2. Ukazatele odvozené od HDP

Národní důchod (čistý domácí produkt)
- obsahuje i statky, které jsme měli dříve (investiční statky), nová hodnota v roce 2000 je bez odpisů
- jsou to všechny prostředky, které se dostali k domácnostem
- Kolik za rok dostali lidé peněz? Součet důchodů (příjmy domácností)
- čím větší RHI index, tím více musím rozdělit
- PZS … živnostníkovi příjmy
- NZK … nerozdělené zisky korporací (dividendy)

NI = W + R + (Ua – Up) + NZK + PZS
NI = GNP – amortizace – nepřímé daně

Osobní důchod
- odečítáme příjmy firem (úroky, renty, zisky), nepřímé daně a daně spojené se soc. poj. a připočteme transferové platby domácnostem
- vyjadřuje kolik připadá na domácnosti před zdaněním

PI = NI – (SP + ZP) – zdanění korporací – část zisku korporací
nevyplacená na dividendy + transfery

Disponibilní důchod
- určuje kolik mají domácnosti k dispozici
- makroekonomická poptávka

DI = PI – osobní zdanění (daň z příjmů)

- disponibilní důchod může být užit dvěma způsoby
• C (spotřeba – konzum)
• S (úspory = vesnický a městský typ)

Spotřební křivka domácnosti

Ca … autonomní výdaje na spotřebu (utrácím i při nulovém DI)
C … sklon ke spotřebě (kolik Kč spotřebuji, když vydělám 1 Kč)
S … sklon k úsporám (kolik Kč uspořím, když vydělám 1 Kč)
C = S = c + s = 1 C + S = DI

- porostou furt pryč nebo se zastaví?
- v ČR utratí 80 % lidí všecko
- s růstem utrácejí čím dál více, a pak utrácejí pořád více nebo je důchod tak vysoký, že vznikají úspory

C= Ca + c * DI (nárůst rostoucí s důchodem = indukovaná část)

Křivka úspor
- úspory jsou napřed záporné, pak žádné a nakonec rostou
- nule jsou rovny ve shodném bodě jako v předchozím grafu (bod A - rovnováha)

Neoklasická teorie
- monetární (Klaus, Smith, Ricardo)
- úspory rostou s úrokovou mírou (úrok motivuje)

Keynesiánská teorie
- už jste viděli někoho, kdo bude šetřit při zvýšení úrokové míry (i)?
- Keynes (poradce premiéra, banky)
- statistika říká, že se úspory s úrokovou mírou zvyšují, ale úspory jsou závislé na důchodu
- Kdo má pravdu?

Národní důchod
NI = GNP – amortizace – nepřímé daně (DPH, spotřební)
- GNP (všechny české firmy bez ohledu na území)

HDP = GNP – (produkt národních firem v zahraničí + produkt
zahraničních firem u nás)


NPI (čistý příjem ze zahraničí)
Nominální a reálný HDP
Za kolik prodali? Měříme v korunách, bez duplicit (když vyrobí to samé, ceny 10 % nahoru, GNP bude o 10 % větší = výrobků je stejně, nejedná se o růst). Pokud vyjadřujeme HDP v běžných cenách, mluvíme o nominálním HDP, který má vypovídací schopnost pouze při stabilitě cen. V obdobích vysoké inflace je však nutno tento ukazatel o důsledky změn cenové hladiny očistit, neboť nevíme kolik statků a služeb bylo skutečně vyprodukováno. K očištění použijeme cenový index, deflátor HDP (poměr nom./reál.), který odráží změny cen všech statků služeb na trhu. Takto očištěné ukazatele označujeme jako „reálné“, jsou vyjádřeny ve stálých cenách (ceny vztažené k určitému výchozímu roku).

Nominální produkt = Y (vyrobeno a prodáno) * p (ceny)
Reálný produkt = Y
- firmy konají v tržbách ocenění v běžných cenách, které ale vzrostly
- vezmeme výchozí cenovou úroveň, a v té vyjádříme následující rok (odstraníme inflaci)
NEW (čistý ekonomický blahobyt)
- používáme odhady, HDP stagnuje a lidi se mají lépe, přitom je stále stejný

NEW = GNP + SE (stínová ek. – černá se nesmí dělat, šedá – nemáme oprávnění) + PMV (melouchy) + PPSSZP (práce pro sebe, známé, příbuzné) + RK (růst kvality) – ZEx (záp. externality)

Důchodová metoda

HDP tvoří součet všech důchodů vyplácených firmami domácnostem za určité období + zisk firem.

-- Důchody či náklady jako zdroje HDP :

Národní důchod.Důchody či náklady na nákup výrobních činitelů.

1) Mzdy a platy ( z práce )

2) Renta ( z půdy )

3) Čistý zisk ( z kapitálu )

4) Zisk


Položky, které nemají povahu důchodů výrobních činitelů :

1) Odpisy

2) Nepřímé daně z podnikání


- Podzemní ekonomika ( stínová ) :

Činnosti, které nejsou zdaňovány a nejsou vykazovány ve statistikách ( např. melouchaření ).


- Národní důchod ( ND ) :

Výnos, příjem.Rozlišuje se důchod : Z práce, ( např. mzda ), z vlastnictví peněžního kapitálu ( úrok ) z půdy ( renta ), z produktivního kapitálu ( zisk ).Jestliže odečteme odpisy od HND, ND je přesnějším odrazem výkonnosti národního hospodářství v danném roce.Přestože při statistickém výkaznictví vznikají určité obtíže se ujišťováním přesné výše odpisů používá se častěji ukazatel HDP či HND.Největší vypovídací schopnost pro mezinárodní srovnání mají potom ukazatele HDP na jednoho obyvatele a ND na jednoho obyvatele.Pro podrobnější zkoumání spotřeby domácností se odvozují další dva ukazatele:

1) Osobní důchod :

Všechny důchody, které získávají domácnosti, zisky firem, nepřímé daně, sociální pojištění, úrokové platby.


Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice

Pro podrobnější zkoumání spotřeby domácností se odvozují další dva ukazatele:

2) Disponabilní důchod :

Důchod domácností po zdanění.Od osobního důchodu odečteme veškeré daně z osobního přijmu.


- Nominální HDP či HND :

Vyjádření HDP či HND v běžných cenách.Vlivy změn cenové hladiny se vylučují pomocí cenových indexů, na jejichž základě získáváme reálný HDP či HND.


- Cenové indexy :

1) Index spotřebitelských cen.

2ú Index cen výrobků.

3) Deflátor HDP ( změny cen na trhu ).


- Státní rozpočet :

Fond finančních prostředku, který mají na starosti státní orgány.


- Rozpočtová politika státu ( fiskální ) :

Je ovlivňována ekonomickými prostředky státního rozpočtu.Lze přirovnávat k běžnému účtu naší rodiny, který je v bance a financujeme z něj veškeré naše výdaje.Je v České národní bance.


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty

U konosamentu

Označení a sídlo dopravce, jméno a vlajka lodi, přístav naložení a vyložení, jméno odesílatele, komu vydat artikl v místě určení, označení přepravovacího artiklu, značky na nákladu, zjevný stav nákladu, údaje o dopravném, datum a místo vydání konosamentu, počet kopií, potvrzení dopravce nebo velitele lodi.


- Třídění cenných papírů :

Cenné papíry můžeme třídit podle různých hledisek :


1) Podle podoby cenných papírů :

Cenné papíry mohou mít podobu buď :

a) Listinné ( fyzicky existují ( list papíru )).

b) Zaknihované ( fyzicky neexistují, jsou tzv. dematerializovány ( nacházejí se v počítači)).


2) Podle charakteru důchodů :

Rozlišujeme :

a) Cenné papíry přinášející stálý důchod ( obligace, vkladní knížky ).

b) Cenné papíry přinášející proměnlivý důchod ( akcie ).

c) Cenné papíry neúročené ( šeky ).


3) Podle toho, kde se s cennými papíry obchoduje :

a) Veřejně obchodovatelné cenné papíry - lze s nimi obchodovat na veřejném trhu ( RM Systém, burza cenných papírů ).

b) Neveřejné obchodovatelné cenné papíry - lze snimi obchodovat, ale ne na veřejných trzích.

Srovnání metody cold turkey a gradualistiké metody

Náklady dezinflace se vyjadřují kumulativními ztrátami v obdobích, kdy v důsledku léčby inflace ekonomika operuje pod potenciálním produktem, tj. nad přirozenou mírou nezaměstnanosti.

Měřítkem nákladů inflace při použití jednotlivých politik dezinflace je koeficient obětování, jež vyjadřuje poměr kumulativních ztrát produkce, kdy ekonomika operuje pod potenciálem k procentům snížení inflace.

Metody léčení nabídkové inflace

Léčba nabídkové inflace spočívá v tom, že zeslabujeme, resp. odstraňujeme příčiny nepříznivých nabídkových šoků a vláda usiluje o formování a uvádění v život pozitivních nabídkových šoků.

Důchodové politiky a léčení inflace

Důchodové politiky zahrnují kontrolu mezd a cen, a to buď metodou vládního nařízení (zmrazení mezd a cen) nebo metodou, kdy vláda přesvědčuje představitele zaměstnanců a zaměstnavatele (případně je může i zainteresovat např. snížením zdanění zisku), aby udrželi míru růstu mezd na určité přijatelné úrovni. Zmrazení mezd a cen vyřazuje v tržní ekonomice klíčový mechanismus alokace zdrojů: změny relativních cen jsou klíčovým mechanismem efektivní alokace zdrojů.

Není-li kontrola cen a mezd doprovázena snížením míry růstu agregátní poptávky a nebo dokonce dojde ke zvýšení míry růstu agregátní poptávky, efekt kontroly cen a mezd je tímto aktem částečně či úplně paralyzován.

21. Poptávková inflace, míra růstu reálného a nominálního produktu.

Charakteristika křivky SP, resp. křivky krátkodobé dynamické agregátní nabídky a křivky DG, resp. křivky dynamické agregátní poptávky.

Míra inflace a míra růstu reálného důchodu

Inflace je nepřetržitý růst agregátní cenové hladiny v čase, který zachvacuje všechny zboží a služby. Míru růstu agregátní cenové hladiny mezi dvěma obdobími nazýváme mírou inflace.

Poptávková a nabídková inflace

Inflaci rozdělujeme podle prvotních zdrojů na:

• Poptávkovou inflaci, jež má prvotní zdroj na straně agregátní poptávky, v nadměrném růstu agregátní poptávky.
• Nabídkovou (nákladovou) inflaci, jež má prvotní generátor na straně agregátní nabídky v podobě růstu cen, jenž je důsledkem růstu nákladů firem vyvolaných růstem nominálních mezd, růstem cen materiálů, energie a cen služeb ostatních výrobních faktorů, technologickými změnami.

Poptávková inflace a růst reálného důchodu

Příčiny nadměrného růstu agregátní poptávky:

• Úsilí trvaleji udržovat míru nezaměstnanosti pod přirozenou mírou nezaměstnanosti.
• Výrazné a trvalé vládní rozpočtové deficity, které nemohou-li být financovány emisí obligací jsou kryty emisí, resp. „tištěním“ peněz.

Motorem, který pohání poptávkovou inflaci je buď nadměrně expanzivní monetární politika nebo nadměrně expanzivní fiskální politika.

Obr. str. 282

Keynesiánský transmisní mechanismus monetární expanze lze znázornit takto:

D (M / P) …… i …… A …… AD …… Y

Přírůstek nabídky reálných peněžních zůstatků snižuje úrokové sazby, které stimulují zvyšování autonomních výdajů; autonomní výdaje zvyšují agregátní poptávku a úroveň rovnovážné produkce.

1. kritický článkem je, že dojde k růstu reálných peněžních zůstatků, ale úroková sazba nepoklesne signifikantně.

2. kritický článkem je, že na pokles úrokové sazby nereagují autonomní výdaje.

Stimulace ekonomické aktivity penězi se děje oklikou (přes úrokovou sazbu).

Multiplikátor monetární politiky

Jak se změní rovnovážná úroveň důchodu a rovnovážná úroveň úrokové sazby, jestliže se křivka LM posune doprava v důsledku přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků?

Zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků posune křivku LM doprava o (1 / k) * D (M / P)

V důsledku zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků poklesne úroková sazba, a proto se zvýší rovnovážná úroveň důchodu.

Zvýšení rovnovážné úrovně důchodu: DY = g * DA + g * b / h * D (M / P)

DY / D (M / P) = (b / h) * g - multiplikátor monetární politiky, který vyjadřuje jak zvýšení reálných peněžních zůstatků zvýší rovnovážnou úroveň důchodu za předpokladu, že fiskální politika je nezměněna.

5. Účinnost monetární politiky a model IS-LM. Keynesiánský transmisní mechanismus. Multiplikátor monetární politiky.

Monetární politiku provádí centrální banka prostřednictvím kontroly zásoby nominálních peněz nebo pohybu úrokové sazby. Banka nemůže současně usilovat o kontrolu pohybu peněžní zásoby a současně sledovat cíl, aby se úroková sazba rovnala jakési žádoucí úrokové sazbě.

Expanzivní monetární politika znamená zvyšování nominální zásoby peněz.

V důsledku přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků se křivka LM posunuje doprava. Vzhledem k tomu, že křivka IS má negativní sklon, čistá monetární expanze má dva současné efekty:

1. Zvyšuje se úroveň rovnovážného důchodu (důchodový efekt monetární expanze)
2. Snižuje se úroková sazba (efekt likvidity monetární expanze)

Důchodový efekt je vyvolán tím, že zvýšení nabídky peněz sníží úrokovou sazbu, což stimuluje zvýšení poptávky po soukromých autonomních výdajích. To má za následek zvýšení úrovně rovnovážného důchodu.

Efekt likvidity čisté monetární expanze nastává proto, že zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků vede k tomu, že veřejnost má v držbě více peněz než potřebuje, proto začne přebytek peněz konvertovat do ostatních finančních aktiv, která přinášejí vyšší výnos. Tím se zvyšuje poptávka po ostatních finančních aktivech, zvyšuje se jejich cena a klesá úroková sazba.

Sklon křivky LM a IS a účinnost fiskální politiky

3. Vysoká citlivost poptávky po penězích na důchod (k) snižuje účinnost fiskální expanze na důchod. Vysoká citlivost poptávky po penězích na důchod zvyšuje poptávku po penězích při růstu důchodu, a tedy zvyšuje i úrokovou sazbu, což intenzivněji vytěsňuje soukromé autonomní výdaje a snižuje tak efekt fiskální expanze.

4. Čím plošší je křivka IS (čím větší je citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu – b), tím nižší je účin fiskální expanze.

· Při pozitivně skloněné křivce LM vede fiskální expanze jednak k růstu úrovně rovnovážného důchodu a jednak k růstu rovnovážné úrokové sazby.

· Relace mezi růstem úrovně rovnovážného důchodu a růstem úrovně rovnovážné úrokové sazby je závislá na velikosti sklonu křivky LM, jakož i na sklonu křivky IS.

· Vytěsňovací efekt je za těchto podmínek částečný a je tím větší (menší), čím větší (menší) je sklon křivky LM.

· Částečný vytěsňovací efekt vede ke změně struktury výdajů, a to ke snížení váhy soukromých autonomních výdajů a zvýšení váhy veřejných autonomních výdajů.

Vytěsňovací efekt a fiskální politika

· Maximální účinnost fiskální expanze v podmínkách, kdy křivka LM je horizontální, tj. v podmínkách vysoké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou sazbu, takže úroková sazba je fixovaná. Za těchto podmínek je vytěsňovací efekt nulový. Tento případ se nazývá past likvidity.

Fiskální expanze posune křivku IS doprava. Jelikož je úroková sazba fixována nedojde ke snížení soukromých autonomních výdajů a vytěsňovací efekt je nulový. Výdajový multiplikátor se rovná multiplikátoru fiskální politiky. Obr. str. 74 (2.21)

Makroekonomie

3. Současná rovnováha na trhu zboží a trhu peněz (aktiv): model IS-LM. Rovnovážný důchod a rovnovážná úroková sazba.

Obr. str. 65

Všeobecná rovnováha ekonomiky znamená, že jsou současně v rovnováze jak trh zboží, tak i trh peněz. Úrokovou sazbu a důchod, za nichž je současně v rovnováze jak trh zboží, tak i trh peněz budeme nazývat rovnovážnou úrokovou sazbou a rovnovážným důchodem.

Mechanismus ustanovování současné rovnováhy

Současná rovnováha na trhu zboží a na trhu peněz nastává v bodě průsečíku křivek IS a LM.V bodě na křivce IS, který se nachází napravo od křivky LM je přebytek poptávky po penězích nad jejich nabídkou. V bodě na křivce IS, který se nachází nalevo od křivky LM je přebytek nabídky peněz nad poptávkou. V bodě na křivce LM, který se nachází napravo od křivky IS je přebytek produkce nad poptávkou po ní. V bodě na křivce LM, který se nachází nalevo od křivky IS je převis poptávky po zboží nad nabídkou.

Vlastnosti současné rovnováhy na trhu zboží a trhu peněz:

• Trh zboží:
1. AD = Y
2. IU = 0
• Trh peněz:
1. L = M / P
2. DOFA = SOFA
3. Struktura portfolia je taková, jakou si veřejnost přeje

Rovnovážný důchod a rovnovážná úroková sazba

Rovnice křivky IS: Y = a * (A – b * i)

Rovnice křivky LM: i = (1 / h) * (k * Y – M / P)

Rovnovážný důchod získáme tak, že budeme substituovat do rovnice křivky IS za i rovnici křivky LM.

Y = a * {A – b * [(1 / h) * (k * Y – M / P)]}

Y = a * A – (a * b * k / h) * Y + (a * b / h) * M / P

Y * (1 + a * b * k / h) = a * A + a * b / h * (M / P)

Výraz: a / (1 + a * b * k / h) = g

Y = g * A + g * b / h * (M / P)

Rovnovážnou úrokovou sazbu dostaneme, jestliže budeme substituovat do rovnice křivky LM za Y rovnovážný důchod.

Změna rovnovážného důchodu a rovnovážné úrokové sazby

Rovnovážná úroveň důchodu a rovnovážná úroveň úrokové sazby se mění tehdy, jestliže se mění podmínky, které kondenzuje křivka IS a nebo křivka LM, a nebo se mění podmínky, jež zakotvuje jak křivka IS, tak i křivka LM současně.

Dojde k fiskální expanzi (např. zvýšení vládních výdajů na nákup zboží a služeb). Křivka IS se posune doprava v rozsahu a_G * DG.

Přírůstek rovnovážného důchodu vyvolaný přírůstkem vládních výdajů na nákup zboží a služeb je menší než posun křivky IS. DY = g * DG

Zvýšení důchodu zvyšuje poptávku po penězích a při fixované nabídce reálných peněžních zůstatků dochází k růstu úrokové sazby. Zvýšení úrokové sazby současně vyvolává snížení soukromých autonomních výdajů. Dochází k vytěsnění (crowding out) části soukromých investičních i spotřebních výdajů. Obr. str. 68

Multiplikátor fiskální politiky

O kolik se zvýší rovnovážný důchod vyvolaný přírůstkem vládních výdajů na nákup zboží a služeb: DY = g * DA + (b / h) * g * D (M / P)

Předpokládáme, že nabídka reálných peněžních zůstatků se nemění, je druhý člen rovnice roven nule.

DY / DA = g = a / (1 + a * b * k / h)

Výraz g je multiplikátor fiskální politiky. Ukazuje, o kolik se zvýší úroveň rovnovážného důchodu v důsledku zvýšení vládních výdajů na zboží a služby, bude-li nabídka reálných peněžních zůstatků konstantní.

Multiplikátor fiskální politiky je menší než jednoduchý výdajový multiplikátor (kromě případu, kdy je křivka LM horizontální.

Multiplikátor monetární politiky

Jak se změní rovnovážná úroveň důchodu a rovnovážná úroveň úrokové sazby, jestliže se křivka LM posune doprava v důsledku přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků?

Zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků posune křivku LM doprava o (1 / k) * D (M / P)

V důsledku zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků poklesne úroková sazba, a proto se zvýší rovnovážná úroveň důchodu.

Zvýšení rovnovážné úrovně důchodu: DY = g * DA + g * b / h * D (M / P)

DY / D (M / P) = (b / h) * g - multiplikátor monetární politiky, který vyjadřuje jak zvýšení reálných peněžních zůstatků zvýší rovnovážnou úroveň důchodu za předpokladu, že fiskální politika je nezměněna.

Obr. str. 69

Odvození křivky LM

Centrální banka kontroluje nominální množství peněz (M). Nabídka reálných peněžních zůstatků: M / P.

Pro rovnováhu na trhu peněz platí: L = M / P

M / P = k * Y – h * i i = (1 / h) * (k * Y – M / P) – rovnice křivky LM – představuje všechny kombinace úrokové sazby a důchodu, za nichž je trh peněz v rovnováze.

Odvození křivky LM: Obr. str. 60. Křivka nabídky reálných peněžních zůstatků je vertikální, protože se předpokládá, že je nezávislá na výši úrokové sazby.

Sklon, poloha a body mimo křivku LM

Rychlost peněz: V = (P * Y) / M

Vzroste-li důchod a vznikne-li převis poptávky po penězích nad fixovanou nabídkou, vznikne nerovnováha na trhu peněz, jež vede ke zvýšení úrokové sazby, která sníží držbu peněžních zůstatků z titulu spekulačního motivu a tyto zůstatky jsou pak přepnuty k obsluze důchodu: peněžní zásoba nezměněna, důchod vzroste, rovnováha na trhu peněz je obnovena při vyšší úrokové sazbě, rychlost peněz se tak zvýšila.

Sklon křivky LM závisí na citlivosti poptávky po penězích na důchod (k) a na citlivosti poptávky po penězích na úrokovou sazbu (h). Čím nižší je citlivost poptávky po penězích na důchod (k) a čím vyšší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu (h), tím plošší je křivka LM.

Změna transferových plateb

DCa = DTA = DG = DI = 0

Potom přírůstek agregátní poptávky: DAD = c * (1 – t) * DY + c * DTR

Přírůstek rovnovážného důchodu: DY₀ = c * (1 – t) * DY + c * DTR,

kde DY₀ / DTR = c / [1 – c * (1 – t)] = a_TR, což je multiplikátor transferových plateb.

Multiplikátor transferových plateb je menší než multiplikátor vládních výdajů.

Změna v úrovni autonomních daní

DY = {- c / [1 – c * (1 – t)]} * DTA

DY₀ / DTA = - c / [1 – c * (1 – t)] = a_TA, což je daňový multiplikátor, resp. multiplikátor autonomních daní.

Porovnání multiplikátoru autonomních daní s multiplikátorem vládních výdajů:

• Změna ve vládních výdajích na zboží a služby a změna v daních má opačný účinek na úroveň rovnovážného důchodu.
• Výdajový multiplikátor pro vládní nákupy zboží a služeb je větší než daňový multiplikátor.

Vliv změn ve výši sazby důchodové daně

Změna sazby důchodové daně, její zvýšení (snížení) vede ke snížení (zvýšení) rovnovážné úrovně produkce.

Obr. str. 34

Vláda a rovnovážná produkce

Y * [1 – c * (1 – t)] = A

Rovnovážný důchod: Y₀ = {1 / [1 – c * (1 – t)]} * A

1 / [1 – c * (1 – t)] - jednoduchý výdajový multiplikátor se sazbu daně (a).

Určení rovnovážné produkce v třísektorovém modelu: Obr. str. 28

V třísektorovém modelu je úroveň rovnovážné produkce tím vyšší (nižší), čím vyšší (nižší) jsou vládní nákupy zboží a služeb, transferové platby, autonomní investice a autonomní spotřeba, čím nižší (vyšší) jsou autonomní daně, čím větší (menší) je mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu (a tedy multiplikátor), a čím nižší (vyšší) je sazba důchodové daně.

Y₀ = {1 / [s * (1 – t) + t]} * A

s * (1 – t) + t – mezní míra úniku.

Agregární výdaje: AE º C + I + G

Platí: YD º Y + TR – TA_T Þ Y º YD + TA_T – TR

Jelikož disponibilní důchod je alokován na spotřebu a úspory a TA_T – TR se označuje jako čisté daně (T) platí: I + G º S + T

Rozdíl celkových vládních výdajů a celkových daní je rozpočtový deficit (negativní vládní úspory) nebo rozpočtový přebytek (úspory vlády).

Model určení produkce a automatické stabilizátory

Zavedení důchodové daně zvyšuje únik z výdajového proudu a snižuje multiplikátor. Se zavedením důchodové daně bude mít fluktuace autonomních výdajů slabší vliv na produkci než by tomu bylo bez těchto daní. Pro tuto vlastnost je důchodová daň (zejména progresivní důchodová daň) nazývána automatickým stabilizátorem. Automatický stabilizátor je takový mechanismus v ekonomice, který snižuje velikost změny produkce v reakci na změnu autonomních výdajů.

Mezi automatické stabilizátory se zahrnují i podpory v nezaměstnanosti.

Změny ve vládních nákupech zboží a služeb

DCa = DTA = DTR = DI = 0

Přírůstek agregátní poptávky: DAD = DC + DG

Přírůstek spotřeby: DC = c * (1 – t) * DY

Potom přírůstek agregátní poptávky: DAD = c * (1 – t) * DY + DG

Přírůstek rovnovážného důchodu: DY₀ = {1 / [1 – c * (1 – t)]} * DG,

kde DY₀ / DG = 1 / [1 – c * (1 – t)] = a_G, což je multiplikátor vládních výdajů za existence důchodové daně. Obr. str. 32

Disponibilní důchod

- určuje kolik mají domácnosti k dispozici
- makroekonomická poptávka

DI = PI – osobní zdanění (daň z příjmů)

- disponibilní důchod může být užit dvěma způsoby
· C (spotřeba – konzum)
· S (úspory = vesnický a městský typ)

Spotřební křivka domácnosti

Ca … autonomní výdaje na spotřebu (utrácím i při nulovém DI)
C … sklon ke spotřebě (kolik Kč spotřebuji, když vydělám 1 Kč)
S … sklon k úsporám (kolik Kč uspořím, když vydělám 1 Kč)
C = S = c + s = 1 C + S = DI

- porostou furt pryč nebo se zastaví?
- v ČR utratí 80 % lidí všecko
- s růstem utrácejí čím dál více, a pak utrácejí pořád více nebo je důchod tak vysoký, že vznikají úspory

C= Ca + c * DI (nárůst rostoucí s důchodem = indukovaná část)

Ukazatele odvozené od HDP

Národní důchod (čistý domácí produkt)

- obsahuje i statky, které jsme měli dříve (investiční statky), nová hodnota v roce 2000 je bez odpisů

- jsou to všechny prostředky, které se dostali k domácnostem

- Kolik za rok dostali lidé peněz? Součet důchodů (příjmy domácností)

- čím větší RHI index, tím více musím rozdělit

- PZS … živnostníkovi příjmy

- NZK … nerozdělené zisky korporací (dividendy)


NI = W + R + (Ua – Up) + NZK + PZS

NI = GNP – amortizace – nepřímé daně


Osobní důchod

- odečítáme příjmy firem (úroky, renty, zisky), nepřímé daně a daně spojené se soc. poj. a připočteme transferové platby domácnostem

- vyjadřuje kolik připadá na domácnosti před zdaněním


PI = NI – (SP + ZP) – zdanění korporací – část zisku korporací

nevyplacená na dividendy + transfery

Připomeňme si:

-že HDP představuje celkovou finální produkci statků a služeb. Při zjišťování HDP produktovou metodou sečítáme pouze tyto finální statky a služby sloužící k uspokojení potřeb domácností, a nemůžeme sem započítávat statky, které byly při výrobě použity. Většina firem vyrábí nejrůznější polotovary (meziprodukty), které však obíhají pouze mezi firmami a nevstupují do bezprostřední spotřeby domácností. Kdybychom je do výpočtu HDP zahrnuli, byla by hodnota mezistatků zahrnuta několikrát a HDP by byl o to vyšší. Za meziprodukt jsou totiž považovány vzájemné dodávky statků mezi firmami, které jsou uskutečněny ve sledovaném období a současně jsou v témže období použity k další výrobě.


Rovněž při používání důchodové metody měření HDP vzniká problém s duplicitami. Abychom zabránili opakovanému započítání plateb firmám za nákupy meziproduktu, použijeme tzv. metodu přidané hodnoty. Přidanou hodnotou je rozdíl mezi tržbami z prodejů statků a služeb a výdaji firmy na pořízení materiálů, polotovarů a služeb od jiných firem. Jinými slovy, statistik zahrnuje do výpočtu všechny náklady firmy související s platbami za faktory s výjimkou plateb jiným firmám. Tyto platby budou započítány do HDP z přiznání jiných firem a důchodová metoda se tak vyhýbá jakémukoliv dvojímu započítávání. (př: obilí, mouka, těsto, chléb)

UPŘESŇUJÍCÍ POD. PLATNOSTI TEORIE NEVIDITELNÉ RUKY

Teorie neviditelné ruky plně působí pouze v modelu dokonalé konkurence à okolnosti oslabující platnost této teorie:


à Tržní selhání
a) nedokonalá konkurence – monopol

- firma může zvýšit cenu výstupu nad úroveň svých MC

à spotřebitelé kupují těchto S méně, než by kupovali za dokonalé konkurence

b) externality (záporné)

- objevují se v případě, když trh neregistruje vedlejší efekty výroby či spotřeby

Teorie dokonalé konkurence si i v tomto případě zachovává určitou platnost (v dl. období se často ukáže, že mnohé nedokonalosti jsou přechodné).


à Nepřijatelné rozdělení důchodu
Rozdělení důchodu a spotřeby v TE odráží výchozí vybavení zděděným nadáním a bohatstvím a současně velký počet rozmanitých faktorů, jako jsou diskriminace, úsilí, zdraví a štěstí.