- měnové agregáty – množství peněz
- …….. (?)……..
Neoklasická teorie popt. po penězích:
- Fišer
- hlavní část kvantitativní teorie peněz
- kvantitativní rovnice peněz = Fischerova rovnice
- M^d * Vt = P * T
- M^d je optimální požadované mn. peněz v oběhu = popt. po pen.
- Vt = transakční rychlost peněz v čas. období
- T = mn. reálných transakcí
- Popt. po pen. je závisle proměnou a je přímo úměrná reálnému objemu T a P, nepřímo úměrná Vt
- lze rozlišit i popt. po hotovostním a bezhotovostním oběživu
- MC * Vmc + DD * Vdd = P * T
- MC = popt. po hotových pen.
- Vmc = trans. rychlost HO
- DD = popt. po bezhotov. pen.
- Vdd = trans. rychlost bezhotov. pen.
- Cambridžská konstanta
- vychází z Marshallovy teorie popt. po pen.
- zaměřena nikoliv na reálné transakce, ale na důchod
- zaměřuje se na problém jakou část důchodu budou ekon. subj. držet ve formě peněz
- transakční motivace držení peněz
- M^d = k * P * Y
- (P*Y) = nominální důchod
- k = cambridžská konstanta
- je závislá na IR (negativně), případně W,
- Friedman
- ovlivněn Keynesem, ale liberální ekonom -> tíhne i k neokl.
- peníze jsou součástí bohatství subjektu – existují i další aktiva (nejenom obligace) – konkurují penězům
- ovlivňování výnosnosti aktiv – podob bohatství
- subj. rozčleňují aktiva podle výnosnosti
-> M^d = f(W+, P+, r0+, r1-, r2-, pí^e-, (LK/FK)+)
- W = velikost bohatství subj. – v podobě souč. hodnot všech budoucích příjmů z držby bohatství – permanentní důchod – pokud roste, roste M^d
- r0 = IR z peněz, r1 = IR z obligací, r2 = IR z akcií
- pí^e = očekávaná inflace – ovlivňuje investice do nemovitého majetku
- LK/FK = poměr lidského a fyz. kapitálu – LK je náročnější na držbu peněz
- + značí pozitivní závislost, - značí negativní
- (rozšíření)
- důležitá je reální popt. po penězích: (M^d/P) = f(W/p, r0, r1, r2, pí^e, LK/FK)
- LK/FK – zanedbatelné
- nemění se relace alt. aktiv vzhledem k penězům -> účinky se ruší -> zanedbáváme r0, r1, r2, pí^e
- dostáváme: (M^d/P) = f(W+/P)
- ekon. subj. uvažují v delším horizontu -> stabilní, dlouhodobější poptávka
Monetaristická teorie popt. po penězích:
- mladší než cambridžská teorie
- peníze nejenom jako transakční prostředek, ale také jako aktivum – majetek
- peníze jsou neúročená aktiva, ale jiné pozitivní vlastnosti – nerizikové, dokonale likvidní
- předpokládá další aktiva – obligace (mají úrokový výnos, nejsou dokonale likvidní, jsou riziková – tržní cena kolísá dle tržní IR)
- předpokládá, že subjekty volí mezi penězi a obligacemi
- definuje 3 zákl. motivy držby peněz (1 originální)
- 1) důchodový
- kvůli směnám, peněžní příjmy, které se spotřebovávají – nerozlišuje nominální a reálný
- s rostoucím důchodem roste poptávka držby
- 2) opatrnostní
- ekon. subj. jsou v nejistém světě -> část peněz nechávají pro neočekávané situace
- s rostoucím důchodem roste poptávka držby
-> Lt(Y+) – funkce Y pozitivně závislá
- 1) a 2) = transakční popt.
- 3) spekulativní
- předpokládá, že subjekty spekulují na budoucí pohyb tržní IR a na základě toho tvoří popt. po penězích nebo obligacích
- normální hladina IR – skutečná se k nim blíží (vrací) – předpokládá vracení
- existující sazby subj. porovnává s normálními -> budoucí pohyb ovlivní tržní hodnotu majetku
- pokud jsou skutečné <> očekává se růst sazeb, čeká se snížení tržních cen obligací -> kap. ztráty -> peníze
- pokud jsou skutečné > normální -> očekává se pokles sazeb, čeká se zvýšení tržních cen obligací -> kap. zisky -> obligace
-> Ls(IR-) – IR negativně závislá
-> M^d = Lt(IR+) + Ls(IR-)
- IR nebere jako výnosový faktor, ale veličinu ovlivňující alt. zisky nebo ztráty z obligací
- graf: X=IR, Y=M^d; Lt(y) horizontální, Ls(IR) normální hyperbola klesající -> součtem vzniká M^d
