11. kapitola: Peníze a komerční bankovnictví

I. Historie peněz
Vývoj peněz
- Definice: peníze jsou běžně přijímaný prostředek směny či placení (její vývoj od naturální směny - komoditní - papírové - bankovní peníze)
· naturální směna (statek za statek, obrovský krok od samozásobitelství, následkem dělby práce se pak vyvinuly peníze, protože nebyla příliš velká pst. “dvojnásobné shody potřeb”)
· komoditní peníze (hovězí dobytek, olivový olej, pivo a víno, železo, zlato, cigarety… v 19. stol. hlavně kovy)
· papírové peníze (lidé chtějí peníze hlavně pro možnost koupit si za ně určité věci), jsou lehce přenosné a skladovatelné, pečlivou ryteckou prací chráněny před paděláním
· bankovní peníze
· úvěrové karty a cestovní šeky

Složky nabídky peněz (peněžní agregáty)
· transakční peníze (M1) – položky skutečně používané k transakčním účelům – mince, oběživo a šekovatelné účty (dnes peníze s nuceným oběhem – vláda tvrdí, že jsou zákonným platidlem vklady na požádání a jiné šekovatelné vklady)
· peníze v širším smyslu (M2) – “peněžní A” neboli “skoro peníze” – M1 + další A (substituty transakčních peněz)
· další skoro peníze (M3) – M2 + úsporové účty a pod. depozita vlastněná významnými institucemi
· “likvidní A” (L) – KCP MF
· “úvěr” (D) – všechny dluhy domácích nefinančních sektorů (hypotéky, obligace)

Princip akcelerátoru

- mocný činitel vyvolávající hosp. nestabilitu neboli změny produktu se mohou mnohonásobně projevit jako obrovské změny v I (neboli teorie o faktorech ovlivňujících I)
- zásoba kapitálu (zásoby nebo zařízení) je závislá na výši produkce (přírůstky k této zásobě = čisté I pouze roste-li produkt - končí prosperita - pokles prodeje - prodej na příliš vysoké úrovni)
- podle tohoto principu musí prodeje růst stále stejnou rychlostí, mají-li I zůstat stálé

Interakce mpl a akcelerátoru
- produkce v odvětvích obráběcí stroje - důchodů - V na stravu a oblečení - mpl změny produktu - zastavení růstu prodeje textilu či pokles, I dosáhnou sedlového bodu, klesne-li GNP rychle - akcelerátor negativní I, ale I do budov a zařízení nemohou být záporné (= sedlo) - potřeba obnovovacích I - oživení
- sotva začne produkt růst, zvyšování produkce vyvolá prostřednictvím akcelerátoru nové I, které zvýší produkt prostřednictvím mpl

Předvídání HC
- prognózování je spíše uměním než vědou
- elektrometrické modely a prognózování (Jan Tinbergen, L.Klein, Data Resources Inc. DRI – počítačoví modely, analytický rámec, rce AS a AD Þ odhady parametrů MPC, koef. akcelerátoru… - sys. rnic)

Teorie HC

- tyto teorie se opírají o význam spotřebních a investičních statků dlouhodobého užití
x vnější (nacházejí příčiny HC ve výkyvech něčeho vně ek. sys. – sluneční skvrny, klima, války, revoluce a volby, objevy nalezišť zlata, tempo růstu ob., migrace ob., objevy zemí, vědecké objevy…)
x vnitřní (mechanismy uvnitř ek. sys. – sebegenerující HC)

Politický HC
- MAE pol. určují volební představitelé (ek. manipulují tak, aby podpořili své volební reference)
- předpoklady: nástroje ke stimulaci ek.
voliči chtějí nízkou U, rychlý ek. růst a nízkou inflaci
politici chtějí být znovu zvoleni
- po volbách se ­ U a P, rok před volbami se vše obrátí a všichni jsou spokojeni (¯ T, ­ G a přesvědčí Fed na nízké i)
- např. kampaň Richarda Nixona (72)

Kombinování vnějších a vnitřních faktorů
à otřesy vznikají vně ek., ale vnitřní fungování ek. je šíří a udržuje
à základním vnitřním mechanismem jsou investice (očekávání příjmů nebo změny produktu ovlivňují poptávku po I)

H. Hospodářské cykly

Historie hospodářského cyklu
- žádné dva HC nejsou zcela stejné, přesto mají mnoho společného

Rysy HC:
na počátku přikládán velký význam panikám a krizím (1720 kolaps bubliny jižních moří, 1873 panika Jay Cooke, 19. října 1929 krach na NY burze – tzv. “černý pátek”, 19. října 1987 krach na trhu akcií…)

Fáze:
vrcholy a sedla = body obratu
recese a expanze = hlavní fáze
recese končí v sedle - zotavení - vrchol - recese -…
chronologicky určil The National Bureau of Economic Research

Význačné charakteristiky (obvyklé vztahy z průběhu cyklů) – o recesi:
· prudce klesají spotřební nákupy, zatímco firemní nákupy statků dlouhodobé spotřeby se neočekávaně zvyšují - fy sníží výrobu a GNPR klesá - ¯ fních I do budov a zařízení
· pokles poptávky po práci - zkrácení prac. týden - propouštění a zvyšování U
· s poklesem GNP ¯ poptávka i dodávky surovin, ¯ cen mnoha komodit, tendence k pomalejšímu růstu cen a mezd
· zisky firem prudce klesají, propad cen obyčejných akcií (dáno očekáváním investorů), ¯ poptávka po úvěrech - ¯ úrokové sazby

Tři základní rysy:

a) opuštění Keynesovy teorie
KE: v krátkém období GNP a zam. primárně určuje AD, k odstranění nežádoucí U a I jsou potřebné změny v m/f politice; koncem 70. let Martin Feldstein z Harvardu napsal článek o sporu s poptávkově orientovanou HP, kladl důraz na úspory a investice, reforma regulace a snížení zdanění kapitálového důchodu, hledisko dlouhodobého ek. růstu; AS je poměrně strmá Þ každá recese krátkodobá reakce na změny AD (změna P); stáhne-li se vláda pomocí “šokové terapie” z aktivního řízení ek., zvýší se inovační schopnosti a zlepší se produktivita; výsledkem: poč. 80. let pokles inflace za cenu nezaměstnanosti (hluboká a ostrá recese)…

b) důraz na podněty a účinky nabídky
klíčová úloha ztráty stimulů (tržní výnosy z práce, úspor a podnikání), k níž dochází při příliš vysokých daňových sazbách (KE: ignorují účinek daňových sazeb a stimulů na AS)

c) obhajoba rozsáhlého snížení daní (krácení daní)
posunuje křivku AD doprava (multiplikovaně); může též zvýšit GNPpot (jestliže snížení dané přiláká zvýšenou nabídku práce nebo kapitálu) Þ AS doprava Þ zvyšuje GNPR

(tzv. Laferrova křivka – vysoké t vedou v důsledku nižší úrovně ek. aktivity k výraznému omezení základu pro výpočet daně: R… celkové výnosy z daní = t… daňová sazba * B… daňový základ)

Hospodářské cykly strany nabídky

- v posledních dvou desetiletích došlo k několika šokům (produktivity a N) = situace, která ovlivňuje hladinu GNPpot (pokles) – sucho, neúspěšné sklizně, situace se zpomaleným růstem produktivity
- šoky (růst N) – nepředvídatelné výkyvy cen nahoru a dolů (dvojí velký růst cen ropy + výkyvy k kurzu USD) - AS doleva - recese - klesá produkt - rostou ceny a inflace (působení na ceny je opačné ve srovnání s hosp. cyklem vyvolaným poptávkou

Ekonomie strany nabídky
- WW2 – 1980: důraz na AD pro pochopení hospodářského cyklu (­ U Þ ¯ T nebo ­ V), hrozí inflace - zpřísnění f/m politiky
- koncem 70. let přišla kritika, vznikla nová skupina teoretiků – zpochybňují úlohu řízení AD jako způsobu léčby pomalého ek. růstu a klesajícího růstu produktivity
- spíše v politice: Arthur Laffer, Jude Wanniski, Paul Craig Roberts a Norman Ture
- silně prosazovali prezident Reagan (81-89) a Tatcherová (79-90 v GB)
- důraz na fiskální pol. při determinaci ek. růstu a AS

10. kapitola: Agregátní nabídka a hospodářské cykly

 hospodářské podmínky nejsou nikdy stálé.
 vzestupné a sestupné pohyby produktu, cen, úrokových sazeb a zaměstnanosti tvoří hospodářský cyklus (charakteristický znak pro vyspělé země v polovině 20. století)

G. Strana nabídky
Determinanty AS
 Potenciální produkt je dlouhodobě udržitelná úroveň reálného GNP, při níž je v ekonomice dosahováno vysoké zaměstnanosti. Převýší-li ho GNP, ceny rostou stále rychleji  takovou úroveň nelze udržet.

Zdroje růstu pot. GNP
• růst vstupů (kapitálu, práce, půdy)
• technologická zlepšení nebo zvýšení efektivnosti

Co způsobuje hospodářské cykly
 zrychlením nebo zpomalením hospodářské aktivity
 recese = hosp. pokles (klesne-li GNP po sobě dvou jdoucích čtvrtletích)
 snížení AD vede k ek. poklesu (produkt klesá stejně jako ceny a inflace)

Okunův zákon
 Na každá 2 %, o něž poklesne GNP vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1%. Rovná-li se např. výchozí GNP 100 % svého potenciálu a klesne-li na 98 %, zvýší se míra nezaměstnanosti ze 6 na 7 %  míra nezam. v období recese roste.
 Aby se míra nezaměstnanosti nezvyšovala, musí GNP růst rychle jako potenciální GNP.

Mpl v OE

- únik do dovozních V mění slon výdajové křivky
- Mpl efekt OE je poněkud nižší než mpl efekt UE, protože v OE část přírůstku důchodu uniká do V na dovozy. Exaktně vyjádřeno:

- účinek mpl OE můžeme vyjádřit propočtem jednotlivých výdajových kol nebo přímo pomocí výše uvedeného vztahu.

Důsledky hospodářské politiky
- vliv ZO toků a měnových kurzů
zhoršení X v 80. letech v USA mělo na ekonomiku kontraktivní účinek; zhodnocování měny (za dolar je možné si koupit více jednotek cizí měny; vede k poklesu reálných X Þ snižuje AD a produkt) / znehodnocování
- účinky obchodní politiky
reakcí na problémy v ZO byl tlak na vládu vytvářet celní tarify nebo kvóty (omezí-li země příliv statků za zahraničí, sníží vývozy a zvýší X Þ růst GNP: účinek = změna e x mpl OE) = politika “ožebrač svého souseda”
- zdokonalování mezinárodní kooperace
obchodní smlouvy, mezinárodní monetární uspořádání (měnové kurzy, IMF), MAE koordinace (navrhl prezident Carter na ek. summitech v letech 77-8)

Jak velké jsou mpl?
- statistické studie v MAE modelech (Jan Tinbergen z Nizozemí, Lawrenc Klein z Pensylvánské univerzity, oba dostali za svou práci Nobelovu cenu)
- odhady:
- učebnicové modely (nedají se použít na hosp. pol. reálného světa)
- ek. modely velkého rozsahu + číselné experimenty
- odhady značně nepřesné

Faktory určující X:

Dovoz
- důchod a produkt (roste-li GNP rychle, dovozy mají tendenci růst ještě rychleji)
- relativní ceny SaS (zvýší-li se cena domácího S v poměru k zahraničnímu – poroste produktivita, klesne zahraniční měnový kurz – bude nakupováno více zahraničního S) – závisí na domácí cenové hladině a měnovém kurzu dolaru
Vývoz
- důchod a produkt obchodních partnerů
- relativní ceny našich SaS

1960-69 … období rychlého růstu, ceny rostly v USA rychleji než u zahr. partnerů Þ dovozy větší
69-75… hosp. pokles, rozpad svět. měn. systému Þ pokles hodnoty USD Þ konjunktura vývozů
85… opětovný růst dolaru
Účinky ochodu na GNP
- čisté vývozy ovlivňují produkt

Mezní sklon k dovozu a výdajová přímka
- sklon celkové poptávky (C+I+G+X) je menší než sklon přímky domácí poptávky (C+I+G) = únik výdajů do dovozů

- Mezní sklon k dovozu Mpm (marginal propensity to import) je přírůstek dovozů odpovídající přírůstku GNP o jeden dolar (sklon k dovozu v ekonomice bez ZO je roven nule).

- Pozn.: dalšími úniky jsou únik do daní (některé daně se při vyšších hladinách důchodu a produktu zvyšují) a do firemních úspor (fy vysoké zisky, ale nejsou vypláceny jednotlivcům) + vyvolané V.

Dva extrémy křivky AS

F. Určení produktu v otevřených ekonomikách
- země vyváží ty statky, jejichž tuzemská výroba je nejlevnější a dováží ty, při jejichž výrobě mají výhodu nízkých N ostatní země.
- proměny spojů, dopravy a obchodní politiky propojily hospodářství jednotlivých zemí.

Účinky ZO na hosp. aktivitu
- X (čisté vývozy) = vývozy SaS – dovozy SaS
- po většinu 20. stol. mělo USA aktivní zahraniční obchodní bilanci; v době konjunktury (válka ve Vietnamu) Þ pasivní; zlepšení až poč. 70. let po znehodnocení dolaru a během hluboké recese zač. 80. let. Další zhoršení v pol. 80. let Þ deficit Þ jeden z hlavních poltických problémů USA.

· · Celkové domácí V (domácí poptávka) = C + I + G se liší od GNP
· · určitá část domácích výdajů bude vynaložena na statky vyrobené v zahraničí (m = dovoz)
· · jistá část výroby se prodá v zahraničí (e = vývoz)
· · e – m = čisté vývozy X
· · celková poptávka po amerických výrobcích = domácí + zahraniční poptávka
· · AD= GNP = C + I + G + X, kde X = e – m

Fiskální politika v praxi (ke zkoušce str. 182)

Paradox spořivosti
- Hospodářský růst zemí kriticky závisí na S a I. Prospějí nevyhnutelně vyšší úspory ekonomice? Keynes poukázal na to, že pokouší-li se lidé více spořit, nepovede to nutně ke zvýšení úspor v ekonomice jako celku (viz. “Almanach Chudého Richarda”).

- donutí-li prezident obyvatele více spořit, povede to k posunu SS směrem nahoru, a tato nová SS protne II při nižší rovnovážné hladině GNP Þ snižuje úroveň GNP (protože lidé aby více spořili, musí snížit svou současnou spotřebu Þ prodeje neboli C + I se sníží, firmy sníží výrobu a GNP bude klesat dokud lidé nepřestanou spořit více, než kolik činí jejich firemní I.
- např. je-li MPC = 2/3 - posun SS o 1 USD nahoru likviduje 3 dolary důchodu a naopak.

- Paradox spořivosti: posun fce směrem vzhůru odrážející zvýšení spořivosti ve skutečnosti sníží v modelu mpl se nezměněnými I důchod a produkt. O kolik? GNP e multiplikovaně snižuje, dokud důchod nepoklesne natolik, že se nově zamýšlené S opět rovnají I.
- Vyřešení PS:
· v ekonomice se musíme mít vždy na pozoru před mylným usuzováním z části za celek (např. pokouší-li se jednotlivec zvýšit své S, může to za určitých podmínek vést k tomu, že dohromady skutečné S lidí vůbec nezvýší; pokouší ¹ skutečné).
· zda se ekonomika nachází v útlumu či nikoliv.
Klasický svět (podmínka plné zaměstnanosti Þ čím více GNP na běžnou spotřebu, tím méně by zůstalo na I a S - správné, kdybychom mohli předpokládat, že GNP = potenciální GNP - např. americké kolonie v době Bena Franklina, WW1 a 2...).

Multiplikátory fiskální politiky

- I, T a G = autonomní výdajové toky - vzájemně se ovlivňují s vyvolanými výdeji na spotřebu a spoluurčují výši rovnovážného GNP.
-
- Multiplikátor vládních výdajů je přírůstek GNP, který je výsledkem zvýšení G na SaS v rozsahu 1dolaru.
- v jednoduchém modelu je celkový účinek dodatečného dolaru G na GNP stejný jako účinek dodatečného dolaru I:
multiplikátory jsou shodné = 1 / (1-MPC)
- konečný přírůstek GNP je násobkem přírůstku G Þ např. dodatečné G = 100 mld Þ přímka G + I + G se posune o 100 mld vzhůru a konečný přírůstek GNP = 100 mld * výdajový mpl (model, tohoto modelu lze i snižovat GNP - ale všechno ostatní musí opět zůstat konstantní). Þ mpl G = mpl I Þ oba tzv. “výdajové multiplikátory”

Účinek daní
- dolarové změny daní představují téměř stejně účinnou zbraň proti nezaměstnanosti nebo inflaci, jakou jsou změny v dolarových výdajích státu.
- Daňový mpl je menší než výdajový o činitel MPC:
- daňový mpl = MPC * výdajový mpl
- např. zvýšení V na obranu o 200 mld USD; ekonomičtí plánovači chtějí zvýšit daně v takovém rozsahu, aby vyvážili ekonomický účinek přírůstku G, o kolik by se daně musely zvýšit? Je-li MPC = 2/3, pak T = 300 mld USD (o více než se zvýší G), protože vydá-li vláda 1 dolar G, pak se tento dolar vydá přímo na GNP; když vláda snižuje daně o 1 dolar, na C se vydá část z tohoto dolaru a další část tohoto snížení se uspoří.

9. kapitola: Rozvinutý multiplikátor: fiskální politika a mezinárodní obchod

A. Fiskální politika v modelu multiplikátoru
Účinek fiskální politiky

- pokud jsou některé zdroje nevyužity, změny v G a T ovlivní výši GNP.
- explicitně zavedeme do modelu mpl vládu Þ výdajový agregát C + I + G.
- zjednodušení - konstantní daně Þ “paušální daně” (jsou nezávislé na DI).
- nelze slučovat pojmy GNP a DI (GNP = DI + daně), vylučujeme nadále úspory firem a zahraniční obchod.
- daně snižují DI a posunují fci CC dolů doprava (posun dolů = 2 * MPC - tento posun je menší než posun CC doprava)
- bez daní je GNP = DI; s daní velikost posunu doprava přesně odpovídá velkosti daní (např. 300) nebo posun dolů o 200, protože 200 = pokles DI o 300 * MPC (2/3).
- ke spotřební fci a fixní výši I jsme připočetli nově G (V na vládní budovy mají stejný MAE účinek jako I a kolektivní spotřební výdaje jako soukromé C).

Účinek daní na AD
- zdanění má tendenci snižovat AD a úroveň GNP, protože dodatečné daně Þ snížení našeho DI Þ pokles spotřebních V (I a G jsou stejné) Þ pokles GNP a zaměstnanosti, je-li v keynesiánském modelu GNP pod svým potenciálem, pak vyšší daně bez zvýšení G povedou k poklesu reálného GNP (viz. obr. výše).
- Pozor! V typu transferů (pojistné v nezaměstnanosti, platby sociálního zabezpečení) G nezahrnuje = záporné daně - T = daně - transfery.
- př. str. 180 - jestliže výdaje převyšují produkt, výroba se zvyšuje (= rozmach/ útlum).

Určení produktu spotřebou a investicemi

Přímka celkových výdajů neboli přímka C+I znázorňuje výši zamýšlených výdajů spotřebitelů a podniků při každé úrovni produktu. Ekonomika se nachází v rovnováze v průsečíku přímky C+I s osou kvadrantu (bod E) – zamýšlené výdaje na spotřebu a investice se přesně rovnají celkovému produktu.
Kdyby se přímka C+I nacházela nad osou kvadrantu, tj. spotřebitelé by kupovali více bot a automobilů než výrobci vyrobí - reakcí je zvýšení objednávky - produkt se zvyšuje.
Skutečné investice se budou často lišit od plánovaných, jestliže firmy shledají, že jejich skutečné prodeje se nerovnají jejich plánované produkci a že se proto musí vyrovnat s nedobrovolným hromaděním nebo snížením zásob.

Aritmetická analýza
à Firmy se budou nacházet v rovnováze tehdy, bude-li se úroveň produktu přesně rovnat plánovaným výdajům. Prodeje firem budou právě dostatečné, aby byly s to udržet běžnou úroveň agregátního produktu. GNP ani nevzroste, ani nepoklesne.
à Např. GNP = 300 mld USD; každá změna důchodu o 300 mld Þ změna výše úspor o 100 mld a spotřeby o 200 mld Þ MPC = konst. = 2/3 Þ MPS = 1/3; je-li dlouhodobá úroveň I 200 mld, pak prodeje firem budou plánované C + plánované I).

· Multiplikátor je číslo, kterým musíme vynásobit změnu investic, abychom obdrželi výslednou změnu celkového produktu. (je větší než jedna)
· Čím větší jsou dodatečné druhotné spotřební výdaje, tím větší je multiplikátor.
- Investice mají multiplikační účinek na produkt. Při změně investic dochází ke shodné prvotní změně národního produktu. Jakmile však příjemci důchodů v odvětvích vyrábějících kapitálové statky obdrží vyšší důchody, dají do pohybu celou řetězovou reakci dodatečných druhotných spotřebních výdajů a zaměstnanosti.

Teorie a hospodářská politika

- Klasičtí ekonomové budou skeptičtí k potřebě vládních zásahů pro stabilizaci hospo. cyklu, protože zvýšení AD podle nich vyvolá vyšší ceny nebo inflaci. Keynesiánci naopak budou ekonomiku tím, že ovlivní AD (v depresi lze zvýšit AD a v konjunktuře, kdy hrozí inflace, tlumit výdaje). Vládní výdaje podle nich nic nevytlačují – umožňují vyšší soukromé výdaje.

D. Určení produktu: model multiplikátoru (podle keynesiánců)
- Model multiplikátoru: každá změna investičních výdajů o jeden dolar vede k vyšší než dolarové změně GNP, tj. k “multiplikované” změně.
- Sestrojíme křivky CC a SS na základě našich znalostí o spořivosti jednotlivých rodin, jejich bohatství…Předpoklady: neexistují daně, nerozdělené podnikové zisky, zahraniční obchod, zhodnocení materiálu, vládní výdaje ani žádné transfery. GNP = DI. CC a SS jsou zrcadlově souměrné a jejich součtem je osa 1. kvadrantu (viz. kapitola 7).

Metoda úsporově-investiční

Produkt je určen na úrovni, v níž se úsporová a investiční fce protínají bod rovnováhy, ke kterému bude národní produkt tíhnout. Pouze v tomto bodě (E) jsou zamýšlené úspory domácností rovny zamýšleným investicím firem. V libovolném jiném bodě se zamýšlené úspory domácností nebudou shodovat se zamýšlenými investicemi firem a tento rozdíl přiměje firmy ke změně úrovní výroby a zaměstnanosti a systém k návratu k rovnovážnému GNP.

Důsledky:

(a) nikdy neexistují ztráty z nevyužitých zdrojů (produkt se vždy nachází na úrovni potenciálního produktu, pracovníci, kteří chtějí pracovat při běžné mzdové sazbě, mohou zaměstnání nalézt – nepočítají s makroekonomickými ztrátami spojenými s nízkým využitím zdrojů při nedostatečné AD)
(b) MAE politika nemůže ovlivnit hladinu nezaměstnanosti a produktu (spíše ovlivňuje pouze cenovou hladinu a složení reálného GNP).
à à Mezi stoupence tohoto stanoviska patří John Stuart Mill, Alfred Marshall a A. C. Pigou. Nová klasická škola (škola racionálních očekávání): Robert Lucas, Thomas Sargent a Robert Barro.

Keynesiánská revoluce - “Obecné teorie” (1936)
à à Spojila dva různé prvky: Keynes zavedl pojem AD, v níž se agregátní výdaje vytvářejí podle spotřební fce a na základě investičního rozhodování; tvrdil, že ceny a mzdy jsou nepružné (strnulé), takže svislá klasická AS se bude muset nahradit rostoucí či vodorovnou AS křivkou.
Důsledky:
· · soudobá ekonomika (např. v USA) se může snadno ocitnout v rovnováze při nevyužitých zdrojích, dokonce při masové nezaměstnanosti (neexistuje rovnovážný mechanismus, který by zajistil rychlý návrat GNP k jeho potenciální úrovni; může se stát trvalým rysem průmyslové ekonomiky).
· · vláda může pomocí fiskální a monetární ekonomiky stimulovat návrat ekonomiky k plné zaměstnanosti.
- AS mírně roste Þ GNP roste se zvyšováním AD tak dlouho, dokud jsou k dispozici nevyužité zdroje

Alternativní přístupy k AS

Soudobá teorie… smlouvy dlouhodobé, očekává se pomalé přizpůsobování.
- Klasická analýza (ek. z dob Adama Smithe Þ nová klasické škola): v situaci plně pružných cen i mezd by nabídka a poptávka na jednotlivých trzích vedla k tomu, že by zvýšení AD jednoduše zvyšovalo veškeré náklady a ceny, produkt by se tudíž nezměnil. Podle klasického stanoviska je AS nezávislá na celkové cenové hladině, a proto je křivka AS svislá (nastává pouze tehdy jestliže ceny a mzdy jsou pružné a rychle reagují na hospodářské šoky). Soudobá makroekonomie tvrdí, že strnulost cen a mezd umožňuje, aby produkt reagoval na změny AD během delšího časového období, tj. že křivka AS je mírně rostoucí po dlouhou dobu. AS je z dlouhodobého pohledu svislá.

Porovnání keynesiánského a klasického přístupu

Klasický model:
- propojuje konvenční křivku AD se svislou či klasickou křivkou AS. Když AD klesne, v důsledku pomalého růstu nabídky peněz, který zvýší úrokové sazby a sníží výdaje na investice Þ AD se posune doleva. Cenová hladina poklesne, ale hladina produktu a zaměstnanosti se vůbec nezmění.

Alternativní názory na AD

· ekonomové se liší v důrazu, který kladou na různé síly ovlivňující AD.
· význam monetárních fa. (nabídka peněz)… jestliže celkové V = nominální GNP, pak nom. GNP = nabídka peněz
· autonomní výdajové toky (G, I a X)… zvláště změny krátkodobé
· eklektický přístup… velké množství vlivů v různých obdobích (např. FP v Koreji a Vietnamu, 79-82 hlavně MP)

Determinanty AS
- Má ústřední význam pro dlouhodobý i krátkodobý ekonomický vývoj. Pro krátké období určuje interakce mezi AD a AS výši produktu, nezaměstnanosti, využití kapacit, a stejně tak dává popud k inflaci. Pro delší období se stává činitelem ekonomického růstu.
- Křivka udává výši reálného produktu, které bude dosaženo při kterékoli cenové hladině.
Závisí na dvou odlišných skupinách sil:
a) Potenciální produkt – zejména v dlouhém období. Zvýšení potenciálního produktu vede k posunu celé křivky AS doprava. Vyšší výrobní náklady při nezměněném potenciálním produktu posunují křivku AS kolmo vzhůru.
b) Chování cen a mezd – křivka se napravo od potenciálního produktu stáčí prudce nahoru. Důraz klademe na strnulost nákladů v krátkém období. Jsou-li určité nákladové položky strnulé, a uvolní-li se dodatečné výrobní kapacity, budou firmy na vzestup výdajů reagovat zvýšením jak výstupu, tak cen. Zdroje této nepružnosti: u mezd to způsobují hlavně smlouvy s odborovými organizacemi (určena dolarová mzdová sazba na dobu tří let).

Faktory určující křivku AD

Proměnná
Dopady na AD
Proměnné hospodářské politiky
Monetární politika
Zvýšení nabídky peněz snižuje úrokovou sazbu a uvolňuje úvěrové podmínky, což má za následek vyšší úroveň investic a spotřeby statků dlouhodobého užití.
Fiskální politika
Vyšší výdaje na SaS přímo zvyšují celkové V. Snížení daní zvyšuje důchod, a tím podněcuje vyšší V.
Vnější proměnné
Očekávání a podnikatelská důvěra
Vyšší důvěra způsobuje, že podniky očekávají vyšší zisky, a tím zvyšují I.
Zahraniční produkt
Hosp. konjunktura v zahraničí vede k růstu X.
Hodnoty A
Růst cen akcií a růst cen realit vede ke zvyšování úrovně bohatství některých spotřebitelů, a tím ke zvyšování jejich spotřeby. Zvýšení těchto cen může vést také ke snížení kapitálových N, a tím ke zvýšení I.
Demografické změny
Vyšší počet obyvatelstva zvyšuje spotřebu; růst počtu rodinných jednotek zvyšuje poptávku po investicích do bytové výstavby.

Skládá se z:

· výdajů na spotřebu (C)… určena DI (důchod po zaplacení daní) a bohatstvím spotřebitelů; při růstu cenové hladiny, spotřebitelé kupují méně (DI a bohatství nedrží krok s cenovou hladinou)
· výdajů na soukromé domácí investice (I)… nákupy budov, zařízení a zvýšení zásob; determinanty: výše produktu, kapitálové N (daňová politika, úrokové sazby a další finanční podmínky) a očekávání
· vládních výdajů na statky služby (G)… tanky nebo stroje na stavbu silnic, nákupy služeb soudců a učitelů veřejných škol; přímo určeno rozhodnutími vlády o výdajích
· čistých vývozů (X)… hodnota vývozů snížená o hodnotu dovozů; determinanty: domácí důchody a produkt, poměr domácích cen k cenám zahraničním a měnový kurz (USD)

- Liší se od mikroekonomické křivky – ostatní ceny i celkový důchod spotřebitele u ní nepovažujeme za konstantní.

- Klesá, protože celkové výdaje při nárůstu celkové cenové hladiny klesnou mimo jiné proto, že reálná kupní síla spotřebitelů klesne, protože vyšší ceny pohltí část jejich dolarové hodnoty.

Klesající míra úspor v USA

- v polovině 80. let míra úspor závratně poklesla (10 – 2%)
· deficit federálního rozpočtu
· systém sociálního zabezpečení – snižuje potřebu soukromě spořit
· kapitálové trhy a postoje k zadlužení – před moderní dobou trhy nedokonalé, snazší půjčování
· ostatní zdroje

8. kapitola: Teorie určení produktu

- Model multiplikátoru poskytuje jednoduché vysvětlení, jak šoky v I, zahraničním obchodě ve vládní daňové a výdajové politice mohou ovlivnit produkt a zaměstnanost.

C. Základy agregátní nabídky a poptávky
Základy analýzy agregátní poptávky

AD je celkové(agregátní) množství produktu, které bude při dané úrovni cen dobrovolně nakoupeno.

Jak hospodářská politika ovlivňuje investice

- Monetární politika ovlivňuje úrokové sazby a kapitálové náklady, je ovlivňována centrální bankou. Může zvýšit investiční výdaje pomocí snížení úrokových sazeb (zlevní se půjčky pro domácnosti).
- Daňová politika – změny ve zdanění osob (vláda odnímá část zisku tím, že ho zdaňuje).
- Mikroekonomická politika.

Křivka poptávky po investicích
- Vyjadřuje vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi.
- Zjednodušená ekonomika: projekty A-H (můžeme u nich pominout potřebu obnovy), vynášejí konstantní tok čistého důchodu a neexistuje inflace, dlouhodobá životnost – můžeme pominout obnovu.
- Každý stupeň na křivce představuje výši investic, které byly vynaloženy na jednotlivé projekty při úrokové sazbě odpovídající jejich nulové ziskovosti.
Posuny křivky investiční poptávky
- Zvýšení celkové úrovně produktu (GNP) – zvýší DI (posune doprava nahoru).
- Vyšší zdanění firem by tlumilo investice - sníží.
- Propuknutí pesimismu podnikatelů (souvisí s očekáváním) - sníží.

- Reálná úroková sazba je úrok, který dlužníci platí v podobě reálných statků a služeb. Reálná úroková sazba se rovná nominální (nebo peněžní) úrokové sazbě snížené o míru inflace.

- Protože investice závisí na nejistých očekáváních vysoce nepředvídatelných budoucích událostí, jsou mimořádně nestálé.

- Většina ekonomů je přesvědčena, že nejjednodušší dílčí opatření ke zvýšení dnešní míry úspor je snížit deficit státního rozpočtu.

B. Determinanty investic

- Investice jsou definovány jako přírůstek zásoby hmotných kapitálových statků společnosti (strojů, zařízení, budov a zásob).
- Mají dvě úlohy:
a) představují velkou a proměnlivou složku: Jejich prudké změny mohou mít značný vliv na AD, a tím i na produkt a zaměstnanost.
b) vedou k akumulaci kapitálu: Dlouhodobě pak ovlivňují růst produktu v důsledku kapitálové tvorby na potenciální produkt.

- Skládají se z:
· nákupy obytných budov (1/4)
· investice do továrních budov a zařízení firem (70%)
· přírůstky zásob (1/20)
- Náklady jsou zde chápány jako úroková sazba z vypůjčených fondů (cena, kterou platíme za vypůjčení peněz na určitou dobu).

- Firmy investují, aby realizovaly zisk. Protože kapitálové statky mají dlouhou životnost, investiční rozhodování závisí
(a) na poptávce po výstupu, vyráběnému pomocí nových investic (na příjmech)
(b) na úrokové sazbě a daních, které ovlivňují investiční náklady (často se investice financují pomocí hypoték, protože jsou dlouhodobějšího charakteru)
(c) na očekáváních podnikatelů, jaká bude hospodářská situace (věří-li fy, že v blízké době doje k prudkému oživení, začnou plánovat rozšiřování kapacit).

Mezní sklon k úsporám MPS (marginal propensity to save)

Je definován jako podíl z dodatečného dolaru důchodu, který plyne do dodatečných úspor. Je zrcadlovým obrazem MPC.
Pozn: směrnice přímky AB je rovna podílu vzdáleností BC a AC, u křivek, které nejsou přímkou počítáme směrnici jejich tečny.
B

A C
Chování národní spotřeby
Faktory určující spotřebu:
· disponibilní důchod
· pernamentní důchod (taková úroveň důchodu, kterou by domácnost dostávala po vyloučení dočasných či přechodných vlivů, jako je počasí, nenadálé zisky…) čili důchod životního cyklu – spotřeba je ovlivněna také minulými a budoucími důchody (jde-li o pernamentní změnu, spotřebitelé zvýší spotřebu úměrně důchodu).
· bohatství
· ostatní vlivy – vysoká míra zdanění, nízké reálné výnosy z úspor (očištěné o inflaci), spotřebitelé mají sklon spořit více, když se rozbíhá inflace.

Národní spotřební fce
- Bodový diagram znázorňující body, které jednotlivě odpovídají výši spotřeby a důchodu v daném roce. Zakresluje se zde i křivka CC (“vyrovnaná spotřební fce”) – ukazuje jak spotřeba těsně sleduje disponibilní důchod (již od 19. století).

Spotřební funkce

- Zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní disponibilního důchodu domácnosti (neboli zobrazuje vztah mezi spotřebou a důchodem). V grafu této fce jsou na vodorovné ose naneseny úrovně disponibilního důchodu a na svislé ose spotřeby domácnosti. Každé kombinace spojíme hladkou křivkou. Do grafu zakreslíme přímku se sklonem 45 stupňů – v kterémkoli bodě této přímky se spotřeba přesně rovná důchodu. Kde se protnou obě křivky, tam se nachází bod “vyrovnání”. Vzdálenost od spotřební fce směrem nahoru k ose kvadrantu měří čisté úspory. Jestliže spotřební fce leží nad osou kvadrantu, domácnosti vykazují záporné úspory.

C (USD)


bod vyrovnání úspory
spotř. fce



spotřeba
45°

DI (USD)

Úsporová fce
- Úspory = důchod (DI) – spotřeba
- Na vodorovné ose opět DI a na svislé čisté úspory S. Je přímo odvozena ze spotřební fce. Jednoduše ji získáme jako vzdálenost mezi osou kvadrantu a spotřební fcí. Jestliže jsou úspory záporné, leží spotřební fce pod osou kvadrantu.

Mezní sklon ke spotřebě MPC (Marginal Propensity to Consume)
Je to dodatečná částka peněz, kterou lidé vydají na spotřebu, dostanou-li dodatečný dolar důchodu. MPC je číselně vyjádřeným sklonem, tj. směrnicí tečny ke spotřební fci (“stoupání ve vyznačeném úseku”, strmý sklon = vysoký MPC).

A. Spotřeba a úspory

- Spotřeba domácnosti jsou výdaje za finální statky (statky dlouhodobého a krátkodobého užití a služby). Kategorie spotřeby (statky dlouhodobého užití, krátkodobého a služby).
- Úspory domácnosti jsou tou částí důchodu, která se nevydává na spotřebu.

- Žádné dvě rodiny nevydávají své peníze přesně stejným způsobem. Chudé rodiny musí vydávat své důchody převážně na životně nezbytné statky služby (potraviny a bydlení). Tak, jak se zvyšuje důchod, výdaje na mnohé položky rostou. Podíl na potraviny z celkových výdajů s rostoucím důchodem klesá. V na bydlení jsou dlouhodobě stálé. Výdaje na luxusní položky rostou podle definice rychleji než důchod. Úspory jsou nejluxusnějším statkem (rostou mnohem rychleji než důchod).

Pozn: “Engelovy zákony” – V rodinného rozpočtu vykazují jisté pravidelnosti (graf 7.2 str. 128), existuje zde určitý rozptyl okolo průměru.

- Úspory se tedy rovnají důchodu zmenšenému o spotřebu.
- Důchod má prvotní určující vliv na tvorbu úspor. Nejchudší lidé mívají sklon k záporným úsporám (spotřebovávají více než vydělávají).
- Bod “vyrovnání” = typické domácnost ani nespoří ani nemá záporné úspory, spotřebovává celý svůj důchod (pod touto hodnotou jsou úspory záporné).

Čistý ekonomický blahobyt NEW

= upravená míra celkového národního produktu, která obsahuje pouze spotřební a investiční položky, jež přímo přispívají k ekonomickému blahobytu.
+ hodnota volného času (psychické uspokojení z volného času, aktivity typu “udělej si sám”)
+ podzemní ekonomika (nelegální – obchod s drogami – nezapočítává se, legální – např. zedník si za postavení garáže vezme od vás radu, nezdaňují se, tudíž nevstupují do GNP)
- škody na životním prostředí (odečítání “zel”)

7. kapitola: Spotřeba a investice

- Nástroje – myšlenkové jádro učení – Keynesiánská ekonomie (vliv na určení úrovně produktu zaměstnanosti u krátkého období).
- Spotřeba se skládá z výdajů domácností na finální statky a služby, včetně statků dlouhodobého užití (např. nábytku), statků krátkodobého užití (např. potravin), a služeb (např. vzdělání).
- Investice tvoří vyrobené statky, které se používají pro další výrobu, včetně strojů a zařízení.
- Jestliže výdaje na investice a na spotřebu rostou rychle, bude mít produkt jako celek rovněž tendenci růst.

GNP je sumou:

b) důchodovou metodou (výdělky nebo N jako zdroje GNP)
Mzdy, úrok, renty a zisk (metoda přidané hodnoty)
Nepřímé daně placené firmami, které jsou vykazovány jako výdaje na výrobu
Odpisy ze znehodnocení kapitálu (při GNP)
- znehodnocení kapitálu Þ NNP
neboli:
GNP = C + I + G (vládní nákupy statků a služeb) + X
GNP = C + In + G
Jak lze z GNP odvodit osobní důchod a disponibilní důchod
- Údaje o osobním důchodu: PI (Personal Income) – veškeré důchody (výdělky z výr. faktorů nebo transferů). Začneme NNP,odečteme zisky, které si podrží firmy, nepřímé daně na sociální pojištění placené vládám a čisté úrokové platby ostatním sektorům s výjimkou domácností, připočteme všechny transferové platby, které dostávají domácnosti.
- Disponibilní důchod (kolik dolarů mají soukromé osoby a rodiny k dispozici ročně na útratu, v podstatě odečtete daně od osobního důchodu): DI (Disposable Income) – rozdělen mezi spotřební výdaje, včetně úrokových plateb a čisté osobní úspory.

Naměřené úspory se přesně rovnají naměřeným investicím (identita v UCE národního důchodu).
I (investice) = GNP podle produktové metody minus C (výdaje)
S (úspory) = GNP podle důchodové metody minus C

I = S : identita naměřených úspor a investic

- Celkové národní hrubé investice (In ) – zahrnuty hrubé domácí investice (I), čisté zahraniční investice (čistý vývoz X). Hrubé úspory (S) musíme rozdělit na čisté osobní úspory (NPS Net Personal Savings, z disponibilních důchodů), hrubé úspory firem (GBS Gross Business Savings, znehodnocení kapitálu plus všechny výdělky zadržené firmou), čistá vládní přebytek (NGS Net Government Surplus, přebytek daňových příjmů nad jejími výdaji na statky a služby i na transfery).

In = NPS + GBS + NGS = celkové úspory S

- GNP = C + I + G + X = C + In + G = DI + GBS + Tx – Tr = C + (NPS + GBS) + (Tx – Tr – G) + G = C + In + G Þ předchozí vztah

Započtení vládních výdajů na statky a služby

- veřejné i soukromé statky se spotřebovávají a investují kolektivně.
- všechny vládní V na mzdy jejích zaměstnanců a na statky (psací stroje, letadla, psací stroje, silnice…), které vláda nakupuje od soukromého sektoru.
- vylučují se tzv. transferové platby (vládní platby jednotlivcům, které nejsou poskytovány výměnou za nabízené statky a služby – pojištění v nezaměstnanosti, starobní důchod…). Patří sem i úrok z vládního dluhu. Když měří ministerstvo financí své výdaje, zahrnuje do nich výdaje na statky a služby (G) plus transfery.
- započítávání daní u důchodové (nákladové) metody – zahrnuje přímé i nepřímé daně jako prvky N při výrobě finálního produktu.

- Čisté vývozy = rozdíl mezi vývozy a dovozy statků a služeb. Zjednodušíme: celkové národní investice I ¬ sloučením domácích investic s čistými vývozy Þ In.

GNP je sumou:
a) podle produktové metody
Výdaje na osobní spotřebu statků a služeb (C)
Hrubé soukromé domácí investice (I)
Vládní výdaje na statky a služby (G) (přičítají se daně TA a odečítají transfery TR)
Čisté vývozy (X) = vývozy – dovozy
- znehodnocení kapitálu Þ NNP

Problém “dvojího započítávání”

“Přidaná hodnota” v dolní smyčce – rozdíl mezi prodeji firmy a jejími nákupy materiálů a služeb od ostatních firem (ty jsou pak započítávány do GNP z přiznání jiných firem). Dostaneme ji odečtením všech N na materiál a meziprodukty, které nebyly na tomto stupni vyrobeny, ale byly nakoupeny od jiných firem.
- Abychom vyloučili dvojí započítávání, budeme usilovat o to, abychom zahrnovali do GNP pouze finální statky a ne mezistatky (meziprodukty), které se používají při výrobě finálních statků. Měřením přidané hodnoty ve všech stadiích a pečlivým odečtením výdajů za mezistatky nakupované od ostatních firem se důchodová metoda dolní smyčky vyhýbá jakémukoli dvojímu započítávání a zahrnuje mzdy, úrok, rentu a zisk pouze jedenkrát.

Podrobnější rozbor národních účtů
Investice a tvorba kapitálu
à Investice předpokládají obětování současné spotřeby v zájmu zvýšení budoucí spotřeby. Sestávají se z přírůstků stavu budov, zařízení a zásob země (vyrobené během daného roku). Znamenají tvorbu reálného kapitálu (pouze fyzický kapitálový statek – výstavba domu, výroba nákladního automobilu…).

- Hrubý národní produkt je sumou všech finálních produktů. Spolu se spotřebními statky a službami do něho musíme zahrnout rovněž hrubé investice (nebylo z nich odečteno znehodnocení kapitálu – množství kapitálu, který byl opotřebován).
- Čisté investice se rovnají hrubým investicím minus znehodnocení kapitálu.
- Čistý národní produkt NNP (Net National product) zahrnuje spotřebu, vládní nákupy a čisté vývozy spolu s čistými investicemi.
- GNP je ale k dispozici rychleji a je spolehlivější.