1) Kdy a proč může být sport považován buď za veřejný nebo privátní statek?
Podle toho, kdo je hlavním nositelem nákladů, jež souvisí s provozováním určitého druhu sportu, rozlišuje sport jako:
· čistý veřejný statek
· smíšený veřejný statek
· privátní statek
Čistý veřejný statek:
* nevylučitelnost ze spotřeby
* nedělitelnost ve spotřebě
* nulové mezní náklady na další spotřebu
Sport jako soukromý statek se vyskytuje tehdy když:
* jeho spotřebitel se nehodlá podřídit určitým omezením, jež zpravidla souvisí se spotřebou veřejných statků
* je o daný sport příliš veliký zájem a není v možnostech veřejných rozpočtů zajistit produkci
* jde o takový druh sportu, jehož provozování je finančně vysoce náročné a výdaje na jeho provoz neodpovídají celospolečenskému užitku
2) Které významné pozitivní externality sebou přináší provozování různých druhů sportu a jaké to má ekonomické dopady?
U mládeže provozování sportu umožňuje účelné využívání volného času a tak velmi často omezuje působení některých negativních vlivů společnosti na vývoj mladého člověka.
Z ekonomického hlediska je důležité, že provozování určitých druhů sportu významně ovlivňuje jednotlivá odvětví národního hospodářství: Jde zejména o:
* výrobce sportovního vybavení
* výrobce speciálních sportovních zařízení
* prodejce a distributory sportovního vybavení
* provozovatele sportovních zařízení
* pořadatele a organizátory různých závodů a sportovních akcí
* ostatní obslužné činnosti
* provozovatele zařízení pro sportovní turistický ruch
* činnost sdělovacích prostředků
* uměleckou činnost
3) Jak je v ČR organizován a financován sport na místní úrovni?
Sportovní činnost je v ČR organizována v rámci činnosti:
* státních zařízení
* sportovních klubů (občanská sdružení, samostatný podnikatel, obchodní společnost, ostatní typy spolupráce se sportovními subjekty)
* soukromých zařízení
Zdroje pro výdaje na sport:
* rozpočty okresních úřadů/krajských úřadů
* rozpočty měst a obcí
* ostatní zdroje: příspěvky podniků a organizací
Provozování sportu v rámci výchovné a vzdělávací činnosti na školách je financováno ze dvou základních zdrojů:
* municipální rozpočty
* školské úřady
4) Jak je v ČR financován sport z hlediska základních zdrojů?
Při financování sportu se uplatňuje velmi často vícezdrojové financování. Zdroje na financování sportu lze obecně rozdělit na:
* centrální
* místní
Financování státem – Příjmy MŠMT:
* státní zdroje
* finanční prostředky přidělované přímo do rozpočtu MŠMT
* finanční prostředky přidělované MŠMT z kapitoly Všeobecná pokladní správa
* nestátní zdroje: 50% podíl na výnosech a.s. SAZKA
Výdaje:
* neinvestiční
o veřejně prospěšné programy
o resortní sportovní centra
* investiční
5) Jak lze obecně ekonomicky hodnotit výši nákladů na financování výdajů na sport?
Náklady na sport r. 1998:
* státní rozpočet 0,9 mld.
* sazka 0,7 mld.
* municipality 1,8 mld.
* celkem 3,5 mld.
* % podíl na HDP 0,27
6) Jak je organizován sport v SRN, v Rakousku a ve Švýcarsku?
SRN
* Organizovaný sport zajišťují především nevládní sportovní organizace, jako je např. Německá konference, Národní olympijský výbor, národní a regionální sportovní svazy, Sportovní konfederace spolkových zemí, kluby atd. Podpora je realizována na principu subvencí (dotací).
Rakousko
* Organizace sportu v Rakousku je založena na činnosti nezávislých sportovních klubů. Stát podporuje sport jak na federální úrovni, tak na úrovni jednotlivých zemí.
Švýcarsko
* Odpovědnost za sport ve Švýcarsku nesou:
o Švýcarská olympijská asociace
o Sportovní federace
o kantony a obce
Zobrazují se příspěvky se štítkeminvestice. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkeminvestice. Zobrazit všechny příspěvky
1) Hrubý domácí produkt
- Vypočte se jako součet : Výdajů domácnosti na spotřebu.
Výdajů státních orgánů na nákup výrobků a služeb.
Hrubých domácích investic.
Čistého exportu, který představuje rozdíl mezi exportem a importem.
2) Je tvořen sumou všech finálních výrobků a služeb vyrobených za kalendářní rok výrobními činiteli ve vlastnictví občanů danné země nejen doma, ale i v zahraničí.
3) Odečteme-li od hrubého domácího produktu opotřebení ( amortizaci ), získáme čistý domácí produkt.
Výkonnost ekonomiky můžeme zjišťovat produktovou metodou, která sečítá hodnotu všech finančních statků a služeb prodávaných firmami domácnostem, nebo důchodovou metodou, kde sečítáme všechny důchody vyplácené firmami domácnostem.
- Produktová metoda :
- HDP : Je vyjádřen jako hodnota všech statků a služeb, které firmy prodaly za určité období domácnostem.Hlavní složky tvoří HDP.HDP = A + B + C + D
1) Osobní výdaje na spotřebu :
Statky dlouhodobého užití, statky krátkodobého užití, služby.
2) Hrubé soukromé domácí investice :
Fixní investice firem, změny stavu zásob, fixní investice do bytové výstavby.
3) Vládní výdaje na nákup statků a služeb.
4) Saldo obchodní bilance ( čisté vývozy ) :
Hodnota vývozu a dovozu.
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
Výdajů státních orgánů na nákup výrobků a služeb.
Hrubých domácích investic.
Čistého exportu, který představuje rozdíl mezi exportem a importem.
2) Je tvořen sumou všech finálních výrobků a služeb vyrobených za kalendářní rok výrobními činiteli ve vlastnictví občanů danné země nejen doma, ale i v zahraničí.
3) Odečteme-li od hrubého domácího produktu opotřebení ( amortizaci ), získáme čistý domácí produkt.
Výkonnost ekonomiky můžeme zjišťovat produktovou metodou, která sečítá hodnotu všech finančních statků a služeb prodávaných firmami domácnostem, nebo důchodovou metodou, kde sečítáme všechny důchody vyplácené firmami domácnostem.
- Produktová metoda :
- HDP : Je vyjádřen jako hodnota všech statků a služeb, které firmy prodaly za určité období domácnostem.Hlavní složky tvoří HDP.HDP = A + B + C + D
1) Osobní výdaje na spotřebu :
Statky dlouhodobého užití, statky krátkodobého užití, služby.
2) Hrubé soukromé domácí investice :
Fixní investice firem, změny stavu zásob, fixní investice do bytové výstavby.
3) Vládní výdaje na nákup statků a služeb.
4) Saldo obchodní bilance ( čisté vývozy ) :
Hodnota vývozu a dovozu.
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
Zdroje :
1) aby měl podnik dostatek financí bude potřebovat zdroje, ze kterých bude čerpat.Podle toho dělíme zdroje na vlastní ( ze zisku, odpisů. základního kapitálu ) a cizí ( úvěry, vydáváním cenných papírů ).
Dělení :
1) Vlastní zdroje :
- Základní jmění : Vyjadřuje vlastní zdroje podniku, např. vklady společníků
- Emisní ážio : Rozdíl ve výši stanovení upisovací ceny a nominální ceny
- Rezervní fondy
- Nedělitelné fondy
- Nerozdělený zisk po zdanění
- Prodaný majetek podniku
- Odpisy HIM a NHIM - na pořízení nových investic
2) Cizí zdroje :
- Obchodní úvěr : Úvěr, který neposkytují banky ( dodavatelé ).
- Bankovní úvěr : Poskytují banky
- Půjčka : V hotovosti, poskytují je banky i jiní podnikatelé
- Obligace
2) Dělení zdrojů podle doby používání : a) Krátkodobé zdroje - Výhody : levnější, snažší, rychlejší získávání.
b) Dlouhodobé zdroje
- Možnosti investování peněžních prostředků:
Pokud je dost peněžních prostředků je možnost tyto prostředky investovat a doufat ve správnost naší investice.
Možnosti investování : 1) Do vlastní podnikatelské činnosti
2) Investovat do obchodních společností
3) Investice do běžných prostředků na vkladní účet u banky
4) Investice do podnikání jiného podnikatele
5) Účastnit se kolektivního investování
Dělení :
1) Vlastní zdroje :
- Základní jmění : Vyjadřuje vlastní zdroje podniku, např. vklady společníků
- Emisní ážio : Rozdíl ve výši stanovení upisovací ceny a nominální ceny
- Rezervní fondy
- Nedělitelné fondy
- Nerozdělený zisk po zdanění
- Prodaný majetek podniku
- Odpisy HIM a NHIM - na pořízení nových investic
2) Cizí zdroje :
- Obchodní úvěr : Úvěr, který neposkytují banky ( dodavatelé ).
- Bankovní úvěr : Poskytují banky
- Půjčka : V hotovosti, poskytují je banky i jiní podnikatelé
- Obligace
2) Dělení zdrojů podle doby používání : a) Krátkodobé zdroje - Výhody : levnější, snažší, rychlejší získávání.
b) Dlouhodobé zdroje
- Možnosti investování peněžních prostředků:
Pokud je dost peněžních prostředků je možnost tyto prostředky investovat a doufat ve správnost naší investice.
Možnosti investování : 1) Do vlastní podnikatelské činnosti
2) Investovat do obchodních společností
3) Investice do běžných prostředků na vkladní účet u banky
4) Investice do podnikání jiného podnikatele
5) Účastnit se kolektivního investování
1) Investiční majetek ( dělení ) :
- Hmotný investiční majetek :
Samotné movité věci, s výjimkou zásob, jejichž vstupní cena je vyšší než 20 000,- a mají provozně technické funkce delší než jeden rok ( výrobní zařízení, předměty sloužící k provozování služeb a předměty, které s spolu netvoří funkční celek, základní stádo a tažná zvířat).Do hmotného investičního majetku patří i technické zhodnocení tohoto majetku ( vzniká nadstavbou, přístavbou, rekonstrukcí nebo modernizací ).Hmotný investiční majetek můžeme rozdělit na movitý - to je volně přemístitelný majetek ( statky ), které nejsou vázané na určité místo.A na nemovitý - to jsou statky, které nejsou přemístitelné vůbec, nebo jen výjimečně a s obtížemi.
- Nehmotný investiční majetek :
Majetková práva, projekty a programová vybavení a jiné využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 ,- a má provozně technické funkce delší než jeden rok ( do nemovitého investičního majetku patří i zřizovací výdaje vyšší než než 20 000 ,- např. výdaje spojené se založením podniku).Nehmotný a hmotný investiční majetek vyloučení z odepisování : Umělecká díla, movité kulturní památky, povrchové a podzemní vody, lesy, ložiska nerostných surovin ....
Samotné movité věci, s výjimkou zásob, jejichž vstupní cena je vyšší než 20 000,- a mají provozně technické funkce delší než jeden rok ( výrobní zařízení, předměty sloužící k provozování služeb a předměty, které s spolu netvoří funkční celek, základní stádo a tažná zvířat).Do hmotného investičního majetku patří i technické zhodnocení tohoto majetku ( vzniká nadstavbou, přístavbou, rekonstrukcí nebo modernizací ).Hmotný investiční majetek můžeme rozdělit na movitý - to je volně přemístitelný majetek ( statky ), které nejsou vázané na určité místo.A na nemovitý - to jsou statky, které nejsou přemístitelné vůbec, nebo jen výjimečně a s obtížemi.
- Nehmotný investiční majetek :
Majetková práva, projekty a programová vybavení a jiné využitelné znalosti, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 ,- a má provozně technické funkce delší než jeden rok ( do nemovitého investičního majetku patří i zřizovací výdaje vyšší než než 20 000 ,- např. výdaje spojené se založením podniku).Nehmotný a hmotný investiční majetek vyloučení z odepisování : Umělecká díla, movité kulturní památky, povrchové a podzemní vody, lesy, ložiska nerostných surovin ....
2) Opotřebení investičního majetku dělíme na fyzické a morální :
Investiční majetek se při používání opotřebovává, a tak jeho hodnota postupně přechází do hodnoty nových výrobků nebo jiných výkonů.Opotřebení můžeme rozdělit na fyzické opotřebení které vzniká v důsledku používání majetku a morální opotřebení, které vzniká tím že majetek postupně technicky zaostává.
3) Odepisování investičního majetek udělíme na účetní a daňové :
Odepisování investičního majetku : Zahrnování odpisů z hmotného investičního majetku poplatníka do nákladů.Odepisování investičního majetku je upraveno v zákoně o daních z přijmu, protože odpisy prostřednictvím nákladů snižují daňový základ.Odpisy není poplatník povinen uplatnit a odepisování může kdykoliv přerušit, ale při dalším odepisování je nutno pokračovat, jakoby odepisování přerušeno nebylo.Majetek odepisuje vlastník a pronajatý hmotný investiční majetek může na základě písemné smlouvy s vlastníkem odepisovat nájemce po dobu trvání nájemní smlouvy.Odpisy tvoří část nákladů a tedy snižují zisk podniku.Způsob odepisování - stanoví se účetní jednotka při zařazení investičního majetku do užívání.
- Doba odepisování :
Předpokládaná doba odepisování majetku vychází z doby životnosti majetku.Rozlišujeme dobu fyzické životnosti, která je dána celkovou dobou, po kterou by bylo možno majetek používat, a dobu ekonomické životnosti.Doba ekonomické životnosti je dána časem po který podnik je ekonomicky únosné podnik používat z hlediska efektivnosti pro danný podnik.
3) Odepisování investičního majetek udělíme na účetní a daňové :
Odepisování investičního majetku : Zahrnování odpisů z hmotného investičního majetku poplatníka do nákladů.Odepisování investičního majetku je upraveno v zákoně o daních z přijmu, protože odpisy prostřednictvím nákladů snižují daňový základ.Odpisy není poplatník povinen uplatnit a odepisování může kdykoliv přerušit, ale při dalším odepisování je nutno pokračovat, jakoby odepisování přerušeno nebylo.Majetek odepisuje vlastník a pronajatý hmotný investiční majetek může na základě písemné smlouvy s vlastníkem odepisovat nájemce po dobu trvání nájemní smlouvy.Odpisy tvoří část nákladů a tedy snižují zisk podniku.Způsob odepisování - stanoví se účetní jednotka při zařazení investičního majetku do užívání.
- Doba odepisování :
Předpokládaná doba odepisování majetku vychází z doby životnosti majetku.Rozlišujeme dobu fyzické životnosti, která je dána celkovou dobou, po kterou by bylo možno majetek používat, a dobu ekonomické životnosti.Doba ekonomické životnosti je dána časem po který podnik je ekonomicky únosné podnik používat z hlediska efektivnosti pro danný podnik.
Analytická evidence finančního investičního majetku se vede -
- podle jeho jednotlivých složek ( podílové cenné papíry a vklady podle míry a možnosti uplatňování vlivu ), u záloh na investice podle jednotlivých dlužníků.
Najatý investiční majetek, pokud se nejedná o nájem souboru movitých a nemovitých věcí, se sleduje v podrozvahové evidenci.I tam je třeba vést analytickou evidenci ( inventární karty, seznamy, apod. ).
- Odepisování investičního majetku :
Odpisy jsou interní finanční zdroj pro obnovu, přípravu i rozšíření dlouhodobého majetku podniku.
- Dělení :
1) Účetní odpisy : Měli by se blížit co nejvíce skutečnému opotřebení
2) Daňové odpisy : Maximální částky odpisů, které připouštějí daňové zákony.
- Stanovení výše odpisů :
Určuje zvolená hodnota odpisování.Závisí na celkové odpisové základně příslušné sazby odpisů.
- Oceněné odpisové základny :
Majetek oceňujeme 4 způsoby ( v souladu s příslušnými zákony ) a to cenou pořizovací, cenou pořízení, vlastními náklady nebo cenou reprodukční.
- Reprodukční efekt odpisů :
( Domarův efekt ) má spíše teoretický význam ( nestabilita cen, nerovnoměrnost investování ).
Najatý investiční majetek, pokud se nejedná o nájem souboru movitých a nemovitých věcí, se sleduje v podrozvahové evidenci.I tam je třeba vést analytickou evidenci ( inventární karty, seznamy, apod. ).
- Odepisování investičního majetku :
Odpisy jsou interní finanční zdroj pro obnovu, přípravu i rozšíření dlouhodobého majetku podniku.
- Dělení :
1) Účetní odpisy : Měli by se blížit co nejvíce skutečnému opotřebení
2) Daňové odpisy : Maximální částky odpisů, které připouštějí daňové zákony.
- Stanovení výše odpisů :
Určuje zvolená hodnota odpisování.Závisí na celkové odpisové základně příslušné sazby odpisů.
- Oceněné odpisové základny :
Majetek oceňujeme 4 způsoby ( v souladu s příslušnými zákony ) a to cenou pořizovací, cenou pořízení, vlastními náklady nebo cenou reprodukční.
- Reprodukční efekt odpisů :
( Domarův efekt ) má spíše teoretický význam ( nestabilita cen, nerovnoměrnost investování ).
Analytická evidence HIM a NIM :
Investiční majetek, zejména hmotný a nehmotný, tvoří značnou část majetku každé účetní jednotky, zvláštně výrobní.Proto se musí o něm vést pečlivá evidence, která přispívá k jeho ochraně před ztrátou a poškozováním.
Základní evidenční jednotkou je inventární předmět.Může to být :
1) Jednotlivý předmět ( např. osobní auto )
2) Ucelené zařízení s příslušným vybavením a jiným příslušenstvím ( např. kovoobráběcí stroj s náčiním, příslušnými nástroji, měřidly apod. )
3) Soubor předmětů, který plní určitou funkci jako celek ( např. výrobní linka skládající se z řady prvků )a to bez zřetele na cenu jednotlivých předmětů, z nichž se sestává.
Analytická evidence se vede podle jednotlivých složek majetku, popř. v členění na podrobnější skupiny, než obsahuje účtová osnova pro syntetické účty.Nejnižším stupněm analytické evidence je evidence podle inventárních předmětů.Zpravidla má formu inventárních karet vedených ručně nebo na počítačích.Při ručním zpracování na volných listech se inventární karty umisťují lístkovnic, kde se uspořádají podle útvarů, podle inventárních čísel apod.Při automatizovaném zpracování na počítači jsou údaje o jednotlivých inventárních předmětech soustředěny do souboru dat, který obsahuje pro každý předmět samostatný záznam.Záznamy lze kdykoliv uspořádat podle různých hledisek, vyhledávat údaje pro určitý předmět, prohlížet soubor obdobně jako při listování v kartotéce, zobrazit požadované údaje na obrazovce, nebo vytisknout na tiskárně.Ruční nebo strojová inventární karta obsahuje zejména tyto údaje : Název , nebo popis majetku, číselné označení ( inventární číslo ), datum pořízení a uvedení do používání, datum zaúčtování na příslušný účet skupin 01, 02 a 03, ocenění ( vstupní cenu ), jeho případné změny, údaje o zvoleném postupu účetního a daňového odpisování, roční sazby účetních a daňových odpisů, údaje o sledování oprávek, dále datum a způsob vyřazení.Pokud se inventární karty vedou ručně na volných listech ( kartách ), potom vystavení inventární karty musí být zapsáno v rejstříku inventárních karet.
Plátci daně z přidané hodnoty, kteří ve smyslu příslušných předpisů neuplatnili nárok na odpočet daně z přidané hodnoty a mají uvedený majetek oceněný včetně daně z přidané hodnoty, sledují částku daně z přidané hodnoty v analytické evidenci.
Základní evidenční jednotkou je inventární předmět.Může to být :
1) Jednotlivý předmět ( např. osobní auto )
2) Ucelené zařízení s příslušným vybavením a jiným příslušenstvím ( např. kovoobráběcí stroj s náčiním, příslušnými nástroji, měřidly apod. )
3) Soubor předmětů, který plní určitou funkci jako celek ( např. výrobní linka skládající se z řady prvků )a to bez zřetele na cenu jednotlivých předmětů, z nichž se sestává.
Analytická evidence se vede podle jednotlivých složek majetku, popř. v členění na podrobnější skupiny, než obsahuje účtová osnova pro syntetické účty.Nejnižším stupněm analytické evidence je evidence podle inventárních předmětů.Zpravidla má formu inventárních karet vedených ručně nebo na počítačích.Při ručním zpracování na volných listech se inventární karty umisťují lístkovnic, kde se uspořádají podle útvarů, podle inventárních čísel apod.Při automatizovaném zpracování na počítači jsou údaje o jednotlivých inventárních předmětech soustředěny do souboru dat, který obsahuje pro každý předmět samostatný záznam.Záznamy lze kdykoliv uspořádat podle různých hledisek, vyhledávat údaje pro určitý předmět, prohlížet soubor obdobně jako při listování v kartotéce, zobrazit požadované údaje na obrazovce, nebo vytisknout na tiskárně.Ruční nebo strojová inventární karta obsahuje zejména tyto údaje : Název , nebo popis majetku, číselné označení ( inventární číslo ), datum pořízení a uvedení do používání, datum zaúčtování na příslušný účet skupin 01, 02 a 03, ocenění ( vstupní cenu ), jeho případné změny, údaje o zvoleném postupu účetního a daňového odpisování, roční sazby účetních a daňových odpisů, údaje o sledování oprávek, dále datum a způsob vyřazení.Pokud se inventární karty vedou ručně na volných listech ( kartách ), potom vystavení inventární karty musí být zapsáno v rejstříku inventárních karet.
Plátci daně z přidané hodnoty, kteří ve smyslu příslušných předpisů neuplatnili nárok na odpočet daně z přidané hodnoty a mají uvedený majetek oceněný včetně daně z přidané hodnoty, sledují částku daně z přidané hodnoty v analytické evidenci.
Finanční trh :
Zprostředkovává tok peněz.Používá se tehdy; když tržní subjekty mají volné peníze a snaží se je investovat.Například jednotlivci a domácnosti šetří, podniky mají úspory na investiční nákupy, stát získává daně z toho jsou úspory na náročnější akci.
Dva druhy investování :
1) Přímé : Jsou nevýhodné, mají větší riziko a komplikované hledání druhé strany.
2) Nepřímé : Nevýhodou je menší ziskovost a výhodou je menší riziko a menší diskont.Pujčovatel - <> - banka - vypujčitel - investiční společnost.
- Trh peněz :
Zprostředkovává vzájemnou výměnu krátkodobých přebytků mezi účastníky trhu ( např. směnky, krátkodobá půjčka do 1 roku, vzájemná výměna peněžních prostředků ).Slouží především k zajištění likvidity.Vyznačuje se nízkým rizikem, nízkým výnosem a vysokou likviditou - především je to diskontní trh.
- Kapitálový trh :
- Zprostředkovává střednědobé a dlouhodobé úvěry např. dlouhodobé akcie, hypotéky, dluhopisy atd.Účastníci jsou jednotlivci, společnosti, banky, vlády jednotlivých zemí, mezinárodní a národní organizace.Národní kapitálový trh se vztahuje k finančnímu systému určité země a je regulován státními orgány dané země,Mezinárodní kapitálový trh má vlastní regulační systém a je kontrolován mezinárodním orgánem.
Dva druhy investování :
1) Přímé : Jsou nevýhodné, mají větší riziko a komplikované hledání druhé strany.
2) Nepřímé : Nevýhodou je menší ziskovost a výhodou je menší riziko a menší diskont.Pujčovatel - <> - banka - vypujčitel - investiční společnost.
- Trh peněz :
Zprostředkovává vzájemnou výměnu krátkodobých přebytků mezi účastníky trhu ( např. směnky, krátkodobá půjčka do 1 roku, vzájemná výměna peněžních prostředků ).Slouží především k zajištění likvidity.Vyznačuje se nízkým rizikem, nízkým výnosem a vysokou likviditou - především je to diskontní trh.
- Kapitálový trh :
- Zprostředkovává střednědobé a dlouhodobé úvěry např. dlouhodobé akcie, hypotéky, dluhopisy atd.Účastníci jsou jednotlivci, společnosti, banky, vlády jednotlivých zemí, mezinárodní a národní organizace.Národní kapitálový trh se vztahuje k finančnímu systému určité země a je regulován státními orgány dané země,Mezinárodní kapitálový trh má vlastní regulační systém a je kontrolován mezinárodním orgánem.
Makroekonomie
2. Rovnováha na trhu zboží a charakteristika křivky IS. Rovnováha na trhu peněz (aktiv) a charakteristika křivky LM.
Model IS-LM formuloval J. R. Hicks v roce 1937. Navazuje na třísektorový model determinace rovnovážné produkce. Zapojuje do determinant agregátní poptávky úrokovou sazbu.
Předpoklady modelu IS-LM:
- Ceny jsou fixní.
- Zásoba kapitálu dostatečná.
- Nabídka práce je taková, že postačuje k výrobě poptávané produkce při fixních nominálních mzdách.
- Předpokládáme uzavřenou ekonomiku.
- Centrální banka kontroluje nabídku peněz.
Poptávková investiční funkce
b(I) = DI / Di
Křivka poptávky po investicích: Obr. str. 46
Vysoká citlivost poptávky po investicích na úrokovou sazbu znamená, že křivka poptávky po investicích je velmi plochá – malé změny v úrokové sazbě vyvolají velké změny v plánovaných investičních výdajích. Je-li b(I) = 0, poptávka po investicích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu (křivka poptávky po investicích je vertikální).
Určení produktu spotřebou a investicemi
Přímka celkových výdajů neboli přímka C+I znázorňuje výši zamýšlených výdajů spotřebitelů a podniků při každé úrovni produktu. Ekonomika se nachází v rovnováze v průsečíku přímky C+I s osou kvadrantu (bod E) – zamýšlené výdaje na spotřebu a investice se přesně rovnají celkovému produktu.
Kdyby se přímka C+I nacházela nad osou kvadrantu, tj. spotřebitelé by kupovali více bot a automobilů než výrobci vyrobí - reakcí je zvýšení objednávky - produkt se zvyšuje.
Skutečné investice se budou často lišit od plánovaných, jestliže firmy shledají, že jejich skutečné prodeje se nerovnají jejich plánované produkci a že se proto musí vyrovnat s nedobrovolným hromaděním nebo snížením zásob.
Aritmetická analýza
à Firmy se budou nacházet v rovnováze tehdy, bude-li se úroveň produktu přesně rovnat plánovaným výdajům. Prodeje firem budou právě dostatečné, aby byly s to udržet běžnou úroveň agregátního produktu. GNP ani nevzroste, ani nepoklesne.
à Např. GNP = 300 mld USD; každá změna důchodu o 300 mld Þ změna výše úspor o 100 mld a spotřeby o 200 mld Þ MPC = konst. = 2/3 Þ MPS = 1/3; je-li dlouhodobá úroveň I 200 mld, pak prodeje firem budou plánované C + plánované I).
· Multiplikátor je číslo, kterým musíme vynásobit změnu investic, abychom obdrželi výslednou změnu celkového produktu. (je větší než jedna)
· Čím větší jsou dodatečné druhotné spotřební výdaje, tím větší je multiplikátor.
- Investice mají multiplikační účinek na produkt. Při změně investic dochází ke shodné prvotní změně národního produktu. Jakmile však příjemci důchodů v odvětvích vyrábějících kapitálové statky obdrží vyšší důchody, dají do pohybu celou řetězovou reakci dodatečných druhotných spotřebních výdajů a zaměstnanosti.
Kdyby se přímka C+I nacházela nad osou kvadrantu, tj. spotřebitelé by kupovali více bot a automobilů než výrobci vyrobí - reakcí je zvýšení objednávky - produkt se zvyšuje.
Skutečné investice se budou často lišit od plánovaných, jestliže firmy shledají, že jejich skutečné prodeje se nerovnají jejich plánované produkci a že se proto musí vyrovnat s nedobrovolným hromaděním nebo snížením zásob.
Aritmetická analýza
à Firmy se budou nacházet v rovnováze tehdy, bude-li se úroveň produktu přesně rovnat plánovaným výdajům. Prodeje firem budou právě dostatečné, aby byly s to udržet běžnou úroveň agregátního produktu. GNP ani nevzroste, ani nepoklesne.
à Např. GNP = 300 mld USD; každá změna důchodu o 300 mld Þ změna výše úspor o 100 mld a spotřeby o 200 mld Þ MPC = konst. = 2/3 Þ MPS = 1/3; je-li dlouhodobá úroveň I 200 mld, pak prodeje firem budou plánované C + plánované I).
· Multiplikátor je číslo, kterým musíme vynásobit změnu investic, abychom obdrželi výslednou změnu celkového produktu. (je větší než jedna)
· Čím větší jsou dodatečné druhotné spotřební výdaje, tím větší je multiplikátor.
- Investice mají multiplikační účinek na produkt. Při změně investic dochází ke shodné prvotní změně národního produktu. Jakmile však příjemci důchodů v odvětvích vyrábějících kapitálové statky obdrží vyšší důchody, dají do pohybu celou řetězovou reakci dodatečných druhotných spotřebních výdajů a zaměstnanosti.
Teorie a hospodářská politika
- Klasičtí ekonomové budou skeptičtí k potřebě vládních zásahů pro stabilizaci hospo. cyklu, protože zvýšení AD podle nich vyvolá vyšší ceny nebo inflaci. Keynesiánci naopak budou ekonomiku tím, že ovlivní AD (v depresi lze zvýšit AD a v konjunktuře, kdy hrozí inflace, tlumit výdaje). Vládní výdaje podle nich nic nevytlačují – umožňují vyšší soukromé výdaje.
D. Určení produktu: model multiplikátoru (podle keynesiánců)
- Model multiplikátoru: každá změna investičních výdajů o jeden dolar vede k vyšší než dolarové změně GNP, tj. k “multiplikované” změně.
- Sestrojíme křivky CC a SS na základě našich znalostí o spořivosti jednotlivých rodin, jejich bohatství…Předpoklady: neexistují daně, nerozdělené podnikové zisky, zahraniční obchod, zhodnocení materiálu, vládní výdaje ani žádné transfery. GNP = DI. CC a SS jsou zrcadlově souměrné a jejich součtem je osa 1. kvadrantu (viz. kapitola 7).
Metoda úsporově-investiční
Produkt je určen na úrovni, v níž se úsporová a investiční fce protínají bod rovnováhy, ke kterému bude národní produkt tíhnout. Pouze v tomto bodě (E) jsou zamýšlené úspory domácností rovny zamýšleným investicím firem. V libovolném jiném bodě se zamýšlené úspory domácností nebudou shodovat se zamýšlenými investicemi firem a tento rozdíl přiměje firmy ke změně úrovní výroby a zaměstnanosti a systém k návratu k rovnovážnému GNP.
D. Určení produktu: model multiplikátoru (podle keynesiánců)
- Model multiplikátoru: každá změna investičních výdajů o jeden dolar vede k vyšší než dolarové změně GNP, tj. k “multiplikované” změně.
- Sestrojíme křivky CC a SS na základě našich znalostí o spořivosti jednotlivých rodin, jejich bohatství…Předpoklady: neexistují daně, nerozdělené podnikové zisky, zahraniční obchod, zhodnocení materiálu, vládní výdaje ani žádné transfery. GNP = DI. CC a SS jsou zrcadlově souměrné a jejich součtem je osa 1. kvadrantu (viz. kapitola 7).
Metoda úsporově-investiční
Produkt je určen na úrovni, v níž se úsporová a investiční fce protínají bod rovnováhy, ke kterému bude národní produkt tíhnout. Pouze v tomto bodě (E) jsou zamýšlené úspory domácností rovny zamýšleným investicím firem. V libovolném jiném bodě se zamýšlené úspory domácností nebudou shodovat se zamýšlenými investicemi firem a tento rozdíl přiměje firmy ke změně úrovní výroby a zaměstnanosti a systém k návratu k rovnovážnému GNP.
Jak hospodářská politika ovlivňuje investice
- Monetární politika ovlivňuje úrokové sazby a kapitálové náklady, je ovlivňována centrální bankou. Může zvýšit investiční výdaje pomocí snížení úrokových sazeb (zlevní se půjčky pro domácnosti).
- Daňová politika – změny ve zdanění osob (vláda odnímá část zisku tím, že ho zdaňuje).
- Mikroekonomická politika.
Křivka poptávky po investicích
- Vyjadřuje vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi.
- Zjednodušená ekonomika: projekty A-H (můžeme u nich pominout potřebu obnovy), vynášejí konstantní tok čistého důchodu a neexistuje inflace, dlouhodobá životnost – můžeme pominout obnovu.
- Každý stupeň na křivce představuje výši investic, které byly vynaloženy na jednotlivé projekty při úrokové sazbě odpovídající jejich nulové ziskovosti.
Posuny křivky investiční poptávky
- Zvýšení celkové úrovně produktu (GNP) – zvýší DI (posune doprava nahoru).
- Vyšší zdanění firem by tlumilo investice - sníží.
- Propuknutí pesimismu podnikatelů (souvisí s očekáváním) - sníží.
- Reálná úroková sazba je úrok, který dlužníci platí v podobě reálných statků a služeb. Reálná úroková sazba se rovná nominální (nebo peněžní) úrokové sazbě snížené o míru inflace.
- Protože investice závisí na nejistých očekáváních vysoce nepředvídatelných budoucích událostí, jsou mimořádně nestálé.
- Většina ekonomů je přesvědčena, že nejjednodušší dílčí opatření ke zvýšení dnešní míry úspor je snížit deficit státního rozpočtu.
- Daňová politika – změny ve zdanění osob (vláda odnímá část zisku tím, že ho zdaňuje).
- Mikroekonomická politika.
Křivka poptávky po investicích
- Vyjadřuje vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi.
- Zjednodušená ekonomika: projekty A-H (můžeme u nich pominout potřebu obnovy), vynášejí konstantní tok čistého důchodu a neexistuje inflace, dlouhodobá životnost – můžeme pominout obnovu.
- Každý stupeň na křivce představuje výši investic, které byly vynaloženy na jednotlivé projekty při úrokové sazbě odpovídající jejich nulové ziskovosti.
Posuny křivky investiční poptávky
- Zvýšení celkové úrovně produktu (GNP) – zvýší DI (posune doprava nahoru).
- Vyšší zdanění firem by tlumilo investice - sníží.
- Propuknutí pesimismu podnikatelů (souvisí s očekáváním) - sníží.
- Reálná úroková sazba je úrok, který dlužníci platí v podobě reálných statků a služeb. Reálná úroková sazba se rovná nominální (nebo peněžní) úrokové sazbě snížené o míru inflace.
- Protože investice závisí na nejistých očekáváních vysoce nepředvídatelných budoucích událostí, jsou mimořádně nestálé.
- Většina ekonomů je přesvědčena, že nejjednodušší dílčí opatření ke zvýšení dnešní míry úspor je snížit deficit státního rozpočtu.
B. Determinanty investic
- Investice jsou definovány jako přírůstek zásoby hmotných kapitálových statků společnosti (strojů, zařízení, budov a zásob).
- Mají dvě úlohy:
a) představují velkou a proměnlivou složku: Jejich prudké změny mohou mít značný vliv na AD, a tím i na produkt a zaměstnanost.
b) vedou k akumulaci kapitálu: Dlouhodobě pak ovlivňují růst produktu v důsledku kapitálové tvorby na potenciální produkt.
- Skládají se z:
· nákupy obytných budov (1/4)
· investice do továrních budov a zařízení firem (70%)
· přírůstky zásob (1/20)
- Náklady jsou zde chápány jako úroková sazba z vypůjčených fondů (cena, kterou platíme za vypůjčení peněz na určitou dobu).
- Firmy investují, aby realizovaly zisk. Protože kapitálové statky mají dlouhou životnost, investiční rozhodování závisí
(a) na poptávce po výstupu, vyráběnému pomocí nových investic (na příjmech)
(b) na úrokové sazbě a daních, které ovlivňují investiční náklady (často se investice financují pomocí hypoték, protože jsou dlouhodobějšího charakteru)
(c) na očekáváních podnikatelů, jaká bude hospodářská situace (věří-li fy, že v blízké době doje k prudkému oživení, začnou plánovat rozšiřování kapacit).
- Mají dvě úlohy:
a) představují velkou a proměnlivou složku: Jejich prudké změny mohou mít značný vliv na AD, a tím i na produkt a zaměstnanost.
b) vedou k akumulaci kapitálu: Dlouhodobě pak ovlivňují růst produktu v důsledku kapitálové tvorby na potenciální produkt.
- Skládají se z:
· nákupy obytných budov (1/4)
· investice do továrních budov a zařízení firem (70%)
· přírůstky zásob (1/20)
- Náklady jsou zde chápány jako úroková sazba z vypůjčených fondů (cena, kterou platíme za vypůjčení peněz na určitou dobu).
- Firmy investují, aby realizovaly zisk. Protože kapitálové statky mají dlouhou životnost, investiční rozhodování závisí
(a) na poptávce po výstupu, vyráběnému pomocí nových investic (na příjmech)
(b) na úrokové sazbě a daních, které ovlivňují investiční náklady (často se investice financují pomocí hypoték, protože jsou dlouhodobějšího charakteru)
(c) na očekáváních podnikatelů, jaká bude hospodářská situace (věří-li fy, že v blízké době doje k prudkému oživení, začnou plánovat rozšiřování kapacit).
Čistý ekonomický blahobyt NEW
= upravená míra celkového národního produktu, která obsahuje pouze spotřební a investiční položky, jež přímo přispívají k ekonomickému blahobytu.
+ hodnota volného času (psychické uspokojení z volného času, aktivity typu “udělej si sám”)
+ podzemní ekonomika (nelegální – obchod s drogami – nezapočítává se, legální – např. zedník si za postavení garáže vezme od vás radu, nezdaňují se, tudíž nevstupují do GNP)
- škody na životním prostředí (odečítání “zel”)
7. kapitola: Spotřeba a investice
- Nástroje – myšlenkové jádro učení – Keynesiánská ekonomie (vliv na určení úrovně produktu zaměstnanosti u krátkého období).
- Spotřeba se skládá z výdajů domácností na finální statky a služby, včetně statků dlouhodobého užití (např. nábytku), statků krátkodobého užití (např. potravin), a služeb (např. vzdělání).
- Investice tvoří vyrobené statky, které se používají pro další výrobu, včetně strojů a zařízení.
- Jestliže výdaje na investice a na spotřebu rostou rychle, bude mít produkt jako celek rovněž tendenci růst.
+ hodnota volného času (psychické uspokojení z volného času, aktivity typu “udělej si sám”)
+ podzemní ekonomika (nelegální – obchod s drogami – nezapočítává se, legální – např. zedník si za postavení garáže vezme od vás radu, nezdaňují se, tudíž nevstupují do GNP)
- škody na životním prostředí (odečítání “zel”)
7. kapitola: Spotřeba a investice
- Nástroje – myšlenkové jádro učení – Keynesiánská ekonomie (vliv na určení úrovně produktu zaměstnanosti u krátkého období).
- Spotřeba se skládá z výdajů domácností na finální statky a služby, včetně statků dlouhodobého užití (např. nábytku), statků krátkodobého užití (např. potravin), a služeb (např. vzdělání).
- Investice tvoří vyrobené statky, které se používají pro další výrobu, včetně strojů a zařízení.
- Jestliže výdaje na investice a na spotřebu rostou rychle, bude mít produkt jako celek rovněž tendenci růst.
GNP je sumou:
b) důchodovou metodou (výdělky nebo N jako zdroje GNP)
Mzdy, úrok, renty a zisk (metoda přidané hodnoty)
Nepřímé daně placené firmami, které jsou vykazovány jako výdaje na výrobu
Odpisy ze znehodnocení kapitálu (při GNP)
- znehodnocení kapitálu Þ NNP
neboli:
GNP = C + I + G (vládní nákupy statků a služeb) + X
GNP = C + In + G
Jak lze z GNP odvodit osobní důchod a disponibilní důchod
- Údaje o osobním důchodu: PI (Personal Income) – veškeré důchody (výdělky z výr. faktorů nebo transferů). Začneme NNP,odečteme zisky, které si podrží firmy, nepřímé daně na sociální pojištění placené vládám a čisté úrokové platby ostatním sektorům s výjimkou domácností, připočteme všechny transferové platby, které dostávají domácnosti.
- Disponibilní důchod (kolik dolarů mají soukromé osoby a rodiny k dispozici ročně na útratu, v podstatě odečtete daně od osobního důchodu): DI (Disposable Income) – rozdělen mezi spotřební výdaje, včetně úrokových plateb a čisté osobní úspory.
Naměřené úspory se přesně rovnají naměřeným investicím (identita v UCE národního důchodu).
I (investice) = GNP podle produktové metody minus C (výdaje)
S (úspory) = GNP podle důchodové metody minus C
I = S : identita naměřených úspor a investic
- Celkové národní hrubé investice (In ) – zahrnuty hrubé domácí investice (I), čisté zahraniční investice (čistý vývoz X). Hrubé úspory (S) musíme rozdělit na čisté osobní úspory (NPS Net Personal Savings, z disponibilních důchodů), hrubé úspory firem (GBS Gross Business Savings, znehodnocení kapitálu plus všechny výdělky zadržené firmou), čistá vládní přebytek (NGS Net Government Surplus, přebytek daňových příjmů nad jejími výdaji na statky a služby i na transfery).
In = NPS + GBS + NGS = celkové úspory S
- GNP = C + I + G + X = C + In + G = DI + GBS + Tx – Tr = C + (NPS + GBS) + (Tx – Tr – G) + G = C + In + G Þ předchozí vztah
Mzdy, úrok, renty a zisk (metoda přidané hodnoty)
Nepřímé daně placené firmami, které jsou vykazovány jako výdaje na výrobu
Odpisy ze znehodnocení kapitálu (při GNP)
- znehodnocení kapitálu Þ NNP
neboli:
GNP = C + I + G (vládní nákupy statků a služeb) + X
GNP = C + In + G
Jak lze z GNP odvodit osobní důchod a disponibilní důchod
- Údaje o osobním důchodu: PI (Personal Income) – veškeré důchody (výdělky z výr. faktorů nebo transferů). Začneme NNP,odečteme zisky, které si podrží firmy, nepřímé daně na sociální pojištění placené vládám a čisté úrokové platby ostatním sektorům s výjimkou domácností, připočteme všechny transferové platby, které dostávají domácnosti.
- Disponibilní důchod (kolik dolarů mají soukromé osoby a rodiny k dispozici ročně na útratu, v podstatě odečtete daně od osobního důchodu): DI (Disposable Income) – rozdělen mezi spotřební výdaje, včetně úrokových plateb a čisté osobní úspory.
Naměřené úspory se přesně rovnají naměřeným investicím (identita v UCE národního důchodu).
I (investice) = GNP podle produktové metody minus C (výdaje)
S (úspory) = GNP podle důchodové metody minus C
I = S : identita naměřených úspor a investic
- Celkové národní hrubé investice (In ) – zahrnuty hrubé domácí investice (I), čisté zahraniční investice (čistý vývoz X). Hrubé úspory (S) musíme rozdělit na čisté osobní úspory (NPS Net Personal Savings, z disponibilních důchodů), hrubé úspory firem (GBS Gross Business Savings, znehodnocení kapitálu plus všechny výdělky zadržené firmou), čistá vládní přebytek (NGS Net Government Surplus, přebytek daňových příjmů nad jejími výdaji na statky a služby i na transfery).
In = NPS + GBS + NGS = celkové úspory S
- GNP = C + I + G + X = C + In + G = DI + GBS + Tx – Tr = C + (NPS + GBS) + (Tx – Tr – G) + G = C + In + G Þ předchozí vztah
Vytlačování investic:
Vytlačování nastává, snižuje-li se účinnost fiskální politiky, protože reaguje trh peněz. Zvýšení strukturálního deficitu může vést k tomu, že rostoucí úrokové sazby sníží investice. Určitá část vyvolaného zvýšení GNP může tedy být vykompenzována tím, že vyšší strukturální deficit vytlačuje investice ( viz grafy). Vytlačováni se nevztahuje na cyklický deficit, protože recese povede ke snížení úrokových sazeb a zvýšení investic. Někteří ekonomové tvrdí, že monetaristé mají příliš extrémní názory. Tvrdí, že v krátkém období v ekonomice s nevyužitými zdroji mohou deficity naopak povzbudit investice ( viz příloha).
Ekonomické důsledky vládního dluhu:
Vládní dluh jsou nahromaděné vypůjčené částka z minulosti. Změna vládního dluhu v daném roce je rovna rozpočtovému deficitu. Dluh dělíme na vnitřní a vnější. Vnitřní vládní dluh je dluh vůči vlády vůči domácím ekonomickým subjektům a vnější vládní dluh ( nebo-li zahraniční) je dluh vlády vůči zahraniční ek. subjektům, většinou vůči jiným vládám. Existují tři základní břemena dluhu:
- potřeba obsluhovat vnější dluh = potřeba splácet dluh, nebo úroky z něj. Vnější dluh se dá také tzv. valit před sebou a to v případě, kdy si vláda půjčuje v zahraničí na splácení jiného vnějšího dluhu.
- ztráta efektivnosti zdanění způsobená placení úroků a jistin - vnitřní dluh vyžaduje splácení úroků držitelům vládních obligací a na to se musí vybrat daně.
- nahrazování kapitálu veřejným dluhem - jedná se pravděpodobně o nejzávažnější deformaci. Soukromý kapitál může být nahrazován státním dluhem. Zvýší-li se vládní dluh o sto jednotek, klesne držba kapitálu u ostatních soukromých aktiv o sto jednotek.
Ekonomické důsledky vládního dluhu:
Vládní dluh jsou nahromaděné vypůjčené částka z minulosti. Změna vládního dluhu v daném roce je rovna rozpočtovému deficitu. Dluh dělíme na vnitřní a vnější. Vnitřní vládní dluh je dluh vůči vlády vůči domácím ekonomickým subjektům a vnější vládní dluh ( nebo-li zahraniční) je dluh vlády vůči zahraniční ek. subjektům, většinou vůči jiným vládám. Existují tři základní břemena dluhu:
- potřeba obsluhovat vnější dluh = potřeba splácet dluh, nebo úroky z něj. Vnější dluh se dá také tzv. valit před sebou a to v případě, kdy si vláda půjčuje v zahraničí na splácení jiného vnějšího dluhu.
- ztráta efektivnosti zdanění způsobená placení úroků a jistin - vnitřní dluh vyžaduje splácení úroků držitelům vládních obligací a na to se musí vybrat daně.
- nahrazování kapitálu veřejným dluhem - jedná se pravděpodobně o nejzávažnější deformaci. Soukromý kapitál může být nahrazován státním dluhem. Zvýší-li se vládní dluh o sto jednotek, klesne držba kapitálu u ostatních soukromých aktiv o sto jednotek.
Multiplikátor investičních výdajů - + ostatní multiplikátory:
Investiční multiplikátor udává o kolik se změní AD, jestliže se zmenší investiční výdaje o jednotku. k2 = 1:(1-mpc) --- k2 = 1/mps. Y = k2 x I.
Multiplikátor má tuto podobu jen proto, že uvažujeme pouze dva sektory a nepružné ceny.
Multiplikátor vládních výdajů:
Y = (1:(1-mpc)). A´ --- Y = (1:(1-mpc.(1-t))).A´
TA = TA´+t.Y
AD = A´+(1-t).mpc.Y
Daňový multiplikátor:
deltaY = -(mpc:(1-mpc)).deltaTA´
Transferový multiplikátor je shodný s daňovým multiplikátorem, jen je opačného znaménka. Model multiplikátoru a determinace produktu na průsečíku S a I viz příloha.
13. Agregátní poptávka a agregátní nabídka
AS a AD:
AD - poptávaný produkt, který poptávají firmy, domácnosti, cizinci a vlády. Je to kombinace ceny a reálného produktu Y, který domácnosti, stát, firmy a cizinci zamýšlejí nakoupit, při dané cenové hladině. AD = C+I+G+NX. Negativní sklon - Pigův efekt . M - množství peněz v oběhu. Vzroste-li M vzroste AD a křivka se posune doprava nahoru.
Multiplikátor má tuto podobu jen proto, že uvažujeme pouze dva sektory a nepružné ceny.
Multiplikátor vládních výdajů:
Y = (1:(1-mpc)). A´ --- Y = (1:(1-mpc.(1-t))).A´
TA = TA´+t.Y
AD = A´+(1-t).mpc.Y
Daňový multiplikátor:
deltaY = -(mpc:(1-mpc)).deltaTA´
Transferový multiplikátor je shodný s daňovým multiplikátorem, jen je opačného znaménka. Model multiplikátoru a determinace produktu na průsečíku S a I viz příloha.
13. Agregátní poptávka a agregátní nabídka
AS a AD:
AD - poptávaný produkt, který poptávají firmy, domácnosti, cizinci a vlády. Je to kombinace ceny a reálného produktu Y, který domácnosti, stát, firmy a cizinci zamýšlejí nakoupit, při dané cenové hladině. AD = C+I+G+NX. Negativní sklon - Pigův efekt . M - množství peněz v oběhu. Vzroste-li M vzroste AD a křivka se posune doprava nahoru.
Determinanty investic:
Příjmy - investice závisí na příjmech, které budou generovány stavem celkové hospodářské aktivity.
Náklady - investiční náklady jsou v poněkud jiném, složitějším postavení, protože investiční statky se většinou nakupují s vypůjčenými fondy a investiční statky mají delší životnost. Do investičních nákladů se tedy musí započítávat i úroková sazba, která určuje cenu vypůjčeného kapitálu.
Očekávání - hraje roli, protože investice jsou rizikem z hlediska budoucnosti. Pokud mají firmy obavu z budoucího vývoje ekonomiky, poklesne zájem o nejisté investice.
Firmy investují, aby realizovaly zisk. Protože kapitálové statky mají dlouhou životnost, investiční rozhodování závisí na:
- úrokové sazbě a daních, které ovlivňují investiční náklady
- na poptávce po výstupu, vyráběném pomocí nových investic
- na očekáváních podnikatelů, jaká bude hospodářská situace
Vlády ovlivňují investice prostřednictvím aktivní monetární politiky, daňových programů a obecného zaměřením mikroekonomických politik:
- pokud bude chtít CEB zvýšit investice pak toho docílí tak, že sníží úrokovou sazbu, a tím zlevní věry pro domácnosti a firmy.
- změny, daní ze zisků nebo daňových předpisů, které přímo působí na investice, mohou přímo ovlivnit podnikové investice.
- u mikroekonomické politiky se jedná např. o různá ekologická omezení, či zestátňování.
Náklady - investiční náklady jsou v poněkud jiném, složitějším postavení, protože investiční statky se většinou nakupují s vypůjčenými fondy a investiční statky mají delší životnost. Do investičních nákladů se tedy musí započítávat i úroková sazba, která určuje cenu vypůjčeného kapitálu.
Očekávání - hraje roli, protože investice jsou rizikem z hlediska budoucnosti. Pokud mají firmy obavu z budoucího vývoje ekonomiky, poklesne zájem o nejisté investice.
Firmy investují, aby realizovaly zisk. Protože kapitálové statky mají dlouhou životnost, investiční rozhodování závisí na:
- úrokové sazbě a daních, které ovlivňují investiční náklady
- na poptávce po výstupu, vyráběném pomocí nových investic
- na očekáváních podnikatelů, jaká bude hospodářská situace
Vlády ovlivňují investice prostřednictvím aktivní monetární politiky, daňových programů a obecného zaměřením mikroekonomických politik:
- pokud bude chtít CEB zvýšit investice pak toho docílí tak, že sníží úrokovou sazbu, a tím zlevní věry pro domácnosti a firmy.
- změny, daní ze zisků nebo daňových předpisů, které přímo působí na investice, mohou přímo ovlivnit podnikové investice.
- u mikroekonomické politiky se jedná např. o různá ekologická omezení, či zestátňování.
Křivka ID a její posuny:
Jedná se o vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi. Firmy porovnávají výnosy z investic s kapitálovými náklady, přičemž kapitálové náklady závisí na úrokové sazbě. Rozdíl mezi ročními výnosy a ročními náklady je čistý zisk. Pokud je tento zisk kladný, potom je investice výdělečná. Z toho vyplývá, že když stoupají úrokové sazby, tak se zvyšují kapitálové náklady a zdražují investice. Tedy pokud se zvýší úroková sazba, klesnou investice a naopak. Křivka investiční poptávky je tedy negativně klesající ( viz graf).
Posuny křivky poptávky - křivku posune např. zvýšení celkové úrovně produktu, nebo vyšší zdanění firem . . .
Rovnovážný produkt (důchod):
Funkci celkových plánovaných výdajů (C+I) definujeme jako přímo úměrný vztah celkových plánovaných výdajů k národnímu důchodu. Line 45° vyjadřuje hodnotu reálného produktu, který budou firmy ochotny vyrábět při různých celkových výdajích a budou ochotny v této výrobě pokračovat. Celkové výdaje budou v rovnováze s národním důchodem v bodě, kde křivka C+I protíná křivku 45°. Při této úrovni spotřebitelé nakoupí vše co se vyrobí, věcný a peněžní důchod jsou v rovnováze. Pokud se bod na křivce celkových výdajů nachází pod křivkou 45° potom vertikální vzdálenost mezi tímto bodem a křivkou 45° představuje neplánované zásoby. Aby v ekonomice bylo vyrobeno více produktů a služeb, musí spotřebitelé inklinovat k vyšším nákupům.
Rovnovážný důchod a míra nezaměstnanosti - výše nezaměstnanosti závisí na výši produktu. Na určitou úroveň produktu je třeba vynaložit určité množství práce. S růstem produktu roste spotřeba práce a naopak. Úroveň národního důchodu a úroveň zaměstnanosti jsou závislé na úrovni celkových plánovaných výdajů.
Změny v celkových plánovaných výdajích - Na změny v investičním rozhodování působí:
- úroková míra, úroveň národního důchodu, očekávaná ziskovost budoucí produkce. Pokud dojde ke zvýšení poptávky po investicích, bude to graficky znamenat posun křivky C+I směrem nahoru. Jak se ekonomika posouvá na vyšší rovnovážnou úroveň dochází k větší změně důchodu oproti změně investic. Toto větší vychýlení je zapříčiněno multiplikátorem investičních výdajů.
Posuny křivky poptávky - křivku posune např. zvýšení celkové úrovně produktu, nebo vyšší zdanění firem . . .
Rovnovážný produkt (důchod):
Funkci celkových plánovaných výdajů (C+I) definujeme jako přímo úměrný vztah celkových plánovaných výdajů k národnímu důchodu. Line 45° vyjadřuje hodnotu reálného produktu, který budou firmy ochotny vyrábět při různých celkových výdajích a budou ochotny v této výrobě pokračovat. Celkové výdaje budou v rovnováze s národním důchodem v bodě, kde křivka C+I protíná křivku 45°. Při této úrovni spotřebitelé nakoupí vše co se vyrobí, věcný a peněžní důchod jsou v rovnováze. Pokud se bod na křivce celkových výdajů nachází pod křivkou 45° potom vertikální vzdálenost mezi tímto bodem a křivkou 45° představuje neplánované zásoby. Aby v ekonomice bylo vyrobeno více produktů a služeb, musí spotřebitelé inklinovat k vyšším nákupům.
Rovnovážný důchod a míra nezaměstnanosti - výše nezaměstnanosti závisí na výši produktu. Na určitou úroveň produktu je třeba vynaložit určité množství práce. S růstem produktu roste spotřeba práce a naopak. Úroveň národního důchodu a úroveň zaměstnanosti jsou závislé na úrovni celkových plánovaných výdajů.
Změny v celkových plánovaných výdajích - Na změny v investičním rozhodování působí:
- úroková míra, úroveň národního důchodu, očekávaná ziskovost budoucí produkce. Pokud dojde ke zvýšení poptávky po investicích, bude to graficky znamenat posun křivky C+I směrem nahoru. Jak se ekonomika posouvá na vyšší rovnovážnou úroveň dochází k větší změně důchodu oproti změně investic. Toto větší vychýlení je zapříčiněno multiplikátorem investičních výdajů.
a) Metoda čisté současné hodnoty investic
- je-li kladná, vyjadřuje čistý přínos investic
- základní hodnota je 0
ČSHI = SHP – K K … kapitálové výdaje
Index ČSHI
- základní hodnota je 1, jedná se o relativní ukazatel
Index ČSHI =
b) metoda vnitřního výnosového procenta
- spočívá v nalezení diskontní sazby (i), při které SHP = K nebo SHP – K = 0; čili ČSHI = 0
- při výpočtu i postupujeme metodou pokusů (snižujeme rozdíl levé a pravé strany, až se rovnají nebo je jejich rozdíl nula)
Postup:
- zvolíme nižší i, při které ČSHI+ je kladná
- dále zvolíme vyšší i, při které ČSHI- je záporná
- dopočet VVP provedeme lineární interpolací
10 % 0 9 %
- počítáme pokusem, protože jsou vztahy nelineární
- VVP je velice oblíbeným ukazatelem
- když bude investice financovaná z VLK, pak VVP má být vyšší než požadovaná výnosnost VLK
- když bude investice financovaná z CK, pak VVP má být vyšší než úroková míra úvěru
Obě metody VVP i ČSHI vycházejí ze stejného principu. Rozdíl je, že ČSHI počítáme s danou i a u VVP vycházíme z předpokladu ČSHI = 0 a i hledáme.
Hodnocení investičních variant
- když existuje pouze jedna možnost investování kapitálu, tak se rozhodujeme, zda zamítnout nebo přijmout
- když existuje více možností investování kapitálu, pak mohou nastat dvě situace
o kapitál stačí pouze na jednu akci, která je z nabízených variant nejvýhodnější
o kapitál stačí na více akcí, a proto musíme stanovit pořadí výhodnost
- základní hodnota je 0
ČSHI = SHP – K K … kapitálové výdaje
Index ČSHI
- základní hodnota je 1, jedná se o relativní ukazatel
Index ČSHI =
b) metoda vnitřního výnosového procenta
- spočívá v nalezení diskontní sazby (i), při které SHP = K nebo SHP – K = 0; čili ČSHI = 0
- při výpočtu i postupujeme metodou pokusů (snižujeme rozdíl levé a pravé strany, až se rovnají nebo je jejich rozdíl nula)
Postup:
- zvolíme nižší i, při které ČSHI+ je kladná
- dále zvolíme vyšší i, při které ČSHI- je záporná
- dopočet VVP provedeme lineární interpolací
10 % 0 9 %
- počítáme pokusem, protože jsou vztahy nelineární
- VVP je velice oblíbeným ukazatelem
- když bude investice financovaná z VLK, pak VVP má být vyšší než požadovaná výnosnost VLK
- když bude investice financovaná z CK, pak VVP má být vyšší než úroková míra úvěru
Obě metody VVP i ČSHI vycházejí ze stejného principu. Rozdíl je, že ČSHI počítáme s danou i a u VVP vycházíme z předpokladu ČSHI = 0 a i hledáme.
Hodnocení investičních variant
- když existuje pouze jedna možnost investování kapitálu, tak se rozhodujeme, zda zamítnout nebo přijmout
- když existuje více možností investování kapitálu, pak mohou nastat dvě situace
o kapitál stačí pouze na jednu akci, která je z nabízených variant nejvýhodnější
o kapitál stačí na více akcí, a proto musíme stanovit pořadí výhodnost
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)