Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

(3) Ekonomika veřejné správy, justice a policie

1) Jak jsou financovány ústřední orgány státní správy (konkrétní data)?

Rezortní ministerstva + ústřední úřady (např. Český statistický úřad), dále sem patří: BIS, Grantová agentura, Akademie věd, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

r. 2003 – příjmy 684 mld., výdaje 795 mld., schodek 111 mld. Kč

r. 2004 – schodek 114 mld. Kč


2) Co tvoří podstatu návrhu zákona na změnu daňových příjmů obecních rozpočtů?

Daňové příjmy obcí:
· výlučný (100%) výnos daně z nemovitostí

· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DPH

· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DzP FO

· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DzP PO

· výnos z přirážky k daním


3) Co je podstatou návrhu zákona na daňové příjmy budoucích krajů?

Daňové příjmy kraje:
· podíl na celostátním výnosu daně z lihu a lihovin

· podíl na celostátním výnosu daně z piva

· podíl na celostátním výnosu daně z vína

· výnos daně darovací, dědické a daně z převodu nemovitostí

· podíl na DPH

· podíl na DzP FO

· podíl na DzP PO

· přirážky k daním (z P FO ze závislé činnosti, z nemovitosti 1-10%)


4) Co jsou tzv. přirážky k daním a kde se budou používat?

Výnos z přirážky k daním: obec ve své pravomoci může stanovit obecně závaznou vyhláškou pro příslušný rozpočtový rok procentní přirážku k dani z příjmu FO ze samostatně výdělečné činnosti v rozpětí 1-7%, jejíž výnos je rozpočtově určen jako příjem obecního rozpočtu. Přirážka se spravuje jako příslušenství daně. Struktura nedaňových příjmů obcí by měla zůstat v podstatě stejná jako v předchozím období.


5) Co je hlavní náplní činností složky: správa soudnictví?

Úkolem správy soudnictví je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu své činnosti po stránce organizační, hospodářské, finanční, personální a výchovné a dohlížet na plnění svěřených úkolů. Správa nesmí proto zasahovat do činnosti soudů způsobem, který by ohrožoval soudcovskou nezávislost. Její funkce je tak v podstatě organizátorská a obslužná. Nejvyšším orgánem správy soudnictví je Ministerstvo spravedlnosti. Dalšími správními orgány jsou předseda, místopředseda Nejvyššího soudu, předsedové a místopředsedové vrchních soudů, jako i předsedové a místopředsedové krajských a okresních soudů.


6) Jaká je organizace státního zastupitelství v ČR?

Státní zastupitelství představuje soustavu úřadů určených k zastupování státu. Nejvyšší státní zastupitelství má sídlo v Brně. Vrchní státní zastupitelství mají sídla v krajských městech. Okresní státní zastupitelství mají sídla v okresních městech. Přímým nadřízeným nejvyššího státního zástupce je ministr spravedlnosti.


7) Jaká je funkce a postavení advokacie a notářství ve veřejném sektoru?

Každý občan ČR má ze zákona právo na právní pomoc. Za výkon platí buď stát, nebo osoba, pro kterou se právní úkon poskytuje.


Mezi hlavní činnosti advokacie patří:
· zastupování před soudy

· zastupování před orgány veřejné správy

· obhajoba v trestních věcech

· sepisování listin

· udělování právních porad


Notáři vystupují jako soukromé subjekty a své náklady včetně zisku si hradí z odměn, které vybírají ve formě tzv. notářských poplatků za příslušné notářské úkony. Notář je fyzickou osobou a musí splňovat ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. Povinně se organizují v notářských komorách.


Mezi hlavní činnosti notářů patří:
* sepisování veřejných listin
* osvědčování právně významných skutečností a prohlášení
* přijímání listin do úschovy
* přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich předání dalším osobám
* poskytování právních porad
* zastupování v jednání s fyzickými a právnickými osobami
* správní činnosti v konkurzním řízení nebo ve vyrovnávacím řízení


8) Jaký je dlouhodobý ekonomický problém českého vězeňství?

Mezi hlavní současné problémy českého vězeňství patří vysoký počet vězněných osob. Tato situace je způsobena řadou faktorů. Mezi rozhodující patří: způsob rozhodování soudů, příliv cizinců z východních zemí. Počet vězněných osob na 100 000 obyvatel v ČR činil v roce 1994 201,9.

Vysoký počet vězněných osob:
· vyvolává zvýšení počtu členů vězeňské stráže

· zvýšené nároky na eskorty

· zvýšené nároky na přepravu do nemocnice

· zvýšené nároky na přepravu při vyhošťování cizinců aj.


Počet vězněných v r. 2000 činil v ČR přes 23 000 osob. Poměr mezi počtem vězněných a počtem personálu věznic je 2 : 1. Významným problémem v ekonomice věznic je zajištění práce pro vězněné osoby. Jeden den vězně stál v r. 1998 daňové poplatníky 300 – 400 Kč. a zřízení jednoho místo pro vězně přesahuje částku 200 000 Kč.


9) Jak je v ČR organizováno vězeňství a co víte o jeho nákladech?

Vězeňská služba se dělí na tyto základní složky:
· generální ředitelství

· vazební věznice

· věznice pro výkon trestu odnětí svobody

· účelová zařízení, tj. Institut vzdělávání VS a rehabilitační zařízení


Vězeňská služba ČR je rozpočtovou organizací, jejím zřizovatelem je Ministerstvo spravedlnosti.


Vězeňská služba má tyto základní složky:
* vězeňskou stráž
* justiční stráž
* správní službu


Vězeňská služba je financována prostřednictvím kapitoly Ministerstva spravedlnosti.


10) Jak jsou v ČR organizovány a financovány bezpečnostní složky státu a obcí?

Policejní orgány v ČR jsou podřízeny Ministerstvu vnitra.


Organizační složky policie v obecné rovině tvoří:
* policejní prezídium
* krajské správy Policie ČR
* okresní ředitelství, resp. městská ředitelství Policie ČR
* obvodní oddělení, vysunutá pracoviště


Podle náplně činnosti a úkolů se policejní struktura člení na tyto základní složky (služby):
* pořádková policie
* dopravní policie
* kriminální policie
* správní policie
* ochranná služba
* služba pro odhalování korupce a hospodářských deliktů
* cizinecká a pohraniční policie
* služba rychlého nasazení
* železniční policie
* letecká služba.


Státní policie je financována z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Výdaje této kapitoly činily v roce 1998 26 ml. Kč. Tzn., že náklady na zajištění bezpečnosti v přepočtu na jednoho obyvatele ČR činí každý rok asi 2 600 Kč. Městská policie je financována z příslušných městských rozpočtů.

V rámci státu působí ještě tyto bezpečnostní složky:
* Bezpečnostní informační služba
* Úřad pro zahraniční styky a informace
* Vojenské zpravodajství (min. obrany)

Žádné komentáře:

Okomentovat