1) Přímé daně :
Platí firmy a domácnosti přímo v závislosti na svých příjmech, případně majetku ( daň z přijmu, daň dědická a darovací )
2) Nepřímé daně :
Připočítávají se k cenám výrobků či služeb a do státního rozpočtu se dostávají zprostředkovaně.Platí je kupující a odvádí prodávající ( spotřební daň, DPH ).Důvodem zavedení může být snaha omezit spotřebu danného zboží ( cigarety, alkohol ).Říkáme, že jde o fiskální monopolní daň, kteří zvyšuje cenu.Cla a ostatní příjmy - daňové sazby mohou být proporcionální, progresivní, degresivní ( podle toho, zda zatěžují příjemce vyšších důchodů stejně, více nebo méně, než příjemce, důchodů nízkých ), např. daně z dividend, srážkové daně, daně z výher, apod.
- Výdaje státního rozpočtu :
1) Vládní nákupy :
Financování vládních úřadů, parlamentu, budování dálnic či jiných důležitých úkolů.
2) Transfery :
Financuje je vláda, ale nezískává žádný statek ani službu, např. školství, obrana státu, státní zpráva, sociální zabezpečení, apod.
Jestliže přijmi nestačí na výdaje vzniká deficit státního rozpočtu.
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Zobrazují se příspěvky se štítkemstátní rozpočet. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemstátní rozpočet. Zobrazit všechny příspěvky
Pro podrobnější zkoumání spotřeby domácností se odvozují další dva ukazatele:
2) Disponabilní důchod :
Důchod domácností po zdanění.Od osobního důchodu odečteme veškeré daně z osobního přijmu.
- Nominální HDP či HND :
Vyjádření HDP či HND v běžných cenách.Vlivy změn cenové hladiny se vylučují pomocí cenových indexů, na jejichž základě získáváme reálný HDP či HND.
- Cenové indexy :
1) Index spotřebitelských cen.
2ú Index cen výrobků.
3) Deflátor HDP ( změny cen na trhu ).
- Státní rozpočet :
Fond finančních prostředku, který mají na starosti státní orgány.
- Rozpočtová politika státu ( fiskální ) :
Je ovlivňována ekonomickými prostředky státního rozpočtu.Lze přirovnávat k běžnému účtu naší rodiny, který je v bance a financujeme z něj veškeré naše výdaje.Je v České národní bance.
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
Důchod domácností po zdanění.Od osobního důchodu odečteme veškeré daně z osobního přijmu.
- Nominální HDP či HND :
Vyjádření HDP či HND v běžných cenách.Vlivy změn cenové hladiny se vylučují pomocí cenových indexů, na jejichž základě získáváme reálný HDP či HND.
- Cenové indexy :
1) Index spotřebitelských cen.
2ú Index cen výrobků.
3) Deflátor HDP ( změny cen na trhu ).
- Státní rozpočet :
Fond finančních prostředku, který mají na starosti státní orgány.
- Rozpočtová politika státu ( fiskální ) :
Je ovlivňována ekonomickými prostředky státního rozpočtu.Lze přirovnávat k běžnému účtu naší rodiny, který je v bance a financujeme z něj veškeré naše výdaje.Je v České národní bance.
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
Státní rozpočet na úrovni ústředních orgánů vlády
municipální rozpočet (obce, kraje)
- specifické fondy vytvořené k přesně vymezeným účelům
- finance státních a národních podniků
Vztah: e = t – 1
Když to stát zdaní a prožene, tak má multiplikátor a současně i AD větší sílu, avšak za cenu plýtvání, dalších nákladů na státní aparát a vytěsnění soukromých investic investicemi státními.
Jakou účinnost má to, že stát vydá peníze v G nebo v C, I?
- rozhodnutí státu ovlivňuje také AS
- zvyšování daní snižuje spontánní aktivitu (¯AS)
- snižování daní ekonomickou aktivitu zvyšuje (AS)
Lafferova křivka
- poklesne ekonomická aktivita
- lidé na daně nemají, kde ty peníze jsou? (Cash Flow)
19. Rozpočet a fiskální politika
Státní rozpočet:
- základní dokument hospodářské politiky na daný rok
- je schvalován jako zákon
- je centralizovaný peněžní fond, využívaný na základě nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování
- pouze přerozděluje prostředky a nevytváří je
Rozpočtový přebytek - daně a ostatní příjmy přesahují nad vládními výdaji. Rozpočtový deficit - výdaje přesahují příjmy. Vyrovnaný rozpočet - daně a ostatní příjmy se rovnají výdajům.
Fiskální politika - proces utváření daňové soustavy a veřejných výdajů s cílem napomoci utlumit výkyvy hospodářského cyklu a přispět k zachování rostoucí ekonomiky s vysokou zaměstnaností a stabilními cenami.
Automatická a diskreční fiskální politika:
Politiky s volností rozhodování jsou politiky, při nichž politikové opatrně sledují trend, předpovídají budoucí vývoj a mění hospodářskou politiku, když ekonomika nefunguje spolehlivě. Soudobý fiskální systém obsahuje tzv. systém vestavěných stabilizátorů.
Automatické stabilizátory:
- automatické změny v daňových příjmech. Daňová soustava je založena na progresivních daních, to znamená, že když se začne snižovat důchod, začnou se snižovat i příjmy státu. Výhoda spočívá v tom, že tyto výkyvy daní mohou snižovat dopad hosp. cyklů na ekonomiku. Např. při inflaci vyšší daně sníží disponibilní důchody a tak sníží poptávku a pozastaví růst cen.
- pojištění v nezaměstnanosti, sociální a ostatní transfery. Tato pojištění vhánějí do ekonomiky peněžní prostředky anticyklickým způsobem.
- základní dokument hospodářské politiky na daný rok
- je schvalován jako zákon
- je centralizovaný peněžní fond, využívaný na základě nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování
- pouze přerozděluje prostředky a nevytváří je
Rozpočtový přebytek - daně a ostatní příjmy přesahují nad vládními výdaji. Rozpočtový deficit - výdaje přesahují příjmy. Vyrovnaný rozpočet - daně a ostatní příjmy se rovnají výdajům.
Fiskální politika - proces utváření daňové soustavy a veřejných výdajů s cílem napomoci utlumit výkyvy hospodářského cyklu a přispět k zachování rostoucí ekonomiky s vysokou zaměstnaností a stabilními cenami.
Automatická a diskreční fiskální politika:
Politiky s volností rozhodování jsou politiky, při nichž politikové opatrně sledují trend, předpovídají budoucí vývoj a mění hospodářskou politiku, když ekonomika nefunguje spolehlivě. Soudobý fiskální systém obsahuje tzv. systém vestavěných stabilizátorů.
Automatické stabilizátory:
- automatické změny v daňových příjmech. Daňová soustava je založena na progresivních daních, to znamená, že když se začne snižovat důchod, začnou se snižovat i příjmy státu. Výhoda spočívá v tom, že tyto výkyvy daní mohou snižovat dopad hosp. cyklů na ekonomiku. Např. při inflaci vyšší daně sníží disponibilní důchody a tak sníží poptávku a pozastaví růst cen.
- pojištění v nezaměstnanosti, sociální a ostatní transfery. Tato pojištění vhánějí do ekonomiky peněžní prostředky anticyklickým způsobem.
Maturitní okruhy z předmětu ekonomika podniku
23a) Úloha státu v tržní ekonomice (stát, vláda, mocenské nástroje hospodářské politiky)
23b) Státní podniky (právní úprava, založení, řízení, zánik)
24a) Ekonomika rozvojových zemí (charakteristika rozvojových zemí, populační problém, strategie hosp. rozvoje rozvojových zemí)
24b) Transformace české ekonomiky (výchozí stav české ekonomiky, transformace vlastnické struktury)
25a) Státní rozpočet a fiskální politika (typy stát. rozpočtů, příjmy SR, výdaje SR, druhy rozpočtů, deficit, ekonomický dopad)
25b) Daňová soustava ČR (dělení daní, význam)
26a) Základní ekonomické cíle (nástroje hospodářské politiky, zdroje ekonomického růstu)
26b) Trží mechanismus (definice trhu a tržního mechanizmu, rozdělení trhů, konkurence, nedostatky trhu, úkoly vlády)
27a) Ceny (druhy, funkce tržní ceny, složky tržní ceny)
27b) Cenová politika (politika podniku, stanovení prodejní ceny)
28a) Cestovní ruch (vymezení, členění, formy, vývoj)
28b) Vývoj cestovního ruchu v ČR
29a) Základní problémy ekonomiky dopravy (struktura trhu dopravy, význam dopravní ekonomiky, speciální problémy)
29b) Soukromoprávní základy (mezinárodní přepravní smlouvy)
30a) Hodnocení zboží (pojem zboží, metody hodnocení, jakost zboží, technická normalizace, státní zkušebnictví, certifikace, označování zboží)
30b) Právní ochrana zboží (vynálezy, užitné vzory, zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, ochranné známky, obchodní zákoník, zákon o vynálezech a průmyslových vzorech)
23b) Státní podniky (právní úprava, založení, řízení, zánik)
24a) Ekonomika rozvojových zemí (charakteristika rozvojových zemí, populační problém, strategie hosp. rozvoje rozvojových zemí)
24b) Transformace české ekonomiky (výchozí stav české ekonomiky, transformace vlastnické struktury)
25a) Státní rozpočet a fiskální politika (typy stát. rozpočtů, příjmy SR, výdaje SR, druhy rozpočtů, deficit, ekonomický dopad)
25b) Daňová soustava ČR (dělení daní, význam)
26a) Základní ekonomické cíle (nástroje hospodářské politiky, zdroje ekonomického růstu)
26b) Trží mechanismus (definice trhu a tržního mechanizmu, rozdělení trhů, konkurence, nedostatky trhu, úkoly vlády)
27a) Ceny (druhy, funkce tržní ceny, složky tržní ceny)
27b) Cenová politika (politika podniku, stanovení prodejní ceny)
28a) Cestovní ruch (vymezení, členění, formy, vývoj)
28b) Vývoj cestovního ruchu v ČR
29a) Základní problémy ekonomiky dopravy (struktura trhu dopravy, význam dopravní ekonomiky, speciální problémy)
29b) Soukromoprávní základy (mezinárodní přepravní smlouvy)
30a) Hodnocení zboží (pojem zboží, metody hodnocení, jakost zboží, technická normalizace, státní zkušebnictví, certifikace, označování zboží)
30b) Právní ochrana zboží (vynálezy, užitné vzory, zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, ochranné známky, obchodní zákoník, zákon o vynálezech a průmyslových vzorech)
Fiskální = rozpočtová politika
Využívá státního rozpočtu jako nástroje k ovlivnění politiky, k získání předem určených cílů v ekonomické a sociální oblasti.
Stručný státní rozpočet se skládá z rozpočtu strukturálního a cyklického.
1) Rozpočet strukturální – je ta část rozpočtu, která je ovlivněna vládou.
2) Rozpočet cyklický – je určen politickým cyklem a ovlivněn hospodářským vývojem
Rozpočtový deficit je tedy součtem deficitu strukturálního a cyklického.
1) Strukturální deficit – se projevuje zvyšováním vládních výdajů a snižováním daní.
2) Cyklický deficit – vzniká snižováním důchodů v období recese (příjmy daní jsou nižší), zvyšováním nákladů nezaměstnanosti a výdajů na transferové platby.
Ekonomický dopad – oba typy deficitů se vzájemně ovlivňují. Jestliže se sníží vládní výdaje, sníží se
strukturální deficit. Důsledkem toho je snížená agregátní poptávka, proto se snižuje výroba, ekonomika se dostává do recese a roste cyklický deficit.
K relativnímu vyrovnání působí ve fiskální politice automatické stabilizátory, Jsou to některé příjmové a výdajové položky rozpočtu, které působí anticyklicky = protisměrově. Když je státní rozpočet deficitní, musí stát tento schodek vyrovnat. Většinou to řeší dluhem.
Stručný státní rozpočet se skládá z rozpočtu strukturálního a cyklického.
1) Rozpočet strukturální – je ta část rozpočtu, která je ovlivněna vládou.
2) Rozpočet cyklický – je určen politickým cyklem a ovlivněn hospodářským vývojem
Rozpočtový deficit je tedy součtem deficitu strukturálního a cyklického.
1) Strukturální deficit – se projevuje zvyšováním vládních výdajů a snižováním daní.
2) Cyklický deficit – vzniká snižováním důchodů v období recese (příjmy daní jsou nižší), zvyšováním nákladů nezaměstnanosti a výdajů na transferové platby.
Ekonomický dopad – oba typy deficitů se vzájemně ovlivňují. Jestliže se sníží vládní výdaje, sníží se
strukturální deficit. Důsledkem toho je snížená agregátní poptávka, proto se snižuje výroba, ekonomika se dostává do recese a roste cyklický deficit.
K relativnímu vyrovnání působí ve fiskální politice automatické stabilizátory, Jsou to některé příjmové a výdajové položky rozpočtu, které působí anticyklicky = protisměrově. Když je státní rozpočet deficitní, musí stát tento schodek vyrovnat. Většinou to řeší dluhem.
Státní rozpočet a fiskální politika
Státní rozpočet je centralizovaný fond peněžních prostředků, které představují plánované příjmy a výdaje státu. Nabývá formu zákona, neboť je schválen parlamentem.
Příjmy státního rozpočtu:
Daně - Přímé
- Nepřímé
- Cla
Výdaje státního rozpočtu:
1) Vládní nákupy statků a služeb
a) výdaje na školství a zdravotnictví
b) výdaje na obranu
c) výdaje do ekonomiky (státní dotace a investice do odvětví, ve kterých si stát nechává majoritní postavení)
d) výdaje do státní správy
2) Transferové platby (stát za ně neobdrží žádné protislužby)
Příjmy státního rozpočtu:
Daně - Přímé
- Nepřímé
- Cla
Výdaje státního rozpočtu:
1) Vládní nákupy statků a služeb
a) výdaje na školství a zdravotnictví
b) výdaje na obranu
c) výdaje do ekonomiky (státní dotace a investice do odvětví, ve kterých si stát nechává majoritní postavení)
d) výdaje do státní správy
2) Transferové platby (stát za ně neobdrží žádné protislužby)
Vývoj státního rozpočtu (mld. Kč)
1993
1994
1995
1996
1997
1998
Příjmy SR
358,0
390,5
440,0
482,8
509,0
537,4
Výdaje SR
356,9
380,1
432,7
484,4
524,7
566,7
Saldo SR
1,1
10,4
7,2
-1,6
-15,7
-29,3
příčiny rostoucího schodku:
- snižování daň. sazeb a od roku 1996 změna rozpočtových pravidel,
- růst výdajů na bezpečnost a obranu státu, dostavba Temelína, dotace ztrátovým státním podnikům, likvidace škod po povodních v roce 1997;
- ČR vznikla s dluhovým břemenem okolo 163 mld. Kč, oficiálně vykazovaný veřejný dluh za rok 1998 se pohybuje okolo 200 mld. Kč (13,9% HDP);
1994
1995
1996
1997
1998
Příjmy SR
358,0
390,5
440,0
482,8
509,0
537,4
Výdaje SR
356,9
380,1
432,7
484,4
524,7
566,7
Saldo SR
1,1
10,4
7,2
-1,6
-15,7
-29,3
příčiny rostoucího schodku:
- snižování daň. sazeb a od roku 1996 změna rozpočtových pravidel,
- růst výdajů na bezpečnost a obranu státu, dostavba Temelína, dotace ztrátovým státním podnikům, likvidace škod po povodních v roce 1997;
- ČR vznikla s dluhovým břemenem okolo 163 mld. Kč, oficiálně vykazovaný veřejný dluh za rok 1998 se pohybuje okolo 200 mld. Kč (13,9% HDP);
Účinek změny indukovaných daní
- důležitější pro FP; účinek změny sazby indukovaných daní závisí nejen na velikosti změny daň. sazby, ale i na velikosti reálného důchodu před provedením změny daň. sazby – dY = kt . dt (kt = multiplikátor indukovaných daní = -mpc.Y/1-mpc(1-t)+m)
Teorém vyrovnaného rozpočtu (bez přítomnosti t)
- jestliže zvýšíme veřejné výdaje i daně o jednotku (DG = DTA) – multiplikátor vyrovnaného rozpočtu se rovná jedné
Deficit státního rozpočtu a vytěsňovací efekt
- deficit státního rozpočtu (B) = rozdíl mezi daň. příjmy (TA = TAA + t.Y) a veřejnými výdaje (vládní výdaje G + transfery TR + splácené úroky z veřejného dluhu); reálný deficit SR (BR) získáme, když od nominálního deficitu odečteme částku, o kterou se sníží hodnota veřejného dluhu z počátku roku (Do) vlivem inflace (π)
BR = B – Do . π
- rozlišujeme:
1. cyklicky vyrovnaný rozpočet – vláda dlouhodobě udržuje průměrné vládní výdaje na téže úrovni jako jsou průměrné příjmy = deficity SR v době recese jsou kompenzovány přebytky v době konjunktury;
2. cyklicky nevyrovnaný rozpočet – příjmy s výdaji SR jsou dlouhodobě nevyrovnané – objemy deficitů jsou obvykle větší než objemy přebytků – pokud je rozpočet nevyrovnaný déle než 5 let = chronicky nevyrovnaný rozpočet;
Teorém vyrovnaného rozpočtu (bez přítomnosti t)
- jestliže zvýšíme veřejné výdaje i daně o jednotku (DG = DTA) – multiplikátor vyrovnaného rozpočtu se rovná jedné
Deficit státního rozpočtu a vytěsňovací efekt
- deficit státního rozpočtu (B) = rozdíl mezi daň. příjmy (TA = TAA + t.Y) a veřejnými výdaje (vládní výdaje G + transfery TR + splácené úroky z veřejného dluhu); reálný deficit SR (BR) získáme, když od nominálního deficitu odečteme částku, o kterou se sníží hodnota veřejného dluhu z počátku roku (Do) vlivem inflace (π)
BR = B – Do . π
- rozlišujeme:
1. cyklicky vyrovnaný rozpočet – vláda dlouhodobě udržuje průměrné vládní výdaje na téže úrovni jako jsou průměrné příjmy = deficity SR v době recese jsou kompenzovány přebytky v době konjunktury;
2. cyklicky nevyrovnaný rozpočet – příjmy s výdaji SR jsou dlouhodobě nevyrovnané – objemy deficitů jsou obvykle větší než objemy přebytků – pokud je rozpočet nevyrovnaný déle než 5 let = chronicky nevyrovnaný rozpočet;
3. každoročně vyrovnaný rozpočet
- k přebytkům nebo deficitům SR nesmí dojít v období jednoho roku;
- typy deficitu:
4. cyklický (pasivní) deficit – odráží automatické změny ve výši příjmů a výdajů, ke kterým dochází v souvislosti s cyklickými výkyvy reálného produktu;
5. strukturální (aktivní) deficit – je způsoben permanentní expanzivní rozpočtovou politikou; bývá definován jako rozp. deficit, který by byl dosažen tehdy, pokud by ekonomika operovala na úrovni potencionální produktu;
6. skutečný deficit SR – součet cyklické a strukturální složky deficitu;
vytěsňovací efekt
- předpokládané účinky keynesiánské aktivní FP na agregátní poptávku a reálný důchod jsou zpochybňovány teorií vytěsňování – ta říká, že aktivní FP nemá reálný efekt, ale převážně vytěsňovací efekt = růst státních výdajů a strukturální deficit SR způsobují omezování soukromých výdajů
- státní výdaje vytěsňují soukromé přímo (přímou substitucí = stát zvýší výdaje na veřejnou dopravu a jednotlivci sníží své výdaje na osobní dopravu) nebo nepřímo (prostřednictvím růstu úrok. sazeb = stát zvýší např. výdaje na obranu, aniž zvýší daně – vzroste deficit SR, vláda si k jeho financování vypůjčí na fin. trhu, to vyvolá růst reálné úrokové sazby a následně pokles investičních a spotřebních výdajů)
1. úplné vytěsnění – G vzrostou stejně jako poklesnou soukromé investice
2. částečné vytěsnění – G vzrostou více než činí pokles soukromých investic
3. nulové vytěsnění –
4. “přetěsnění” – G vzrostou méně než klesly soukromé investice
- typy deficitu:
4. cyklický (pasivní) deficit – odráží automatické změny ve výši příjmů a výdajů, ke kterým dochází v souvislosti s cyklickými výkyvy reálného produktu;
5. strukturální (aktivní) deficit – je způsoben permanentní expanzivní rozpočtovou politikou; bývá definován jako rozp. deficit, který by byl dosažen tehdy, pokud by ekonomika operovala na úrovni potencionální produktu;
6. skutečný deficit SR – součet cyklické a strukturální složky deficitu;
vytěsňovací efekt
- předpokládané účinky keynesiánské aktivní FP na agregátní poptávku a reálný důchod jsou zpochybňovány teorií vytěsňování – ta říká, že aktivní FP nemá reálný efekt, ale převážně vytěsňovací efekt = růst státních výdajů a strukturální deficit SR způsobují omezování soukromých výdajů
- státní výdaje vytěsňují soukromé přímo (přímou substitucí = stát zvýší výdaje na veřejnou dopravu a jednotlivci sníží své výdaje na osobní dopravu) nebo nepřímo (prostřednictvím růstu úrok. sazeb = stát zvýší např. výdaje na obranu, aniž zvýší daně – vzroste deficit SR, vláda si k jeho financování vypůjčí na fin. trhu, to vyvolá růst reálné úrokové sazby a následně pokles investičních a spotřebních výdajů)
1. úplné vytěsnění – G vzrostou stejně jako poklesnou soukromé investice
2. částečné vytěsnění – G vzrostou více než činí pokles soukromých investic
3. nulové vytěsnění –
4. “přetěsnění” – G vzrostou méně než klesly soukromé investice
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)