A P
1. Pokladní hodnoty, vklady a emise u bank
1. Úvěry a jiné zdroje od emisních bank
2. Vklady a úvěry u bank
2. Vklady a úvěry přijaté od bank
3. Úvěry a pohledávky za orgány republiky a místní orgány
3. Vklady a úvěry přijaté od klientů
4. Úvěry a pohledávky za klienty
4. Emise vkladových certifikátů
5. CP k obchodování
6. CP k prodeji
7. CP držené do splatnosti
5. Emise obligací a obdobných dluhopisů
6. Přijaté dld. úvěry zvláštního charakteru
7. Rezervy daňově uznané
8. Rezervy daňově neuznané
8. Účasti s rozhodujícím vlivem
9. Účasti s podstatným vlivem
9. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku
10. Kladná reálná hodnota derivátů
10. Záporná reálná hodnota derivátů
11. Hmotný a nehmotný majetek
11. Základní jmění
12. Vlastní akcie ke snížení základ. kapitálu
12. Kapitálové fondy
13. Pohledávky za akcionáře
13. Ztráta(-), zisk (+)
14. Ostatní aktiva
14. Ostatní pasiva
Aktiva celkem
Pasiva celkem
Podrozvahová aktiva
Podrozvahová pasiva
1. Poskytování příslibů úvěrů a půjček
1. Přijaté přísliby úvěrů a půjček
2. Pohledávky ze záruk a směnek
2. Závazky ze záruk a směnek
- Pohledávky z akreditivů
- Závazky z akreditivů
- Pohledávky z spotových operací
- Závazky z spotových operací
- Pohledávky z pevných termín.operací
- Závazky z pevných termín.operací
- Pohledávky z opčních operací
- Závazky z opčních operací
- Pohledávky ze zástav
- Závazky ze zástav
Podrozvahová aktiva celkem
Podrozvahová pasiva celkem
9 Bilance banky:
tj. struktura majetku a jeho investování
Rozvaha: stavová výkaz (veličina ) k určitému datu, dni
Podrozvaha: doplňuje obrázek o bance, významná, nepodceňovat
Výkaz zisků a ztrát: tokový výkaz (za určité období)
Rozvaha
Aktiva
Pasiva
= majetek banky, v čem má
uloženy peněžní prostředky
= zdroje, kterými jsem
dosáhli aktiv
Podrozvaha
Aktiva
Pasiva
= budoucí potenciál
či pevné pohledávky
= budoucí potenciál
či pevné závazky
Rozvaha: stavová výkaz (veličina ) k určitému datu, dni
Podrozvaha: doplňuje obrázek o bance, významná, nepodceňovat
Výkaz zisků a ztrát: tokový výkaz (za určité období)
Rozvaha
Aktiva
Pasiva
= majetek banky, v čem má
uloženy peněžní prostředky
= zdroje, kterými jsem
dosáhli aktiv
Podrozvaha
Aktiva
Pasiva
= budoucí potenciál
či pevné pohledávky
= budoucí potenciál
či pevné závazky
Zákon o bankách
- omezení majetkové účasti bank v jiných PO, které nejsou bankou, finanční institucí nebo podnikem pomocným bank. služeb, tím že:
a) zakazuje bance vykonávat kontrolu nad PO
b) omezuje účast banky- v jedné PO max.15% kapitálu banky(souhrn vůči všem max. 60%)
c) omezení pro některé druhy úvěrů a majetkových účastí
cíl: omezení ve vztahu bank a osob blízkých bance zamezující držet úvěry či majetková aktiva, která by byla spojena s akciemi dané banky nebo akcionáře
-regulace nabývání vlastních akcií v Občanském zákoníku (§161)
-Podle tohoto zákoníku platí, že akciová společnost nesmí sama ani prostřednictvím jiné osoby nabývat vlastní akcie. Z tohoto platí výjimka pokud se jedná o některý z následně vymezeních případů
a) zakazuje bance vykonávat kontrolu nad PO
b) omezuje účast banky- v jedné PO max.15% kapitálu banky(souhrn vůči všem max. 60%)
c) omezení pro některé druhy úvěrů a majetkových účastí
cíl: omezení ve vztahu bank a osob blízkých bance zamezující držet úvěry či majetková aktiva, která by byla spojena s akciemi dané banky nebo akcionáře
-regulace nabývání vlastních akcií v Občanském zákoníku (§161)
-Podle tohoto zákoníku platí, že akciová společnost nesmí sama ani prostřednictvím jiné osoby nabývat vlastní akcie. Z tohoto platí výjimka pokud se jedná o některý z následně vymezeních případů
Aktivní Struktura ČESKÉHO BANKOVNÍHO SYSTÉMU
ČNB
Univerzální banky Stavební spořitelny Specializované banky
velké banky Čm. stavební spořitelna Konsolidační banka
malé a střední banky Čs. stavební spořitelna Čm.záruční a rozvojová b.
zahraniční banky a jejich Všeobecná spořitelna KB Česká exportní banka
zahraniční pobočky + Wústenrot,;Hypo stavební spoř.
Reiffeisen stavební spořitelna
+ Banky s právem emise HZL
Komerční banka
Česká spořitelna
Českomoravská hypotéční banka
Hypo Vereinsbank
Bank Austria CA CZ
ČSOB
Reisenbank
Univerzální banky Stavební spořitelny Specializované banky
velké banky Čm. stavební spořitelna Konsolidační banka
malé a střední banky Čs. stavební spořitelna Čm.záruční a rozvojová b.
zahraniční banky a jejich Všeobecná spořitelna KB Česká exportní banka
zahraniční pobočky + Wústenrot,;Hypo stavební spoř.
Reiffeisen stavební spořitelna
+ Banky s právem emise HZL
Komerční banka
Česká spořitelna
Českomoravská hypotéční banka
Hypo Vereinsbank
Bank Austria CA CZ
ČSOB
Reisenbank
1. Hlavní dopady:
· Zánik Bohemia banky (´94)
· Omezení poskyt. licencí obchodním bankám nové licence jen stavebním spořitelnám se zahr. účastí, Česká export. banka
· Odebrání licence České bance (´95); Likvidace První slezské b. a Kreditní B. Plzeň(´96)
· Zpřísnění bankovního dohledu ČNB(v rámci konsolidačního programu)- 1996
· 1996-nucená správa:Ekoagrobanka, COOP b.,Realit.b,Podnikat.b,Velkomor.b
· 17.9.´96- uvalena nucená správa na nej. souhrn. banku bez státního podílu- Agrobanku
· Konsolidační program II.
- Přísnější přístup ČB k problémovým bankám
- Modifikace zákonné úpravy-pojištění vkladů u všech problémových bank
- Smysl: zabránit systémovému krachu
- V r. ´96 byly v případě potřeby vypláceny vklady nejen FO, ale i PO a to plně a
Plně až do výše 4 mil. Kč
Stabilizační program
- Cíl: pomoc malým a středně velkým bankám a udržet stabilitu bankovního systému
- Forma pomoci:možnost odprodat špatné akcie až do výše 110% kapitálu nové České finanční s.r.o., se zpětným odkupem nejpozději do 7 lete Banky, které byly do programu přijaty, tak získaly vysoce kvalitní aktiva (rezervy) s tím, že se oddálily problémy s vymáháním špatných aktiv
- Podmínky zapojení bank do tohoto programu:
a) Dosažení 8% kapitálové přiměřenosti a její další zvyšování
b) Postupná tvorba rezerv na zpětný odkup pohledávek a omezené možnosti rozdělení zisku zejména na výplatu dividend a tientiem
c) Omezení v obchodování s CP na vlastní účet
d) Dodržování stanoveného podílu rychle likvidních aktiv v portfoliu bank
e) Minimalizace provozních a medových N
· Omezení poskyt. licencí obchodním bankám nové licence jen stavebním spořitelnám se zahr. účastí, Česká export. banka
· Odebrání licence České bance (´95); Likvidace První slezské b. a Kreditní B. Plzeň(´96)
· Zpřísnění bankovního dohledu ČNB(v rámci konsolidačního programu)- 1996
· 1996-nucená správa:Ekoagrobanka, COOP b.,Realit.b,Podnikat.b,Velkomor.b
· 17.9.´96- uvalena nucená správa na nej. souhrn. banku bez státního podílu- Agrobanku
· Konsolidační program II.
- Přísnější přístup ČB k problémovým bankám
- Modifikace zákonné úpravy-pojištění vkladů u všech problémových bank
- Smysl: zabránit systémovému krachu
- V r. ´96 byly v případě potřeby vypláceny vklady nejen FO, ale i PO a to plně a
Plně až do výše 4 mil. Kč
Stabilizační program
- Cíl: pomoc malým a středně velkým bankám a udržet stabilitu bankovního systému
- Forma pomoci:možnost odprodat špatné akcie až do výše 110% kapitálu nové České finanční s.r.o., se zpětným odkupem nejpozději do 7 lete Banky, které byly do programu přijaty, tak získaly vysoce kvalitní aktiva (rezervy) s tím, že se oddálily problémy s vymáháním špatných aktiv
- Podmínky zapojení bank do tohoto programu:
a) Dosažení 8% kapitálové přiměřenosti a její další zvyšování
b) Postupná tvorba rezerv na zpětný odkup pohledávek a omezené možnosti rozdělení zisku zejména na výplatu dividend a tientiem
c) Omezení v obchodování s CP na vlastní účet
d) Dodržování stanoveného podílu rychle likvidních aktiv v portfoliu bank
e) Minimalizace provozních a medových N
8.2 Vývoj bankovního sektoru 1990-1993
- Vývoj bank po roce 1990e měnová odluka
- Zákon o bankách (nový) 1.1.1990 eDvoustupňové bankovnictví
- Struktura bankovního systému: ve své činnosti pokračovala ČSOB,Česká i Slovenská státní spořitelna, ŽB, IB + oživena činnost Tatra banky
- K 1.1.1990 založeny 2 nové banky jako státní peněžní ústavy:
§ KB (Praha)
§ Všeobecná úvěrová banka (Bratislava)
- Na tyto 2 banky přešla z SBČS aktiva a pasiva nesoulad mezi takto převedenými položkami byl vyrovnán pomocí tzv.REDISTRIBUČNÍCH ÚVĚRŮ
- Další nové banky:Agrobanka(6.), Pragobanka(7), Ekoagrobanka(11), Bank.dům Skala(12)
- Konsolidační program I.
- Založení Konsolidační banky a převzetí úvěrů na trvale se obrazující zásoby
- Oddlužení a rekapitalizace existujících státních bank
- Ustavení inkasní jednotky ČSOB(Česká inkasní jednotka s.r.o.;důsledky úvěrů před ´90)
1.1 Vývoj bank od roku 1993
1. Příčiny problémů českého bankovnictví
· Málo obezřetně poskytnuté úvěry, které byly v řadě případů poskytnuty osobám úzce spřízněními s bankami
· Neprůhledné aktivity na kapitálovém trhu
· Nezkušenost bankovního managementu i řadových pracovníků bank
· Vznik velkého počtu nových soukromých firem bez jakékoliv finanční minulosti
· Nedostatečná regulace bank i právních úprav
- Zákon o bankách (nový) 1.1.1990 eDvoustupňové bankovnictví
- Struktura bankovního systému: ve své činnosti pokračovala ČSOB,Česká i Slovenská státní spořitelna, ŽB, IB + oživena činnost Tatra banky
- K 1.1.1990 založeny 2 nové banky jako státní peněžní ústavy:
§ KB (Praha)
§ Všeobecná úvěrová banka (Bratislava)
- Na tyto 2 banky přešla z SBČS aktiva a pasiva nesoulad mezi takto převedenými položkami byl vyrovnán pomocí tzv.REDISTRIBUČNÍCH ÚVĚRŮ
- Další nové banky:Agrobanka(6.), Pragobanka(7), Ekoagrobanka(11), Bank.dům Skala(12)
- Konsolidační program I.
- Založení Konsolidační banky a převzetí úvěrů na trvale se obrazující zásoby
- Oddlužení a rekapitalizace existujících státních bank
- Ustavení inkasní jednotky ČSOB(Česká inkasní jednotka s.r.o.;důsledky úvěrů před ´90)
1.1 Vývoj bank od roku 1993
1. Příčiny problémů českého bankovnictví
· Málo obezřetně poskytnuté úvěry, které byly v řadě případů poskytnuty osobám úzce spřízněními s bankami
· Neprůhledné aktivity na kapitálovém trhu
· Nezkušenost bankovního managementu i řadových pracovníků bank
· Vznik velkého počtu nových soukromých firem bez jakékoliv finanční minulosti
· Nedostatečná regulace bank i právních úprav
8 Český bankovní systém
1.1 Bankovní systém v ČESKOSLOVENSKU 1970-1989
1.1.1 Státní banka Československá
- Vykonávala fci jak CB tak i obchodních bank
- Od roku 1958 poskytovala i dld. investiční úvěry
- Pomocí měnového, úvěrového , pokladního a devizového plánu přímo řídila všechny ostatní banky v československé ekonomice
1.1.2 Československá obchodní banka
- Specializována na úvěrové, platební a zúčtovací operace se zahraničím
- Vytvořena pro podnikovou sféru
- Rozpis devizových plánu SBČS (Disponování s prostředky v zahraničních měnách)
1.1.3 Česká státní spořitelna
- Fce: depozitní a úvěrové operace na území ČR
- Dispozice a účely použití dány úvěrovým plánem SBČS (jeho rozpisem)
1.1.4 Slovenská státní spořitelna
- Fce: depozitní a úvěrové operace na území SR
1.1.5 Živnostenská banka
- Specializována na platební a zúčtovací operace se zahr. pro drobnou soukromou klientelu
- Do určité míry prováděla podnikatelskou činnost prostřednictvím pobočky v Londýně
1.1.6 Investiční banka
- Do r. 1958 specializována na dlouhodobé úvěry
- Od r. 1958 pověřena depozitními operacemi
- Po vypořádání závazků z CP měla být zlikvidována
1.1.1 Státní banka Československá
- Vykonávala fci jak CB tak i obchodních bank
- Od roku 1958 poskytovala i dld. investiční úvěry
- Pomocí měnového, úvěrového , pokladního a devizového plánu přímo řídila všechny ostatní banky v československé ekonomice
1.1.2 Československá obchodní banka
- Specializována na úvěrové, platební a zúčtovací operace se zahraničím
- Vytvořena pro podnikovou sféru
- Rozpis devizových plánu SBČS (Disponování s prostředky v zahraničních měnách)
1.1.3 Česká státní spořitelna
- Fce: depozitní a úvěrové operace na území ČR
- Dispozice a účely použití dány úvěrovým plánem SBČS (jeho rozpisem)
1.1.4 Slovenská státní spořitelna
- Fce: depozitní a úvěrové operace na území SR
1.1.5 Živnostenská banka
- Specializována na platební a zúčtovací operace se zahr. pro drobnou soukromou klientelu
- Do určité míry prováděla podnikatelskou činnost prostřednictvím pobočky v Londýně
1.1.6 Investiční banka
- Do r. 1958 specializována na dlouhodobé úvěry
- Od r. 1958 pověřena depozitními operacemi
- Po vypořádání závazků z CP měla být zlikvidována
7.2.2 Dvoustupňové bankovnictví
- systém univerzálního bankovnictví tj. CB + univerzální banky (systém dominuje ve světě)
- výhoda: univerzální banky poskytují plnou paletu služeb, mohou lépe diverzifikovat rizika
- nevýhoda: a) může docházet ke konfliktu zájmů ("zneužití" informací),
banka může využít informací o svém klientovi v souvislosti s něčím jiným
b) Oligopol tj. vývoj na trhu určuje několik málo nejvyšších bank
c) Banky díky své velikosti a malému riziku provádějí příliš rizikové operace
1.1.1 Specializované bankovnictví tj. CB+KB+IB nebo CB+UB+SB
1. systém :- oddělení komerčního a investičního bankovnictví(v anglos.oblastech =USA, VB)
- Komerční banky: poskytují úvěry, zprostředkování platebního styku Investiční banky :starost o CP +služby s nimi spojené; více rizikové
2.systém:- existence univerzálních a specializovaných bank (Německo, Rakousko,ČR…)
- Specializované "banky" např. stavební spořitelny, hypotéční banky; obv. podpora státem
- výhoda: univerzální banky poskytují plnou paletu služeb, mohou lépe diverzifikovat rizika
- nevýhoda: a) může docházet ke konfliktu zájmů ("zneužití" informací),
banka může využít informací o svém klientovi v souvislosti s něčím jiným
b) Oligopol tj. vývoj na trhu určuje několik málo nejvyšších bank
c) Banky díky své velikosti a malému riziku provádějí příliš rizikové operace
1.1.1 Specializované bankovnictví tj. CB+KB+IB nebo CB+UB+SB
1. systém :- oddělení komerčního a investičního bankovnictví(v anglos.oblastech =USA, VB)
- Komerční banky: poskytují úvěry, zprostředkování platebního styku Investiční banky :starost o CP +služby s nimi spojené; více rizikové
2.systém:- existence univerzálních a specializovaných bank (Německo, Rakousko,ČR…)
- Specializované "banky" např. stavební spořitelny, hypotéční banky; obv. podpora státem
7 Bankovní systém
- systém institucí, vztahů a instrumentů
1.1 Faktory ovlivňující bankovní systém:
1. Různé v různých zemích
2. Tradice a historický vývoj
3. Úroveň a rozvinutost finančního trhu
4. Způsobilost a stupeň zapojení do ekonomického systému(národní + nadnárodní struktura)
5. Měna a měnová politika
1.2 Základní modely bankovního systému
1.2.1 Plně univerzální = jednostupňové bankovnictví
- všechny banky mohou provozovat veškerou činnost a systém není rozdělen mezi CB a ostatní obchodní banky
- 3 základní varianty ve kterých tento systém fungoval:
- Před vznikem centrální banky
- V systémech centrálně plánovaných ekonomik
- Ve svobodném volném bankovnictví, kde nebude potřeba CB a všechny banky budou dělat opět vše; regulace trhem
1.1 Faktory ovlivňující bankovní systém:
1. Různé v různých zemích
2. Tradice a historický vývoj
3. Úroveň a rozvinutost finančního trhu
4. Způsobilost a stupeň zapojení do ekonomického systému(národní + nadnárodní struktura)
5. Měna a měnová politika
1.2 Základní modely bankovního systému
1.2.1 Plně univerzální = jednostupňové bankovnictví
- všechny banky mohou provozovat veškerou činnost a systém není rozdělen mezi CB a ostatní obchodní banky
- 3 základní varianty ve kterých tento systém fungoval:
- Před vznikem centrální banky
- V systémech centrálně plánovaných ekonomik
- Ve svobodném volném bankovnictví, kde nebude potřeba CB a všechny banky budou dělat opět vše; regulace trhem
• DOPAD NÁKUPU CENNÝCH PAPÍRŮ NEBO CIZÍ MĚNY CENTRÁLNÍ BANKOU
NÁSTROJ CENTRÁLNÍ BANKY (CB) DOPAD BANKY REAKCE BANKY
NÁKUP CP od bank
ZVÝŠENÍ LIKVIDNÍCH REZERV BANK
ZVÝŠENÍ OBJEMU POSKYTOVANÝCH ÚVĚRŮ
NÁKUP CIZÍ MĚNY od bank
od bank
Selektivní nástroje
Úvěrové kontingenty -CB stanoví maximální výši úvěru, kterou mohou banky svým klientům poskytnout. Z čehož plyne přímé omezení rozsahu úvěrových operací a následně tedy i objemu výnosu nesoucích aktiv.
Úrokové limity-předepisují bankám maximální úrokové sazby(administrativní netržní nástroj)
Pravidla likvidity-předepsané závazné relace mezi aktivy a pasivy v bilanci banky zejména z hlediska doby jejich splatnosti, popř. měnové struktury.pro banky tyto pravidla představují minimální podmínky pro zabezpečení jejich likvidity (omezují např. refinancování dlouhodobých úvěrů z krátkodobých zdrojů apod.)
NÁKUP CP od bank
ZVÝŠENÍ LIKVIDNÍCH REZERV BANK
ZVÝŠENÍ OBJEMU POSKYTOVANÝCH ÚVĚRŮ
NÁKUP CIZÍ MĚNY od bank
od bank
Selektivní nástroje
Úvěrové kontingenty -CB stanoví maximální výši úvěru, kterou mohou banky svým klientům poskytnout. Z čehož plyne přímé omezení rozsahu úvěrových operací a následně tedy i objemu výnosu nesoucích aktiv.
Úrokové limity-předepisují bankám maximální úrokové sazby(administrativní netržní nástroj)
Pravidla likvidity-předepsané závazné relace mezi aktivy a pasivy v bilanci banky zejména z hlediska doby jejich splatnosti, popř. měnové struktury.pro banky tyto pravidla představují minimální podmínky pro zabezpečení jejich likvidity (omezují např. refinancování dlouhodobých úvěrů z krátkodobých zdrojů apod.)
Důvody používání PMR:
a) Důvod likvidity- v případě "přebytečné likvidity"(ale tu zle usměrnit i jinak)
b) Měnový důvod-efektivní nástroj měnové politiky-regulace peněžních multiplikátorů
c) Daňový důvod-za určitých okolností PMR zvyšují příjem státního rozpočtu
1. Operace na peněžním trhu
-Centrální banka nakupuje a prodává velmi likvidní cenné papíry (od ostatních bank, vyjímečně i od nebankovních subjektů).Nákup cenných papíru od bank zvyšuje MO, jejich prodej měnovou bázi snižuje.Operace na trhu se člení na aktivní a vynucené. Aktivní jsou prováděny s cílem změnit MO.Vynucenými pak CB kompenzuje vliv jiných faktorů na MO.
2. Konverze a swapy cizích měn
- Operace v tuzemské měně může CB uhradit (konverze-uhrazení)i v cizí.A to za předem pevně stanovený měnový kurz tzv. devizový swap
b) Měnový důvod-efektivní nástroj měnové politiky-regulace peněžních multiplikátorů
c) Daňový důvod-za určitých okolností PMR zvyšují příjem státního rozpočtu
1. Operace na peněžním trhu
-Centrální banka nakupuje a prodává velmi likvidní cenné papíry (od ostatních bank, vyjímečně i od nebankovních subjektů).Nákup cenných papíru od bank zvyšuje MO, jejich prodej měnovou bázi snižuje.Operace na trhu se člení na aktivní a vynucené. Aktivní jsou prováděny s cílem změnit MO.Vynucenými pak CB kompenzuje vliv jiných faktorů na MO.
2. Konverze a swapy cizích měn
- Operace v tuzemské měně může CB uhradit (konverze-uhrazení)i v cizí.A to za předem pevně stanovený měnový kurz tzv. devizový swap
3. Povinné minimální rezervy (PMR)
1. - prostředky, které banky musí udržovat jako svůj neúročný vklad u CB(v ČR se jedná pouze o pokladní poukázky emitované ČNB).
Pomocí tohoto instrumentu můžeme likvidní efekt snížit(jedná se o nejlikvidnější prostředky, které ovšem musejí být udržovány u CB).Stanovená (požadovaná) částka minimálních rezerv se odvozuje z průměrného zůstatku primárních závazků banky podle stavu ve třech po sobě jdoucích dekádních přehledech.Za primární závazky považuje ČNB: vklady a přijaté úvěry od (nebankovních) klientů včetně vkladů v cizí měně,vklady
Orgánů republiky a místních orgánů,emise dluhopisů se splatností do 5 let bez dluhopisů v držení jiných bank.Dále pak existují tzv.dobrovolné rezervy (DR).
NÁSTROJ CENTRÁLNÍ BANKY (CB) DOPAD BANKY REAKCE BANKY
Nutnost danému objektu vkladů držet vyšší
objem PMR
Zvýšení sazby PMR
(povinných minimálních rezerv) Zvýšení absolutního objemu
PMR při zachování daňového V
Snížení objemu poskytovaných
Úvěrů při nezměněné absolutní
Obr.Dopad zvýšení sazby PMR na banky výši PMR.
Pomocí tohoto instrumentu můžeme likvidní efekt snížit(jedná se o nejlikvidnější prostředky, které ovšem musejí být udržovány u CB).Stanovená (požadovaná) částka minimálních rezerv se odvozuje z průměrného zůstatku primárních závazků banky podle stavu ve třech po sobě jdoucích dekádních přehledech.Za primární závazky považuje ČNB: vklady a přijaté úvěry od (nebankovních) klientů včetně vkladů v cizí měně,vklady
Orgánů republiky a místních orgánů,emise dluhopisů se splatností do 5 let bez dluhopisů v držení jiných bank.Dále pak existují tzv.dobrovolné rezervy (DR).
NÁSTROJ CENTRÁLNÍ BANKY (CB) DOPAD BANKY REAKCE BANKY
Nutnost danému objektu vkladů držet vyšší
objem PMR
Zvýšení sazby PMR
(povinných minimálních rezerv) Zvýšení absolutního objemu
PMR při zachování daňového V
Snížení objemu poskytovaných
Úvěrů při nezměněné absolutní
Obr.Dopad zvýšení sazby PMR na banky výši PMR.
• DOPAD ZVÝŠENÍ OBJEMU ÚVĚRŮ POSKYTOVANÝCH CENTRÁLNÍ BANKOU
NÁSTROJ CENTRÁLNÍ BANKY (CB) DOPAD BANKY REAKCE BANKY
ZVÝŠENÍ LIKVIDNÍCH REZERV BANK
ZVÝŠENÍ OBJEMU POSKYTOVANÝCH ÚVĚRŮ
ZVYŠENÝ OBJEM
POSKYTOVANÝCH
ÚVĚRŮ OD CB
· DOPAD ZVÝŠENÍ OBJEMU ÚVĚRŮ POSKYTOVANÝCH CB DO BILANCE BANKY
Aktiva Bilance Banky Pasiva
ZVÝŠENÍ VKLADŮ U CB =
ZVÝŠENÍ VOLNÝCH LIKVIDNÍCH REZERV BANKY
ZVÝŠENÍ OBJEMU ÚVĚRŮ OD CENTRÁLNÍ BANKY V BEZHOTOVOSTNÍ FORMĚ
ZVÝŠENÍ OBJEMU POSKYTNUTÝCH ÚVĚRŮ
ZVÝŠENÍ VKLADŮ NA BĚŽNÝCH ÚČTECH KLIENTŮ
ZVÝŠENÍ LIKVIDNÍCH REZERV BANK
ZVÝŠENÍ OBJEMU POSKYTOVANÝCH ÚVĚRŮ
ZVYŠENÝ OBJEM
POSKYTOVANÝCH
ÚVĚRŮ OD CB
· DOPAD ZVÝŠENÍ OBJEMU ÚVĚRŮ POSKYTOVANÝCH CB DO BILANCE BANKY
Aktiva Bilance Banky Pasiva
ZVÝŠENÍ VKLADŮ U CB =
ZVÝŠENÍ VOLNÝCH LIKVIDNÍCH REZERV BANKY
ZVÝŠENÍ OBJEMU ÚVĚRŮ OD CENTRÁLNÍ BANKY V BEZHOTOVOSTNÍ FORMĚ
ZVÝŠENÍ OBJEMU POSKYTNUTÝCH ÚVĚRŮ
ZVÝŠENÍ VKLADŮ NA BĚŽNÝCH ÚČTECH KLIENTŮ
Vzájemné vztahy mezi bilancí centrální banky a komerčních bank
Aktiva CENTRÁLNÍ BANKA Pasiva Aktiva KOMERČNÍ BANKA Pasiva
Pohledávky (úvěry) vůči
bankám
Závazky v. bankám-rezervy
Oběživo
Emitované cenné papíry(pokladní poukázky ČNB)
Vklady u CB-povinné a dobrovolné rezervy
Pokladní hotovost
Krátkodobé CP s pevným výnosem
Závazky vůči CB
(úvěry od centrální banky)
1.1 Nástroje centrální banky
· Primárně ovlivňuje cenu a objem peněz v oběhu, a to prostřednictvím bank
· Tyto ovlivnění jsou buď a) jednotné pro všechny banky(= tržní)
nebo b) selektivní-cílené na jednu banku(netržní)
· CB využívá k prosazování svých měnových cílů řadu nástrojů
1. Diskontní sazba: sazba, za kterou CB půjčuje ostatní bankám(viz. str.6-Disk.úvěr)
2. Úvěry centrální banky: jsou úvěry, které CB poskytuje ostatním bankám. Tyto úvěry se liší technikou poskytování, splatností, úrokovou sazbou i účelem za kterým jsou poskytovány. Banka tak může pohybovat cenou nebo měnit objem vkladů.
Pohledávky (úvěry) vůči
bankám
Závazky v. bankám-rezervy
Oběživo
Emitované cenné papíry(pokladní poukázky ČNB)
Vklady u CB-povinné a dobrovolné rezervy
Pokladní hotovost
Krátkodobé CP s pevným výnosem
Závazky vůči CB
(úvěry od centrální banky)
1.1 Nástroje centrální banky
· Primárně ovlivňuje cenu a objem peněz v oběhu, a to prostřednictvím bank
· Tyto ovlivnění jsou buď a) jednotné pro všechny banky(= tržní)
nebo b) selektivní-cílené na jednu banku(netržní)
· CB využívá k prosazování svých měnových cílů řadu nástrojů
1. Diskontní sazba: sazba, za kterou CB půjčuje ostatní bankám(viz. str.6-Disk.úvěr)
2. Úvěry centrální banky: jsou úvěry, které CB poskytuje ostatním bankám. Tyto úvěry se liší technikou poskytování, splatností, úrokovou sazbou i účelem za kterým jsou poskytovány. Banka tak může pohybovat cenou nebo měnit objem vkladů.
6.2 Funkce ČNB
1. Emise hotovostního oběživa- CB je jedinou, která má právo emitovat hotovostní peníze
2. Banka pro ostatní banky-ostatní banky si od CB mohou půjčit úvěry, mohou a do určité míry musí ukládat depozita (peníze nebo cennosti v úschově) do CB.
3. Provádí měnovou politiku-je pověřena péčí o stabilitu měny
4. Banka státu (vlády)-vedení účtů státu (vlády) a provádění operací souvisejících s běžným
hospodařením státního rozpočtu v daném rozpočtovém období; tzv. správa státního dluhu =činnost spojená s poskytováním a platbou úvěrů veřejného sektoru, platbou úroků, emisí pokladničních poukázek a dluhopisů apod.
-VSR= PSR+ ECP VSR-výdeje státního rozpočtu; PSR-příjmy státního rozpočtu
ECP-příjem z emise státních cenných papírů v rozpočtovém období
-V okamžiku kdy CB začne stahovat CP z oběhu (nákup od bank) dochází k zvýšení MO.
5. Zastupování země v mezinárodních finančních a měnových institucích-v MMF,Světové bance; uzavírá mezinárodní platební a jiné dohody se zahraničními bankami a mezinárodními finančními institucemi.
2. Banka pro ostatní banky-ostatní banky si od CB mohou půjčit úvěry, mohou a do určité míry musí ukládat depozita (peníze nebo cennosti v úschově) do CB.
3. Provádí měnovou politiku-je pověřena péčí o stabilitu měny
4. Banka státu (vlády)-vedení účtů státu (vlády) a provádění operací souvisejících s běžným
hospodařením státního rozpočtu v daném rozpočtovém období; tzv. správa státního dluhu =činnost spojená s poskytováním a platbou úvěrů veřejného sektoru, platbou úroků, emisí pokladničních poukázek a dluhopisů apod.
-VSR= PSR+ ECP VSR-výdeje státního rozpočtu; PSR-příjmy státního rozpočtu
ECP-příjem z emise státních cenných papírů v rozpočtovém období
-V okamžiku kdy CB začne stahovat CP z oběhu (nákup od bank) dochází k zvýšení MO.
5. Zastupování země v mezinárodních finančních a měnových institucích-v MMF,Světové bance; uzavírá mezinárodní platební a jiné dohody se zahraničními bankami a mezinárodními finančními institucemi.
6.3 Bilance centrální banky
-bilance CB poskytuje přehled o stavu bilančních operací k určitému datu v ČR je publikována 3krát měsíčně. Prioritní schopnost bilance spočívá v informacích o množství změně peněz v oběhu a to v podobě MO. Bilance banky
Aktiva
Pasiva
= majetek banky, v čem má
uloženy peněžní prostředky
= zdroje, kterými jsem
dosáhli aktiv
Bilance ČNB k 31.12.1996
Aktiva (v milionech Kč)
Pasiva (v milionech Kč)
1. 1.Zlato 3.941,7
Emise oběživa 137.854,3
2. 2.Pohledávky vůči MMF 23.675,6
Závazky vůči MMF 23.674,5
3. Pohled.vůči zahraničí vč.CP 368.963,1
Závazky vůči zahraničí vč.CP 17.922,1
4. Pohled. vůči tuzemským bankám 81.099,4
Záv.vůči tuzemským bankám 143.078,3
5. Úvěry poskytnuté vůči klientům 3.903,4
Vklady klientů 55.543,8
6. Tuzemské cenné papíry a účasti 63.782,7
Emitované tuzemské CP 113.531,0
7. Běžné hospodaření státního rozp. ------
Běžné hospodaření státního rozp. ----
8. Ostatní pohledávky vůči SR 294,3
Ostatní závazky vůči SR 39.355,2
9. Pokladna(=hotovostní peníze) 1.486,5
Základní mění 1.400,0
10. Ostatní aktiva 31.559,7
Fondy a rezervy banky 25.382,8
Ostatní pasiva 20.983,9
Aktiva celkem 578.705,9
Pasiva celkem 578.705,9
Aktiva
Pasiva
= majetek banky, v čem má
uloženy peněžní prostředky
= zdroje, kterými jsem
dosáhli aktiv
Bilance ČNB k 31.12.1996
Aktiva (v milionech Kč)
Pasiva (v milionech Kč)
1. 1.Zlato 3.941,7
Emise oběživa 137.854,3
2. 2.Pohledávky vůči MMF 23.675,6
Závazky vůči MMF 23.674,5
3. Pohled.vůči zahraničí vč.CP 368.963,1
Závazky vůči zahraničí vč.CP 17.922,1
4. Pohled. vůči tuzemským bankám 81.099,4
Záv.vůči tuzemským bankám 143.078,3
5. Úvěry poskytnuté vůči klientům 3.903,4
Vklady klientů 55.543,8
6. Tuzemské cenné papíry a účasti 63.782,7
Emitované tuzemské CP 113.531,0
7. Běžné hospodaření státního rozp. ------
Běžné hospodaření státního rozp. ----
8. Ostatní pohledávky vůči SR 294,3
Ostatní závazky vůči SR 39.355,2
9. Pokladna(=hotovostní peníze) 1.486,5
Základní mění 1.400,0
10. Ostatní aktiva 31.559,7
Fondy a rezervy banky 25.382,8
Ostatní pasiva 20.983,9
Aktiva celkem 578.705,9
Pasiva celkem 578.705,9
5.2 Právní vymezený banky v zákoně o bankách
· Jedná se o právnické osoby se sídlem v ČR založené jako akciová společnost, které:
1) Přijímají vklady od veřejnosti (je vyhrazeno pouze bankám, jinak tzv. "pseudovklady")
Vklady = svěřené peněžní prostředky, představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu
2) Poskytují úvěry (poskytování úvěrů není vyhrazeno pouze bankám)
Úvěr = v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky
3) Vlastní licenci o povolení působit jako banka- je udělována centrální bankou (v ČR ČNB)
ČNB posuzuje : např. původ, dostatečnost a složení základní mění, způsobilost a bezúhonnost osob ve vedení, technické a organizační předpoklady, reálnost ekonomických kalkulací o budoucí likviditě a rentabilitě banky
1.1 Právní vymezení banky v EVROPSKÉ UNII
- definovaná náplň, co mají banky dělat e První + Druhá směrnice, zákon o bankách
- pro získání licence : počáteční kapitál min.5 mil. ECU(* vyjímky, ale ne pod 1 mil.ECU)
- pokud banka v EU získá oprávnění k provozování činnosti v některé z členských zemích státu EU a podléhá dozoru příslušného orgánu dohledu, potom má automaticky možnost zakládat pobočky v kterémkoliv státu EU bez potřeby nového povolení.
1.2 Banky se sídlem vně (mimo) EU
· Nemohou získat příznivější zacházení, než se vztahuje na pobočky bank z členských zemí EU
· Je možné, aby na základě smlouvy mezi EU a nečlenskou zemí bylo na základě zásady vzájemnosti poskytnuto pobočkám bank z této země rovné zacházení na celém území EU.
1) Přijímají vklady od veřejnosti (je vyhrazeno pouze bankám, jinak tzv. "pseudovklady")
Vklady = svěřené peněžní prostředky, představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu
2) Poskytují úvěry (poskytování úvěrů není vyhrazeno pouze bankám)
Úvěr = v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky
3) Vlastní licenci o povolení působit jako banka- je udělována centrální bankou (v ČR ČNB)
ČNB posuzuje : např. původ, dostatečnost a složení základní mění, způsobilost a bezúhonnost osob ve vedení, technické a organizační předpoklady, reálnost ekonomických kalkulací o budoucí likviditě a rentabilitě banky
1.1 Právní vymezení banky v EVROPSKÉ UNII
- definovaná náplň, co mají banky dělat e První + Druhá směrnice, zákon o bankách
- pro získání licence : počáteční kapitál min.5 mil. ECU(* vyjímky, ale ne pod 1 mil.ECU)
- pokud banka v EU získá oprávnění k provozování činnosti v některé z členských zemích státu EU a podléhá dozoru příslušného orgánu dohledu, potom má automaticky možnost zakládat pobočky v kterémkoliv státu EU bez potřeby nového povolení.
1.2 Banky se sídlem vně (mimo) EU
· Nemohou získat příznivější zacházení, než se vztahuje na pobočky bank z členských zemí EU
· Je možné, aby na základě smlouvy mezi EU a nečlenskou zemí bylo na základě zásady vzájemnosti poskytnuto pobočkám bank z této země rovné zacházení na celém území EU.
5.5 Vymezení bankám blízkých institucí
1.1.1 "near banks"
-finanční instituce, které provádějí některou činnost bank jako svou hlavní
1.1.2 "non banks"
-nejsou banky, provádějí některou z bankovních operací
1.1.3 "podnik pomocných bankovních služeb"
-poskytuje služby sloužící k podpoře podnikání bank
1.1.4 "allfinanz"
-nabídka komplexních finančních služeb z jedné ruky (pod jednou střechou)
2 Centrální banka
2.1 Centrální banka
· postavení: ústřední orgán
· základní cíl: péče o zdravý měnový vývoj- stabilita měny (makroekonomie)
· Stabilitu je třeba chápat ve dvou rovinách:
a) Vnitřní vývoj stability měny:stabilita cen v tuzemské měně, její úroveň vyjadřována mírou inflace(není dramaticky vysoký)
b) Vnější vývoj stability měny: vývoj měnového kurzu dané měny k zahraničním měnám
· Centrální bankou v ČR je Česká národní banka (ČNB), postavení této banky je dáno Ústavou, která zaručuje její nezávislost.Dále je její postavení konkretizováno v zákoně
o ČNB, který zakotvuje její cíle, organizace, nástroje, pravomoci, principy hospodaření…
-finanční instituce, které provádějí některou činnost bank jako svou hlavní
1.1.2 "non banks"
-nejsou banky, provádějí některou z bankovních operací
1.1.3 "podnik pomocných bankovních služeb"
-poskytuje služby sloužící k podpoře podnikání bank
1.1.4 "allfinanz"
-nabídka komplexních finančních služeb z jedné ruky (pod jednou střechou)
2 Centrální banka
2.1 Centrální banka
· postavení: ústřední orgán
· základní cíl: péče o zdravý měnový vývoj- stabilita měny (makroekonomie)
· Stabilitu je třeba chápat ve dvou rovinách:
a) Vnitřní vývoj stability měny:stabilita cen v tuzemské měně, její úroveň vyjadřována mírou inflace(není dramaticky vysoký)
b) Vnější vývoj stability měny: vývoj měnového kurzu dané měny k zahraničním měnám
· Centrální bankou v ČR je Česká národní banka (ČNB), postavení této banky je dáno Ústavou, která zaručuje její nezávislost.Dále je její postavení konkretizováno v zákoně
o ČNB, který zakotvuje její cíle, organizace, nástroje, pravomoci, principy hospodaření…
Průběh operací:
Subjekt A uložil 1000 Kč do banky, ta poskytla úvěr subjektů B ,subjekt B využije peníze a zaplatí splatný závazek obchodnímu partnerovi C.Subjekt C získané peníze nepotřebuje a uloží jej na svůj účet opět do banky.
Krok 1:
Aktiva
Závazky a kapitál
Pokladní hotovost +1000
Vklad klienta A +1000
Krok 2:
Aktiva
Závazky a kapitál (pasiva)
Pokladní hotovost -1000
BÚvěr klientovi B +1000
Celková změna ( v bilanci banky):
Aktiva
Závazky a kapitál (pasiva)
CPokladní hotovost +1000
Vklad klienta A +1000
Úvěr klientovi B +1000
Vklad klienta C +1000
-Z výsledné změny bilance je patrné, že se objem peněz
DVOJNÁSOBIL, banka bezhotovostně emitovala dalších 1000 Kč.
Krok 1:
Aktiva
Závazky a kapitál
Pokladní hotovost +1000
Vklad klienta A +1000
Krok 2:
Aktiva
Závazky a kapitál (pasiva)
Pokladní hotovost -1000
BÚvěr klientovi B +1000
Celková změna ( v bilanci banky):
Aktiva
Závazky a kapitál (pasiva)
CPokladní hotovost +1000
Vklad klienta A +1000
Úvěr klientovi B +1000
Vklad klienta C +1000
-Z výsledné změny bilance je patrné, že se objem peněz
DVOJNÁSOBIL, banka bezhotovostně emitovala dalších 1000 Kč.
• První bankovní směrnice požaduje:
· Úvěrová instituce musí mít vlastní oddělené fondy
· Úvěrová instituce musí mít přiměřené minimum vlastních fondů
· Obchodní činnost UI řízena alespoň 2 osobami (bezúhonnost, praxe)
· Žádost o oprávnění nesmí být posuzována na základě hospodářských potřeb trhu
· Žádost musí obsahovat druhy předpokládaných obchodních činností a organizační strukturu úvěrové instituce
· Druhá směrnice: zpřesňuje a stanovuje podmínky(základní kapitál, neexistenčnost "úzkých vazeb"(instituce s 2 či více spojeními subjekty) apod.)
· Úvěrová instituce musí mít přiměřené minimum vlastních fondů
· Obchodní činnost UI řízena alespoň 2 osobami (bezúhonnost, praxe)
· Žádost o oprávnění nesmí být posuzována na základě hospodářských potřeb trhu
· Žádost musí obsahovat druhy předpokládaných obchodních činností a organizační strukturu úvěrové instituce
· Druhá směrnice: zpřesňuje a stanovuje podmínky(základní kapitál, neexistenčnost "úzkých vazeb"(instituce s 2 či více spojeními subjekty) apod.)
Fce banky: FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ
-zprostředkováním provádějí banky transformaci kapitálu; formy transformace :
1) Kvantitativní
2) Časová- přijímání krátkodobých úvěrů, výdej dlouhodobých
3) Teritoriální
4) Z hlediska obchodovatelnosti- emituje často likvidní produkty
5)
Finanční trhZ úvěrového rizika
6) Měnová
Dlužníci
Investoři = Věřitelé
Finanční zprostředkování
· Emise bezhotovostních peněz- vytvářet (emitovat) bezhotovostní peníze tj.peníze
v podobě zápisu na bankovních účtech
1) Kvantitativní
2) Časová- přijímání krátkodobých úvěrů, výdej dlouhodobých
3) Teritoriální
4) Z hlediska obchodovatelnosti- emituje často likvidní produkty
5)
Finanční trhZ úvěrového rizika
6) Měnová
Dlužníci
Investoři = Věřitelé
Finanční zprostředkování
· Emise bezhotovostních peněz- vytvářet (emitovat) bezhotovostní peníze tj.peníze
v podobě zápisu na bankovních účtech
4.6 Trendy na peněžním trhu v EU
· INTEGRACE a STANDARTIZACE
· Vysoký stupeň integrace: mezibankovní vklady a deriváty
· Nízký stupeň integrace-repo trh a trh cenných papírů peněžního trhu
(na kapitálovém trhu roste jejich význam)
1 Banky a jejich místo ve finančním systému
1.1 Banky a jejich význam
B A N K A = "úvěrová instituce"
Funkční vymezení
Právní vymezení
= druh finančního zprostředkovatele, jehož
hlavní činností je zprostředkovávat pohyb
finančních prostředků mezi jednotlivými
ekonomickými subjekty
Z důvodu přísnější regulace(oproti jiným podnikům ) je banka jednoznačně legislativně vymezena
Zákon o bankách
První bankovní směrnice
Druhá bankovní směrnice*
Fce*: 1.Finanční zprostředkování
2. Emise bezhotovostních peněž
3. Provádění bezhotovostního plat.styku
4. Další funkce
· Vysoký stupeň integrace: mezibankovní vklady a deriváty
· Nízký stupeň integrace-repo trh a trh cenných papírů peněžního trhu
(na kapitálovém trhu roste jejich význam)
1 Banky a jejich místo ve finančním systému
1.1 Banky a jejich význam
B A N K A = "úvěrová instituce"
Funkční vymezení
Právní vymezení
= druh finančního zprostředkovatele, jehož
hlavní činností je zprostředkovávat pohyb
finančních prostředků mezi jednotlivými
ekonomickými subjekty
Z důvodu přísnější regulace(oproti jiným podnikům ) je banka jednoznačně legislativně vymezena
Zákon o bankách
První bankovní směrnice
Druhá bankovní směrnice*
Fce*: 1.Finanční zprostředkování
2. Emise bezhotovostních peněž
3. Provádění bezhotovostního plat.styku
4. Další funkce
*Činnosti banky:
1) Přijímání vkladů a jiných splatných prostředků od veřejnosti
2) Půjčky(patří sem např. spotřebitelský úvěr, hypotéční úvěr, faktoring ,financování obchodních transakcí)
3) Finanční leasing
4) Služby platebního styku
5) Vydávání a provozování platebních instrumentů (např. platebních karet, cestovních šeků, bankovních směnek)
6) Záruky a závazky
7) Obchodování na vlastní účet klienta s
a) Instrumenty peněžního styku (šeky, směnky)
b) Divizemi ( cizí měna na účtu)
c) Finančními terminovanými a opčními kontrakty
d) Měnovými a úrokovými instrumenty
e) Převoditelnými cennými papíry
8) Primární emise (výdej) akcií a poskytování souvisejících služeb
9) Poradenství podnikům o kapitálové struktuře, průmyslové strategii a souvisejících otázkách, poradenství a služby týkající se fúzí a akvizic
10) Peněžní makléřství (obchod s cennými papíry, licence)
11) Správce portfolia cenných papírů a poradenství v této oblasti
12) Úschova a správa cenných papírů
13) Reference o úvěrové bonitě- prověření klientely
14) Služby bezpečnostní úschovy-trezory
2) Půjčky(patří sem např. spotřebitelský úvěr, hypotéční úvěr, faktoring ,financování obchodních transakcí)
3) Finanční leasing
4) Služby platebního styku
5) Vydávání a provozování platebních instrumentů (např. platebních karet, cestovních šeků, bankovních směnek)
6) Záruky a závazky
7) Obchodování na vlastní účet klienta s
a) Instrumenty peněžního styku (šeky, směnky)
b) Divizemi ( cizí měna na účtu)
c) Finančními terminovanými a opčními kontrakty
d) Měnovými a úrokovými instrumenty
e) Převoditelnými cennými papíry
8) Primární emise (výdej) akcií a poskytování souvisejících služeb
9) Poradenství podnikům o kapitálové struktuře, průmyslové strategii a souvisejících otázkách, poradenství a služby týkající se fúzí a akvizic
10) Peněžní makléřství (obchod s cennými papíry, licence)
11) Správce portfolia cenných papírů a poradenství v této oblasti
12) Úschova a správa cenných papírů
13) Reference o úvěrové bonitě- prověření klientely
14) Služby bezpečnostní úschovy-trezory
4.3 Kapitálový trh (capital market, r Kapitalmarkt)
- systém institucí a instrumentů zabezpečujících pohyb střednědobých a dlouhodobých kapitálů mezi ekonomickými subjekty
- Při obchodování s volnými peněžními prostředky těchto subjektů dochází k přesunu úspor k investicím.
- Obchoduje se s finančními zdroji: cenné papíry, dluhopisy, akcie
- Základní druhy kapitálového trhu:
1) Primární trh- první prodej po vydání příslušné emise
2) Sekundární trh-další prodej cenných papírů realizovatelný především na burzách(může i mimo)
1.1 Úvěrový trh (credit market, r Kreditmarkt)
- vystupující subjekty jsou banky a nebankovní sektor (klienti bank)
- dominantní postavení má KB
- běžné druhy poskytnutích úvěrů :
- např. hypotéční úvěr- poskytovaný bankou na protihodnotu zástavy
- nemovitostí /budov, pozemků/
investiční úvěr-poskytovaní na přesně stanovený záměr s přesnými podmínkami
1.2 Mezinárodní finanční trhy
- zahraniční finanční trhy; obchody s navzájem různými zeměmi (mezinárodní), většinou v jedné dohodnuté národní měně jedné z partnerských zemí
-EUROTRHY:část finančního trhu na němž dochází na základě nabídky a poptávky
k pohybu peněz a kapitálu denominovaných v měně, která je na daném místě tuzemská.
-DEVIZOVÝ TRH: (foreign exchange market)
- obchod s 2 měnami(jedna za druhou); není na bázi úvěrového trhu( má jiné vykazování)
- kapitálový trh na kterém se obchoduje s devizami
- základ tvoří mezinárodní centra: N.Y., Londýn, Tokio, Frankurt n. Mohanem
Promptní obchod: k realizaci dochází bezprostředně(ihned) po jeho sjednání
- Při obchodování s volnými peněžními prostředky těchto subjektů dochází k přesunu úspor k investicím.
- Obchoduje se s finančními zdroji: cenné papíry, dluhopisy, akcie
- Základní druhy kapitálového trhu:
1) Primární trh- první prodej po vydání příslušné emise
2) Sekundární trh-další prodej cenných papírů realizovatelný především na burzách(může i mimo)
1.1 Úvěrový trh (credit market, r Kreditmarkt)
- vystupující subjekty jsou banky a nebankovní sektor (klienti bank)
- dominantní postavení má KB
- běžné druhy poskytnutích úvěrů :
- např. hypotéční úvěr- poskytovaný bankou na protihodnotu zástavy
- nemovitostí /budov, pozemků/
investiční úvěr-poskytovaní na přesně stanovený záměr s přesnými podmínkami
1.2 Mezinárodní finanční trhy
- zahraniční finanční trhy; obchody s navzájem různými zeměmi (mezinárodní), většinou v jedné dohodnuté národní měně jedné z partnerských zemí
-EUROTRHY:část finančního trhu na němž dochází na základě nabídky a poptávky
k pohybu peněz a kapitálu denominovaných v měně, která je na daném místě tuzemská.
-DEVIZOVÝ TRH: (foreign exchange market)
- obchod s 2 měnami(jedna za druhou); není na bázi úvěrového trhu( má jiné vykazování)
- kapitálový trh na kterém se obchoduje s devizami
- základ tvoří mezinárodní centra: N.Y., Londýn, Tokio, Frankurt n. Mohanem
Promptní obchod: k realizaci dochází bezprostředně(ihned) po jeho sjednání
Sazba PRIBOR:
§ (Prague interbank offer rate)-fixing úrokových sazeb na trhu; sazba za
kterou banky půjčují depozita; sazba "prodej"
§ Sazba PRIBID: (Prague interbank bid rate)-fixing pro příjem depozit; sazba "nákup"
ÚROKOVÉ SAZBY na trhu mezinárodních depozit jsou sjednáváni individuálně mezi účastníky trhu.Ze sazeb kótovaných tzv.referenčními bankami( status RB uděluje ČNB)
Každý den v 11.00 hodin počítá ČNB dle stanoveného algoritmu pro standardní termíny splatnosti průměrnou sazbu PRIBID a PRIBOR.Tyto sazby jsou pravidelně zveřejňovány,
ukázka kotace = záznamu kurzu na burze (viz obrázek)
Fixing úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit dne 17.4.1997 v 11 hodin
Kotace úrokových sazeb PRIBOR a PRIBIT ČESKOU NÁRODNÍ BANKOU (pr.:HN,18.4.)
Termín
1 den
7 dní
14 dní
1 měsíc
2 měs.
3 měs.
6 měs.
9 měs
1 rok
Prodej
12,56
12,46
12,44
12,37
12,30
12,19
11,87
11,74
11,67
Nákup
12,31
12,22
12,21
12,13
12,04
11,93
11,59
11,47
11,40
Vlastnosti sazeb: Výhoda: nízké ztrátové riziko!
Průměrné
Neovlivnitelné
Jednoznačně definované
kterou banky půjčují depozita; sazba "prodej"
§ Sazba PRIBID: (Prague interbank bid rate)-fixing pro příjem depozit; sazba "nákup"
ÚROKOVÉ SAZBY na trhu mezinárodních depozit jsou sjednáváni individuálně mezi účastníky trhu.Ze sazeb kótovaných tzv.referenčními bankami( status RB uděluje ČNB)
Každý den v 11.00 hodin počítá ČNB dle stanoveného algoritmu pro standardní termíny splatnosti průměrnou sazbu PRIBID a PRIBOR.Tyto sazby jsou pravidelně zveřejňovány,
ukázka kotace = záznamu kurzu na burze (viz obrázek)
Fixing úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit dne 17.4.1997 v 11 hodin
Kotace úrokových sazeb PRIBOR a PRIBIT ČESKOU NÁRODNÍ BANKOU (pr.:HN,18.4.)
Termín
1 den
7 dní
14 dní
1 měsíc
2 měs.
3 měs.
6 měs.
9 měs
1 rok
Prodej
12,56
12,46
12,44
12,37
12,30
12,19
11,87
11,74
11,67
Nákup
12,31
12,22
12,21
12,13
12,04
11,93
11,59
11,47
11,40
Vlastnosti sazeb: Výhoda: nízké ztrátové riziko!
Průměrné
Neovlivnitelné
Jednoznačně definované
4 Finanční systém
1.1 Finanční trh (financial market, r Finanzmarkt)
¨ systém institucí a instrumentů zabezpečující pohyb peněz a kapitálu ve všech formách mezi různými ekonomickými subjekty na základě nabídky (supply) a poptávky (demand).
¨ členíme na: peněžní trh, kapitálový trh, úvěrový trh
rozhodující kritéria: okruh subjektů mezi kterými obchody probíhají
doba splatnosti obchodů
využité instrumenty
* hranice zásahu nejsou jednoznačné
Subjekty trhu
Obchody mezi
Úvěry
Cenné
Papíry
Instrumenty a jejich
Splatnosti
Banky + CB
Banky + banky
Banky + nefinanční
Subjekty
Krátkodobé
Peněžní trh*
Dlouhodobé
Úvěrový trh*
Krátkodobé
Peněžní trh*
Dlouhodobé
Kapitálový trh*
1.2 Peněžní trh (money market, r Geldmarkt)
- charakterizován obchody mezi centrální bankou a bankami, mezi bankami navzájem a mezi ostatními peněžními soustavami (pojišťovny, burzy)
- není na jednom konkrétním místě, je tvořen bezprostředním spojením mezi jednotlivými
subjekty( prostřednictvím Internetu, telekomunikací apod.)
- rozhodující druhy: a) trh krátkodobých peněžních kapitálů
b) trh dlouhodobých peněžních kapitálů
c) trh zahraničního peněžního kapitálu a drahých kovů
- zásadní pro činnost bankobchod např. s krátkodobými cennými papíry, meziban. depozity (půjčky CB bankám)
¨ systém institucí a instrumentů zabezpečující pohyb peněz a kapitálu ve všech formách mezi různými ekonomickými subjekty na základě nabídky (supply) a poptávky (demand).
¨ členíme na: peněžní trh, kapitálový trh, úvěrový trh
rozhodující kritéria: okruh subjektů mezi kterými obchody probíhají
doba splatnosti obchodů
využité instrumenty
* hranice zásahu nejsou jednoznačné
Subjekty trhu
Obchody mezi
Úvěry
Cenné
Papíry
Instrumenty a jejich
Splatnosti
Banky + CB
Banky + banky
Banky + nefinanční
Subjekty
Krátkodobé
Peněžní trh*
Dlouhodobé
Úvěrový trh*
Krátkodobé
Peněžní trh*
Dlouhodobé
Kapitálový trh*
1.2 Peněžní trh (money market, r Geldmarkt)
- charakterizován obchody mezi centrální bankou a bankami, mezi bankami navzájem a mezi ostatními peněžními soustavami (pojišťovny, burzy)
- není na jednom konkrétním místě, je tvořen bezprostředním spojením mezi jednotlivými
subjekty( prostřednictvím Internetu, telekomunikací apod.)
- rozhodující druhy: a) trh krátkodobých peněžních kapitálů
b) trh dlouhodobých peněžních kapitálů
c) trh zahraničního peněžního kapitálu a drahých kovů
- zásadní pro činnost bankobchod např. s krátkodobými cennými papíry, meziban. depozity (půjčky CB bankám)
Reeskortní úvěr:
§ poskytnutí centrální bankou formou odkupu směnek od bank. Jde o odkup(reeskort) bankami již eskontovaných směnek od jejich klientů.Banky si za eskont
Srážejí určitou částku, která se obvykle označuje termínem diskont. Banky mohou tyto směnky dále nabídnout CB a v případě odkoupení vzniká reeskontní úvěr, jehož poskytnutím dochází k růstu MO a při splacení k jejímu poklesu.V ČR se tento úvěr úročí diskontní sazbou.
Eskont: úvěr zajištění pohledávkou, má formu prodeje a koupě pohledávky před lhůtou splatnosti po srážce úroku ode dne koupě do dne splatnosti.
§ Repo obchody: úvěrové obchody; představují ze strany CB prodej cenných papírů a jejich opětovný pozdější nákup.Tyto obchody dočasně snižují MO.Opakem jsou reverzní repo obchody (operace), kdy CB nakoupí cenné papíry a později je prodá.Případný vliv na krátkodobou úrokovou míru bude mít stanovení či nestanovení úroku resp.ceny (a to CB). Tyto formy obchodů jsou využívány nejen pro operace na volném trhu (tzv. aukce, tendry), ale i mezi jednotlivými bankami
§
T1
Dnesmezi sebou bez účasti. Mohou být terminované (zpětná operace dohodnuta v předem domluveném termínu) a neterminované(zpětná transakce může být provedena kdykoliv rozhodnutím kterékoliv smluvní strany).
Srážejí určitou částku, která se obvykle označuje termínem diskont. Banky mohou tyto směnky dále nabídnout CB a v případě odkoupení vzniká reeskontní úvěr, jehož poskytnutím dochází k růstu MO a při splacení k jejímu poklesu.V ČR se tento úvěr úročí diskontní sazbou.
Eskont: úvěr zajištění pohledávkou, má formu prodeje a koupě pohledávky před lhůtou splatnosti po srážce úroku ode dne koupě do dne splatnosti.
§ Repo obchody: úvěrové obchody; představují ze strany CB prodej cenných papírů a jejich opětovný pozdější nákup.Tyto obchody dočasně snižují MO.Opakem jsou reverzní repo obchody (operace), kdy CB nakoupí cenné papíry a později je prodá.Případný vliv na krátkodobou úrokovou míru bude mít stanovení či nestanovení úroku resp.ceny (a to CB). Tyto formy obchodů jsou využívány nejen pro operace na volném trhu (tzv. aukce, tendry), ale i mezi jednotlivými bankami
§
T1
Dnesmezi sebou bez účasti. Mohou být terminované (zpětná operace dohodnuta v předem domluveném termínu) a neterminované(zpětná transakce může být provedena kdykoliv rozhodnutím kterékoliv smluvní strany).
- Vliv růstu očekávané inflace na rovnovážnou úrokovou sazbu
- Úroková sazba je závislá na riziku
- Čím bude úvěrové riziko vyšší e požadavek vyšší úrokové sazby
- Čím je instrument likvidnější e má nižší úrokovou sazba
Úroková výnosová
sazba křivka Bezriziková úvěrová sazba
- sazba s instrumentů, které nejsou spojeny
prémie za s rizikem např.vládní dluhopisy
riziko Výnosová křivka
bezriziková úvěrová sazba - má obvykle rostoucí tvare pozitivní křivka
- pro dlouhodobější instrument i klesající
čas(doba splatnosti)
- Čím bude úvěrové riziko vyšší e požadavek vyšší úrokové sazby
- Čím je instrument likvidnější e má nižší úrokovou sazba
Úroková výnosová
sazba křivka Bezriziková úvěrová sazba
- sazba s instrumentů, které nejsou spojeny
prémie za s rizikem např.vládní dluhopisy
riziko Výnosová křivka
bezriziková úvěrová sazba - má obvykle rostoucí tvare pozitivní křivka
- pro dlouhodobější instrument i klesající
čas(doba splatnosti)
3.3 Druhy úrokových sazeb, některé formy úvěrů
· Nominální a reálné úrokové sazby: promítá se zde vliv inflace
Úrok jako výnos za určité období je znehodnocován inflací(růst cen). Pokud nominální úrokové sazby upravíme o vliv inflace dostaneme reálné úrokové sazby.
Vztah mezi nominální a reálnou úrokovou mírou: ir = i- ii
· Hrubé (včetně daně) a čisté(bez daně) úrokové sazby:
Čistá úroková sazba za rok : p=p(1-(d% : 100)) d %……. daňová sazba v %
· Efektivní úroková sazba : roční úroková sazba; dává za rok při ročním období stejnou budoucí hodnotu jako roční úroková sazba i při častějším připisování úroků.
1+ ie =(1+(i /m))m m- počet úrokových období; i- roční úroková sazba; ie-efektní úr.sazba
· Spotová sazba: období začíná okamžitě velmi těsná vazba
· Forrvertová sazba: terminovaný vklad
Lombardní sazby
ČNB Repo sazby
Úrokové sazby: Diskontní sazby Aktivní(úvěrové)
Obchodní banky Mezibankovní
Pasivní(depozitní)
Klientské - Aktivní nebo Pasivní
Úrok jako výnos za určité období je znehodnocován inflací(růst cen). Pokud nominální úrokové sazby upravíme o vliv inflace dostaneme reálné úrokové sazby.
Vztah mezi nominální a reálnou úrokovou mírou: ir = i- ii
· Hrubé (včetně daně) a čisté(bez daně) úrokové sazby:
Čistá úroková sazba za rok : p=p(1-(d% : 100)) d %……. daňová sazba v %
· Efektivní úroková sazba : roční úroková sazba; dává za rok při ročním období stejnou budoucí hodnotu jako roční úroková sazba i při častějším připisování úroků.
1+ ie =(1+(i /m))m m- počet úrokových období; i- roční úroková sazba; ie-efektní úr.sazba
· Spotová sazba: období začíná okamžitě velmi těsná vazba
· Forrvertová sazba: terminovaný vklad
Lombardní sazby
ČNB Repo sazby
Úrokové sazby: Diskontní sazby Aktivní(úvěrové)
Obchodní banky Mezibankovní
Pasivní(depozitní)
Klientské - Aktivní nebo Pasivní
Lombardní úvěr
§ :-poskytován centrální bankou bankám obchodním, které mají výraznější problémy s likviditou, spíše "nouzový úvěr"(pomoc bankám, které nemají možnost získat diskontní nebo reeskontní úvěr). Poskytnutím tohoto úvěru se zvyšuje měnová báze.
Tento úvěr je poskytován proti zástavě směnek a některých dalších cenných papírů, které určují lhůtu splatnosti( 30 dnů- 90 dnů);velmi vysoká úroková (= lombardní) sazba
§ Diskontní úvěr: základní a nejpoužívanější úvěr. Má tři základní obecné podoby:běžný, sezónní a nouzový.Běžné a sezónní úvěry jsou úročeny diskontní sazbou.Diskontní sazba je nejvýznamnější sazba vyhlašovaná centrální bankou.Obecně ji lze charakterizovat jako sazbu, za kterou centrální banka půjčuje bankám některé úvěry (tato sazba bývá obvykle nejnižší).Zvýšení diskontní sazby (viz. obrázek) dopadá na víceméně všechny obchodní banky a obvykle znamená celkový vzestup úrokové hladiny v ekonomice čili nárůst úrokových nákladů bank.
Obrázek
NÁSTROJ CENTRÁLNÍ BANKY (CB) DOPAD BANKY REAKCE BANKY
Zvýšení diskontní sazby
Zdražení
zdrojů Zvýšení úrokových sazeb
z poskytovaných úvěrů
Pokles čerpaných úvěru od CB
Pokles poskytovaných úvěrů
Tento úvěr je poskytován proti zástavě směnek a některých dalších cenných papírů, které určují lhůtu splatnosti( 30 dnů- 90 dnů);velmi vysoká úroková (= lombardní) sazba
§ Diskontní úvěr: základní a nejpoužívanější úvěr. Má tři základní obecné podoby:běžný, sezónní a nouzový.Běžné a sezónní úvěry jsou úročeny diskontní sazbou.Diskontní sazba je nejvýznamnější sazba vyhlašovaná centrální bankou.Obecně ji lze charakterizovat jako sazbu, za kterou centrální banka půjčuje bankám některé úvěry (tato sazba bývá obvykle nejnižší).Zvýšení diskontní sazby (viz. obrázek) dopadá na víceméně všechny obchodní banky a obvykle znamená celkový vzestup úrokové hladiny v ekonomice čili nárůst úrokových nákladů bank.
Obrázek
NÁSTROJ CENTRÁLNÍ BANKY (CB) DOPAD BANKY REAKCE BANKY
Zvýšení diskontní sazby
Zdražení
zdrojů Zvýšení úrokových sazeb
z poskytovaných úvěrů
Pokles čerpaných úvěru od CB
Pokles poskytovaných úvěrů
NH
-nominální hodnota(= částka) , i- úroková sazba, n - časové období (za které počítám)
NH = 100
u.s.= 10%
Jednoduché úročení
Složené úročení
1 rok
NH(1+ni)=100(1+1.0,1)=110
NH(1+i)n=100(1+0,1)1=110
2 rok
NH(1+ni)=100(1+2.0,1)=120
NH(1+i)n=100(1+0,1)2=121
Úrok složené-exponenciální pr. 3.Spojité úrokování - zkracuje
Jednoduché se doba za kterou počítáme úrok
-lineární průběh z úroku = NH . en
1 2 3 čas (roky)
NH = 100
u.s.= 10%
Jednoduché úročení
Složené úročení
1 rok
NH(1+ni)=100(1+1.0,1)=110
NH(1+i)n=100(1+0,1)1=110
2 rok
NH(1+ni)=100(1+2.0,1)=120
NH(1+i)n=100(1+0,1)2=121
Úrok složené-exponenciální pr. 3.Spojité úrokování - zkracuje
Jednoduché se doba za kterou počítáme úrok
-lineární průběh z úroku = NH . en
1 2 3 čas (roky)
2.5 Centralizace emise bankovek
· Nárůst počtu bank= eminenti peněz enepřehledný systém vydávání a oběhu peněž
e právo emise bankovek přechází má pouze! centrální banku
· Postupné rušení směnitelnosti bankovek za drahé kovy tzv.demonetizace
Definitivní konec přímé vazby bankovek na drahý kov:
1. Zrušení směnitelnosti amerického dolaru (15.8.1971)
2. Zákaz stanovování zlatých obsahů národních měn v členských zemích MMF(3/1978)
· Růst významu měnové politiky- ve smyslu regulace celkového množství peněz v ekonomice; zesílení vznikem a rozvojem nástrojů bezhotovostního platebního styku a bezhotovostních peněz.
§ Postavení zlata: menší úloha než dříve, banky stále drží určité množství zlata (spíše prodej) e nepředpokládá se návrat zlat do peněžních funkcí
1.1 Formy peněž
Hotovostní peníze může emitovat výhradně centrální banka, bezhotovostní peníze můžou kromě centrální banky emitovat všechny další banky, které poskytují bezhotovostní úvěry.
Elektronické peníze pak mohou emitovat i nebankovní instituce-obchodní domy, cest. kanc.
1. Hotovostní: bankovky a mince
2. Bezhotovostní : - jsou na účtech u bank:šeky, cestovní šeky, platební karty;
dále: např. inkasní a úhradové příkazy, cenné papíry v podobě depozitních certifikátů …
3. Elektronické peníze :- virtuální peníze- nejsou na účtech u bank- mohou mít krytí v podobě běžných vkladů nebo poskytnutých krátkodobých úvěrů-magnetické karty, PC banking apod.
e právo emise bankovek přechází má pouze! centrální banku
· Postupné rušení směnitelnosti bankovek za drahé kovy tzv.demonetizace
Definitivní konec přímé vazby bankovek na drahý kov:
1. Zrušení směnitelnosti amerického dolaru (15.8.1971)
2. Zákaz stanovování zlatých obsahů národních měn v členských zemích MMF(3/1978)
· Růst významu měnové politiky- ve smyslu regulace celkového množství peněz v ekonomice; zesílení vznikem a rozvojem nástrojů bezhotovostního platebního styku a bezhotovostních peněz.
§ Postavení zlata: menší úloha než dříve, banky stále drží určité množství zlata (spíše prodej) e nepředpokládá se návrat zlat do peněžních funkcí
1.1 Formy peněž
Hotovostní peníze může emitovat výhradně centrální banka, bezhotovostní peníze můžou kromě centrální banky emitovat všechny další banky, které poskytují bezhotovostní úvěry.
Elektronické peníze pak mohou emitovat i nebankovní instituce-obchodní domy, cest. kanc.
1. Hotovostní: bankovky a mince
2. Bezhotovostní : - jsou na účtech u bank:šeky, cestovní šeky, platební karty;
dále: např. inkasní a úhradové příkazy, cenné papíry v podobě depozitních certifikátů …
3. Elektronické peníze :- virtuální peníze- nejsou na účtech u bank- mohou mít krytí v podobě běžných vkladů nebo poskytnutých krátkodobých úvěrů-magnetické karty, PC banking apod.
3 Úroková míra a její význam v bankovnictví
1.1 Úrok, úroková míra, sazba a krytí
§ Úrok (interest, r Zins) : smluvně stanovená část z jistiny (půjčeného kapitálu) vyjádřena v %, kterou je dlužník (ten, co si vypůjčí) povinen splnit (= zaplatit) vůči věřiteli (půjčující banka) ve (smluvně) stanoveném termínu.
§ Úroková míra(p):míra pro výpočet úroku za určité období, která vyjadřuje v procentech
poměr úroku a jistiny za stanovené období. Pro jednotlivá časová období se mění podle celkové situace pohybu zapůjčeného kapitálu.Zpravidla bývá po určité době reglementárně (předpisově) určena. (U-úrok, Jo-jistina) p= 100. -U----
JO
§ Úroková sazba(i): konkrétní vyjádření úrokové míry; udává se i v desetinných číslech
§ Úrokové krytí : ukazatel vypovídající o schopnosti subjektu absorbovat další úvěry na základě vztahy mezi celkovým efektem reprodukce a úrokové platby: uk=(zz+u)/ u
§ Úrokové zatížení:ukazatel vypovídající o zatížení podniku úrokovými náklady tj. jakou část zisku odčerpávají úroky podle vztahu : uz = u / (zz+u) zz-zisk před zdaněním
1.2 Výpočet úroku
1. Jednoduché úrokování
- úrokový výnos za dané úrokovací období se automaticky nepřipisuje k základnímu vkladu a není tedy úročen stejnou úrokovací sazbou dalším úrokovacím období.
- Většinou se tento úrok používá na dobu jednoho roku
2. Složené úrokování
- úrokový výnos za dané úrokovací období se automaticky připisuje ke vkladu a další úrokovací období je úrokováno z vyšší částky.
§ Úrok (interest, r Zins) : smluvně stanovená část z jistiny (půjčeného kapitálu) vyjádřena v %, kterou je dlužník (ten, co si vypůjčí) povinen splnit (= zaplatit) vůči věřiteli (půjčující banka) ve (smluvně) stanoveném termínu.
§ Úroková míra(p):míra pro výpočet úroku za určité období, která vyjadřuje v procentech
poměr úroku a jistiny za stanovené období. Pro jednotlivá časová období se mění podle celkové situace pohybu zapůjčeného kapitálu.Zpravidla bývá po určité době reglementárně (předpisově) určena. (U-úrok, Jo-jistina) p= 100. -U----
JO
§ Úroková sazba(i): konkrétní vyjádření úrokové míry; udává se i v desetinných číslech
§ Úrokové krytí : ukazatel vypovídající o schopnosti subjektu absorbovat další úvěry na základě vztahy mezi celkovým efektem reprodukce a úrokové platby: uk=(zz+u)/ u
§ Úrokové zatížení:ukazatel vypovídající o zatížení podniku úrokovými náklady tj. jakou část zisku odčerpávají úroky podle vztahu : uz = u / (zz+u) zz-zisk před zdaněním
1.2 Výpočet úroku
1. Jednoduché úrokování
- úrokový výnos za dané úrokovací období se automaticky nepřipisuje k základnímu vkladu a není tedy úročen stejnou úrokovací sazbou dalším úrokovacím období.
- Většinou se tento úrok používá na dobu jednoho roku
2. Složené úrokování
- úrokový výnos za dané úrokovací období se automaticky připisuje ke vkladu a další úrokovací období je úrokováno z vyšší částky.
Aktiva BILANCE BANKY Pasiva
Drahé kovy 80
Emitované vlastní bankovky 150
Odkoupené směnky 120
Emise bankovek proti vlastnímu kapitálu 50
CELKEM : 200
200
Aktiva ČNB Pasiva
Majetek
Oběživo
Emitované vlastní bankovky 150
Odkoupené směnky 120
Emise bankovek proti vlastnímu kapitálu 50
CELKEM : 200
200
Aktiva ČNB Pasiva
Majetek
Oběživo
2.3.2 Měnová báze
Měnová báze (MO)= hotovostní oběživo (prostředky s nejvyšším stupňem likvidity, dobře ovlivnitelné ČNB) + celkové dobrovolné rezervy bank
MO označuje tzv. operativní kritérium měnové politiky
Měna = konkrétní (národní) forma peněz
Základní znaky měny : název, základní hotovostní druhy, nominální strukturu, legal tender
( = výlučnost měny jako zákonného platidla na daném území), zákonem upravená pravidla emise, ochrany, nabývání a používaní v domácím a zahraničním platebním styku.
MO označuje tzv. operativní kritérium měnové politiky
Měna = konkrétní (národní) forma peněz
Základní znaky měny : název, základní hotovostní druhy, nominální strukturu, legal tender
( = výlučnost měny jako zákonného platidla na daném území), zákonem upravená pravidla emise, ochrany, nabývání a používaní v domácím a zahraničním platebním styku.
2.4 Vývoj emise peněz
1.1.1 Emise a oběh mincí z drahých kovů
- Naturální směnka přechází v peněžní
- Zlatý (Stříbrný) monoteismus- fci peněz plní jeden kov x Bimetalismus- fci peněz platí oba
- Emisní monopol: výsadní právo k vydávání peněz (ražbě mincí) do oběhu
- skutečné množství peněz v oběhu odpovídá ekonomicky spotřebovanému množství
Podmínky: 1. Plnohodnotné peníze( nesmějí se zlehčovat-tedy snižovat % kovu)
2. Relativnost vysokých nákladů na získávání kovů(více peněz vypadly z oběhu)
- tzv. Greshamův zákon - mince se "zlehčují samy o sobě" opotřebováním (=horší kvalita)
1.1.2 Emise a oběh papírových státovek
- příjem státního rozpočtu, nižší náklady na transakce
- objem elimitovaných státovek se neřídil potřebami peněžního oběhu, nýbrž potřebami státu (panovníka)
- povinnost přijímat platby státovkami tzv. nucený kurs ( i hrozba hrdelním trestem )
1.1.3 Emise a oběh klasických bankovek
-rozvoj kapitalismu realizace zboží často předchází placení rozvoj placení směnkami
( =písemné osvědčení o závazku uhradit uvedenou částku v budoucím stanoveném termínu.)
-nevýhody směnek:
· různá kvalita směnek
· nominální struktura směnek neodpovídá potřebám
· omezení likvidity v důsledku odložení platnosti
· eskont ( =odkup) směnek bankami a odkup drahých kovů bankamie vydání vlastních směnek bank=bankovky
· peněžní rovnováha udržována prostřednictvím krytí bankovek směnkami a drahými kovy e problémy při rozsáhlejších požadavcích na směnu bankovek do drahých kovů
· poskytování úvěrů e růst objemu nekrytých bankovek
· každá banka má právo emise (výdeje) vlastních bankovek
- Naturální směnka přechází v peněžní
- Zlatý (Stříbrný) monoteismus- fci peněz plní jeden kov x Bimetalismus- fci peněz platí oba
- Emisní monopol: výsadní právo k vydávání peněz (ražbě mincí) do oběhu
- skutečné množství peněz v oběhu odpovídá ekonomicky spotřebovanému množství
Podmínky: 1. Plnohodnotné peníze( nesmějí se zlehčovat-tedy snižovat % kovu)
2. Relativnost vysokých nákladů na získávání kovů(více peněz vypadly z oběhu)
- tzv. Greshamův zákon - mince se "zlehčují samy o sobě" opotřebováním (=horší kvalita)
1.1.2 Emise a oběh papírových státovek
- příjem státního rozpočtu, nižší náklady na transakce
- objem elimitovaných státovek se neřídil potřebami peněžního oběhu, nýbrž potřebami státu (panovníka)
- povinnost přijímat platby státovkami tzv. nucený kurs ( i hrozba hrdelním trestem )
1.1.3 Emise a oběh klasických bankovek
-rozvoj kapitalismu realizace zboží často předchází placení rozvoj placení směnkami
( =písemné osvědčení o závazku uhradit uvedenou částku v budoucím stanoveném termínu.)
-nevýhody směnek:
· různá kvalita směnek
· nominální struktura směnek neodpovídá potřebám
· omezení likvidity v důsledku odložení platnosti
· eskont ( =odkup) směnek bankami a odkup drahých kovů bankamie vydání vlastních směnek bank=bankovky
· peněžní rovnováha udržována prostřednictvím krytí bankovek směnkami a drahými kovy e problémy při rozsáhlejších požadavcích na směnu bankovek do drahých kovů
· poskytování úvěrů e růst objemu nekrytých bankovek
· každá banka má právo emise (výdeje) vlastních bankovek
2.3 Měnové agregáty a Měnová báze
1.1.1 Měnové agregáty
-Určité formy peněz mají určitou likviditu ( jak rychle zle použít k platbě ). Podle této likvidity se obecně dělí na skupiny měnových agregátů:
M1= hotovostní oběživo+ vklady na běžných účtech v bankách
Hotovostním oběživo- peníze v držbě nebankovních subjektů (nikoliv hotovostní rezervy v pokladně bank nebo zásoba hotovostí v trezorech)
Vklady na běžných účtech- vklady domácích nebankovních subjektů (rezidentů) v domácí měně. Tento agregát se také někdy označuje jako "úzké peníze"(narrow money)
M2= M1+ úsporné a terminované vklady v bankách
Terminovaný vklad (time depozit)- vklad se zvýšenou úrokovou sazbou vázaný na výběr peněz v určitém časovém období (rok a více). Má výpovědní lhůtu a nelze proti němu vypisovat šeky.
V ČR: jsou sledovány zejména agregáty M1 a M2. M2 se u nás označuje jako tzv. peněžní zásoba (money stock)- plní úlohu tzv. zprostředkujícího(střednědobého) kritéria měnové politiky čili je chápán jako nejpřesnější reprezentant "množství peněz v oběhu"
M3= M2+ vklady v zahraničních měnách v domácích bankách
Vklady v zahr. měnách- mají omezenou likviditu, musí nejprve konvertovat do domácí měny
- v některých zemích se označuje termínem "široké peníze"(broad money)
M4= M3 + vklady v nebankovních institucích v domácí měně
+krátkodobé cenné papíry v domácí měně
-Sleduje se hlavně ve Velké Británii, kde se označuje jako "široké peníze"(broad money)
M5 = M4 +ostatní cenné papíry v domácí měně
-Určité formy peněz mají určitou likviditu ( jak rychle zle použít k platbě ). Podle této likvidity se obecně dělí na skupiny měnových agregátů:
M1= hotovostní oběživo+ vklady na běžných účtech v bankách
Hotovostním oběživo- peníze v držbě nebankovních subjektů (nikoliv hotovostní rezervy v pokladně bank nebo zásoba hotovostí v trezorech)
Vklady na běžných účtech- vklady domácích nebankovních subjektů (rezidentů) v domácí měně. Tento agregát se také někdy označuje jako "úzké peníze"(narrow money)
M2= M1+ úsporné a terminované vklady v bankách
Terminovaný vklad (time depozit)- vklad se zvýšenou úrokovou sazbou vázaný na výběr peněz v určitém časovém období (rok a více). Má výpovědní lhůtu a nelze proti němu vypisovat šeky.
V ČR: jsou sledovány zejména agregáty M1 a M2. M2 se u nás označuje jako tzv. peněžní zásoba (money stock)- plní úlohu tzv. zprostředkujícího(střednědobého) kritéria měnové politiky čili je chápán jako nejpřesnější reprezentant "množství peněz v oběhu"
M3= M2+ vklady v zahraničních měnách v domácích bankách
Vklady v zahr. měnách- mají omezenou likviditu, musí nejprve konvertovat do domácí měny
- v některých zemích se označuje termínem "široké peníze"(broad money)
M4= M3 + vklady v nebankovních institucích v domácí měně
+krátkodobé cenné papíry v domácí měně
-Sleduje se hlavně ve Velké Británii, kde se označuje jako "široké peníze"(broad money)
M5 = M4 +ostatní cenné papíry v domácí měně
2 Peníze a jejich emise
Peníze ovlivňují chování všech subjektů v ekonomice. Míra jejich vlivu je odlišná, protože záleží na typu ekonomiky g internacionální význam
Koupě zboží: množství peněz x cena zboží
1.1 Definice peněz
Teoretická def.: jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží či služby nebo při úhradě jiných závazků.
(Aktivum= něco, co má hodnotu ; závazek= dluh; to, co mám platit)
Empirická def.: vymezení co jsou a co nejsou peníze a jednoznačná specifikace peněz - zájem pouze o "tokové " peníze e peníze jsou pouze peníze v oběhu (- mění majitele)
1.2 Funkce peněz
1. Prostředek směny (medium of change)- umožňují placení ; totální snížení tzv. transakčních nákladů (=náklady na čas strávený úsilím realizovat směnu jednotlivého zboží nebo služby)
2. Zúčtovací jednotka (unit of account)- prostřednictví peněz se vyjadřuje cena zboží
3. Uchovatel hodnoty (store of value) - lze v nich ukládat majetek, závisí na kupní síle
· Kupní síla peněz: množství zboží a služeb, které lze při existujících cenách za peníze
získat.
! Vztah kupní síly peněz a celkové hladiny je NEPŘÍMO úměrný e Inflace(= růst celkové hladiny v ekonomice) vede k poklesu kupní síly peněz e znehodnocování peněz e nákup:majetek trvalé hodnoty méně likvidní ( likvidita peněz: nejvyšší, lze jimi hned zaplatit)
Koupě zboží: množství peněz x cena zboží
1.1 Definice peněz
Teoretická def.: jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží či služby nebo při úhradě jiných závazků.
(Aktivum= něco, co má hodnotu ; závazek= dluh; to, co mám platit)
Empirická def.: vymezení co jsou a co nejsou peníze a jednoznačná specifikace peněz - zájem pouze o "tokové " peníze e peníze jsou pouze peníze v oběhu (- mění majitele)
1.2 Funkce peněz
1. Prostředek směny (medium of change)- umožňují placení ; totální snížení tzv. transakčních nákladů (=náklady na čas strávený úsilím realizovat směnu jednotlivého zboží nebo služby)
2. Zúčtovací jednotka (unit of account)- prostřednictví peněz se vyjadřuje cena zboží
3. Uchovatel hodnoty (store of value) - lze v nich ukládat majetek, závisí na kupní síle
· Kupní síla peněz: množství zboží a služeb, které lze při existujících cenách za peníze
získat.
! Vztah kupní síly peněz a celkové hladiny je NEPŘÍMO úměrný e Inflace(= růst celkové hladiny v ekonomice) vede k poklesu kupní síly peněz e znehodnocování peněz e nákup:majetek trvalé hodnoty méně likvidní ( likvidita peněz: nejvyšší, lze jimi hned zaplatit)
1 Úvod do bankovnictví
1.1 Bankovnictví:
1) Institucionální rámec = soubor institucí
2) Vzájemné vazby mezi těmito institucemi
3) Bankovní produkty (které jsou nabízeny)- služby, obchody apod.
BANKOVNICTVÍ
Centrální banka (ČNB) -makroekonomie
Komerční bankovnictví - mikroekonomie
Potřeba vzniku: (zakládá stát)
Strach z velkého množství peněz Ž regulace
Funkce:
a) Emisní funkce
b) Vrcholný subjekt měnové politiky
c) "Banka bank"-vede účty ostatním bankám, přijímá od nich vklady,poskytuje jim úvěry,provádí zúčtování mezi nimi….
d) Regulace a dohled nad bankovním systémem
e) Reprezentace státu v měnové oblasti
Funkce: jako ostatní jiné podniky
Cíl: maximalizace užitku pro vlastníky
a) komerční: přijímaní depozit, poskytování úvěrů, platební styk apod.
b) investiční: investiční obchody, obchody s cennými papíry, fúze apod.
!!! V ČR se tento rozdíl stírá- universalismus !!!
Vliv: na celou ekonomiku- rozhodují, co s penězi
Definice banky: Banka je druh finančního zprostředkovatele, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty.
1) Institucionální rámec = soubor institucí
2) Vzájemné vazby mezi těmito institucemi
3) Bankovní produkty (které jsou nabízeny)- služby, obchody apod.
BANKOVNICTVÍ
Centrální banka (ČNB) -makroekonomie
Komerční bankovnictví - mikroekonomie
Potřeba vzniku: (zakládá stát)
Strach z velkého množství peněz Ž regulace
Funkce:
a) Emisní funkce
b) Vrcholný subjekt měnové politiky
c) "Banka bank"-vede účty ostatním bankám, přijímá od nich vklady,poskytuje jim úvěry,provádí zúčtování mezi nimi….
d) Regulace a dohled nad bankovním systémem
e) Reprezentace státu v měnové oblasti
Funkce: jako ostatní jiné podniky
Cíl: maximalizace užitku pro vlastníky
a) komerční: přijímaní depozit, poskytování úvěrů, platební styk apod.
b) investiční: investiční obchody, obchody s cennými papíry, fúze apod.
!!! V ČR se tento rozdíl stírá- universalismus !!!
Vliv: na celou ekonomiku- rozhodují, co s penězi
Definice banky: Banka je druh finančního zprostředkovatele, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)