- hospod. vyspělost země – úroveň médií...
- právní prostředí – právní regulace (tabák)
- soc-kult prostředí
osobní vs neosobní komunikace
Komunikační strategie
- globální vs. adaptační
- push vs pull
Proces:
- stanovení cílů (viz druhy reklamy)
- rozpočet (metody: zbytkový rozpočet, % z obratu/nákupu, konkurenční rovnost, metoda úkolů a cílů)
- zadání pro rekl. agenturu
o mktng. info – analýza situace na trhu, definice potřeb a očekávání zákazníků, základní mktng. a rekl. cíle, popis cíl. segmentu, žádoucí sdělení, argumenty, předcházející reklamy, konkurence
o info o značce – charak. značky, výhody pro spotřebitele, image značky
o ostatní – rozpočet, harmonogram, pretesting
Komunikační mix:
- reklama – TV, tisk, rozhlas, Inet, outdoor, indoor, kino, direct mail
- podpora prodeje – POS, dárkové předměty, výstavy, vzorky/kupóny/prémie, soutěže, slevy, sampling, body za nákupy
- PR – vnitrofir. komunikace, prezentace v médiích, publicita, infoslužby pro veřejnost, sponzoring, pořádání spec. akcí, účast na konferencích, školeních
- přímý marketing – osobní prodej, pultový prodej, předvádění v domáctnostech, veletrhy, teleshopping, telemarketing...
Reklama:
- výrobková vs. institucionální
- informativní, přesvědčovací, připomínková, srovnávací
Reklamní kampaň:
- Mission, Message, Money, Media, Measurement
8) Mez. komunikační politika, komunik. proces, plánování a organizace mez. komunikace, nástroje kom. mixu a jejich uplatnění v mez. mktng.
faktory:
- hospod. vyspělost země – úroveň médií...
- právní prostředí – právní regulace (tabák)
- soc-kult prostředí
osobní vs neosobní komunikace
Komunikační strategie
- globální vs. adaptační
- push vs pull
Proces:
- stanovení cílů (viz druhy reklamy)
- rozpočet (metody: zbytkový rozpočet, % z obratu/nákupu, konkurenční rovnost, metoda úkolů a cílů)
- zadání pro rekl. agenturu
o mktng. info – analýza situace na trhu, definice potřeb a očekávání zákazníků, základní mktng. a rekl. cíle, popis cíl. segmentu, žádoucí sdělení, argumenty, předcházející reklamy, konkurence
o info o značce – charak. značky, výhody pro spotřebitele, image značky
o ostatní – rozpočet, harmonogram, pretesting
Komunikační mix:
- reklama – TV, tisk, rozhlas, Inet, outdoor, indoor, kino, direct mail
- podpora prodeje – POS, dárkové předměty, výstavy, vzorky/kupóny/prémie, soutěže, slevy, sampling, body za nákupy
- PR – vnitrofir. komunikace, prezentace v médiích, publicita, infoslužby pro veřejnost, sponzoring, pořádání spec. akcí, účast na konferencích, školeních
- přímý marketing – osobní prodej, pultový prodej, předvádění v domáctnostech, veletrhy, teleshopping, telemarketing...
Reklama:
- výrobková vs. institucionální
- informativní, přesvědčovací, připomínková, srovnávací
Reklamní kampaň:
- Mission, Message, Money, Media, Measurement
- hospod. vyspělost země – úroveň médií...
- právní prostředí – právní regulace (tabák)
- soc-kult prostředí
osobní vs neosobní komunikace
Komunikační strategie
- globální vs. adaptační
- push vs pull
Proces:
- stanovení cílů (viz druhy reklamy)
- rozpočet (metody: zbytkový rozpočet, % z obratu/nákupu, konkurenční rovnost, metoda úkolů a cílů)
- zadání pro rekl. agenturu
o mktng. info – analýza situace na trhu, definice potřeb a očekávání zákazníků, základní mktng. a rekl. cíle, popis cíl. segmentu, žádoucí sdělení, argumenty, předcházející reklamy, konkurence
o info o značce – charak. značky, výhody pro spotřebitele, image značky
o ostatní – rozpočet, harmonogram, pretesting
Komunikační mix:
- reklama – TV, tisk, rozhlas, Inet, outdoor, indoor, kino, direct mail
- podpora prodeje – POS, dárkové předměty, výstavy, vzorky/kupóny/prémie, soutěže, slevy, sampling, body za nákupy
- PR – vnitrofir. komunikace, prezentace v médiích, publicita, infoslužby pro veřejnost, sponzoring, pořádání spec. akcí, účast na konferencích, školeních
- přímý marketing – osobní prodej, pultový prodej, předvádění v domáctnostech, veletrhy, teleshopping, telemarketing...
Reklama:
- výrobková vs. institucionální
- informativní, přesvědčovací, připomínková, srovnávací
Reklamní kampaň:
- Mission, Message, Money, Media, Measurement
7) Mezinárodní distribuční politika, faktory, mez. distrib. cesty, trendy ve vyspělých zemích
trendy: koncentrace, internacionalizace
vertikální a horizontální (nákupní aliance) mktng. systém
vliv Inetu (B2B, tržiště), ECR, CRM
faktory ovlivňující distribuční politiku:
- nákupní a spotřební chování
- povaha zboží (přímé vs. nepřímé distribuč. cesty)
o distr. spotř. zboží: intenzivní, selektivní, výhradní
- konkurence
- ekonomické možnosti (např. praxe KA)
- struktura odvětví (např. Francie HPM 51% vs Řecko 5%)
- legislativa
vertikální a horizontální (nákupní aliance) mktng. systém
vliv Inetu (B2B, tržiště), ECR, CRM
faktory ovlivňující distribuční politiku:
- nákupní a spotřební chování
- povaha zboží (přímé vs. nepřímé distribuč. cesty)
o distr. spotř. zboží: intenzivní, selektivní, výhradní
- konkurence
- ekonomické možnosti (např. praxe KA)
- struktura odvětví (např. Francie HPM 51% vs Řecko 5%)
- legislativa
7) Mezinárodní distribuční politika, faktory, mez. distrib. cesty, trendy ve vyspělých zemích
trendy: koncentrace, internacionalizace
vertikální a horizontální (nákupní aliance) mktng. systém
vliv Inetu (B2B, tržiště), ECR, CRM
faktory ovlivňující distribuční politiku:
- nákupní a spotřební chování
- povaha zboží (přímé vs. nepřímé distribuč. cesty)
o distr. spotř. zboží: intenzivní, selektivní, výhradní
- konkurence
- ekonomické možnosti (např. praxe KA)
- struktura odvětví (např. Francie HPM 51% vs Řecko 5%)
- legislativa
vertikální a horizontální (nákupní aliance) mktng. systém
vliv Inetu (B2B, tržiště), ECR, CRM
faktory ovlivňující distribuční politiku:
- nákupní a spotřební chování
- povaha zboží (přímé vs. nepřímé distribuč. cesty)
o distr. spotř. zboží: intenzivní, selektivní, výhradní
- konkurence
- ekonomické možnosti (např. praxe KA)
- struktura odvětví (např. Francie HPM 51% vs Řecko 5%)
- legislativa
6) Cenová politika, faktory jí ovlivňující, cenové strategie
Faktory: vnější a vnitřní (strategie podnikání, cíle, positioning, výrobní náklady...)
ekonomické a právní prostředí – fiskální polit. státu – daně (DPH, spotř. daně), omezení volnosti tvorby ceny)
obchodněpolit. faktory – tarifní a netarifní nástroje,
stabilita deviz. kurzů,
inflace,
četnost a síla konkurence – leadři uplatňují vyšší ceny než followers,
poptávka a její vývoj – elasticita poptávky, substituční výrobky,
chování spotřebitelů
Mez. cenové strategie
- jednotné ceny vs. cenová diferenciace
- strategie sbírání smetany, prémiové ceny, price penetration strategy, transferové ceny (daň. optimalizace)
Proces tvorby ceny
- nákladově, poptávkově a konkurenčně orientované ceny
- stanovení ceny přirážkou (cost plus pricing)
- stanovení ceny pomocí cílové rentability (break even pricing)
- cena dle vnímání zákazníky (value preceived pricing)
- hodnotové stanovení ceny (value added pricing) – nízká cena jako stimul pro nové zákazníky
- následování ceny konkurence
- cena pro cenové nabídky
ekonomické a právní prostředí – fiskální polit. státu – daně (DPH, spotř. daně), omezení volnosti tvorby ceny)
obchodněpolit. faktory – tarifní a netarifní nástroje,
stabilita deviz. kurzů,
inflace,
četnost a síla konkurence – leadři uplatňují vyšší ceny než followers,
poptávka a její vývoj – elasticita poptávky, substituční výrobky,
chování spotřebitelů
Mez. cenové strategie
- jednotné ceny vs. cenová diferenciace
- strategie sbírání smetany, prémiové ceny, price penetration strategy, transferové ceny (daň. optimalizace)
Proces tvorby ceny
- nákladově, poptávkově a konkurenčně orientované ceny
- stanovení ceny přirážkou (cost plus pricing)
- stanovení ceny pomocí cílové rentability (break even pricing)
- cena dle vnímání zákazníky (value preceived pricing)
- hodnotové stanovení ceny (value added pricing) – nízká cena jako stimul pro nové zákazníky
- následování ceny konkurence
- cena pro cenové nabídky
6) Cenová politika, faktory jí ovlivňující, cenové strategie
Faktory: vnější a vnitřní (strategie podnikání, cíle, positioning, výrobní náklady...)
ekonomické a právní prostředí – fiskální polit. státu – daně (DPH, spotř. daně), omezení volnosti tvorby ceny)
obchodněpolit. faktory – tarifní a netarifní nástroje,
stabilita deviz. kurzů,
inflace,
četnost a síla konkurence – leadři uplatňují vyšší ceny než followers,
poptávka a její vývoj – elasticita poptávky, substituční výrobky,
chování spotřebitelů
Mez. cenové strategie
- jednotné ceny vs. cenová diferenciace
- strategie sbírání smetany, prémiové ceny, price penetration strategy, transferové ceny (daň. optimalizace)
Proces tvorby ceny
- nákladově, poptávkově a konkurenčně orientované ceny
- stanovení ceny přirážkou (cost plus pricing)
- stanovení ceny pomocí cílové rentability (break even pricing)
- cena dle vnímání zákazníky (value preceived pricing)
- hodnotové stanovení ceny (value added pricing) – nízká cena jako stimul pro nové zákazníky
- následování ceny konkurence
- cena pro cenové nabídky
ekonomické a právní prostředí – fiskální polit. státu – daně (DPH, spotř. daně), omezení volnosti tvorby ceny)
obchodněpolit. faktory – tarifní a netarifní nástroje,
stabilita deviz. kurzů,
inflace,
četnost a síla konkurence – leadři uplatňují vyšší ceny než followers,
poptávka a její vývoj – elasticita poptávky, substituční výrobky,
chování spotřebitelů
Mez. cenové strategie
- jednotné ceny vs. cenová diferenciace
- strategie sbírání smetany, prémiové ceny, price penetration strategy, transferové ceny (daň. optimalizace)
Proces tvorby ceny
- nákladově, poptávkově a konkurenčně orientované ceny
- stanovení ceny přirážkou (cost plus pricing)
- stanovení ceny pomocí cílové rentability (break even pricing)
- cena dle vnímání zákazníky (value preceived pricing)
- hodnotové stanovení ceny (value added pricing) – nízká cena jako stimul pro nové zákazníky
- následování ceny konkurence
- cena pro cenové nabídky
5) Výrobková politika v mez. mktng., ...
...adaptace výrobků na technické požadavky, problematika shody českých výrobků s evrop. směrnicemi, značková politika, cyklus tržní životnostivýrobku, standardizace nebo adaptace podle charakteru zahr. trhů, koncepce BCG – portfolio analýza
3 dimenze výrobku:
- užitné vlastnosti – fyzikální, chemické, výkon, rozměr, chuť...
- související služby – financování, pojištění, doprava, záruka...
- image výrobku – značka, výrobce, módnost, původ
Výrobky: spotřební vs. průmyslové
Spotřební výrobky: FMCG, zboží dlouhodobé spotřeby, speciální výrobky
Výrobky v mez. mktng.: tuzemské, exportní, multinacionální, globální
Adaptace výrobků na technic. požadavky
- patří mezi technické překážky obchodu
- v EU: evrop. směrnice (závazné, ale základní), evrop. normy (dobrovolné)
- ČR: harmonizace s EU prostřednictvím zákona o tech. požadavcích na výrobky, o odpovědnosti za škody způsobené vadami výrobků, o NCHL
- systém odpovědnosti výrobce
- značení CE
Strategické řízení značek
- stanovení koncepce (výběr značky, ochrana značky)
- nositel značky - výrobce, distributor (private labels), licencovaná značka, co-branding (Dell+Intel)
- strategie – hierarchie (firemní název, umbrella brand, výrobková řada, výrobek), vytvoření nové značky vs. rozšíření značky vs. použití stávající značky pro nové podnik. aktivity vs. několik značek pro stejný druh výrobku, úprava názvů značek (Magic Tree, Wunderbaum)
Životní cyklus výrobku
- každý výrobek má omezenou životnost, objem, zisk a mktng. strategie závisí na fázi
Fáze:
- vývoj
- zavádění – globální vs. postupné, cenová strategie: sbírání smetany vs. penetrační strategie
- rozvojová
- zralost
- úpadek
V jednotl. fázích sledujeme: objem prodejů, zisk, náklady, typ zákazníků, konkurence, mktng. cíle, výrob., cenová, distrib., komunikační politika, podpora prodeje
3 dimenze výrobku:
- užitné vlastnosti – fyzikální, chemické, výkon, rozměr, chuť...
- související služby – financování, pojištění, doprava, záruka...
- image výrobku – značka, výrobce, módnost, původ
Výrobky: spotřební vs. průmyslové
Spotřební výrobky: FMCG, zboží dlouhodobé spotřeby, speciální výrobky
Výrobky v mez. mktng.: tuzemské, exportní, multinacionální, globální
Adaptace výrobků na technic. požadavky
- patří mezi technické překážky obchodu
- v EU: evrop. směrnice (závazné, ale základní), evrop. normy (dobrovolné)
- ČR: harmonizace s EU prostřednictvím zákona o tech. požadavcích na výrobky, o odpovědnosti za škody způsobené vadami výrobků, o NCHL
- systém odpovědnosti výrobce
- značení CE
Strategické řízení značek
- stanovení koncepce (výběr značky, ochrana značky)
- nositel značky - výrobce, distributor (private labels), licencovaná značka, co-branding (Dell+Intel)
- strategie – hierarchie (firemní název, umbrella brand, výrobková řada, výrobek), vytvoření nové značky vs. rozšíření značky vs. použití stávající značky pro nové podnik. aktivity vs. několik značek pro stejný druh výrobku, úprava názvů značek (Magic Tree, Wunderbaum)
Životní cyklus výrobku
- každý výrobek má omezenou životnost, objem, zisk a mktng. strategie závisí na fázi
Fáze:
- vývoj
- zavádění – globální vs. postupné, cenová strategie: sbírání smetany vs. penetrační strategie
- rozvojová
- zralost
- úpadek
V jednotl. fázích sledujeme: objem prodejů, zisk, náklady, typ zákazníků, konkurence, mktng. cíle, výrob., cenová, distrib., komunikační politika, podpora prodeje
5) Výrobková politika v mez. mktng., ...
...adaptace výrobků na technické požadavky, problematika shody českých výrobků s evrop. směrnicemi, značková politika, cyklus tržní životnostivýrobku, standardizace nebo adaptace podle charakteru zahr. trhů, koncepce BCG – portfolio analýza
3 dimenze výrobku:
- užitné vlastnosti – fyzikální, chemické, výkon, rozměr, chuť...
- související služby – financování, pojištění, doprava, záruka...
- image výrobku – značka, výrobce, módnost, původ
Výrobky: spotřební vs. průmyslové
Spotřební výrobky: FMCG, zboží dlouhodobé spotřeby, speciální výrobky
Výrobky v mez. mktng.: tuzemské, exportní, multinacionální, globální
Adaptace výrobků na technic. požadavky
- patří mezi technické překážky obchodu
- v EU: evrop. směrnice (závazné, ale základní), evrop. normy (dobrovolné)
- ČR: harmonizace s EU prostřednictvím zákona o tech. požadavcích na výrobky, o odpovědnosti za škody způsobené vadami výrobků, o NCHL
- systém odpovědnosti výrobce
- značení CE
Strategické řízení značek
- stanovení koncepce (výběr značky, ochrana značky)
- nositel značky - výrobce, distributor (private labels), licencovaná značka, co-branding (Dell+Intel)
- strategie – hierarchie (firemní název, umbrella brand, výrobková řada, výrobek), vytvoření nové značky vs. rozšíření značky vs. použití stávající značky pro nové podnik. aktivity vs. několik značek pro stejný druh výrobku, úprava názvů značek (Magic Tree, Wunderbaum)
Životní cyklus výrobku
- každý výrobek má omezenou životnost, objem, zisk a mktng. strategie závisí na fázi
Fáze:
- vývoj
- zavádění – globální vs. postupné, cenová strategie: sbírání smetany vs. penetrační strategie
- rozvojová
- zralost
- úpadek
V jednotl. fázích sledujeme: objem prodejů, zisk, náklady, typ zákazníků, konkurence, mktng. cíle, výrob., cenová, distrib., komunikační politika, podpora prodeje
3 dimenze výrobku:
- užitné vlastnosti – fyzikální, chemické, výkon, rozměr, chuť...
- související služby – financování, pojištění, doprava, záruka...
- image výrobku – značka, výrobce, módnost, původ
Výrobky: spotřební vs. průmyslové
Spotřební výrobky: FMCG, zboží dlouhodobé spotřeby, speciální výrobky
Výrobky v mez. mktng.: tuzemské, exportní, multinacionální, globální
Adaptace výrobků na technic. požadavky
- patří mezi technické překážky obchodu
- v EU: evrop. směrnice (závazné, ale základní), evrop. normy (dobrovolné)
- ČR: harmonizace s EU prostřednictvím zákona o tech. požadavcích na výrobky, o odpovědnosti za škody způsobené vadami výrobků, o NCHL
- systém odpovědnosti výrobce
- značení CE
Strategické řízení značek
- stanovení koncepce (výběr značky, ochrana značky)
- nositel značky - výrobce, distributor (private labels), licencovaná značka, co-branding (Dell+Intel)
- strategie – hierarchie (firemní název, umbrella brand, výrobková řada, výrobek), vytvoření nové značky vs. rozšíření značky vs. použití stávající značky pro nové podnik. aktivity vs. několik značek pro stejný druh výrobku, úprava názvů značek (Magic Tree, Wunderbaum)
Životní cyklus výrobku
- každý výrobek má omezenou životnost, objem, zisk a mktng. strategie závisí na fázi
Fáze:
- vývoj
- zavádění – globální vs. postupné, cenová strategie: sbírání smetany vs. penetrační strategie
- rozvojová
- zralost
- úpadek
V jednotl. fázích sledujeme: objem prodejů, zisk, náklady, typ zákazníků, konkurence, mktng. cíle, výrob., cenová, distrib., komunikační politika, podpora prodeje
3) Segmentace mez. trhů, segmentační strategie, kritéria segmentace trhu spotř. výrobků, segmentační strategie na prům. trhu. Positioning na mez. trh
Segmentace trhu = rozčlenění na homogenní podmnožiny zákazníků, na které je možné působit vybranými mktng. nástroji
Segment musí být dostatečně velký, homogenní a dostupný, měřitelný
Proces: 1) výběr vhodných kritérií pro segment. a analýza segmentů
2) výběr cílového trhu (targeting)
3) volba segmentační strategie
Segmentační kritéria
Trhy: SPOTŘEBNÍ, PRŮMYSLOVÉ, trh VEŘEJNÉHO SEKTORU
Spotřební trh: kritéria tržní (geografická krit., demografická, psychografická, socioekonomická) a behaviorální
Průmyslový trh: geograf. krit., velikost podniku, provozní charakter, nákupní politika, obor podnikání, behaviorální krit. (loajalita k dodavatelům)
důležité skutečnosti: racionální nákup. chování, odvozená poptávka a nízká elasticita poptávky, omezený počet zákazníků, geografická koncentrace, úzké vazby mezi dod. a odběr.
Výběr cílového trhu
3 faktory: velikost trhu, atraktivita (míra konkurence, substituční výrobky, silná pozice kupujících nebo dodavatelů), růstový potenciál
Segmentační strategie
- jednotná segment. strateg (nediferenc. mktng.) (1 výrobek pro všechny segmenty)
- strat. koncentr. na vybraný segment
- diferenc. segment. strateg.
Positioning
- stanovení koncepce a image značky, s cílem zaujmout zvolenou pozici v myslích spotřebitelů
- identifikace spotřebitelům a odlišení se od konkurence
- 3 faktory: objektivní charakteristiky výrobku, očekávání zahr. spotřeb., postavení konkurence
- GLOBÁLNÍ (high tech, high touch) vs. TUZEMSKÝ (m.j. průmysl. produkty) positioning
- zásady pro tvorbu positioningu: jednoduchost a snadná pochopitelnost pro spotřebitele, soulad s očekáváním zákazníků, zdůraznění hlavní výhody, důvěryhodnost a originalita
- positioning může být dle: výrobku (jeho vlastností), způsobu použití, dle kvality, dle segmentu či životního stylu
- mapy vnímání, např. preferovanost vs. známost značek (strategie přímého střetu s konkurencí vs. strategie volných segmentů)
Segment musí být dostatečně velký, homogenní a dostupný, měřitelný
Proces: 1) výběr vhodných kritérií pro segment. a analýza segmentů
2) výběr cílového trhu (targeting)
3) volba segmentační strategie
Segmentační kritéria
Trhy: SPOTŘEBNÍ, PRŮMYSLOVÉ, trh VEŘEJNÉHO SEKTORU
Spotřební trh: kritéria tržní (geografická krit., demografická, psychografická, socioekonomická) a behaviorální
Průmyslový trh: geograf. krit., velikost podniku, provozní charakter, nákupní politika, obor podnikání, behaviorální krit. (loajalita k dodavatelům)
důležité skutečnosti: racionální nákup. chování, odvozená poptávka a nízká elasticita poptávky, omezený počet zákazníků, geografická koncentrace, úzké vazby mezi dod. a odběr.
Výběr cílového trhu
3 faktory: velikost trhu, atraktivita (míra konkurence, substituční výrobky, silná pozice kupujících nebo dodavatelů), růstový potenciál
Segmentační strategie
- jednotná segment. strateg (nediferenc. mktng.) (1 výrobek pro všechny segmenty)
- strat. koncentr. na vybraný segment
- diferenc. segment. strateg.
Positioning
- stanovení koncepce a image značky, s cílem zaujmout zvolenou pozici v myslích spotřebitelů
- identifikace spotřebitelům a odlišení se od konkurence
- 3 faktory: objektivní charakteristiky výrobku, očekávání zahr. spotřeb., postavení konkurence
- GLOBÁLNÍ (high tech, high touch) vs. TUZEMSKÝ (m.j. průmysl. produkty) positioning
- zásady pro tvorbu positioningu: jednoduchost a snadná pochopitelnost pro spotřebitele, soulad s očekáváním zákazníků, zdůraznění hlavní výhody, důvěryhodnost a originalita
- positioning může být dle: výrobku (jeho vlastností), způsobu použití, dle kvality, dle segmentu či životního stylu
- mapy vnímání, např. preferovanost vs. známost značek (strategie přímého střetu s konkurencí vs. strategie volných segmentů)
4) Strategie mez. rozvoje firmy...
...Formy vstupu na zahr. trhy. Vývozní a dovozní aktivity (obchodní metody), faktory, ovlivňující volbu obchodní metody, obchodní mezičlánky, formy vstupu nenáročné na kapitálové investice (licence, franchising,..), kapitálové vstupy na zahr. trhy, faktory, které ovlivňují rozhodování o přímých zahran. investicích, formy investic, investiční pobídky, investice českých firem v zahraničí, strategické aliance.
Strategické plánování
- firemní mise/vize
- strateg. cíle
- výběr nosných podnik. aktivit – BCG nebo GE matice (atraktivnost trhu vs. konkur. postavení)
- rozplánování dle SBU
Plánování na úrovni SBU a operativní mktng. plánování
a. SWOT analýza
b. stanovení cílů – kvantifik., realistické a v souladu s celofir. posláním, prioritizované
c. marketing. plán
- úvod, mktng. analýza, cíle (časově i geograf.), rozpočet
d. realizace a kontrola
e. analýza a závěry
Růstové strategie:
- interní extenzivní/intenzivní růstová strategie
- externí horizontální/vertikální integrační strategie
- diverzifikační strategie
Formy vstupu na zahr. trhy
- dle investiční náročnosti vstupu na zahr. trhy, podnikových zdrojů, potenciálu cílového trhu, možnost kontroly, rizikovosti a konkurenceschopnosti
- vývoz/dovoz operace, formy vstupu nenáročné na kapitál. investice, kapitálové vstupy
Vývoz/dovozní operace
- prostřednické vztahy
- výhradní distribuce
- obchodní zastoupení
- komisionářské a mandátní smlouvy
- piggybacking
- přímý vývoz
- kooperace vývozců v rámci sdružení
Formy nenáročné na kapitál. investice
- licence – právo k využití ochranné známky či obchodní firmy nebo k know-how (nepravá licence)
- franchizing
- smlouvy o řízení
- zušlechťovací operace
- výrobní kooperace
Kapitálové vstupy
- přímé nebo portfoliové investice
- PZI = založení, získání nebo rozšíření trvalých ekon. vztahů mezi investorem ze zahraničí a tuzemským podnikem
- akvizice, fúze (sloučení, splynutí A+B=C), joint-venture (smluvní nebo kapitálové), strateg. aliance
Faktory PZI:
- mktng. (velikost trhu, růstový potenciál, snaha o udržení podílu na trhu, snaha o podporu exportu, větší ziskovost, základna pro vývoz)
- obch.-politické (obchodní bariéry, preference tuz. výrobců)
- nákladové faktory (kvalif. prac. síla, levné suroviny, levná prac. síla, nízké výrob. a přeprav. náklady, pobídky pro investory, dostupnost kapitálu a technologií)
- investiční klima (pozit. vztah k zahr. investorům, polit. stabilita, otázka vlastnictví, devizová a měnová politika a daňová politika, znalost místního trhu)
Strategické plánování
- firemní mise/vize
- strateg. cíle
- výběr nosných podnik. aktivit – BCG nebo GE matice (atraktivnost trhu vs. konkur. postavení)
- rozplánování dle SBU
Plánování na úrovni SBU a operativní mktng. plánování
a. SWOT analýza
b. stanovení cílů – kvantifik., realistické a v souladu s celofir. posláním, prioritizované
c. marketing. plán
- úvod, mktng. analýza, cíle (časově i geograf.), rozpočet
d. realizace a kontrola
e. analýza a závěry
Růstové strategie:
- interní extenzivní/intenzivní růstová strategie
- externí horizontální/vertikální integrační strategie
- diverzifikační strategie
Formy vstupu na zahr. trhy
- dle investiční náročnosti vstupu na zahr. trhy, podnikových zdrojů, potenciálu cílového trhu, možnost kontroly, rizikovosti a konkurenceschopnosti
- vývoz/dovoz operace, formy vstupu nenáročné na kapitál. investice, kapitálové vstupy
Vývoz/dovozní operace
- prostřednické vztahy
- výhradní distribuce
- obchodní zastoupení
- komisionářské a mandátní smlouvy
- piggybacking
- přímý vývoz
- kooperace vývozců v rámci sdružení
Formy nenáročné na kapitál. investice
- licence – právo k využití ochranné známky či obchodní firmy nebo k know-how (nepravá licence)
- franchizing
- smlouvy o řízení
- zušlechťovací operace
- výrobní kooperace
Kapitálové vstupy
- přímé nebo portfoliové investice
- PZI = založení, získání nebo rozšíření trvalých ekon. vztahů mezi investorem ze zahraničí a tuzemským podnikem
- akvizice, fúze (sloučení, splynutí A+B=C), joint-venture (smluvní nebo kapitálové), strateg. aliance
Faktory PZI:
- mktng. (velikost trhu, růstový potenciál, snaha o udržení podílu na trhu, snaha o podporu exportu, větší ziskovost, základna pro vývoz)
- obch.-politické (obchodní bariéry, preference tuz. výrobců)
- nákladové faktory (kvalif. prac. síla, levné suroviny, levná prac. síla, nízké výrob. a přeprav. náklady, pobídky pro investory, dostupnost kapitálu a technologií)
- investiční klima (pozit. vztah k zahr. investorům, polit. stabilita, otázka vlastnictví, devizová a měnová politika a daňová politika, znalost místního trhu)
3) Segmentace mez. trhů, segmentační strategie, kritéria segmentace trhu spotř. výrobků, segmentační strategie na prům. trhu. Positioning na mez. trh
Segmentace trhu = rozčlenění na homogenní podmnožiny zákazníků, na které je možné působit vybranými mktng. nástroji
Segment musí být dostatečně velký, homogenní a dostupný, měřitelný
Proces: 1) výběr vhodných kritérií pro segment. a analýza segmentů
2) výběr cílového trhu (targeting)
3) volba segmentační strategie
Segmentační kritéria
Trhy: SPOTŘEBNÍ, PRŮMYSLOVÉ, trh VEŘEJNÉHO SEKTORU
Spotřební trh: kritéria tržní (geografická krit., demografická, psychografická, socioekonomická) a behaviorální
Průmyslový trh: geograf. krit., velikost podniku, provozní charakter, nákupní politika, obor podnikání, behaviorální krit. (loajalita k dodavatelům)
důležité skutečnosti: racionální nákup. chování, odvozená poptávka a nízká elasticita poptávky, omezený počet zákazníků, geografická koncentrace, úzké vazby mezi dod. a odběr.
Výběr cílového trhu
3 faktory: velikost trhu, atraktivita (míra konkurence, substituční výrobky, silná pozice kupujících nebo dodavatelů), růstový potenciál
Segmentační strategie
- jednotná segment. strateg (nediferenc. mktng.) (1 výrobek pro všechny segmenty)
- strat. koncentr. na vybraný segment
- diferenc. segment. strateg.
Positioning
- stanovení koncepce a image značky, s cílem zaujmout zvolenou pozici v myslích spotřebitelů
- identifikace spotřebitelům a odlišení se od konkurence
- 3 faktory: objektivní charakteristiky výrobku, očekávání zahr. spotřeb., postavení konkurence
- GLOBÁLNÍ (high tech, high touch) vs. TUZEMSKÝ (m.j. průmysl. produkty) positioning
- zásady pro tvorbu positioningu: jednoduchost a snadná pochopitelnost pro spotřebitele, soulad s očekáváním zákazníků, zdůraznění hlavní výhody, důvěryhodnost a originalita
- positioning může být dle: výrobku (jeho vlastností), způsobu použití, dle kvality, dle segmentu či životního stylu
- mapy vnímání, např. preferovanost vs. známost značek (strategie přímého střetu s konkurencí vs. strategie volných segmentů)
Segment musí být dostatečně velký, homogenní a dostupný, měřitelný
Proces: 1) výběr vhodných kritérií pro segment. a analýza segmentů
2) výběr cílového trhu (targeting)
3) volba segmentační strategie
Segmentační kritéria
Trhy: SPOTŘEBNÍ, PRŮMYSLOVÉ, trh VEŘEJNÉHO SEKTORU
Spotřební trh: kritéria tržní (geografická krit., demografická, psychografická, socioekonomická) a behaviorální
Průmyslový trh: geograf. krit., velikost podniku, provozní charakter, nákupní politika, obor podnikání, behaviorální krit. (loajalita k dodavatelům)
důležité skutečnosti: racionální nákup. chování, odvozená poptávka a nízká elasticita poptávky, omezený počet zákazníků, geografická koncentrace, úzké vazby mezi dod. a odběr.
Výběr cílového trhu
3 faktory: velikost trhu, atraktivita (míra konkurence, substituční výrobky, silná pozice kupujících nebo dodavatelů), růstový potenciál
Segmentační strategie
- jednotná segment. strateg (nediferenc. mktng.) (1 výrobek pro všechny segmenty)
- strat. koncentr. na vybraný segment
- diferenc. segment. strateg.
Positioning
- stanovení koncepce a image značky, s cílem zaujmout zvolenou pozici v myslích spotřebitelů
- identifikace spotřebitelům a odlišení se od konkurence
- 3 faktory: objektivní charakteristiky výrobku, očekávání zahr. spotřeb., postavení konkurence
- GLOBÁLNÍ (high tech, high touch) vs. TUZEMSKÝ (m.j. průmysl. produkty) positioning
- zásady pro tvorbu positioningu: jednoduchost a snadná pochopitelnost pro spotřebitele, soulad s očekáváním zákazníků, zdůraznění hlavní výhody, důvěryhodnost a originalita
- positioning může být dle: výrobku (jeho vlastností), způsobu použití, dle kvality, dle segmentu či životního stylu
- mapy vnímání, např. preferovanost vs. známost značek (strategie přímého střetu s konkurencí vs. strategie volných segmentů)
4) Strategie mez. rozvoje firmy...
...Formy vstupu na zahr. trhy. Vývozní a dovozní aktivity (obchodní metody), faktory, ovlivňující volbu obchodní metody, obchodní mezičlánky, formy vstupu nenáročné na kapitálové investice (licence, franchising,..), kapitálové vstupy na zahr. trhy, faktory, které ovlivňují rozhodování o přímých zahran. investicích, formy investic, investiční pobídky, investice českých firem v zahraničí, strategické aliance.
Strategické plánování
- firemní mise/vize
- strateg. cíle
- výběr nosných podnik. aktivit – BCG nebo GE matice (atraktivnost trhu vs. konkur. postavení)
- rozplánování dle SBU
Plánování na úrovni SBU a operativní mktng. plánování
a. SWOT analýza
b. stanovení cílů – kvantifik., realistické a v souladu s celofir. posláním, prioritizované
c. marketing. plán
- úvod, mktng. analýza, cíle (časově i geograf.), rozpočet
d. realizace a kontrola
e. analýza a závěry
Růstové strategie:
- interní extenzivní/intenzivní růstová strategie
- externí horizontální/vertikální integrační strategie
- diverzifikační strategie
Formy vstupu na zahr. trhy
- dle investiční náročnosti vstupu na zahr. trhy, podnikových zdrojů, potenciálu cílového trhu, možnost kontroly, rizikovosti a konkurenceschopnosti
- vývoz/dovoz operace, formy vstupu nenáročné na kapitál. investice, kapitálové vstupy
Vývoz/dovozní operace
- prostřednické vztahy
- výhradní distribuce
- obchodní zastoupení
- komisionářské a mandátní smlouvy
- piggybacking
- přímý vývoz
- kooperace vývozců v rámci sdružení
Formy nenáročné na kapitál. investice
- licence – právo k využití ochranné známky či obchodní firmy nebo k know-how (nepravá licence)
- franchizing
- smlouvy o řízení
- zušlechťovací operace
- výrobní kooperace
Kapitálové vstupy
- přímé nebo portfoliové investice
- PZI = založení, získání nebo rozšíření trvalých ekon. vztahů mezi investorem ze zahraničí a tuzemským podnikem
- akvizice, fúze (sloučení, splynutí A+B=C), joint-venture (smluvní nebo kapitálové), strateg. aliance
Faktory PZI:
- mktng. (velikost trhu, růstový potenciál, snaha o udržení podílu na trhu, snaha o podporu exportu, větší ziskovost, základna pro vývoz)
- obch.-politické (obchodní bariéry, preference tuz. výrobců)
- nákladové faktory (kvalif. prac. síla, levné suroviny, levná prac. síla, nízké výrob. a přeprav. náklady, pobídky pro investory, dostupnost kapitálu a technologií)
- investiční klima (pozit. vztah k zahr. investorům, polit. stabilita, otázka vlastnictví, devizová a měnová politika a daňová politika, znalost místního trhu)
Strategické plánování
- firemní mise/vize
- strateg. cíle
- výběr nosných podnik. aktivit – BCG nebo GE matice (atraktivnost trhu vs. konkur. postavení)
- rozplánování dle SBU
Plánování na úrovni SBU a operativní mktng. plánování
a. SWOT analýza
b. stanovení cílů – kvantifik., realistické a v souladu s celofir. posláním, prioritizované
c. marketing. plán
- úvod, mktng. analýza, cíle (časově i geograf.), rozpočet
d. realizace a kontrola
e. analýza a závěry
Růstové strategie:
- interní extenzivní/intenzivní růstová strategie
- externí horizontální/vertikální integrační strategie
- diverzifikační strategie
Formy vstupu na zahr. trhy
- dle investiční náročnosti vstupu na zahr. trhy, podnikových zdrojů, potenciálu cílového trhu, možnost kontroly, rizikovosti a konkurenceschopnosti
- vývoz/dovoz operace, formy vstupu nenáročné na kapitál. investice, kapitálové vstupy
Vývoz/dovozní operace
- prostřednické vztahy
- výhradní distribuce
- obchodní zastoupení
- komisionářské a mandátní smlouvy
- piggybacking
- přímý vývoz
- kooperace vývozců v rámci sdružení
Formy nenáročné na kapitál. investice
- licence – právo k využití ochranné známky či obchodní firmy nebo k know-how (nepravá licence)
- franchizing
- smlouvy o řízení
- zušlechťovací operace
- výrobní kooperace
Kapitálové vstupy
- přímé nebo portfoliové investice
- PZI = založení, získání nebo rozšíření trvalých ekon. vztahů mezi investorem ze zahraničí a tuzemským podnikem
- akvizice, fúze (sloučení, splynutí A+B=C), joint-venture (smluvní nebo kapitálové), strateg. aliance
Faktory PZI:
- mktng. (velikost trhu, růstový potenciál, snaha o udržení podílu na trhu, snaha o podporu exportu, větší ziskovost, základna pro vývoz)
- obch.-politické (obchodní bariéry, preference tuz. výrobců)
- nákladové faktory (kvalif. prac. síla, levné suroviny, levná prac. síla, nízké výrob. a přeprav. náklady, pobídky pro investory, dostupnost kapitálu a technologií)
- investiční klima (pozit. vztah k zahr. investorům, polit. stabilita, otázka vlastnictví, devizová a měnová politika a daňová politika, znalost místního trhu)
) Výzkum mez trhů, analýza makro a mikroprostředí, mktng.informační systém, průběh a řízení mez mktng. výzkumu, inf zdroje pro české vývozce
4 hlavní oblasti: výzkum mezinárodního podnikatelského prostředí zahr trhů, na působení konkurence, na potenciál cílových trhů, na účinnost mktng. strategie (výrobkový výzkum, srovnávací cenové analýzy, hodnocení rekl kampaní, výzkumy spotřebních zvyklostí, výzkumy image značek)
Metody mez mktng. výzkumu
Desk Research – sběr a analýza sekundárních info z interních zdrojů (účetnictví, výroční zpráva) a externích (inf dtb, statistiky, literatura, specializ agentury, obchodní komory, inet)
Field Research
Kontinuální výzkum – panel prodejen, spotřebitelské panely (nákupy domácností), omnibusy (vícetématické výzkumy)
Ad hoc výzkum
Kvantitativní metody – na reprezentativním vzorku, dotazování
- osobní rozhovory, metoda CAPI (computer aided personal interview), CATI, online research, anketární šetření (písemná forma, response rate max 25%)
Kvalitativní metody – zjištění příčiny chování spotřebitelů (hloubkové rozhovory, skupinové rozhovory (focus group), projektivní techniky)
Průběh a řízení mezin. mktng. výzkumu
Mktng. informační systém – sběr, třídění, analýza, vyhodnocování a distribuce potřebných, včasných a přesných informací o mktng. okolí firmy
- 3 části: vnitropodniková data, mktng. zpravodajský systém (info o konkurenci a prostředí), mktng. výzkum
postupo mktng. výzkumu: přípravná fáze (co zkoumáme, ident možné informační zdroje, výzkumnou metodu, plán mezinár. výzkumu trhu), realizační fáze (výběr agentury, výzkum trhu, zpracování a analýza dat, závěrečná prezentace, aplikace výsledků)
Metody mez mktng. výzkumu
Desk Research – sběr a analýza sekundárních info z interních zdrojů (účetnictví, výroční zpráva) a externích (inf dtb, statistiky, literatura, specializ agentury, obchodní komory, inet)
Field Research
Kontinuální výzkum – panel prodejen, spotřebitelské panely (nákupy domácností), omnibusy (vícetématické výzkumy)
Ad hoc výzkum
Kvantitativní metody – na reprezentativním vzorku, dotazování
- osobní rozhovory, metoda CAPI (computer aided personal interview), CATI, online research, anketární šetření (písemná forma, response rate max 25%)
Kvalitativní metody – zjištění příčiny chování spotřebitelů (hloubkové rozhovory, skupinové rozhovory (focus group), projektivní techniky)
Průběh a řízení mezin. mktng. výzkumu
Mktng. informační systém – sběr, třídění, analýza, vyhodnocování a distribuce potřebných, včasných a přesných informací o mktng. okolí firmy
- 3 části: vnitropodniková data, mktng. zpravodajský systém (info o konkurenci a prostředí), mktng. výzkum
postupo mktng. výzkumu: přípravná fáze (co zkoumáme, ident možné informační zdroje, výzkumnou metodu, plán mezinár. výzkumu trhu), realizační fáze (výběr agentury, výzkum trhu, zpracování a analýza dat, závěrečná prezentace, aplikace výsledků)
) Výzkum mez trhů, analýza makro a mikroprostředí, mktng.informační systém, průběh a řízení mez mktng. výzkumu, inf zdroje pro české vývozce
4 hlavní oblasti: výzkum mezinárodního podnikatelského prostředí zahr trhů, na působení konkurence, na potenciál cílových trhů, na účinnost mktng. strategie (výrobkový výzkum, srovnávací cenové analýzy, hodnocení rekl kampaní, výzkumy spotřebních zvyklostí, výzkumy image značek)
Metody mez mktng. výzkumu
Desk Research – sběr a analýza sekundárních info z interních zdrojů (účetnictví, výroční zpráva) a externích (inf dtb, statistiky, literatura, specializ agentury, obchodní komory, inet)
Field Research
Kontinuální výzkum – panel prodejen, spotřebitelské panely (nákupy domácností), omnibusy (vícetématické výzkumy)
Ad hoc výzkum
Kvantitativní metody – na reprezentativním vzorku, dotazování
- osobní rozhovory, metoda CAPI (computer aided personal interview), CATI, online research, anketární šetření (písemná forma, response rate max 25%)
Kvalitativní metody – zjištění příčiny chování spotřebitelů (hloubkové rozhovory, skupinové rozhovory (focus group), projektivní techniky)
Průběh a řízení mezin. mktng. výzkumu
Mktng. informační systém – sběr, třídění, analýza, vyhodnocování a distribuce potřebných, včasných a přesných informací o mktng. okolí firmy
- 3 části: vnitropodniková data, mktng. zpravodajský systém (info o konkurenci a prostředí), mktng. výzkum
postupo mktng. výzkumu: přípravná fáze (co zkoumáme, ident možné informační zdroje, výzkumnou metodu, plán mezinár. výzkumu trhu), realizační fáze (výběr agentury, výzkum trhu, zpracování a analýza dat, závěrečná prezentace, aplikace výsledků)
Metody mez mktng. výzkumu
Desk Research – sběr a analýza sekundárních info z interních zdrojů (účetnictví, výroční zpráva) a externích (inf dtb, statistiky, literatura, specializ agentury, obchodní komory, inet)
Field Research
Kontinuální výzkum – panel prodejen, spotřebitelské panely (nákupy domácností), omnibusy (vícetématické výzkumy)
Ad hoc výzkum
Kvantitativní metody – na reprezentativním vzorku, dotazování
- osobní rozhovory, metoda CAPI (computer aided personal interview), CATI, online research, anketární šetření (písemná forma, response rate max 25%)
Kvalitativní metody – zjištění příčiny chování spotřebitelů (hloubkové rozhovory, skupinové rozhovory (focus group), projektivní techniky)
Průběh a řízení mezin. mktng. výzkumu
Mktng. informační systém – sběr, třídění, analýza, vyhodnocování a distribuce potřebných, včasných a přesných informací o mktng. okolí firmy
- 3 části: vnitropodniková data, mktng. zpravodajský systém (info o konkurenci a prostředí), mktng. výzkum
postupo mktng. výzkumu: přípravná fáze (co zkoumáme, ident možné informační zdroje, výzkumnou metodu, plán mezinár. výzkumu trhu), realizační fáze (výběr agentury, výzkum trhu, zpracování a analýza dat, závěrečná prezentace, aplikace výsledků)
Definice mez. mktng., pokračování
Zákl. koncepce mezinárodního marketingu
Vývozní mktng. – adaptace obch. politiky dle vývoz. trhů, pro malé a stř. firmy začínající s mezin. působením, postup: výběr několika zahr. trhů, výzkum trhu, výběr země nebo geozóny kam bude vyvážet, výběr obch. metody, výběr obch. politiky, mktng. mixu, konkrétní nabídky pro daný trh
Globální mktng. – nabízet stejný výrobek stejnému segmentu zákazníků na celém světě (předpoklady: homogen potřeby zákazníků na celém světě, zákazník chce prům. kvalitu za dobrou cenu, velkosériová výroba snižuje náklady)
Interkult mktng. – Think globally, act locally; využívání standardiz postupů adaptovaných na místní podmínky;
koncepce: sociálně-kulturní geozóny, příbuzné sociální vrstvy (horních 10 000, mládež)
strategie firem:
Leader Str – zvyšování podílu na glob. trhu, cílem je dominant. postavení
Challenger strategy – snaha oslabit postavení leadera
Follower strategy – malé a střední firmy nebo u homogenních produktů, kopírování výrobků velkých firem, nemají náklady na RD
Market Niche strategy – segmenty, o které nemají velké firmy zájem (příliš malé), menší obraty, vyšší marže, riziko je změna nákup. chování nebo vstup velké firmy
4 stadia mezin. rozvoje firem:
podnikání na tuzem. trhu, vývoz do zahraničí, mez. podnikání na více trzích, globální aktivity
Mezinárodní prostředí a vliv na mezin. podnikání
PEST analýza
Politické a právní prostředí – politic. systém, stabilita, členství země v region. seskupeních, vztah k zahr. firmám, kurupce, lobbismus, podnikatelské a profesní svazy, legislativa
Ekonomické prostředí – zao politika, kurzová politika, vztah k zahr investorům, mae ukazatele a vývoj
ZAO politika – protekcionistická vs. liberální
Smluvní nástroje – mezinár. smlouvy
Autonomní nástroje – v kompetenci jednotl. zemí
Proexport nástroje – zvýhodněné financ., pojištění, poskytování informací a fin. podpory
Tarifní nástroje – cla
dle účelu (fiskální, ochranná, prohibitivní, preferenční, negociační, kontingentní, diferenciační (zvýhodnění dopravy), skleníková (ochrana rozvíjeného odvětví), odvetná
dle pohybu zboží (dovozní, vývozní, tranzitní)
dle způsobu výběru (valorická, specifická, smíšená)
Netarifní nástroje
dovoz. přirážka, depozitum, antidumping. cla, dovoz. kvóty, minimální ceny, vyrovnávací clo (z dovozu subvenc. výrobků), technické překážky obchodu (certifikáty, atesty)
Kurzová politika
Systém pevných kurzů (systém vázaný na 1 měnu, ke koši měn a omezená pohyblivost kurzů)
Systém pohyblivých kurzů – floating (čistý, řízený)
- kurzové riziko, náklady na zajištění proti němu
Vztah k zahr. investorům
- PZI, invest. pobídky (sleva na dani z příjmu, dotace na nově vytvořená prac. místa, nulová cla, pozemky zdarma)
MAE ukazatelé – HDP/osobu, inflace, nezam, tempo HDP, směnný kurz, vývoj investic, plat. bilance, demograf. údaje, analýza život. úrovně
Sociokulturní prostředí
- míra otevřenosti společnosti – invividualismus vs kolektivismus
- hierarchie potřeb – biologické potřeby, bezpečí, sociální potřeby, p. uznání, p. seberealizace
- hodnotová orientace – současné civilizační trendy (sekularizace – min. vliv náboženství, vlastní ind. rozvoj a prožitky, ženská emancipace, sexualita, menší ochota se podřizovat, práce není povinnost, cennost volného času, ochrana přírody a zdraví
- instituce
Dimenze kultury – národní kulturu charakterizuje vztah k autoritám, k nejistotě, míra individualismu, koncepce maskulinity
Rizika mezin. podnikání
Teritoriální – plateb. potíže vyvolané polit. událostmi, riziko transferu deviz do zahraničí, administrat zásahy státu, přírodní katastrofy
Kurzové riziko – nástroje na omezení: vhodná struktura měn pohledávek a závazků, volba měn, zajišťovací nástroje (pevné termínované nástroje – forwardy, futures, swapy; opce)
Tržní rizika – hospodářský pokles, změna spotřeb preferencí, vstup konkurence na trh
Rizika zahr. partnerů – nesplnění závazku obchodním partnerem
Vývozní mktng. – adaptace obch. politiky dle vývoz. trhů, pro malé a stř. firmy začínající s mezin. působením, postup: výběr několika zahr. trhů, výzkum trhu, výběr země nebo geozóny kam bude vyvážet, výběr obch. metody, výběr obch. politiky, mktng. mixu, konkrétní nabídky pro daný trh
Globální mktng. – nabízet stejný výrobek stejnému segmentu zákazníků na celém světě (předpoklady: homogen potřeby zákazníků na celém světě, zákazník chce prům. kvalitu za dobrou cenu, velkosériová výroba snižuje náklady)
Interkult mktng. – Think globally, act locally; využívání standardiz postupů adaptovaných na místní podmínky;
koncepce: sociálně-kulturní geozóny, příbuzné sociální vrstvy (horních 10 000, mládež)
strategie firem:
Leader Str – zvyšování podílu na glob. trhu, cílem je dominant. postavení
Challenger strategy – snaha oslabit postavení leadera
Follower strategy – malé a střední firmy nebo u homogenních produktů, kopírování výrobků velkých firem, nemají náklady na RD
Market Niche strategy – segmenty, o které nemají velké firmy zájem (příliš malé), menší obraty, vyšší marže, riziko je změna nákup. chování nebo vstup velké firmy
4 stadia mezin. rozvoje firem:
podnikání na tuzem. trhu, vývoz do zahraničí, mez. podnikání na více trzích, globální aktivity
Mezinárodní prostředí a vliv na mezin. podnikání
PEST analýza
Politické a právní prostředí – politic. systém, stabilita, členství země v region. seskupeních, vztah k zahr. firmám, kurupce, lobbismus, podnikatelské a profesní svazy, legislativa
Ekonomické prostředí – zao politika, kurzová politika, vztah k zahr investorům, mae ukazatele a vývoj
ZAO politika – protekcionistická vs. liberální
Smluvní nástroje – mezinár. smlouvy
Autonomní nástroje – v kompetenci jednotl. zemí
Proexport nástroje – zvýhodněné financ., pojištění, poskytování informací a fin. podpory
Tarifní nástroje – cla
dle účelu (fiskální, ochranná, prohibitivní, preferenční, negociační, kontingentní, diferenciační (zvýhodnění dopravy), skleníková (ochrana rozvíjeného odvětví), odvetná
dle pohybu zboží (dovozní, vývozní, tranzitní)
dle způsobu výběru (valorická, specifická, smíšená)
Netarifní nástroje
dovoz. přirážka, depozitum, antidumping. cla, dovoz. kvóty, minimální ceny, vyrovnávací clo (z dovozu subvenc. výrobků), technické překážky obchodu (certifikáty, atesty)
Kurzová politika
Systém pevných kurzů (systém vázaný na 1 měnu, ke koši měn a omezená pohyblivost kurzů)
Systém pohyblivých kurzů – floating (čistý, řízený)
- kurzové riziko, náklady na zajištění proti němu
Vztah k zahr. investorům
- PZI, invest. pobídky (sleva na dani z příjmu, dotace na nově vytvořená prac. místa, nulová cla, pozemky zdarma)
MAE ukazatelé – HDP/osobu, inflace, nezam, tempo HDP, směnný kurz, vývoj investic, plat. bilance, demograf. údaje, analýza život. úrovně
Sociokulturní prostředí
- míra otevřenosti společnosti – invividualismus vs kolektivismus
- hierarchie potřeb – biologické potřeby, bezpečí, sociální potřeby, p. uznání, p. seberealizace
- hodnotová orientace – současné civilizační trendy (sekularizace – min. vliv náboženství, vlastní ind. rozvoj a prožitky, ženská emancipace, sexualita, menší ochota se podřizovat, práce není povinnost, cennost volného času, ochrana přírody a zdraví
- instituce
Dimenze kultury – národní kulturu charakterizuje vztah k autoritám, k nejistotě, míra individualismu, koncepce maskulinity
Rizika mezin. podnikání
Teritoriální – plateb. potíže vyvolané polit. událostmi, riziko transferu deviz do zahraničí, administrat zásahy státu, přírodní katastrofy
Kurzové riziko – nástroje na omezení: vhodná struktura měn pohledávek a závazků, volba měn, zajišťovací nástroje (pevné termínované nástroje – forwardy, futures, swapy; opce)
Tržní rizika – hospodářský pokles, změna spotřeb preferencí, vstup konkurence na trh
Rizika zahr. partnerů – nesplnění závazku obchodním partnerem
Definice mez. mktng., pokračování
Zákl. koncepce mezinárodního marketingu
Vývozní mktng. – adaptace obch. politiky dle vývoz. trhů, pro malé a stř. firmy začínající s mezin. působením, postup: výběr několika zahr. trhů, výzkum trhu, výběr země nebo geozóny kam bude vyvážet, výběr obch. metody, výběr obch. politiky, mktng. mixu, konkrétní nabídky pro daný trh
Globální mktng. – nabízet stejný výrobek stejnému segmentu zákazníků na celém světě (předpoklady: homogen potřeby zákazníků na celém světě, zákazník chce prům. kvalitu za dobrou cenu, velkosériová výroba snižuje náklady)
Interkult mktng. – Think globally, act locally; využívání standardiz postupů adaptovaných na místní podmínky;
koncepce: sociálně-kulturní geozóny, příbuzné sociální vrstvy (horních 10 000, mládež)
strategie firem:
Leader Str – zvyšování podílu na glob. trhu, cílem je dominant. postavení
Challenger strategy – snaha oslabit postavení leadera
Follower strategy – malé a střední firmy nebo u homogenních produktů, kopírování výrobků velkých firem, nemají náklady na RD
Market Niche strategy – segmenty, o které nemají velké firmy zájem (příliš malé), menší obraty, vyšší marže, riziko je změna nákup. chování nebo vstup velké firmy
4 stadia mezin. rozvoje firem:
podnikání na tuzem. trhu, vývoz do zahraničí, mez. podnikání na více trzích, globální aktivity
Mezinárodní prostředí a vliv na mezin. podnikání
PEST analýza
Politické a právní prostředí – politic. systém, stabilita, členství země v region. seskupeních, vztah k zahr. firmám, kurupce, lobbismus, podnikatelské a profesní svazy, legislativa
Ekonomické prostředí – zao politika, kurzová politika, vztah k zahr investorům, mae ukazatele a vývoj
ZAO politika – protekcionistická vs. liberální
Smluvní nástroje – mezinár. smlouvy
Autonomní nástroje – v kompetenci jednotl. zemí
Proexport nástroje – zvýhodněné financ., pojištění, poskytování informací a fin. podpory
Tarifní nástroje – cla
dle účelu (fiskální, ochranná, prohibitivní, preferenční, negociační, kontingentní, diferenciační (zvýhodnění dopravy), skleníková (ochrana rozvíjeného odvětví), odvetná
dle pohybu zboží (dovozní, vývozní, tranzitní)
dle způsobu výběru (valorická, specifická, smíšená)
Netarifní nástroje
dovoz. přirážka, depozitum, antidumping. cla, dovoz. kvóty, minimální ceny, vyrovnávací clo (z dovozu subvenc. výrobků), technické překážky obchodu (certifikáty, atesty)
Kurzová politika
Systém pevných kurzů (systém vázaný na 1 měnu, ke koši měn a omezená pohyblivost kurzů)
Systém pohyblivých kurzů – floating (čistý, řízený)
- kurzové riziko, náklady na zajištění proti němu
Vztah k zahr. investorům
- PZI, invest. pobídky (sleva na dani z příjmu, dotace na nově vytvořená prac. místa, nulová cla, pozemky zdarma)
MAE ukazatelé – HDP/osobu, inflace, nezam, tempo HDP, směnný kurz, vývoj investic, plat. bilance, demograf. údaje, analýza život. úrovně
Sociokulturní prostředí
- míra otevřenosti společnosti – invividualismus vs kolektivismus
- hierarchie potřeb – biologické potřeby, bezpečí, sociální potřeby, p. uznání, p. seberealizace
- hodnotová orientace – současné civilizační trendy (sekularizace – min. vliv náboženství, vlastní ind. rozvoj a prožitky, ženská emancipace, sexualita, menší ochota se podřizovat, práce není povinnost, cennost volného času, ochrana přírody a zdraví
- instituce
Dimenze kultury – národní kulturu charakterizuje vztah k autoritám, k nejistotě, míra individualismu, koncepce maskulinity
Rizika mezin. podnikání
Teritoriální – plateb. potíže vyvolané polit. událostmi, riziko transferu deviz do zahraničí, administrat zásahy státu, přírodní katastrofy
Kurzové riziko – nástroje na omezení: vhodná struktura měn pohledávek a závazků, volba měn, zajišťovací nástroje (pevné termínované nástroje – forwardy, futures, swapy; opce)
Tržní rizika – hospodářský pokles, změna spotřeb preferencí, vstup konkurence na trh
Rizika zahr. partnerů – nesplnění závazku obchodním partnerem
Vývozní mktng. – adaptace obch. politiky dle vývoz. trhů, pro malé a stř. firmy začínající s mezin. působením, postup: výběr několika zahr. trhů, výzkum trhu, výběr země nebo geozóny kam bude vyvážet, výběr obch. metody, výběr obch. politiky, mktng. mixu, konkrétní nabídky pro daný trh
Globální mktng. – nabízet stejný výrobek stejnému segmentu zákazníků na celém světě (předpoklady: homogen potřeby zákazníků na celém světě, zákazník chce prům. kvalitu za dobrou cenu, velkosériová výroba snižuje náklady)
Interkult mktng. – Think globally, act locally; využívání standardiz postupů adaptovaných na místní podmínky;
koncepce: sociálně-kulturní geozóny, příbuzné sociální vrstvy (horních 10 000, mládež)
strategie firem:
Leader Str – zvyšování podílu na glob. trhu, cílem je dominant. postavení
Challenger strategy – snaha oslabit postavení leadera
Follower strategy – malé a střední firmy nebo u homogenních produktů, kopírování výrobků velkých firem, nemají náklady na RD
Market Niche strategy – segmenty, o které nemají velké firmy zájem (příliš malé), menší obraty, vyšší marže, riziko je změna nákup. chování nebo vstup velké firmy
4 stadia mezin. rozvoje firem:
podnikání na tuzem. trhu, vývoz do zahraničí, mez. podnikání na více trzích, globální aktivity
Mezinárodní prostředí a vliv na mezin. podnikání
PEST analýza
Politické a právní prostředí – politic. systém, stabilita, členství země v region. seskupeních, vztah k zahr. firmám, kurupce, lobbismus, podnikatelské a profesní svazy, legislativa
Ekonomické prostředí – zao politika, kurzová politika, vztah k zahr investorům, mae ukazatele a vývoj
ZAO politika – protekcionistická vs. liberální
Smluvní nástroje – mezinár. smlouvy
Autonomní nástroje – v kompetenci jednotl. zemí
Proexport nástroje – zvýhodněné financ., pojištění, poskytování informací a fin. podpory
Tarifní nástroje – cla
dle účelu (fiskální, ochranná, prohibitivní, preferenční, negociační, kontingentní, diferenciační (zvýhodnění dopravy), skleníková (ochrana rozvíjeného odvětví), odvetná
dle pohybu zboží (dovozní, vývozní, tranzitní)
dle způsobu výběru (valorická, specifická, smíšená)
Netarifní nástroje
dovoz. přirážka, depozitum, antidumping. cla, dovoz. kvóty, minimální ceny, vyrovnávací clo (z dovozu subvenc. výrobků), technické překážky obchodu (certifikáty, atesty)
Kurzová politika
Systém pevných kurzů (systém vázaný na 1 měnu, ke koši měn a omezená pohyblivost kurzů)
Systém pohyblivých kurzů – floating (čistý, řízený)
- kurzové riziko, náklady na zajištění proti němu
Vztah k zahr. investorům
- PZI, invest. pobídky (sleva na dani z příjmu, dotace na nově vytvořená prac. místa, nulová cla, pozemky zdarma)
MAE ukazatelé – HDP/osobu, inflace, nezam, tempo HDP, směnný kurz, vývoj investic, plat. bilance, demograf. údaje, analýza život. úrovně
Sociokulturní prostředí
- míra otevřenosti společnosti – invividualismus vs kolektivismus
- hierarchie potřeb – biologické potřeby, bezpečí, sociální potřeby, p. uznání, p. seberealizace
- hodnotová orientace – současné civilizační trendy (sekularizace – min. vliv náboženství, vlastní ind. rozvoj a prožitky, ženská emancipace, sexualita, menší ochota se podřizovat, práce není povinnost, cennost volného času, ochrana přírody a zdraví
- instituce
Dimenze kultury – národní kulturu charakterizuje vztah k autoritám, k nejistotě, míra individualismu, koncepce maskulinity
Rizika mezin. podnikání
Teritoriální – plateb. potíže vyvolané polit. událostmi, riziko transferu deviz do zahraničí, administrat zásahy státu, přírodní katastrofy
Kurzové riziko – nástroje na omezení: vhodná struktura měn pohledávek a závazků, volba měn, zajišťovací nástroje (pevné termínované nástroje – forwardy, futures, swapy; opce)
Tržní rizika – hospodářský pokles, změna spotřeb preferencí, vstup konkurence na trh
Rizika zahr. partnerů – nesplnění závazku obchodním partnerem
1) Definice mez. mktng., koncepce mez. mktng., vývozní koncepce, globální koncepce, mez. mktng. řízení (interkultur. mktng.), specifika mez. mktng.
Mez. mktng.: podnikatelská filozofie zaměřená na uspokojování potřeb zákazníků na mez. trzích; úkolem mez. mktng. je optimalizace firem. zdrojů a vyhledávání podnik. příležitostí, které umožní podnikům využívat konkurenčních výhod
- mez. mktng. má stejné základy jako tuzemský, ale musí být přizpůsobený mezinárodnímu prostředí, hlavně po stránce jazykové, kulturní, sociální, obchodní, politické, legislativní
Základní koncepce mktng. řízení:
Výrobní – sériová velkovýroba, zákazníci chtějí levné a široce dostupné výrobky; nízké výrobní náklady, efektivní distribuce
Výrobková – neustálé zdokonalování výrobků, zákazníci chtějí kvalitní výrobky a jsou ochotni za ně zaplatit
Prodejní – snaha prodat co se vyrobilo, hard selling, cenové podbízení, výprodeje
Marketingová – uspokojování potřeb zákazníků
Sociálně mktng. – podnik musí uspokojovat přání zákazníků lépe než konkurence a se ziskem a navíc musí brát ohled na zájmy společnosti
Typy konkurenčních výhod:
Strategie širokého pronikání na trhu (Penetration Str.) – velkosériová výroba, úspory z rozsahu, nízké náklady, dobré ceny (japonské, čínské, korejské firmy, distribuční řetězce)
Strategie diferenciace (Diff. Strat.) – odlišnost od konkurence, vyšší ceny
Strategie úzké specializace (Concentration Str) – omezený počet kupujících, vysoké marže, vhodné pro malé a střední firmy
Teoretické přístupy k internacionalizaci
EPRG – přístup k internacionalizaci vychází z firem. hodnot, kultury, manaž. stylu
Etnocentr. firmy – silné tuzemské postavení, mez. působení důsledkem potřeby dalšího růstu, silná role matky, problém je nepřizpůsobení danému prostředí
Polycentrické – silné postavení lokálních poboček, problém může být nesourodost, nevyužití synergií
Regio/geocentr. – globální přístup k řízení
Mezin. životní cyklus výrobku
1.fáze – nový výrobek, vysoká cena, výroba ve vysp. zemi, vývoz do ostat. zemí
2.fáze –výrobek je dospělý, tuz. firmy také vyrábějí daný výrobek, výroba se delokalizuje do zahraničí
3.fáze – výrobek končí, cena se snižuje, výroba v rozvoj. zemí, dovoz do vysp. zemí
Model internacionalizace Uppsalské školy
Mez. rozvoj firmy je daný 1) zdroji, 2) mírou angažovanosti (ta, je dána zkušenostmi); proto rozvoj jde postupně, od „blízkých“ trhů a od vývozů, obchodních metod, přes afilace po výrobu v dané zemi
6 dimenzí internacionalizace dle Welche a Loustarinova – mez. rozvoj ovlivněn: předmětem podnikání, forma vstupu na zahr. trh, volba cílového trhu, firemn. organiz struktura a lidské zdroje
- mez. mktng. má stejné základy jako tuzemský, ale musí být přizpůsobený mezinárodnímu prostředí, hlavně po stránce jazykové, kulturní, sociální, obchodní, politické, legislativní
Základní koncepce mktng. řízení:
Výrobní – sériová velkovýroba, zákazníci chtějí levné a široce dostupné výrobky; nízké výrobní náklady, efektivní distribuce
Výrobková – neustálé zdokonalování výrobků, zákazníci chtějí kvalitní výrobky a jsou ochotni za ně zaplatit
Prodejní – snaha prodat co se vyrobilo, hard selling, cenové podbízení, výprodeje
Marketingová – uspokojování potřeb zákazníků
Sociálně mktng. – podnik musí uspokojovat přání zákazníků lépe než konkurence a se ziskem a navíc musí brát ohled na zájmy společnosti
Typy konkurenčních výhod:
Strategie širokého pronikání na trhu (Penetration Str.) – velkosériová výroba, úspory z rozsahu, nízké náklady, dobré ceny (japonské, čínské, korejské firmy, distribuční řetězce)
Strategie diferenciace (Diff. Strat.) – odlišnost od konkurence, vyšší ceny
Strategie úzké specializace (Concentration Str) – omezený počet kupujících, vysoké marže, vhodné pro malé a střední firmy
Teoretické přístupy k internacionalizaci
EPRG – přístup k internacionalizaci vychází z firem. hodnot, kultury, manaž. stylu
Etnocentr. firmy – silné tuzemské postavení, mez. působení důsledkem potřeby dalšího růstu, silná role matky, problém je nepřizpůsobení danému prostředí
Polycentrické – silné postavení lokálních poboček, problém může být nesourodost, nevyužití synergií
Regio/geocentr. – globální přístup k řízení
Mezin. životní cyklus výrobku
1.fáze – nový výrobek, vysoká cena, výroba ve vysp. zemi, vývoz do ostat. zemí
2.fáze –výrobek je dospělý, tuz. firmy také vyrábějí daný výrobek, výroba se delokalizuje do zahraničí
3.fáze – výrobek končí, cena se snižuje, výroba v rozvoj. zemí, dovoz do vysp. zemí
Model internacionalizace Uppsalské školy
Mez. rozvoj firmy je daný 1) zdroji, 2) mírou angažovanosti (ta, je dána zkušenostmi); proto rozvoj jde postupně, od „blízkých“ trhů a od vývozů, obchodních metod, přes afilace po výrobu v dané zemi
6 dimenzí internacionalizace dle Welche a Loustarinova – mez. rozvoj ovlivněn: předmětem podnikání, forma vstupu na zahr. trh, volba cílového trhu, firemn. organiz struktura a lidské zdroje
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)