1. Charakteristika a struktura agrárního sektoru?
- hlavním posláním agrárního sektoru je zajištění produkce potravin mírného pásma, udržování krajiny ve stavu vhodném k obývání a využívání a zajištění osídlení venkova
- agrární sektor je významnou integrální součástí národního hospodářství zároveň si zachovává své výrazné postavení; agrární sektor funguje jako výsledek určitých vztahů v ekonomice dané země a také jako výsledek určitých vztahů mezi různými zeměmi v rámci různých hospodářských seskupení
- strukturu agrárního sektoru tvoří:
a) zemědělská prvovýroba
b) potravinářský průmysl
c) krmivářský průmysl
d) služby pro zemědělství a potravinářství
e) dodavatelská odvětví
2. Jaký je vztah zemědělství k veřejnému sektoru?
- zemědělství je výrobním odvětvím národního hospodářství
- v ČR existují převážně soukromé ekonomické subjekty, chovají se stejně jako jiné podniky
- stát přímo nezasahuje do řízení a ekonomiky jednotlivých ekonomických subjektů
- ekonomiku subjektů stát ovlivňuje hlavně: systémem vybíraných daní, regulací cen vybraných zemědělských produktů, poskytování různých mimořádných finančních podpor a dotací pro rozvoj vybraných odvětví zemědělské výroby
3. Co vše patří mezi tzv. mimoprodukční funkce agrárního sektoru?
- významný podíl na péči o krajinu
- přispívá k zajištění kvality životního prostředí
- významný podíl na efektivním využívání krajiny, hlavně zemědělské půdy jako základního přírodního zdroje
- rozšíření rekreačních možností obyvatel
- umožňuje realizaci různých zájmových činností
- přispívá k udržování a posilování národních tradic (pěstování chmele)
4. Jaké jsou hlavní vlivy zemědělství na krajinu?
- zemědělství významně ovlivňuje a mění krajinu, protože využívá asi 56 % plochy každého okresu
- mezi hlavní požadavky, které má stát na krajinu z hlediska veřejného zájmu patří zajištění všeobecně dobrých podmínek pro kvalitní a zdravé bydlení obyvatel – zajištění dostatku vody v krajině, druhová pestrost živých organismů, estetické utváření krajiny, komunikační dostupnost krajiny, čisté ovzduší v krajině
5. Které jsou hlavní výrobní faktory v zemědělství?
- půda, práce, kapitál
6. Jak je charakterizován základní půdní fond v zemědělství?
- ČR se řadí mezi státy s podprůměrnou výměrou zemědělské půdy na 1 obyvatele
- dochází ke snižování obsahu organických látek v půdě a ke zvyšování obsahu toxických látek ve formě reziduí z různých minerálních hnojiv a pesticidů
7. Co tvoří infrastrukturu v zemědělství?
8. Jaké jsou hlavní problémy financování v zemědělství?
- největším problémem je to, že zatímco ceny vstupů v zemědělství výrazně rostou, ceny za zemědělské výrobky výrazně zaostávaly za cenami vstupů
- v konečných důsledcích to znamená, že zemědělství nebude dlouhodobě schopno zajišťovat ze svých příjmů ani prostou reprodukci svých základních fondů
9. Jak se realizuje dotační politika v zemědělství?
- dotační prostředky byly v roce 1991 poskytovány hlavně na investiční rozvoj, zejména nové soukromé subjekty
- na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství byla zřízena Agrární komora ČR
- slouží k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů
10. Jaké jsou základní ekonomické charakteristiky lesnictví?
- podíl lesního hospodářství na tvorbě HDP je asi 0,5 %, což je velmi málo – 8,7 mld. Kč
- celková těžba dřevní hmoty bal v roce 1997 13,5 mil. m3
- stát se podílí na udržování dobrého stavu pravidelnými dotacemi a různými příspěvky
11. Jaké jsou základní ekonomické charakteristiky rybářství?
- ekonomika rybářství je utvářena souhrnem faktorů výrobních , klimatických, finančních
- na ekonomiku rybářských podniků působí klimatické a půdní podmínky a další
Ekonomika bydlení
1. Jaké jsou základní předpoklady pro fungování regulérního trhu s byty?
- bydlení je nutné pokládat za soukromý statek, na jehož pořízení se musí podílet každý občas sám a úkolem státu je vytvořit občanům podmínky k tomu, aby mohli slušně bydlet
- stát se musí snažit pomoci skupině tzv. sociálně slabých občanů
- způsob poskytování bytu pro sociální případy může být jen zcela ojedinělý, protože by docházelo k narušování trhu s byty, prostředky veřejných rozpočtů jsou a budou omezené, přidělování sociálních bytů nemusí být vždy úplně spravedlivé
2. Které jsou základní formy vlastnictví bytů v ČR a jejich charakteristiky?
a) bydlení ve státních a komunálních bytech
b) bydlení v družstevních bytech
c) bydlení v podnikových bytech
d) bydlení v soukromých nájemních bytech
e) bydlení ve vlastních rodinných domcích
f) rekreační bydlení
- celková hodnota bytového fondu v ČR je 1800 mld. Kč
- nájemní sektor – 56 % bytů
- vlastnický sektor – 41 % bytů
3. Které jsou základní ekonomické aktivity státu při zajišťování bydlení občanů?
- vytváří koncepci bytové politiky
- rozhoduje o velikosti výdajů ze státního rozpočtu na různé formy bydlení
- iniciuje a vydává různé správní normy v oblasti bydlení
- monitoruje celkový stav úrovně bydlení různých skupin občanů v různých regionech
4. Které jsou hlavní principy družstevního bydlení a jak hospodaří bytová družstva?
- družstva získávala stavební materiál za výrazně nižší, tzv. velkoobchodní ceny
- stát poskytl každému členovi družstva státní příspěvek
- stát poskytl každému členovi dlouhodobou půjčku splatnou do 30 let
- stát a jeho instituce zajišťovaly výstavbu infrastruktury
- příjmy bytového družstva tvoří prodej výrobků a služeb, prodej investičního majetku, výnosové úroky a výnosy z finančních investic
- výdaje tvoří služby, osobní náklady, spotřeba materiálu a nákladové úroky
- družstvo hospodaří s přebytkem
5. Jaká je ekonomická úloha domácností při zvyšování kvality bydlení?
- domácnosti způsobem užívání bytu a péčí o jeho provoz rozhodují o celkové kvalitě vlastního bydlení a o životnosti příslušného bytu
- měly by se snažit o byty pečovat, nejen o ty v soukromém vlastnictví, ale i státní a nájemní byty
- dále by se měly starat o společné bytové prostory, o okolí bytu a domu
- domácnosti se podílejí na hrazení provozních nákladů souvisejících s bydlením a tím ovlivňují budoucí kvalitu bytového fondu, dále ukládají určité prostředky na malé a velké opravy modernizace bytového fondu
6. Jaká jsou základní kritéria pro stanovení ceny bydlení?
a) umístění bytu v prostoru (velikost obce, vzdálenost od centra)
b) dopravní obslužnost
c) blízkost a nabídka pracovních příležitostí
d) úroveň existujících služeb
e) technická a architektonická kvalita domu
f) ekonomika provozu domu
g) atraktivnost lokality
7. Které jsou základní způsoby získávání bytu a jejich charakteristika?
a) příděl z existujícího bytového fondu obce nebo města – probíhá privatizace obecních bytů, podstatou je převedení veškerých náklad a péče o příslušný byt z obce na konkrétního uživatele
b) nákup na trhu bytů – výhodou je odstranění orgánů, které se starají o správný postup při přidělování bytů, podpora podnikání soukromých firem, podpora soukromé výstavby přímo budoucími uživateli bytu, rozšíření spektra stavěných bytových domů
c) výstavba za vlastní prostředky
8. Které jsou základní principy stavebního spoření?
- občan ukládá u příslušné instituce peněžní prostředky, jsou úročeny a stát přispívá 25 % z vložených prostředků, nejvíce však 4 500 Kč ročně; občan může dostat zvýhodněný úvěr na stavbu bytu či domu
- bydlení je nutné pokládat za soukromý statek, na jehož pořízení se musí podílet každý občas sám a úkolem státu je vytvořit občanům podmínky k tomu, aby mohli slušně bydlet
- stát se musí snažit pomoci skupině tzv. sociálně slabých občanů
- způsob poskytování bytu pro sociální případy může být jen zcela ojedinělý, protože by docházelo k narušování trhu s byty, prostředky veřejných rozpočtů jsou a budou omezené, přidělování sociálních bytů nemusí být vždy úplně spravedlivé
2. Které jsou základní formy vlastnictví bytů v ČR a jejich charakteristiky?
a) bydlení ve státních a komunálních bytech
b) bydlení v družstevních bytech
c) bydlení v podnikových bytech
d) bydlení v soukromých nájemních bytech
e) bydlení ve vlastních rodinných domcích
f) rekreační bydlení
- celková hodnota bytového fondu v ČR je 1800 mld. Kč
- nájemní sektor – 56 % bytů
- vlastnický sektor – 41 % bytů
3. Které jsou základní ekonomické aktivity státu při zajišťování bydlení občanů?
- vytváří koncepci bytové politiky
- rozhoduje o velikosti výdajů ze státního rozpočtu na různé formy bydlení
- iniciuje a vydává různé správní normy v oblasti bydlení
- monitoruje celkový stav úrovně bydlení různých skupin občanů v různých regionech
4. Které jsou hlavní principy družstevního bydlení a jak hospodaří bytová družstva?
- družstva získávala stavební materiál za výrazně nižší, tzv. velkoobchodní ceny
- stát poskytl každému členovi družstva státní příspěvek
- stát poskytl každému členovi dlouhodobou půjčku splatnou do 30 let
- stát a jeho instituce zajišťovaly výstavbu infrastruktury
- příjmy bytového družstva tvoří prodej výrobků a služeb, prodej investičního majetku, výnosové úroky a výnosy z finančních investic
- výdaje tvoří služby, osobní náklady, spotřeba materiálu a nákladové úroky
- družstvo hospodaří s přebytkem
5. Jaká je ekonomická úloha domácností při zvyšování kvality bydlení?
- domácnosti způsobem užívání bytu a péčí o jeho provoz rozhodují o celkové kvalitě vlastního bydlení a o životnosti příslušného bytu
- měly by se snažit o byty pečovat, nejen o ty v soukromém vlastnictví, ale i státní a nájemní byty
- dále by se měly starat o společné bytové prostory, o okolí bytu a domu
- domácnosti se podílejí na hrazení provozních nákladů souvisejících s bydlením a tím ovlivňují budoucí kvalitu bytového fondu, dále ukládají určité prostředky na malé a velké opravy modernizace bytového fondu
6. Jaká jsou základní kritéria pro stanovení ceny bydlení?
a) umístění bytu v prostoru (velikost obce, vzdálenost od centra)
b) dopravní obslužnost
c) blízkost a nabídka pracovních příležitostí
d) úroveň existujících služeb
e) technická a architektonická kvalita domu
f) ekonomika provozu domu
g) atraktivnost lokality
7. Které jsou základní způsoby získávání bytu a jejich charakteristika?
a) příděl z existujícího bytového fondu obce nebo města – probíhá privatizace obecních bytů, podstatou je převedení veškerých náklad a péče o příslušný byt z obce na konkrétního uživatele
b) nákup na trhu bytů – výhodou je odstranění orgánů, které se starají o správný postup při přidělování bytů, podpora podnikání soukromých firem, podpora soukromé výstavby přímo budoucími uživateli bytu, rozšíření spektra stavěných bytových domů
c) výstavba za vlastní prostředky
8. Které jsou základní principy stavebního spoření?
- občan ukládá u příslušné instituce peněžní prostředky, jsou úročeny a stát přispívá 25 % z vložených prostředků, nejvíce však 4 500 Kč ročně; občan může dostat zvýhodněný úvěr na stavbu bytu či domu
Ekonomika sociálního zabezpečení
1. Které dva základní systémy financování sociálního zabezpečení znáte?
a) průběžné financování sociálního zabezpečení – založeno na mezigenerační sociální solidaritě, stávající generace aktivních občanů hradí výdaje na dávky předchozí generace, cyklus se posouvá a neustále opakuje
b) kapitalizovaný fond sociálního zabezpečení – občané si vytvářejí pomocí pojišťovacích fondů kapitálové rezervy, s kterými se určitým způsobem hospodaří a ty jsou pak s příslušnými výtěžky používány na financování jejich vlastních důchodů
2. Které jsou základní formy sociálního zabezpečení a zdroje jejich financování?
základní formy SZ: - zabezpečení v nemoci, zabezpečení ve stáří, invalidní důchod, zabezpečení matek v případě těhotenství a mateřství, podpora v nezaměstnanosti, podpora rodin s dětmi, zabezpečení rodinných příslušníků, sociální služby
zdroje jejich financování – příjmy od zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu
3. Jaké jsou formy zabezpečení občanů v ČR v nemoci a ve stáří a jaké jsou zdroje jejich financování?
- občané platí pojistné na sociální zabezpečení, to zahrnuje: pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- nemocní občané pobírají nemocenskou (kolem 350 Kč je maximum za 1 den)
- ve stáří jsou občané zabezpečeni pomocí starobního důchodu, invalidního důchodu, vdovského a vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu
4. Které dávky státní sociální podpory se vyplácejí bez ohledu na výši příjmů žadatele?
a) rodičovský příspěvek
b) zaopatřovací příspěvek
c) dávky pěstounské péče
d) příspěvek při narození dítěte – porodné
e) pohřebné
5. Které jednorázové sociální podpory jsou závislé na výši příjmu žadatele?
a) přídavek na dítě
b) sociální příplatek
c) příspěvek na bydlení
d) příspěvek na dopravu
6. Které jednorázové sociální dávky se vyplácejí potřebným občanům a z jakých zdrojů?
- zdroje prostředků jsou: pověřené obecní úřady, okresní úřady a úřady práce
- peněžité dávky tělesně postiženým občanům
- příspěvek na úpravu bytu
- příspěvek na zakoupení motorového vozidla
- příspěvek na provoz motorového vozidla
- příspěvek na individuální dopravu
- příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči
- příspěvek tělesně postižené mládeži
- poskytnutí půjčky
- příspěvek obětem nacistické perzekuce
7. Které opakující se peněžité dávky a z jakým zdrojů se vyplácejí potřebným občanům?
- příspěvek na zvýšené životní náklady
- příspěvek nevidomým občanům
- příspěvek pro účastníky odboje a pozůstalé manžele
- příspěvek na společné stravování
- příspěvek na nájemné
- osvobození od placení příspěvků na pobyt dítěte v mateřské škole
- příspěvek na úhradu užívání bezbariérového bytu a garáže
8. Jaké druhy podpor se vyplácejí pro rodiny s dětmi?
- např. příspěvek na dítě, na dopravu, na bydlení, porodné, …
9. Které druhy ústavní sociální péče u nás existují a jak jsou financovány?
a) ústavy pro tělesně postiženou mládež
b) ústavy pro mentálně postiženou mládež
c) ústavy pro tělesně postižené dospělé občany
d) ústavy pro smyslově postižené dospělé občany
e) domovy důchodců a penzióny pro důchodce
- na financování se podílí obec a okresní úřady
- ústavy dostávají z MPSV na jedno lůžko ročně 62 000 Kč
a) průběžné financování sociálního zabezpečení – založeno na mezigenerační sociální solidaritě, stávající generace aktivních občanů hradí výdaje na dávky předchozí generace, cyklus se posouvá a neustále opakuje
b) kapitalizovaný fond sociálního zabezpečení – občané si vytvářejí pomocí pojišťovacích fondů kapitálové rezervy, s kterými se určitým způsobem hospodaří a ty jsou pak s příslušnými výtěžky používány na financování jejich vlastních důchodů
2. Které jsou základní formy sociálního zabezpečení a zdroje jejich financování?
základní formy SZ: - zabezpečení v nemoci, zabezpečení ve stáří, invalidní důchod, zabezpečení matek v případě těhotenství a mateřství, podpora v nezaměstnanosti, podpora rodin s dětmi, zabezpečení rodinných příslušníků, sociální služby
zdroje jejich financování – příjmy od zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu
3. Jaké jsou formy zabezpečení občanů v ČR v nemoci a ve stáří a jaké jsou zdroje jejich financování?
- občané platí pojistné na sociální zabezpečení, to zahrnuje: pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- nemocní občané pobírají nemocenskou (kolem 350 Kč je maximum za 1 den)
- ve stáří jsou občané zabezpečeni pomocí starobního důchodu, invalidního důchodu, vdovského a vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu
4. Které dávky státní sociální podpory se vyplácejí bez ohledu na výši příjmů žadatele?
a) rodičovský příspěvek
b) zaopatřovací příspěvek
c) dávky pěstounské péče
d) příspěvek při narození dítěte – porodné
e) pohřebné
5. Které jednorázové sociální podpory jsou závislé na výši příjmu žadatele?
a) přídavek na dítě
b) sociální příplatek
c) příspěvek na bydlení
d) příspěvek na dopravu
6. Které jednorázové sociální dávky se vyplácejí potřebným občanům a z jakých zdrojů?
- zdroje prostředků jsou: pověřené obecní úřady, okresní úřady a úřady práce
- peněžité dávky tělesně postiženým občanům
- příspěvek na úpravu bytu
- příspěvek na zakoupení motorového vozidla
- příspěvek na provoz motorového vozidla
- příspěvek na individuální dopravu
- příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči
- příspěvek tělesně postižené mládeži
- poskytnutí půjčky
- příspěvek obětem nacistické perzekuce
7. Které opakující se peněžité dávky a z jakým zdrojů se vyplácejí potřebným občanům?
- příspěvek na zvýšené životní náklady
- příspěvek nevidomým občanům
- příspěvek pro účastníky odboje a pozůstalé manžele
- příspěvek na společné stravování
- příspěvek na nájemné
- osvobození od placení příspěvků na pobyt dítěte v mateřské škole
- příspěvek na úhradu užívání bezbariérového bytu a garáže
8. Jaké druhy podpor se vyplácejí pro rodiny s dětmi?
- např. příspěvek na dítě, na dopravu, na bydlení, porodné, …
9. Které druhy ústavní sociální péče u nás existují a jak jsou financovány?
a) ústavy pro tělesně postiženou mládež
b) ústavy pro mentálně postiženou mládež
c) ústavy pro tělesně postižené dospělé občany
d) ústavy pro smyslově postižené dospělé občany
e) domovy důchodců a penzióny pro důchodce
- na financování se podílí obec a okresní úřady
- ústavy dostávají z MPSV na jedno lůžko ročně 62 000 Kč
Ekonomika církví
1. Jaký je význam církví v současné době v ČR vůbec?
- církve jsou významným ekonomickým subjektem
- v ČR je 19 církví a náboženských společností
- církve vlastnily velký majetek, o který přišly; nyní se jedná o tom, zda a kolik majetku má být církvím vráceno, kolik majetku vůbec církve pro svoji činnost potřebují
- mezi současné držitele církevního majetku patří stát, různé státní organizace a také privátní subjekty
- církev má vliv na morální úroveň lidí, podílí se na šíření vzdělání a umění, je zdrojem kulturního bohatství a tradic, vyjadřuje se k aktuálním společenským problémům
2. Jaké jsou možnosti financování církví?
a) systém církevních příspěvků a církevní daně (Německo, Rakousko)
b) financování státem ( Belgie, Lucembursko)
c) financování jejími členy (VB, USA)
3. Jaký systém financování církví je uplatňován v Německu a v Rakousku?
Německo – církev má status veřejnoprávní korporace a vybírá církevní daně od členů svých farností a sborů, výnos je odevzdáván evangelické zemské církvi; církevní daň je daňovou přirážkou vypočítávanou podle výše daně z příjmů zaměstnanců (8 – 9 %)
Rakousko – základem finančních příjmů je výnos z vybíraného církevního příspěvku; má charakter daně, kterou musí platit všichni plnoletí členové církve s vlastním příjmem; povinnost trvá 3 měsíce po vystoupení z církve; základem pro stanovení příspěvku je veškerý zdanitelný roční příjem
4. Jak je zajišťováno financování církví v ČR v současném období?
možné způsoby financování církví v ČR:
a) výnosy z majetku
b) sbírky a dary
c) daňová asignace
d) sponzorské dary
e) církevní daň
f) státní příspěvky na památkovou péči
g) finanční náhrada za nevrácený majetek
h) vícezdrojové financování
5. Jaký je současný stav majetku církví?
- největší majetek má církev římskokatolická
- církevní majetek nemůže vlastnit fyzická osoba
- majetek církví vznikl z darů, ze sbírek, ze zvláštních plateb věřících, z odkazů, koupěmi, jako věno
- majetek byl postupně církvím odňat – nyní chce církev majetek zpátky, je to předmětem jednání mezi předsedou vlády a kardinálem od roku 1989 do současnosti
- otázkou je, proč a v jaké výši majetek církvím vracet (majetek by přispěl k ekonomickému osamostatnění církví x církev má být v souvislosti se svým základním posláním chudá, měla by majetek pouze užívat, ale ne vlastnit)
6. Jaká je struktura hlavních příjmů a výdajů církve římskokatolické v roce 1996 – 1997 v ČR?
Výdaje
a) z ústředních zdrojů – náklady na údržbu nemovitostí, náklady na platy, náklady na provoz
b) farnosti platí – platy duchovních, platy zaměstnanců, vlastní provoz a údržbu, příspěvky do ústředí, nákupy a vybavení
- výdaje církve římskokatolické činily 1457 772 000
- mezi nejčastější výdaje patřily výdaje mzdové, režijní, opravy památek, půjčky, bohoslužebné
Příjmy
- státní příspěvek na platy duchovních
- příjmy z majetku
- členské dary
- státní podpora na péči o památky
- příjmy církve římskokatolické činily 1 449 000 000 Kč
- mezi nejčastější příjmy patřily dary, nájemné z budov, úroky z vkladů, půjčky, náhrady škod
7. Jaké problémy a možnosti se jeví při restituci církevního majetku v ČR?
- nejspornějším majetkem je půda, lesy a průmyslové podniky
- problémem je to, že ani maximální rozsah restituovaného majetku nezajistí církvím plnou hospodářskou soběstačnost
- církve jsou významným ekonomickým subjektem
- v ČR je 19 církví a náboženských společností
- církve vlastnily velký majetek, o který přišly; nyní se jedná o tom, zda a kolik majetku má být církvím vráceno, kolik majetku vůbec církve pro svoji činnost potřebují
- mezi současné držitele církevního majetku patří stát, různé státní organizace a také privátní subjekty
- církev má vliv na morální úroveň lidí, podílí se na šíření vzdělání a umění, je zdrojem kulturního bohatství a tradic, vyjadřuje se k aktuálním společenským problémům
2. Jaké jsou možnosti financování církví?
a) systém církevních příspěvků a církevní daně (Německo, Rakousko)
b) financování státem ( Belgie, Lucembursko)
c) financování jejími členy (VB, USA)
3. Jaký systém financování církví je uplatňován v Německu a v Rakousku?
Německo – církev má status veřejnoprávní korporace a vybírá církevní daně od členů svých farností a sborů, výnos je odevzdáván evangelické zemské církvi; církevní daň je daňovou přirážkou vypočítávanou podle výše daně z příjmů zaměstnanců (8 – 9 %)
Rakousko – základem finančních příjmů je výnos z vybíraného církevního příspěvku; má charakter daně, kterou musí platit všichni plnoletí členové církve s vlastním příjmem; povinnost trvá 3 měsíce po vystoupení z církve; základem pro stanovení příspěvku je veškerý zdanitelný roční příjem
4. Jak je zajišťováno financování církví v ČR v současném období?
možné způsoby financování církví v ČR:
a) výnosy z majetku
b) sbírky a dary
c) daňová asignace
d) sponzorské dary
e) církevní daň
f) státní příspěvky na památkovou péči
g) finanční náhrada za nevrácený majetek
h) vícezdrojové financování
5. Jaký je současný stav majetku církví?
- největší majetek má církev římskokatolická
- církevní majetek nemůže vlastnit fyzická osoba
- majetek církví vznikl z darů, ze sbírek, ze zvláštních plateb věřících, z odkazů, koupěmi, jako věno
- majetek byl postupně církvím odňat – nyní chce církev majetek zpátky, je to předmětem jednání mezi předsedou vlády a kardinálem od roku 1989 do současnosti
- otázkou je, proč a v jaké výši majetek církvím vracet (majetek by přispěl k ekonomickému osamostatnění církví x církev má být v souvislosti se svým základním posláním chudá, měla by majetek pouze užívat, ale ne vlastnit)
6. Jaká je struktura hlavních příjmů a výdajů církve římskokatolické v roce 1996 – 1997 v ČR?
Výdaje
a) z ústředních zdrojů – náklady na údržbu nemovitostí, náklady na platy, náklady na provoz
b) farnosti platí – platy duchovních, platy zaměstnanců, vlastní provoz a údržbu, příspěvky do ústředí, nákupy a vybavení
- výdaje církve římskokatolické činily 1457 772 000
- mezi nejčastější výdaje patřily výdaje mzdové, režijní, opravy památek, půjčky, bohoslužebné
Příjmy
- státní příspěvek na platy duchovních
- příjmy z majetku
- členské dary
- státní podpora na péči o památky
- příjmy církve římskokatolické činily 1 449 000 000 Kč
- mezi nejčastější příjmy patřily dary, nájemné z budov, úroky z vkladů, půjčky, náhrady škod
7. Jaké problémy a možnosti se jeví při restituci církevního majetku v ČR?
- nejspornějším majetkem je půda, lesy a průmyslové podniky
- problémem je to, že ani maximální rozsah restituovaného majetku nezajistí církvím plnou hospodářskou soběstačnost
Ekonomika kultury
1. Jaká je ekonomická pozice občana při spotřebě kulturních statků?
- o velikosti spotřeby kulturních statků se rozhoduje na trhu, občan sám rozhoduje, jaké množství a jakou kvalitu v které době a od kterého producenta bude spotřebovávat
- kulturní statky mohou mít spotřebu automatickou (péče o kulturní památky) nebo fakultativní (využívání rozhlasu a televize)
- problémem je zjistit konkrétní preference občanů
2. Jaké jsou základní skupiny kulturních statků ve vztahu k jejich financování?
a) veřejné statky – nevylučitelné ze spotřeby, nedělitelné a s nulovými mezními náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele
b) smíšené veřejné statky – např. návštěva dotovaného divadelního představení, prohlídka státního hradu, na jehož udržování přispívá stát; tyto statky můžeme rozdělit na národní a lokální
c) privátní statky – např. zakoupené umělecké dílo soukromým subjektem za tržní cenu
3. Jaké jsou základní možnosti financování kulturních statků a jejich důsledky?
- je velmi náročné stanovit objektivně užitnou hodnotu kulturního statku
- velký rozdíl v užitné hodnotě pro různé spotřebitele
- potřeba vysoké kvalifikace nutné k posouzení užitné hodnoty kulturního statku → často dochází k extrémům při financování produkce příslušných kulturních zařízení:
a) nedoceňování kulturních statků – např. udržování některých historických památek
b) přeceňování kulturních statků – např. vystoupení hudebních skupin, projevy některých výtvarníků
4. Jaké jsou ekonomické přednosti a nedostatky řízení a neřízené produkce kulturních statků?
Neřízená produkce – např. vznik a reprodukce národních písní, tanců, kulturních obyčejů; činnosti, které nejsou v rozhodující míře závislé na přísunu určitého množství finančních a jiných prostředků
Řízená produkce – produkce velmi početných druhů kulturních statků ve specializovaných kulturních zařízeních, je náročná na přísun finančních a jiných prostředků (kvalitu pracovní síly, materiální vybavení)
5. Jaké mohou být základní přístupy (modely) státu při realizaci státní kulturní politiky?
a) model „Ulehčovatel“ – příslušná vláda podporuje zejména amatérské umělecké organizace tím, že klade hlavně důraz na vlastní činnost příslušné organizace; tyto organizace mají příjmy z vlastní činnosti, z darů od sponzorů a z úlev na daních; předností modelu je různorodost příjmů, nevýhodou je rozhodující vliv státu na fungování organizace
b) model „Patron“ – vláda uplatňuje svůj vliv prostřednictvím nezávislých uměleckých rad; podpora je zaměřena na podporu vynikajících kulturních produktů; slabinou modelu je tendence k elitářství
c) model „Architekt“ – organizace je podporována buď přímo z centra nebo z nižších orgánů veřejné správy; příjmy kulturních organizací jsou hlavně z veřejných rozpočtů příslušných vlád; podíl donátorů je malý; umělci jsou existenčně zajištěni a je nebezpečí stagnace tvořivosti
d) model „Konstruktér“ – extrém; vlády vystupují jako vlastníci všech prostředků používaných k umělecké produkci; o podpoře rozhodují politické instituce; ekonomické postavení organizací je podmíněno členstvím v oficiálních uměleckých svazech; model uplatňovaný v totalitních režimech
6. Které jsou hlavní centrální zdroje pro financování kultury?
- státní rozpočet s příslušnými fondy (Státní fond kultury ČR a Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie)
a) Státní fond kultury – mezi hlavní příjmy patří výnosy z veřejných sbírek a loterií tímto Fondem organizovaných + výnosy z majetkových účastí ČR na podnikání v kultuře + 50 % z výnosů z nájmu památek + příjmy z podnikatelských aktivit – roční příjmy asi 70 mil. Kč
b) Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie – rozhodujícím příjmem je příplatek k ceně vstupného na filmová představení – roční příjmy asi 50 mil. Kč a výdaje asi 40 mil. Kč
7. Které jsou hlavní výdaje na financování regionální kultury a jaký je jejich podíl na celkových výdajích veřejných rozpočtů?
- výdaje na knihovny, muzea, galerie, divadla a kulturní domy
- patří sem výdaje na rekonstrukci, provozní náklady
- výdaje v jednotlivých regionech se pohybují od 5 378 000 do 62 000 000
- výdaje na jednoho obyvatele činily v Pardubicích asi 136,58 Kč
- o velikosti spotřeby kulturních statků se rozhoduje na trhu, občan sám rozhoduje, jaké množství a jakou kvalitu v které době a od kterého producenta bude spotřebovávat
- kulturní statky mohou mít spotřebu automatickou (péče o kulturní památky) nebo fakultativní (využívání rozhlasu a televize)
- problémem je zjistit konkrétní preference občanů
2. Jaké jsou základní skupiny kulturních statků ve vztahu k jejich financování?
a) veřejné statky – nevylučitelné ze spotřeby, nedělitelné a s nulovými mezními náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele
b) smíšené veřejné statky – např. návštěva dotovaného divadelního představení, prohlídka státního hradu, na jehož udržování přispívá stát; tyto statky můžeme rozdělit na národní a lokální
c) privátní statky – např. zakoupené umělecké dílo soukromým subjektem za tržní cenu
3. Jaké jsou základní možnosti financování kulturních statků a jejich důsledky?
- je velmi náročné stanovit objektivně užitnou hodnotu kulturního statku
- velký rozdíl v užitné hodnotě pro různé spotřebitele
- potřeba vysoké kvalifikace nutné k posouzení užitné hodnoty kulturního statku → často dochází k extrémům při financování produkce příslušných kulturních zařízení:
a) nedoceňování kulturních statků – např. udržování některých historických památek
b) přeceňování kulturních statků – např. vystoupení hudebních skupin, projevy některých výtvarníků
4. Jaké jsou ekonomické přednosti a nedostatky řízení a neřízené produkce kulturních statků?
Neřízená produkce – např. vznik a reprodukce národních písní, tanců, kulturních obyčejů; činnosti, které nejsou v rozhodující míře závislé na přísunu určitého množství finančních a jiných prostředků
Řízená produkce – produkce velmi početných druhů kulturních statků ve specializovaných kulturních zařízeních, je náročná na přísun finančních a jiných prostředků (kvalitu pracovní síly, materiální vybavení)
5. Jaké mohou být základní přístupy (modely) státu při realizaci státní kulturní politiky?
a) model „Ulehčovatel“ – příslušná vláda podporuje zejména amatérské umělecké organizace tím, že klade hlavně důraz na vlastní činnost příslušné organizace; tyto organizace mají příjmy z vlastní činnosti, z darů od sponzorů a z úlev na daních; předností modelu je různorodost příjmů, nevýhodou je rozhodující vliv státu na fungování organizace
b) model „Patron“ – vláda uplatňuje svůj vliv prostřednictvím nezávislých uměleckých rad; podpora je zaměřena na podporu vynikajících kulturních produktů; slabinou modelu je tendence k elitářství
c) model „Architekt“ – organizace je podporována buď přímo z centra nebo z nižších orgánů veřejné správy; příjmy kulturních organizací jsou hlavně z veřejných rozpočtů příslušných vlád; podíl donátorů je malý; umělci jsou existenčně zajištěni a je nebezpečí stagnace tvořivosti
d) model „Konstruktér“ – extrém; vlády vystupují jako vlastníci všech prostředků používaných k umělecké produkci; o podpoře rozhodují politické instituce; ekonomické postavení organizací je podmíněno členstvím v oficiálních uměleckých svazech; model uplatňovaný v totalitních režimech
6. Které jsou hlavní centrální zdroje pro financování kultury?
- státní rozpočet s příslušnými fondy (Státní fond kultury ČR a Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie)
a) Státní fond kultury – mezi hlavní příjmy patří výnosy z veřejných sbírek a loterií tímto Fondem organizovaných + výnosy z majetkových účastí ČR na podnikání v kultuře + 50 % z výnosů z nájmu památek + příjmy z podnikatelských aktivit – roční příjmy asi 70 mil. Kč
b) Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie – rozhodujícím příjmem je příplatek k ceně vstupného na filmová představení – roční příjmy asi 50 mil. Kč a výdaje asi 40 mil. Kč
7. Které jsou hlavní výdaje na financování regionální kultury a jaký je jejich podíl na celkových výdajích veřejných rozpočtů?
- výdaje na knihovny, muzea, galerie, divadla a kulturní domy
- patří sem výdaje na rekonstrukci, provozní náklady
- výdaje v jednotlivých regionech se pohybují od 5 378 000 do 62 000 000
- výdaje na jednoho obyvatele činily v Pardubicích asi 136,58 Kč
Ekonomika obrany státu
1. Jaké jsou základní znaky a zvláštnosti obrany jako veřejného statku?
- čistý veřejný statek – nedělitelný, nerivalitní a nevylučitelný ze spotřeby
- čistý kolektivní statek s tzv. automatickou spotřebou
- poručnický statek – o jeho spotřebě rozhoduje stát (Poslanecká sněmovna veřejnou volbou)
- má latentní užitek (preventivní charakter)
2. Které jsou základní zdroje obrany?
- stav populace
- věcné prostředky
- finanční prostředky
- obranné plánování
3. Jaká je struktura příjmů rozpočtu kapitoly MO?
- příjmy z pojištění na sociální a zdravotní zabezpečení vojáků z povolání (75 – 80 % příjmů kapitoly MO)
- příjmy z pronájmu a z prodeje majetku MO, odvody PO
4. Jaká je struktura výdajů rozpočtu kapitoly?
- provozní (běžné, neinvestiční) – kalkulovány na základě finančních standardů, v členění podle vojenských útvarů
- investiční (kapitálové) – kalupovány centrálně za všechny organizace v resortu MO, v členění podle investičních programů
- poměr NIN a IN je 5 : 1, poměr v NATO 3 : 2
5. Co zahrnuje systém PPB a jak pracuje?
- klouzavý systém řízení zdrojů – postupné posunování základních fází (plánování, programování a rozpočtování) v určitém čase, k posunu dochází ve dvou cyklech
- podstatou PPBS je, že po uplynutí prvního cyklu dochází k následujícímu posunu fází vždy o jeden rok dopředu
- výstupem programování je optimalizovaný návrh rozpočtu
- v PPBS je rozpočet sestavován od konečných uživatelů a realizátorů cílů - zdola
6. Které rozpočtové metody pro stanovení nákladů se používají v armádě?
- přírůstková metoda – spočívá v načítání výdajů provozních i kapitálových, nejprve na vrcholové úrovni resortu obrany jsou vypočítány provozní výdaje
- metoda s nulovou bází – vychází ze skutečně zjištěných výdajů pro jednotlivé složky
7. Jaké jsou základní relace v podílu výdajů MO a jiných resortů ve SR?
- ministerstvo práce a sociálních věcí 190,95 mld 35,59 % ze SR
- ministerstvo školství, ml. a tělovýchovy 61,33 mld 11,43 % ze SR
- ministerstvo dopravy a spojů 23,64 mld 4,40 % ze SR
- ministerstvo obrany 36,88 mld 6,80 % ze SR
- čistý veřejný statek – nedělitelný, nerivalitní a nevylučitelný ze spotřeby
- čistý kolektivní statek s tzv. automatickou spotřebou
- poručnický statek – o jeho spotřebě rozhoduje stát (Poslanecká sněmovna veřejnou volbou)
- má latentní užitek (preventivní charakter)
2. Které jsou základní zdroje obrany?
- stav populace
- věcné prostředky
- finanční prostředky
- obranné plánování
3. Jaká je struktura příjmů rozpočtu kapitoly MO?
- příjmy z pojištění na sociální a zdravotní zabezpečení vojáků z povolání (75 – 80 % příjmů kapitoly MO)
- příjmy z pronájmu a z prodeje majetku MO, odvody PO
4. Jaká je struktura výdajů rozpočtu kapitoly?
- provozní (běžné, neinvestiční) – kalkulovány na základě finančních standardů, v členění podle vojenských útvarů
- investiční (kapitálové) – kalupovány centrálně za všechny organizace v resortu MO, v členění podle investičních programů
- poměr NIN a IN je 5 : 1, poměr v NATO 3 : 2
5. Co zahrnuje systém PPB a jak pracuje?
- klouzavý systém řízení zdrojů – postupné posunování základních fází (plánování, programování a rozpočtování) v určitém čase, k posunu dochází ve dvou cyklech
- podstatou PPBS je, že po uplynutí prvního cyklu dochází k následujícímu posunu fází vždy o jeden rok dopředu
- výstupem programování je optimalizovaný návrh rozpočtu
- v PPBS je rozpočet sestavován od konečných uživatelů a realizátorů cílů - zdola
6. Které rozpočtové metody pro stanovení nákladů se používají v armádě?
- přírůstková metoda – spočívá v načítání výdajů provozních i kapitálových, nejprve na vrcholové úrovni resortu obrany jsou vypočítány provozní výdaje
- metoda s nulovou bází – vychází ze skutečně zjištěných výdajů pro jednotlivé složky
7. Jaké jsou základní relace v podílu výdajů MO a jiných resortů ve SR?
- ministerstvo práce a sociálních věcí 190,95 mld 35,59 % ze SR
- ministerstvo školství, ml. a tělovýchovy 61,33 mld 11,43 % ze SR
- ministerstvo dopravy a spojů 23,64 mld 4,40 % ze SR
- ministerstvo obrany 36,88 mld 6,80 % ze SR
Nástroje ekonomiky veřejného sektoru
1. Co je podstatou teorie veřejné volby?
- teorie veřejné volby vysvětluje systém rozhodování
- odpovídá na otázky: jakými způsoby se projevují názory a preference voličů na fiskální otázky, jak se názory jednotlivců transformují do kolektivního rozhodnutí, jak rozhodují vlády o těchto záležitostech
2. Které hlavní faktory ovlivňují rozhodování občana voliče?
- individuální preference občana – každý občan upřednostňuje produkci a spotřebu jiného veřejného statku (sportovci podporují zvýšené rozpočtové výdaje na sport. Zařízení)
- výše příjmů občana – mezní užitek z veřejných statků je pro chudé občany vyšší než pro bohaté (využívání místní zlevněné dopravy)
- existující daňový systém – čím méně platí občan na daních, z nichž se financuje nákup veřejných statků a čím má vyšší užitek z určitých veřejných statků, tím více bude preferovat zvýšení výdajů na veřejné statky
3. Jakými postupy se názory občanů voličů promítají do výsledků kolektivních rozhodnutí příslušných vlád?
- respektování pravidla většiny
- absolutní většina – nadpoloviční většina (vyšší než 50)
- kvalifikovaná většina – speciálně vyjádřená číselná hodnota (2/3, 3/5, 80 %)
- výsledek prostého hlasování odpovídá preferenci (rozhodnutí) středního voliče
4. Jaké hlavní funkce vykonává NKÚ?
- kontrola spravování veřejných prostředků – kontrola hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky, státního závěrečného účtu ČR, plnění státního rozpočtu, hospodaření s prostředky poskytnutími ČR ze zahraničí, zadávání státních zakázek, vydávání a umořování státních cenných papírů
5. Které jsou hlavní složky NKÚ a jaká je jejich činnost?
- prezident – významný ústavní činitel, řídí a jedná jeho jménem, předsedá Kolegiu a Kárné komoře NKÚ, předkládá Kolegiu návrh plánu kontrolní činnosti, návrh rozpočtu a závěrečného účtu, všechny kontrolní závěry, návrh výroční zprávy o činnosti NKÚ, podněty Poslanecké sněmovně, Senátu,…
- viceprezident – zastupuje prezidenta v plném rozsahu
- členové NKÚ – 15 členů (volí Poslanecká sněmovna), vykonávají kontrolu, řídí kontrolní činnost a vypracovávají kontrolní závěry
- Kolegium NKÚ – nejvyšší kolektivní orgán, tvoří ho prezident, viceprezident a členové NKÚ, rozhoduje hlasováním
- Senáty NKÚ – kolektivní orgány složené ze 3 a více členů NKÚ; schvaluje kontrolní závěry, pro které byl zřízen
- kontroloři – provádějí kontrolní činnost
6. Co rámcově upravuje zákon o zadávání veřejných zakázek?
a) závazný postup zadavatelů veřejných zakázek
b) průběh obchodní veřejné soutěže a způsob uzavírání smluv
c) způsob dohledu nad dodržováním tohoto zákona
- zákon se nevztahuje na poskytování účelových finančních podpor vědecké činnosti, na zakázky, jejichž předmět požívá ochrany autorského zákona a na nákup uměleckých, historických a sbírkových předmětů
7. Které jsou základní způsoby zadávání veřejných zakázek?
- obchodní veřejná soutěž
- dvoustupňová obchodní soutěž
- výzva více zájemcům
- zjednodušené zadání
- veřejná zakázka malého rozsahu
- výzva jednomu zájemci
8. Jaký je obecný postup při zadávání veřejných zakázek?
a) příprava zadavatele na zadání veřejné zakázky
b) vyhlášení obchodní veřejné soutěže
c) obsah podmínek soutěže
d) způsob podávání nabídek do soutěže
e) předkvalifikační řízení
f) složení jistoty
g) způsob hodnocení nabídek
h) soutěžní a zadávací lhůta
i) průběh hodnocení výsledků soutěže
j) hodnocení nabídek
- teorie veřejné volby vysvětluje systém rozhodování
- odpovídá na otázky: jakými způsoby se projevují názory a preference voličů na fiskální otázky, jak se názory jednotlivců transformují do kolektivního rozhodnutí, jak rozhodují vlády o těchto záležitostech
2. Které hlavní faktory ovlivňují rozhodování občana voliče?
- individuální preference občana – každý občan upřednostňuje produkci a spotřebu jiného veřejného statku (sportovci podporují zvýšené rozpočtové výdaje na sport. Zařízení)
- výše příjmů občana – mezní užitek z veřejných statků je pro chudé občany vyšší než pro bohaté (využívání místní zlevněné dopravy)
- existující daňový systém – čím méně platí občan na daních, z nichž se financuje nákup veřejných statků a čím má vyšší užitek z určitých veřejných statků, tím více bude preferovat zvýšení výdajů na veřejné statky
3. Jakými postupy se názory občanů voličů promítají do výsledků kolektivních rozhodnutí příslušných vlád?
- respektování pravidla většiny
- absolutní většina – nadpoloviční většina (vyšší než 50)
- kvalifikovaná většina – speciálně vyjádřená číselná hodnota (2/3, 3/5, 80 %)
- výsledek prostého hlasování odpovídá preferenci (rozhodnutí) středního voliče
4. Jaké hlavní funkce vykonává NKÚ?
- kontrola spravování veřejných prostředků – kontrola hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky, státního závěrečného účtu ČR, plnění státního rozpočtu, hospodaření s prostředky poskytnutími ČR ze zahraničí, zadávání státních zakázek, vydávání a umořování státních cenných papírů
5. Které jsou hlavní složky NKÚ a jaká je jejich činnost?
- prezident – významný ústavní činitel, řídí a jedná jeho jménem, předsedá Kolegiu a Kárné komoře NKÚ, předkládá Kolegiu návrh plánu kontrolní činnosti, návrh rozpočtu a závěrečného účtu, všechny kontrolní závěry, návrh výroční zprávy o činnosti NKÚ, podněty Poslanecké sněmovně, Senátu,…
- viceprezident – zastupuje prezidenta v plném rozsahu
- členové NKÚ – 15 členů (volí Poslanecká sněmovna), vykonávají kontrolu, řídí kontrolní činnost a vypracovávají kontrolní závěry
- Kolegium NKÚ – nejvyšší kolektivní orgán, tvoří ho prezident, viceprezident a členové NKÚ, rozhoduje hlasováním
- Senáty NKÚ – kolektivní orgány složené ze 3 a více členů NKÚ; schvaluje kontrolní závěry, pro které byl zřízen
- kontroloři – provádějí kontrolní činnost
6. Co rámcově upravuje zákon o zadávání veřejných zakázek?
a) závazný postup zadavatelů veřejných zakázek
b) průběh obchodní veřejné soutěže a způsob uzavírání smluv
c) způsob dohledu nad dodržováním tohoto zákona
- zákon se nevztahuje na poskytování účelových finančních podpor vědecké činnosti, na zakázky, jejichž předmět požívá ochrany autorského zákona a na nákup uměleckých, historických a sbírkových předmětů
7. Které jsou základní způsoby zadávání veřejných zakázek?
- obchodní veřejná soutěž
- dvoustupňová obchodní soutěž
- výzva více zájemcům
- zjednodušené zadání
- veřejná zakázka malého rozsahu
- výzva jednomu zájemci
8. Jaký je obecný postup při zadávání veřejných zakázek?
a) příprava zadavatele na zadání veřejné zakázky
b) vyhlášení obchodní veřejné soutěže
c) obsah podmínek soutěže
d) způsob podávání nabídek do soutěže
e) předkvalifikační řízení
f) složení jistoty
g) způsob hodnocení nabídek
h) soutěžní a zadávací lhůta
i) průběh hodnocení výsledků soutěže
j) hodnocení nabídek
(14) Ekonomika zemědělství
1) Charakteristika a struktura agrárního sektoru.
Mezi hlavní poslání agrárního sektoru patří:
- zajištění produkce potravin mírného pásma
- udržování krajiny ve stavu vhodném k obývání a využívání
- zajištění osídlení venkova
Klasickou strukturu agrárního sektoru tvoří:
- zemědělská prvovýroba: výroba rostlinná a výroba živočišná
- potravinářský průmysl
- krmivářský průmysl
- služby pro zemědělství potravinářství: zásobování, nákup, opravy, osiva, šlechtění plemen hospodářských zvířat, veterinární a rostlinolékařská služba, aplikovaný výzkum, poradenství, odborné školství, zájmové organizace atd.
- dodavatelská odvětví: výrobky strojírenského průmyslu, chemického průmyslu atd.
2) Jaký je vztah zemědělství k veřejnému sektoru?
Zemědělství jako výrobní odvětví národního hospodářství, kde podobně jako např. v průmyslu, existují v ČR převážně soukromé ekonomické subjekty. Ekonomiku příslušných subjektů stát ovlivňuje především:
- systémem vybíraných daní
- regulací cen vybraných zemědělských produktů
- poskytování různých mimořádných finančních podpor a dotací pro rozvoj vybraných odvětví zemědělské výroby
3) Co vše patří mezi tzv. mimoprodukční funkce agrárního sektoru?
- významný podíl na péči o krajinu
- přispívá k zajištění kvality životního prostředí
- významný podíl na efektivním využívání krajiny, hlavně zemědělské půdy jako základního přírodního zdroje
- rozšíření rekreačních možností obyvatel
- umožňuje realizaci různých zájmových činností: pěstování okrasných rostlin, speciální chovy zvířat
- přispívá k udržování a posilování národních tradic: např. světoznámé pěstování chmele a s tím související kvalita vyráběného piva
4) Jaké jsou hlavní vlivy zemědělství na krajinu?
Hlavní požadavky, které má stát na krajinu z hlediska veřejného zájmu:
- zajištění dostatku vody v krajině
- druhová pestrost živých organismů
- estetické utváření krajiny
- komunikační dostupnost krajiny
- čisté ovzduší v krajině
5) Které jsou hlavní výrobní faktory v zemědělství?
- výrobní faktor půda (vlastnosti půdy: nerozmnožitelnost, není zaměnitelná s jiným výrobním prostředkem, nedochází k úplnému opotřebení půdy, je živým organismem, půda je pracovní prostředek)
- VF práce (rozlišuje se: počet trvale činných pracovníků, počet přepočtených pracovníků)
- VF kapitál (aktiva se člení na: krátkodobá, dlouhodobá)
6) Jak je charakterizován základní půdní fond v zemědělství?
Za účelem dočasné správy a realizace restitučního a privatizačního procesu byl zřízen Pozemkový fond ČR, který měl velký význam při realizaci přeměn zemědělské prvovýroby.
7) Co tvoří infrastrukturu v zemědělství?
- Ministerstvo zemědělství
- Agrární komora ČR
- Katastrální úřad
- Pozemkový fond ČR
- Plodinová burza Brno
8) Jaké jsou hlavní problémy financování v zemědělství?
Vývoj celkových ekonomických výsledků v zemědělství byl po roce 1989 výrazně ovlivněn vývojem cen výrobních vstupů a výstupů. Ceny vstupů do zemědělství v zásadě kopírovaly inflaci, ceny za zemědělské výrobky výrazně zaostávaly za cenami vstupů. Uvedený cenový pohyb vedl ke ztrátovosti v zemědělství. V konečných důsledcích to znamená, že zemědělství nebude dlouhodobě schopno zajišťovat ze svých příjmů ani prostou reprodukci svých základních fondů (např. zajištění úrodnosti půdy, obnovu základních stád hosp. zvířat, vybavení mechanizací, budovami atd.)
9) Jak se realizuje dotační politika v zemědělství?
Těžištěm zaměření dotační politiky byly z počátku investiční podpory novým soukromým subjektům. I přes poskytované dotace je nedostatek kapitálu v zemědělství. Na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeby svých členů byla zřízena Agrární komora ČR. Pro zajištění kvalifikovaného transferu finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu zemědělství byly vytvořeny dva fondy:
- Státní fond tržní regulace v zemědělství
- Podpůrný a garanční zemědělský a lesnický fond
Mezi hlavní poslání agrárního sektoru patří:
- zajištění produkce potravin mírného pásma
- udržování krajiny ve stavu vhodném k obývání a využívání
- zajištění osídlení venkova
Klasickou strukturu agrárního sektoru tvoří:
- zemědělská prvovýroba: výroba rostlinná a výroba živočišná
- potravinářský průmysl
- krmivářský průmysl
- služby pro zemědělství potravinářství: zásobování, nákup, opravy, osiva, šlechtění plemen hospodářských zvířat, veterinární a rostlinolékařská služba, aplikovaný výzkum, poradenství, odborné školství, zájmové organizace atd.
- dodavatelská odvětví: výrobky strojírenského průmyslu, chemického průmyslu atd.
2) Jaký je vztah zemědělství k veřejnému sektoru?
Zemědělství jako výrobní odvětví národního hospodářství, kde podobně jako např. v průmyslu, existují v ČR převážně soukromé ekonomické subjekty. Ekonomiku příslušných subjektů stát ovlivňuje především:
- systémem vybíraných daní
- regulací cen vybraných zemědělských produktů
- poskytování různých mimořádných finančních podpor a dotací pro rozvoj vybraných odvětví zemědělské výroby
3) Co vše patří mezi tzv. mimoprodukční funkce agrárního sektoru?
- významný podíl na péči o krajinu
- přispívá k zajištění kvality životního prostředí
- významný podíl na efektivním využívání krajiny, hlavně zemědělské půdy jako základního přírodního zdroje
- rozšíření rekreačních možností obyvatel
- umožňuje realizaci různých zájmových činností: pěstování okrasných rostlin, speciální chovy zvířat
- přispívá k udržování a posilování národních tradic: např. světoznámé pěstování chmele a s tím související kvalita vyráběného piva
4) Jaké jsou hlavní vlivy zemědělství na krajinu?
Hlavní požadavky, které má stát na krajinu z hlediska veřejného zájmu:
- zajištění dostatku vody v krajině
- druhová pestrost živých organismů
- estetické utváření krajiny
- komunikační dostupnost krajiny
- čisté ovzduší v krajině
5) Které jsou hlavní výrobní faktory v zemědělství?
- výrobní faktor půda (vlastnosti půdy: nerozmnožitelnost, není zaměnitelná s jiným výrobním prostředkem, nedochází k úplnému opotřebení půdy, je živým organismem, půda je pracovní prostředek)
- VF práce (rozlišuje se: počet trvale činných pracovníků, počet přepočtených pracovníků)
- VF kapitál (aktiva se člení na: krátkodobá, dlouhodobá)
6) Jak je charakterizován základní půdní fond v zemědělství?
Za účelem dočasné správy a realizace restitučního a privatizačního procesu byl zřízen Pozemkový fond ČR, který měl velký význam při realizaci přeměn zemědělské prvovýroby.
7) Co tvoří infrastrukturu v zemědělství?
- Ministerstvo zemědělství
- Agrární komora ČR
- Katastrální úřad
- Pozemkový fond ČR
- Plodinová burza Brno
8) Jaké jsou hlavní problémy financování v zemědělství?
Vývoj celkových ekonomických výsledků v zemědělství byl po roce 1989 výrazně ovlivněn vývojem cen výrobních vstupů a výstupů. Ceny vstupů do zemědělství v zásadě kopírovaly inflaci, ceny za zemědělské výrobky výrazně zaostávaly za cenami vstupů. Uvedený cenový pohyb vedl ke ztrátovosti v zemědělství. V konečných důsledcích to znamená, že zemědělství nebude dlouhodobě schopno zajišťovat ze svých příjmů ani prostou reprodukci svých základních fondů (např. zajištění úrodnosti půdy, obnovu základních stád hosp. zvířat, vybavení mechanizací, budovami atd.)
9) Jak se realizuje dotační politika v zemědělství?
Těžištěm zaměření dotační politiky byly z počátku investiční podpory novým soukromým subjektům. I přes poskytované dotace je nedostatek kapitálu v zemědělství. Na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeby svých členů byla zřízena Agrární komora ČR. Pro zajištění kvalifikovaného transferu finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu zemědělství byly vytvořeny dva fondy:
- Státní fond tržní regulace v zemědělství
- Podpůrný a garanční zemědělský a lesnický fond
(13) Ekonomika péče o životní prostředí
1) Jaká je obecná struktura výdajů na péči o životní prostředí?
výdaje:
- státní rozpočet: rozpočet MŽP
- Územní odbory MŽP
- Státní fond ŽP
- Česká inspekce ŽP
- odbory životního prostředí KÚ
- odbory životního prostředí měst a obcí
- ostatní organizace
2) Jaká je struktura výdajů kapitoly MŽP?
hlavní druhy výdajů MŽP:
- výdaje na činnost rozpočtových organizací
- příspěvky na činnost příspěvkových organizací
- dotace občanským sdružením
- dotace a návratné finanční výpomoci podnikatelským subjektům
- ostatní dotace a příspěvky
3) Které jsou hlavní ekonomické nástroje ekologické politiky v ČR?
- vybírání poplatků a odvodů
- úplaty
- úhrady
- pokuty
- náhrady
4) Jaká je struktura příjmů a výdajů SFŽP?
Příjmy:
- úplaty za vypouštění odpadních vod
- úplaty za odběr podzemních vod
- odvody za odnětí půdy
- poplatky za uložení odpadů
- výnosy z pokut
- úroky z půjček
- dary o zahraničních institucí
Výdaje – příspěvky na:
- budování skládek a odpadů
- výstavbu spaloven komunálních a jiných odpadů
- budování čistíren odpadních vod
- budování kanalizačních systémů
- změnu systému vytápění budov přechodem na ušlechtilá paliva
- výstavbu vodních nádrží, jako zdroje pitné a užitkové vody
revitalizaci říčních toků a rybníků1996
5354,2
4644,7
5) Jakou funkci má vybírání poplatků za poškozování životního prostředí?
Vybírání environmentálních poplatků má 2 základní cíle:
- výchovný: vytvořit represivní prostředí pro ty subjekty, které se chovají neenvironmentálně
- fiskální: získat finanční prostředky od těch subjektů, které nerespektují environmentální předpisy
6) Které jsou hlavní druhy poplatků, úplat a pokut vybíraných za poškozování životního prostředí?
- poplatky za znečišťování ovzduší
- poplatky za uložení odpadů na skládkách
- odvody za odnětí půdy
- odvody za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa
- odvody za skácení dřevin a poplatky v národních parcích
- úhrady z dobývacích prostorů
- úhrada za vydobyté suroviny
- pokuty za porušení ustanovení zákona o vodách
- pokuty za znečišťování ovzduší
- pokuty za porušení ustanovení zákona o odpadech
7) Jak se uplatňují ekologické daně při péči o životní prostředí?
Institut ekologických daní v současné době v ČR nahrazuje poměrně velké množství osvobození od jiných druhů daní, pokud jde o environmentálně pozitivní efekty určitých činností.
8) Jaká je struktura příjmů a výdajů krajských a obecních úřadů při péči o životní prostředí?
Příjmy:
- výnosy z pokut za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství
- na velkoplošné rozšiřování rostlinné zeleně
- na ochranu přírody
- nabudování zařízení a financování aktivit spojených s ekologickou výchovou
9) Jak se vyvíjelo hospodaření SFŽP v letech 1993 – 1996?
rok
příjmy
výdaje
1993
2767,6
2894,5
1994
4489,1
3584,2
1995
4959,5
4917,9
- výnosy z poplatků za znečišťování ovzduší
- výnosy z pokut od právnických a fyzických podnikatelů za porušení povinností při nakládání s odpady
- výnosy z pokut při porušení zákona o ochraně přírody a krajiny
- výnosy z poplatků za stavební povolení k ekologickým stavbám
Výdaje:
- finanční příspěvky k provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody na základě dohod s vlastníky či nájemníky pozemků
- úhrady ztráty za nařízenou změnu kultury na zemědělských pozemcích s cílem ochrany životního prostředí
- administrativní výdaje s provozem odboru
10) Jak se hodnotí ekonomická efektivnost výdajů na péči o životní prostředí?
Ekonomickou efektivnost výdajů na péči o životní prostředí je možné definovat jako poměr mezi výdaji a příslušnými environmentálními užitky pomocí koeficientu ekonomické efektivnosti.
výdaje na životní prostředí (Kč)
Koeficient EE = --------------------------------------------------------
dosažené environmentální užitky (Kč)
Je-li hodnota koeficientu větší než 1, jde o neefektivní vydávání finančních prostředků.
výdaje:
- státní rozpočet: rozpočet MŽP
- Územní odbory MŽP
- Státní fond ŽP
- Česká inspekce ŽP
- odbory životního prostředí KÚ
- odbory životního prostředí měst a obcí
- ostatní organizace
2) Jaká je struktura výdajů kapitoly MŽP?
hlavní druhy výdajů MŽP:
- výdaje na činnost rozpočtových organizací
- příspěvky na činnost příspěvkových organizací
- dotace občanským sdružením
- dotace a návratné finanční výpomoci podnikatelským subjektům
- ostatní dotace a příspěvky
3) Které jsou hlavní ekonomické nástroje ekologické politiky v ČR?
- vybírání poplatků a odvodů
- úplaty
- úhrady
- pokuty
- náhrady
4) Jaká je struktura příjmů a výdajů SFŽP?
Příjmy:
- úplaty za vypouštění odpadních vod
- úplaty za odběr podzemních vod
- odvody za odnětí půdy
- poplatky za uložení odpadů
- výnosy z pokut
- úroky z půjček
- dary o zahraničních institucí
Výdaje – příspěvky na:
- budování skládek a odpadů
- výstavbu spaloven komunálních a jiných odpadů
- budování čistíren odpadních vod
- budování kanalizačních systémů
- změnu systému vytápění budov přechodem na ušlechtilá paliva
- výstavbu vodních nádrží, jako zdroje pitné a užitkové vody
revitalizaci říčních toků a rybníků1996
5354,2
4644,7
5) Jakou funkci má vybírání poplatků za poškozování životního prostředí?
Vybírání environmentálních poplatků má 2 základní cíle:
- výchovný: vytvořit represivní prostředí pro ty subjekty, které se chovají neenvironmentálně
- fiskální: získat finanční prostředky od těch subjektů, které nerespektují environmentální předpisy
6) Které jsou hlavní druhy poplatků, úplat a pokut vybíraných za poškozování životního prostředí?
- poplatky za znečišťování ovzduší
- poplatky za uložení odpadů na skládkách
- odvody za odnětí půdy
- odvody za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa
- odvody za skácení dřevin a poplatky v národních parcích
- úhrady z dobývacích prostorů
- úhrada za vydobyté suroviny
- pokuty za porušení ustanovení zákona o vodách
- pokuty za znečišťování ovzduší
- pokuty za porušení ustanovení zákona o odpadech
7) Jak se uplatňují ekologické daně při péči o životní prostředí?
Institut ekologických daní v současné době v ČR nahrazuje poměrně velké množství osvobození od jiných druhů daní, pokud jde o environmentálně pozitivní efekty určitých činností.
8) Jaká je struktura příjmů a výdajů krajských a obecních úřadů při péči o životní prostředí?
Příjmy:
- výnosy z pokut za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství
- na velkoplošné rozšiřování rostlinné zeleně
- na ochranu přírody
- nabudování zařízení a financování aktivit spojených s ekologickou výchovou
9) Jak se vyvíjelo hospodaření SFŽP v letech 1993 – 1996?
rok
příjmy
výdaje
1993
2767,6
2894,5
1994
4489,1
3584,2
1995
4959,5
4917,9
- výnosy z poplatků za znečišťování ovzduší
- výnosy z pokut od právnických a fyzických podnikatelů za porušení povinností při nakládání s odpady
- výnosy z pokut při porušení zákona o ochraně přírody a krajiny
- výnosy z poplatků za stavební povolení k ekologickým stavbám
Výdaje:
- finanční příspěvky k provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody na základě dohod s vlastníky či nájemníky pozemků
- úhrady ztráty za nařízenou změnu kultury na zemědělských pozemcích s cílem ochrany životního prostředí
- administrativní výdaje s provozem odboru
10) Jak se hodnotí ekonomická efektivnost výdajů na péči o životní prostředí?
Ekonomickou efektivnost výdajů na péči o životní prostředí je možné definovat jako poměr mezi výdaji a příslušnými environmentálními užitky pomocí koeficientu ekonomické efektivnosti.
výdaje na životní prostředí (Kč)
Koeficient EE = --------------------------------------------------------
dosažené environmentální užitky (Kč)
Je-li hodnota koeficientu větší než 1, jde o neefektivní vydávání finančních prostředků.
(11) Ekonomika výzkumu a vývoje
1) Jak je organizován výzkum a vývoj v ČR?
Za organizaci vědy a výzkumu v ČR odpojí tyto hlavní instituce:
· Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj
· Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
· Akademie věd ČR
· Grantová agentura ČR
· Resortní ministerstva a ústřední úřady
· Podniky
· Ostatní
2) Jak funguje Fond rozvoje vysokých škol?
* Zřizovatelem je MŠMT a Rada vysokých škol
* Výbor fondu rozvoje vysokých škol vyhlašuje pravidelně koncem února výběrové řízení na podání žádostí o dotace na výzkumné projekty celkem v 15 tematických okruzích, jež jsou obsahově zaměřeny na různé oblasti rozvoje vysokých škol.
* Vysoká škola se podílí na rozpočtových nákladech projektu nejméně jednou třetinou.
* Závaznými ukazateli pro výši přidělené dotace na projekt jsou:
* investiční prostředky
* neinvestiční prostředky celkem
* O čerpání přidělených finančních prostředků na řešení příslušných projektů je řešitel grantu povinen podat výkaz o hospodaření s přidělenými prostředky FRVŠ.
3) Jak hospodaří Akademie věd ČR v posledních letech?
Hlavním úkolem je přispívat badatelskou činností vysoké úrovně k rozvoji vědeckého poznání, vzdělanosti a kultury v naší zemi.
Od roku 1998 hospodaří jako příspěvková organizace.
Výdaje:
* neinvestiční výdaje
* příspěvky neziskovým organizacím
* dotace GA AV ČR
* investiční výdaje
* výdaje celkem 2,7 mld. (r. 1998)
* příjmy celkem 0,07 mld. (r. 1998)
4) Jak funguje Grantová agentura ČR?
Hlavním cílem GA ČR je poskytování účelových finančních prostředků ze státních zdrojů na základě výsledků veřejné soutěže na tyto účely:
* na podporu projektů vědecké činnosti a vývoje technologií navržených fyzickými nebo PO
* na podporu vybraných projektů
Orgány GA:
* předseda
* předsednictvo
* dozorčí rada
* oborové a podoborové komise
Ministerstvo financí stanovilo dvě formy poskytování finančních prostředků pro financování projektů:
* účelové dotace
* finanční výpomoc
5) Které jsou hlavní znaky institucionálního financování výzkumu a vývoje?
Podstatou je rozdělení rozpočtovaných finančních prostředků a ostatních zdrojů z veřejných rozpočtů pro konkrétní výzkumné instituce. Při současné organizaci výzkumu a vývoje v ČR jde o rozdělení finančních prostředků mezi tyto hlavní subjekty:
* Akademie věd ČR
* MŠMT: vysoké školy, fond rady vysokých škol
* ústřední resorty: kapitoly na výzkum realizovaný pracovišti ministerstev a ústředních úřadů
Institucionální financování:
* nejde o veřejnou soutěž a okruh uchazečů je omezen
* nepřijatý návrh projektu je vrácen k přepracování
* u výzkumných záměrů jde o výzkumnou činnost celé organizace
6) Které jsou hlavní znaky účelového financování výzkumu a vývoje?
Podstatou je financování vybraných výzkumných projektů, označovaných nejčastěji jako granty.
Znaky:
* ve veřejné soutěži se mohou ucházet všechny právnické a fyzické osoby
* jsou v zásadě dvě možnosti: předložený návrh projektu přijmou nebo odmítnou
* u návrhu projektu jde o výzkumnou činnost jednotlivců, event. týmů
7) Jak lze hodnotit efektivnost vynakládaných finančních prostředků na výzkum a vývoj?
Mezi nejčastější způsoby hodnocení výzkumné činnosti na pracovištích Akademie a vysokých škol patří:
* počet vyřešených výzkumných úkolů
* počet publikovaných vědeckých prací v renomovaných vědeckých časopisech
* počet přihlášených patentů
* počet vystoupení na různých vědeckých konferencích
* počet členství v redakcích renomovaných časopisů
* počet grantů se zahraniční účastí
Za organizaci vědy a výzkumu v ČR odpojí tyto hlavní instituce:
· Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj
· Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
· Akademie věd ČR
· Grantová agentura ČR
· Resortní ministerstva a ústřední úřady
· Podniky
· Ostatní
2) Jak funguje Fond rozvoje vysokých škol?
* Zřizovatelem je MŠMT a Rada vysokých škol
* Výbor fondu rozvoje vysokých škol vyhlašuje pravidelně koncem února výběrové řízení na podání žádostí o dotace na výzkumné projekty celkem v 15 tematických okruzích, jež jsou obsahově zaměřeny na různé oblasti rozvoje vysokých škol.
* Vysoká škola se podílí na rozpočtových nákladech projektu nejméně jednou třetinou.
* Závaznými ukazateli pro výši přidělené dotace na projekt jsou:
* investiční prostředky
* neinvestiční prostředky celkem
* O čerpání přidělených finančních prostředků na řešení příslušných projektů je řešitel grantu povinen podat výkaz o hospodaření s přidělenými prostředky FRVŠ.
3) Jak hospodaří Akademie věd ČR v posledních letech?
Hlavním úkolem je přispívat badatelskou činností vysoké úrovně k rozvoji vědeckého poznání, vzdělanosti a kultury v naší zemi.
Od roku 1998 hospodaří jako příspěvková organizace.
Výdaje:
* neinvestiční výdaje
* příspěvky neziskovým organizacím
* dotace GA AV ČR
* investiční výdaje
* výdaje celkem 2,7 mld. (r. 1998)
* příjmy celkem 0,07 mld. (r. 1998)
4) Jak funguje Grantová agentura ČR?
Hlavním cílem GA ČR je poskytování účelových finančních prostředků ze státních zdrojů na základě výsledků veřejné soutěže na tyto účely:
* na podporu projektů vědecké činnosti a vývoje technologií navržených fyzickými nebo PO
* na podporu vybraných projektů
Orgány GA:
* předseda
* předsednictvo
* dozorčí rada
* oborové a podoborové komise
Ministerstvo financí stanovilo dvě formy poskytování finančních prostředků pro financování projektů:
* účelové dotace
* finanční výpomoc
5) Které jsou hlavní znaky institucionálního financování výzkumu a vývoje?
Podstatou je rozdělení rozpočtovaných finančních prostředků a ostatních zdrojů z veřejných rozpočtů pro konkrétní výzkumné instituce. Při současné organizaci výzkumu a vývoje v ČR jde o rozdělení finančních prostředků mezi tyto hlavní subjekty:
* Akademie věd ČR
* MŠMT: vysoké školy, fond rady vysokých škol
* ústřední resorty: kapitoly na výzkum realizovaný pracovišti ministerstev a ústředních úřadů
Institucionální financování:
* nejde o veřejnou soutěž a okruh uchazečů je omezen
* nepřijatý návrh projektu je vrácen k přepracování
* u výzkumných záměrů jde o výzkumnou činnost celé organizace
6) Které jsou hlavní znaky účelového financování výzkumu a vývoje?
Podstatou je financování vybraných výzkumných projektů, označovaných nejčastěji jako granty.
Znaky:
* ve veřejné soutěži se mohou ucházet všechny právnické a fyzické osoby
* jsou v zásadě dvě možnosti: předložený návrh projektu přijmou nebo odmítnou
* u návrhu projektu jde o výzkumnou činnost jednotlivců, event. týmů
7) Jak lze hodnotit efektivnost vynakládaných finančních prostředků na výzkum a vývoj?
Mezi nejčastější způsoby hodnocení výzkumné činnosti na pracovištích Akademie a vysokých škol patří:
* počet vyřešených výzkumných úkolů
* počet publikovaných vědeckých prací v renomovaných vědeckých časopisech
* počet přihlášených patentů
* počet vystoupení na různých vědeckých konferencích
* počet členství v redakcích renomovaných časopisů
* počet grantů se zahraniční účastí
(9) Ekonomika zdravotnictví
1) Jaké jsou hlavní ekonomické problémy při financování zdravotnictví v ČR?
Mezi hlavní ekonomické problémy zdravotnictví v současném období patří:
· opatření potřebných finančních prostředků pro zajištění potřeb zdravotnictví
· zajištění efektivního využívání alokovaných prostředků
· financování optimálního rozsahu nabízených zdravotnických služeb
· omezení rostoucích nákladů, které vyplývají jednak z rozvoje zdravotnictví ale také z neefektivnosti různých činností
· rostoucí náklady na léčiva
2) Co je charakteristické pro model národní zdravotní služby?
Stát má monopol na poskytování zdravotnických služeb, které jsou pro všechny občany bezplatné. Všechny zdravotnické služby jsou řízeny a financovány státem prostřednictvím některého veřejného rozpočtu. Tento systém je všeobecně znám z dřívějších tzv. socialistických zemí: Je však uplatňován ve Velké Británii, Dánsku, Itálii. Praktičtí lékaři jsou tzv. rodinní lékaři soukromoprávními osobami, které mají smluvní pracovní vztah s příslušnou zdrav. poj.
3) Co je charakteristické pro model Evropského pluralitního zdravotnictví?
Jde v podstatě o nestátní zdravotnictví, za které však ručí stát. Finanční prostředky na financování zdravotnických služeb se získávají ze zákonně povinného zdravotního pojištění. Stanovené příspěvky od pojištěnců se shromažďují ve zvláštních pojišťovacích fondech, které spravují příslušné zdravotní pojišťovny. Do pojišťovacích fondů přispívají kromě zaměstnanců také zaměstnavatelé a stát za ty, kteří nemohou platit: studenti, důchodci, vojáci. Poskytovatelé zdravotnických služeb soutěží o pacienty.
4) Co je charakteristické pro model tržního zdravotnictví?
Je nestátní pluralitní zdravotnictví, kdy stát financuje zdravotnické služby jen pro ty občany, kteří žijí pod hranicí životního minima a pro důchodce. Ostatní občané si musí sami a dle svých možností obstarat potřebné zdravotnické služby na trhu zdravotnických služeb. Tento systém se používá hlavně v USA.
5) Jak je organizováno zdravotnictví v ČR?
Organizace zdravotnictví v ČR:
* ministerstvo zdravotnictví
* všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny
* zdravotnická zařízení
Zdravotní pojišťovny přímo financují polikliniky, státní a soukromá zdravotnická zařízení, nemocnice, léčebny, dopravní zdravotnické služby a ostatní zdravotnická zařízení, s nimiž mají uzavřenou smlouvu.
6) Co vše patří mezi výdaje na zdravotnické služby?
Veškeré náklady s poskytováním zdravotnických služeb lze rozdělit do těchto hlavních skupin:
* ambulantní péče
* léky a zdravotnický materiál
* nemocniční péče
* speciální péče
* zařízení pro důchodce
* zařízení pro tělesně a mentálně postižené
* kolektivní prevence
* ostatní.
7) Jaké jsou hlavní problémy při financování léků?
Při stanovení ceny se postupuje podobně jako u jiných tržních výrobků. Z ekonomického i lékařského hlediska se rozlišují léky běžné a léky speciální. Cena se odvozuje od spotřeby surovin, hodnoty spotřebovaných mezd, režijních a dalších nákladů. Mezi speciální léky patří druhy léků, jejichž cena je zatížena zvlášť vysokými náklady. Tuto cenu by pacienti nebyli schopni zaplatit. Farmaceutické firmy tyto léky prodávají pod cenou a zvyšují ceny masově používaných léků. Uplatňuje se princip solidarity.
8) Které jsou hlavní zdroje finančních prostředků pro financování zdravotnictví v ČR?
Finanční prostředky na financování zdravotnictví:
* státní rozpočet
* výnosy z příspěvků na zdravotní pojištění od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu
* přímé platby od ošetřených pacientů
* kombinace zdrojů
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
9) Jaký základní vztah vzniká mezi subjekty při financování zdravotnictví v ČR?
Mezi hlavní subjekty, které se podílejí na organizaci poskytování zdravotnických služeb patří Ministerstvo zdravotnictví ČR, zdravotní pojišťovny zdravotnická zařízení.
Základní vztahy ve zdravotním pojištění:
pojištěnec – pacient
další plátci pojištění: poskytování služeb
podniky, stát
placení pojistného
pojišťovna vyúčtování plateb zdravotnická zařízení
proplácení služeb
10) Jaké jsou hlavní problémy pojišťovacího systému ve zdravotnictví ČR?
Problémy pojišťovacího systému:
* nedostatek finančních prostředků
* vazba mezi zdravotním a nemocenským pojištěním nemocný člověk pro své uzdravení čerpá prostředky: z prostředků zdravotní pojišťovny, u níž je hlášen; z prostředků sociálního pojištění v podobě sociálních dávek)
11) Jak jsou financována zdravotnická zařízení v ČR?
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
12) Které jsou základní modely hodnocení výkonů ve zdravotnictví?
Bodový systém
- snadný výpočet výkonů
- flexibilita
- některé výkony mohou být nadhodnoceny/podhodnoceny
Švýcarský model
- je několik zdravotnických pojišťoven, které soutěží o pacienty. Mohou nabízet:
o různé sazby pojistného
o různou nadstandardní péči
Singapůrský model
- vedeny individuální zdravotní účty pro každého pojištěnce
Britský model – kapitační platby
- platba z hlavy
- lékař uzavírá smlouvu s okresní správou o to, že bude ošetřovat určitý počet pacientů v jeho obvodu
Kombinovaná kapitace
Pokladenský systém
Systém limitované proskripce léků
Dvousložkový systém
13) Jaké jsou základní vývojové tendence ve financování zdravotnictví v ČR?
Výdaje na zdravotnictví do budoucna budou mít zcela zákonitě vzestupnou tendenci. Úkolem správce kapitoly je dbát na efektivní využívání vkládaných finančních prostředků. Před naším zdravotnictví je úkol zefektivnit všechny jeho činnosti. Snížení počtu lůžek akutní péče, rušení některých nemocnic. Z hlediska zachování přirozeného zdraví je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci.
Mezi hlavní ekonomické problémy zdravotnictví v současném období patří:
· opatření potřebných finančních prostředků pro zajištění potřeb zdravotnictví
· zajištění efektivního využívání alokovaných prostředků
· financování optimálního rozsahu nabízených zdravotnických služeb
· omezení rostoucích nákladů, které vyplývají jednak z rozvoje zdravotnictví ale také z neefektivnosti různých činností
· rostoucí náklady na léčiva
2) Co je charakteristické pro model národní zdravotní služby?
Stát má monopol na poskytování zdravotnických služeb, které jsou pro všechny občany bezplatné. Všechny zdravotnické služby jsou řízeny a financovány státem prostřednictvím některého veřejného rozpočtu. Tento systém je všeobecně znám z dřívějších tzv. socialistických zemí: Je však uplatňován ve Velké Británii, Dánsku, Itálii. Praktičtí lékaři jsou tzv. rodinní lékaři soukromoprávními osobami, které mají smluvní pracovní vztah s příslušnou zdrav. poj.
3) Co je charakteristické pro model Evropského pluralitního zdravotnictví?
Jde v podstatě o nestátní zdravotnictví, za které však ručí stát. Finanční prostředky na financování zdravotnických služeb se získávají ze zákonně povinného zdravotního pojištění. Stanovené příspěvky od pojištěnců se shromažďují ve zvláštních pojišťovacích fondech, které spravují příslušné zdravotní pojišťovny. Do pojišťovacích fondů přispívají kromě zaměstnanců také zaměstnavatelé a stát za ty, kteří nemohou platit: studenti, důchodci, vojáci. Poskytovatelé zdravotnických služeb soutěží o pacienty.
4) Co je charakteristické pro model tržního zdravotnictví?
Je nestátní pluralitní zdravotnictví, kdy stát financuje zdravotnické služby jen pro ty občany, kteří žijí pod hranicí životního minima a pro důchodce. Ostatní občané si musí sami a dle svých možností obstarat potřebné zdravotnické služby na trhu zdravotnických služeb. Tento systém se používá hlavně v USA.
5) Jak je organizováno zdravotnictví v ČR?
Organizace zdravotnictví v ČR:
* ministerstvo zdravotnictví
* všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny
* zdravotnická zařízení
Zdravotní pojišťovny přímo financují polikliniky, státní a soukromá zdravotnická zařízení, nemocnice, léčebny, dopravní zdravotnické služby a ostatní zdravotnická zařízení, s nimiž mají uzavřenou smlouvu.
6) Co vše patří mezi výdaje na zdravotnické služby?
Veškeré náklady s poskytováním zdravotnických služeb lze rozdělit do těchto hlavních skupin:
* ambulantní péče
* léky a zdravotnický materiál
* nemocniční péče
* speciální péče
* zařízení pro důchodce
* zařízení pro tělesně a mentálně postižené
* kolektivní prevence
* ostatní.
7) Jaké jsou hlavní problémy při financování léků?
Při stanovení ceny se postupuje podobně jako u jiných tržních výrobků. Z ekonomického i lékařského hlediska se rozlišují léky běžné a léky speciální. Cena se odvozuje od spotřeby surovin, hodnoty spotřebovaných mezd, režijních a dalších nákladů. Mezi speciální léky patří druhy léků, jejichž cena je zatížena zvlášť vysokými náklady. Tuto cenu by pacienti nebyli schopni zaplatit. Farmaceutické firmy tyto léky prodávají pod cenou a zvyšují ceny masově používaných léků. Uplatňuje se princip solidarity.
8) Které jsou hlavní zdroje finančních prostředků pro financování zdravotnictví v ČR?
Finanční prostředky na financování zdravotnictví:
* státní rozpočet
* výnosy z příspěvků na zdravotní pojištění od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu
* přímé platby od ošetřených pacientů
* kombinace zdrojů
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
9) Jaký základní vztah vzniká mezi subjekty při financování zdravotnictví v ČR?
Mezi hlavní subjekty, které se podílejí na organizaci poskytování zdravotnických služeb patří Ministerstvo zdravotnictví ČR, zdravotní pojišťovny zdravotnická zařízení.
Základní vztahy ve zdravotním pojištění:
pojištěnec – pacient
další plátci pojištění: poskytování služeb
podniky, stát
placení pojistného
pojišťovna vyúčtování plateb zdravotnická zařízení
proplácení služeb
10) Jaké jsou hlavní problémy pojišťovacího systému ve zdravotnictví ČR?
Problémy pojišťovacího systému:
* nedostatek finančních prostředků
* vazba mezi zdravotním a nemocenským pojištěním nemocný člověk pro své uzdravení čerpá prostředky: z prostředků zdravotní pojišťovny, u níž je hlášen; z prostředků sociálního pojištění v podobě sociálních dávek)
11) Jak jsou financována zdravotnická zařízení v ČR?
Zdroje na financování provozních nákladů:
* úhrady od zdravotních pojišťoven
* úhrady od orgánů sociálního zabezpečení
* úhrady od zaměstnavatelů
* ohrady od fyzických osob včetně cizinců
Zdroje na financování investičních nákladů:
* finanční prostředky z rozpočtů krajských úřadů
* finanční prostředky z rozpočtů městských a obecních úřadů
* finanční prostředky ze státního rozpočtu
* dary a finanční prostředky od právnických a FO
12) Které jsou základní modely hodnocení výkonů ve zdravotnictví?
Bodový systém
- snadný výpočet výkonů
- flexibilita
- některé výkony mohou být nadhodnoceny/podhodnoceny
Švýcarský model
- je několik zdravotnických pojišťoven, které soutěží o pacienty. Mohou nabízet:
o různé sazby pojistného
o různou nadstandardní péči
Singapůrský model
- vedeny individuální zdravotní účty pro každého pojištěnce
Britský model – kapitační platby
- platba z hlavy
- lékař uzavírá smlouvu s okresní správou o to, že bude ošetřovat určitý počet pacientů v jeho obvodu
Kombinovaná kapitace
Pokladenský systém
Systém limitované proskripce léků
Dvousložkový systém
13) Jaké jsou základní vývojové tendence ve financování zdravotnictví v ČR?
Výdaje na zdravotnictví do budoucna budou mít zcela zákonitě vzestupnou tendenci. Úkolem správce kapitoly je dbát na efektivní využívání vkládaných finančních prostředků. Před naším zdravotnictví je úkol zefektivnit všechny jeho činnosti. Snížení počtu lůžek akutní péče, rušení některých nemocnic. Z hlediska zachování přirozeného zdraví je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci.
(7) Ekonomika sportu
1) Kdy a proč může být sport považován buď za veřejný nebo privátní statek?
Podle toho, kdo je hlavním nositelem nákladů, jež souvisí s provozováním určitého druhu sportu, rozlišuje sport jako:
· čistý veřejný statek
· smíšený veřejný statek
· privátní statek
Čistý veřejný statek:
* nevylučitelnost ze spotřeby
* nedělitelnost ve spotřebě
* nulové mezní náklady na další spotřebu
Sport jako soukromý statek se vyskytuje tehdy když:
* jeho spotřebitel se nehodlá podřídit určitým omezením, jež zpravidla souvisí se spotřebou veřejných statků
* je o daný sport příliš veliký zájem a není v možnostech veřejných rozpočtů zajistit produkci
* jde o takový druh sportu, jehož provozování je finančně vysoce náročné a výdaje na jeho provoz neodpovídají celospolečenskému užitku
2) Které významné pozitivní externality sebou přináší provozování různých druhů sportu a jaké to má ekonomické dopady?
U mládeže provozování sportu umožňuje účelné využívání volného času a tak velmi často omezuje působení některých negativních vlivů společnosti na vývoj mladého člověka.
Z ekonomického hlediska je důležité, že provozování určitých druhů sportu významně ovlivňuje jednotlivá odvětví národního hospodářství: Jde zejména o:
* výrobce sportovního vybavení
* výrobce speciálních sportovních zařízení
* prodejce a distributory sportovního vybavení
* provozovatele sportovních zařízení
* pořadatele a organizátory různých závodů a sportovních akcí
* ostatní obslužné činnosti
* provozovatele zařízení pro sportovní turistický ruch
* činnost sdělovacích prostředků
* uměleckou činnost
3) Jak je v ČR organizován a financován sport na místní úrovni?
Sportovní činnost je v ČR organizována v rámci činnosti:
* státních zařízení
* sportovních klubů (občanská sdružení, samostatný podnikatel, obchodní společnost, ostatní typy spolupráce se sportovními subjekty)
* soukromých zařízení
Zdroje pro výdaje na sport:
* rozpočty okresních úřadů/krajských úřadů
* rozpočty měst a obcí
* ostatní zdroje: příspěvky podniků a organizací
Provozování sportu v rámci výchovné a vzdělávací činnosti na školách je financováno ze dvou základních zdrojů:
* municipální rozpočty
* školské úřady
4) Jak je v ČR financován sport z hlediska základních zdrojů?
Při financování sportu se uplatňuje velmi často vícezdrojové financování. Zdroje na financování sportu lze obecně rozdělit na:
* centrální
* místní
Financování státem – Příjmy MŠMT:
* státní zdroje
* finanční prostředky přidělované přímo do rozpočtu MŠMT
* finanční prostředky přidělované MŠMT z kapitoly Všeobecná pokladní správa
* nestátní zdroje: 50% podíl na výnosech a.s. SAZKA
Výdaje:
* neinvestiční
o veřejně prospěšné programy
o resortní sportovní centra
* investiční
5) Jak lze obecně ekonomicky hodnotit výši nákladů na financování výdajů na sport?
Náklady na sport r. 1998:
* státní rozpočet 0,9 mld.
* sazka 0,7 mld.
* municipality 1,8 mld.
* celkem 3,5 mld.
* % podíl na HDP 0,27
6) Jak je organizován sport v SRN, v Rakousku a ve Švýcarsku?
SRN
* Organizovaný sport zajišťují především nevládní sportovní organizace, jako je např. Německá konference, Národní olympijský výbor, národní a regionální sportovní svazy, Sportovní konfederace spolkových zemí, kluby atd. Podpora je realizována na principu subvencí (dotací).
Rakousko
* Organizace sportu v Rakousku je založena na činnosti nezávislých sportovních klubů. Stát podporuje sport jak na federální úrovni, tak na úrovni jednotlivých zemí.
Švýcarsko
* Odpovědnost za sport ve Švýcarsku nesou:
o Švýcarská olympijská asociace
o Sportovní federace
o kantony a obce
Podle toho, kdo je hlavním nositelem nákladů, jež souvisí s provozováním určitého druhu sportu, rozlišuje sport jako:
· čistý veřejný statek
· smíšený veřejný statek
· privátní statek
Čistý veřejný statek:
* nevylučitelnost ze spotřeby
* nedělitelnost ve spotřebě
* nulové mezní náklady na další spotřebu
Sport jako soukromý statek se vyskytuje tehdy když:
* jeho spotřebitel se nehodlá podřídit určitým omezením, jež zpravidla souvisí se spotřebou veřejných statků
* je o daný sport příliš veliký zájem a není v možnostech veřejných rozpočtů zajistit produkci
* jde o takový druh sportu, jehož provozování je finančně vysoce náročné a výdaje na jeho provoz neodpovídají celospolečenskému užitku
2) Které významné pozitivní externality sebou přináší provozování různých druhů sportu a jaké to má ekonomické dopady?
U mládeže provozování sportu umožňuje účelné využívání volného času a tak velmi často omezuje působení některých negativních vlivů společnosti na vývoj mladého člověka.
Z ekonomického hlediska je důležité, že provozování určitých druhů sportu významně ovlivňuje jednotlivá odvětví národního hospodářství: Jde zejména o:
* výrobce sportovního vybavení
* výrobce speciálních sportovních zařízení
* prodejce a distributory sportovního vybavení
* provozovatele sportovních zařízení
* pořadatele a organizátory různých závodů a sportovních akcí
* ostatní obslužné činnosti
* provozovatele zařízení pro sportovní turistický ruch
* činnost sdělovacích prostředků
* uměleckou činnost
3) Jak je v ČR organizován a financován sport na místní úrovni?
Sportovní činnost je v ČR organizována v rámci činnosti:
* státních zařízení
* sportovních klubů (občanská sdružení, samostatný podnikatel, obchodní společnost, ostatní typy spolupráce se sportovními subjekty)
* soukromých zařízení
Zdroje pro výdaje na sport:
* rozpočty okresních úřadů/krajských úřadů
* rozpočty měst a obcí
* ostatní zdroje: příspěvky podniků a organizací
Provozování sportu v rámci výchovné a vzdělávací činnosti na školách je financováno ze dvou základních zdrojů:
* municipální rozpočty
* školské úřady
4) Jak je v ČR financován sport z hlediska základních zdrojů?
Při financování sportu se uplatňuje velmi často vícezdrojové financování. Zdroje na financování sportu lze obecně rozdělit na:
* centrální
* místní
Financování státem – Příjmy MŠMT:
* státní zdroje
* finanční prostředky přidělované přímo do rozpočtu MŠMT
* finanční prostředky přidělované MŠMT z kapitoly Všeobecná pokladní správa
* nestátní zdroje: 50% podíl na výnosech a.s. SAZKA
Výdaje:
* neinvestiční
o veřejně prospěšné programy
o resortní sportovní centra
* investiční
5) Jak lze obecně ekonomicky hodnotit výši nákladů na financování výdajů na sport?
Náklady na sport r. 1998:
* státní rozpočet 0,9 mld.
* sazka 0,7 mld.
* municipality 1,8 mld.
* celkem 3,5 mld.
* % podíl na HDP 0,27
6) Jak je organizován sport v SRN, v Rakousku a ve Švýcarsku?
SRN
* Organizovaný sport zajišťují především nevládní sportovní organizace, jako je např. Německá konference, Národní olympijský výbor, národní a regionální sportovní svazy, Sportovní konfederace spolkových zemí, kluby atd. Podpora je realizována na principu subvencí (dotací).
Rakousko
* Organizace sportu v Rakousku je založena na činnosti nezávislých sportovních klubů. Stát podporuje sport jak na federální úrovni, tak na úrovni jednotlivých zemí.
Švýcarsko
* Odpovědnost za sport ve Švýcarsku nesou:
o Švýcarská olympijská asociace
o Sportovní federace
o kantony a obce
(5) Ekonomika školství
1) Jaká je základní struktura a rozdělení finančních prostředků ve školství?
· Ministerstvo vnitra: policejní školy, školy požární ochrany
· Ministerstvo obrany: vojenské školy
· Ministerstvo spravedlnosti: školy min. spravedlnosti
· Ministerstvo zemědělství: školy min. zemědělství
· Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: školské úřady, vysoké školy, Česká školní inspekce
· školské úřady: VOŠ, gymnázia, SOŠ, SOU, školská zařízení
· obce + školské úřady: základní školy, mateřské školy, školská zařízení
Financování jednotlivých skupin škol velmi úzce souvisí se správou příslušných škol.
Rozlišujeme:
* přímo řízené a financované školství (VŠ)
* regionální školství
* ostatní přímo řízené organizace (školské úřady)
2) Jak jsou financovány vysoké školy?
Celkový objem běžných výdajů včetně VaV byl pro vysoké školy na rok 1999 stanoven ve výši 11,2 mld. Kč. Dotace se veřejným vysokým školám poskytují na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy. Celková výše dotací pro jednotlivé VVŠ je úměrná počtu studentů, počtu studentů doktorského studijního programu apod. Platí pravidlo pro financování nárůstu počtu studentů na vysoké škole: „max. nárůst počtu studentů 3% vůči předchozímu roku“.
3) Které jsou hlavní ukazatele pro výpočet dotací pro vysoké školy?
1. ukazatel A vzdělávací činnost
2. ukazatel B institucionální výzkum
3. ukazatel C stipendia studentů doktorských studijních programů
4. ukazatel D studenti, kteří nejsou státními občany ČR (6000 USD)
5. ukazatel E investiční výdaje spojené s investiční výstavbou
6. ukazatel F vzdělávací projekty
7. ukazatel G projekty Fondu rozvoje vysokých škol
4) Které subjekty se řadí mezi regionálně financované školství?
· mateřské školy a předškolní zařízení
· základní školy včetně nižších ročníků gymnázií
· zvláštní školy
· gymnázia (11% studuje na nestátních gymnáziích)
· střední odborné školy (17% studuje na nestátních SOŠ)
· střední odborná učiliště a integrované střední školy
· vyšší odborné školy
5) Kterým orgánům přísluší dozor nad účelným používáním finančních prostředků v regionálním školství?
V regionu o hospodaření s finančními prostředky rozhodují ty instituce, které vykonávají státní správu v příslušném školství. Jsou to: obce, školské úřady, MŠMT, Česká školní inspekce, Školské rady, ředitelé škol a ředitelé předškolních zařízení nebo školských zařízení.
O velikosti rozpočtu pro jednotlivé školy a školská zařízení rozhoduje počet žáků a dětí, který v ČR soustavně klesá.
6) Jak se obecně rozdělují finanční prostředky pro jednotlivé druhy škol v okrese?
Finanční prostředky se poskytují podle počtu žáků a podle ceny poskytovaného vzdělání. Mezi všeobecné zásady pro rozpis finančních prostředků pro školy patří. spravedlnost, průhlednost, objektivnost, demokratičnost a hospodárnost.
Principy rozpisu rozpočtu regionálního školství:
V současném systému rozpočtování je rozpis finančních prostředků ve školství realizován tzv. normativní metodou, tj. podle průměrných neinvestičních výdajů připadajících na jednotku výkonu, tj. na jednoho žáka nebo studenta vzdělávaného, stravovaného, ubytovaného aj.
Normativní rozpis má 2 postupné kroky:
- stanovení normativního počtu pedagogických a nepedagogických pracovníků a těmto počtům odpovídající výše mzdových prostředků
- stanovení normativního objemu ostatních NIV
Mezi základní normativní ukazatele patří:
- V = výkony: počet žáků, studentů, chovanců
- Np = výkon připadající na 1 plný úvazek pedagogického pracovníka
- No = výkon připadající na 1 plný úvazek ostatního pracovníka
7) Jak se posuzují školské aktivity z hlediska jejich financování?
Z hlediska financování jsou aktivity ve školách a školských zařízeních rozděleny do dvou kategorií: započítané a nezapočítané.
a) započítané aktivity: zahrnují vzdělání v základních a středních školách a veškeré vzdělávací aktivity speciálních škol, dětských domovů, výchovných ústavů aj.
b) nezapočítané aktivity:
a. školní stravování
b. ubytování ve školních zařízeních
c. školní družiny
d. školy v přírodě
e. sportovní třídy škol a sportovní kursy
f. zájmová činnost v DDM
ŠÚ rozepisují finanční prostředky pro školy a školská zařízení a jejich započítané aktivity podle místních normativů, přičemž republikové normativy představují závazný minimální příděl prostředků pro příslušné školy. Při celkovém zajišťování aktivit musí být přednostně zajištěny aktivity započítané, tj. výuková část. Teprve zbylé prostředky lze použít na zajištění nezapočítaných aktivit.
8) Jaké jsou hlavní úkoly školských úřadů při financování škol?
Školské úřady byly zřízeny jako rozpočtové organizace a jsou řízeny přímo MŠMT. Mezi hlavní pravomoce ŠÚ kromě jiného patří přidělování finančních prostředků jednotlivým školám v okrese.
ŠÚ zřizuje, zrušuje a finančně zabezpečuje:
- speciální základní školy při zdravotnických zařízeních
- základní umělecké školy
- školní zařízení pro výchovu mimo vyučování
- zařízení školního stravování
- školní zotavovací zařízení
- zařízení výchovného poradenství
- středisko služeb školám a plavecké školy
ŠÚ přiděluje finanční prostředky na:
- mzdy pracovníků
- výdaje na učebnice, školní pomůcky
- investice
ŠÚ dále kontroluje efektivnost hospodaření s finančními prostředky u příslušných subjektů a provádí s nimi finanční vypořádání.
9) Co patří mezi tzv. hospodářskou činnost škol a k čemu slouží?
Školské subjekty mohou vykonávat hospodářskou činnost, pokud není vykonávána na úkor jejich vlastního poslání a úkolů. Z výsledků hospodářské činnosti mohou dotovat příslušné fondy. Rozhodující část výdajů ve školství představují neinvestiční výdaje.
10) Které jsou hlavní výkonové ukazatele činnosti škol?
11) Co jsou finanční normativy a jaké jsou jejich druhy a použití při financování škol?
Finanční normativ je částka vyjádřená v Kč, která udává průměrný příspěvek státu na pokrytí nákladů spojených s příslušnou činností na jednoho žáka na určitém typu školy za jeden rok.
Soubor normativů zahrnuje normativy:
- neinvestičních výdajů
- mzdové normativy
- normativy příjmů
Při rozlišování rozpočtů dle místa jeho tvorby se rozlišují normativy:
- republikové
- místní
Z prostředků získaných na základě příslušných normativů se zabezpečuje:
- odměňování pedagogických pracovníků
- výdaje na učební pomůcky
- další výdaje
12) Co tvoří příjmy škol, které patří do skupiny regionálního školství?
· dotace od ŠÚ
· úroky z vlastních finančních prostředků
· prodej materiálu a majetku
· ostatní výnosy
13) Jak jsou financovány soukromé a církevní školy?
Soukromé školy získávají od státu prostřednictvím školských úřadů dotace jako školy státní. Většina soukromých škol vybírá od svých žáků školné.
Církevní školy mohou zřizovat a rušit pouze ty církve a náboženské společnosti, které jsou státem uznané a registrované. Financování církevních škol a zařízení se v zásadě řídí stejnými principy jako u škol státních.
· Ministerstvo vnitra: policejní školy, školy požární ochrany
· Ministerstvo obrany: vojenské školy
· Ministerstvo spravedlnosti: školy min. spravedlnosti
· Ministerstvo zemědělství: školy min. zemědělství
· Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: školské úřady, vysoké školy, Česká školní inspekce
· školské úřady: VOŠ, gymnázia, SOŠ, SOU, školská zařízení
· obce + školské úřady: základní školy, mateřské školy, školská zařízení
Financování jednotlivých skupin škol velmi úzce souvisí se správou příslušných škol.
Rozlišujeme:
* přímo řízené a financované školství (VŠ)
* regionální školství
* ostatní přímo řízené organizace (školské úřady)
2) Jak jsou financovány vysoké školy?
Celkový objem běžných výdajů včetně VaV byl pro vysoké školy na rok 1999 stanoven ve výši 11,2 mld. Kč. Dotace se veřejným vysokým školám poskytují na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy. Celková výše dotací pro jednotlivé VVŠ je úměrná počtu studentů, počtu studentů doktorského studijního programu apod. Platí pravidlo pro financování nárůstu počtu studentů na vysoké škole: „max. nárůst počtu studentů 3% vůči předchozímu roku“.
3) Které jsou hlavní ukazatele pro výpočet dotací pro vysoké školy?
1. ukazatel A vzdělávací činnost
2. ukazatel B institucionální výzkum
3. ukazatel C stipendia studentů doktorských studijních programů
4. ukazatel D studenti, kteří nejsou státními občany ČR (6000 USD)
5. ukazatel E investiční výdaje spojené s investiční výstavbou
6. ukazatel F vzdělávací projekty
7. ukazatel G projekty Fondu rozvoje vysokých škol
4) Které subjekty se řadí mezi regionálně financované školství?
· mateřské školy a předškolní zařízení
· základní školy včetně nižších ročníků gymnázií
· zvláštní školy
· gymnázia (11% studuje na nestátních gymnáziích)
· střední odborné školy (17% studuje na nestátních SOŠ)
· střední odborná učiliště a integrované střední školy
· vyšší odborné školy
5) Kterým orgánům přísluší dozor nad účelným používáním finančních prostředků v regionálním školství?
V regionu o hospodaření s finančními prostředky rozhodují ty instituce, které vykonávají státní správu v příslušném školství. Jsou to: obce, školské úřady, MŠMT, Česká školní inspekce, Školské rady, ředitelé škol a ředitelé předškolních zařízení nebo školských zařízení.
O velikosti rozpočtu pro jednotlivé školy a školská zařízení rozhoduje počet žáků a dětí, který v ČR soustavně klesá.
6) Jak se obecně rozdělují finanční prostředky pro jednotlivé druhy škol v okrese?
Finanční prostředky se poskytují podle počtu žáků a podle ceny poskytovaného vzdělání. Mezi všeobecné zásady pro rozpis finančních prostředků pro školy patří. spravedlnost, průhlednost, objektivnost, demokratičnost a hospodárnost.
Principy rozpisu rozpočtu regionálního školství:
V současném systému rozpočtování je rozpis finančních prostředků ve školství realizován tzv. normativní metodou, tj. podle průměrných neinvestičních výdajů připadajících na jednotku výkonu, tj. na jednoho žáka nebo studenta vzdělávaného, stravovaného, ubytovaného aj.
Normativní rozpis má 2 postupné kroky:
- stanovení normativního počtu pedagogických a nepedagogických pracovníků a těmto počtům odpovídající výše mzdových prostředků
- stanovení normativního objemu ostatních NIV
Mezi základní normativní ukazatele patří:
- V = výkony: počet žáků, studentů, chovanců
- Np = výkon připadající na 1 plný úvazek pedagogického pracovníka
- No = výkon připadající na 1 plný úvazek ostatního pracovníka
7) Jak se posuzují školské aktivity z hlediska jejich financování?
Z hlediska financování jsou aktivity ve školách a školských zařízeních rozděleny do dvou kategorií: započítané a nezapočítané.
a) započítané aktivity: zahrnují vzdělání v základních a středních školách a veškeré vzdělávací aktivity speciálních škol, dětských domovů, výchovných ústavů aj.
b) nezapočítané aktivity:
a. školní stravování
b. ubytování ve školních zařízeních
c. školní družiny
d. školy v přírodě
e. sportovní třídy škol a sportovní kursy
f. zájmová činnost v DDM
ŠÚ rozepisují finanční prostředky pro školy a školská zařízení a jejich započítané aktivity podle místních normativů, přičemž republikové normativy představují závazný minimální příděl prostředků pro příslušné školy. Při celkovém zajišťování aktivit musí být přednostně zajištěny aktivity započítané, tj. výuková část. Teprve zbylé prostředky lze použít na zajištění nezapočítaných aktivit.
8) Jaké jsou hlavní úkoly školských úřadů při financování škol?
Školské úřady byly zřízeny jako rozpočtové organizace a jsou řízeny přímo MŠMT. Mezi hlavní pravomoce ŠÚ kromě jiného patří přidělování finančních prostředků jednotlivým školám v okrese.
ŠÚ zřizuje, zrušuje a finančně zabezpečuje:
- speciální základní školy při zdravotnických zařízeních
- základní umělecké školy
- školní zařízení pro výchovu mimo vyučování
- zařízení školního stravování
- školní zotavovací zařízení
- zařízení výchovného poradenství
- středisko služeb školám a plavecké školy
ŠÚ přiděluje finanční prostředky na:
- mzdy pracovníků
- výdaje na učebnice, školní pomůcky
- investice
ŠÚ dále kontroluje efektivnost hospodaření s finančními prostředky u příslušných subjektů a provádí s nimi finanční vypořádání.
9) Co patří mezi tzv. hospodářskou činnost škol a k čemu slouží?
Školské subjekty mohou vykonávat hospodářskou činnost, pokud není vykonávána na úkor jejich vlastního poslání a úkolů. Z výsledků hospodářské činnosti mohou dotovat příslušné fondy. Rozhodující část výdajů ve školství představují neinvestiční výdaje.
10) Které jsou hlavní výkonové ukazatele činnosti škol?
11) Co jsou finanční normativy a jaké jsou jejich druhy a použití při financování škol?
Finanční normativ je částka vyjádřená v Kč, která udává průměrný příspěvek státu na pokrytí nákladů spojených s příslušnou činností na jednoho žáka na určitém typu školy za jeden rok.
Soubor normativů zahrnuje normativy:
- neinvestičních výdajů
- mzdové normativy
- normativy příjmů
Při rozlišování rozpočtů dle místa jeho tvorby se rozlišují normativy:
- republikové
- místní
Z prostředků získaných na základě příslušných normativů se zabezpečuje:
- odměňování pedagogických pracovníků
- výdaje na učební pomůcky
- další výdaje
12) Co tvoří příjmy škol, které patří do skupiny regionálního školství?
· dotace od ŠÚ
· úroky z vlastních finančních prostředků
· prodej materiálu a majetku
· ostatní výnosy
13) Jak jsou financovány soukromé a církevní školy?
Soukromé školy získávají od státu prostřednictvím školských úřadů dotace jako školy státní. Většina soukromých škol vybírá od svých žáků školné.
Církevní školy mohou zřizovat a rušit pouze ty církve a náboženské společnosti, které jsou státem uznané a registrované. Financování církevních škol a zařízení se v zásadě řídí stejnými principy jako u škol státních.
(3) Ekonomika veřejné správy, justice a policie
1) Jak jsou financovány ústřední orgány státní správy (konkrétní data)?
Rezortní ministerstva + ústřední úřady (např. Český statistický úřad), dále sem patří: BIS, Grantová agentura, Akademie věd, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
r. 2003 – příjmy 684 mld., výdaje 795 mld., schodek 111 mld. Kč
r. 2004 – schodek 114 mld. Kč
2) Co tvoří podstatu návrhu zákona na změnu daňových příjmů obecních rozpočtů?
Daňové příjmy obcí:
· výlučný (100%) výnos daně z nemovitostí
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DPH
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DzP FO
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DzP PO
· výnos z přirážky k daním
3) Co je podstatou návrhu zákona na daňové příjmy budoucích krajů?
Daňové příjmy kraje:
· podíl na celostátním výnosu daně z lihu a lihovin
· podíl na celostátním výnosu daně z piva
· podíl na celostátním výnosu daně z vína
· výnos daně darovací, dědické a daně z převodu nemovitostí
· podíl na DPH
· podíl na DzP FO
· podíl na DzP PO
· přirážky k daním (z P FO ze závislé činnosti, z nemovitosti 1-10%)
4) Co jsou tzv. přirážky k daním a kde se budou používat?
Výnos z přirážky k daním: obec ve své pravomoci může stanovit obecně závaznou vyhláškou pro příslušný rozpočtový rok procentní přirážku k dani z příjmu FO ze samostatně výdělečné činnosti v rozpětí 1-7%, jejíž výnos je rozpočtově určen jako příjem obecního rozpočtu. Přirážka se spravuje jako příslušenství daně. Struktura nedaňových příjmů obcí by měla zůstat v podstatě stejná jako v předchozím období.
5) Co je hlavní náplní činností složky: správa soudnictví?
Úkolem správy soudnictví je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu své činnosti po stránce organizační, hospodářské, finanční, personální a výchovné a dohlížet na plnění svěřených úkolů. Správa nesmí proto zasahovat do činnosti soudů způsobem, který by ohrožoval soudcovskou nezávislost. Její funkce je tak v podstatě organizátorská a obslužná. Nejvyšším orgánem správy soudnictví je Ministerstvo spravedlnosti. Dalšími správními orgány jsou předseda, místopředseda Nejvyššího soudu, předsedové a místopředsedové vrchních soudů, jako i předsedové a místopředsedové krajských a okresních soudů.
6) Jaká je organizace státního zastupitelství v ČR?
Státní zastupitelství představuje soustavu úřadů určených k zastupování státu. Nejvyšší státní zastupitelství má sídlo v Brně. Vrchní státní zastupitelství mají sídla v krajských městech. Okresní státní zastupitelství mají sídla v okresních městech. Přímým nadřízeným nejvyššího státního zástupce je ministr spravedlnosti.
7) Jaká je funkce a postavení advokacie a notářství ve veřejném sektoru?
Každý občan ČR má ze zákona právo na právní pomoc. Za výkon platí buď stát, nebo osoba, pro kterou se právní úkon poskytuje.
Mezi hlavní činnosti advokacie patří:
· zastupování před soudy
· zastupování před orgány veřejné správy
· obhajoba v trestních věcech
· sepisování listin
· udělování právních porad
Notáři vystupují jako soukromé subjekty a své náklady včetně zisku si hradí z odměn, které vybírají ve formě tzv. notářských poplatků za příslušné notářské úkony. Notář je fyzickou osobou a musí splňovat ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. Povinně se organizují v notářských komorách.
Mezi hlavní činnosti notářů patří:
* sepisování veřejných listin
* osvědčování právně významných skutečností a prohlášení
* přijímání listin do úschovy
* přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich předání dalším osobám
* poskytování právních porad
* zastupování v jednání s fyzickými a právnickými osobami
* správní činnosti v konkurzním řízení nebo ve vyrovnávacím řízení
8) Jaký je dlouhodobý ekonomický problém českého vězeňství?
Mezi hlavní současné problémy českého vězeňství patří vysoký počet vězněných osob. Tato situace je způsobena řadou faktorů. Mezi rozhodující patří: způsob rozhodování soudů, příliv cizinců z východních zemí. Počet vězněných osob na 100 000 obyvatel v ČR činil v roce 1994 201,9.
Vysoký počet vězněných osob:
· vyvolává zvýšení počtu členů vězeňské stráže
· zvýšené nároky na eskorty
· zvýšené nároky na přepravu do nemocnice
· zvýšené nároky na přepravu při vyhošťování cizinců aj.
Počet vězněných v r. 2000 činil v ČR přes 23 000 osob. Poměr mezi počtem vězněných a počtem personálu věznic je 2 : 1. Významným problémem v ekonomice věznic je zajištění práce pro vězněné osoby. Jeden den vězně stál v r. 1998 daňové poplatníky 300 – 400 Kč. a zřízení jednoho místo pro vězně přesahuje částku 200 000 Kč.
9) Jak je v ČR organizováno vězeňství a co víte o jeho nákladech?
Vězeňská služba se dělí na tyto základní složky:
· generální ředitelství
· vazební věznice
· věznice pro výkon trestu odnětí svobody
· účelová zařízení, tj. Institut vzdělávání VS a rehabilitační zařízení
Vězeňská služba ČR je rozpočtovou organizací, jejím zřizovatelem je Ministerstvo spravedlnosti.
Vězeňská služba má tyto základní složky:
* vězeňskou stráž
* justiční stráž
* správní službu
Vězeňská služba je financována prostřednictvím kapitoly Ministerstva spravedlnosti.
10) Jak jsou v ČR organizovány a financovány bezpečnostní složky státu a obcí?
Policejní orgány v ČR jsou podřízeny Ministerstvu vnitra.
Organizační složky policie v obecné rovině tvoří:
* policejní prezídium
* krajské správy Policie ČR
* okresní ředitelství, resp. městská ředitelství Policie ČR
* obvodní oddělení, vysunutá pracoviště
Podle náplně činnosti a úkolů se policejní struktura člení na tyto základní složky (služby):
* pořádková policie
* dopravní policie
* kriminální policie
* správní policie
* ochranná služba
* služba pro odhalování korupce a hospodářských deliktů
* cizinecká a pohraniční policie
* služba rychlého nasazení
* železniční policie
* letecká služba.
Státní policie je financována z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Výdaje této kapitoly činily v roce 1998 26 ml. Kč. Tzn., že náklady na zajištění bezpečnosti v přepočtu na jednoho obyvatele ČR činí každý rok asi 2 600 Kč. Městská policie je financována z příslušných městských rozpočtů.
V rámci státu působí ještě tyto bezpečnostní složky:
* Bezpečnostní informační služba
* Úřad pro zahraniční styky a informace
* Vojenské zpravodajství (min. obrany)
Rezortní ministerstva + ústřední úřady (např. Český statistický úřad), dále sem patří: BIS, Grantová agentura, Akademie věd, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
r. 2003 – příjmy 684 mld., výdaje 795 mld., schodek 111 mld. Kč
r. 2004 – schodek 114 mld. Kč
2) Co tvoří podstatu návrhu zákona na změnu daňových příjmů obecních rozpočtů?
Daňové příjmy obcí:
· výlučný (100%) výnos daně z nemovitostí
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DPH
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DzP FO
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DzP PO
· výnos z přirážky k daním
3) Co je podstatou návrhu zákona na daňové příjmy budoucích krajů?
Daňové příjmy kraje:
· podíl na celostátním výnosu daně z lihu a lihovin
· podíl na celostátním výnosu daně z piva
· podíl na celostátním výnosu daně z vína
· výnos daně darovací, dědické a daně z převodu nemovitostí
· podíl na DPH
· podíl na DzP FO
· podíl na DzP PO
· přirážky k daním (z P FO ze závislé činnosti, z nemovitosti 1-10%)
4) Co jsou tzv. přirážky k daním a kde se budou používat?
Výnos z přirážky k daním: obec ve své pravomoci může stanovit obecně závaznou vyhláškou pro příslušný rozpočtový rok procentní přirážku k dani z příjmu FO ze samostatně výdělečné činnosti v rozpětí 1-7%, jejíž výnos je rozpočtově určen jako příjem obecního rozpočtu. Přirážka se spravuje jako příslušenství daně. Struktura nedaňových příjmů obcí by měla zůstat v podstatě stejná jako v předchozím období.
5) Co je hlavní náplní činností složky: správa soudnictví?
Úkolem správy soudnictví je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu své činnosti po stránce organizační, hospodářské, finanční, personální a výchovné a dohlížet na plnění svěřených úkolů. Správa nesmí proto zasahovat do činnosti soudů způsobem, který by ohrožoval soudcovskou nezávislost. Její funkce je tak v podstatě organizátorská a obslužná. Nejvyšším orgánem správy soudnictví je Ministerstvo spravedlnosti. Dalšími správními orgány jsou předseda, místopředseda Nejvyššího soudu, předsedové a místopředsedové vrchních soudů, jako i předsedové a místopředsedové krajských a okresních soudů.
6) Jaká je organizace státního zastupitelství v ČR?
Státní zastupitelství představuje soustavu úřadů určených k zastupování státu. Nejvyšší státní zastupitelství má sídlo v Brně. Vrchní státní zastupitelství mají sídla v krajských městech. Okresní státní zastupitelství mají sídla v okresních městech. Přímým nadřízeným nejvyššího státního zástupce je ministr spravedlnosti.
7) Jaká je funkce a postavení advokacie a notářství ve veřejném sektoru?
Každý občan ČR má ze zákona právo na právní pomoc. Za výkon platí buď stát, nebo osoba, pro kterou se právní úkon poskytuje.
Mezi hlavní činnosti advokacie patří:
· zastupování před soudy
· zastupování před orgány veřejné správy
· obhajoba v trestních věcech
· sepisování listin
· udělování právních porad
Notáři vystupují jako soukromé subjekty a své náklady včetně zisku si hradí z odměn, které vybírají ve formě tzv. notářských poplatků za příslušné notářské úkony. Notář je fyzickou osobou a musí splňovat ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. Povinně se organizují v notářských komorách.
Mezi hlavní činnosti notářů patří:
* sepisování veřejných listin
* osvědčování právně významných skutečností a prohlášení
* přijímání listin do úschovy
* přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich předání dalším osobám
* poskytování právních porad
* zastupování v jednání s fyzickými a právnickými osobami
* správní činnosti v konkurzním řízení nebo ve vyrovnávacím řízení
8) Jaký je dlouhodobý ekonomický problém českého vězeňství?
Mezi hlavní současné problémy českého vězeňství patří vysoký počet vězněných osob. Tato situace je způsobena řadou faktorů. Mezi rozhodující patří: způsob rozhodování soudů, příliv cizinců z východních zemí. Počet vězněných osob na 100 000 obyvatel v ČR činil v roce 1994 201,9.
Vysoký počet vězněných osob:
· vyvolává zvýšení počtu členů vězeňské stráže
· zvýšené nároky na eskorty
· zvýšené nároky na přepravu do nemocnice
· zvýšené nároky na přepravu při vyhošťování cizinců aj.
Počet vězněných v r. 2000 činil v ČR přes 23 000 osob. Poměr mezi počtem vězněných a počtem personálu věznic je 2 : 1. Významným problémem v ekonomice věznic je zajištění práce pro vězněné osoby. Jeden den vězně stál v r. 1998 daňové poplatníky 300 – 400 Kč. a zřízení jednoho místo pro vězně přesahuje částku 200 000 Kč.
9) Jak je v ČR organizováno vězeňství a co víte o jeho nákladech?
Vězeňská služba se dělí na tyto základní složky:
· generální ředitelství
· vazební věznice
· věznice pro výkon trestu odnětí svobody
· účelová zařízení, tj. Institut vzdělávání VS a rehabilitační zařízení
Vězeňská služba ČR je rozpočtovou organizací, jejím zřizovatelem je Ministerstvo spravedlnosti.
Vězeňská služba má tyto základní složky:
* vězeňskou stráž
* justiční stráž
* správní službu
Vězeňská služba je financována prostřednictvím kapitoly Ministerstva spravedlnosti.
10) Jak jsou v ČR organizovány a financovány bezpečnostní složky státu a obcí?
Policejní orgány v ČR jsou podřízeny Ministerstvu vnitra.
Organizační složky policie v obecné rovině tvoří:
* policejní prezídium
* krajské správy Policie ČR
* okresní ředitelství, resp. městská ředitelství Policie ČR
* obvodní oddělení, vysunutá pracoviště
Podle náplně činnosti a úkolů se policejní struktura člení na tyto základní složky (služby):
* pořádková policie
* dopravní policie
* kriminální policie
* správní policie
* ochranná služba
* služba pro odhalování korupce a hospodářských deliktů
* cizinecká a pohraniční policie
* služba rychlého nasazení
* železniční policie
* letecká služba.
Státní policie je financována z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Výdaje této kapitoly činily v roce 1998 26 ml. Kč. Tzn., že náklady na zajištění bezpečnosti v přepočtu na jednoho obyvatele ČR činí každý rok asi 2 600 Kč. Městská policie je financována z příslušných městských rozpočtů.
V rámci státu působí ještě tyto bezpečnostní složky:
* Bezpečnostní informační služba
* Úřad pro zahraniční styky a informace
* Vojenské zpravodajství (min. obrany)
(1) Význam veřejného sektoru a jeho hlavní znaky
1) Které jsou hlavní znaky veřejného sektoru a proč existuje?
Hlavní znaky veřejného sektoru:
* je to sektor neprivátní – netržní
* financován z rozpočtových zdrojů (veřejných rozpočtů)
* hlavním kritériem úspěšnosti není zisk
* je řízen a spravován veřejnou správou
* rozhoduje se v něm veřejnou volbou
* podléhá veřejné kontrole
Příčiny existence veřejného sektoru:
* tržní selhání ( kolektivní statky, monopoly, externality, nedostatečná informovanost, nekomplexní trhy, nezaměstnanost)
* vztah občana k veřejnému sektoru (statky pod ochranou,
* vládní selhání (vztah efektivnosti a rovnosti, obtížnost správného předvídání důsledků státních zásahů atd.)
Důvody pro existenci mimotržních mechanismů:
* důvody historické (vyšší podíl veřejného sektoru souvisí se směrem sociální politiky)
* důvody ekonomické (trh není schopen vždy svými mechanismy optimálně regulovat produkci optimálního množství požadovaných statků v požadované kvalitě)
2) Které jsou hlavní příčiny selhání trhu?
* kolektivní statky – nedělitelné a nevylučitelné ze spotřeby
* monopoly – vznikají např. z důvodu neefektivního vytváření duplicitní nákladné infrastruktury (vodovody, kanalizace, telefonní sítě…)
* externality – produkce nebo spotřeba statků jedním subjektem působní na produkci nebo spotřebu druhého subjektu (pozitivní X negativní externality)
* nedostatečná informovanost – info o množství, kvalitě, v čase
* nekomplexní trhy – zejména „pojišťovací“ trh
* nezaměstnanost – způsobuje nerovnováhu na trhu práce
3) Které skutečnosti zahrnuje tzv. selhání vlády?
Problémy:
* omezená kontrola státu nad byrokratickým aparátem
* časové zpoždění v hospodářské politice a omezené informace
* omezená kontrola reakcí soukromého sektoru
* omezení vyplývající z podstaty politického procesu
*
Hlavní problémy státního zasahování:
* vztah efektivnosti a rovnosti (státní zásah je spojen vždy s určitými náklady, redistribuce zdrojů způsobuje nemotivační tendence)
* obtížnost správného předvídání důsledků státních zásahů (odezva v soukromém sektoru)
* stát má omezenou možnost kontroly při realizaci státních zásahů
* problém ukazatelů (používat vhodné ukazatele, které by správně a objektivně dokumentovaly jednotlivé jevy)
* ekonomické a sociální procesy lze jen velmi obtížně modelovat
* vzájemný nesouhlas mezi ekonomy
* dopad kolektivního rozhodování na politické procesy
* zájmy a schopnosti byrokracie
* nevyužití politického kapitálu
4) Jaké je celkové postavení veřejného sektoru v národním hospodářství?
Hlavním úkolem veřejného sektoru je produkce veřejných statků. V každé ekonomice demokratického a prosperujícího státu kromě základních tržních mechanismů fungují tzv. mimotržní mechanismy, jež jsou předmětem veřejné ekonomiky. Důvody pro existenci mimotržních mechanismů jsou: historické a ekonomické (trh není schopen vždy svými mechanismy optimálně regulovat produkci optimálního množství požadovaných statků v požadované kvalitě).
5) Podle čeho se člení veřejný sektor a která jsou jeho hlavní odvětví?
Členění veřejného sektoru:
VS se člení podle funkcí, které zastává stát:
* organizačně-legislativní
* sociální
* ekonomické
VS můžeme členit podle:
* vlastnictví
o soukromý
o státní
o nadnárodní
* území
o regionální
o municipální
* právního postavení subjektů
o veřejnoprávní
o soukromoprávní
Odvětví:
* společenských potřeb
* rozvoje člověka
* poznání a informací
* technické infrastruktury
* privátních statků podporovaných z veřejných zdrojů
* existenčních jistot
6) Proč je nutné sledovat výkony veřejného sektoru a jak je lze objektivizovat?
Rozsah veřejného sektoru se vyjadřuje pomocí ukazatelů, které dávají možnost srovnání. Pomocí těchto ukazatelů lze srovnávat určitý rozsah veřejného sektoru: v čase a v prostoru.
Mezi hlavní ukazatele, jež lze použít při hodnocení výsledků hospodaření organizací veřejného sektoru patří:
1. podíl veřejných výdajů na HDP
2. podíl veřejných výdajů k výdajům státního rozpočtu
3. podíl počtu pracovníků ve veřejném sektoru
1. k celkovému počtu pracovníků v národním hospodářství
2. k celkovému počtu obyvatel
4. podíl příjmů pracovníků ve VS k celkovým příjmům ze závislé činnosti v národním hospodářství
5. podíl hodnoty základních fondů ve VS k hodnotě základních fondů v národním hospodářství
Stanovení výkonů: prioritním úkolem současnosti je stanovit co nejpřesněji výkony např. ve zdravotnictví, školství a ve veřejné správě. Na základě stanovení výkonů lze stanovit velikost zdrojů pro dosažení určitého výkonu, tj. počet pracovníků, lékařských zařízení, nemocnic, učeben aj. Podle takto stanovených potřeb je možno objektivně rozhodnout o alokaci příslušných zdrojů ať z centra nebo v rámci regionu.
Hlavní znaky veřejného sektoru:
* je to sektor neprivátní – netržní
* financován z rozpočtových zdrojů (veřejných rozpočtů)
* hlavním kritériem úspěšnosti není zisk
* je řízen a spravován veřejnou správou
* rozhoduje se v něm veřejnou volbou
* podléhá veřejné kontrole
Příčiny existence veřejného sektoru:
* tržní selhání ( kolektivní statky, monopoly, externality, nedostatečná informovanost, nekomplexní trhy, nezaměstnanost)
* vztah občana k veřejnému sektoru (statky pod ochranou,
* vládní selhání (vztah efektivnosti a rovnosti, obtížnost správného předvídání důsledků státních zásahů atd.)
Důvody pro existenci mimotržních mechanismů:
* důvody historické (vyšší podíl veřejného sektoru souvisí se směrem sociální politiky)
* důvody ekonomické (trh není schopen vždy svými mechanismy optimálně regulovat produkci optimálního množství požadovaných statků v požadované kvalitě)
2) Které jsou hlavní příčiny selhání trhu?
* kolektivní statky – nedělitelné a nevylučitelné ze spotřeby
* monopoly – vznikají např. z důvodu neefektivního vytváření duplicitní nákladné infrastruktury (vodovody, kanalizace, telefonní sítě…)
* externality – produkce nebo spotřeba statků jedním subjektem působní na produkci nebo spotřebu druhého subjektu (pozitivní X negativní externality)
* nedostatečná informovanost – info o množství, kvalitě, v čase
* nekomplexní trhy – zejména „pojišťovací“ trh
* nezaměstnanost – způsobuje nerovnováhu na trhu práce
3) Které skutečnosti zahrnuje tzv. selhání vlády?
Problémy:
* omezená kontrola státu nad byrokratickým aparátem
* časové zpoždění v hospodářské politice a omezené informace
* omezená kontrola reakcí soukromého sektoru
* omezení vyplývající z podstaty politického procesu
*
Hlavní problémy státního zasahování:
* vztah efektivnosti a rovnosti (státní zásah je spojen vždy s určitými náklady, redistribuce zdrojů způsobuje nemotivační tendence)
* obtížnost správného předvídání důsledků státních zásahů (odezva v soukromém sektoru)
* stát má omezenou možnost kontroly při realizaci státních zásahů
* problém ukazatelů (používat vhodné ukazatele, které by správně a objektivně dokumentovaly jednotlivé jevy)
* ekonomické a sociální procesy lze jen velmi obtížně modelovat
* vzájemný nesouhlas mezi ekonomy
* dopad kolektivního rozhodování na politické procesy
* zájmy a schopnosti byrokracie
* nevyužití politického kapitálu
4) Jaké je celkové postavení veřejného sektoru v národním hospodářství?
Hlavním úkolem veřejného sektoru je produkce veřejných statků. V každé ekonomice demokratického a prosperujícího státu kromě základních tržních mechanismů fungují tzv. mimotržní mechanismy, jež jsou předmětem veřejné ekonomiky. Důvody pro existenci mimotržních mechanismů jsou: historické a ekonomické (trh není schopen vždy svými mechanismy optimálně regulovat produkci optimálního množství požadovaných statků v požadované kvalitě).
5) Podle čeho se člení veřejný sektor a která jsou jeho hlavní odvětví?
Členění veřejného sektoru:
VS se člení podle funkcí, které zastává stát:
* organizačně-legislativní
* sociální
* ekonomické
VS můžeme členit podle:
* vlastnictví
o soukromý
o státní
o nadnárodní
* území
o regionální
o municipální
* právního postavení subjektů
o veřejnoprávní
o soukromoprávní
Odvětví:
* společenských potřeb
* rozvoje člověka
* poznání a informací
* technické infrastruktury
* privátních statků podporovaných z veřejných zdrojů
* existenčních jistot
6) Proč je nutné sledovat výkony veřejného sektoru a jak je lze objektivizovat?
Rozsah veřejného sektoru se vyjadřuje pomocí ukazatelů, které dávají možnost srovnání. Pomocí těchto ukazatelů lze srovnávat určitý rozsah veřejného sektoru: v čase a v prostoru.
Mezi hlavní ukazatele, jež lze použít při hodnocení výsledků hospodaření organizací veřejného sektoru patří:
1. podíl veřejných výdajů na HDP
2. podíl veřejných výdajů k výdajům státního rozpočtu
3. podíl počtu pracovníků ve veřejném sektoru
1. k celkovému počtu pracovníků v národním hospodářství
2. k celkovému počtu obyvatel
4. podíl příjmů pracovníků ve VS k celkovým příjmům ze závislé činnosti v národním hospodářství
5. podíl hodnoty základních fondů ve VS k hodnotě základních fondů v národním hospodářství
Stanovení výkonů: prioritním úkolem současnosti je stanovit co nejpřesněji výkony např. ve zdravotnictví, školství a ve veřejné správě. Na základě stanovení výkonů lze stanovit velikost zdrojů pro dosažení určitého výkonu, tj. počet pracovníků, lékařských zařízení, nemocnic, učeben aj. Podle takto stanovených potřeb je možno objektivně rozhodnout o alokaci příslušných zdrojů ať z centra nebo v rámci regionu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)