1) Charakteristika a struktura agrárního sektoru.
Mezi hlavní poslání agrárního sektoru patří:
- zajištění produkce potravin mírného pásma
- udržování krajiny ve stavu vhodném k obývání a využívání
- zajištění osídlení venkova
Klasickou strukturu agrárního sektoru tvoří:
- zemědělská prvovýroba: výroba rostlinná a výroba živočišná
- potravinářský průmysl
- krmivářský průmysl
- služby pro zemědělství potravinářství: zásobování, nákup, opravy, osiva, šlechtění plemen hospodářských zvířat, veterinární a rostlinolékařská služba, aplikovaný výzkum, poradenství, odborné školství, zájmové organizace atd.
- dodavatelská odvětví: výrobky strojírenského průmyslu, chemického průmyslu atd.
2) Jaký je vztah zemědělství k veřejnému sektoru?
Zemědělství jako výrobní odvětví národního hospodářství, kde podobně jako např. v průmyslu, existují v ČR převážně soukromé ekonomické subjekty. Ekonomiku příslušných subjektů stát ovlivňuje především:
- systémem vybíraných daní
- regulací cen vybraných zemědělských produktů
- poskytování různých mimořádných finančních podpor a dotací pro rozvoj vybraných odvětví zemědělské výroby
3) Co vše patří mezi tzv. mimoprodukční funkce agrárního sektoru?
- významný podíl na péči o krajinu
- přispívá k zajištění kvality životního prostředí
- významný podíl na efektivním využívání krajiny, hlavně zemědělské půdy jako základního přírodního zdroje
- rozšíření rekreačních možností obyvatel
- umožňuje realizaci různých zájmových činností: pěstování okrasných rostlin, speciální chovy zvířat
- přispívá k udržování a posilování národních tradic: např. světoznámé pěstování chmele a s tím související kvalita vyráběného piva
4) Jaké jsou hlavní vlivy zemědělství na krajinu?
Hlavní požadavky, které má stát na krajinu z hlediska veřejného zájmu:
- zajištění dostatku vody v krajině
- druhová pestrost živých organismů
- estetické utváření krajiny
- komunikační dostupnost krajiny
- čisté ovzduší v krajině
5) Které jsou hlavní výrobní faktory v zemědělství?
- výrobní faktor půda (vlastnosti půdy: nerozmnožitelnost, není zaměnitelná s jiným výrobním prostředkem, nedochází k úplnému opotřebení půdy, je živým organismem, půda je pracovní prostředek)
- VF práce (rozlišuje se: počet trvale činných pracovníků, počet přepočtených pracovníků)
- VF kapitál (aktiva se člení na: krátkodobá, dlouhodobá)
6) Jak je charakterizován základní půdní fond v zemědělství?
Za účelem dočasné správy a realizace restitučního a privatizačního procesu byl zřízen Pozemkový fond ČR, který měl velký význam při realizaci přeměn zemědělské prvovýroby.
7) Co tvoří infrastrukturu v zemědělství?
- Ministerstvo zemědělství
- Agrární komora ČR
- Katastrální úřad
- Pozemkový fond ČR
- Plodinová burza Brno
8) Jaké jsou hlavní problémy financování v zemědělství?
Vývoj celkových ekonomických výsledků v zemědělství byl po roce 1989 výrazně ovlivněn vývojem cen výrobních vstupů a výstupů. Ceny vstupů do zemědělství v zásadě kopírovaly inflaci, ceny za zemědělské výrobky výrazně zaostávaly za cenami vstupů. Uvedený cenový pohyb vedl ke ztrátovosti v zemědělství. V konečných důsledcích to znamená, že zemědělství nebude dlouhodobě schopno zajišťovat ze svých příjmů ani prostou reprodukci svých základních fondů (např. zajištění úrodnosti půdy, obnovu základních stád hosp. zvířat, vybavení mechanizací, budovami atd.)
9) Jak se realizuje dotační politika v zemědělství?
Těžištěm zaměření dotační politiky byly z počátku investiční podpory novým soukromým subjektům. I přes poskytované dotace je nedostatek kapitálu v zemědělství. Na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeby svých členů byla zřízena Agrární komora ČR. Pro zajištění kvalifikovaného transferu finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu zemědělství byly vytvořeny dva fondy:
- Státní fond tržní regulace v zemědělství
- Podpůrný a garanční zemědělský a lesnický fond
Žádné komentáře:
Okomentovat