1) Které jsou hlavní znaky veřejného sektoru a proč existuje?
Hlavní znaky veřejného sektoru:
* je to sektor neprivátní – netržní
* financován z rozpočtových zdrojů (veřejných rozpočtů)
* hlavním kritériem úspěšnosti není zisk
* je řízen a spravován veřejnou správou
* rozhoduje se v něm veřejnou volbou
* podléhá veřejné kontrole
Příčiny existence veřejného sektoru:
* tržní selhání ( kolektivní statky, monopoly, externality, nedostatečná informovanost, nekomplexní trhy, nezaměstnanost)
* vztah občana k veřejnému sektoru (statky pod ochranou,
* vládní selhání (vztah efektivnosti a rovnosti, obtížnost správného předvídání důsledků státních zásahů atd.)
Důvody pro existenci mimotržních mechanismů:
* důvody historické (vyšší podíl veřejného sektoru souvisí se směrem sociální politiky)
* důvody ekonomické (trh není schopen vždy svými mechanismy optimálně regulovat produkci optimálního množství požadovaných statků v požadované kvalitě)
2) Které jsou hlavní příčiny selhání trhu?
* kolektivní statky – nedělitelné a nevylučitelné ze spotřeby
* monopoly – vznikají např. z důvodu neefektivního vytváření duplicitní nákladné infrastruktury (vodovody, kanalizace, telefonní sítě…)
* externality – produkce nebo spotřeba statků jedním subjektem působní na produkci nebo spotřebu druhého subjektu (pozitivní X negativní externality)
* nedostatečná informovanost – info o množství, kvalitě, v čase
* nekomplexní trhy – zejména „pojišťovací“ trh
* nezaměstnanost – způsobuje nerovnováhu na trhu práce
3) Které skutečnosti zahrnuje tzv. selhání vlády?
Problémy:
* omezená kontrola státu nad byrokratickým aparátem
* časové zpoždění v hospodářské politice a omezené informace
* omezená kontrola reakcí soukromého sektoru
* omezení vyplývající z podstaty politického procesu
*
Hlavní problémy státního zasahování:
* vztah efektivnosti a rovnosti (státní zásah je spojen vždy s určitými náklady, redistribuce zdrojů způsobuje nemotivační tendence)
* obtížnost správného předvídání důsledků státních zásahů (odezva v soukromém sektoru)
* stát má omezenou možnost kontroly při realizaci státních zásahů
* problém ukazatelů (používat vhodné ukazatele, které by správně a objektivně dokumentovaly jednotlivé jevy)
* ekonomické a sociální procesy lze jen velmi obtížně modelovat
* vzájemný nesouhlas mezi ekonomy
* dopad kolektivního rozhodování na politické procesy
* zájmy a schopnosti byrokracie
* nevyužití politického kapitálu
4) Jaké je celkové postavení veřejného sektoru v národním hospodářství?
Hlavním úkolem veřejného sektoru je produkce veřejných statků. V každé ekonomice demokratického a prosperujícího státu kromě základních tržních mechanismů fungují tzv. mimotržní mechanismy, jež jsou předmětem veřejné ekonomiky. Důvody pro existenci mimotržních mechanismů jsou: historické a ekonomické (trh není schopen vždy svými mechanismy optimálně regulovat produkci optimálního množství požadovaných statků v požadované kvalitě).
5) Podle čeho se člení veřejný sektor a která jsou jeho hlavní odvětví?
Členění veřejného sektoru:
VS se člení podle funkcí, které zastává stát:
* organizačně-legislativní
* sociální
* ekonomické
VS můžeme členit podle:
* vlastnictví
o soukromý
o státní
o nadnárodní
* území
o regionální
o municipální
* právního postavení subjektů
o veřejnoprávní
o soukromoprávní
Odvětví:
* společenských potřeb
* rozvoje člověka
* poznání a informací
* technické infrastruktury
* privátních statků podporovaných z veřejných zdrojů
* existenčních jistot
6) Proč je nutné sledovat výkony veřejného sektoru a jak je lze objektivizovat?
Rozsah veřejného sektoru se vyjadřuje pomocí ukazatelů, které dávají možnost srovnání. Pomocí těchto ukazatelů lze srovnávat určitý rozsah veřejného sektoru: v čase a v prostoru.
Mezi hlavní ukazatele, jež lze použít při hodnocení výsledků hospodaření organizací veřejného sektoru patří:
1. podíl veřejných výdajů na HDP
2. podíl veřejných výdajů k výdajům státního rozpočtu
3. podíl počtu pracovníků ve veřejném sektoru
1. k celkovému počtu pracovníků v národním hospodářství
2. k celkovému počtu obyvatel
4. podíl příjmů pracovníků ve VS k celkovým příjmům ze závislé činnosti v národním hospodářství
5. podíl hodnoty základních fondů ve VS k hodnotě základních fondů v národním hospodářství
Stanovení výkonů: prioritním úkolem současnosti je stanovit co nejpřesněji výkony např. ve zdravotnictví, školství a ve veřejné správě. Na základě stanovení výkonů lze stanovit velikost zdrojů pro dosažení určitého výkonu, tj. počet pracovníků, lékařských zařízení, nemocnic, učeben aj. Podle takto stanovených potřeb je možno objektivně rozhodnout o alokaci příslušných zdrojů ať z centra nebo v rámci regionu.
Žádné komentáře:
Okomentovat