Úloha vedení banky, bankovního dohledu a auditorů banky z pohledu obezřetného vedení bankovních činností
- externí (vnější) udit hraje významnou roli při regulaci podnikání bank. Zatímco dohlídky na místě se uskutečňují zpravidla 1x za 2 roky, externí auditor zkoumá činnost banky při každém ověřování pravdivosti výkazů. Tedy pokaždé, když se sestavuje účetní závěrka, resp. auditorem ověřená mimořádná účetní závěrky. Vypracování a předkládání zprávy o ověření systému ČNB tak usnadňuje výkon obezřetného dohledu nad bankami.
- (Bankovní regulace a dohled, s.158)
Cíle zkoumání bankovního dohledu a vnějšího auditu
- jak externí auditor, tak i bankovní dohled zkoumají účetní závěrku banky, účetní systém a vnitřní řídící kontrolní systém. Hledisko zkoumání je však poněkud odlišné. Zatímco auditorovi jde především o ověření správnosti a souladu vykazování údajů s realitou, bankovní dohled hodnotí stabilitu banky, ochranu zájmů vkladatelů a posuzuje obezřetnost řízení bankovních činností. Musí brát v úvahu také různé další skutečnosti, jako např. subjektivnost některých údajů, které se promítají do účetní závěrky, události následující po sestavení účetní závěrky, odlišný záměr auditora a dohledu při posuzování vnitřního kontrolního systému. Proto mají banky povinnost předkládat auditorské zprávy dohledu.
- (Bankovní regulace a dohled, s.158)
Oblasti spolupráce bankovního dohledu a auditu
- auditorské zprávy poskytují např. informaci o věrohodnosti účetní závěrky. Také auditor při provádění auditu přihlíží k opatřením a úředním sdělením ČNB a může využít konzultací s bankovním dohledem. Pokud zjistí auditor významné nedostatky v činnosti banky nebo rizika, o nichž se domnívá, že nejsou bankovnímu dohledu známy, měl by dohled informovat o těchto skutečnostech. Může se jednat např. o fakta, které mohou ohrozit existenci banky, nesprávnosti, ze kterých by mohla bance vzniknout škoda značného rozsahu, nebo pokud auditor zamýšlí odstoupit v průběhu auditu, má na důležitý aspekt účetní závěrky názor, který je neslučitelný s názorem vedení banky a nechce proto vydat výrok bez výhrad, nebo se domnívá, že by určitá skutečnost měla být dohledu známa, avšak vedení banky i přes žádost auditora takové oznámení neučinilo.
- (Bankovní regulace a dohled, s.158)
Zveřejňování údajů o výsledcích činnosti banky
- obsah přílohy opatření obsahující přehled informací ukládaných bankám k uveřejnění je členěn do šesti částí:
- informace o bance
- informace o činnostech banky
- informace o vztazích s bankou ovládanými osobami, v nichž je banka většinovým společníkem
- informace o vztazích s bankou ovládanými osobami, která je v bance většinovým společníkem
- informace o vztazích se členy dozorčí rady, představenstva a s dalšími vedoucími zaměstnanci banky
- informace o hospodaření banky a o řízení rizik:
- obsahuje požadavky na uveřejňování rozvahy a výkazu zisků a ztrát, a to ve stejné struktuře, jakou banky používají v účetních závěrkách. Tím dojde ke sjednocení formy finančních výkazů uveřejňovaných v průběhu účetního období i po jeho skončení a zvýšení jejich srozumitelnosti, neboť uživatelé mohou pro pochopení obsahu jednotlivých položek výkazů využít informace uveřejňované bankami v přílohách účetních závěrek. Do této části jsou zapracovány také požadavky na uveřejňování informací o řízení rizik.
- (Bankovní regulace a dohled, s.111)
- informace o bance
- informace o činnostech banky
- informace o vztazích s bankou ovládanými osobami, v nichž je banka většinovým společníkem
- informace o vztazích s bankou ovládanými osobami, která je v bance většinovým společníkem
- informace o vztazích se členy dozorčí rady, představenstva a s dalšími vedoucími zaměstnanci banky
- informace o hospodaření banky a o řízení rizik:
- obsahuje požadavky na uveřejňování rozvahy a výkazu zisků a ztrát, a to ve stejné struktuře, jakou banky používají v účetních závěrkách. Tím dojde ke sjednocení formy finančních výkazů uveřejňovaných v průběhu účetního období i po jeho skončení a zvýšení jejich srozumitelnosti, neboť uživatelé mohou pro pochopení obsahu jednotlivých položek výkazů využít informace uveřejňované bankami v přílohách účetních závěrek. Do této části jsou zapracovány také požadavky na uveřejňování informací o řízení rizik.
- (Bankovní regulace a dohled, s.111)
28. Nástroje centrální banky v systému regulace bankovního sektoru
Nástroje regulace k minimalizaci rizik bank
- Pokud ČNB zjistí nedostatky v činnosti banky, pak jí zákon, s ohledem na povahu nedostatků, dává pravomoc:
- požadovat aby banka ve sjednané lhůtě sjednala nápravu a dále specifikuje jak
- změnit povolení působit jako banka vyloučením nebo omezením některých činností
- nařídit mimořádný audit na náklady banky
- zavést nucenou správu
- uložit pokutu do výše 50 mil. Kč
- snížit základní jmění o částku odpovídající ztrátě po jejím zaúčtování s rezervními a dalšími fondy
- (Bankovnictví v ČR, s.73-74)
Nástroje k zajištění efektivního chování transparentnosti výsledků hospodaření banky
- centrální banka usměrňuje podnikatelské aktivity bank v rámci pravidel obezřetného chování bank. Hlavní z těchto pravidel se týkají:
- likvidity bank a podmínek tvorby povinných min rezerv
- kapitálové přiměřenosti (8 %)
- úvěrové angažovanosti (do 25 %)
- klasifikace dle nesplácení a komunikace se zákazníkem
- zásad vytváření portfolií CP a majetkových podílů bankami ke krytí rizika jejich znehodnocení
- podmínek některých úvěrů a investic do majetkových účastí
požadavků na správu a hospodaření banky
- (Bankovnictví v ČR, s. 74-75)
Nástroje k formalizaci administrativně-technické báze
- Pokud ČNB zjistí nedostatky v činnosti banky, pak jí zákon, s ohledem na povahu nedostatků, dává pravomoc:
- požadovat aby banka ve sjednané lhůtě sjednala nápravu a dále specifikuje jak
- změnit povolení působit jako banka vyloučením nebo omezením některých činností
- nařídit mimořádný audit na náklady banky
- zavést nucenou správu
- uložit pokutu do výše 50 mil. Kč
- snížit základní jmění o částku odpovídající ztrátě po jejím zaúčtování s rezervními a dalšími fondy
- (Bankovnictví v ČR, s.73-74)
Nástroje k zajištění efektivního chování transparentnosti výsledků hospodaření banky
- centrální banka usměrňuje podnikatelské aktivity bank v rámci pravidel obezřetného chování bank. Hlavní z těchto pravidel se týkají:
- likvidity bank a podmínek tvorby povinných min rezerv
- kapitálové přiměřenosti (8 %)
- úvěrové angažovanosti (do 25 %)
- klasifikace dle nesplácení a komunikace se zákazníkem
- zásad vytváření portfolií CP a majetkových podílů bankami ke krytí rizika jejich znehodnocení
- podmínek některých úvěrů a investic do majetkových účastí
požadavků na správu a hospodaření banky
- (Bankovnictví v ČR, s. 74-75)
Nástroje k formalizaci administrativně-technické báze
29. Úloha bankovního dohledu při formování bankovního sektoru
- soustavný dohled nad činností banky se provádí dvojí formou: dohledem na dálku a dohlídkami na místě. Vzájemný pohled mezi oběma těmito formami se v jednotlivých zemích různí a většinou vyplývá z historického vývoje. Zpravidla však platí, že dohled na dálku existuje vždy a liší se především míra zapojení dohledu na místě,m která může být např. nahrazena výsledky práce externích auditorů.
- Ve většině zemí však zpravidla existuje v zásadě rovnoměrné zastoupení dohledu na dálku a dohledu na místě.
- (Bankovní regulace a dohled, s.143)
regulace vzniku a zakládání komerčních bank
- regulace vstupu do bankovního sektoru má preventivní charakter. Je založena na vymezení minimálních počátečních resp. startovacích předpokladů pro obezřetné a ziskové podnikání bank, které zajišťuje perspektivu její konkurenceschopnosti, finanční stability a expanze. Tyto minimální předpoklady jsou stanoveny tak, aby snížily pravděpodobnost neumělého řízení banky, které způsobí ztráty vkladatelům a jejím věřitelům nebo zneužití nově založené banky k okrádání veřejnosti a morálnímu hazardu se stabilitou bankovního sektoru na úkor daňových poplatníků.
- (Bankovní regulace a dohled, s.138)
regulace struktury akcionářů bank
- akcionáři banky jsou osoby, které vkládají své finanční zdroje do nově vznikajícího subjektu. Získáním akcií bank s hlasovacím právem získávají významná práva. Na jednání valné hromady přijímají důležitá rozhodnutí společnosti, např. volí představenstvo, dozorčí radu, rozhodují o rozdělení zisku. Z tohoto výčtu je zřejmé, že jde o osoby, které mohou, pokud využijí svých zákonných práv, významným podílem spolurozhodovat o profilaci banky.
- Mluvíme-li o akcionářích banky, máme tím na mysli FO nebo PO s kvalifikovanou účastí na bance. Kvalifikovanou účastí máme na mysli 10 % a více akcií banky nebo hlasovacích práv banky nebo možnost uplatňování významného vlivu na řízení banky.
- (Bankovní regulace a dohled, s.139)
cíle privatizační strategie bank
nucená správa a odnětí povolení působit jako banka
- zákon o bankách umožňuje ČNB odejmout bankovní licenci. Pro odejmutí bankovní licence však musí být splněny zákonné podmínky. Těmito zákonnými podmínkami jsou:
- přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky; nezahájení činnosti banky do 12 měsíců ode dne udělení bankovní licence nebo nepřijímání vkladů od veřejnosti nebo neposkytování úvěry pod dobu 6 měsíců; udělení bankovní licence na základě nepravdivých údajů; pokles kapitálové přiměřenosti na individuálním základě tak, že je menší než jedna třetina poměru stanoveného ČNB.
- (Bankovní regulace a dohled, s.142)
- Ve většině zemí však zpravidla existuje v zásadě rovnoměrné zastoupení dohledu na dálku a dohledu na místě.
- (Bankovní regulace a dohled, s.143)
regulace vzniku a zakládání komerčních bank
- regulace vstupu do bankovního sektoru má preventivní charakter. Je založena na vymezení minimálních počátečních resp. startovacích předpokladů pro obezřetné a ziskové podnikání bank, které zajišťuje perspektivu její konkurenceschopnosti, finanční stability a expanze. Tyto minimální předpoklady jsou stanoveny tak, aby snížily pravděpodobnost neumělého řízení banky, které způsobí ztráty vkladatelům a jejím věřitelům nebo zneužití nově založené banky k okrádání veřejnosti a morálnímu hazardu se stabilitou bankovního sektoru na úkor daňových poplatníků.
- (Bankovní regulace a dohled, s.138)
regulace struktury akcionářů bank
- akcionáři banky jsou osoby, které vkládají své finanční zdroje do nově vznikajícího subjektu. Získáním akcií bank s hlasovacím právem získávají významná práva. Na jednání valné hromady přijímají důležitá rozhodnutí společnosti, např. volí představenstvo, dozorčí radu, rozhodují o rozdělení zisku. Z tohoto výčtu je zřejmé, že jde o osoby, které mohou, pokud využijí svých zákonných práv, významným podílem spolurozhodovat o profilaci banky.
- Mluvíme-li o akcionářích banky, máme tím na mysli FO nebo PO s kvalifikovanou účastí na bance. Kvalifikovanou účastí máme na mysli 10 % a více akcií banky nebo hlasovacích práv banky nebo možnost uplatňování významného vlivu na řízení banky.
- (Bankovní regulace a dohled, s.139)
cíle privatizační strategie bank
nucená správa a odnětí povolení působit jako banka
- zákon o bankách umožňuje ČNB odejmout bankovní licenci. Pro odejmutí bankovní licence však musí být splněny zákonné podmínky. Těmito zákonnými podmínkami jsou:
- přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky; nezahájení činnosti banky do 12 měsíců ode dne udělení bankovní licence nebo nepřijímání vkladů od veřejnosti nebo neposkytování úvěry pod dobu 6 měsíců; udělení bankovní licence na základě nepravdivých údajů; pokles kapitálové přiměřenosti na individuálním základě tak, že je menší než jedna třetina poměru stanoveného ČNB.
- (Bankovní regulace a dohled, s.142)
26. Význam a podstata bankovní regulace
- regulace je pozitivním příspěvkem k fungování finančního systému v míře, v níž odpovídá následujícím obecným normativním pravidlům, která vyjadřují vyvažování principu svobody podnikání na jedné straně a regulace s tím spojeného dohledu na straně druhé.
- Regulací bankovního sektoru a výkonem bankovního dohledu je u nás pověřena ČNB jako centrální banka státu. Bankovní dohled vykonává dohled nad prováděním bankovních činností a pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v ČR.
- (Bankovní regulace a dohled, s.135)
Rámcové požadavky obezřetné realizace bankovních obchodů
- centrální banka usměrňuje podnikatelské aktivity bank v rámci pravidel obezřetného chování bank. Hlavní z těchto pravidel se týkají:
- likvidity bank a podmínek tvorby povinných min rezerv
- kapitálové přiměřenosti (8 %)
- úvěrové angažovanosti (do 25 %)
- klasifikace dle nesplácení a komunikace se zákazníkem
- zásad vytváření portfolií CP a majetkových podílů bankami ke krytí rizika jejich znehodnocení
- podmínek některých úvěrů a investic do majetkových účastí
požadavků na správu a hospodaření banky
(Bankovnictví v ČR, s. 74-75)
Argumenty pro a proti bankovní regulaci
Příčiny a konkrétní projevy bankovních krizí a státních finančních krizí
- Regulací bankovního sektoru a výkonem bankovního dohledu je u nás pověřena ČNB jako centrální banka státu. Bankovní dohled vykonává dohled nad prováděním bankovních činností a pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v ČR.
- (Bankovní regulace a dohled, s.135)
Rámcové požadavky obezřetné realizace bankovních obchodů
- centrální banka usměrňuje podnikatelské aktivity bank v rámci pravidel obezřetného chování bank. Hlavní z těchto pravidel se týkají:
- likvidity bank a podmínek tvorby povinných min rezerv
- kapitálové přiměřenosti (8 %)
- úvěrové angažovanosti (do 25 %)
- klasifikace dle nesplácení a komunikace se zákazníkem
- zásad vytváření portfolií CP a majetkových podílů bankami ke krytí rizika jejich znehodnocení
- podmínek některých úvěrů a investic do majetkových účastí
požadavků na správu a hospodaření banky
(Bankovnictví v ČR, s. 74-75)
Argumenty pro a proti bankovní regulaci
Příčiny a konkrétní projevy bankovních krizí a státních finančních krizí
27. Úkoly a zásady bankovního dohledu
Úloha bankovního dohledu ve vytváření zdravého ekonomického prostředí
- koncept dohledu nad obezřetným podnikáním banky je aplikací konceptu dohledu nad obezřetným podnikáním finanční instituce. Tento koncept se vyvíjí a v současnosti má tři základní aspekty:
- základní cíle bankovního dohledu
- kvantitativní a kvalitativní aspekt obezřetnostní regulace
- využití statistických modelů, metod a postupů ke sbližování regulatorních požadavků na kapitál s ekonomickým kapitálem
- vycházíme z toho, že na riziku insolvence banky se podílejí:
-vkladatelé a věřitelé banky až do výše svých pohledávek; akcionáři banky do výše kapitálu; fond pojištění vkladů a v případě, že hrozí systémové riziko i stát, to znamená všichni daňový poplatníci.
- (Bankovní regulace a dohled, s.63)
Obsah a předpoklady účinného bankovního dohledu
Základní principy efektivního výkonu bankovního dohledu
Kvalitativní standardy bankovního dohledu
- koncept dohledu nad obezřetným podnikáním banky je aplikací konceptu dohledu nad obezřetným podnikáním finanční instituce. Tento koncept se vyvíjí a v současnosti má tři základní aspekty:
- základní cíle bankovního dohledu
- kvantitativní a kvalitativní aspekt obezřetnostní regulace
- využití statistických modelů, metod a postupů ke sbližování regulatorních požadavků na kapitál s ekonomickým kapitálem
- vycházíme z toho, že na riziku insolvence banky se podílejí:
-vkladatelé a věřitelé banky až do výše svých pohledávek; akcionáři banky do výše kapitálu; fond pojištění vkladů a v případě, že hrozí systémové riziko i stát, to znamená všichni daňový poplatníci.
- (Bankovní regulace a dohled, s.63)
Obsah a předpoklady účinného bankovního dohledu
Základní principy efektivního výkonu bankovního dohledu
Kvalitativní standardy bankovního dohledu
Integrace HW a technologická
- nástup osobních počítačů přinesl dezintegraci jak do podnikových IS/IT, tak na trh s informačními technologiemi.
- Problémem HW integrace bylo propojení HW komponent různých výrobců do jedné podnikové počítačové sítě.
- Propojování heterogenních HW komponent do podnikové počítačové sítě přineslo problémy na poli datových základen. Společným řešením těchto problémů se zabývá technologická integrace.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.102)
Integrace podniku s okolím
- integrace podniku s okolím je druhou úrovní systémové integrace. Její cíle lze shrnout do následujících bodů:
- optimálně přizpůsobit chování podniku měnícímu se stavu hospodářského prostředí
- navázat úzké informační vztahy s významnými externími partnery
- pomocí sítě internet poskytovat okolí vhodné informace o podniku
- (Informační systémy a jejich řízení, s.106)
Cíle integrace podnikových procesů a technologické integrace
- integrace podnikových procesů má za cíl zefektivnit interní podnikové procesy a jejich vazby
- postup úrovní systémové integrace je její klasická složka – technologická integrace IS/IT.
- systémová integrace není stav, ale proces
- (Informační systémy a jejich řízení, s.106)
- Problémem HW integrace bylo propojení HW komponent různých výrobců do jedné podnikové počítačové sítě.
- Propojování heterogenních HW komponent do podnikové počítačové sítě přineslo problémy na poli datových základen. Společným řešením těchto problémů se zabývá technologická integrace.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.102)
Integrace podniku s okolím
- integrace podniku s okolím je druhou úrovní systémové integrace. Její cíle lze shrnout do následujících bodů:
- optimálně přizpůsobit chování podniku měnícímu se stavu hospodářského prostředí
- navázat úzké informační vztahy s významnými externími partnery
- pomocí sítě internet poskytovat okolí vhodné informace o podniku
- (Informační systémy a jejich řízení, s.106)
Cíle integrace podnikových procesů a technologické integrace
- integrace podnikových procesů má za cíl zefektivnit interní podnikové procesy a jejich vazby
- postup úrovní systémové integrace je její klasická složka – technologická integrace IS/IT.
- systémová integrace není stav, ale proces
- (Informační systémy a jejich řízení, s.106)
24. Řešení IS/IT podniku pomocí externího systémového integrátora
Indikace pro volbu externího systémového integrátora
- z výčtu aktivit systémové integrace je zřejmé, že jde o velmi kvalifikované, zodpovědné a časově náročné práce, jež mohou být nad síly podnikových informatiků, zejména v malých a středních podnicích. Řešením je systémová integrace v podobě externí služby.
- Indikace vedoucí k volbě externího systémového integrátora jsou následující:
- IS/IT má pro podnik prioritní význam a jeho nefunkčnost může ohrozit dosažení podnikatelského záměru
- požadavky na realizátory přesahují možnosti vlastního týmu informatiků
- čas realizace IS/IT je kritickým faktorem
- je nutné nebo vhodné rozložit rizika realizace IS/IT na více subjektů
- (Informační systémy a jejich řízení, s.109)
Požadované vlastnosti systémového integrátora
- protože největším rizikem pro podnik řešící svůj IS/IT pomocí externího systémového integrátora je závislost podniku na schopnostech, serióznosti a stabilitě systémového integrátora, je nutné tato rizika minimalizovat výběrem kvalitního partnera.
- Aby informatická firma byla kvalitním systémovým integrátorem, měla by splňovat následující podmínky:
- musí jít o stabilní a dostatečně silnou firmu.
- musí mít vyvinutou metodiku systémové integrace
- musí disponovat dostatečně velkým týmem specialistů
- aj.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.110)
Služby systémového integrátora
- výše uvedené vlastnosti systémového integrátora jsou předpokladem toho, aby mohly úspěšně realizovat služby, které bude v rámci smlouvy zákazníkovi dávat.
- Hlavní služby systémového integrátora se dají shrnout do následujících bodů:
- pokud zákazník požaduje, spolupracuje na tvorbě IS
- v návaznosti na IS podniku vypracovává úvodní studii IS, která specifikuje, jakými produkty a službami, v jakém čase a za jakých finančních a dalších podmínek bude požadovaný systém IS/IT budován
- dodává metodiku vývoje IS/IT a v potřebném rozsahu v ní vyškolí i pracovníky zákazníka.
- aj.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.111)
Organizační struktura a profesní specializace pracovníků systémového integrátora
- ve výčtu požadovaných vlastností systémového integrátora bylo uvedeno, že kvalitní systémový integrátor musí disponovat a dostatečně širokým týmem specialistů.
- Tým by měl zahrnovat specialisty v následujících profesích:
- obchodníci; vedoucí projektu; konzultanti; aplikátoru TASW; analytici; programátoři; systémový inženýři; technici; pracovníci informačního střediska
- Alternativou globálně působícího systémového integrátora je menší firma s neomezenou teritoriální působností, která specialisty, kterými nedisponuje, nakupuje jako subdodávku.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.112-3)
- z výčtu aktivit systémové integrace je zřejmé, že jde o velmi kvalifikované, zodpovědné a časově náročné práce, jež mohou být nad síly podnikových informatiků, zejména v malých a středních podnicích. Řešením je systémová integrace v podobě externí služby.
- Indikace vedoucí k volbě externího systémového integrátora jsou následující:
- IS/IT má pro podnik prioritní význam a jeho nefunkčnost může ohrozit dosažení podnikatelského záměru
- požadavky na realizátory přesahují možnosti vlastního týmu informatiků
- čas realizace IS/IT je kritickým faktorem
- je nutné nebo vhodné rozložit rizika realizace IS/IT na více subjektů
- (Informační systémy a jejich řízení, s.109)
Požadované vlastnosti systémového integrátora
- protože největším rizikem pro podnik řešící svůj IS/IT pomocí externího systémového integrátora je závislost podniku na schopnostech, serióznosti a stabilitě systémového integrátora, je nutné tato rizika minimalizovat výběrem kvalitního partnera.
- Aby informatická firma byla kvalitním systémovým integrátorem, měla by splňovat následující podmínky:
- musí jít o stabilní a dostatečně silnou firmu.
- musí mít vyvinutou metodiku systémové integrace
- musí disponovat dostatečně velkým týmem specialistů
- aj.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.110)
Služby systémového integrátora
- výše uvedené vlastnosti systémového integrátora jsou předpokladem toho, aby mohly úspěšně realizovat služby, které bude v rámci smlouvy zákazníkovi dávat.
- Hlavní služby systémového integrátora se dají shrnout do následujících bodů:
- pokud zákazník požaduje, spolupracuje na tvorbě IS
- v návaznosti na IS podniku vypracovává úvodní studii IS, která specifikuje, jakými produkty a službami, v jakém čase a za jakých finančních a dalších podmínek bude požadovaný systém IS/IT budován
- dodává metodiku vývoje IS/IT a v potřebném rozsahu v ní vyškolí i pracovníky zákazníka.
- aj.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.111)
Organizační struktura a profesní specializace pracovníků systémového integrátora
- ve výčtu požadovaných vlastností systémového integrátora bylo uvedeno, že kvalitní systémový integrátor musí disponovat a dostatečně širokým týmem specialistů.
- Tým by měl zahrnovat specialisty v následujících profesích:
- obchodníci; vedoucí projektu; konzultanti; aplikátoru TASW; analytici; programátoři; systémový inženýři; technici; pracovníci informačního střediska
- Alternativou globálně působícího systémového integrátora je menší firma s neomezenou teritoriální působností, která specialisty, kterými nedisponuje, nakupuje jako subdodávku.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.112-3)
25. Architektura informačních systémů a technologií
Řešení architektury jako významná činnost strategického řízení IS
- Návrh architektury IS/IT je jednou z nejvýznamnějších činností strategického řízení informačního systému. Kvalitní architektura IS/IT je jedním z léků proti různým neduhům.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.149)
Podstata a účel architektury IS/IT
- růst pozornosti věnované architekturám IS/IT je úzce spojen s integračními tendencemi při vývoji IS/IT, s rostoucí komplexností systémů a s nutností hledat jednoduchá schémata pro vyjádření složité reality.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.151)
Základní stavební bloky architektury IS/IT
- globální architektura má grafické a slovní vyjádření. Základem grafického schématu jsou jednotlivé stavební bloky informačního systému.
- Každý stavební blok představuje jednu aplikaci informačního systému a reprezentuje současně funkce aplikace, datovou základnu aplikace, aplikační SW, který realizuje funkce aplikace, základní SW a HW, které jsou technologickým prostředím aplikace.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.153)
Vazby mezi stavebními bloky IS/IT
- kromě návrhu jednotlivých stavebních bloků IS/IT zahrnuje globální architektura i hrubý návrh vazeb mezi stavebními bloky. V návrhu jsou uváděny ty vazby, které musejí být respektovány, ať je daný stavební blok řešen jakýmkoli SW.
- Obecně lze říci, že velmi četné a významné vazby na ostatní bloky mají zejména bloky hlavní kniha a controlling.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.158)
Procesní architektura
- procesní architektura je návrhem budoucího stavu procesů v podniku. Navrhuje, jaké budou sítě neautomatizovaných činností a funkcí IS, které jsou plánovanými reakcemi na určité datové, časové nebo mimořádné události. Cílem návrhu je co nejrychlejší reakce podniku na externí události při nízké spotřebě podnikových zdrojů. Podobně jako funkční architektura mívá i procesní architektura několik úrovní podrobností.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.165)
Datová architektura
- datová architektura je návrhem datové základny IS. Vychází z analýzy potřebných datových objektů a jejich vazeb. Na základě této analýzy se provádí logický návrh datové základny, tedy navrhují se datové entity, jejich vazby a atributy.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.167)
Technologická architektura
- technologická architektura rozhoduje o technologickém řešení aplikace, resp. jednotlivých funkcí aplikace. Toto řešení propojuje SW, HW a datovou dimenzi a definuje způsob zpracování jednotlivých aplikací IS, vnitřní stavbu aplikací a uživatelské rozhraní aplikací. Technologická architektura jednotlivých aplikací a jejich funkcí může být odlišná.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.175)
- Návrh architektury IS/IT je jednou z nejvýznamnějších činností strategického řízení informačního systému. Kvalitní architektura IS/IT je jedním z léků proti různým neduhům.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.149)
Podstata a účel architektury IS/IT
- růst pozornosti věnované architekturám IS/IT je úzce spojen s integračními tendencemi při vývoji IS/IT, s rostoucí komplexností systémů a s nutností hledat jednoduchá schémata pro vyjádření složité reality.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.151)
Základní stavební bloky architektury IS/IT
- globální architektura má grafické a slovní vyjádření. Základem grafického schématu jsou jednotlivé stavební bloky informačního systému.
- Každý stavební blok představuje jednu aplikaci informačního systému a reprezentuje současně funkce aplikace, datovou základnu aplikace, aplikační SW, který realizuje funkce aplikace, základní SW a HW, které jsou technologickým prostředím aplikace.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.153)
Vazby mezi stavebními bloky IS/IT
- kromě návrhu jednotlivých stavebních bloků IS/IT zahrnuje globální architektura i hrubý návrh vazeb mezi stavebními bloky. V návrhu jsou uváděny ty vazby, které musejí být respektovány, ať je daný stavební blok řešen jakýmkoli SW.
- Obecně lze říci, že velmi četné a významné vazby na ostatní bloky mají zejména bloky hlavní kniha a controlling.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.158)
Procesní architektura
- procesní architektura je návrhem budoucího stavu procesů v podniku. Navrhuje, jaké budou sítě neautomatizovaných činností a funkcí IS, které jsou plánovanými reakcemi na určité datové, časové nebo mimořádné události. Cílem návrhu je co nejrychlejší reakce podniku na externí události při nízké spotřebě podnikových zdrojů. Podobně jako funkční architektura mívá i procesní architektura několik úrovní podrobností.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.165)
Datová architektura
- datová architektura je návrhem datové základny IS. Vychází z analýzy potřebných datových objektů a jejich vazeb. Na základě této analýzy se provádí logický návrh datové základny, tedy navrhují se datové entity, jejich vazby a atributy.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.167)
Technologická architektura
- technologická architektura rozhoduje o technologickém řešení aplikace, resp. jednotlivých funkcí aplikace. Toto řešení propojuje SW, HW a datovou dimenzi a definuje způsob zpracování jednotlivých aplikací IS, vnitřní stavbu aplikací a uživatelské rozhraní aplikací. Technologická architektura jednotlivých aplikací a jejich funkcí může být odlišná.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.175)
Trendy v oblasti HW
- významným trendem v oblasti HW je trvalé snižování poměru cena/výkon (cca 20 % ročně). Podobný trend snižování ceny při zvyšování funkčnosti lze zaznamenat i u ZSW.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.35)
Trendy v oblasti SW
- Významným trendem je i prudký rozvoj komunikačního SW a jím zajišťovaných komunikačních služeb. Komunikační SW je převážně budován na základě standardu definovaného modelem OSI.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.38)
Trendy rozvoje IT
- hlavním technologickým trendem současné doby je tvorba IS/IT na bázi otevřených systémů. Otevřený systém je konzistentní sada mezinárodních standardů IT, které specifikují rozhraní, služby a podporované formáty, jejichž cílem je zaručení přenositelnosti a vzájemné komunikace aplikací, dat a uživatelů.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.46)
- (Informační systémy a jejich řízení, s.35)
Trendy v oblasti SW
- Významným trendem je i prudký rozvoj komunikačního SW a jím zajišťovaných komunikačních služeb. Komunikační SW je převážně budován na základě standardu definovaného modelem OSI.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.38)
Trendy rozvoje IT
- hlavním technologickým trendem současné doby je tvorba IS/IT na bázi otevřených systémů. Otevřený systém je konzistentní sada mezinárodních standardů IT, které specifikují rozhraní, služby a podporované formáty, jejichž cílem je zaručení přenositelnosti a vzájemné komunikace aplikací, dat a uživatelů.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.46)
23. Metody a nástroje řízení informačních systémů a informačních technologií
Cíle a principy systémové integrace
- cílem systémové integrace je vytvoření a permanentní údržba integrovaného IS, který optimálně využívá potencionálu dostupných IT k maximální podpoře podnikových cílů.
- Při vývoji IS/IT systémovou integraci jsou aplikovány následující principy:
- požadované funkce informačního systému jsou odvozeny od podnikových cílů a od potřeb podnikových procesů
- IS je řešen a realizován jako komplexní IT vytvořený z řady různých komponent různých výrobců
- IS je provozován na základě jednotné soustavy pravidel, která musejí dodržovat všichni uživatelé systému, aj.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.98)
Efekty a rizika systémové integrace
- integrovaný IS může přispět k efektivnějšímu fungování podniku zejména v těchto oblastech:
- zkrácení celkové doby reakce podniku na podněty z okolí; využití progresivních metod řízení podnikových zdrojů a procesů; efektivní působení na trhu trvalým sledováním a vyhodnocováním situace na trhu; aj.
- k významným rizikům patří:
- vyšší závislost podniku na externích dodavatelích komponent; vyšší složitost systémů a s tím související nároky na projekci; stoupající nároky na uživatele
- (Informační systémy a jejich řízení, s.98)
Datová integrace
- první problémy s integrací komponent IS/IT se objevily již na začátku 80.let, tedy v době, kdy bylo pro podniky typické zpracování na jednom centrálním počítači. V té době začal IS pokrývat řadu oblastí činnosti podniku a začaly vznikat problémy s duplicitním uložením a zpracováním jedněch dat. Reakcí na tento problém byla snaha o datovou integraci, tedy propojení datových základen různých aplikací.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.99)
Vzájemné propojování funkcí různých aplikací
- rozšiřující podpora podnikových procesů přinesla další potřebu integrace – vzájemné propojení funkcí různých aplikací.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.99)
Integrace podnikových procesů a funkcí IS/IT
- integrace aplikací postupně procházela do dalšího typu integrace – do integrace podnikových procesů a funkcí IS/IT. Úroveň tohoto typu integrace vypovídá o tom, do jaké míry jsou podnikové procesy podporovány IT, neboli do jaké míry prorostly IT do života podniku.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.100)
- cílem systémové integrace je vytvoření a permanentní údržba integrovaného IS, který optimálně využívá potencionálu dostupných IT k maximální podpoře podnikových cílů.
- Při vývoji IS/IT systémovou integraci jsou aplikovány následující principy:
- požadované funkce informačního systému jsou odvozeny od podnikových cílů a od potřeb podnikových procesů
- IS je řešen a realizován jako komplexní IT vytvořený z řady různých komponent různých výrobců
- IS je provozován na základě jednotné soustavy pravidel, která musejí dodržovat všichni uživatelé systému, aj.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.98)
Efekty a rizika systémové integrace
- integrovaný IS může přispět k efektivnějšímu fungování podniku zejména v těchto oblastech:
- zkrácení celkové doby reakce podniku na podněty z okolí; využití progresivních metod řízení podnikových zdrojů a procesů; efektivní působení na trhu trvalým sledováním a vyhodnocováním situace na trhu; aj.
- k významným rizikům patří:
- vyšší závislost podniku na externích dodavatelích komponent; vyšší složitost systémů a s tím související nároky na projekci; stoupající nároky na uživatele
- (Informační systémy a jejich řízení, s.98)
Datová integrace
- první problémy s integrací komponent IS/IT se objevily již na začátku 80.let, tedy v době, kdy bylo pro podniky typické zpracování na jednom centrálním počítači. V té době začal IS pokrývat řadu oblastí činnosti podniku a začaly vznikat problémy s duplicitním uložením a zpracováním jedněch dat. Reakcí na tento problém byla snaha o datovou integraci, tedy propojení datových základen různých aplikací.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.99)
Vzájemné propojování funkcí různých aplikací
- rozšiřující podpora podnikových procesů přinesla další potřebu integrace – vzájemné propojení funkcí různých aplikací.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.99)
Integrace podnikových procesů a funkcí IS/IT
- integrace aplikací postupně procházela do dalšího typu integrace – do integrace podnikových procesů a funkcí IS/IT. Úroveň tohoto typu integrace vypovídá o tom, do jaké míry jsou podnikové procesy podporovány IT, neboli do jaké míry prorostly IT do života podniku.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.100)
Požadavky na vysokou adaptabilitu podniku
- obtížná předvídatelnost vývoje vyžaduje vysokou adaptabilitu podniku. Dynamizace a globalizace trhů s sebou přinášejí velmi těžko předvídatelné změny jak v národohospodářském měřítku, tak i na úrovni podnikové sféry.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.7)
Potřeby řízení vnitropodnikových aktivit
- význam informací, a tím i význam IS/IT, neustále roste i při řízení vnitropodnikových aktivit. Aby mohl management podnik pružně přizpůsobovat měnícím se podmínkám okolí, musí být IS podniku schopen s velmi krátkou dobou odezvy poskytovat informace o stavu a vývoji všech zdrojů podniku a o stavu a vývoji nákladů a rentability jednotlivých hospodářských středisek a jednotlivých výrobků a služeb.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.8)
Význam informačních systémů pro stát
- informace a informační systémy jsou stále významnější i pro státní instituce. Mezi nejdůležitější součásti státního informačního systému ve vyspělých zemí patří:
- specializované armádní, policejní a zpravodajské IS; centrální registr obyvatel; OR; daňový informační systém; celní informační systém; informační systém sociálního zabezpečení; trestní rejstřík
- rozsah a provázanost těchto IS je v řadě zemí omezena zákony na ochranu osobnosti.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.12)
- (Informační systémy a jejich řízení, s.7)
Potřeby řízení vnitropodnikových aktivit
- význam informací, a tím i význam IS/IT, neustále roste i při řízení vnitropodnikových aktivit. Aby mohl management podnik pružně přizpůsobovat měnícím se podmínkám okolí, musí být IS podniku schopen s velmi krátkou dobou odezvy poskytovat informace o stavu a vývoji všech zdrojů podniku a o stavu a vývoji nákladů a rentability jednotlivých hospodářských středisek a jednotlivých výrobků a služeb.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.8)
Význam informačních systémů pro stát
- informace a informační systémy jsou stále významnější i pro státní instituce. Mezi nejdůležitější součásti státního informačního systému ve vyspělých zemí patří:
- specializované armádní, policejní a zpravodajské IS; centrální registr obyvatel; OR; daňový informační systém; celní informační systém; informační systém sociálního zabezpečení; trestní rejstřík
- rozsah a provázanost těchto IS je v řadě zemí omezena zákony na ochranu osobnosti.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.12)
22. Trendy informačních systémů a technologického rozvoje
Technologické aspekty rozvoje komunikací
- z technologického hlediska je rozvoj komunikací podporován rozvojem zejména těchto prostředků:
- nová technologie přenosu dat po tradiční telefonní síti, která umožňuje současný přenos hlasu a dat
- aj.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.19)
Internet
- na síť internet, která byla původně navržena jako celosvětová počítačová síť akademických pracovišť, se v současné době ve vyspělých zemích připojují i občané a všechny významné podniky a státní instituce.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.19)
Elektronický obchod
- elektronický realizovaný obchod pomocí Internetu má pro poskytovatele této služby následující výhody:
- umožňuje přímý přístup k milionům potencionálních zákazníků po celém světě
- umožňuje přímý přístup k informacím dodavatelů
- redukuje náklady obchodu a náklady na proniknutí do nových teritorií
- (Informační systémy a jejich řízení, s.21)
Vliv internetu a informační dálnice na hospodářské prostředí
- jak je zřejmé již jen ze stručného přehledu některých aplikací Internetu a informační dálnice, budou mít tyto projekty rozsáhlé dopady do celosvětového hospodářské prostředí.
- Mezi očekávané dopady patří:
- zvýšení konkurenčního prostředí
- splývání dosud oddělených odvětví
- prolamování ochranářských monopolistických bariér
- posílení bezhotovostních plateb a vznik elektronických peněz
- (Informační systémy a jejich řízení, s.23-4)
Trendy IS/IT ve vztahu k řízení a organizaci ekonomického subjektu
- charakteristika trendů zařazených do této skupiny je vhodné uvést úvahou o vzájemném vztahu podnikových cílů a metod řízení na jedné straně a IS/IT na straně druhé. Jeden z názorů tvrdí, že řízení je zcela jednoznačně primární a IS/IT sekundární. Jinými slovy, že management podniku určí podnikové cíle a metody řízení, a to bez ohledu na IS/IT, a IS/IT patří k nástrojům pomáhajícím dotažení stanovených cílů. Opačný názor tvrdí, že IS/IT patří k rozhodujícím faktorům při určování podnikových cílů a metod řízení.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.25)
- z technologického hlediska je rozvoj komunikací podporován rozvojem zejména těchto prostředků:
- nová technologie přenosu dat po tradiční telefonní síti, která umožňuje současný přenos hlasu a dat
- aj.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.19)
Internet
- na síť internet, která byla původně navržena jako celosvětová počítačová síť akademických pracovišť, se v současné době ve vyspělých zemích připojují i občané a všechny významné podniky a státní instituce.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.19)
Elektronický obchod
- elektronický realizovaný obchod pomocí Internetu má pro poskytovatele této služby následující výhody:
- umožňuje přímý přístup k milionům potencionálních zákazníků po celém světě
- umožňuje přímý přístup k informacím dodavatelů
- redukuje náklady obchodu a náklady na proniknutí do nových teritorií
- (Informační systémy a jejich řízení, s.21)
Vliv internetu a informační dálnice na hospodářské prostředí
- jak je zřejmé již jen ze stručného přehledu některých aplikací Internetu a informační dálnice, budou mít tyto projekty rozsáhlé dopady do celosvětového hospodářské prostředí.
- Mezi očekávané dopady patří:
- zvýšení konkurenčního prostředí
- splývání dosud oddělených odvětví
- prolamování ochranářských monopolistických bariér
- posílení bezhotovostních plateb a vznik elektronických peněz
- (Informační systémy a jejich řízení, s.23-4)
Trendy IS/IT ve vztahu k řízení a organizaci ekonomického subjektu
- charakteristika trendů zařazených do této skupiny je vhodné uvést úvahou o vzájemném vztahu podnikových cílů a metod řízení na jedné straně a IS/IT na straně druhé. Jeden z názorů tvrdí, že řízení je zcela jednoznačně primární a IS/IT sekundární. Jinými slovy, že management podniku určí podnikové cíle a metody řízení, a to bez ohledu na IS/IT, a IS/IT patří k nástrojům pomáhajícím dotažení stanovených cílů. Opačný názor tvrdí, že IS/IT patří k rozhodujícím faktorům při určování podnikových cílů a metod řízení.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.25)
Rysy zdrojů financování kapitálových investic
- zdrojem financování kapitálových investic jsou různorodé a mají různou kvalitu. Mohou to být:
- vlastní zdroje, a to:
- interní: zdroje v podobě odpisů hodnoty z dříve pořízených investic a zdroje ze zisku
- externí: z kapitálového trhu majetkového charakteru
- cizí zdroje, a to:
- bankoúvěrové
- kapitálového trhu
- pronájem
- (Úvěrové obchody, s. 150)
Hodnocení rentability a doby návratnosti investic
- základním a nejjednodušším předpokladem poskytnutí investičního úvěru je požadavek, aby návratnost úvěru (tedy splacení), byla zajištěna výnosy z financované investice. Důvody jsou pro to minimálně dva:
- prověřuje se tím návratnost investice
- brání se tím vzniku předlužení podniku
- (Úvěrové obchody, s. 153)
- doba návratnosti investice vyjadřuje počet let, která jsou nutná, aby předpokládané kumulované příjmové peněžní roky (příjmy) z investice dosáhly částky, kterou bylo nutné na pořízení investice vynaložit.
- (Úvěrové obchody, s. 153)
- vlastní zdroje, a to:
- interní: zdroje v podobě odpisů hodnoty z dříve pořízených investic a zdroje ze zisku
- externí: z kapitálového trhu majetkového charakteru
- cizí zdroje, a to:
- bankoúvěrové
- kapitálového trhu
- pronájem
- (Úvěrové obchody, s. 150)
Hodnocení rentability a doby návratnosti investic
- základním a nejjednodušším předpokladem poskytnutí investičního úvěru je požadavek, aby návratnost úvěru (tedy splacení), byla zajištěna výnosy z financované investice. Důvody jsou pro to minimálně dva:
- prověřuje se tím návratnost investice
- brání se tím vzniku předlužení podniku
- (Úvěrové obchody, s. 153)
- doba návratnosti investice vyjadřuje počet let, která jsou nutná, aby předpokládané kumulované příjmové peněžní roky (příjmy) z investice dosáhly částky, kterou bylo nutné na pořízení investice vynaložit.
- (Úvěrové obchody, s. 153)
21. Význam informačních systémů a informačních technologií pro ekonomický subjekt
Faktory, které vynucují rozvíjení informačních systémů
- potřeba kvalitního informačního systému a informačních technologií je vyvolána v první řadě charakterem současného hospodářského prostředí a významem informací v tomto prostředí. Informace resp. znalosti se staly v současném hospodářském prostředí jedněmi z nejcennějších podnikových zdrojů.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.4)
Dynamika trhů a produkčních cyklů
- významnou skutečností, která si vynucuje existenci kvalitního IS, je zrychlující se dynamika trhů a produkčních cyklů. Segmenty trhu se velmi rychle mění, mění se komodity, mizí jedni a objevují se jiní konkurenti. Růst této dynamiky je způsoben především rychlím růstem technologické úrovně vývoje a výroby
- (Informační systémy a jejich řízení, s.4)
Globalizace trhů
- komplexní vzájemné závislosti všech hospodářských subjektů vedou k tomu, že na první pohled lokální problémy nabývají rychle globálního charakteru. Globalizace trhů a růst vzájemné závislosti subjektů dále vedou i k tomu, že nové objevy a myšlenky jsou v krátké době dostupné i konkurenci.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.5)
Přechod od mechanického k holistickému přístupu k organizaci a řízení podniku
- pro globálně působící firmy je typický přechod od mechanického k holistickému přístupu k organizaci a řízení podniku. V mechanickém přístupu je celá organizace nahlížena jako suma jednotlivých součástí, kdežto v holistickém přístupu každá část organizace odráží jednotnou celopodnikovou kulturu řízení a obchodu. Znamená to, že kdekoli na světě firma působí, její zaměstnanci sdílejí stejné vize, stejný systém hodnot a stejný přístup k zákazníkovi.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.6)
Vycházení vstříc specifickým potřebám zákazníků
- jednotnost řízení globálně působících firem neznamená, že jsou zákazníkům po celém světě nabízeny naprosto stejné produkty. Firmy se naopak snaží vycházet vstříc specifickým potřebám jednotlivých zákazníků. Příkladem je výroba automobilů nebo koberců, kdy zákazník u obchodníka určí podstatné parametry požadovaného výrobku, obchodník zašle požadavek do výroby, výroba vyrobí zboží přesně podle specifikovaných parametrů a zákazník se za několik týdnů může hotové zboží u svého obchodníka vyzvednout.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.7)
- potřeba kvalitního informačního systému a informačních technologií je vyvolána v první řadě charakterem současného hospodářského prostředí a významem informací v tomto prostředí. Informace resp. znalosti se staly v současném hospodářském prostředí jedněmi z nejcennějších podnikových zdrojů.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.4)
Dynamika trhů a produkčních cyklů
- významnou skutečností, která si vynucuje existenci kvalitního IS, je zrychlující se dynamika trhů a produkčních cyklů. Segmenty trhu se velmi rychle mění, mění se komodity, mizí jedni a objevují se jiní konkurenti. Růst této dynamiky je způsoben především rychlím růstem technologické úrovně vývoje a výroby
- (Informační systémy a jejich řízení, s.4)
Globalizace trhů
- komplexní vzájemné závislosti všech hospodářských subjektů vedou k tomu, že na první pohled lokální problémy nabývají rychle globálního charakteru. Globalizace trhů a růst vzájemné závislosti subjektů dále vedou i k tomu, že nové objevy a myšlenky jsou v krátké době dostupné i konkurenci.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.5)
Přechod od mechanického k holistickému přístupu k organizaci a řízení podniku
- pro globálně působící firmy je typický přechod od mechanického k holistickému přístupu k organizaci a řízení podniku. V mechanickém přístupu je celá organizace nahlížena jako suma jednotlivých součástí, kdežto v holistickém přístupu každá část organizace odráží jednotnou celopodnikovou kulturu řízení a obchodu. Znamená to, že kdekoli na světě firma působí, její zaměstnanci sdílejí stejné vize, stejný systém hodnot a stejný přístup k zákazníkovi.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.6)
Vycházení vstříc specifickým potřebám zákazníků
- jednotnost řízení globálně působících firem neznamená, že jsou zákazníkům po celém světě nabízeny naprosto stejné produkty. Firmy se naopak snaží vycházet vstříc specifickým potřebám jednotlivých zákazníků. Příkladem je výroba automobilů nebo koberců, kdy zákazník u obchodníka určí podstatné parametry požadovaného výrobku, obchodník zašle požadavek do výroby, výroba vyrobí zboží přesně podle specifikovaných parametrů a zákazník se za několik týdnů může hotové zboží u svého obchodníka vyzvednout.
- (Informační systémy a jejich řízení, s.7)
19. Úvěry investičního charakteru
Rysy úvěrů investičního charakteru
- investiční úvěry můžeme charakterizovat jako úvěry na pořízení investičního (fixního) majetku.
- Investiční úvěry představují relativně samostatnou skupinu komerčních bankovních úvěrů. Jejich specifika jsou dána tím, že jejich osudy jsou spojeny s životními osudy fixního, respektive hmotného investičního majetku.
- (Úvěrové obchody, s. 72)
Klasické úvěry investiční
- nejrozsáhlejší skupinu úvěrů investičního charakteru jsou úvěry poskytované na výstavbu či pořízení investičních celků.
- Klasické investiční úvěry jsou úvěry poskytované na výstavbu či pořízení investičních celků.
- Jsou používány na pořízení pozemků, výstavbu inženýrských sítí, na rekonstrukci a modernizaci stávajících budov a zařízení atd.
- (Úvěrové obchody, s. 73)
Úvěry konsorcionální a syndikátní
- požadavky na objemy poskytnutých investičních úvěrů zejména u velkých projektů často přesahují možnosti jedné jediné komerční banky. To vede KB k tomu, aby se sdružovaly do konsorcií nebo syndikátů a společnými silami zajistily proúvěrování příslušného investičního záměru.
- Konsorcium je spojení zainteresovaných bank na základě smlouvy o sdružení, a to za účelem zajištění financování určité investiční akce. Do čela konsorcia je obvykle ostatními účastníky volena jedna vedoucí KB, která zastupuje ostatní.
- Syndikát představuje pevnější propojení zainteresované skupiny bank. Často jde dokonce o propojení založené na vzájemných kapitálových účastech.
- (Úvěrové obchody, s. 74)
Úvěry hypoteční
- specifickou skupinou klasických investičních úvěrů představují úvěry hypoteční.
- Pro hypoteční úvěry je typické, že jsou:
- zajišťovány nemovitostmi (většinou zástavním právem)
- financovány ze zdrojů získaných zvláštní formou dluhopisů –HZL
- v řadě zemí zákonem definovány jako úvěry na investice do nemovitostí
- Hypoteční úvěry se obvykle dělí na dvě velké skupiny: na bydlení a ne podnikání
- Tím se HÚ řadí jak do skupiny spotřebního charakteru, tak i do skupiny úvěrů komerčních.
- (Úvěrové obchody, s. 75)
- investiční úvěry můžeme charakterizovat jako úvěry na pořízení investičního (fixního) majetku.
- Investiční úvěry představují relativně samostatnou skupinu komerčních bankovních úvěrů. Jejich specifika jsou dána tím, že jejich osudy jsou spojeny s životními osudy fixního, respektive hmotného investičního majetku.
- (Úvěrové obchody, s. 72)
Klasické úvěry investiční
- nejrozsáhlejší skupinu úvěrů investičního charakteru jsou úvěry poskytované na výstavbu či pořízení investičních celků.
- Klasické investiční úvěry jsou úvěry poskytované na výstavbu či pořízení investičních celků.
- Jsou používány na pořízení pozemků, výstavbu inženýrských sítí, na rekonstrukci a modernizaci stávajících budov a zařízení atd.
- (Úvěrové obchody, s. 73)
Úvěry konsorcionální a syndikátní
- požadavky na objemy poskytnutých investičních úvěrů zejména u velkých projektů často přesahují možnosti jedné jediné komerční banky. To vede KB k tomu, aby se sdružovaly do konsorcií nebo syndikátů a společnými silami zajistily proúvěrování příslušného investičního záměru.
- Konsorcium je spojení zainteresovaných bank na základě smlouvy o sdružení, a to za účelem zajištění financování určité investiční akce. Do čela konsorcia je obvykle ostatními účastníky volena jedna vedoucí KB, která zastupuje ostatní.
- Syndikát představuje pevnější propojení zainteresované skupiny bank. Často jde dokonce o propojení založené na vzájemných kapitálových účastech.
- (Úvěrové obchody, s. 74)
Úvěry hypoteční
- specifickou skupinou klasických investičních úvěrů představují úvěry hypoteční.
- Pro hypoteční úvěry je typické, že jsou:
- zajišťovány nemovitostmi (většinou zástavním právem)
- financovány ze zdrojů získaných zvláštní formou dluhopisů –HZL
- v řadě zemí zákonem definovány jako úvěry na investice do nemovitostí
- Hypoteční úvěry se obvykle dělí na dvě velké skupiny: na bydlení a ne podnikání
- Tím se HÚ řadí jak do skupiny spotřebního charakteru, tak i do skupiny úvěrů komerčních.
- (Úvěrové obchody, s. 75)
Úvěry obcím (komunální)
- za zvláštní skupinu úvěrů investičního charakteru můžeme považovat úvěry poskytované obcím, známé též jako úvěry komunální.
- Komunální úvěry jsou úvěry:
- určené na investice do budování, údržby, oprav a modernizace obecní infrastruktury
- dlouhodobého charakteru
- zajišťované převážně budoucími obecními příjmy
- (Úvěrové obchody, s. 76)
Úvěry rozvojové
- rozvojové úvěry lze charakterizovat jako investiční úvěry na financování rozvojových investic.
- (Úvěrové obchody, s. 76)
Úvěry konsolidační
- konsolidační úvěry jsou úvěry poskytované dlužníkům za účelem jejich záchrany před úpadkem neboli insolvencí, a tedy zároveň na záchranu dříve poskytnutých úvěrů ohrožených možným úpadkem dlužníka.
- (Úvěrové obchody, s. 78)
- Komunální úvěry jsou úvěry:
- určené na investice do budování, údržby, oprav a modernizace obecní infrastruktury
- dlouhodobého charakteru
- zajišťované převážně budoucími obecními příjmy
- (Úvěrové obchody, s. 76)
Úvěry rozvojové
- rozvojové úvěry lze charakterizovat jako investiční úvěry na financování rozvojových investic.
- (Úvěrové obchody, s. 76)
Úvěry konsolidační
- konsolidační úvěry jsou úvěry poskytované dlužníkům za účelem jejich záchrany před úpadkem neboli insolvencí, a tedy zároveň na záchranu dříve poskytnutých úvěrů ohrožených možným úpadkem dlužníka.
- (Úvěrové obchody, s. 78)
20. Hodnocení podnikatelských záměrů při poskytování investičních úvěrů
- investice jsou důležitým předpokladem dalšího rozvoje společnosti a jejího úspěchu v konkurenčním boji. Rozhodnutí o konkrétní investici, která slouží společnosti řadu let, patří mezi nejdůležitější manažerská rozhodnutí.
- (Úvěrové obchody, s. 147)
Rizika kapitálových investic
- pro koloběh života investic do hmotného i nehmotného majetku je typické, že na jejich pořízení je jednorázově vynaložena relativně vysoká suma, která prostřednictvím odpisů se postupně vrací v ceně realizovaných výrobků nebo služeb. Doba, po kterou trvá tento návrat investovaných peněžních prostředků, odpovídá době životnosti pořízeného hmotného i nehmotného investičního majetku.
- (Úvěrové obchody, s. 148)
Rizika technologická
- rizika technologická spočívají v nebezpečí, že nebude dosaženo předpokládaných technických a technologických parametrů. Proto při jednání s investorem o získání investičního úvěru je nutné, aby předložil doklady o tom, že dodavatel je skutečně schopen zajistit požadovanou kvalitu díla, případně že byl vybrán z více konkurenčních nabídek a jakým způsobem.
- (Úvěrové obchody, s. 149)
Rizika obchodně finanční
- rizika obchodně finanční zahrnují celou škálu rizik. Jde zejména o riziko:
- jednorázových investičních nákladů: riziko jednorázových investičních nákladů spočívá především v nebezpečí překročení rozpočtovaných nákladů na pořízení investice.
- provozních nákladů: spočívá v nebezpečí převýšení skutečných nákladů na provoz nad původními náklady.
- odbytu: významným je i riziko odbytu, které spočívá v nebezpečí nedosažení předpokládané výše prodeje.
- (Úvěrové obchody, s. 150)
- (Úvěrové obchody, s. 147)
Rizika kapitálových investic
- pro koloběh života investic do hmotného i nehmotného majetku je typické, že na jejich pořízení je jednorázově vynaložena relativně vysoká suma, která prostřednictvím odpisů se postupně vrací v ceně realizovaných výrobků nebo služeb. Doba, po kterou trvá tento návrat investovaných peněžních prostředků, odpovídá době životnosti pořízeného hmotného i nehmotného investičního majetku.
- (Úvěrové obchody, s. 148)
Rizika technologická
- rizika technologická spočívají v nebezpečí, že nebude dosaženo předpokládaných technických a technologických parametrů. Proto při jednání s investorem o získání investičního úvěru je nutné, aby předložil doklady o tom, že dodavatel je skutečně schopen zajistit požadovanou kvalitu díla, případně že byl vybrán z více konkurenčních nabídek a jakým způsobem.
- (Úvěrové obchody, s. 149)
Rizika obchodně finanční
- rizika obchodně finanční zahrnují celou škálu rizik. Jde zejména o riziko:
- jednorázových investičních nákladů: riziko jednorázových investičních nákladů spočívá především v nebezpečí překročení rozpočtovaných nákladů na pořízení investice.
- provozních nákladů: spočívá v nebezpečí převýšení skutečných nákladů na provoz nad původními náklady.
- odbytu: významným je i riziko odbytu, které spočívá v nebezpečí nedosažení předpokládané výše prodeje.
- (Úvěrové obchody, s. 150)
- oddělení investičního a komerčního bankovnictví
- příkladem striktního oddělení IB a KB je bankovnictví v USA. Zde KB měly počátkem 19. století povoleny pouze komerční obchody. Postupem času však komerční banky stále více pronikaly do oblasti IB.
- (Kolektivní investování, s.96)
důvody vzniku a soudobý výklad Glassova-Steagallova zákona
- začátkem dvacátých let 20.století došlo v americkém bankovnictví k velké liberalizaci a na počátku třicátých let k úplné integraci IB a KB. Zásadní reformu však v roce 1933 přinesl G-S zákon o bankách.
- G-S zákon prakticky rozdělil aktivity univerzálních bank a vytvořil komerční a investiční banky.
- (Kolektivní investování, s.97)
smíšený model
trendy rozvoje investičního bankovnictví
- světové IB zažívá v posledních letech obrovský rozmach. Postupně dochází k přechodu od dřívějšího systému investičních zprostředkovatelů specializovaných na jednotlivé druhy investičních obchodů.
- (Kolektivní investování, s.98)
- (Kolektivní investování, s.96)
důvody vzniku a soudobý výklad Glassova-Steagallova zákona
- začátkem dvacátých let 20.století došlo v americkém bankovnictví k velké liberalizaci a na počátku třicátých let k úplné integraci IB a KB. Zásadní reformu však v roce 1933 přinesl G-S zákon o bankách.
- G-S zákon prakticky rozdělil aktivity univerzálních bank a vytvořil komerční a investiční banky.
- (Kolektivní investování, s.97)
smíšený model
trendy rozvoje investičního bankovnictví
- světové IB zažívá v posledních letech obrovský rozmach. Postupně dochází k přechodu od dřívějšího systému investičních zprostředkovatelů specializovaných na jednotlivé druhy investičních obchodů.
- (Kolektivní investování, s.98)
18. Struktura investičního bankovnictví
Charakteristika emisních obchodů
- účelem emise CP je alokace volných finančních prostředků od těch, kdo mají dočasný přebytek finančních zdrojů, k těm, kdo jich mají nedostatek.
- Emitent vydává různé druhy CP, které nakupují investoři, a tím dochází k přesunu volných finančních prostředků.
- (Kolektivní investování, s.99)
Vlastní a zprostředkovatelské obchody s investičními nástroji
- obchody s investičními nástroji mohou obchodníci s CP uskutečňovat:
- na vlastní účet
- na cizí účet
- (Kolektivní investování, s.99-100)
Depotní obchody
- CP lze ve vyspělých zemích uložit u příslušných firem, příp. bank:
- do úschovy: při uschování je uschovatel povinen CP řádně opatrovat a na požádání ukladatele vrátit, Rozeznáváme přitom depozitum: otevřené (zná-li uschovatel jednotlivé tituly CP) a uzavřené (CP předány uschovateli v uzavřeném obalu, aniž zná obsah. Uschovatel zde ručí pouze za obal, nikoliv za obsah obálky).
- do úschovy a správy: při uschování a správě je uschovatel nejen povinen CP opatrovat, ale vykonávat i veškerá práva z nich plynoucí, např. předkládat CP a splatné kupony k výplatě, opatřovat nové kuponové archy, vykonávat hlasovací právo podle pokynů.
- (Kolektivní investování, s.101)
Majetková správa
- majetkovou správou (svěřeneckým bankovnictvím) rozumíme zprostředkovatelské obchody obchodníků s CP (případně bank), které jsou zaměřeny na řízení portfolií klientů.
- Tyto obchody zpravidla realizují svěřenecká oddělení, která jsou oddělena od běžných aktivit obchodníků s CP. Majetková správa je velmi rozvinuta ve Švýcarsku a v USA.
- Svěřenecká oddělení pro své klienty zpravidla zajišťují čtyři základní služby, kterými jsou:
- spravování personálního trustu
- majetková vyrovnání
- ochrana majetku
- řízení osobních účtů
- Základem úspěšnosti svěřeneckých oddělení při získávání nových atraktivních klientů je kvalita investičního poradenství, které se opírá o aktuální informace, prognózy a vlastní očekávání investičních poradců.
- (Kolektivní investování, s.102)
Fůze a akvizice
- jsou zprostředkovatelské obchody obchodníků s CP (případně bank) zaměřené na zprostředkování převodu rozhodujícího balíku akcií na jiného akcionáře.
- Zprostředkovatelská činnost obchodníků s CP je často doplněna převzetím financování a.s. Obchodník s CP často poskytuje úvěry a záruky a zajišťuje ručitelský typ emisí CP. Pokud obchodníci s CP vstoupí finančně a majetkově do investičních obchodů, pak tyto aktivity nazýváme merchant nanking.
- (Kolektivní investování, s.103)
- účelem emise CP je alokace volných finančních prostředků od těch, kdo mají dočasný přebytek finančních zdrojů, k těm, kdo jich mají nedostatek.
- Emitent vydává různé druhy CP, které nakupují investoři, a tím dochází k přesunu volných finančních prostředků.
- (Kolektivní investování, s.99)
Vlastní a zprostředkovatelské obchody s investičními nástroji
- obchody s investičními nástroji mohou obchodníci s CP uskutečňovat:
- na vlastní účet
- na cizí účet
- (Kolektivní investování, s.99-100)
Depotní obchody
- CP lze ve vyspělých zemích uložit u příslušných firem, příp. bank:
- do úschovy: při uschování je uschovatel povinen CP řádně opatrovat a na požádání ukladatele vrátit, Rozeznáváme přitom depozitum: otevřené (zná-li uschovatel jednotlivé tituly CP) a uzavřené (CP předány uschovateli v uzavřeném obalu, aniž zná obsah. Uschovatel zde ručí pouze za obal, nikoliv za obsah obálky).
- do úschovy a správy: při uschování a správě je uschovatel nejen povinen CP opatrovat, ale vykonávat i veškerá práva z nich plynoucí, např. předkládat CP a splatné kupony k výplatě, opatřovat nové kuponové archy, vykonávat hlasovací právo podle pokynů.
- (Kolektivní investování, s.101)
Majetková správa
- majetkovou správou (svěřeneckým bankovnictvím) rozumíme zprostředkovatelské obchody obchodníků s CP (případně bank), které jsou zaměřeny na řízení portfolií klientů.
- Tyto obchody zpravidla realizují svěřenecká oddělení, která jsou oddělena od běžných aktivit obchodníků s CP. Majetková správa je velmi rozvinuta ve Švýcarsku a v USA.
- Svěřenecká oddělení pro své klienty zpravidla zajišťují čtyři základní služby, kterými jsou:
- spravování personálního trustu
- majetková vyrovnání
- ochrana majetku
- řízení osobních účtů
- Základem úspěšnosti svěřeneckých oddělení při získávání nových atraktivních klientů je kvalita investičního poradenství, které se opírá o aktuální informace, prognózy a vlastní očekávání investičních poradců.
- (Kolektivní investování, s.102)
Fůze a akvizice
- jsou zprostředkovatelské obchody obchodníků s CP (případně bank) zaměřené na zprostředkování převodu rozhodujícího balíku akcií na jiného akcionáře.
- Zprostředkovatelská činnost obchodníků s CP je často doplněna převzetím financování a.s. Obchodník s CP často poskytuje úvěry a záruky a zajišťuje ručitelský typ emisí CP. Pokud obchodníci s CP vstoupí finančně a majetkově do investičních obchodů, pak tyto aktivity nazýváme merchant nanking.
- (Kolektivní investování, s.103)
17. Charakteristika investičního bankovnictví
Modifikované definice investičního bankovnictví
- investiční bankovnictví zahrnuje transakce, které jsou prováděny s CP, finančními deriváty a ostatními nástroji privátních finančních trhů.
- (Kolektivní investování, s.94)
Obsah a postavení investičního bankovnictví ve finančním systému
- obsahem IB jsou především zprostředkovatelské obchody na účet klientů. V komerčním (obchodním) bankovnictví naopak převládají obchody na vlastní účet a riziko, přičemž hlavním zdrojem zisku je úroková marže mezi aktivními a pasivními úrokovými obchody.
- (Kolektivní investování, s.94)
Charakteristika modelů začlenění investičního bankovnictví
- ve vyspělých zemích můžeme nalézt několik modelů začlenění IB, které jsou výsledkem velkého počtu faktorů.
- Podle stupně začlenění IB do celkové činnosti banky rozlišuje model:
- univerzální bankovnictví
- oddělení investičního a komerčního bankovnictví
- smíšený
- (Kolektivní investování, s.94)
Model univerzálního bankovnictví:
- je takový bankovní systém, v němž univerzální banky provádějí „pod jednou střechou“ komerční i investiční obchody. Přijímají vklady, poskytují úvěry, obchodují s CP na vlastní i cizí účet, angažují se v emisních obchodech, nabízejí svým klientům majetkovou správu, zajišťují platební styk a realizují mnoho dalších obchodů finančně-pojišťovací povahy.
- (Kolektivní investování, s.94)
- výhody a nevýhody
- model univerzálního bankovnictví je výhodný především pro klienty bank. V univerzální bance má klient možnost získat celou paletu služeb – od vedení účtu, zprostředkování platebního styku až po operace s CP.
- Nevýhodou univerzální banky je to, že jsou vystaveny možnému konfliktu zájmů mezi komerčními a investičními obchody. Velkou nevýhodou je zjišťování výsledků hospodaření podle jednotlivých produktů. Evropské univerzální banky proto začínají vyčleňovat investiční obchody do dceřiných společností.(Kolektivní investování, s.95
- investiční bankovnictví zahrnuje transakce, které jsou prováděny s CP, finančními deriváty a ostatními nástroji privátních finančních trhů.
- (Kolektivní investování, s.94)
Obsah a postavení investičního bankovnictví ve finančním systému
- obsahem IB jsou především zprostředkovatelské obchody na účet klientů. V komerčním (obchodním) bankovnictví naopak převládají obchody na vlastní účet a riziko, přičemž hlavním zdrojem zisku je úroková marže mezi aktivními a pasivními úrokovými obchody.
- (Kolektivní investování, s.94)
Charakteristika modelů začlenění investičního bankovnictví
- ve vyspělých zemích můžeme nalézt několik modelů začlenění IB, které jsou výsledkem velkého počtu faktorů.
- Podle stupně začlenění IB do celkové činnosti banky rozlišuje model:
- univerzální bankovnictví
- oddělení investičního a komerčního bankovnictví
- smíšený
- (Kolektivní investování, s.94)
Model univerzálního bankovnictví:
- je takový bankovní systém, v němž univerzální banky provádějí „pod jednou střechou“ komerční i investiční obchody. Přijímají vklady, poskytují úvěry, obchodují s CP na vlastní i cizí účet, angažují se v emisních obchodech, nabízejí svým klientům majetkovou správu, zajišťují platební styk a realizují mnoho dalších obchodů finančně-pojišťovací povahy.
- (Kolektivní investování, s.94)
- výhody a nevýhody
- model univerzálního bankovnictví je výhodný především pro klienty bank. V univerzální bance má klient možnost získat celou paletu služeb – od vedení účtu, zprostředkování platebního styku až po operace s CP.
- Nevýhodou univerzální banky je to, že jsou vystaveny možnému konfliktu zájmů mezi komerčními a investičními obchody. Velkou nevýhodou je zjišťování výsledků hospodaření podle jednotlivých produktů. Evropské univerzální banky proto začínají vyčleňovat investiční obchody do dceřiných společností.(Kolektivní investování, s.95
16. Aktivity a postavení investičních fondů na kapitálovém trhu
Charakteristika investičního fondu
- investiční fond je PO, která podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, nesmí vykonávat jinou podnikatelskou činnost než kolektivní investování.
- (Kolektivní investování, s.81)
Podmínky založení
- investiční fond může být založen IS, investiční společnost však nemůže být založena investičním fondem.
- Investiční fond nelze založit jako a.s. na základě výzvy k upisování akcií, neboť vydávání akcií je činností v rámci KI, k níž musí být uděleno státní povolení a společnost musí být zapsána v OR.
- (Kolektivní investování, s.82)
Stanovy a statut investičního fondu
- stanovy IS musejí obsahovat:
- obchodní jméno, sídlo a předmět podnikání; výše základního jmění; počet a jmenovitou hodnotu akcií; způsob svolávání valné hromady; počet členů představenstva; výše počátečního rezervního fondu; způsob rozdělení zisku; důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie; aj.
- (Kolektivní investování, s.83)
Orgány investičního fondu
- k orgánům IF patří volná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Investoři, kteří se stávají akcionáři společnosti, se účastní valné hromady a hlasují na ní.
- (Kolektivní investování, s.85)
Podnikání a hospodaření investičního fondu
- podnikatelská činnost investičního fondu se musí týkat výhradně kolektivního investování nebo činností s kolektivním investováním bezprostředně souvisejících.
- Kolektivní investování není podle stávající zákonné úpravy shromažďováním peněžních prostředků pro účast na rizikových formách podnikání či pro ovládnutí určitého podnikatelského subjektu.
- (Kolektivní investování, s.85)
Akcie investičního fondu
- investiční fond smí vydávat jen akcie o stejné nominální hodnotě a nesmí vydávat akcie prioritní ani zaměstnanecké. Jeden druh akcií zajišťuje stejná práva pro všechny akcionáře. Rozdíl mezi investorem a zakladatelem je pouze v tom, že zakladatel upsal akcie společnosti bez veřejné výzvy k upisování akcií, zatímco investor upsal akcie na základě veřejné výzvy k upisování akcií.
- (Kolektivní investování, s.87-8)
Zrušení a zánik investičního fondu
- investiční fond může být zrušen všemi způsoby, které uvádí obchodní zákoník pro zrušení akciové společnosti. Investiční fond zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. Investiční fond může zaniknout buď likvidací nebo bez likvidace obchodního jmění.
- Zrušení bez likvidaci obchodního jmění
- Zrušení likvidací obchodního jmění
- Investiční fond může zrušit i soud, pokud příslušný státní orgán odebere investičnímu fondu povolení k jeho vzniku. V tom případě je sou povinen jmenovat osobu likvidátora, ovšem na návrh příslušného státního orgánu.
- (Kolektivní investování, s.88)
- investiční fond je PO, která podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, nesmí vykonávat jinou podnikatelskou činnost než kolektivní investování.
- (Kolektivní investování, s.81)
Podmínky založení
- investiční fond může být založen IS, investiční společnost však nemůže být založena investičním fondem.
- Investiční fond nelze založit jako a.s. na základě výzvy k upisování akcií, neboť vydávání akcií je činností v rámci KI, k níž musí být uděleno státní povolení a společnost musí být zapsána v OR.
- (Kolektivní investování, s.82)
Stanovy a statut investičního fondu
- stanovy IS musejí obsahovat:
- obchodní jméno, sídlo a předmět podnikání; výše základního jmění; počet a jmenovitou hodnotu akcií; způsob svolávání valné hromady; počet členů představenstva; výše počátečního rezervního fondu; způsob rozdělení zisku; důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie; aj.
- (Kolektivní investování, s.83)
Orgány investičního fondu
- k orgánům IF patří volná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Investoři, kteří se stávají akcionáři společnosti, se účastní valné hromady a hlasují na ní.
- (Kolektivní investování, s.85)
Podnikání a hospodaření investičního fondu
- podnikatelská činnost investičního fondu se musí týkat výhradně kolektivního investování nebo činností s kolektivním investováním bezprostředně souvisejících.
- Kolektivní investování není podle stávající zákonné úpravy shromažďováním peněžních prostředků pro účast na rizikových formách podnikání či pro ovládnutí určitého podnikatelského subjektu.
- (Kolektivní investování, s.85)
Akcie investičního fondu
- investiční fond smí vydávat jen akcie o stejné nominální hodnotě a nesmí vydávat akcie prioritní ani zaměstnanecké. Jeden druh akcií zajišťuje stejná práva pro všechny akcionáře. Rozdíl mezi investorem a zakladatelem je pouze v tom, že zakladatel upsal akcie společnosti bez veřejné výzvy k upisování akcií, zatímco investor upsal akcie na základě veřejné výzvy k upisování akcií.
- (Kolektivní investování, s.87-8)
Zrušení a zánik investičního fondu
- investiční fond může být zrušen všemi způsoby, které uvádí obchodní zákoník pro zrušení akciové společnosti. Investiční fond zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. Investiční fond může zaniknout buď likvidací nebo bez likvidace obchodního jmění.
- Zrušení bez likvidaci obchodního jmění
- Zrušení likvidací obchodního jmění
- Investiční fond může zrušit i soud, pokud příslušný státní orgán odebere investičnímu fondu povolení k jeho vzniku. V tom případě je sou povinen jmenovat osobu likvidátora, ovšem na návrh příslušného státního orgánu.
- (Kolektivní investování, s.88)
- statutární orgány investiční společnosti
- IS mají stejné orgány jako a.s. Nejvyšším orgánem společnosti je valná Hromada společníků podle ustanovení obchodního zákoníku o valné hromadě a.s.
- Dalšími orgány jsou statutární a dozorčí orgány, tj. představenstvo. Dozorčím orgánem je dozorčí rada.
- (Kolektivní investování, s. 72)
podnikatelská činnost investiční společnosti
- investiční společnost může provozovat podnikatelskou činnost pouze v oblasti KI. Může tedy:
- soustřeďovat peněžní prostředky za účelem jejich investování do CP
- spravovat majetek investičního fondu
- vykonávat činnosti bezprostředně souvisejícími s předcházejícími činnostmi
- (Kolektivní investování, s. 73)
správa majetku a hospodaření investiční společnosti
- správa majetku samostatných PO – IF nebo penzijních fondů – vykonává IS podle obchodního zákoníku na základě mandátní smlouvy uzavřené mezi spravující investiční společností a příslušným investičním fondem.
- (Kolektivní investování, s. 74)
- IS hospodaří jednak se svým vlastním majetkem, jednak s majetkem cizím, který je soustředěn v podílových fondech.
- (Kolektivní investování, s. 74)
- Dalšími orgány jsou statutární a dozorčí orgány, tj. představenstvo. Dozorčím orgánem je dozorčí rada.
- (Kolektivní investování, s. 72)
podnikatelská činnost investiční společnosti
- investiční společnost může provozovat podnikatelskou činnost pouze v oblasti KI. Může tedy:
- soustřeďovat peněžní prostředky za účelem jejich investování do CP
- spravovat majetek investičního fondu
- vykonávat činnosti bezprostředně souvisejícími s předcházejícími činnostmi
- (Kolektivní investování, s. 73)
správa majetku a hospodaření investiční společnosti
- správa majetku samostatných PO – IF nebo penzijních fondů – vykonává IS podle obchodního zákoníku na základě mandátní smlouvy uzavřené mezi spravující investiční společností a příslušným investičním fondem.
- (Kolektivní investování, s. 74)
- IS hospodaří jednak se svým vlastním majetkem, jednak s majetkem cizím, který je soustředěn v podílových fondech.
- (Kolektivní investování, s. 74)
15. Podílové fondy
Poslání podílových fondů a jejich poslání na kapitálovém trhu
- podílový fond je organizační složka investiční společnosti, v níž je soustředěn cizí majetek, který investiční společnost spravuje. Podílový fond není PO a nemůže tudíž mít své vlastní obchodní jméno.
- (Kolektivní investování, s.76)
Podmínky opravňující prodej podílových listů
- investiční společnost, která chce prodávat podílové listy investorům, musí splnit následující podmínky:
- o vytvoření podílového fondu rozhoduje orgán IS v souladu se stanovami a.s.
- IS musí přijmout statut podílového fondu
- vydávání podílových listů za účelem prodeje musí být schváleno příslušným státním orgánem, který současně schvaluje i statut podílového fondu.
- (Kolektivní investování, s.77)
Druhy podílových fondů:
- otevřený podílový fond
- pro otevřeny podílový fond je charakteristické to, že počet vydávaných podílových listů není předem omezen a podílník má právo na odkoupení podílového listu IS
- (Kolektivní investování, s.77)
- uzavřený podílový fond
- v případě uzavřeného podílového fondu je prodej podílových listů omezen, a to buď počtem vydávaných listů, nebo ohraničením doby jejich prodeje. Podílník uzavřeného podílového fondu nemá právo na zpětný prodej podílového listu IS.
- (Kolektivní investování, s.79)
Statut podílového fondu
- statut podílového fondu má povahu smluvních podmínek mezi IS a investorem (podílníkem). V zásadě stanoví podmínky správy majetku svěření IS v určitém podílovém fondu ke kolektivnímu investování a vzájemná práva a povinnosti IS a podílníka.
- Statut podílového fondu musí obsahovat:
- zaměření a cíle investiční politiky; zásady hospodaření s majetkem; způsob použití výnosů; způsob prodeje majetku; postup při změně ocenění; údaje o IS; obchodní jméno a sídlo banky; způsob zveřejňování zpráv; určení, zda jde o fond otevřený, nebo uzavřený; výše úplaty za správu
- (Kolektivní investování, s.79-80)
Práva podílníka
- podílový lis je zvláštním druhem CP. Majitel podílového listu má právo na odpovídající podíl z majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku podle statutu podílového fondu.
- Podílník nemá právo na výnosy z majetku IS, nemá právo účastnit se řízení IS či ovlivňovat její investiční politiku. Tím se zásadně liší postavení podílníka od postavení akcionáře.
- (Kolektivní investování, s.80)
Uzavření podílového fondu
- uzavřením podílového fondu se rozumí ukončení správy majetku a vyplacení majetku podílníkům. Tato situace se může týkat jak otevřených, tak uzavřených podílových fondů.
- O uzavření podílového fondu nemůže rozhodnout sama IS. Pokud tak hodlá učinit, musí nejprve získat souhlas příslušného státního orgánu
- (Kolektivní investování, s.80)
- podílový fond je organizační složka investiční společnosti, v níž je soustředěn cizí majetek, který investiční společnost spravuje. Podílový fond není PO a nemůže tudíž mít své vlastní obchodní jméno.
- (Kolektivní investování, s.76)
Podmínky opravňující prodej podílových listů
- investiční společnost, která chce prodávat podílové listy investorům, musí splnit následující podmínky:
- o vytvoření podílového fondu rozhoduje orgán IS v souladu se stanovami a.s.
- IS musí přijmout statut podílového fondu
- vydávání podílových listů za účelem prodeje musí být schváleno příslušným státním orgánem, který současně schvaluje i statut podílového fondu.
- (Kolektivní investování, s.77)
Druhy podílových fondů:
- otevřený podílový fond
- pro otevřeny podílový fond je charakteristické to, že počet vydávaných podílových listů není předem omezen a podílník má právo na odkoupení podílového listu IS
- (Kolektivní investování, s.77)
- uzavřený podílový fond
- v případě uzavřeného podílového fondu je prodej podílových listů omezen, a to buď počtem vydávaných listů, nebo ohraničením doby jejich prodeje. Podílník uzavřeného podílového fondu nemá právo na zpětný prodej podílového listu IS.
- (Kolektivní investování, s.79)
Statut podílového fondu
- statut podílového fondu má povahu smluvních podmínek mezi IS a investorem (podílníkem). V zásadě stanoví podmínky správy majetku svěření IS v určitém podílovém fondu ke kolektivnímu investování a vzájemná práva a povinnosti IS a podílníka.
- Statut podílového fondu musí obsahovat:
- zaměření a cíle investiční politiky; zásady hospodaření s majetkem; způsob použití výnosů; způsob prodeje majetku; postup při změně ocenění; údaje o IS; obchodní jméno a sídlo banky; způsob zveřejňování zpráv; určení, zda jde o fond otevřený, nebo uzavřený; výše úplaty za správu
- (Kolektivní investování, s.79-80)
Práva podílníka
- podílový lis je zvláštním druhem CP. Majitel podílového listu má právo na odpovídající podíl z majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku podle statutu podílového fondu.
- Podílník nemá právo na výnosy z majetku IS, nemá právo účastnit se řízení IS či ovlivňovat její investiční politiku. Tím se zásadně liší postavení podílníka od postavení akcionáře.
- (Kolektivní investování, s.80)
Uzavření podílového fondu
- uzavřením podílového fondu se rozumí ukončení správy majetku a vyplacení majetku podílníkům. Tato situace se může týkat jak otevřených, tak uzavřených podílových fondů.
- O uzavření podílového fondu nemůže rozhodnout sama IS. Pokud tak hodlá učinit, musí nejprve získat souhlas příslušného státního orgánu
- (Kolektivní investování, s.80)
- blokové obchody
- se podobají blokovým obchodům na BCPP. Využívají je klienti, kteří prodávají velké objemy CP. Uskutečňují se formou aukce. Výsledek má vliv na stanovení aukční ceny průběžné aukce. Ceny CP při blokových obchodech jsou vyšší než ceny v průběžné aukci.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.203)
Prvky aukčního kola
- obchodní den začíná prvním aukčním kolem. Do tohoto aukčního kola jsou zařazeny jednak všechny platné pokyny určené do průběžné aukce, které zůstaly neuspokojené v centrální evidenci po skončení provozní doby provozní doby předchozího provozního dne, jednak platné pokyny určené do průběžné aukce, které byly zařazeny do centrální evidence RM-S po skončení provozní doby předchozího provozního dne.
- Skládají se z následujících prvků:
- stanovení a uveřejnění přípustného cenového pásma
- příjímání K-pokynů a P-pokynů
- ověření platnosti včetně předchozí validace K-pokynů a P-pokynů
- zařazení a vyhodnocení K-pokynů a P-pokynů
- realizace výsledků aukčního kola
- (Kapitálový a derivátový trh, s.204)
Podstata základních a zvláštních pokynů pro obchodování v RM-S
- realizace výsledků aukčního kola je postup zahrnující podání příkazů k registraci nákupů a prodejů v SCP a podání příkazů bance k provedení konečného peněžního vypořádání nákupů a prodejů CP, jakož i nároků RM-S na zaplacení ceny jím poskytnutých služeb s tím spojených.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.205)
- (Kapitálový a derivátový trh, s.203)
Prvky aukčního kola
- obchodní den začíná prvním aukčním kolem. Do tohoto aukčního kola jsou zařazeny jednak všechny platné pokyny určené do průběžné aukce, které zůstaly neuspokojené v centrální evidenci po skončení provozní doby provozní doby předchozího provozního dne, jednak platné pokyny určené do průběžné aukce, které byly zařazeny do centrální evidence RM-S po skončení provozní doby předchozího provozního dne.
- Skládají se z následujících prvků:
- stanovení a uveřejnění přípustného cenového pásma
- příjímání K-pokynů a P-pokynů
- ověření platnosti včetně předchozí validace K-pokynů a P-pokynů
- zařazení a vyhodnocení K-pokynů a P-pokynů
- realizace výsledků aukčního kola
- (Kapitálový a derivátový trh, s.204)
Podstata základních a zvláštních pokynů pro obchodování v RM-S
- realizace výsledků aukčního kola je postup zahrnující podání příkazů k registraci nákupů a prodejů v SCP a podání příkazů bance k provedení konečného peněžního vypořádání nákupů a prodejů CP, jakož i nároků RM-S na zaplacení ceny jím poskytnutých služeb s tím spojených.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.205)
14. Podstata kolektivního investování, investiční společnosti
Smysl a zásady kolektivního investování
- podstatou podnikání ve formě kolektivního investování je shromažďování peněžních prostředků od předem neurčitého a neomezeného okruhu právnických a fyzických osob (tedy od veřejnosti) za účelem jejich použití k podnikání na základě principu rozptýlení rizika způsoby, které dovoluje zákon.
- (Kolektivní investování, s. 67)
Výhody a nevýhody kolektivního investování
- výhody kolektivního investování spočívají v tom, že investor nemusí mít žádné znalosti v jednotlivých oborech podnikání, neboť své peněžní prostředky vloží do zvláštního druhu obchodní společnosti, která má větší kapitál a která investuje do akcií různých oborů, ovšem vždy v mezích zákona.
- Nevýhody kolektivního investován í spočívají v tom, že je nutné platit fondu správní poplatek, tedy poplatek za správu kapitálu. Investor rovněž ztrácí možnost ovlivňovat výrazněji zaměření investic – jde i tzv. ztrátu investiční volnosti.
- (Kolektivní investování, s. 68)
Principy ochrany investorů
- princip ochrany investorů hraje v kolektivním investování nemalou roli. Důvodem speciální právní úpravy kolektivního investování je nutnost zajistit ochranu majetku drobných investorů.
- Naše právní úprava zakotvuje tyto základní principy ochrany investorů:
- KI mohou provádět jen kapitálové obchodní společnosti s dostatečně velkým základním jměním a zvláštním povolením.
- společnosti provozující KI nesmějí v zájmu ochrany investorů vykonávat jinou podnikatelskou činnost.
-osoby, které jsou v orgánech těchto společností, musejí být bezúhonné, mít dostatečné odborné znalosti a nesmějí vykonávat stanovené státní funkce nebo jiné funkce
- (Kolektivní investování, s. 68-9)
Investiční společnost :
- předmět a způsob podnikání
- investiční společnost je obchodní společnost, jejímž výhradním předmětem podnikání je kolektivní investování, a to způsobem, který určuje zákon, případně správa majetku investičního či penzijního fondu.
- (Kolektivní investování, s. 70)
- právní postavení investičních společností
- pro investiční společnosti v ČR platí zásada, že jejich právní postavení jako akciových společností řídí ustanoveními obchodního zákoníku, a to jak obecnými ustanoveními o obchodních společnostech, tak ustanoveními o a.s., pokud zákon o investičních společnostech a investičních fondech neobsahuje speciální úpravu.
- (Kolektivní investování, s. 70)
- podstatou podnikání ve formě kolektivního investování je shromažďování peněžních prostředků od předem neurčitého a neomezeného okruhu právnických a fyzických osob (tedy od veřejnosti) za účelem jejich použití k podnikání na základě principu rozptýlení rizika způsoby, které dovoluje zákon.
- (Kolektivní investování, s. 67)
Výhody a nevýhody kolektivního investování
- výhody kolektivního investování spočívají v tom, že investor nemusí mít žádné znalosti v jednotlivých oborech podnikání, neboť své peněžní prostředky vloží do zvláštního druhu obchodní společnosti, která má větší kapitál a která investuje do akcií různých oborů, ovšem vždy v mezích zákona.
- Nevýhody kolektivního investován í spočívají v tom, že je nutné platit fondu správní poplatek, tedy poplatek za správu kapitálu. Investor rovněž ztrácí možnost ovlivňovat výrazněji zaměření investic – jde i tzv. ztrátu investiční volnosti.
- (Kolektivní investování, s. 68)
Principy ochrany investorů
- princip ochrany investorů hraje v kolektivním investování nemalou roli. Důvodem speciální právní úpravy kolektivního investování je nutnost zajistit ochranu majetku drobných investorů.
- Naše právní úprava zakotvuje tyto základní principy ochrany investorů:
- KI mohou provádět jen kapitálové obchodní společnosti s dostatečně velkým základním jměním a zvláštním povolením.
- společnosti provozující KI nesmějí v zájmu ochrany investorů vykonávat jinou podnikatelskou činnost.
-osoby, které jsou v orgánech těchto společností, musejí být bezúhonné, mít dostatečné odborné znalosti a nesmějí vykonávat stanovené státní funkce nebo jiné funkce
- (Kolektivní investování, s. 68-9)
Investiční společnost :
- předmět a způsob podnikání
- investiční společnost je obchodní společnost, jejímž výhradním předmětem podnikání je kolektivní investování, a to způsobem, který určuje zákon, případně správa majetku investičního či penzijního fondu.
- (Kolektivní investování, s. 70)
- právní postavení investičních společností
- pro investiční společnosti v ČR platí zásada, že jejich právní postavení jako akciových společností řídí ustanoveními obchodního zákoníku, a to jak obecnými ustanoveními o obchodních společnostech, tak ustanoveními o a.s., pokud zákon o investičních společnostech a investičních fondech neobsahuje speciální úpravu.
- (Kolektivní investování, s. 70)
12. Burza cenných papírů Praha
Cíle burzy
- burzy CP jsou zvláštním způsobem organizované setkání osob, která se konají pravidelně v určitém čase, a obchoduje se na nich s CP podle platných pravidel a burzovních předpisů.
- (Kolektivní investování, s.35)
Členové BCPP
- BCPP je jako většina evropských burz založena na členském principu. Členy burzy se mohou stát PO a FO zapsané v obchodním rejstříku, jejichž předmětem činnosti je obchodování s CP. Jsou jimi akcionáři burzy a společnosti, které sice nejsou akcionáři burzy, ale burzovní komorou jim bylo členství uděleno. Čelen,m burzy je ze zákona ČNB.
- Členství umožňuje nákup a prodej CP na burze. Člen BCPP musí být současně členem garančního fondu burzy a vždy jedná vlastním jménem prostřednictvím makléře.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.197)
Způsob obchodování na BCPP (podstata elektronické burzy)
- BCPP patří mezi tzv. elektronické burzy. Obchodování na ní je založeno na automatizovaném zpracování objednávek členů podle algoritmů příslušejících jednotlivým druhům uzavíraných obchodů v centrálním počítači burzy. Tím se burza liší od starších klasických a snad známějších typů burz, kde se obchody dohadují přímo mezi makléři na parketu burzy.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.199)
Základní podmínky pro přijetí emise k obchodování na hlavním, vedlejším a volném trhu
- společnosti zařazené na hlavním trhu podávají burze zprávu o svém hospodaření čtvrtletně, emise na vedlejším trhu pololetně. O přijetí na hlavní i vedlejší trh žádá společnost prostřednictvím člena burzy a její žádost musí obsahovat mimo jiné prospekt emitenta CP, oznámení o přijetí na BCPP, stanovy společnosti a výpis z obchodního rejstříku.
- přijímání na vedlejší trh je zjednodušené. Členové výboru obdrží žádost a nezbytnou dokumentaci s tím, že se projednává pouze tehdy, jestliže některý z členů burzovního výboru pro kotaci požádá o její posouzení na nejbližším zasedání. Pokud takový požadavek nevznikne, žádost je automaticky přijata.
- O registraci CP na volném trhu burzy může požádat její člen nebo emitent a žádost musí obsahovat předepsané informace. Rozhodnutí o registraci nebo zrušení na volném trhu spadá do kompetence generálního tajemníka burzy a pro emitenta neplynou z registrace informační povinnosti.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.199)
Druhy burzovních obchodů (obchodování při pevné ceně, průběžné obchodování při pevné ceně, průběžné obchodování při proměnlivé ceně, přímé obchody s bloky CP, automatizované obchody s bloky CP)
- kromě burzovních obchodů je možné prostřednictvím burzovního obchodního systému provést uzavření a vypořádání mimoburzovních obchodů, tzv. převodů CP jak s peněžním vypořádáním, tak bez něho.
- Investor se může zúčastnit obchodování na burze prostřednictvím některého z členů BCPP. Vlastní obchody uskutečňují makléři, kteří zadávají do výpočetního centra burzy předem zpracované příkazy svých klientů.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.200)
- burzy CP jsou zvláštním způsobem organizované setkání osob, která se konají pravidelně v určitém čase, a obchoduje se na nich s CP podle platných pravidel a burzovních předpisů.
- (Kolektivní investování, s.35)
Členové BCPP
- BCPP je jako většina evropských burz založena na členském principu. Členy burzy se mohou stát PO a FO zapsané v obchodním rejstříku, jejichž předmětem činnosti je obchodování s CP. Jsou jimi akcionáři burzy a společnosti, které sice nejsou akcionáři burzy, ale burzovní komorou jim bylo členství uděleno. Čelen,m burzy je ze zákona ČNB.
- Členství umožňuje nákup a prodej CP na burze. Člen BCPP musí být současně členem garančního fondu burzy a vždy jedná vlastním jménem prostřednictvím makléře.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.197)
Způsob obchodování na BCPP (podstata elektronické burzy)
- BCPP patří mezi tzv. elektronické burzy. Obchodování na ní je založeno na automatizovaném zpracování objednávek členů podle algoritmů příslušejících jednotlivým druhům uzavíraných obchodů v centrálním počítači burzy. Tím se burza liší od starších klasických a snad známějších typů burz, kde se obchody dohadují přímo mezi makléři na parketu burzy.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.199)
Základní podmínky pro přijetí emise k obchodování na hlavním, vedlejším a volném trhu
- společnosti zařazené na hlavním trhu podávají burze zprávu o svém hospodaření čtvrtletně, emise na vedlejším trhu pololetně. O přijetí na hlavní i vedlejší trh žádá společnost prostřednictvím člena burzy a její žádost musí obsahovat mimo jiné prospekt emitenta CP, oznámení o přijetí na BCPP, stanovy společnosti a výpis z obchodního rejstříku.
- přijímání na vedlejší trh je zjednodušené. Členové výboru obdrží žádost a nezbytnou dokumentaci s tím, že se projednává pouze tehdy, jestliže některý z členů burzovního výboru pro kotaci požádá o její posouzení na nejbližším zasedání. Pokud takový požadavek nevznikne, žádost je automaticky přijata.
- O registraci CP na volném trhu burzy může požádat její člen nebo emitent a žádost musí obsahovat předepsané informace. Rozhodnutí o registraci nebo zrušení na volném trhu spadá do kompetence generálního tajemníka burzy a pro emitenta neplynou z registrace informační povinnosti.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.199)
Druhy burzovních obchodů (obchodování při pevné ceně, průběžné obchodování při pevné ceně, průběžné obchodování při proměnlivé ceně, přímé obchody s bloky CP, automatizované obchody s bloky CP)
- kromě burzovních obchodů je možné prostřednictvím burzovního obchodního systému provést uzavření a vypořádání mimoburzovních obchodů, tzv. převodů CP jak s peněžním vypořádáním, tak bez něho.
- Investor se může zúčastnit obchodování na burze prostřednictvím některého z členů BCPP. Vlastní obchody uskutečňují makléři, kteří zadávají do výpočetního centra burzy předem zpracované příkazy svých klientů.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.200)
13. RM-Systém
Poslání a postavení RM-Systému na kapitálovém trhu
- RM-S je jako 100% dceřiná společnost PVT, a.s., mimoburzovním organizátorem trhu s CP. Na svůj trh přijímá, až na malé výjimky, všechny veřejně obchodovatelné zaknihované CP. Neobchoduje se na něm s listinnými CP. Klienty jsou občané, společnosti, fondy i obchodníci s CP. RM-S není vybudován na členském principu a je tedy možné, aby kterýkoliv zákazník vstupoval na tento trh přímo.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.202)
Tržní řád RM-S
- tržní řád RM-S rozlišuje dvě základní skupiny zákazníků, kterými jsou:
- běžní zákazníci – podávají své pokyny pouze na obchodních listech
- zvláštní zákazníci – využívají pro podávání pokynů k obchodování v reálném čase navíc určité technické médium (disketa, modem)
- (Kapitálový a derivátový trh, s.202-3)
Způsoby obchodování:
- průběžné aukce:
- anonymní nákup a prodej CP se provádí prostřednictvím průběžné aukce. Aukční kola průběžné aukce se organizují okamžitě, jakmile dojde v centrální evidenci pokynů k definované změně, způsobené zejména vstupem nového pokynu.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.203)
- přímý prodej a nákup
- mohou zákazníci RM-S provádět na základě jimi uzavřených smluv, tj. nákup a prodej předem dohodnutému zákazníkovi. RM-S v tomto případě realizuje pouze předobchodní validaci pokynů a zajistí finanční a majetkové vypořádání.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.203)
- převody s uváděnou cenou
- představují službu pro SCP
- (Kapitálový a derivátový trh, s.203)
- RM-S je jako 100% dceřiná společnost PVT, a.s., mimoburzovním organizátorem trhu s CP. Na svůj trh přijímá, až na malé výjimky, všechny veřejně obchodovatelné zaknihované CP. Neobchoduje se na něm s listinnými CP. Klienty jsou občané, společnosti, fondy i obchodníci s CP. RM-S není vybudován na členském principu a je tedy možné, aby kterýkoliv zákazník vstupoval na tento trh přímo.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.202)
Tržní řád RM-S
- tržní řád RM-S rozlišuje dvě základní skupiny zákazníků, kterými jsou:
- běžní zákazníci – podávají své pokyny pouze na obchodních listech
- zvláštní zákazníci – využívají pro podávání pokynů k obchodování v reálném čase navíc určité technické médium (disketa, modem)
- (Kapitálový a derivátový trh, s.202-3)
Způsoby obchodování:
- průběžné aukce:
- anonymní nákup a prodej CP se provádí prostřednictvím průběžné aukce. Aukční kola průběžné aukce se organizují okamžitě, jakmile dojde v centrální evidenci pokynů k definované změně, způsobené zejména vstupem nového pokynu.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.203)
- přímý prodej a nákup
- mohou zákazníci RM-S provádět na základě jimi uzavřených smluv, tj. nákup a prodej předem dohodnutému zákazníkovi. RM-S v tomto případě realizuje pouze předobchodní validaci pokynů a zajistí finanční a majetkové vypořádání.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.203)
- převody s uváděnou cenou
- představují službu pro SCP
- (Kapitálový a derivátový trh, s.203)
11. Oceňování akcií
- oceňování akcií je možné provádět dvěma hlavními metodami:
- první je založena na vývoji cen akcií v minulosti – technická analýza
- druhá je založena na různých informacích o společnosti, například na poměru P/E – fundamentální analýza.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.175)
Podstata technické analýzy
- technická analýza studuje historický vývoj cen, objemu obchodování a počet existujících kontraktů s cílem předpovědět budoucí cenové trendy. Představuje studium samotného trhu, nikoli faktorů, které trh ovlivňují.
- Podstata tech.analýzy: technická analýza se zabývá pouze faktory a podmínkami, které je možné pozorovat na samotném trhu. Používá grafy a počítačové programy, aby identifikovala tržní trendy s cílem předpovědět změny ceny. Obvykle se používá k předpovědi krátkodobých a střednědobých trendů určitého trhu nebo určitého CP, je však možné ji použít i k analýze dlouhodobé.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.175)
Základní prvky technické analýzy
- existují tři základní prvky technické analýzy:
- trh již vstřebal všechny informace – znamená to, že všechny možné faktory, které ovlivňují tržní cenu, jsou již obsaženy v ceně. Je tedy možné studovat pouze chování cen.
- cena se mění v trendech – jde o hlavní myšlenku technické analýzy. Celým smyslem technické analýzy je identifikovat trendy v počátku jejich vzniku a poté obchodovat ve směru těchto trendů.
- historie se opakuje – značná část technické analýzy se soustřeďuje na studium lidské psychologie. Například grafy odrážejí „býčí“ a „medvědí“ psychologii trhu. V rozsahu, v jakém se mění lidská psychologie, je možné v těchto grafech předvídat budoucí trendy. Jinými slovy klíč k budoucnosti je ve studiu toho, co se stalo v minulosti.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.175-6)
- první je založena na vývoji cen akcií v minulosti – technická analýza
- druhá je založena na různých informacích o společnosti, například na poměru P/E – fundamentální analýza.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.175)
Podstata technické analýzy
- technická analýza studuje historický vývoj cen, objemu obchodování a počet existujících kontraktů s cílem předpovědět budoucí cenové trendy. Představuje studium samotného trhu, nikoli faktorů, které trh ovlivňují.
- Podstata tech.analýzy: technická analýza se zabývá pouze faktory a podmínkami, které je možné pozorovat na samotném trhu. Používá grafy a počítačové programy, aby identifikovala tržní trendy s cílem předpovědět změny ceny. Obvykle se používá k předpovědi krátkodobých a střednědobých trendů určitého trhu nebo určitého CP, je však možné ji použít i k analýze dlouhodobé.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.175)
Základní prvky technické analýzy
- existují tři základní prvky technické analýzy:
- trh již vstřebal všechny informace – znamená to, že všechny možné faktory, které ovlivňují tržní cenu, jsou již obsaženy v ceně. Je tedy možné studovat pouze chování cen.
- cena se mění v trendech – jde o hlavní myšlenku technické analýzy. Celým smyslem technické analýzy je identifikovat trendy v počátku jejich vzniku a poté obchodovat ve směru těchto trendů.
- historie se opakuje – značná část technické analýzy se soustřeďuje na studium lidské psychologie. Například grafy odrážejí „býčí“ a „medvědí“ psychologii trhu. V rozsahu, v jakém se mění lidská psychologie, je možné v těchto grafech předvídat budoucí trendy. Jinými slovy klíč k budoucnosti je ve studiu toho, co se stalo v minulosti.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.175-6)
Cíle a obsah fundamentální analýzy
- fundamentální analýza sleduje, do jaké míry cena akcie odpovídá její skutečné hodnotě. Snaží se odpovědět na otázku, které akcie jsou nadhodnocené a které podhodnocené, tj. které akcie koupit nebo prodat. Využívá exaktní početní metody posuzování finančních ukazatelů podniků.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.180)
Model, založený na diskontování dividendových výnosů
- předpokládejme, že akcii držíme do určité doby prodeje akcie v budoucnosti. Současná hodnota akcie závislá na výplatě budoucích dividend a na ceně akcie v době jejího prodeje.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.181)
Model, založený na dividendové politice a zisku akcií
- model vychází z předpokladu, že společnost se každoročně snaží vyplácet dividendy ve stejném poměru k zisku. Jestliže zisk po zdanění na akcii prvním roce E1 a procentní část zadrženého zisku pro reinvestování označíme b, potom dividenda vyplacená v prvním roce rovná se (1 – b) E1.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.183)
Chování cen akcií
- zisk společnosti je nejdůležitějším parametrem pro oceňování akcií. V praxi je známé, že ceny akcií jsou zvláště rozkolísané (volatelní) v období před oznámením o zisku podniku. Při komentování cen akcií se analytici odvolávají na nesplněné předpovědi o zisku nebo na odhady zisku společnosti, které mají být brzy zveřejněny
- (Kapitálový a derivátový trh, s.186)
- (Kapitálový a derivátový trh, s.180)
Model, založený na diskontování dividendových výnosů
- předpokládejme, že akcii držíme do určité doby prodeje akcie v budoucnosti. Současná hodnota akcie závislá na výplatě budoucích dividend a na ceně akcie v době jejího prodeje.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.181)
Model, založený na dividendové politice a zisku akcií
- model vychází z předpokladu, že společnost se každoročně snaží vyplácet dividendy ve stejném poměru k zisku. Jestliže zisk po zdanění na akcii prvním roce E1 a procentní část zadrženého zisku pro reinvestování označíme b, potom dividenda vyplacená v prvním roce rovná se (1 – b) E1.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.183)
Chování cen akcií
- zisk společnosti je nejdůležitějším parametrem pro oceňování akcií. V praxi je známé, že ceny akcií jsou zvláště rozkolísané (volatelní) v období před oznámením o zisku podniku. Při komentování cen akcií se analytici odvolávají na nesplněné předpovědi o zisku nebo na odhady zisku společnosti, které mají být brzy zveřejněny
- (Kapitálový a derivátový trh, s.186)
Výnosy z akcií
- podíl na zisku se majiteli vyplácí formou dividendy. Ziskovost je však možno pouze předvídat, nikoli zaručit. Investoři si musejí uvědomit, že stane-li se podnik neziskovým, příjem ve formě dividend může klesnout nebo zcela ustat.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.158)
Prioritní akcie-přednosti a varianty prioritních akcií
- prioritní akcie umožňují zvýhodnit akcionáře při rozdělení zisku tím, že mu dávají právo na přednostní vyplácení dividendy. Většinou jsou ale zbaveny hlasovacího práva.
- (Kolektivní investování, s.23)
- varianty prioritních akcií:
- kumulativní; splatitelné; účastnické; konvertibilní; hierarchické; preferované prioritní akcie
- (Kapitálový a derivátový trh, s.161)
Zaměstnanecké akcie
- zaměstnanecké akcie jsou spojeny s určitými výhodami pro zaměstnance a.s., jako je například nabytí za výhodnou cenu. Jsou převoditelné pouze mezi zaměstnanci a bývalými zaměstnanci.
- (Kolektivní investování, s.23)
Akcie s omezenou převoditelností
- na českém kapitálovém trhu existují také veřejně obchodovatelné akcie, jejichž převoditelnost je omezena. Akcionář nemůže tyto akcie prodat bez souhlasu orgánů společnosti, nejčastěji představenstva.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.161-2)
- (Kapitálový a derivátový trh, s.158)
Prioritní akcie-přednosti a varianty prioritních akcií
- prioritní akcie umožňují zvýhodnit akcionáře při rozdělení zisku tím, že mu dávají právo na přednostní vyplácení dividendy. Většinou jsou ale zbaveny hlasovacího práva.
- (Kolektivní investování, s.23)
- varianty prioritních akcií:
- kumulativní; splatitelné; účastnické; konvertibilní; hierarchické; preferované prioritní akcie
- (Kapitálový a derivátový trh, s.161)
Zaměstnanecké akcie
- zaměstnanecké akcie jsou spojeny s určitými výhodami pro zaměstnance a.s., jako je například nabytí za výhodnou cenu. Jsou převoditelné pouze mezi zaměstnanci a bývalými zaměstnanci.
- (Kolektivní investování, s.23)
Akcie s omezenou převoditelností
- na českém kapitálovém trhu existují také veřejně obchodovatelné akcie, jejichž převoditelnost je omezena. Akcionář nemůže tyto akcie prodat bez souhlasu orgánů společnosti, nejčastěji představenstva.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.161-2)
10. Mechanizmus zvýšení a snížení základního jmění
Získávání finančních prostředků na kapitálových trzích versus od bank
- nejběžnější situací je, když si existující podnik, s jehož akciemi se již obchoduje na burze, přeje získat dodatečné prostředky na nové investiční projekty nebo na nahrazení dosavadního způsobu financování prostřednictví dluhu
- (Kapitálový a derivátový trh, s.166)
Základní podmínka obchodního zákona ČR pro emisi nových akcií
- emisní kurz akcie nesmí být nižší než její jmenovitá hodnota
- (Kapitálový a derivátový trh, s.166)
Způsoby nové emise:
- Většina emisí nových akcií se provádí prostřednictvím:
- (Kapitálový a derivátový trh, s.168)
- nabídka prodeje
- nabídku na prodej za pevně stanovenou cenu organizuje zprostředkovatel, kterým je obchodní banka nebo obchodník s CP. Stanovení nabídkové ceny nové emise je značně obtížnější než stanovení ceny nové emise s přednostním právem akcionářů, neboť poptávka vychází ze širokých řad investorů a nikoli od těch, kteří mají ke společnosti určité sympatie. Problémy s tímto druhem emise se zesilují během období vysoké volatility cen akcií. Zprostředkující instituce nebývá ochotna vlastnit akcie, o které není zájem.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.168)
- tendrový prodej
- tendrový prodej akcií je podstatně méně populární. Investoři musejí určit cenu a množství akcií, které požadují. Zprostředkující instituce potom seřadí objednávky podle ceny a dostupné akcie přiřadí těmto nabídkám za nejvyšší cenu s tím, že musejí být vyšší nebo rovny nejnižší přijatelné ceně, označované jako realizační cena.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.169)
- umístění
- další metodou přesunu prostředků pro upisující společnost je v některých zemích, které může být:
- soukromé:
- veřejné: při něm prodá upisující společnost akcie institucionálním nebo individuálním investorům a obchodníkům s CP, aby přístup k akciím získala široká veřejnost.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.169-70)
- kapitalizace
- při zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů neboli kapitalizaci se vytváří více akcií, a niž společnosti plynou prostředky. Při tomto postupu se vytvářejí akcie transformací zadrženého zisku z minulých let.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.170)
- nejběžnější situací je, když si existující podnik, s jehož akciemi se již obchoduje na burze, přeje získat dodatečné prostředky na nové investiční projekty nebo na nahrazení dosavadního způsobu financování prostřednictví dluhu
- (Kapitálový a derivátový trh, s.166)
Základní podmínka obchodního zákona ČR pro emisi nových akcií
- emisní kurz akcie nesmí být nižší než její jmenovitá hodnota
- (Kapitálový a derivátový trh, s.166)
Způsoby nové emise:
- Většina emisí nových akcií se provádí prostřednictvím:
- (Kapitálový a derivátový trh, s.168)
- nabídka prodeje
- nabídku na prodej za pevně stanovenou cenu organizuje zprostředkovatel, kterým je obchodní banka nebo obchodník s CP. Stanovení nabídkové ceny nové emise je značně obtížnější než stanovení ceny nové emise s přednostním právem akcionářů, neboť poptávka vychází ze širokých řad investorů a nikoli od těch, kteří mají ke společnosti určité sympatie. Problémy s tímto druhem emise se zesilují během období vysoké volatility cen akcií. Zprostředkující instituce nebývá ochotna vlastnit akcie, o které není zájem.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.168)
- tendrový prodej
- tendrový prodej akcií je podstatně méně populární. Investoři musejí určit cenu a množství akcií, které požadují. Zprostředkující instituce potom seřadí objednávky podle ceny a dostupné akcie přiřadí těmto nabídkám za nejvyšší cenu s tím, že musejí být vyšší nebo rovny nejnižší přijatelné ceně, označované jako realizační cena.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.169)
- umístění
- další metodou přesunu prostředků pro upisující společnost je v některých zemích, které může být:
- soukromé:
- veřejné: při něm prodá upisující společnost akcie institucionálním nebo individuálním investorům a obchodníkům s CP, aby přístup k akciím získala široká veřejnost.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.169-70)
- kapitalizace
- při zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů neboli kapitalizaci se vytváří více akcií, a niž společnosti plynou prostředky. Při tomto postupu se vytvářejí akcie transformací zadrženého zisku z minulých let.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.170)
Rizika zvýšení základního jmění pro akcionáře
- zvýšení základního jmění upsáním nových akcií přináší akcionářům určitá rizika:
- první z větších rizik spočívá v tom, že pomocí upsání akcií získá kontrolu nad společností určitý vlastník.
- Druhé riziko spočívá v nepeněžitých vkladech, které mohou být použity na upsání akcií.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.170)
Zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů
- při zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů neboli kapitalizaci se vytváří více akcií, a niž společnosti plynou prostředky. Při tomto postupu se vytvářejí akcie transformací zadrženého zisku z minulých let.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.170)
Štěpení akcií
- důvody pro tzv. štěpení akcií jsou:
- technické: ke štěpení dochází proto, aby se mohly sloučit dvě emise akcií jednoho podniku, které mají různou nominální hodnotu.
- psychologické: zde je štěpení podnícení zájmu o jejich nákup.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.170)
Warranty
- někdy se prodej akcií uskutečňuje pomocí warrantů.
- Waranty jsou opce emitované společnostmi, které opravňují majitele k nákupu určitého počtu akcií dané společnosti ua určitou cenu k určitému datu v budoucnosti.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.172)
Způsoby snížení základního jmění
- základní jmění lze naopak snížit stažením akcií z oběhu, a to:
- výkupem akcií: za předem stanovenou cenu se provádí na základě veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií.
- losováním
- (Kapitálový a derivátový trh, s.174-5)
- první z větších rizik spočívá v tom, že pomocí upsání akcií získá kontrolu nad společností určitý vlastník.
- Druhé riziko spočívá v nepeněžitých vkladech, které mohou být použity na upsání akcií.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.170)
Zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů
- při zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů neboli kapitalizaci se vytváří více akcií, a niž společnosti plynou prostředky. Při tomto postupu se vytvářejí akcie transformací zadrženého zisku z minulých let.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.170)
Štěpení akcií
- důvody pro tzv. štěpení akcií jsou:
- technické: ke štěpení dochází proto, aby se mohly sloučit dvě emise akcií jednoho podniku, které mají různou nominální hodnotu.
- psychologické: zde je štěpení podnícení zájmu o jejich nákup.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.170)
Warranty
- někdy se prodej akcií uskutečňuje pomocí warrantů.
- Waranty jsou opce emitované společnostmi, které opravňují majitele k nákupu určitého počtu akcií dané společnosti ua určitou cenu k určitému datu v budoucnosti.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.172)
Způsoby snížení základního jmění
- základní jmění lze naopak snížit stažením akcií z oběhu, a to:
- výkupem akcií: za předem stanovenou cenu se provádí na základě veřejného návrhu smlouvy o koupi akcií.
- losováním
- (Kapitálový a derivátový trh, s.174-5)
Řešení finančních potíží
(prodej aktiv, prodej kapitálu, fůze, výpůjčka, použití odpisů, vládní pomoc)
- neschopnost firmy platit úroky představuje selhání (default) firmy. Existuje řada řešení umožňujících firmě, aby získala čas potřebný k zotavení. Možné pořadí událostí je následující:
- (Kapitálový a derivátový trh, s.142)
- prodej aktiv: aktiva firmy ve finančních potížích potížích mají obvykle nízkou tržní hodnotu, neboť zisk z nich je nejistý
- prodej kapitálu: navýšit kapitál firmy. Protože však fin.potíže obvykle mají za následek relativně nízkou cenu akcií, prodej akcií cizím investorům za snížené ceny je pro stávající akcionáře nákladný.
- Fůze: s jinou firmou, která použije své zdroje ke krytí nedostatečných příjmů.
- Výpůjčka: dalších finančních prostředků s tím ,že jde: o nové úvěry nebo o nové vyjednávání o starých úvěrech (jejich restrukturalizaci)
- Použití odpisů: je vyplacení úrokových plateb z fondu oprávek.
- Vládní pomoc: je závislá na momentálním politickém klimatu a ekonomické důležitosti firmy.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.143)
Rizika selhání a výnos dluhopisů
- v případě selhání nebo bankrotu firmy mohou vlastníci dluhopisů očekávat ztráty. Očekávání možných ztrát by se mělo odrazit v momentálních výnosech dluhopisů.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.144)
Úvěrové hodnocení ratingovými společnostmi
- stanovení úvěrového rizika dluhových nástrojů společností je složitý proces. Pravděpodobnost selhání je pro každého investora do podnikových dluhopisů velice důležitá. Protože však existuje mnoho různých emisí dluhopisů, je sběr informací pro potřeby hodnocení pravděpodobnosti selhání obtížný. Profesionální investoři a investiční poradci se snaží najít cesty, jak tento problém zjednodušit.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.147)
- neschopnost firmy platit úroky představuje selhání (default) firmy. Existuje řada řešení umožňujících firmě, aby získala čas potřebný k zotavení. Možné pořadí událostí je následující:
- (Kapitálový a derivátový trh, s.142)
- prodej aktiv: aktiva firmy ve finančních potížích potížích mají obvykle nízkou tržní hodnotu, neboť zisk z nich je nejistý
- prodej kapitálu: navýšit kapitál firmy. Protože však fin.potíže obvykle mají za následek relativně nízkou cenu akcií, prodej akcií cizím investorům za snížené ceny je pro stávající akcionáře nákladný.
- Fůze: s jinou firmou, která použije své zdroje ke krytí nedostatečných příjmů.
- Výpůjčka: dalších finančních prostředků s tím ,že jde: o nové úvěry nebo o nové vyjednávání o starých úvěrech (jejich restrukturalizaci)
- Použití odpisů: je vyplacení úrokových plateb z fondu oprávek.
- Vládní pomoc: je závislá na momentálním politickém klimatu a ekonomické důležitosti firmy.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.143)
Rizika selhání a výnos dluhopisů
- v případě selhání nebo bankrotu firmy mohou vlastníci dluhopisů očekávat ztráty. Očekávání možných ztrát by se mělo odrazit v momentálních výnosech dluhopisů.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.144)
Úvěrové hodnocení ratingovými společnostmi
- stanovení úvěrového rizika dluhových nástrojů společností je složitý proces. Pravděpodobnost selhání je pro každého investora do podnikových dluhopisů velice důležitá. Protože však existuje mnoho různých emisí dluhopisů, je sběr informací pro potřeby hodnocení pravděpodobnosti selhání obtížný. Profesionální investoři a investiční poradci se snaží najít cesty, jak tento problém zjednodušit.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.147)
9. Charakteristika jednotlivých druhů akcií
Společné znaky kmenových a prioritních akcií
- společnými znaky jsou:
- dividendy-investoři do akcií, jsou vlastníky společnosti a mají právo na dividendu v případě, že se na tom usnese valná hromada a.s., dividendy podléhají zdanění
- splatnost-akcie nemají splatnost, avšak některé akci mohou být splatné za pevnou nebo proměnlivou částku
- riziko-akcie představují pro investory vyšší riziko než dluhové CP, neboť v případě likvidace společnosti mají dluhové CP před akciemi prioritu
- ziskový potenciál-vlastníci kmenových akcií mají vyšší ziskový potenciál než vlastníci dluhových CP, neboť mohou mít užitek z výkonnosti společnosti nebo z akciového trhu, a to jak ve formě vyšších dividend, tak zvýšení ceny akcií.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.156)
Odlišnosti kmenových a prioritních akcií
- Mezi akciemi je mnoho rozdílů:
- pokud se vyplácejí dividendy, prioritní akcie mají při výplatě dividend přednost před akciemi kmenovými
- prioritní akcie bývají obvykle spojeny s pevnou dividendou, zatímco výše dividend vyplácených držitelům kmenových akcií závisí na výkonnosti společnosti
-v případě likvidace společnosti mají při vypořádání závazků společnosti prioritní akcie přednost před akciemi kmenovými
- prioritní akcie nejsouspojeny s hlasovacím právem, zatímco držitelé kmenových akcií mají obvyklé právo hlasovat o záležitostech společnosti.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.156-7)
Kmenové akcie
- s kmenovými akciemi jsou bez omezení spojena všechna práva uvedená v zákoně. Obvykle jsou vydávány na majitele a jsou volně převoditelné. A.s. v tomto případě své akcionáře nezná podle jména
- (Kolektivní investování, s.22)
Práva držitele kmenových akcií
- s držením kmenové akcie jsou spojena tři základní práva akcionáře:
- právo účastnit se valných hromad akcionářů, předkládat na nich návrhy a při hlasování uplatnit počet hlasů úměrný počtu držených akcií
- právo na podíl na zisku a.s.
-právo na podíl likvidačním zůstatku a.s.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.157)
Varianty kmenových akcií
- kromě obyčejných kmenových akcií existují následující varianty kmenových akcií:
- kmenové akcie „A“; splatitelné akcie; akcie s oddálenou výplatou dividend; zakladatelské akcie(Kapitálový a derivátový trh, s.157)
- společnými znaky jsou:
- dividendy-investoři do akcií, jsou vlastníky společnosti a mají právo na dividendu v případě, že se na tom usnese valná hromada a.s., dividendy podléhají zdanění
- splatnost-akcie nemají splatnost, avšak některé akci mohou být splatné za pevnou nebo proměnlivou částku
- riziko-akcie představují pro investory vyšší riziko než dluhové CP, neboť v případě likvidace společnosti mají dluhové CP před akciemi prioritu
- ziskový potenciál-vlastníci kmenových akcií mají vyšší ziskový potenciál než vlastníci dluhových CP, neboť mohou mít užitek z výkonnosti společnosti nebo z akciového trhu, a to jak ve formě vyšších dividend, tak zvýšení ceny akcií.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.156)
Odlišnosti kmenových a prioritních akcií
- Mezi akciemi je mnoho rozdílů:
- pokud se vyplácejí dividendy, prioritní akcie mají při výplatě dividend přednost před akciemi kmenovými
- prioritní akcie bývají obvykle spojeny s pevnou dividendou, zatímco výše dividend vyplácených držitelům kmenových akcií závisí na výkonnosti společnosti
-v případě likvidace společnosti mají při vypořádání závazků společnosti prioritní akcie přednost před akciemi kmenovými
- prioritní akcie nejsouspojeny s hlasovacím právem, zatímco držitelé kmenových akcií mají obvyklé právo hlasovat o záležitostech společnosti.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.156-7)
Kmenové akcie
- s kmenovými akciemi jsou bez omezení spojena všechna práva uvedená v zákoně. Obvykle jsou vydávány na majitele a jsou volně převoditelné. A.s. v tomto případě své akcionáře nezná podle jména
- (Kolektivní investování, s.22)
Práva držitele kmenových akcií
- s držením kmenové akcie jsou spojena tři základní práva akcionáře:
- právo účastnit se valných hromad akcionářů, předkládat na nich návrhy a při hlasování uplatnit počet hlasů úměrný počtu držených akcií
- právo na podíl na zisku a.s.
-právo na podíl likvidačním zůstatku a.s.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.157)
Varianty kmenových akcií
- kromě obyčejných kmenových akcií existují následující varianty kmenových akcií:
- kmenové akcie „A“; splatitelné akcie; akcie s oddálenou výplatou dividend; zakladatelské akcie(Kapitálový a derivátový trh, s.157)
7. Financování investic pomocí podnikových dluhopisů (obligací)
Podmínky povolení emise
- podle zákona o bankách lze za vydání dluhopisů považovat přijímání vkladů proti vydání CP, jimiž se rozumějí svěřené peněžní prostředky představující závazek výplaty vůči vkladateli.
- (Kolektivní investování, s. 25)
- při emisi veřejně obchodovatelného VP je důležitým dokumentem žádost o povolení emise adresovaná MF ČR. K žádosti musejí být připojeny podmínky emise.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.27)
Faktory ovlivňující rozhodování podniku o emisi
- neschopnost firmy platit úroky představuje selhání (default) firmy. Jestliže operační příjem firmy je nižší než úrokové platby, je firma očividně v nebezpečí selhání a ve finančních potížích. Ty však nevyhnutelně nemusejí vést k selhání firmy a k následnému konkurzu (bankrotu) Existuje řada řešení umožňujících firmě, aby získala čas potřebný k zotavení.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.142)
Druhy podnikových dluhopisů s pevnou (fixní)úrokovou sazbou
- jde o nejběžnější typ obligace. Je výhodná pro investora především za normálních neinflačních podmínek. Pro emitenta je naopak výhodná a pro investora nevýhodná v inflačních podmínkách. Reálná hodnota splátky včetně úroků totiž s časem při inflaci klesá a může být i nižší, než byla reálná hodnota, za kterou investor pořídil.
- (Kolektivní investování, s. 28)
Druhy podnikových dluhopisů s pohyblivou (pružnou) úrokovou sazbou
- obligace s pohyblivou sazbou jsou dalším rozšířeným typem, kterým se emitenti snaží řešit některé nedostatky obligací s pevnou úrokovou sazbou. Typickým rysem je to, že v původních podmínkách obligace není stanovena přesná úroková sazba, ale jen způsob a podmínky, které budou určovat změnu úroku z období na období.
- (Kolektivní investování, s. 29)
Druhy podnikových dluhopisů hybridní
- hybridní obligace spojují konstrukci pevných a pohyblivých úrokových sazeb v jedné obligaci. Kombinují tedy fixní úrokovou sazbu s pohyblivou, doplňují fixní úrokovou sazbu dodatečnými prémiemi nebo podílem na zisku, doplňují pružnou úrokovou sazbu dodatečnými prémiemi nebo podílem na zisku.
- (Kolektivní investování, s. 29)
Druhy podnikových dluhopisů naturální
- držení naturální obligace opravňuje majitele k přednostnímu nákupu určitého druhu zboží či služeb (jde o nedostatkové zboží, služby).
- (Kolektivní investování, s. 29)
Výhody a nevýhody podnikových dluhopisů
- podnikové dluhopisy představují smluv ní dohodu mezi firmou, vlastníky dluhopisů a důvěrníkem. Závazky stran jsou obsaženy v dluhopisové smlouvě, která obsahuje ochranné klauzule. Porušení smluvních podmínek představuje selhání.
- Z ekonomického hlediska má vydání dluhopisů pro každého emitenta stejný význam jako získání úvěru nebo půjčky. Výhodou je dočasné zvýšení majetku emitenta.
- (Kolektivní investování, s. 29)
- podle zákona o bankách lze za vydání dluhopisů považovat přijímání vkladů proti vydání CP, jimiž se rozumějí svěřené peněžní prostředky představující závazek výplaty vůči vkladateli.
- (Kolektivní investování, s. 25)
- při emisi veřejně obchodovatelného VP je důležitým dokumentem žádost o povolení emise adresovaná MF ČR. K žádosti musejí být připojeny podmínky emise.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.27)
Faktory ovlivňující rozhodování podniku o emisi
- neschopnost firmy platit úroky představuje selhání (default) firmy. Jestliže operační příjem firmy je nižší než úrokové platby, je firma očividně v nebezpečí selhání a ve finančních potížích. Ty však nevyhnutelně nemusejí vést k selhání firmy a k následnému konkurzu (bankrotu) Existuje řada řešení umožňujících firmě, aby získala čas potřebný k zotavení.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.142)
Druhy podnikových dluhopisů s pevnou (fixní)úrokovou sazbou
- jde o nejběžnější typ obligace. Je výhodná pro investora především za normálních neinflačních podmínek. Pro emitenta je naopak výhodná a pro investora nevýhodná v inflačních podmínkách. Reálná hodnota splátky včetně úroků totiž s časem při inflaci klesá a může být i nižší, než byla reálná hodnota, za kterou investor pořídil.
- (Kolektivní investování, s. 28)
Druhy podnikových dluhopisů s pohyblivou (pružnou) úrokovou sazbou
- obligace s pohyblivou sazbou jsou dalším rozšířeným typem, kterým se emitenti snaží řešit některé nedostatky obligací s pevnou úrokovou sazbou. Typickým rysem je to, že v původních podmínkách obligace není stanovena přesná úroková sazba, ale jen způsob a podmínky, které budou určovat změnu úroku z období na období.
- (Kolektivní investování, s. 29)
Druhy podnikových dluhopisů hybridní
- hybridní obligace spojují konstrukci pevných a pohyblivých úrokových sazeb v jedné obligaci. Kombinují tedy fixní úrokovou sazbu s pohyblivou, doplňují fixní úrokovou sazbu dodatečnými prémiemi nebo podílem na zisku, doplňují pružnou úrokovou sazbu dodatečnými prémiemi nebo podílem na zisku.
- (Kolektivní investování, s. 29)
Druhy podnikových dluhopisů naturální
- držení naturální obligace opravňuje majitele k přednostnímu nákupu určitého druhu zboží či služeb (jde o nedostatkové zboží, služby).
- (Kolektivní investování, s. 29)
Výhody a nevýhody podnikových dluhopisů
- podnikové dluhopisy představují smluv ní dohodu mezi firmou, vlastníky dluhopisů a důvěrníkem. Závazky stran jsou obsaženy v dluhopisové smlouvě, která obsahuje ochranné klauzule. Porušení smluvních podmínek představuje selhání.
- Z ekonomického hlediska má vydání dluhopisů pro každého emitenta stejný význam jako získání úvěru nebo půjčky. Výhodou je dočasné zvýšení majetku emitenta.
- (Kolektivní investování, s. 29)
8. Hodnocení úvěrového rizika podnikových dluhopisů
Důvod používání ochranných smluvních klauzulí
- ve vyspělých zemí je běžné, že každý podnikový dluhopis má vlastní smlouvu, tedy formalizovaný kontrakt mezi emitující firmou, vlastníky dluhopisů a důvěrníkem. Smlouva stanoví závazek firmy vůči vlastníkům dluhopisů včetně kuponových plateb, splatnosti, svolatelnosti, ceny svolatelnosti a požadavků na tvorbu fondů pro výplatu jistiny.
- Dluhopisová smlouva obsahuje ochranné klauzule, které firmě brání provádět některé operace. Dluhopisové klauzule představují pro emitenta dluhopisu určitá omezení. Je známo, že si akcionáři a vlastníci rizikových dluhopisů činí rozdílné nároky na výnos firmy.
- Dluhopisové klauzule mají usměrnit konflikt mezi zájmy akcionářů a zájmy věřitelů. Jde o právní dohody, které omezují budoucí možnosti rozhodování firmy.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.138-40)
Poslání speciálních soudů pro bankroty
- bankrot je právní postup, který obvykle organizují speciální soudy. Během bankrotu chrání soud aktiva firmy a jmenuje někoho, aby usměrňoval operace firmy tak, aby stávající management nemohl záměrně firmu špatně řídit a aby nezmizela aktiva firmy.
- Speciální soudy pro bankroty vydávají v právním systému důležitou funkci. Představují systém společného vypořádání pohledávek věřitelů, přičemž věřitelé vystupují ve shodě ve snaze dosáhnout maximálního společného užitku.
- Existují dvě možnosti řešení bankrotu:
- soud může firmu zlikvidovat, přičemž jsou jednotlivá aktiva firmy prodána
- (častější) soud firmu reorganizuje. Při reorg. Se věřitelé firmy vzdají svých dřívějších pohledávek výměnou za pohledávky nové. Reorg.firma pokračuje v činnosti původní firmy. Firmy se reorg.proto, že pokračování v činnosti může mít vyšší hodnotu než likvidace jednotlivých aktiv
- (Kapitálový a derivátový trh, s.141-2)
- ve vyspělých zemí je běžné, že každý podnikový dluhopis má vlastní smlouvu, tedy formalizovaný kontrakt mezi emitující firmou, vlastníky dluhopisů a důvěrníkem. Smlouva stanoví závazek firmy vůči vlastníkům dluhopisů včetně kuponových plateb, splatnosti, svolatelnosti, ceny svolatelnosti a požadavků na tvorbu fondů pro výplatu jistiny.
- Dluhopisová smlouva obsahuje ochranné klauzule, které firmě brání provádět některé operace. Dluhopisové klauzule představují pro emitenta dluhopisu určitá omezení. Je známo, že si akcionáři a vlastníci rizikových dluhopisů činí rozdílné nároky na výnos firmy.
- Dluhopisové klauzule mají usměrnit konflikt mezi zájmy akcionářů a zájmy věřitelů. Jde o právní dohody, které omezují budoucí možnosti rozhodování firmy.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.138-40)
Poslání speciálních soudů pro bankroty
- bankrot je právní postup, který obvykle organizují speciální soudy. Během bankrotu chrání soud aktiva firmy a jmenuje někoho, aby usměrňoval operace firmy tak, aby stávající management nemohl záměrně firmu špatně řídit a aby nezmizela aktiva firmy.
- Speciální soudy pro bankroty vydávají v právním systému důležitou funkci. Představují systém společného vypořádání pohledávek věřitelů, přičemž věřitelé vystupují ve shodě ve snaze dosáhnout maximálního společného užitku.
- Existují dvě možnosti řešení bankrotu:
- soud může firmu zlikvidovat, přičemž jsou jednotlivá aktiva firmy prodána
- (častější) soud firmu reorganizuje. Při reorg. Se věřitelé firmy vzdají svých dřívějších pohledávek výměnou za pohledávky nové. Reorg.firma pokračuje v činnosti původní firmy. Firmy se reorg.proto, že pokračování v činnosti může mít vyšší hodnotu než likvidace jednotlivých aktiv
- (Kapitálový a derivátový trh, s.141-2)
5. Obchodování s bezkuponovými dluhopisy
Charakteristika bezkuponového dluhopisu
- bezkuponový (diskontovaný) dluhopis neboli dluhopis s nulovým kuponem je nejjednodušším typem dluhopisu. Emise BD zavazuje emitenta splatit k určitému datu v budoucnosti nominální (jmenovitou) hodnotu. Na primárním a sekundárním trhu se prodává za cenu nižší, než je nominální hodnota. Rodíl mezi nominální hodnotou a cenou prodeje je tzv. diskont. Bezkuponový dluhopis nemá kuponové splátky mezi emisí a splatností nominální hodnoty.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.93-94)
Bezkuponové dluhopisy používané v ČR:
- Hlavní emitenti
- hlavními emitenty bezkuponových dluhopisů v ČR jsou:
- stát (státní pokladniční poukázky)
- ČNB (poukázky ČNB)
- Fond národního majetku ( poukázky FNM)
- z dalších subjektů je dosud emitovala pouze KB a.s.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.94)
- Systém trhu krátkodobých dluhopisů ČNB
- systém TKD ČNB eviduje poukázky v zaknihované podobě a provádí vypořádání obchodů s těmito dluhopisy. Emise SPP, P ČNB P FNM koordinuje a organizuje ČNB. P ČNB jsou důležitým dluhovým nástrojem při řízení likvidity v bankovním systému a k regulaci peněžní zásoby. Poukázky ostatních emitentů slouží primárně emitentovi k získávání hotovosti.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.94)
- Primární prodej poukázek
- primární prodej poukázek ČNB, FNM a MF ČR se obvykle provádí formou aukce. V současné době se u SPP používá americký aukční prodej. Účastníci předkládají pouze konkurenční nabídky obsahující cenu, za kterou jsou ochotni poukázky koupit. Nabídky se seřadí od nejvyšší k nejnižší nabízené ceně a uspokojí se shora podle nabízeného objemu. Každý účastník platí cenu, kterou uvedl na své objednávce, tedy jednotlivé dluhopisy určité emise se obecně neprodávají za jednotnou cenu.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.94-5)
Výpočet úrokového výnosu
-
Užití nominální úrokové míry a diskontní úrokové míry
- bezkuponové dluhopisy mají většinou splatnost nižší než jeden rok, tzn. že jsou součástí peněžního trhu. Na tomto trhu se používá jednoduché úročení. Mezi cenou dluhopisu (PV) o nominální hodnotě (FV) a nominální úrokovou mírou rnom platí vztah:
FV = PV ( 1+ (t/360)rnom)
rnom = ( FV –PV ) / ( PV (t/360))
- (Kapitálový a derivátový trh, s.95)
- stanovení diskontní úrokové míry r´:
PV = FV ( 1 – (t/360)r´)
r´ = (FV – PV) / (FV (t/360))
- (Kapitálový a derivátový trh, s.96)
- bezkuponový (diskontovaný) dluhopis neboli dluhopis s nulovým kuponem je nejjednodušším typem dluhopisu. Emise BD zavazuje emitenta splatit k určitému datu v budoucnosti nominální (jmenovitou) hodnotu. Na primárním a sekundárním trhu se prodává za cenu nižší, než je nominální hodnota. Rodíl mezi nominální hodnotou a cenou prodeje je tzv. diskont. Bezkuponový dluhopis nemá kuponové splátky mezi emisí a splatností nominální hodnoty.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.93-94)
Bezkuponové dluhopisy používané v ČR:
- Hlavní emitenti
- hlavními emitenty bezkuponových dluhopisů v ČR jsou:
- stát (státní pokladniční poukázky)
- ČNB (poukázky ČNB)
- Fond národního majetku ( poukázky FNM)
- z dalších subjektů je dosud emitovala pouze KB a.s.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.94)
- Systém trhu krátkodobých dluhopisů ČNB
- systém TKD ČNB eviduje poukázky v zaknihované podobě a provádí vypořádání obchodů s těmito dluhopisy. Emise SPP, P ČNB P FNM koordinuje a organizuje ČNB. P ČNB jsou důležitým dluhovým nástrojem při řízení likvidity v bankovním systému a k regulaci peněžní zásoby. Poukázky ostatních emitentů slouží primárně emitentovi k získávání hotovosti.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.94)
- Primární prodej poukázek
- primární prodej poukázek ČNB, FNM a MF ČR se obvykle provádí formou aukce. V současné době se u SPP používá americký aukční prodej. Účastníci předkládají pouze konkurenční nabídky obsahující cenu, za kterou jsou ochotni poukázky koupit. Nabídky se seřadí od nejvyšší k nejnižší nabízené ceně a uspokojí se shora podle nabízeného objemu. Každý účastník platí cenu, kterou uvedl na své objednávce, tedy jednotlivé dluhopisy určité emise se obecně neprodávají za jednotnou cenu.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.94-5)
Výpočet úrokového výnosu
-
Užití nominální úrokové míry a diskontní úrokové míry
- bezkuponové dluhopisy mají většinou splatnost nižší než jeden rok, tzn. že jsou součástí peněžního trhu. Na tomto trhu se používá jednoduché úročení. Mezi cenou dluhopisu (PV) o nominální hodnotě (FV) a nominální úrokovou mírou rnom platí vztah:
FV = PV ( 1+ (t/360)rnom)
rnom = ( FV –PV ) / ( PV (t/360))
- (Kapitálový a derivátový trh, s.95)
- stanovení diskontní úrokové míry r´:
PV = FV ( 1 – (t/360)r´)
r´ = (FV – PV) / (FV (t/360))
- (Kapitálový a derivátový trh, s.96)
6. Obchodování s kuponovými dluhopisy
Pojmové vymezení
- většina dluhopisů se splatností převyšující jeden rok je spojena s kupony. Kuponové dluhopisy jsou dluhovými nástroji se splatností obvykle podstatně delší než dluhopisy bezkuponové. Jejich vlastnictví opravňuje k pravidelným příjmům mezi emisí a dobou splatnosti nominální hodnoty. Pravidelné platby se nazývají kupony. Většinou se splácejí ročně nebo pololetně
- (Kapitálový a derivátový trh, s.100)
Podstata anuity
- anuita představuje několik stejných hotovostních toků po určité období. Jde o běžný tok hotovosti. Například kuponové dluhopisy s pevnými kupony jsou spojeny se stejnými kuponovými platbami.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.100-1)
Oceňovací vztahy u kuponových dluhopisů
-
Alikvotní úrokový výnos
- ve skutečnosti se dluhopisy obvykle nekupují přesně jedno období před první kuponovou platbou . Poté vznikají dva problémy:
- je ovlivněna doba diskontování u každého cash flow.
- pro vlastníka představuje dluhopis denně nabíhání úroků. V případě dluhopisů s pololetní výplatou kuponu vlastníkovi nabíhá 1/180 přísštího kuponu. Kupující dluhopisu platí dohodnutou cenu dluhopisu plus naběhlý úrok neboli alikvotní úrokový výnos. Naběhlý úrok se počítá vynásobením příštího kuponu podílem, v jehož čitateli vystupuje uplynulá doba od předchozí výplaty kuponu a ve jmenovateli je doba mezi výplatou kuponu.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.108-9)
Užití kuponových dluhopisů v ČR
- v Remituje kuponové dluhopisy MF ČR, velké společnosti a města. Veřejně obchodované emise eviduje v zaknihované podobě SCP. Se státními kuponovými dluhopisy, s většinou podnikových dluhopisů a některými dluhopisy měst se obchoduje na BCCP.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.109-10)
Podstata kuponového efektu
- značné zadlužení některých vlád způsobené rozpočtovými deficity v osmdesátých a devadesátých letech mělo za následek, že se počet státních dluhopisů značně zvýšil. Dokonce pro stejnou splatnost existuje v některých zemích několik dluhopisů. Patrný rozdíl ve výnosech těchto dluhopisů se nazývá kuponový efekt. Jde tedy o vliv kuponu na výnos do splatnosti dluhopisu.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.118)
Konstrukce dluhopisových indexů
- dluhopisové indexy slouží investorům pro rychlé získání informací o vývoji trhu s dluhopisy a pro rozhodování o optimalizaci jejich portfolií. Problémem při výpočtu indexů je získání dostatečně přesných cen, za které se s dluhopisy obchoduje, protože údaje pražské burzy nejsou dostatečně reprezentativní.
- ČS, a.s. denně zveřejňuje:
- cenové dluhopisové indexy:
- výnosové dluhopisové indexy:
- tyto indexy konstruuje na základě vlastních dat, neboť je rozhodujícím market-makerem na českém trhu dluhopisů.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.131)
- většina dluhopisů se splatností převyšující jeden rok je spojena s kupony. Kuponové dluhopisy jsou dluhovými nástroji se splatností obvykle podstatně delší než dluhopisy bezkuponové. Jejich vlastnictví opravňuje k pravidelným příjmům mezi emisí a dobou splatnosti nominální hodnoty. Pravidelné platby se nazývají kupony. Většinou se splácejí ročně nebo pololetně
- (Kapitálový a derivátový trh, s.100)
Podstata anuity
- anuita představuje několik stejných hotovostních toků po určité období. Jde o běžný tok hotovosti. Například kuponové dluhopisy s pevnými kupony jsou spojeny se stejnými kuponovými platbami.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.100-1)
Oceňovací vztahy u kuponových dluhopisů
-
Alikvotní úrokový výnos
- ve skutečnosti se dluhopisy obvykle nekupují přesně jedno období před první kuponovou platbou . Poté vznikají dva problémy:
- je ovlivněna doba diskontování u každého cash flow.
- pro vlastníka představuje dluhopis denně nabíhání úroků. V případě dluhopisů s pololetní výplatou kuponu vlastníkovi nabíhá 1/180 přísštího kuponu. Kupující dluhopisu platí dohodnutou cenu dluhopisu plus naběhlý úrok neboli alikvotní úrokový výnos. Naběhlý úrok se počítá vynásobením příštího kuponu podílem, v jehož čitateli vystupuje uplynulá doba od předchozí výplaty kuponu a ve jmenovateli je doba mezi výplatou kuponu.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.108-9)
Užití kuponových dluhopisů v ČR
- v Remituje kuponové dluhopisy MF ČR, velké společnosti a města. Veřejně obchodované emise eviduje v zaknihované podobě SCP. Se státními kuponovými dluhopisy, s většinou podnikových dluhopisů a některými dluhopisy měst se obchoduje na BCCP.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.109-10)
Podstata kuponového efektu
- značné zadlužení některých vlád způsobené rozpočtovými deficity v osmdesátých a devadesátých letech mělo za následek, že se počet státních dluhopisů značně zvýšil. Dokonce pro stejnou splatnost existuje v některých zemích několik dluhopisů. Patrný rozdíl ve výnosech těchto dluhopisů se nazývá kuponový efekt. Jde tedy o vliv kuponu na výnos do splatnosti dluhopisu.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.118)
Konstrukce dluhopisových indexů
- dluhopisové indexy slouží investorům pro rychlé získání informací o vývoji trhu s dluhopisy a pro rozhodování o optimalizaci jejich portfolií. Problémem při výpočtu indexů je získání dostatečně přesných cen, za které se s dluhopisy obchoduje, protože údaje pražské burzy nejsou dostatečně reprezentativní.
- ČS, a.s. denně zveřejňuje:
- cenové dluhopisové indexy:
- výnosové dluhopisové indexy:
- tyto indexy konstruuje na základě vlastních dat, neboť je rozhodujícím market-makerem na českém trhu dluhopisů.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.131)
3. Mechanismy obchodování s CP na sekundárních trzích
Funkce sekundárního trhu
- sekundární trh je trhem již emitovaných CP. Transakce na sekundárním trhu nevytvářejí ani nelikvidují finanční pohledávky za dlužníky.
- Ekonomickou funkcí sekundárního trhu s CP je změna struktury jejich majitelů. Na trhu, kde se nakupuje a prodává konkrétní akcie, může například dojít k výrazné změně kontroly na a.s., která tuto akcii vydala. Emitent často nemá možnost nákupům a prodeji akcií zabránit. Vůči případným transakcím tohoto druhu je zpravidla pasivní. Pokud není převoditelnost CP omezena, nemůže emitent ovlivňovat, kdo akcie nakoupí. Z těchto prodejů nemá žádný příjem.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.22)
Mechanismus dávkový trh
- u dávkového trhu představuje vlastní akt obchodování jednorázovou událost., Příkazy k nákupu a prodeji se kumulují během určitého období. Obchodování začíná tím, že licitátor stanoví podle příkazů počáteční cenu, která je poté korigována intervencemi obchodníků.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.29)
Mechanismus kontinuální trh
- na kontinuálním trhu se obchod uskuteční kdykoli při setkání příkazů na nákup a prodej. K tomu dochází bud:
- spárováním: nalezením příkazu k nákupu a prodeji se sladěnými cenami
- prostřednictvím trhu market-mnakerů: který zahrnuje osoby, které jsou stále připraveny kotovat cenu na nákup a prodej a za tyto ceny obchodovat.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.29)
Oddělené obchodování (makléři, dealeři)
- oddělené obchodování znamenalo, že zprostředkovatelé byli podle své funkce rozděleni na dvě skupiny. Byli to:
- makléři, kteří působili ve jménu svých klientů, tedy prodávali a nakupovali CP na jejich účet za nejvýhodnější ceny.
- Dealeři, kteří kotovali:
- ceny, za které byli ochotni nakoupit od makléřů CP na svůj vlastní účet
- ceny, za které byli ochotni prodat makléřům CP
- (Kapitálový a derivátový trh, s.30)
Vlivy konjunkturního cyklu na trh CP
- sekundární trh je trhem již emitovaných CP. Transakce na sekundárním trhu nevytvářejí ani nelikvidují finanční pohledávky za dlužníky.
- Ekonomickou funkcí sekundárního trhu s CP je změna struktury jejich majitelů. Na trhu, kde se nakupuje a prodává konkrétní akcie, může například dojít k výrazné změně kontroly na a.s., která tuto akcii vydala. Emitent často nemá možnost nákupům a prodeji akcií zabránit. Vůči případným transakcím tohoto druhu je zpravidla pasivní. Pokud není převoditelnost CP omezena, nemůže emitent ovlivňovat, kdo akcie nakoupí. Z těchto prodejů nemá žádný příjem.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.22)
Mechanismus dávkový trh
- u dávkového trhu představuje vlastní akt obchodování jednorázovou událost., Příkazy k nákupu a prodeji se kumulují během určitého období. Obchodování začíná tím, že licitátor stanoví podle příkazů počáteční cenu, která je poté korigována intervencemi obchodníků.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.29)
Mechanismus kontinuální trh
- na kontinuálním trhu se obchod uskuteční kdykoli při setkání příkazů na nákup a prodej. K tomu dochází bud:
- spárováním: nalezením příkazu k nákupu a prodeji se sladěnými cenami
- prostřednictvím trhu market-mnakerů: který zahrnuje osoby, které jsou stále připraveny kotovat cenu na nákup a prodej a za tyto ceny obchodovat.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.29)
Oddělené obchodování (makléři, dealeři)
- oddělené obchodování znamenalo, že zprostředkovatelé byli podle své funkce rozděleni na dvě skupiny. Byli to:
- makléři, kteří působili ve jménu svých klientů, tedy prodávali a nakupovali CP na jejich účet za nejvýhodnější ceny.
- Dealeři, kteří kotovali:
- ceny, za které byli ochotni nakoupit od makléřů CP na svůj vlastní účet
- ceny, za které byli ochotni prodat makléřům CP
- (Kapitálový a derivátový trh, s.30)
Vlivy konjunkturního cyklu na trh CP
4. Užití modifikovaných druhů dluhopisů
Důvody použití bezkuponových dluhopisů
- bezkuponový dluhopis (dluhopis s nulovým kuponem) je diskontovaný dluhopis, přičemž splatnost může být vyšší než jeden rok. Neplatí se zde žádné úroky, ale prodává se s hlubokým diskontem nominální hodnoty a s očekáváním kapitálového výnosu v době splatnosti dluhopisu
- takový dluhopis může být výhodný pro emitenta, který financuje investici, jež po určitou dobu nebude vynášet. Pro investora může být dluhopis výhodný z daňových důvodů. S investováním ročních kuponů nemá investor žádné starosti.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.76)
Vlastnosti dluhopisů s proměnlivým kuponem (FRN)
- u dluhopisů s proměnlivým (plovoucím) kuponem se úroková míra pravidelně přizpůsobuje aktuální krátkodobé úrokové míře.
- Cena těchto dluhopisů má oproti klasickým dluhopisům nižší volatilitu a je tudíž spojena s nižším úrokovým rizikem.
- Jejich výhodou pro emitující firmu je možnost vyhnout se transakčním nákladům opakovaných rolujících krátkodobých úvěrů.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.77)
Příčiny emise svolatelných dluhopisů
- svolatelnost dluhopisů dává emitentovi dluhopisů právo splatit (odkoupit) od jejich vlastníků za cenu svolatelnosti. Tato cena bývá vyšší, než je nominální hodnota dluhopisu a je z hlediska opční terminologie rovna realizační ceně opce.
- Svolatelnost se běžně využívá u podnikových dluhopisů a u dluhopisů místních orgánů. Cena svolatelnosti je cena zaplacená vlastníkům dluhopisů při jejich svolání.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.78)
Podstata konvertibilních dluhopisů
- konvertibilní dluhopisy jsou dluhopisy s pevným kuponem, jejichž vlastník má právo konvertovat je na kmenové akcie emitenta.
- V českém obchodním zákoníku se konvertibilní dluhopisy nazývají vyměnitelné dluhopisy.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.80)
Výhody a nevýhody indexovaných dluhopisů
- indexované dluhopisy jsou dluhopisy, které jejich vlastníci mohou použít k tomu, aby se zajistili proti inflaci. Kuponové platby a jmenovitá hodnota se korigují tak, aby odrážely skutečnou míru inflace.
- Mohou být pro investory zajímavé z důvodu: Důchodcům a jiným osobám s pevnými příjmy poskytují nízkoúrokovou investici s ochranou před inflací. Emitent indexovaných dluhopisů je zajištěn vůči riziku inflace.
- Důvodem problémů je jejich zdaňování. Kuponové platby např. v USA nepodléhají zdanění a splátka jistiny zdanění nepodléhá.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.83-5)
Příčiny emise tzv. Bradyho dluhopisů
- trh s B.sluhopisy je důsledkem krize rozvojových zemí ve splácení dluhů v osmdesátých letech. Pojmenováno po tehdejším min.financí USA. Jejich emitenty jsou vlády zemí s velkým vnějším zadlužením. Jednotlivé země se z dlužníků mění na emitenty B.dluhopisů a příslušní věřitelé se stávají jejich věřiteli.
- Bradyho dluhopisy jsou dluhové CP s pevnou, proměnlivou či kombinovanou úrokovou mírou nebo s nulovým kuponem vydávané za cenu pod nominální hodnotou.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.86-89)
- bezkuponový dluhopis (dluhopis s nulovým kuponem) je diskontovaný dluhopis, přičemž splatnost může být vyšší než jeden rok. Neplatí se zde žádné úroky, ale prodává se s hlubokým diskontem nominální hodnoty a s očekáváním kapitálového výnosu v době splatnosti dluhopisu
- takový dluhopis může být výhodný pro emitenta, který financuje investici, jež po určitou dobu nebude vynášet. Pro investora může být dluhopis výhodný z daňových důvodů. S investováním ročních kuponů nemá investor žádné starosti.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.76)
Vlastnosti dluhopisů s proměnlivým kuponem (FRN)
- u dluhopisů s proměnlivým (plovoucím) kuponem se úroková míra pravidelně přizpůsobuje aktuální krátkodobé úrokové míře.
- Cena těchto dluhopisů má oproti klasickým dluhopisům nižší volatilitu a je tudíž spojena s nižším úrokovým rizikem.
- Jejich výhodou pro emitující firmu je možnost vyhnout se transakčním nákladům opakovaných rolujících krátkodobých úvěrů.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.77)
Příčiny emise svolatelných dluhopisů
- svolatelnost dluhopisů dává emitentovi dluhopisů právo splatit (odkoupit) od jejich vlastníků za cenu svolatelnosti. Tato cena bývá vyšší, než je nominální hodnota dluhopisu a je z hlediska opční terminologie rovna realizační ceně opce.
- Svolatelnost se běžně využívá u podnikových dluhopisů a u dluhopisů místních orgánů. Cena svolatelnosti je cena zaplacená vlastníkům dluhopisů při jejich svolání.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.78)
Podstata konvertibilních dluhopisů
- konvertibilní dluhopisy jsou dluhopisy s pevným kuponem, jejichž vlastník má právo konvertovat je na kmenové akcie emitenta.
- V českém obchodním zákoníku se konvertibilní dluhopisy nazývají vyměnitelné dluhopisy.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.80)
Výhody a nevýhody indexovaných dluhopisů
- indexované dluhopisy jsou dluhopisy, které jejich vlastníci mohou použít k tomu, aby se zajistili proti inflaci. Kuponové platby a jmenovitá hodnota se korigují tak, aby odrážely skutečnou míru inflace.
- Mohou být pro investory zajímavé z důvodu: Důchodcům a jiným osobám s pevnými příjmy poskytují nízkoúrokovou investici s ochranou před inflací. Emitent indexovaných dluhopisů je zajištěn vůči riziku inflace.
- Důvodem problémů je jejich zdaňování. Kuponové platby např. v USA nepodléhají zdanění a splátka jistiny zdanění nepodléhá.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.83-5)
Příčiny emise tzv. Bradyho dluhopisů
- trh s B.sluhopisy je důsledkem krize rozvojových zemí ve splácení dluhů v osmdesátých letech. Pojmenováno po tehdejším min.financí USA. Jejich emitenty jsou vlády zemí s velkým vnějším zadlužením. Jednotlivé země se z dlužníků mění na emitenty B.dluhopisů a příslušní věřitelé se stávají jejich věřiteli.
- Bradyho dluhopisy jsou dluhové CP s pevnou, proměnlivou či kombinovanou úrokovou mírou nebo s nulovým kuponem vydávané za cenu pod nominální hodnotou.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.86-89)
Úloha finančních derivátů na kapitálovém trhu
(derivátové nástroje trhu OTC, burzovní derivátové nástroje)
- Deriváty jsou v první řadě doplňkem finančních trhů. Umožňují účinné rozdělení rizik mezi hospodářské subjekty, vyšší likviditu a dokonalejší tvorbu cen, a tak napomáhají větší pružnosti a stabilitě celého finančního systému. Lepší rozprostření rizik pomocí derivátů by mělo dlouhodobě přispívat k výraznějšímu růstu a stabilitě reálných hospodářských aktivit.
- Derivátové nástroje trhu OTC: jde o kontrakty, které jsou v podstatě podobné úvěrům a půjčkám, neboť se s nimi na sekundárním trhu neobchoduje. Tyto kontrakty se nenakupují ani neprodávají, ale uzavírají. Deriváty trhu OTC CP nejsou. Současný český derivátový trh je téměř výlučně trhem OTC.
- Burzovní derivátové nástroje: mají určité znaky, které je řadí k CP jiné znaky, které je řadí k ostatním finančním nástrojům. Z hlediska zaujímání pozic je lze považovat za CP. Jestliže dříve nakoupený kontrakt prodáme, zbytková pozice je nulová.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.20)
Aktivita účastníků trhu s CP
-
Základní charakteristika primárních a sekundárních trhů
- primární kapitálový trh: zde jsou CP umísťovány poprvé, jde o nové emise.Technika umístění může být:
- uzavřená emise: emitent již předem dojedná obchod pouze s potencionálním investorem a ostatním vše oznámí již pouze jako skutečnost.
- veřejný úpis: emitent vydání CP široce oznámí a očekává, že se zájemci sami rozhodnou o koupi.
- tendr: emitent vyhlašuje celkovou hodnotu nabízených CP a jejich nominální ocenění. Od zájemců očekává nabídky na koupi. Po vypršení časové lhůty emitent vybírá nejlepší nabídky směrem dolů do vyčerpání zásob CP.
- Sekundární kapitálový trh: spočívá v nákupu a prodeji CP na burze (organizovaném trhu, resp. mimo burzu. Zde jsou obchodovány již jednou prodané CP.
- (Kolektivní investování, s.7, 8)
- Deriváty jsou v první řadě doplňkem finančních trhů. Umožňují účinné rozdělení rizik mezi hospodářské subjekty, vyšší likviditu a dokonalejší tvorbu cen, a tak napomáhají větší pružnosti a stabilitě celého finančního systému. Lepší rozprostření rizik pomocí derivátů by mělo dlouhodobě přispívat k výraznějšímu růstu a stabilitě reálných hospodářských aktivit.
- Derivátové nástroje trhu OTC: jde o kontrakty, které jsou v podstatě podobné úvěrům a půjčkám, neboť se s nimi na sekundárním trhu neobchoduje. Tyto kontrakty se nenakupují ani neprodávají, ale uzavírají. Deriváty trhu OTC CP nejsou. Současný český derivátový trh je téměř výlučně trhem OTC.
- Burzovní derivátové nástroje: mají určité znaky, které je řadí k CP jiné znaky, které je řadí k ostatním finančním nástrojům. Z hlediska zaujímání pozic je lze považovat za CP. Jestliže dříve nakoupený kontrakt prodáme, zbytková pozice je nulová.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.20)
Aktivita účastníků trhu s CP
-
Základní charakteristika primárních a sekundárních trhů
- primární kapitálový trh: zde jsou CP umísťovány poprvé, jde o nové emise.Technika umístění může být:
- uzavřená emise: emitent již předem dojedná obchod pouze s potencionálním investorem a ostatním vše oznámí již pouze jako skutečnost.
- veřejný úpis: emitent vydání CP široce oznámí a očekává, že se zájemci sami rozhodnou o koupi.
- tendr: emitent vyhlašuje celkovou hodnotu nabízených CP a jejich nominální ocenění. Od zájemců očekává nabídky na koupi. Po vypršení časové lhůty emitent vybírá nejlepší nabídky směrem dolů do vyčerpání zásob CP.
- Sekundární kapitálový trh: spočívá v nákupu a prodeji CP na burze (organizovaném trhu, resp. mimo burzu. Zde jsou obchodovány již jednou prodané CP.
- (Kolektivní investování, s.7, 8)
2. Mechanismy obchodování s CP na primárních trzích
Funkce primárního trhu
- primární trh se zabývá emisí nových CP a jejich splácením. Vytvoření nové pohledávky znamená přenos hotovosti od investora k dlužníkovi. Pohledávka se likviduje tím, že dlužník splatí investorovi hotovost.
- Na primárním trhu emitent nabízí něco, co ještě neexistuje a co vznikne pouze za předpokladu, že vydávaný CP najde svého prvonabyvatele
- Funkce primárního trhu jsou odvozeny od úlohy, kterou v ekonomice hraje podnikatel, a od úlohy, kterou v ní hraje investor
- (Kapitálový a derivátový trh, s.21-2)
Pojmové vymezení emise
- emisí se rozumí soubor vzájemně zastupitelných CP vydaných určitým emitentem na základě jeho rozhodnutí. V něm emitent stanoví zejména druh CP, nominální hodnotu a počet kusů.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.24)
Emisní lhůty
- emisní lhůta je emitentem stanovené časové období, během něhož emitent CP nabízí potencionálním prvonabyvatelům
- (Kapitálový a derivátový trh, s.25)
Emisní kurz
- emisní kurz je peněžní částka, za niž se během emisní lhůty CP nabízí
- (Kapitálový a derivátový trh, s.25)
Soukromá a veřejná emise
- o soukromé vydání CP jde v případě, kdy emitent nabízí cenné papíry omezenému okruhu předem určených osob. Prvonabyvatelem se může stát pouze osoba patřící do tohoto omezeného kruhu.
- Veřejné vydávání CP naopak spočívá v tom, že emitent tento CP nabízí neomezeného okruhu předem neurčených osob. Prvonabyvatelem se v tomto případě může stát kdokoli.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.25)
Emisní obstaravatel
- je osoba, která pro emitenta obstarává vydání jeho CP.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.26)
Garant a tvůrce
- garant plně nebo částečně ručí za úspěšnost emise. Poskytuje záruku, že předem stanovená část emise CP bude skutečně vydána.
- Emisní tvůrce je osoba, která se s emitentem předem dohodne, že celou emisi CP převezme do svého majetku okamžitě k datu emise těchto CP.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.26)
Postup při emisi CP (dluhopisů, akcií, podílových listů)
- 1.rozhodnutí emitenta o tom, že CP bude vydávat; 2. emise: dluhopisů, akcií, podílových listů
- (Kapitálový a derivátový trh, s.27-8)
- primární trh se zabývá emisí nových CP a jejich splácením. Vytvoření nové pohledávky znamená přenos hotovosti od investora k dlužníkovi. Pohledávka se likviduje tím, že dlužník splatí investorovi hotovost.
- Na primárním trhu emitent nabízí něco, co ještě neexistuje a co vznikne pouze za předpokladu, že vydávaný CP najde svého prvonabyvatele
- Funkce primárního trhu jsou odvozeny od úlohy, kterou v ekonomice hraje podnikatel, a od úlohy, kterou v ní hraje investor
- (Kapitálový a derivátový trh, s.21-2)
Pojmové vymezení emise
- emisí se rozumí soubor vzájemně zastupitelných CP vydaných určitým emitentem na základě jeho rozhodnutí. V něm emitent stanoví zejména druh CP, nominální hodnotu a počet kusů.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.24)
Emisní lhůty
- emisní lhůta je emitentem stanovené časové období, během něhož emitent CP nabízí potencionálním prvonabyvatelům
- (Kapitálový a derivátový trh, s.25)
Emisní kurz
- emisní kurz je peněžní částka, za niž se během emisní lhůty CP nabízí
- (Kapitálový a derivátový trh, s.25)
Soukromá a veřejná emise
- o soukromé vydání CP jde v případě, kdy emitent nabízí cenné papíry omezenému okruhu předem určených osob. Prvonabyvatelem se může stát pouze osoba patřící do tohoto omezeného kruhu.
- Veřejné vydávání CP naopak spočívá v tom, že emitent tento CP nabízí neomezeného okruhu předem neurčených osob. Prvonabyvatelem se v tomto případě může stát kdokoli.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.25)
Emisní obstaravatel
- je osoba, která pro emitenta obstarává vydání jeho CP.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.26)
Garant a tvůrce
- garant plně nebo částečně ručí za úspěšnost emise. Poskytuje záruku, že předem stanovená část emise CP bude skutečně vydána.
- Emisní tvůrce je osoba, která se s emitentem předem dohodne, že celou emisi CP převezme do svého majetku okamžitě k datu emise těchto CP.
- (Kapitálový a derivátový trh, s.26)
Postup při emisi CP (dluhopisů, akcií, podílových listů)
- 1.rozhodnutí emitenta o tom, že CP bude vydávat; 2. emise: dluhopisů, akcií, podílových listů
- (Kapitálový a derivátový trh, s.27-8)
1. Charakteristika trhů cenných papírů
Vymezení kategorie trhů CP
- CP je listina, která představuje pohledávku vlastníka vůči tomu, kdo je v cenném papíru vázán
- CP peněžního trhu jsou různé druh nástrojů (pokladniční poukázky, komerční papíry, směnky, depozitní certifikáty, bankovní akcepty aj.), které ztělesňují krátkodobé pohledávky
- CP kapitálového trhu jsou CP v užším slova smyslu a označujeme je jako efekty. Ztělesňují pohledávky nebo podíly, nebo zaručují bezpodmínečný nárok na trvalý důchod (státní a soukromé obligace, akcie, HZL, podílové listy)
- Podle věcného hlediska se kapitálový trh rozděluje na primární a sekundární
- (Kolektivní investování, s 6-8)
Užití dluhových CP (dluhopisy, směnky)
- dluhopis (obligace) je charakterizován zákonem jako CP, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splacení dlužné částky v nominálních hodnotách a vyplácení výnosů z něj k určitému datu a povinnost osoby oprávněné vydávat dluhopisy tyto závazky plnit. Účel dluhopisu spočívá v tom, že dočasně zvyšuje majetek emitenta.
- (Kolektivní investování, s.25)
- směnka je převoditelný, dluhový dokument, z něhož vyplývá bezpodmínečný dlužnický závazek sepsaný v přesně stanovené formě a který poskytuje majiteli směnky nesporné právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněžní částky na směnce uvedené. V dnešní době slouží směnka především jako úvěrový nástroj.
- (Bankovnictví v ČR, s.183)
Význam a užití dlouhodobých CP (kmenové akcie, podílové listy)
- s kmenovými akciemi jsou bez omezení spojena všechna práva uvedená v zákoně. Obvykle jsou vydávány na majitele a jsou volně převoditelné. Akciová společnost v tomto případě své akcionáře nezná podle jména.
- Podílový list je zvláštním druhem CP. S PL spojuje zákon právo jeho majitele (podílníka) na odpovídající podíl majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku podle statutu podílového fondu.
- (Kolektivní investování, s.22-24)
- CP je listina, která představuje pohledávku vlastníka vůči tomu, kdo je v cenném papíru vázán
- CP peněžního trhu jsou různé druh nástrojů (pokladniční poukázky, komerční papíry, směnky, depozitní certifikáty, bankovní akcepty aj.), které ztělesňují krátkodobé pohledávky
- CP kapitálového trhu jsou CP v užším slova smyslu a označujeme je jako efekty. Ztělesňují pohledávky nebo podíly, nebo zaručují bezpodmínečný nárok na trvalý důchod (státní a soukromé obligace, akcie, HZL, podílové listy)
- Podle věcného hlediska se kapitálový trh rozděluje na primární a sekundární
- (Kolektivní investování, s 6-8)
Užití dluhových CP (dluhopisy, směnky)
- dluhopis (obligace) je charakterizován zákonem jako CP, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splacení dlužné částky v nominálních hodnotách a vyplácení výnosů z něj k určitému datu a povinnost osoby oprávněné vydávat dluhopisy tyto závazky plnit. Účel dluhopisu spočívá v tom, že dočasně zvyšuje majetek emitenta.
- (Kolektivní investování, s.25)
- směnka je převoditelný, dluhový dokument, z něhož vyplývá bezpodmínečný dlužnický závazek sepsaný v přesně stanovené formě a který poskytuje majiteli směnky nesporné právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněžní částky na směnce uvedené. V dnešní době slouží směnka především jako úvěrový nástroj.
- (Bankovnictví v ČR, s.183)
Význam a užití dlouhodobých CP (kmenové akcie, podílové listy)
- s kmenovými akciemi jsou bez omezení spojena všechna práva uvedená v zákoně. Obvykle jsou vydávány na majitele a jsou volně převoditelné. Akciová společnost v tomto případě své akcionáře nezná podle jména.
- Podílový list je zvláštním druhem CP. S PL spojuje zákon právo jeho majitele (podílníka) na odpovídající podíl majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku podle statutu podílového fondu.
- (Kolektivní investování, s.22-24)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)