Záruční banka přebírá záruku za splnění peněžního závazku povinného. Záruční banka přitom může sama vystupovat jako:
- ten, kdo záruku poskytuje – banka se stává ručitelem a záruka nabývá svým způsobem formu ručitelského úvěru (nejtypičtější jsou směnečné – aval směnek, kdy záruční banka podepíše měnku jako rukojmí dložkou per aval, za proplacení platebních instrumentů – napr. Zaručené šeky a klasické (viz výše)
- ten, kdo záruku zprostředkovává – uáruční banka se v tomto případě stává garantem za splnění závazku dlužníka. Záruka nabývá formu blokace peněžních prostředků na účtu klienta u záruční banky.
Mezi nejobvyklejší formy záruk zprostředkovaných záruční bankou patří: vinkulace vlastních zdrojů povinného složených na jeho účtu u banky. Používá se např. při skládání tzv. dražební jistoty.
Účelové bankovní záruky
Patří sem:
- celní záruka – slouží k zajištění celní pohledávky na zboží ve vázaném nebo záznamním oběhu anebo ke krytí poskytnutého celního úvěru
- nabídková záruka – využívá se při zakázkách zadávaných formou veřejné soutěže, banka zde dává záruku, že pokud klient soutěž vyhraje a zakázka mu bude svěřena, zakázku splní
- dodavatelská záruka – záruka, že dodané zboží bude odpovídat dohodnutým podmínkám
- dopravní záruka – záruka za uhrazení nákladů na přepravu
- konosamentní záruka – záruka za to, že přepravované zboží se dostane od přepravce do správných rukou
Většina účelových bankovních záruk se používá při vztazích se zahraničím, zejména při zahraničním obchodě.
Typické znaky rozvojových úvěrů
- jsou poskytovány s velmi dlouhou dobou splatnosti
- jejich poskytování často vychází z karenčních principů (odklad první splátky o několik let o době čerpání úvěru)
- při jejich poskytování se nepředpokládá, že budou splaceny ze zdrojů plynoucích z úvěrované akce
Žádné komentáře:
Okomentovat