Účinek změny indukovaných daní

- důležitější pro FP; účinek změny sazby indukovaných daní závisí nejen na velikosti změny daň. sazby, ale i na velikosti reálného důchodu před provedením změny daň. sazby – dY = kt . dt (kt = multiplikátor indukovaných daní = -mpc.Y/1-mpc(1-t)+m)

Teorém vyrovnaného rozpočtu (bez přítomnosti t)

- jestliže zvýšíme veřejné výdaje i daně o jednotku (DG = DTA) – multiplikátor vyrovnaného rozpočtu se rovná jedné


Deficit státního rozpočtu a vytěsňovací efekt
- deficit státního rozpočtu (B) = rozdíl mezi daň. příjmy (TA = TAA + t.Y) a veřejnými výdaje (vládní výdaje G + transfery TR + splácené úroky z veřejného dluhu); reálný deficit SR (BR) získáme, když od nominálního deficitu odečteme částku, o kterou se sníží hodnota veřejného dluhu z počátku roku (Do) vlivem inflace (π)

BR = B – Do . π

- rozlišujeme:

1. cyklicky vyrovnaný rozpočet – vláda dlouhodobě udržuje průměrné vládní výdaje na téže úrovni jako jsou průměrné příjmy = deficity SR v době recese jsou kompenzovány přebytky v době konjunktury;

2. cyklicky nevyrovnaný rozpočet – příjmy s výdaji SR jsou dlouhodobě nevyrovnané – objemy deficitů jsou obvykle větší než objemy přebytků – pokud je rozpočet nevyrovnaný déle než 5 let = chronicky nevyrovnaný rozpočet;

3. každoročně vyrovnaný rozpočet

- k přebytkům nebo deficitům SR nesmí dojít v období jednoho roku;

- typy deficitu:

4. cyklický (pasivní) deficit – odráží automatické změny ve výši příjmů a výdajů, ke kterým dochází v souvislosti s cyklickými výkyvy reálného produktu;

5. strukturální (aktivní) deficit – je způsoben permanentní expanzivní rozpočtovou politikou; bývá definován jako rozp. deficit, který by byl dosažen tehdy, pokud by ekonomika operovala na úrovni potencionální produktu;

6. skutečný deficit SR – součet cyklické a strukturální složky deficitu;


vytěsňovací efekt

- předpokládané účinky keynesiánské aktivní FP na agregátní poptávku a reálný důchod jsou zpochybňovány teorií vytěsňování – ta říká, že aktivní FP nemá reálný efekt, ale převážně vytěsňovací efekt = růst státních výdajů a strukturální deficit SR způsobují omezování soukromých výdajů

- státní výdaje vytěsňují soukromé přímo (přímou substitucí = stát zvýší výdaje na veřejnou dopravu a jednotlivci sníží své výdaje na osobní dopravu) nebo nepřímo (prostřednictvím růstu úrok. sazeb = stát zvýší např. výdaje na obranu, aniž zvýší daně – vzroste deficit SR, vláda si k jeho financování vypůjčí na fin. trhu, to vyvolá růst reálné úrokové sazby a následně pokles investičních a spotřebních výdajů)

1. úplné vytěsnění – G vzrostou stejně jako poklesnou soukromé investice

2. částečné vytěsnění – G vzrostou více než činí pokles soukromých investic

3. nulové vytěsnění –

4. “přetěsnění” – G vzrostou méně než klesly soukromé investice