Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Jak vybrat banku-pohled investora

- měl by si vybrat banku, která se zaměřuje na klienta jeho typu (vžít se do hodnocení banky – „správná banka pro určitého klienta“ – drobný podnikatel si nevybírá banku pro korporace).

- identifikovat varovné signály a reagovat na ně:
o neochota bank publikovat informace o svém ekonomickém stavu a vlastnické struktuře (nízká transparentnost)
o banka neplní kapitálovou přiměřenost – lze zjistit z rozvahy
o banka má příliš velký podíl nebonitních pohledávek ve svém portfoliu – to je už sice citlivější údaj, ale také se dá identifikovat
o banka má příliš vysoké úrokové sazby na běžná depozita – signál že se banka zoufale snaží za každou cenu doplnit likviditu (má problémy) – takový postup totiž není pro banku výhodný.
o nejasná majetková či vlastnická struktura (pokud najdeme mezi akcionáři banky nedůvěryhodné či podivné subjekty)
Investor tedy má možnost si sám zhodnotit banku a vytvořit si stupnici.

Podobným způsobem může hodnotit i ratingová agentura – subjekt specializovaný na vyhodnocování situace v podnikatelských subjektech. Mají vypracovaný aparát pro hodnocení. Musí být schopny vypracovat hodnocení, i když mají k dispozici jen veřejně dostupné informace. Někdy vědí i něco navíc, ale nemusí to být pravidlem.
Základním zdrojem informací: výroční zpráva, obchodní restřík, obchodní věstník, příp. prospekt emitenta. – Na základě těchto informací a toho, že se pohybují v tom finančním prostoru je schopna vyhodnotit subjekt (např. banku). Každá agentura má své postupy, know-how ale platí určité obecné zásady: ratingová agentura nehodnotí subjekt izolovaně, ale v tzv. referenční skupině nejméně 3 subjektů stejného typu, podobného zaměření a bil. sumy. Ratingová agentura může komparovat v rámci skupiny a mezi skupinami. Dále – nehodnotí staticky, ale ve vývoji – nejméně 3 období po sobě – není důležitý jen stav, ale i směr vývoje.

Každá agentura si vytváří své skupiny ukazatelů, mají své metody.
Dvě základní metody:
1) strom ukazatelů (na vrcholu je jeden ukazatel, ten je rozkládán na dílčí ukazatele)
2) multikriteriální přístup (vymezení několika oblastí, z nich ukazatele, pak celkové hodnocení

Žádné komentáře:

Okomentovat