Předpokládejme, že výstup je na úrovni potenciálního produktu a nezaměstnanost na své přirozené míře. Očekávaná míra inflace je 0 %. Pokud za této situace CB zvýší peněžní nabídku, vyvolá to při dané cenové hladině převis agregátní poptávky nad nabídkou a dojde k růstu cenové hladiny. Inflace vzroste nad očekávanou úroveň např. na 5 %. Při vyšších cenách jsou výrobci ochotni nabídnout více. Ale nezaměstnanost je na své přirozené míře. Firmy nabídnou mírně vyšší mzdu a zaměstnanci růst nominální mzdy interpretují jako růst mzdy reálné (očekávají inflaci 0 %). Zaměstnanci tedy nabídnou více práce a nezaměstnanost klesne pod svou přirozenou míru na úroveň U1.
V dlouhém období zaměstnanci přizpůsobí očekávanou inflaci skutečné a krátkodobá Phillipsova křivka se posune nahoru do SPC1. Výstup je opět na potenciálním produktu a nezaměstnanost na své přirozené míře. Dlouhodobá Phillipsova křivka je vertikální na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.
Přirozená míra nezaměstnanosti – je kompatibilní s jakoukoli mírou inflace
- je míra nezaměstnanosti, při níž nedochází k akceleraci ani deceleraci míry inflace = NAIRU (Non-Accelerating Inflation Rate of Unemployment)
Modifikovaná Phillipsova křivka
Modifikovaná PC vyjadřovala inverzní vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností. Modifikaci provedli Samuelson a Solow.
Vztah mezi inflací (resp. růstem nominálních mezd) a nezaměstnaností byl stabilní až do konce 60. let.
Rozšířená Phillipsova křivka (Friedman)
V 70. letech se objevila slumflace – docházelo k růstu inflace a zároveň růstu nezaměstnanosti, což odporovalo Phillipsově křivce.
Friedman a Phelps přišli s novou interpretací Phillipsovy křivky
• zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností je možná jen v krátkém období (díky peněžní iluzi)
• v dlouhém období subjekty přizpůsobí svá očekávání, vytvoří správná očekávání a PC bude vertikála na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.
Vztah mezi inflací (resp. růstem nominálních mezd) a nezaměstnaností byl stabilní až do konce 60. let.
Rozšířená Phillipsova křivka (Friedman)
V 70. letech se objevila slumflace – docházelo k růstu inflace a zároveň růstu nezaměstnanosti, což odporovalo Phillipsově křivce.
Friedman a Phelps přišli s novou interpretací Phillipsovy křivky
• zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností je možná jen v krátkém období (díky peněžní iluzi)
• v dlouhém období subjekty přizpůsobí svá očekávání, vytvoří správná očekávání a PC bude vertikála na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.
Předpokládejme, že výstup je na úrovni potenciálního produktu
Předpokládejme, že výstup je na úrovni potenciálního produktu a nezaměstnanost na své přirozené míře. Pokud za této situace dojde k růstu agregátní poptávky, vyvolá tato skutečnost při dané cenové hladině převis agregátní poptávky nad nabídkou. Dojde k růstu cenové hladiny. Při vyšších cenách jsou výrobci ochotni nabídnout více. Ale nezaměstnanost je na své přirozené míře. Firmy nabídnou mírně vyšší mzdu a zaměstnanci růst nominální mzdy interpretují jako růst mzdy reálné (očekávají určitou exogenně danou nulovou míru inflace a očekávání nemění). Zaměstnanci tedy nabídnou více práce.
Matematický zápis
gw = -ε(u-u*) , kde
gw …………tempo růstu nominální mzdy
ε ……….…citlivost nezaměstnanosti na změnu nominálních mezd (o kolik % musí růst
nominálním mzdy, aby nezaměstnanost klesla o 1 p.b. pod přirozenou míru)
Posun po PC
PC protíná osu x v přirozené míře nezaměstnanosti
• růst nominálních mezd vyvolá pokles nezaměstnanosti pod přirozenou míru
• pokles nominálních mezd vyvolá růst nezaměstnanosti nad přirozenou míru nezaměstnanosti
Matematický zápis
gw = -ε(u-u*) , kde
gw …………tempo růstu nominální mzdy
ε ……….…citlivost nezaměstnanosti na změnu nominálních mezd (o kolik % musí růst
nominálním mzdy, aby nezaměstnanost klesla o 1 p.b. pod přirozenou míru)
Posun po PC
PC protíná osu x v přirozené míře nezaměstnanosti
• růst nominálních mezd vyvolá pokles nezaměstnanosti pod přirozenou míru
• pokles nominálních mezd vyvolá růst nezaměstnanosti nad přirozenou míru nezaměstnanosti
Makroekonomie II – seminář č. 10 – Phillipsova křivka
Teoretická východiska
Phillipsova křivka (PC) – zachycuje inverzní vztah mezi mírou inflace a nezaměstnanosti
Původní Phillipsova křivka
Původní Phillipsova křivka byla zkonstruována A. W. Phillipsem v roce 1958. Phillips na základě empirického výzkumu změn nominálních mezd a nezaměstnanosti ve Velké Británii v letech 1861-1957 vyjádřil závěr o vzájemném inverzním vztahu těchto veličin.
Původní Phillipsova křivka vyjadřovala inverzní vztah mezi mírou růstu nominálních mezd a nezaměstnaností.
Tvar původní Phillipsovi křivky lze vysvětlit konstantní exogenně danou mírou očekávané inflace.
Phillipsova křivka (PC) – zachycuje inverzní vztah mezi mírou inflace a nezaměstnanosti
Původní Phillipsova křivka
Původní Phillipsova křivka byla zkonstruována A. W. Phillipsem v roce 1958. Phillips na základě empirického výzkumu změn nominálních mezd a nezaměstnanosti ve Velké Británii v letech 1861-1957 vyjádřil závěr o vzájemném inverzním vztahu těchto veličin.
Původní Phillipsova křivka vyjadřovala inverzní vztah mezi mírou růstu nominálních mezd a nezaměstnaností.
Tvar původní Phillipsovi křivky lze vysvětlit konstantní exogenně danou mírou očekávané inflace.
Řešení
a)Ŷ1=0 %, y1= 8%, Π1=8%
b)Ŷ2= -0,8 %, Π2=8,8%, Ŷ3= -0,64 %, Π3=7,84 %
c)(Ŷ=0 %), yn= 10%, Π=10% - vláda zvolí potlačovací hospodářskou politiku
d)Ŷ= -1,333 %, yn= 6,667 %, (Π = 8%) - vláda zvolí akomodativní hospodářskou politiku
3. Ekonomika má následující charakteristiky: očekávaná míra inflace je 3 %, nominální produkt roste tempem 3 % a ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu (1400 mld.), očekávání se formují racionálně.
a) Zakreslete výchozí situaci v modelu SP-DG (včetně skutečné míry inflace)
b) Centrální banka provede dopředu ohlášenou monetární expanzi a tempo růstu nominální poptávky se zvýší na 6 %. Zakreslete, jak se změní úroveň produkce a míra inflace.
Řešení
a) výchozí rovnováhy v průsečíku SP a DG na úrovni potenciálu Y=1400, π=3%
b) Posun DG nahoru (DG´) a současný posun SP nahoru (SP´), πe =6%, nová rovnováha v průsečíku DG´a SP´ při π=6% a Y=1400
4. Ekonomika má následující charakteristiky: očekávaná míra inflace je 7 %, nominální produkt roste tempem 7 % a ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu (2200 mld.), očekávání jsou statická.
a) Zakreslete výchozí situaci ekonomiky v modelu SP-DG (včetně skutečné míry inflace)
b) Došlo k výraznému poklesu cen energie a náklady firem se snížily o 2 %. Zakreslete krátkodobé dopady této změny na produkci, skutečnou a očekávanou inflaci.
c) Zvýšené mzdové požadavky odborů způsobily růst nákladů firem o 3 %. Zakreslete dopady na produkci a zaměstnanost (vycházejte ze situace v bodě (a) ).
d) Jakou hospodářskou politiku musí vláda zvolit, jestliže chce po nepříznivém nabídkovém šoku v bodě (c) udržet plnou zaměstnanost? Zakreslete do grafu, vyznačte výslednou úroveň inflace a zaměstnanosti
b)Ŷ2= -0,8 %, Π2=8,8%, Ŷ3= -0,64 %, Π3=7,84 %
c)(Ŷ=0 %), yn= 10%, Π=10% - vláda zvolí potlačovací hospodářskou politiku
d)Ŷ= -1,333 %, yn= 6,667 %, (Π = 8%) - vláda zvolí akomodativní hospodářskou politiku
3. Ekonomika má následující charakteristiky: očekávaná míra inflace je 3 %, nominální produkt roste tempem 3 % a ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu (1400 mld.), očekávání se formují racionálně.
a) Zakreslete výchozí situaci v modelu SP-DG (včetně skutečné míry inflace)
b) Centrální banka provede dopředu ohlášenou monetární expanzi a tempo růstu nominální poptávky se zvýší na 6 %. Zakreslete, jak se změní úroveň produkce a míra inflace.
Řešení
a) výchozí rovnováhy v průsečíku SP a DG na úrovni potenciálu Y=1400, π=3%
b) Posun DG nahoru (DG´) a současný posun SP nahoru (SP´), πe =6%, nová rovnováha v průsečíku DG´a SP´ při π=6% a Y=1400
4. Ekonomika má následující charakteristiky: očekávaná míra inflace je 7 %, nominální produkt roste tempem 7 % a ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu (2200 mld.), očekávání jsou statická.
a) Zakreslete výchozí situaci ekonomiky v modelu SP-DG (včetně skutečné míry inflace)
b) Došlo k výraznému poklesu cen energie a náklady firem se snížily o 2 %. Zakreslete krátkodobé dopady této změny na produkci, skutečnou a očekávanou inflaci.
c) Zvýšené mzdové požadavky odborů způsobily růst nákladů firem o 3 %. Zakreslete dopady na produkci a zaměstnanost (vycházejte ze situace v bodě (a) ).
d) Jakou hospodářskou politiku musí vláda zvolit, jestliže chce po nepříznivém nabídkovém šoku v bodě (c) udržet plnou zaměstnanost? Zakreslete do grafu, vyznačte výslednou úroveň inflace a zaměstnanosti
Řešení
a) výchozí rovnováhy v průsečíku SP a DG na úrovni potenciálu Y=2200, π=7%
b) posun SP doprava dolů o 2 procentní body (SP´), SP´protíná úroveň potenciálního produktu při inflaci 5%, πe =7%, krátkodobá rovnováha v průsečíku DG a SP´, inflace poklesla pod 7%, výkon nad úrovní potenciálu
c) posun SP doleva nahoru o 3 procentní body (SP´), SP´protíná úroveň potenciálního produktu při inflaci 10%, πe =7%, krátkodobá rovnováha v průsečíku DG a SP´, inflace vzrostla nad 7%, výkon pod úrovní potenciálu
d)Vláda volí akomodativní HP. Zvýšení tempa růstu agregátní poptávky na 10%, posun DG nahoru (DG´), výsledná rovnováha v průsečíku SP´,DG´ na úrovni potenciálu, π=10%
b) posun SP doprava dolů o 2 procentní body (SP´), SP´protíná úroveň potenciálního produktu při inflaci 5%, πe =7%, krátkodobá rovnováha v průsečíku DG a SP´, inflace poklesla pod 7%, výkon nad úrovní potenciálu
c) posun SP doleva nahoru o 3 procentní body (SP´), SP´protíná úroveň potenciálního produktu při inflaci 10%, πe =7%, krátkodobá rovnováha v průsečíku DG a SP´, inflace vzrostla nad 7%, výkon pod úrovní potenciálu
d)Vláda volí akomodativní HP. Zvýšení tempa růstu agregátní poptávky na 10%, posun DG nahoru (DG´), výsledná rovnováha v průsečíku SP´,DG´ na úrovni potenciálu, π=10%
Metody léčení inflace
1) Metoda COLD TURKEY – vyznačuje se razantním a poměrně rychlým snižováním inflace, ale za cenu hlubšího ekonomického poklesu během dezinflačního procesu. Spočívá v tom, že tempo růstu AD je sníženo na cílovou hodnotu míry inflace hned od počátku dezinflačního procesu
2) Metoda GRADUALISTICKÁ – vyznačuje se postupným snižováním míry inflace, pokles produkce není tak hluboký ovšem dezinflace trvá delší časový úsek. Spočívá v postupném snižování tempa růstu AD o jeden procentní bod v každém období až k cílové hodnotě míry inflace.
Srovnání gradualistické metody a metody cold turkey při procesu dezinflace vidíme v grafu. Pokud bychom zohlednili ještě časový rozměr, pak přerušovaná křivka by byla o něco delší.
2) Metoda GRADUALISTICKÁ – vyznačuje se postupným snižováním míry inflace, pokles produkce není tak hluboký ovšem dezinflace trvá delší časový úsek. Spočívá v postupném snižování tempa růstu AD o jeden procentní bod v každém období až k cílové hodnotě míry inflace.
Srovnání gradualistické metody a metody cold turkey při procesu dezinflace vidíme v grafu. Pokud bychom zohlednili ještě časový rozměr, pak přerušovaná křivka by byla o něco delší.
Příklady:
1. Ekonomiku lze popsat následovně: ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu, očekávání jsou statická, míra inflace v daném roce je 5 %. Výrobci jsou ochotni při 3 procentním růstu inflace zvýšit výstup o 2 procenta. Vláda se v dalším období rozhodla zvýšit nákupy statků a služeb, takže nominální poptávka vzrostla na 10 % (tento růstu nominálního produktu přetrval i v dalších obdobích).
a) Určete výši inflace a procentní odchýlení reálného produktu od potenciálního před růstem nominální poptávky
b) Určete výši inflace a procentní odchýlení reálného produktu od potenciálního pro další dvě období od růstu nominální poptávky. Zakreslete.
Řešení
a)Ŷ1=0 %, y1= 5%, Π1=5%
b)Ŷ2=2 %, y2= 10%, Π2=8%, Ŷ3=1,6 %, y3= 10%, Π3=10,4%
2. Ekonomiku lze popsat následovně: ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu, očekávání jsou statická, míra inflace v daném roce je 8 %. Výrobci jsou ochotni při 3 procentním růstu inflace zvýšit výstup o 2 procenta. V následujícím období došlo díky výraznému růstu cen ropy k růstu nákladů firem o 2 % (tento nabídkový šok v dalším období odezněl).
a) Určete výši inflace a procentní odchýlení reálného produktu od potenciálního v základním období (před nabídkovým šokem)
b) Určete výši inflace a procentní odchýlení reálného produktu od potenciálního pro další dvě období po nabídkovém šoku
c) Předpokládejme, že vláda bude chtít udržet nezměněnou míru inflace. Jakou hospodářskou politiku použije a jaký vliv bude mít tato hospodářská politika na výstup
d) Předpokládejme, že vláda bude chtít udržet výstup na stejné úrovni jako před nabídkovým šokem. Jakou hospodářskou politiku použije a jaký vliv bude mít tato hospodářská politika na výstup
a) Určete výši inflace a procentní odchýlení reálného produktu od potenciálního před růstem nominální poptávky
b) Určete výši inflace a procentní odchýlení reálného produktu od potenciálního pro další dvě období od růstu nominální poptávky. Zakreslete.
Řešení
a)Ŷ1=0 %, y1= 5%, Π1=5%
b)Ŷ2=2 %, y2= 10%, Π2=8%, Ŷ3=1,6 %, y3= 10%, Π3=10,4%
2. Ekonomiku lze popsat následovně: ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu, očekávání jsou statická, míra inflace v daném roce je 8 %. Výrobci jsou ochotni při 3 procentním růstu inflace zvýšit výstup o 2 procenta. V následujícím období došlo díky výraznému růstu cen ropy k růstu nákladů firem o 2 % (tento nabídkový šok v dalším období odezněl).
a) Určete výši inflace a procentní odchýlení reálného produktu od potenciálního v základním období (před nabídkovým šokem)
b) Určete výši inflace a procentní odchýlení reálného produktu od potenciálního pro další dvě období po nabídkovém šoku
c) Předpokládejme, že vláda bude chtít udržet nezměněnou míru inflace. Jakou hospodářskou politiku použije a jaký vliv bude mít tato hospodářská politika na výstup
d) Předpokládejme, že vláda bude chtít udržet výstup na stejné úrovni jako před nabídkovým šokem. Jakou hospodářskou politiku použije a jaký vliv bude mít tato hospodářská politika na výstup
Proces přizpůsobení pokračuje
Proces přizpůsobení pokračuje až do doby, kdy očekávaná míra inflace bude 15 %, tedy stejná jako tempo růstu AD a výstup bude na úrovni potenciálního produktu.
Pro zjištění přizpůsobovací cesty výkonu a inflace na základě poptávkového impulsu budeme potřebovat spočítat průsečík křivek SP a DG v každém období následujícím po změně tempa růstu AD.
πt = 1/(1+g) [πet + g(ŷt + Ŷt-1)]
Ŷt = ŷt – πt + Ŷt-1
B) Racionální očekávání
Pokud jsou opatření hospodářské politiky anticipovaná (např. růst peněžní nabídky o 5 %) – ekonomické subjekty přizpůsobí svá očekávání. Výrobci požadují vyšší ceny, zaměstnanci vyšší mzdy ........zvýšení tempa růstu AD se promítne jen do růstu inflace.
Pokud jsou opatření hospodářské politiky neanticipovaná – v krátkém období povedou k růstu výstupu na úroveň Y 1 a inflace na úroveň π 1. V dlouhém období subjekty přizpůsobí svá očekávání a dojde jen k růstu míry inflace
Pro zjištění přizpůsobovací cesty výkonu a inflace na základě poptávkového impulsu budeme potřebovat spočítat průsečík křivek SP a DG v každém období následujícím po změně tempa růstu AD.
πt = 1/(1+g) [πet + g(ŷt + Ŷt-1)]
Ŷt = ŷt – πt + Ŷt-1
B) Racionální očekávání
Pokud jsou opatření hospodářské politiky anticipovaná (např. růst peněžní nabídky o 5 %) – ekonomické subjekty přizpůsobí svá očekávání. Výrobci požadují vyšší ceny, zaměstnanci vyšší mzdy ........zvýšení tempa růstu AD se promítne jen do růstu inflace.
Pokud jsou opatření hospodářské politiky neanticipovaná – v krátkém období povedou k růstu výstupu na úroveň Y 1 a inflace na úroveň π 1. V dlouhém období subjekty přizpůsobí svá očekávání a dojde jen k růstu míry inflace
Nabídková inflace
Předpokládejme, že ekonomika je v rovnováze – výstup na úrovni potenciálního produktu, tempo růstu nominálního produktu je stejné jako očekávaná míra inflace (obojí 10 %).
V této situaci dojde k nepříznivému nabídkovému šoku (např. výrazný růst cen energie), který způsobí 5% růst nákladů firem. Jak se tento nabídkový šok promítne do reálného výstupu a inflace?
Negativní nabídkový šok způsobí posun křivky SP nahoru do SP´. Povede k růstu míry inflace na úroveň π 1 a poklesu produktu pod úroveň potenciálního na Y1.
Na nabídkový šok lze z pohledu hospodářské politiky reagovat třemi způsoby v podobě následujících typů hospodářské politiky
1. neutrální HP – zachovává nezměněné tempo růstu AD – čili DG se neposune a nabídkový šok se rozdělí mezi vzrůst inflace a pokles produkce pod potenciál
2. akomodativní HP (přizpůsobovací) – tvůrci HP se snaží eliminovat vliv nabídkového šoku na produkci, tzn. snaží se navrátit ekonomiku na potenciál – dojde tedy ke zvýšení tempa růstu AD – DG se posune vpravo do DG' a nabídkový šok se celý promítne pouze do růstu inflace
3. potlačovací HP – se snaží eliminovat vzrůst inflace a navrátit ji na úroveň před šokem – dojde k poklesu tempa růstu AD a DG se posune vlevo do DG'' – nabídkový šok se celý přelije do poklesu produkce
V této situaci dojde k nepříznivému nabídkovému šoku (např. výrazný růst cen energie), který způsobí 5% růst nákladů firem. Jak se tento nabídkový šok promítne do reálného výstupu a inflace?
Negativní nabídkový šok způsobí posun křivky SP nahoru do SP´. Povede k růstu míry inflace na úroveň π 1 a poklesu produktu pod úroveň potenciálního na Y1.
Na nabídkový šok lze z pohledu hospodářské politiky reagovat třemi způsoby v podobě následujících typů hospodářské politiky
1. neutrální HP – zachovává nezměněné tempo růstu AD – čili DG se neposune a nabídkový šok se rozdělí mezi vzrůst inflace a pokles produkce pod potenciál
2. akomodativní HP (přizpůsobovací) – tvůrci HP se snaží eliminovat vliv nabídkového šoku na produkci, tzn. snaží se navrátit ekonomiku na potenciál – dojde tedy ke zvýšení tempa růstu AD – DG se posune vpravo do DG' a nabídkový šok se celý promítne pouze do růstu inflace
3. potlačovací HP – se snaží eliminovat vzrůst inflace a navrátit ji na úroveň před šokem – dojde k poklesu tempa růstu AD a DG se posune vlevo do DG'' – nabídkový šok se celý přelije do poklesu produkce
Matematicky řešení rovnováhy nalezneme v průsečíku křivek SP a DG
SP: πt = πet + g.Ŷt + zt
DG: Ŷt = ŷt – πt + Ŷt-1
πt = 1/(1+g) [πet + g(ŷt + Ŷt-1)]
Ŷt = ŷt – πt + Ŷt-1
Poptávková inflace
Předpokládejme, že ekonomika je v rovnováze – výstup na úrovni potenciálního produktu, tempo růstu nominálního produktu je stejné jako očekávaná míra inflace (obojí 10 %).
Centrální banka provede monetární expanzi, která zvýší tempo růstu nominální agregátní poptávky o 5 p.b. Toto opatření povede k růstu nominální poptávky na 15 %. Jak se toto zvýšení promítne do reálného výstupu a inflace?
Růst agregátní poptávky vyvolá posun křivky DG nahoru. Růst nominální AD o 15 % vyvolá na trhu statků, při dané očekávané míře inflace, převis poptávky nad nabídkou. Dojde tedy k růstu cenové hladiny (nad očekávanou úroveň) a tedy vyšší míře inflace. Firmy jsou při vyšší míře inflace než je očekávaná míra ochotny vyrobit více – s růstem inflace nad očekávanou míru poklesla reálná mzda. Naráží ovšem na bariéru plné zaměstnanosti. Nabídnou tedy mírně vyšší nominální mzdy (např. vyšší o 12 %). Zaměstnanci růst nominálních mezd (nad očekávanou 10% úroveň - π e=10 % ) interpretují jako růst mezd reálných a jsou ochotni nabídnout více práce. Reálný produkt tedy roste za úroveň potenciálního produktu, roste také míra inflace.
DG: Ŷt = ŷt – πt + Ŷt-1
πt = 1/(1+g) [πet + g(ŷt + Ŷt-1)]
Ŷt = ŷt – πt + Ŷt-1
Poptávková inflace
Předpokládejme, že ekonomika je v rovnováze – výstup na úrovni potenciálního produktu, tempo růstu nominálního produktu je stejné jako očekávaná míra inflace (obojí 10 %).
Centrální banka provede monetární expanzi, která zvýší tempo růstu nominální agregátní poptávky o 5 p.b. Toto opatření povede k růstu nominální poptávky na 15 %. Jak se toto zvýšení promítne do reálného výstupu a inflace?
Růst agregátní poptávky vyvolá posun křivky DG nahoru. Růst nominální AD o 15 % vyvolá na trhu statků, při dané očekávané míře inflace, převis poptávky nad nabídkou. Dojde tedy k růstu cenové hladiny (nad očekávanou úroveň) a tedy vyšší míře inflace. Firmy jsou při vyšší míře inflace než je očekávaná míra ochotny vyrobit více – s růstem inflace nad očekávanou míru poklesla reálná mzda. Naráží ovšem na bariéru plné zaměstnanosti. Nabídnou tedy mírně vyšší nominální mzdy (např. vyšší o 12 %). Zaměstnanci růst nominálních mezd (nad očekávanou 10% úroveň - π e=10 % ) interpretují jako růst mezd reálných a jsou ochotni nabídnout více práce. Reálný produkt tedy roste za úroveň potenciálního produktu, roste také míra inflace.
V dlouhém období se očekávání přizpůsobí
V dlouhém období se očekávání přizpůsobí (a vyrovnají s tempem růstu nominálního produktu). Ekonomika bude pracovat opět na úrovni potenciálního produktu.
Přizpůsobovací cesta závisí na typu očekávání:
A) Adaptivní očekávání – statická (πet = πt-1)
Zvýšení tempa růstu AD na 15 % vyvolá posun křivky DG doprava do DG´. Vyšší množství produkce jsou firmy ochotny prodat jen za vyšší ceny. Dojde tedy k růstu cenové hladiny (růstu míry inflace). Firmy nabídnou zaměstnancům mírně vyšší nominální mzdy (reálně ovšem nižší než ve výchozím stavu). Zaměstnanci v očekávání cenové inflace 10 % budou ochotni nabídnout více práce – produkt vzroste na Y1 a odchýlí se od potenciálního produktu (např. o 5 % - na ose X v našem obrázku bychom na hodnotě Y1/Y* měli 105) → dojde k růstu míry inflace na π 1 a růstu rovnovážného výstupu za potenciální produkt.
Ekonomické subjekty přizpůsobí svá očekávání nové úrovni inflace a budou očekávat míru inflace π 1. To povede k posunu křivky SP do SP´. Vzhledem k tomu, že tempo růstu AD zůstává stále 15 % při nové úrovni důchodu, posune se i DG do DG´´. Nový výstup je na úrovni Y2 a inflace na úrovni π 2 . Subjekty opět přizpůsobí svá očekávání nové míře inflace…
Přizpůsobovací cesta závisí na typu očekávání:
A) Adaptivní očekávání – statická (πet = πt-1)
Zvýšení tempa růstu AD na 15 % vyvolá posun křivky DG doprava do DG´. Vyšší množství produkce jsou firmy ochotny prodat jen za vyšší ceny. Dojde tedy k růstu cenové hladiny (růstu míry inflace). Firmy nabídnou zaměstnancům mírně vyšší nominální mzdy (reálně ovšem nižší než ve výchozím stavu). Zaměstnanci v očekávání cenové inflace 10 % budou ochotni nabídnout více práce – produkt vzroste na Y1 a odchýlí se od potenciálního produktu (např. o 5 % - na ose X v našem obrázku bychom na hodnotě Y1/Y* měli 105) → dojde k růstu míry inflace na π 1 a růstu rovnovážného výstupu za potenciální produkt.
Ekonomické subjekty přizpůsobí svá očekávání nové úrovni inflace a budou očekávat míru inflace π 1. To povede k posunu křivky SP do SP´. Vzhledem k tomu, že tempo růstu AD zůstává stále 15 % při nové úrovni důchodu, posune se i DG do DG´´. Nový výstup je na úrovni Y2 a inflace na úrovni π 2 . Subjekty opět přizpůsobí svá očekávání nové míře inflace…
Formování očekávané inflace
1. Racionální očekávání – při určování πe berou subjekty v úvahu veškeré relevantní informace z minulosti + vlivy, které mohou veličinu ovlivnit v budoucnu
2. Adaptivní očekávání – vychází ze zkušeností z minulého vývoje dané veličiny
- πet = πet-1 + j.(πt-1 - πet-1) → πet = j.πt-1 + (1-j) πet-1
- pokud j =1 ……… πet = πt-1 ………statická očekávání
Křivka DG – dynamická agregátní poptávka
DG – zachycuje kombinace inflace a míry růstu reálného produktu, které jsou slučitelné s danou mírou růstu nominálního produktu
- ukazuje jak se může růst nominálního produktu rozložit mezi přírůstek inflace a reálného produktu
Předpokládejme, že nominální poptávka roste tempem 10 %.....yn = 10
yn = y + π ……….10% růst nominální poptávky se může projevit 10% růstem cenové hladiny a 0% růstem reálného výstupu, nebo 5% inflací a 5% růstem reálného produkce, nebo například 5 % poklesem reálného výstupu a 15% inflací.
2. Adaptivní očekávání – vychází ze zkušeností z minulého vývoje dané veličiny
- πet = πet-1 + j.(πt-1 - πet-1) → πet = j.πt-1 + (1-j) πet-1
- pokud j =1 ……… πet = πt-1 ………statická očekávání
Křivka DG – dynamická agregátní poptávka
DG – zachycuje kombinace inflace a míry růstu reálného produktu, které jsou slučitelné s danou mírou růstu nominálního produktu
- ukazuje jak se může růst nominálního produktu rozložit mezi přírůstek inflace a reálného produktu
Předpokládejme, že nominální poptávka roste tempem 10 %.....yn = 10
yn = y + π ……….10% růst nominální poptávky se může projevit 10% růstem cenové hladiny a 0% růstem reálného výstupu, nebo 5% inflací a 5% růstem reálného produkce, nebo například 5 % poklesem reálného výstupu a 15% inflací.
Rovnice křivky DG
ŷn = πt +Ŷt - Ŷt-1, kde
Ŷt ……………%ní odchýlení skutečného produktu od potenciálního v současnosti
Ŷt-1..................%ní odchýlení skutečné produkce od potenciálu v předchozím období
ŷn(t).................rozdíl v tempech růstu skutečného produktu a potenciálního produktu........ŷt = yn – y* - pokud předpokládáme, že y* = 0, potom ŷt = yn
Posun křivky DG
Je vyvolán změnou tempa růstu nominálního produktu
• růst tempa růstu nominálního produktu – posun DG nahoru
• pokles tempa růstu nominálního produktu – posun DG dolů
Posun po křivce DG
Změna skutečné míry inflace
Rovnováha v modelu SP-DG
Rovnováha modelu nastává pokud nominální produkt roste stejným tempem jako cenová hladina. V našem případě je tempo růstu cenové hladiny i tempo růstu nominálního produktu 10 %. Reálný produkt je na úrovni potenciálního produktu.
Ŷt ……………%ní odchýlení skutečného produktu od potenciálního v současnosti
Ŷt-1..................%ní odchýlení skutečné produkce od potenciálu v předchozím období
ŷn(t).................rozdíl v tempech růstu skutečného produktu a potenciálního produktu........ŷt = yn – y* - pokud předpokládáme, že y* = 0, potom ŷt = yn
Posun křivky DG
Je vyvolán změnou tempa růstu nominálního produktu
• růst tempa růstu nominálního produktu – posun DG nahoru
• pokles tempa růstu nominálního produktu – posun DG dolů
Posun po křivce DG
Změna skutečné míry inflace
Rovnováha v modelu SP-DG
Rovnováha modelu nastává pokud nominální produkt roste stejným tempem jako cenová hladina. V našem případě je tempo růstu cenové hladiny i tempo růstu nominálního produktu 10 %. Reálný produkt je na úrovni potenciálního produktu.
Setrvačná inflace
Podnět růstu cenové hladiny jsou inflační očekávání.
Pokud ekonomické subjekty očekávají inflaci např. 5 %, výrobci každoročně o 5 % zvyšují ceny, zaměstnanci požadují o 5 % vyšší mzdy....Inflace v ekonomice přetrvává.
Nabídková a poptávková inflace v modelu SP-DG
Křivka SP – dynamická agregátní nabídka
SP – zachycuje kombinace inflace a míry růstu reálné produkce, které jsou kompatibilní s danou mírou očekávané inflace.
Pokud je inflace vyšší než očekávaná míra inflace, výrobci jsou ochotni nabídnout více produkce (a najímat více práce, protože reálné mzdy poklesly). Nezaměstnanost je ovšem na přirozené míře. Proto firmy nabídnou mírně vyšší nominální mzdy (reálně nižší než původní). Zaměstnanci budou vyšší nominální mzdu zaměňovat s růstem mzdy reálné a nabídnou více práce. Firmy zvýší výrobu. A naopak, pokud bude inflace nižší než očekávaná, výrobci budou ochotni nabídnout méně.
Podél křivky SP je očekávaná inflace konstantní
Pokud ekonomické subjekty očekávají inflaci např. 5 %, výrobci každoročně o 5 % zvyšují ceny, zaměstnanci požadují o 5 % vyšší mzdy....Inflace v ekonomice přetrvává.
Nabídková a poptávková inflace v modelu SP-DG
Křivka SP – dynamická agregátní nabídka
SP – zachycuje kombinace inflace a míry růstu reálné produkce, které jsou kompatibilní s danou mírou očekávané inflace.
Pokud je inflace vyšší než očekávaná míra inflace, výrobci jsou ochotni nabídnout více produkce (a najímat více práce, protože reálné mzdy poklesly). Nezaměstnanost je ovšem na přirozené míře. Proto firmy nabídnou mírně vyšší nominální mzdy (reálně nižší než původní). Zaměstnanci budou vyšší nominální mzdu zaměňovat s růstem mzdy reálné a nabídnou více práce. Firmy zvýší výrobu. A naopak, pokud bude inflace nižší než očekávaná, výrobci budou ochotni nabídnout méně.
Podél křivky SP je očekávaná inflace konstantní
Rovnice křivky SP
πt = πet + g.[((Yt /Y*)100) – 100] + zt
πt = πet + g.Ŷt + zt , kde
πt...................míra inflace v současnosti (běžném období)
πet..................míra očekávané inflace v současnosti
g....................citlivost produkce na změny inflace............Δπ/ΔY( %)
Ŷt..................míra odchýlení skutečné produkce od potenciálu v současnosti (v %)
zt...................příspěvek nabídkového šoku
Posun křivky SP
Může být vyvolán nabídkovým šokem nebo změnou očekávané míry inflace ekonomických subjektů
- růst očekávané míry inflace, nepříznivý nabídkový šok – posun křivky SP nahoru
- pokles očekávané míry inflace, příznivý nabídkový šok – posun křivky SP dolů
Posun po křivce SP
Změna skutečné míry inflace
πt = πet + g.Ŷt + zt , kde
πt...................míra inflace v současnosti (běžném období)
πet..................míra očekávané inflace v současnosti
g....................citlivost produkce na změny inflace............Δπ/ΔY( %)
Ŷt..................míra odchýlení skutečné produkce od potenciálu v současnosti (v %)
zt...................příspěvek nabídkového šoku
Posun křivky SP
Může být vyvolán nabídkovým šokem nebo změnou očekávané míry inflace ekonomických subjektů
- růst očekávané míry inflace, nepříznivý nabídkový šok – posun křivky SP nahoru
- pokles očekávané míry inflace, příznivý nabídkový šok – posun křivky SP dolů
Posun po křivce SP
Změna skutečné míry inflace
Druhy inflace
Podle tempa růstu cenové hladiny rozeznáváme inflaci
• mírnou – ceny rostou pomalu, jednociferné roční míry inflace.
• pádivou – ceny rostou tempem dvoj až trojciferných čísel.
• hyperinflaci – mimořádná tempa růstu cenové hladiny v řádech tisíců procent.
Podle vlivu na relativní ceny může být inflace
• vyrovnaná – nemění relativní ceny zboží a služeb, neboli ceny všeho zboží a služeb rostou stejným tempem (málo reálné)
• nevyrovnaná – mění relativní ceny, neboli ceny statků a služeb rostou rozdílným tempem
Podle očekávání
• anticipovaná inflace – inflace je očekávaná, subjekty ji zakalkulují do svých rozhodování
• neanticipovaná inflace – inflace není očekávaná, ekonomické subjekty s ní nepočítají
Podle příčiny vzniku rozeznáváme
• poptávkovou inflaci – zdrojem inflace je nadměrný růst agregátní poptávky (za poptávkovou inflaci se nepovažuje růst cenové hladiny spojený s růstem AD, v situaci, kdy se ekonomika pohybuje pod úrovní potenciálu)
• nabídkovou inflaci – zdroj inflace je na nabídkové straně
• mírnou – ceny rostou pomalu, jednociferné roční míry inflace.
• pádivou – ceny rostou tempem dvoj až trojciferných čísel.
• hyperinflaci – mimořádná tempa růstu cenové hladiny v řádech tisíců procent.
Podle vlivu na relativní ceny může být inflace
• vyrovnaná – nemění relativní ceny zboží a služeb, neboli ceny všeho zboží a služeb rostou stejným tempem (málo reálné)
• nevyrovnaná – mění relativní ceny, neboli ceny statků a služeb rostou rozdílným tempem
Podle očekávání
• anticipovaná inflace – inflace je očekávaná, subjekty ji zakalkulují do svých rozhodování
• neanticipovaná inflace – inflace není očekávaná, ekonomické subjekty s ní nepočítají
Podle příčiny vzniku rozeznáváme
• poptávkovou inflaci – zdrojem inflace je nadměrný růst agregátní poptávky (za poptávkovou inflaci se nepovažuje růst cenové hladiny spojený s růstem AD, v situaci, kdy se ekonomika pohybuje pod úrovní potenciálu)
• nabídkovou inflaci – zdroj inflace je na nabídkové straně
Poznámka: Setrvačná inflace
– jedním ze zdrojů inflace (důvodem, proč inflace přetrvává na určité úrovni) mohou být inflační očekávání. Pokud je inflace očekávaná a ekonomické subjekty ji zahrnou do smluv a neformálních dohod má tato míra inflace tendenci přetrvávat do budoucna.
Nabídková a poptávková inflace v modelu AS-AD
Poptávková inflace
Podnět inflace je na poptávkové straně. Poptávková inflace obecně vyplývá ze snahy vlády udržovat výkon ekonomiky nad potenciálním produktem a nezaměstnanost pod její přirozenou mírou.
Růst poptávky způsobí krátkodobě růst rovnovážného výstupu za úroveň potenciálního produktu a růst cenové hladiny. Dlouhodobě ovšem vede jen k růstu cenové hladiny.
Nabídková inflace
Podnět růstu cenové hladiny je na straně nabídky – nepříznivé nabídkové šoky (např. výrazný růst cen surovin, růst nominálních mezd, který je rychlejší než růst produktivity práce, růst daňového zatížení, růst cen energie, depreciace domácí měny země závislé na dovozu surovin, válečné konflikty…).
Nabídková inflace se projevuje nepříznivými nabídkovými šoky a dochází k poklesu výkonu a zároveň růstu cenové hladiny.
Nabídková a poptávková inflace v modelu AS-AD
Poptávková inflace
Podnět inflace je na poptávkové straně. Poptávková inflace obecně vyplývá ze snahy vlády udržovat výkon ekonomiky nad potenciálním produktem a nezaměstnanost pod její přirozenou mírou.
Růst poptávky způsobí krátkodobě růst rovnovážného výstupu za úroveň potenciálního produktu a růst cenové hladiny. Dlouhodobě ovšem vede jen k růstu cenové hladiny.
Nabídková inflace
Podnět růstu cenové hladiny je na straně nabídky – nepříznivé nabídkové šoky (např. výrazný růst cen surovin, růst nominálních mezd, který je rychlejší než růst produktivity práce, růst daňového zatížení, růst cen energie, depreciace domácí měny země závislé na dovozu surovin, válečné konflikty…).
Nabídková inflace se projevuje nepříznivými nabídkovými šoky a dochází k poklesu výkonu a zároveň růstu cenové hladiny.
Makro II – Seminář č. 9 - Inflace a metody jejího léčení
Teoretická východiska
Inflace
O inflaci hovoříme, pokud v ekonomice dochází k růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina klesá, hovoříme o deflaci. Dezinflace potom značí snižování míry inflace.
Inflace - nepřetržitý růst cenové hladiny
Míra inflace – míra změny cenové hladiny
Pt - Pt - 1
П = x 100, kde
Pt
П ……….míra inflace
Pt -………cenová hladina v období t
Pt – 1 …….cenová hladina v období (t-1)
Inflace
O inflaci hovoříme, pokud v ekonomice dochází k růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina klesá, hovoříme o deflaci. Dezinflace potom značí snižování míry inflace.
Inflace - nepřetržitý růst cenové hladiny
Míra inflace – míra změny cenové hladiny
Pt - Pt - 1
П = x 100, kde
Pt
П ……….míra inflace
Pt -………cenová hladina v období t
Pt – 1 …….cenová hladina v období (t-1)
Výši cyklické nezaměstnanosti můžeme určit pomocí Okunova zákona
Výši cyklické nezaměstnanosti můžeme určit pomocí Okunova zákona. Cyklickou nezaměstnanost vyjádříme jako rozdíl mezi skutečnou nezaměstnanosti a přirozenou mírou nezaměstnanosti.
ucykl = u – u* , kde
u.........skutečná míra nezaměstnanosti
u*........přirozená míra nezaměstnanosti
kdy výši skutečné nezaměstnanosti lze vyjádřit následovně (Okunův zákon)
u = u* - Φ((Y/Y*)100-100) , kde
Y .........výstup ekonomiky
Y* .........potenciální produkt
Φ ..........citlivost změny míry nezaměstnanosti na změnu produktu – neboli o kolik %
poklesne nezaměstnanost pod svou přirozenou míru, když produkt vzroste o 1% nad úroveň potenciálního produktu
Přirozená míra nezaměstnanosti
Přirozená míra nezaměstnanosti není mírou ve všech zemích stejnou a neměnnou
ucykl = u – u* , kde
u.........skutečná míra nezaměstnanosti
u*........přirozená míra nezaměstnanosti
kdy výši skutečné nezaměstnanosti lze vyjádřit následovně (Okunův zákon)
u = u* - Φ((Y/Y*)100-100) , kde
Y .........výstup ekonomiky
Y* .........potenciální produkt
Φ ..........citlivost změny míry nezaměstnanosti na změnu produktu – neboli o kolik %
poklesne nezaměstnanost pod svou přirozenou míru, když produkt vzroste o 1% nad úroveň potenciálního produktu
Přirozená míra nezaměstnanosti
Přirozená míra nezaměstnanosti není mírou ve všech zemích stejnou a neměnnou
Její výše je determinována
• demografickou skladbou – např. pokud je mezi pracovní silou velké procento absolventů, bude přirozená míra nezaměstnanosti pravděpodobně vyšší (tito lidé častěji střídají zaměstnání než naleznou to pravé)
• mírou náhrady (podpora v nezaměstnanosti) – s růstem podpory v nezaměstnanosti roste počet lidí, kteří déle hledají práci nebo práce často střídají.
• minimální mzdou - s růstem minimální mzdy roste i přirozená míra nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé nejsou za vysokou minimální mzdu ochotni zaměstnávat nekvalifikovanou práci. Lidé proto déle hledají práci.
• rekvalifikačními programy – mohou přirozenou míru nezaměstnanosti snižovat, tím že snižují strukturální nezaměstnanost...atd.
Výši přirozené míry nezaměstnanosti můžeme určit
u* = [z/(z+n)].100 (%), kde
z..........míra ztráty práce – jaké procento ze všech zaměstnaných ztratí práci za určité období
n..........míra nalezení práce – jaké procento ze všech nezaměstnaných najde práci za určité
období
• pokud se z dlouhodobě snižuje nebo n zvyšuje, pak u* klesá
• pokud se z dlouhodobě zvyšuje nebo n snižuje, pak u* roste
• mírou náhrady (podpora v nezaměstnanosti) – s růstem podpory v nezaměstnanosti roste počet lidí, kteří déle hledají práci nebo práce často střídají.
• minimální mzdou - s růstem minimální mzdy roste i přirozená míra nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé nejsou za vysokou minimální mzdu ochotni zaměstnávat nekvalifikovanou práci. Lidé proto déle hledají práci.
• rekvalifikačními programy – mohou přirozenou míru nezaměstnanosti snižovat, tím že snižují strukturální nezaměstnanost...atd.
Výši přirozené míry nezaměstnanosti můžeme určit
u* = [z/(z+n)].100 (%), kde
z..........míra ztráty práce – jaké procento ze všech zaměstnaných ztratí práci za určité období
n..........míra nalezení práce – jaké procento ze všech nezaměstnaných najde práci za určité
období
• pokud se z dlouhodobě snižuje nebo n zvyšuje, pak u* klesá
• pokud se z dlouhodobě zvyšuje nebo n snižuje, pak u* roste
Přirozená míra nezaměstnanosti a jev hysterese
Výše přirozené míry nezaměstnanosti závisí na historii (minulém vývoji nezaměstnanosti). Po období s vysokou mírou nezaměstnanosti, přirozená míra nezaměstnanosti roste.
Argument pro toto tvrzení můžeme najít v modelech s insidery a outsidery. Pracovníci se dělí na tzv. insiders (zaměstnaní) a outsiders (nezaměstnaní). Pokud člověk ztratí práci, mění se z insidera na outsidera. Odbory se však starají pouze o insiders, tzn. požadují pro ně růst mezd, což vede k dalšímu růstu nezaměstnanosti. Outsiders se postupně stávají stále hůře zaměstnatelnými, protože ztrácejí zručnost, pracovní návyky – ztrácí lidský kapitál. Za těchto okolností nezaměstnanost nevyvolává tlak na pokles mezd a zároveň každé zvýšení mezd může vyústit do dalšího nárůstu nezaměstnanosti.
Náklady nezaměstnanosti
a) náklady frikční a strukturální nezaměstnanosti – čas potřebný k nalezení práce v důsledku nedokonalé informovanosti na straně nabídky a poptávky na trhu práce. Na druhé straně přínosem frikční a strukturální nezaměstnanosti je zlepšení alokace zdrojů v podobě pracovní síly
b) náklady cyklické nezaměstnanosti – pokles výstupu a ztráta efektivity, v důsledku neplného využívání zdrojů. Dále pokles příjmů státního rozpočtu a růst výdajů státního rozpočtu v důsledku zvýšení sociálních dávek
Argument pro toto tvrzení můžeme najít v modelech s insidery a outsidery. Pracovníci se dělí na tzv. insiders (zaměstnaní) a outsiders (nezaměstnaní). Pokud člověk ztratí práci, mění se z insidera na outsidera. Odbory se však starají pouze o insiders, tzn. požadují pro ně růst mezd, což vede k dalšímu růstu nezaměstnanosti. Outsiders se postupně stávají stále hůře zaměstnatelnými, protože ztrácejí zručnost, pracovní návyky – ztrácí lidský kapitál. Za těchto okolností nezaměstnanost nevyvolává tlak na pokles mezd a zároveň každé zvýšení mezd může vyústit do dalšího nárůstu nezaměstnanosti.
Náklady nezaměstnanosti
a) náklady frikční a strukturální nezaměstnanosti – čas potřebný k nalezení práce v důsledku nedokonalé informovanosti na straně nabídky a poptávky na trhu práce. Na druhé straně přínosem frikční a strukturální nezaměstnanosti je zlepšení alokace zdrojů v podobě pracovní síly
b) náklady cyklické nezaměstnanosti – pokles výstupu a ztráta efektivity, v důsledku neplného využívání zdrojů. Dále pokles příjmů státního rozpočtu a růst výdajů státního rozpočtu v důsledku zvýšení sociálních dávek
Vyjděme opět z rovnovážného bodu na trhu práce
Vyjděme opět z rovnovážného bodu na trhu práce, kdy existuje plná zaměstnanost a ekonomika operuje na úrovni potenciálního produktu. Co se stane, dojde-li k poklesu AD (např. díky pesimistickým očekáváním investorů došlo k poklesu plánovaných investic)? Při dané cenové hladině P* dojde na trhu statků k převisu AS nad AD. To povede ke snížení cenové hladiny na úroveň P*´. Pokles cenové hladiny vyvolá nerovnováhu na trhu práce. Pokles cenové hladiny totiž při fixní nominální mzdě W vyvolal růst mzdy reálné. Při vyšší reálné mzdě (W/P*´) existuje na trhu práce převis nabídky práce nad poptávkou – tento převis má podobu nezaměstnanosti. Nominální mzdové sazby jsou fixní, proto nedochází k jejímu poklesu a vyčištění trhu práce. Nižší úroveň zaměstnanosti vede k nižšímu výstupu (při dané produkční funkci) a ekonomika operuje pod úrovní potenciálního produktu.
Nedostatečná AD (zejména nedostatečné investiční výdaje) a strnulost nominálních mezd je v pojetí keynesiánců příčinou nezaměstnanosti a neplného využívání zdrojů.
Nezaměstnanost a její charakteristiky
Nezaměstnaný – osoba starší 15 let, která
→ je bez práce
→ aktivně práci hledá
→ je připravena k nástupu do práce (ihned nebo nejpozději do 14 dnů)
Nedostatečná AD (zejména nedostatečné investiční výdaje) a strnulost nominálních mezd je v pojetí keynesiánců příčinou nezaměstnanosti a neplného využívání zdrojů.
Nezaměstnanost a její charakteristiky
Nezaměstnaný – osoba starší 15 let, která
→ je bez práce
→ aktivně práci hledá
→ je připravena k nástupu do práce (ihned nebo nejpozději do 14 dnů)
Míra nezaměstnanosti
u = [U/(E+U)].100 (%) , kde
u ………míra nezaměstnanosti
U............nezaměstnaní aktivně hledající práci
E.............ekonomicky aktivní tzn. zaměstnaní
L.............pracovní síla - zaměstnaní + nezaměstnaní hledající práci (L = E+U)
Míra pracovní participace
l = (L/F).100 (%), kde
L.........pracovní síla
F.........osoby určité věkové skupiny (např. 15+)
Druhy nezaměstnanosti
a) frikční – v důsledku fluktuace pracovníků mezi pracovními místy (určitou dobu trvá, než propuštěná osoba najde znovu práci - vzniká v důsledku nedokonalých informací)
b) strukturální – v důsledku nesouladu mezi nabídkou práce a poptávkou po práci na trhu práce (např. nesoulad mezi S a D v rámci určitých profesí či oblastí)
c) cyklická – souvisí s cyklickým vývojem ekonomiky
Frikční a strukturální nezaměstnanost jsou součástí přirozené míry nezaměstnanosti.
u ………míra nezaměstnanosti
U............nezaměstnaní aktivně hledající práci
E.............ekonomicky aktivní tzn. zaměstnaní
L.............pracovní síla - zaměstnaní + nezaměstnaní hledající práci (L = E+U)
Míra pracovní participace
l = (L/F).100 (%), kde
L.........pracovní síla
F.........osoby určité věkové skupiny (např. 15+)
Druhy nezaměstnanosti
a) frikční – v důsledku fluktuace pracovníků mezi pracovními místy (určitou dobu trvá, než propuštěná osoba najde znovu práci - vzniká v důsledku nedokonalých informací)
b) strukturální – v důsledku nesouladu mezi nabídkou práce a poptávkou po práci na trhu práce (např. nesoulad mezi S a D v rámci určitých profesí či oblastí)
c) cyklická – souvisí s cyklickým vývojem ekonomiky
Frikční a strukturální nezaměstnanost jsou součástí přirozené míry nezaměstnanosti.
Co se stane, dojde-li v této situaci k poklesu AD
Co se stane, dojde-li v této situaci k poklesu AD (např. CB sníží peněžní nabídku)? Pokud dojde k poklesu AD, dojde na trhu statků a služeb při stávající cenové hladině P* k převisu AS nad AD – tedy za snížený objem peněz, které jsou nyní v ekonomice a při konstantní rychlosti jejich obratu nemůže být celý výstup realizován. Dojde tedy k poklesu cenové hladiny a vyčištění trhu statků a služeb. Pokles cenové hladiny ovšem vyvolá nerovnováhu na trhu práce, dojde totiž při dané nominální mzdě W k růstu mzdy reálné na W/P*´. Na trhu práce bude převaha nabídky práce nad poptávkou. Dojde k poklesu nominálních mezd a vyčištění trhu práce – křivka Wn se posune doleva. Nová úroveň reálných mezd W´/P*´ odpovídá staré úrovni reálné mzdy W/P*. Trh práce i trh statků a služeb je vyčištěn. Výstup opět na úrovni potenciálního produktu.
Z pohledu reálných veličin se tedy v ekonomice nestalo nic. Reálná mzda, rozměr zaměstnanosti ani reálný výstup ekonomiky se nezměnil, dotčeny byly pouze veličiny nominální. Cenová hladina a nominální mzdy poklesly, stejně tak poklesl nominální výstup ekonomiky.
V klasickém modelu fungování ekonomiky je díky pružnosti nominálních mezd a cen trh práce stejně jako trh statků a služeb neustále vyčištěn a ekonomika pracuje na úrovni potenciální produktu. Nezaměstnanost je na své přirozené míře a nedobrovolná nezaměstnanost neexistuje.
Z pohledu reálných veličin se tedy v ekonomice nestalo nic. Reálná mzda, rozměr zaměstnanosti ani reálný výstup ekonomiky se nezměnil, dotčeny byly pouze veličiny nominální. Cenová hladina a nominální mzdy poklesly, stejně tak poklesl nominální výstup ekonomiky.
V klasickém modelu fungování ekonomiky je díky pružnosti nominálních mezd a cen trh práce stejně jako trh statků a služeb neustále vyčištěn a ekonomika pracuje na úrovni potenciální produktu. Nezaměstnanost je na své přirozené míře a nedobrovolná nezaměstnanost neexistuje.
Keynesiánský trh práce
Předpoklady
1) fixní nominální mzdy
2) málo pružné ceny
Kynesiánský model trhu práce je zachycen v levém dolním grafu. V keynesiánském modelu je trh práce díky nepružnosti nominálních mezd i delší dobu nevyčištěn a v zemi existuje nedobrovolná nezaměstnanost.
Pojďme si nyní souvislosti keynesiánského modelu fungování ekonomiky vysvětlit podrobněji
V pravém dolním grafu je opět zachycena krátkodobá produkční funkce. V levém dolním grafu vidíme trh práce. Poptávka po práci odpovídá meznímu produktu práce a je funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy poptávané množství práce klesá a naopak). Křivka nabídky práce je rostoucí funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy nabízené množství práce roste). V levém horním grafu je zachycena křivka konstantní nominální mzdy Wn. Křivka spojuje veškeré kombinace reálné mzdy a cenové hladiny, které odpovídají konstantní úrovni nominální mzdy v ekonomice. V pravém horním grafu vidíme trh statků a služeb. Nutno poznamenat, že křivka AS je v keynesiánském pojetí rostoucí a to díky fixním nominálním mzdám. Křivka AD je potom odvozena z modelu IS-LM (převodovým mechanismem mezi změnou cenové hladiny a změnou plánovaných výdajů je úroková míra → ↓P → ↑M/P → ↓i → ↑I,Ca → ↑AD).
1) fixní nominální mzdy
2) málo pružné ceny
Kynesiánský model trhu práce je zachycen v levém dolním grafu. V keynesiánském modelu je trh práce díky nepružnosti nominálních mezd i delší dobu nevyčištěn a v zemi existuje nedobrovolná nezaměstnanost.
Pojďme si nyní souvislosti keynesiánského modelu fungování ekonomiky vysvětlit podrobněji
V pravém dolním grafu je opět zachycena krátkodobá produkční funkce. V levém dolním grafu vidíme trh práce. Poptávka po práci odpovídá meznímu produktu práce a je funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy poptávané množství práce klesá a naopak). Křivka nabídky práce je rostoucí funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy nabízené množství práce roste). V levém horním grafu je zachycena křivka konstantní nominální mzdy Wn. Křivka spojuje veškeré kombinace reálné mzdy a cenové hladiny, které odpovídají konstantní úrovni nominální mzdy v ekonomice. V pravém horním grafu vidíme trh statků a služeb. Nutno poznamenat, že křivka AS je v keynesiánském pojetí rostoucí a to díky fixním nominálním mzdám. Křivka AD je potom odvozena z modelu IS-LM (převodovým mechanismem mezi změnou cenové hladiny a změnou plánovaných výdajů je úroková míra → ↓P → ↑M/P → ↓i → ↑I,Ca → ↑AD).
V grafu vidíme rovnováhu trhu práce
V grafu vidíme rovnováhu trhu práce. Reálná mzdová sazba (W/P)* je rovnovážnou mzdovou sazbou, která vyčišťuje trh práce, zaměstnanost je na úrovni plné zaměstnanosti (L*) (nezaměstnanost je na své přirozené míře). Neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost.
Poznámka: Trh práce je v rovnováze při plné zaměstnanosti. Úroveň plné zaměstnanosti odpovídá (při daném tvaru produkční funkce) výstupu na úrovní potenciálního produktu. Daný poznatek tedy implikuje závěr, že pokud je trh práce v rovnováze, operuje ekonomika na úrovni potenciálního produktu.
Klasický model pracovního trhu
Předpoklady
1) pružné nominální mzdy
2) pružné ceny
3) dokonalé informace
Klasický trh práce vidíme v levém dolním grafu. Díky pružnosti nominálních mezd a pružným cenám je trh práce neustále vyčištěn a nezaměstnanost je na přirozené míře nezaměstnanosti.
Poznámka: Trh práce je v rovnováze při plné zaměstnanosti. Úroveň plné zaměstnanosti odpovídá (při daném tvaru produkční funkce) výstupu na úrovní potenciálního produktu. Daný poznatek tedy implikuje závěr, že pokud je trh práce v rovnováze, operuje ekonomika na úrovni potenciálního produktu.
Klasický model pracovního trhu
Předpoklady
1) pružné nominální mzdy
2) pružné ceny
3) dokonalé informace
Klasický trh práce vidíme v levém dolním grafu. Díky pružnosti nominálních mezd a pružným cenám je trh práce neustále vyčištěn a nezaměstnanost je na přirozené míře nezaměstnanosti.
Pojďme si nyní souvislosti klasického modelu fungování ekonomiky vysvětlit podrobněji.
Pojďme si nyní souvislosti klasického modelu fungování ekonomiky vysvětlit podrobněji.
V pravém dolním grafu je zachycena krátkodobá produkční funkce. V krátkém období můžeme zvyšovat výstup jen zapojením dodatečných jednotek práce (technologie i kapitálová zásoba jsou konstantní). V levém dolním grafu je zachycen trh práce. Poptávka po práci odpovídá meznímu produktu práce a je funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy poptávané množství práce klesá a naopak). Křivka nabídky práce je rostoucí funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy nabízené množství práce roste). V levém horním grafu je zachycena křivka konstantní nominální mzdy Wn. Křivka spojuje veškeré kombinace reálné mzdy a cenové hladiny, které odpovídají určité konstantní úrovni nominální mzdy – podél této křivky je nominální mzda neměnná. V pravém horním grafu potom vidíme trh statků a služeb. Křivka agregátní nabídky, je díky pružnosti cen, nominálních mezd a dokonalým informacím vertikální na úrovní potenciálního produktu. Křivka agregátní poptávky je odvozena z kvantitativní teorie peněz a je klesající.
Předpokládejme, že ekonomika je v rovnováze. Výstup je na úrovni potenciálního produktu, cenová hladina je P*, nominální mzda v zemi je na úrovni W a reálná mzda vyčišťující trh práce W/P*. Trh práce je vyčištěn, nezaměstnanost je na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.
V pravém dolním grafu je zachycena krátkodobá produkční funkce. V krátkém období můžeme zvyšovat výstup jen zapojením dodatečných jednotek práce (technologie i kapitálová zásoba jsou konstantní). V levém dolním grafu je zachycen trh práce. Poptávka po práci odpovídá meznímu produktu práce a je funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy poptávané množství práce klesá a naopak). Křivka nabídky práce je rostoucí funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy nabízené množství práce roste). V levém horním grafu je zachycena křivka konstantní nominální mzdy Wn. Křivka spojuje veškeré kombinace reálné mzdy a cenové hladiny, které odpovídají určité konstantní úrovni nominální mzdy – podél této křivky je nominální mzda neměnná. V pravém horním grafu potom vidíme trh statků a služeb. Křivka agregátní nabídky, je díky pružnosti cen, nominálních mezd a dokonalým informacím vertikální na úrovní potenciálního produktu. Křivka agregátní poptávky je odvozena z kvantitativní teorie peněz a je klesající.
Předpokládejme, že ekonomika je v rovnováze. Výstup je na úrovni potenciálního produktu, cenová hladina je P*, nominální mzda v zemi je na úrovni W a reálná mzda vyčišťující trh práce W/P*. Trh práce je vyčištěn, nezaměstnanost je na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.
Křivku poptávky po práci
Křivku poptávky po práci jsme odvozovali již v kapitole 5, proto zde jen krátce shrneme závěry odvození.
Východiskem odvození poptávky po práci je analýza chování firem, které stojí na straně poptávky po práci. Firmy usilují o maximalizaci zisku, chtějí dosáhnout maximálního rozdílu celkových příjmů (TR) a celkových nákladů (TC). Budou ochotny najímat dodatečné jednotky práce až do doby, kdy přírůstek celkového příjmu vyvolaný dodatečnou najatou jednotkou práce (příjem z mezního produktu práce - MRPL) bude roven nominální mzdě (W), tedy ceně za dodatečnou jednotku práce.
MRPL = W
Příjem z mezního produktu práce můžeme zapsat jako mezní produkt práce vynásobený cenou statku, který byl pomocí práce vyroben (P)
MPL . P = W
Po úpravě potom dostaneme vztah
MPL = W/P ...............neboli mezní produkt práce bude roven reálné mzdě.
Východiskem odvození poptávky po práci je analýza chování firem, které stojí na straně poptávky po práci. Firmy usilují o maximalizaci zisku, chtějí dosáhnout maximálního rozdílu celkových příjmů (TR) a celkových nákladů (TC). Budou ochotny najímat dodatečné jednotky práce až do doby, kdy přírůstek celkového příjmu vyvolaný dodatečnou najatou jednotkou práce (příjem z mezního produktu práce - MRPL) bude roven nominální mzdě (W), tedy ceně za dodatečnou jednotku práce.
MRPL = W
Příjem z mezního produktu práce můžeme zapsat jako mezní produkt práce vynásobený cenou statku, který byl pomocí práce vyroben (P)
MPL . P = W
Po úpravě potom dostaneme vztah
MPL = W/P ...............neboli mezní produkt práce bude roven reálné mzdě.
Firmy jsou tedy ochotny
Firmy jsou tedy ochotny najmout tolik jednotek práce, až poslední najatá jednotka práce vyvolá nulový přírůstek zisku (přinese na celkovém příjmu právě tolik, kolik firmu stojí).
Agregátní poptávka po práci je funkcí reálné mzdy a odpovídá křivce mezního produktu práce (při daném tvaru produkční funkce). S růstem reálné mzdy poptávané množství práce klesá.
DL = f(W/P…)
-
Rovnováha trhu práce
Trh práce je v rovnováze pokud se při dané úrovni reálných mezd nabídka práce rovná poptávce po práci. Všechny jednotky práce, které jsou nabízeny jsou i poptávány.
DL (W/P)*= SL (W/P)*
Agregátní poptávka po práci je funkcí reálné mzdy a odpovídá křivce mezního produktu práce (při daném tvaru produkční funkce). S růstem reálné mzdy poptávané množství práce klesá.
DL = f(W/P…)
-
Rovnováha trhu práce
Trh práce je v rovnováze pokud se při dané úrovni reálných mezd nabídka práce rovná poptávce po práci. Všechny jednotky práce, které jsou nabízeny jsou i poptávány.
DL (W/P)*= SL (W/P)*
Řekli jsme, že s růstem spotřeby a volného času roste užitek domácností
Řekli jsme, že s růstem spotřeby a volného času roste užitek domácností. Jediným zdrojem spotřeby je ovšem mzda. Domácnosti proto mohou zvyšovat spotřebu jen snižováním hodin volného času. Do levého grafu nyní dokreslíme kombinace volného času a spotřeby, které jsou dostupné při různých úrovních reálné mzdy. Jsou představovány liniemi z0, z1, z2, z3. Linie z0 je linií odpovídající reálné mzdě (W/P)0, s růstem množství nabízené práce rostou pracovní příjmy domácností a roste i dostupná úroveň spotřeby. Linie z1 odpovídá vyšší reálné mzdě (W/P)1, atd.
Množství práce, které budou domácnosti při různých úrovních reálné mzdy ochotny nabídnout je dáno bodem dotyku indiferentní křivky s linií z.
Z levého grafu můžeme vyčíst, že při úrovni reálné mzdy (W/P)0 budou domácnosti ochotny nabídnout množství práce L0. Pokud reálná mzda vzroste na úroveň (W/P)1 dojde k růstu nabízeného množství práce na L1 – domácnosti nahrazují relativně dražší volný čas prací. Úrovni mzdové sazby (W/P)2 odpovídá množství nabízené práce L2 . S růstem reálné mzdy na úroveň (W/P)3 množství nabízené práce klesá (L3) - úroveň spotřeby domácností je již tak vysoká, že domácnosti si dovolí snížit množství nabízené práce a zvýšit množství volného času. Přeneseme-li body do grafu vpravo, jejich spojením dostaneme křivku nabídky práce.
Množství práce, které budou domácnosti při různých úrovních reálné mzdy ochotny nabídnout je dáno bodem dotyku indiferentní křivky s linií z.
Z levého grafu můžeme vyčíst, že při úrovni reálné mzdy (W/P)0 budou domácnosti ochotny nabídnout množství práce L0. Pokud reálná mzda vzroste na úroveň (W/P)1 dojde k růstu nabízeného množství práce na L1 – domácnosti nahrazují relativně dražší volný čas prací. Úrovni mzdové sazby (W/P)2 odpovídá množství nabízené práce L2 . S růstem reálné mzdy na úroveň (W/P)3 množství nabízené práce klesá (L3) - úroveň spotřeby domácností je již tak vysoká, že domácnosti si dovolí snížit množství nabízené práce a zvýšit množství volného času. Přeneseme-li body do grafu vpravo, jejich spojením dostaneme křivku nabídky práce.
Pokud s rostoucí reálnou mzdovou sazbou
Pokud s rostoucí reálnou mzdovou sazbou roste nabízené množství práce, převažuje substituční efekt zvýšené mzdové sazby → křivka nabídky práce má rostoucí tvar. Od určité výše reálné mzdové sazby ovšem převažuje důchodový efekt → nabízené množství práce se s růstem reálné mzdy sníží. Mzdová sazba je totiž již tak vysoká, že domácnostem dovoluje pracovat méně hodin a zároveň jim umožňuje spotřebovávat více – spotřební výdaje rostou při nižším nabízeném množství práce. Křivka agregátní nabídky práce se tak stáčí zpět.
Empirická ověřování tvaru nabídky práce potvrzují spíše převahu substitučního efektu. V dalším výkladu budeme tedy vycházet z rostoucí křivky nabídky práce. Budeme předpokládat, že s růstem reálné mzdy nabízené množství práce roste.
SL = f(W/P…)
+
Poptávka po práci (DL)
Předpoklady odvození
1) práce homogenní (každá jednotka práce identická)
2) krátké období, jediný variabilní faktor práce
3) mezní produkt práce je klesající
Empirická ověřování tvaru nabídky práce potvrzují spíše převahu substitučního efektu. V dalším výkladu budeme tedy vycházet z rostoucí křivky nabídky práce. Budeme předpokládat, že s růstem reálné mzdy nabízené množství práce roste.
SL = f(W/P…)
+
Poptávka po práci (DL)
Předpoklady odvození
1) práce homogenní (každá jednotka práce identická)
2) krátké období, jediný variabilní faktor práce
3) mezní produkt práce je klesající
Zaveďme si nyní užitkovou funkci domácností
Zaveďme si nyní užitkovou funkci domácností, v níž spotřebovávanými statky budou nakoupené zboží a služby (spotřeba C) a hodiny práce (L)
U=(C,L)
+ -
S množstvím nakoupených statků a služeb (spotřebou) užitek domácnosti roste, hodiny práce naopak užitek domácností snižují (jsou špatným statkem). Proč užitek domácností s růstem množství práce klesá? Užitek domácností roste s růstem volného času, a protože celkový čas domácností můžeme rozdělit mezi hodiny práce a volný čas – s růstem hodin práce klesá počet hodin volného času. Užitek domácnosti s růstem odpracovaných hodin klesá.
V levém grafu si zkonstruujeme indiferenční křivky pro užitkovou funkci domácností. Na ose x bude množství nabízené práce (L) a na ose y výše spotřeby domácností (C). Indiferenční křivky zachycují veškeré kombinace práce a spotřeby, které umožní domácnostem dosáhnout stejné výše užitku. Indiferenční křivky jsou rostoucí, protože s růstem spotřeby musí domácnosti zvyšovat i nabízené množství práce, aby zůstal užitek nezměněn. Vyšší indiferenční křivka vždy představuje vyšší úroveň užitku. Sklon indiferenční křivky v kterémkoli bodě je dán mezní mírou substituce mezi spotřebou a prací.
U=(C,L)
+ -
S množstvím nakoupených statků a služeb (spotřebou) užitek domácnosti roste, hodiny práce naopak užitek domácností snižují (jsou špatným statkem). Proč užitek domácností s růstem množství práce klesá? Užitek domácností roste s růstem volného času, a protože celkový čas domácností můžeme rozdělit mezi hodiny práce a volný čas – s růstem hodin práce klesá počet hodin volného času. Užitek domácnosti s růstem odpracovaných hodin klesá.
V levém grafu si zkonstruujeme indiferenční křivky pro užitkovou funkci domácností. Na ose x bude množství nabízené práce (L) a na ose y výše spotřeby domácností (C). Indiferenční křivky zachycují veškeré kombinace práce a spotřeby, které umožní domácnostem dosáhnout stejné výše užitku. Indiferenční křivky jsou rostoucí, protože s růstem spotřeby musí domácnosti zvyšovat i nabízené množství práce, aby zůstal užitek nezměněn. Vyšší indiferenční křivka vždy představuje vyšší úroveň užitku. Sklon indiferenční křivky v kterémkoli bodě je dán mezní mírou substituce mezi spotřebou a prací.
4.Ekonomika pracuje pod úrovní potenciálního produktu
4.Ekonomika pracuje pod úrovní potenciálního produktu. Výdaje vlády činí 510 mld., transferové platby jsou na úrovni 150 mld., autonomní daně jsou ve výši 80 mld., sazba důchodové dně je 0,4. Pokud by ekonomika pracovala na úrovni potenciálního produktu, dosahovala by výkonu 1 500 mld. (mezní sklon ke spotřebě je 0,8, citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30, citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru činí 60, a citlivost poptávky po penězích na důchod je 0,6, autonomní výdaje dosahují výše 800 mld. a nabídka reálných peněžních zůstatků činí 500 mld.).
a) Zjistěte, jaký byl v daném roce stav rozpočtu a vypočítejte jeho cyklickou a strukturální složku. Zakreslete do grafu.
b) V dalším období se vláda rozhodla podpořit výkon ekonomiky. Snížila daňové zatížení v zemi na úroveň 0,375 s cílem podpořit podnikání v zemi. Velikost zamýšlených transferových plateb, vládních výdajů i výnosů z autonomních daní zůstala nezměněna. Určete vliv tohoto opatření na stav státního rozpočtu a určete jeho cyklickou a strukturální složku.
c) Kolik by vláda musela snížit transferové platby, aby dosáhla strukturálně vyrovnaného rozpočtu? (po snížení důchodové daně)
Řešení
a) BS(skutečný) = - 67,82, BS(strukturální)= 20, BS(cyklický) = - 87,82 (Y = 1280,45)
b)BS(skutečný) = - 87,8, BS(strukturální)= -17,5, BS(cyklický) = - 70,3 (Y = 1312,5)
c)Vláda by musela o 17,5 mld. snížit transfery
a) Zjistěte, jaký byl v daném roce stav rozpočtu a vypočítejte jeho cyklickou a strukturální složku. Zakreslete do grafu.
b) V dalším období se vláda rozhodla podpořit výkon ekonomiky. Snížila daňové zatížení v zemi na úroveň 0,375 s cílem podpořit podnikání v zemi. Velikost zamýšlených transferových plateb, vládních výdajů i výnosů z autonomních daní zůstala nezměněna. Určete vliv tohoto opatření na stav státního rozpočtu a určete jeho cyklickou a strukturální složku.
c) Kolik by vláda musela snížit transferové platby, aby dosáhla strukturálně vyrovnaného rozpočtu? (po snížení důchodové daně)
Řešení
a) BS(skutečný) = - 67,82, BS(strukturální)= 20, BS(cyklický) = - 87,82 (Y = 1280,45)
b)BS(skutečný) = - 87,8, BS(strukturální)= -17,5, BS(cyklický) = - 70,3 (Y = 1312,5)
c)Vláda by musela o 17,5 mld. snížit transfery
9 Trh práce a nezaměstnanost
Teoretická východiska
Trh práce
Trh práce je místem, kde dochází ke střetu nabídky práce (SL) s poptávkou po práci (DL). Domácnosti na trh práce vstupují a nabízejí práci, firmy práci poptávají. Nyní podrobněji odvodíme křivku nabídky a poptávky po práci.
Nabídka práce SL
Při odvozování křivky agregátní nabídky práce budeme vycházet z následujících předpokladů
1) jediným příjmem domácností je mzda
2) práce je homogenní (každá jednotka práce je úplně stejná)
3) domácnosti rozdělují svůj čas mezi práci a volný čas
Agregátní nabídku práce odvodíme následujícím způsobem. Předpokládáme, že jediným příjmem domácností je mzda (odměna za pronájem výrobního faktoru práce), která je celá vynaložena na spotřebu. Domácnosti svůj čas rozdělují mezi práci a volný čas.
Trh práce
Trh práce je místem, kde dochází ke střetu nabídky práce (SL) s poptávkou po práci (DL). Domácnosti na trh práce vstupují a nabízejí práci, firmy práci poptávají. Nyní podrobněji odvodíme křivku nabídky a poptávky po práci.
Nabídka práce SL
Při odvozování křivky agregátní nabídky práce budeme vycházet z následujících předpokladů
1) jediným příjmem domácností je mzda
2) práce je homogenní (každá jednotka práce je úplně stejná)
3) domácnosti rozdělují svůj čas mezi práci a volný čas
Agregátní nabídku práce odvodíme následujícím způsobem. Předpokládáme, že jediným příjmem domácností je mzda (odměna za pronájem výrobního faktoru práce), která je celá vynaložena na spotřebu. Domácnosti svůj čas rozdělují mezi práci a volný čas.
2. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní
2. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami:
Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 1400 mld., sazba důchodové daně 0,25, mezní sklon ke spotřebě je 0,8 a citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 60.
Trh peněz: nabídka reálných peněžních zůstatků je 800 mld., citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru činí 50 a citlivost poptávky po penězích na důchod 0,5.
a)Určete rovnovážný výstup ekonomiky a rovnovážnou úrokovou míru.
b) Určete velikost multiplikátoru fiskální politiky.
c) Vláda se rozhodla stimulovat výkon ekonomiky. Vládní autority váhají, zda zvýšit transferové platby domácnostem či zvýšit výdaje na nákup statků a služeb. Vláda na tuto politiku uvolnila 100 mld. Která z daných dvou variant bude účinnější a proč? Vypočítejte efekt obou případů na rovnovážný výstup.
d) Vypočítejte velikost vytěsňovacího efektu v případě růstu vládních výdajů o 100 mld..
Řešení
a) Y = 2460, i = 8,6
b) = 1
c) Účinnější bude růst vládních výdajů, který znamená prvotní výdaj ve výši 100. Růst transferových plateb se promítne do spotřeby podle mezního sklonu ke spotřebě. Část transferů domácnosti uspoří.
Růst vládních výdajů vyvolá růst důchodu ve výši 100 mld zatímco růst transferů se promítne do důchodu růstem o 80 mld.
a) Růst vládních výdajů vytěsní soukromé výdaje ve výši 150 mld.
Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 1400 mld., sazba důchodové daně 0,25, mezní sklon ke spotřebě je 0,8 a citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 60.
Trh peněz: nabídka reálných peněžních zůstatků je 800 mld., citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru činí 50 a citlivost poptávky po penězích na důchod 0,5.
a)Určete rovnovážný výstup ekonomiky a rovnovážnou úrokovou míru.
b) Určete velikost multiplikátoru fiskální politiky.
c) Vláda se rozhodla stimulovat výkon ekonomiky. Vládní autority váhají, zda zvýšit transferové platby domácnostem či zvýšit výdaje na nákup statků a služeb. Vláda na tuto politiku uvolnila 100 mld. Která z daných dvou variant bude účinnější a proč? Vypočítejte efekt obou případů na rovnovážný výstup.
d) Vypočítejte velikost vytěsňovacího efektu v případě růstu vládních výdajů o 100 mld..
Řešení
a) Y = 2460, i = 8,6
b) = 1
c) Účinnější bude růst vládních výdajů, který znamená prvotní výdaj ve výši 100. Růst transferových plateb se promítne do spotřeby podle mezního sklonu ke spotřebě. Část transferů domácnosti uspoří.
Růst vládních výdajů vyvolá růst důchodu ve výši 100 mld zatímco růst transferů se promítne do důchodu růstem o 80 mld.
a) Růst vládních výdajů vytěsní soukromé výdaje ve výši 150 mld.
3. Ekonomika pracuje 15 procent pod úrovní potenciálního produktu
3. Ekonomika pracuje 15 procent pod úrovní potenciálního produktu. Výdaje vlády činí 340 mld., transferové platby jsou na úrovni 110 mld., autonomní daně jsou ve výši 50 mld., sazba důchodové dně je 0,4. Pokud by ekonomika pracovala na úrovni potenciálního produktu, dosahovala by výkonu 1200 mld..
a) Zjistěte jaký byl v daném roce stav rozpočtu a vypočítejte jeho cyklickou a strukturální složku. Zakreslete do grafu.
b) Vláda se rozhodla stimulovat výkon ekonomiky zvýšením vládních výdajů o 40 mld.
Multiplikátor fiskální politiky je 1,8. Vypočítejte nyní stav státního rozpočtu a jeho strukturální a cyklickou složku.
Řešení
a) BS(skutečný) BS = (TA + t.Y) – (TR + G) = + 8,
BS(strukturální) BS* = (TA+t.Y*) – (G+TR))= +80,
BS(cyklický) BScykl = BS – BS* = - 72 (pro Y = 1020)
b) ∆Y = γ ∆G →∆Y =72 →Y =1092
BS(skutečný) = - 3,2, BS(strukturální)= +40, BS(cyklický) = - 43,2
a) Zjistěte jaký byl v daném roce stav rozpočtu a vypočítejte jeho cyklickou a strukturální složku. Zakreslete do grafu.
b) Vláda se rozhodla stimulovat výkon ekonomiky zvýšením vládních výdajů o 40 mld.
Multiplikátor fiskální politiky je 1,8. Vypočítejte nyní stav státního rozpočtu a jeho strukturální a cyklickou složku.
Řešení
a) BS(skutečný) BS = (TA + t.Y) – (TR + G) = + 8,
BS(strukturální) BS* = (TA+t.Y*) – (G+TR))= +80,
BS(cyklický) BScykl = BS – BS* = - 72 (pro Y = 1020)
b) ∆Y = γ ∆G →∆Y =72 →Y =1092
BS(skutečný) = - 3,2, BS(strukturální)= +40, BS(cyklický) = - 43,2
3. V ekonomice s potenciálním produktem
3. V ekonomice s potenciálním produktem 1200mld. existují pružné mzdy a ceny a dokonalé informace. Zkreslete křivku agregátní nabídky a rovnováhu v modelu AS-AD.
a) Zaznačte, jaký vliv na výstup a cenovou hladinu bude mít technologický pokrok.
b) Centrální banka stáhne část oběživa.Zakreslete, jak se tato změna projeví na úrovni výstupu a cenové hladiny.
Řešení
a) Původní rovnováha je v průsečíku AD a vertikální křivky AS na úrovni potenciálního produktu. Technologický pokrok posouvá křivku AS doprava (AS´), roste produkce a klesá cenová hladina.
b) Posun křivky AD doleva (AD´), nová rovnováha nastane na potenciálním produktu při nižší cenové hladině
a) Zaznačte, jaký vliv na výstup a cenovou hladinu bude mít technologický pokrok.
b) Centrální banka stáhne část oběživa.Zakreslete, jak se tato změna projeví na úrovni výstupu a cenové hladiny.
Řešení
a) Původní rovnováha je v průsečíku AD a vertikální křivky AS na úrovni potenciálního produktu. Technologický pokrok posouvá křivku AS doprava (AS´), roste produkce a klesá cenová hladina.
b) Posun křivky AD doleva (AD´), nová rovnováha nastane na potenciálním produktu při nižší cenové hladině
4. Ekonomika s pružnými mzdami a cenami
4. Ekonomika s pružnými mzdami a cenami pracuje na potenciálním produktu (2200mld.). Firmy i zaměstnanci jsou schopni vytvářet racionální očekávání.
a) Zakreslete výchozí dlouhodobou rovnováhu v modelu AS-AD.
b) Centrální banka neočekávaně stáhne část peněžní zásoby. Zakreslete, jak se toto opatření projeví v krátkém a v dlouhém období.
c) Vláda provede dopředu avizovanou daňovou reformu spočívající ve snížení sazby daně z příjmu. Zaznačte graficky dopady na produkci a cenovou hladinu v krátkém období.
Řešení
a) Rovnováha je v průsečíku AD, rostoucí SAS a vertikální LAS na úrovni potenciálu
b) Posun AD doleva (AD´), krátkodobá rovnováha v průsečíku AD´a SAS při výkonu pod potenciálem a nižší cenové hladině, v dlouhém období dojde k posunu SAS doprava dolů (SAS´) a ustanoví se dlouhodobá rovnováha v průsečíku AD´, SAS´a LAS na úrovni potenciálu při nižší cenové hladině
c) AD se stává plošší(AD´), SAS se posune doleva (SAS´) do průsečíku AD´a LAS – okamžité přizpůsobení díky racionálním očekáváním a dopředu ohlášené změně daní, krátkodobá rovnováha v průniku AD´, SAS´a LAS na úrovni potenciálu při vyšší cenové hladině
a) Zakreslete výchozí dlouhodobou rovnováhu v modelu AS-AD.
b) Centrální banka neočekávaně stáhne část peněžní zásoby. Zakreslete, jak se toto opatření projeví v krátkém a v dlouhém období.
c) Vláda provede dopředu avizovanou daňovou reformu spočívající ve snížení sazby daně z příjmu. Zaznačte graficky dopady na produkci a cenovou hladinu v krátkém období.
Řešení
a) Rovnováha je v průsečíku AD, rostoucí SAS a vertikální LAS na úrovni potenciálu
b) Posun AD doleva (AD´), krátkodobá rovnováha v průsečíku AD´a SAS při výkonu pod potenciálem a nižší cenové hladině, v dlouhém období dojde k posunu SAS doprava dolů (SAS´) a ustanoví se dlouhodobá rovnováha v průsečíku AD´, SAS´a LAS na úrovni potenciálu při nižší cenové hladině
c) AD se stává plošší(AD´), SAS se posune doleva (SAS´) do průsečíku AD´a LAS – okamžité přizpůsobení díky racionálním očekáváním a dopředu ohlášené změně daní, krátkodobá rovnováha v průniku AD´, SAS´a LAS na úrovni potenciálu při vyšší cenové hladině
6. Fiskální politika, státní rozpočet
1. Ekonomiku s výstupem pod potenciálním produktem charakterizují následující údaje:
Ā= 1700, c= 0,8, t = 0,25, b=50, L = 0,25Y – 62,5i, M/P = 500
a) Určete rovnovážný produkt a rovnovážnou úrokovou míru
b) Vypočítejte o kolik se zvýší rovnovážný důchod, vzrostou-li vládní výdaje o 100?
c) Jaký bude rozměr vytěsňovacího efektu? Zakreslete do grafu.
Řešení:
a)
rovnice IS: Y = α(Ā – bi) α=2,5 → Y = 2,5(1700 – 50i)
rovnice LM: i = (1/h)(kY – (M/P)) → i = (1/62,5)(0,25Y – 500)
Y = 3500 i =6%
b)
∆Y = γ ∆A + β∆(M/P)
γ = α/(1 + αbk/h) = 1,67 → ΔY = γ.ΔG = 1,67.100 = 167 (skutečný přírůstek důchodu)
c) hypotetický přírůstek důchodu, pokud by úroková míra zůstala na úrovni 6%
ΔYh = α.ΔG = 2,5.100 = 250
vytěsňovací efekt – COE (Crowding-Out Effect) = ΔYh – ΔY = 250 – 167 = 83
Ā= 1700, c= 0,8, t = 0,25, b=50, L = 0,25Y – 62,5i, M/P = 500
a) Určete rovnovážný produkt a rovnovážnou úrokovou míru
b) Vypočítejte o kolik se zvýší rovnovážný důchod, vzrostou-li vládní výdaje o 100?
c) Jaký bude rozměr vytěsňovacího efektu? Zakreslete do grafu.
Řešení:
a)
rovnice IS: Y = α(Ā – bi) α=2,5 → Y = 2,5(1700 – 50i)
rovnice LM: i = (1/h)(kY – (M/P)) → i = (1/62,5)(0,25Y – 500)
Y = 3500 i =6%
b)
∆Y = γ ∆A + β∆(M/P)
γ = α/(1 + αbk/h) = 1,67 → ΔY = γ.ΔG = 1,67.100 = 167 (skutečný přírůstek důchodu)
c) hypotetický přírůstek důchodu, pokud by úroková míra zůstala na úrovni 6%
ΔYh = α.ΔG = 2,5.100 = 250
vytěsňovací efekt – COE (Crowding-Out Effect) = ΔYh – ΔY = 250 – 167 = 83
5 Klasická a monetaristická AS
1. Uzavřenou ekonomiku s pružnými mzdami a cenami a dokonalými informacemi lze popsat následujícími charakteristikami: nominální peněžní zásoba činí 500 mld., rychlost obratu peněz je konstantní ve výši 2,05. Maximální dlouhodobě udržitelný výkon takto popsané ekonomiky je 1 000 mld.
a) Zapište křivku agregátní poptávky, zapište křivku klasické agregátní nabídky.
b) Určete rovnovážný výstup a rovnovážnou cenovou hladinu ekonomiky. Zakreslete.
c) V dalším období centrální banka zvýšila nominální zásobu peněz na 600. Určete vliv tohoto opatření na rovnovážný výstup a cenovou hladinu.
Řešení
a) klasická AD: Y = 1025/P klasická AS: Y = 1000 (potenciální produkt)
b) P = 1,025 , Y = 1000
c) M*V=P*Y → 600*2,05=P* 1000 → P = 1,23 – opatření vyvolá růst cenové hladiny
a) Zapište křivku agregátní poptávky, zapište křivku klasické agregátní nabídky.
b) Určete rovnovážný výstup a rovnovážnou cenovou hladinu ekonomiky. Zakreslete.
c) V dalším období centrální banka zvýšila nominální zásobu peněz na 600. Určete vliv tohoto opatření na rovnovážný výstup a cenovou hladinu.
Řešení
a) klasická AD: Y = 1025/P klasická AS: Y = 1000 (potenciální produkt)
b) P = 1,025 , Y = 1000
c) M*V=P*Y → 600*2,05=P* 1000 → P = 1,23 – opatření vyvolá růst cenové hladiny
2. Uzavřenou ekonomiku s pružnými mzdami a cenami
2. Uzavřenou ekonomiku s pružnými mzdami a cenami a dokonalými informacemi na straně firem lze popsat následujícími charakteristikami: nominální peněžní zásoba činí 400 mld., rychlost obratu peněz je konstantní ve výši 2,5. Maximální dlouhodobě udržitelný výkon takto popsané ekonomiky je 1040 mld. Citlivost produkce na neočekávanou změnu cenové hladiny činí 200. Očekávaná cenová hladina je 1,2.
a) Zapište křivku agregátní poptávky, zapište křivku krátkodobé a dlouhodobé agregátní nabídky.
b) Určete rovnovážný výstup a rovnovážnou cenovou hladinu ekonomiky.
Řešení
a)klasická AD: Y = 1 000/P
monetaristická nabídka SAS: Y = Y* + δ(P – Pe) → Y = 1 040 + 200(P – 1,2) LAS: Y = Y* → Y = 1040
b) P = 1,00, Y = 1000
a) Zapište křivku agregátní poptávky, zapište křivku krátkodobé a dlouhodobé agregátní nabídky.
b) Určete rovnovážný výstup a rovnovážnou cenovou hladinu ekonomiky.
Řešení
a)klasická AD: Y = 1 000/P
monetaristická nabídka SAS: Y = Y* + δ(P – Pe) → Y = 1 040 + 200(P – 1,2) LAS: Y = Y* → Y = 1040
b) P = 1,00, Y = 1000
3. Ekonomika se nachází 10% pod potenciálním produktem
3. Ekonomika se nachází 10% pod potenciálním produktem (2000mld.). Na trhu práce existují nepružné nominální mzdy a na trhu zboží nepružné ceny.
a) Zakreslete výchozí rovnováhu v modelu AS-AD.
b) Vláda se snaží stimulovat výkon ekonomiky snížením daňového zatížení, poklesne sazba daně z příjmu, daň z nemovitosti a z převodu nemovitosti. Zakreslete dopad vládního opatření na výkon a cenovou hladinu.
c) Zakreslete situaci v modelu ISLM a srovnejte dopad fiskální expanze na produkt.
Řešení:
a)Rovnováha v průsečíku AD a horizontální AS při úrovni produkce 1800 mld.
b) AD se stává plošší a zároveň se posouvá doprava, výkon roste, cenová hladina zůstává fixní
c) IS se v důsledku fiskální expanze stává plošší a posouvá se doprava, roste výkon a úroková míra
a) Zakreslete výchozí rovnováhu v modelu AS-AD.
b) Vláda se snaží stimulovat výkon ekonomiky snížením daňového zatížení, poklesne sazba daně z příjmu, daň z nemovitosti a z převodu nemovitosti. Zakreslete dopad vládního opatření na výkon a cenovou hladinu.
c) Zakreslete situaci v modelu ISLM a srovnejte dopad fiskální expanze na produkt.
Řešení:
a)Rovnováha v průsečíku AD a horizontální AS při úrovni produkce 1800 mld.
b) AD se stává plošší a zároveň se posouvá doprava, výkon roste, cenová hladina zůstává fixní
c) IS se v důsledku fiskální expanze stává plošší a posouvá se doprava, roste výkon a úroková míra
4.Výstup ekonomky je na úrovni potenciálního produktu
4.Výstup ekonomky je na úrovni potenciálního produktu (1600mld.) Ceny jsou relativně pružné a mzdy jsou v krátkém období fixované v důsledku mzdových vyjednávání. Zakreslete v modelu AS-AD:
a) Vláda je přesvědčena o nutnosti snížit nezaměstnanost, a proto navýší objem výdajů na zboží a služby. Zakreslete do grafu dopady na produkci a cenovou hladinu.
b) Po vypršení mzdových dohod chtějí pracovníci kompenzovat dopad změny cenové hladiny na reálné mzdy. Zakreslete graficky, jak se změní situace z bodu a)
c) Zakreslete, při jaké úrovni produkce a cen nebudou lidé požadovat další změny mzdových sazeb.
Řešení:
a) Výchozí rovnováha je v průsečíku AD a rostoucí křivky AS na úrovni potenciálního produktu. Fiskální expanze posouvá křivku AD doprava (AD´), produkce roste nad úroveň potenciálu a současně roste cenová hladina
b) Roste nominální mzdová sazba, AS se posouvá doleva (AS´), krátkodobá rovnováha ekonomiky nastává v průsečíku nové AD´a AS´, produkt poklesl a cenová hladina vzrostla
c) Bod dlouhodobé rovnováhy, AS se bude posouvat doleva až do průsečíku s AD´na úrovni potenciálního produktu. Dlouhodobá rovnováha nastává při výkonu 1600mld. a cenové hladině vyšší než v bodě b)
a) Vláda je přesvědčena o nutnosti snížit nezaměstnanost, a proto navýší objem výdajů na zboží a služby. Zakreslete do grafu dopady na produkci a cenovou hladinu.
b) Po vypršení mzdových dohod chtějí pracovníci kompenzovat dopad změny cenové hladiny na reálné mzdy. Zakreslete graficky, jak se změní situace z bodu a)
c) Zakreslete, při jaké úrovni produkce a cen nebudou lidé požadovat další změny mzdových sazeb.
Řešení:
a) Výchozí rovnováha je v průsečíku AD a rostoucí křivky AS na úrovni potenciálního produktu. Fiskální expanze posouvá křivku AD doprava (AD´), produkce roste nad úroveň potenciálu a současně roste cenová hladina
b) Roste nominální mzdová sazba, AS se posouvá doleva (AS´), krátkodobá rovnováha ekonomiky nastává v průsečíku nové AD´a AS´, produkt poklesl a cenová hladina vzrostla
c) Bod dlouhodobé rovnováhy, AS se bude posouvat doleva až do průsečíku s AD´na úrovni potenciálního produktu. Dlouhodobá rovnováha nastává při výkonu 1600mld. a cenové hladině vyšší než v bodě b)
4.Uzavřená ekonomika dosahuje výstupu pod úrovní
4.Uzavřená ekonomika dosahuje výstupu pod úrovní potenciálního produktu. Nominální mzdy jsou strnulé a ceny pružné. Zakreslete křivku agregátní poptávky a vyznačte vliv následujících případů na AD:
a) Růst optimismu investorů
b) Díky vyšší rizikovosti dluhopisů došlo k poklesu víry v toto finanční aktivum.
c) Nejistota ohledně budoucích parlamentních voleb zvýšila spořivost domácností.
d) Cenová hladina v zemi vzrostla z 1,00 na 1,05
e) Centrální banka ve snaze stimulovat reálný výstup ekonomiky zvýšila nabídku peněz
f) Díky velmi nízké úrokové míře jsou ekonomické subjekty ochotny držet jakékoli nabízené množství peněz
g) Silný pesimismus investorů a spotřebitelů vedl k úplně necitlivost jejich výdajů na změnu úrokové míry
Řešení
a) posun AD doprava
b) posun AD doleva
c) AD strmější
d) posun podél AD nahoru
e) posun AD doprava
f) AD je vertikální
g) AD je vertikální
a) Růst optimismu investorů
b) Díky vyšší rizikovosti dluhopisů došlo k poklesu víry v toto finanční aktivum.
c) Nejistota ohledně budoucích parlamentních voleb zvýšila spořivost domácností.
d) Cenová hladina v zemi vzrostla z 1,00 na 1,05
e) Centrální banka ve snaze stimulovat reálný výstup ekonomiky zvýšila nabídku peněz
f) Díky velmi nízké úrokové míře jsou ekonomické subjekty ochotny držet jakékoli nabízené množství peněz
g) Silný pesimismus investorů a spotřebitelů vedl k úplně necitlivost jejich výdajů na změnu úrokové míry
Řešení
a) posun AD doprava
b) posun AD doleva
c) AD strmější
d) posun podél AD nahoru
e) posun AD doprava
f) AD je vertikální
g) AD je vertikální
4.Keynesiánská AS
1. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami:
Trh statků je charakterizován následujícími údaji: autonomní výdaje 520, mezní skon ke spotřebě je 0,8, sazba důchodové daně činí 0,375, citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30.
Trh peněz je charakterizován následujícími údaji: centrální banka drží nabídku peněžních zůstatků na úrovni 400, citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na úrokovou míru činí 50 a citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchodu je 0,5. Cenová hladina v zemi je 0,8. Výrobci jsou při této cenové hladině ochotni nabídnout jakýkoli objem výstupu.
a) Zapište a zakreslete křivku agregátní poptávky.
b) Zapište křivku agregátní nabídky a zakreslete.
c) Vypočítejte rovnovážný výstup ekonomiky.
d) Vypočítejte jak se změní rovnovážný výstup ekonomiky v případě, že plánované investice vzrostou o 20
Řešení
a) Y = 650 + 300/P
b) P = 0,8
c) Y = 1025
d) ∆Y = + 25, P= 0,8 – křivka AD se posune doprava
Trh statků je charakterizován následujícími údaji: autonomní výdaje 520, mezní skon ke spotřebě je 0,8, sazba důchodové daně činí 0,375, citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30.
Trh peněz je charakterizován následujícími údaji: centrální banka drží nabídku peněžních zůstatků na úrovni 400, citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na úrokovou míru činí 50 a citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchodu je 0,5. Cenová hladina v zemi je 0,8. Výrobci jsou při této cenové hladině ochotni nabídnout jakýkoli objem výstupu.
a) Zapište a zakreslete křivku agregátní poptávky.
b) Zapište křivku agregátní nabídky a zakreslete.
c) Vypočítejte rovnovážný výstup ekonomiky.
d) Vypočítejte jak se změní rovnovážný výstup ekonomiky v případě, že plánované investice vzrostou o 20
Řešení
a) Y = 650 + 300/P
b) P = 0,8
c) Y = 1025
d) ∆Y = + 25, P= 0,8 – křivka AD se posune doprava
2. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní
2. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami:
Trh statků je charakterizován následujícími údaji: autonomní výdaje 800, mezní skon ke spotřebě je 0,8, sazba důchodové daně činí 0,375, citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30.
Trh peněz je charakterizován následujícími údaji: centrální banka drží nabídku peněžních zůstatků na úrovni 500, citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na úrokovou míru činí 50 a citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchodu je 0,5.
Nabídka firem s růstem cenové hladiny roste a křivka agregátní nabídky má tvar P = (1/1000)Y.
a) Zapište křivky agregátní poptávky a agregátní nabídky
b)Vypočítejte rovnovážný výstup ekonomiky a rovnovážnou cenovou hladinu
Řešení
a) AD: Y=1000 +375/P AS: P = Y/1000
b) Y=1290,6 P= 1,2906
Trh statků je charakterizován následujícími údaji: autonomní výdaje 800, mezní skon ke spotřebě je 0,8, sazba důchodové daně činí 0,375, citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30.
Trh peněz je charakterizován následujícími údaji: centrální banka drží nabídku peněžních zůstatků na úrovni 500, citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na úrokovou míru činí 50 a citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchodu je 0,5.
Nabídka firem s růstem cenové hladiny roste a křivka agregátní nabídky má tvar P = (1/1000)Y.
a) Zapište křivky agregátní poptávky a agregátní nabídky
b)Vypočítejte rovnovážný výstup ekonomiky a rovnovážnou cenovou hladinu
Řešení
a) AD: Y=1000 +375/P AS: P = Y/1000
b) Y=1290,6 P= 1,2906
3. Agregátní poptávka
1. Ekonomika je popsána těmito údaji: c = 0,8, Ā = 1000, t = 0,25, b = 50, h = 80, k = 0,5, M/P0 = 600, P0 = 1,0, P1 = 1,2
a) Odvoďte křivku AD a určete rovnovážné úrokové míry při obou cenových hladinách
Řešení:
a) Y0 při cenové hladině P0
Y0 = γ.Ā + β.M/P0 α = 2,5 γ = α/(1+αbk/h) = 1,4 β = γ.b/h = 0,875
Y0 = 1,4.1000 + 0,875.600 = 1925
i0 při cenové hladině P0
i = (1/h).(k.Y – (M/P))
i0 = (1/80)(0,5.1925 – 600) = 4,53 %
Y1 při cenové hladině P1
Y1 = γ.Ā + β.M/P1 → Y1 = 1,4.1000 + 0,875.500 = 1837,5
i1 při cenové hladině P1
i1 = (1/80)(0,5.1837,5 – 500) = 5,23%
2. Uzavřenou ekonomiku s pružnými mzdami a cenami a dokonalými informacemi lze popsat následujícími charakteristikami: nominální peněžní zásoba činí 500 mld., rychlost obratu peněz je konstantní ve výši 4. Maximální dlouhodobě udržitelný výkon takto popsané ekonomiky je 2000 mld.
Zapište a zakreslete křivku agregátní poptávky, zakreslete
Řešení
a) klasická AD: Y*P=M*V → Y = 2000/P
a) Odvoďte křivku AD a určete rovnovážné úrokové míry při obou cenových hladinách
Řešení:
a) Y0 při cenové hladině P0
Y0 = γ.Ā + β.M/P0 α = 2,5 γ = α/(1+αbk/h) = 1,4 β = γ.b/h = 0,875
Y0 = 1,4.1000 + 0,875.600 = 1925
i0 při cenové hladině P0
i = (1/h).(k.Y – (M/P))
i0 = (1/80)(0,5.1925 – 600) = 4,53 %
Y1 při cenové hladině P1
Y1 = γ.Ā + β.M/P1 → Y1 = 1,4.1000 + 0,875.500 = 1837,5
i1 při cenové hladině P1
i1 = (1/80)(0,5.1837,5 – 500) = 5,23%
2. Uzavřenou ekonomiku s pružnými mzdami a cenami a dokonalými informacemi lze popsat následujícími charakteristikami: nominální peněžní zásoba činí 500 mld., rychlost obratu peněz je konstantní ve výši 4. Maximální dlouhodobě udržitelný výkon takto popsané ekonomiky je 2000 mld.
Zapište a zakreslete křivku agregátní poptávky, zakreslete
Řešení
a) klasická AD: Y*P=M*V → Y = 2000/P
3. Uzavřená ekonomika s výstupem
3. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami:
Trh statků: autonomní spotřeba 160 mld., plánované autonomní investice ve výši 320 mld., vládní poptávka statků je na úrovni 280 mld., transferové platby směřující k domácnostem činí 140 mld., autonomní daně 100 mld., sazba důchodové daně je 0,25. Domácnosti 80% disponibilního důchodu vydají na spotřebu. Citlivost investic na úrokovou míru činí 30 a citlivost spotřeby domácností na úrokovou míru je 10.
Trh peněz: centrální banka drží peněžní nabídku (nominální) na úrovni 700 mld., citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na úrokovou míru činí 40 a citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchodu je 0,6. Cenová hladina činí 1,00.
a)Zapište rovnici křivky IS a rovnici křivky LM
b)Určete rovnovážný produkt a rovnovážnou úrokovou míru.
c)Odvoďte křivku AD. Zapište její rovnici.
Řešení
a) Y = 2000 – 100*i i = 0,015*Y – 17,5
b) Y = 1500, i = 5 %
c) Y = 800 + 700/P
Trh statků: autonomní spotřeba 160 mld., plánované autonomní investice ve výši 320 mld., vládní poptávka statků je na úrovni 280 mld., transferové platby směřující k domácnostem činí 140 mld., autonomní daně 100 mld., sazba důchodové daně je 0,25. Domácnosti 80% disponibilního důchodu vydají na spotřebu. Citlivost investic na úrokovou míru činí 30 a citlivost spotřeby domácností na úrokovou míru je 10.
Trh peněz: centrální banka drží peněžní nabídku (nominální) na úrovni 700 mld., citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na úrokovou míru činí 40 a citlivost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchodu je 0,6. Cenová hladina činí 1,00.
a)Zapište rovnici křivky IS a rovnici křivky LM
b)Určete rovnovážný produkt a rovnovážnou úrokovou míru.
c)Odvoďte křivku AD. Zapište její rovnici.
Řešení
a) Y = 2000 – 100*i i = 0,015*Y – 17,5
b) Y = 1500, i = 5 %
c) Y = 800 + 700/P
2. Určení rovnovážné produkce v modelu IS-LM
1. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami:
Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 1820 mld., sazba důchodové daně 0,25, mezní sklon ke spotřebě je 0,8 a citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 50.
Trh peněz: nabídka reálných peněžních zůstatků je 500 mld., citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru činí 62,5 a citlivost poptávky po penězích na důchod 0,25.
a) Určete výši rovnovážné produkce v ekonomice a rovnovážnou úrokovou míru.
b)Předpokládejme, že i = 4% a výstup ekonomiky dosahuje výše Y = 3000. Určete, zda je v této situaci rovnováha na obou trzích
Řešení:
a) rovnice IS → Y = α(Ā – bi) → Y = 2,5(1820 – 50i)
rovnice LM → i = (1/h)(kY – M/P) → i = (1/62,5)(0,25Y – 500)
Y = 3700, i = 6,8 %
b)i = 4 %, Y = 3000
trh peněz: M/P = 500, L = 0,25Y – 62,5i = 0,25.3000 – 62,5.4 = 750 – 250 = 500 → L = M/P
trh peněz je v rovnováze
trh statků a služeb:
AD = 3420, Y = 3000 →AD > Y → na trhu statků a služeb je převis poptávky nad nabídkou
Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 1820 mld., sazba důchodové daně 0,25, mezní sklon ke spotřebě je 0,8 a citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 50.
Trh peněz: nabídka reálných peněžních zůstatků je 500 mld., citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru činí 62,5 a citlivost poptávky po penězích na důchod 0,25.
a) Určete výši rovnovážné produkce v ekonomice a rovnovážnou úrokovou míru.
b)Předpokládejme, že i = 4% a výstup ekonomiky dosahuje výše Y = 3000. Určete, zda je v této situaci rovnováha na obou trzích
Řešení:
a) rovnice IS → Y = α(Ā – bi) → Y = 2,5(1820 – 50i)
rovnice LM → i = (1/h)(kY – M/P) → i = (1/62,5)(0,25Y – 500)
Y = 3700, i = 6,8 %
b)i = 4 %, Y = 3000
trh peněz: M/P = 500, L = 0,25Y – 62,5i = 0,25.3000 – 62,5.4 = 750 – 250 = 500 → L = M/P
trh peněz je v rovnováze
trh statků a služeb:
AD = 3420, Y = 3000 →AD > Y → na trhu statků a služeb je převis poptávky nad nabídkou
2. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní
2. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami:
Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 550 mld., sazba důchodové daně 0,25, mezní sklon ke spotřebě je 0,8 a citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30.
Trh peněz: nabídka reálných peněžních zůstatků je 500 mld., citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru činí 60 a citlivost poptávky po penězích na důchod 0,8.
a)Určete výši rovnovážné produkce v ekonomice a rovnovážnou úrokovou míru. Zakreslete.
Řešení:
a) Y = 1000, i = 5 %,
3.Uzavřená ekonomika se pohybuje pod úrovní potenciálního produktu. Rovnovážného výstupu dosahuje ekonomika při úrokové míře 6% a reálné produkci 2000 mld. Zakreslete:
a) Rovnováhu v modelu IS-LM – označte rovnovážný výstup a rovnovážnou úrokovou míru
b) Úroveň produkce a úrokové míry, při níž na trhu zboží poptávka převyšuje nabídku, a na trhu peněz je nabídka vyšší než poptávka
c) Úroveň produkce a úrokové míry, při které je trh peněz v rovnováze a na trhu zboží existuje převis nabídky nad poptávkou
Řešení
a) rovnováha v průsečíku IS,LM, i=6%, Y=2000mld.
b) bod leží nalevo od IS (pod IS) a nalevo od LM (nad)
c) bod leží na křivce LM a napravo od IS (nad)
Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 550 mld., sazba důchodové daně 0,25, mezní sklon ke spotřebě je 0,8 a citlivost autonomních výdajů na úrokovou míru je 30.
Trh peněz: nabídka reálných peněžních zůstatků je 500 mld., citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru činí 60 a citlivost poptávky po penězích na důchod 0,8.
a)Určete výši rovnovážné produkce v ekonomice a rovnovážnou úrokovou míru. Zakreslete.
Řešení:
a) Y = 1000, i = 5 %,
3.Uzavřená ekonomika se pohybuje pod úrovní potenciálního produktu. Rovnovážného výstupu dosahuje ekonomika při úrokové míře 6% a reálné produkci 2000 mld. Zakreslete:
a) Rovnováhu v modelu IS-LM – označte rovnovážný výstup a rovnovážnou úrokovou míru
b) Úroveň produkce a úrokové míry, při níž na trhu zboží poptávka převyšuje nabídku, a na trhu peněz je nabídka vyšší než poptávka
c) Úroveň produkce a úrokové míry, při které je trh peněz v rovnováze a na trhu zboží existuje převis nabídky nad poptávkou
Řešení
a) rovnováha v průsečíku IS,LM, i=6%, Y=2000mld.
b) bod leží nalevo od IS (pod IS) a nalevo od LM (nad)
c) bod leží na křivce LM a napravo od IS (nad)
4.Uzavřená ekonomika dosahuje rovnovážného výstupu
4.Uzavřená ekonomika dosahuje rovnovážného výstupu pod úrovní potenciálního produktu. Zakreslete, co se stane s křivkami IS, LM, úrokovou mírou a rovnovážným výstupem v následujících případech:
a) Parlamentní volby a nástup nové vlády způsobily, že investoři se začínají dívat do budoucnosti s větším optimismem.
b) Firmy začnou citlivěji reagovat na výši úrokové míry při zvažování svých investic.
c) Nová vláda sníží sociální dávky a podpory.
d) V důsledku pružnějšího platebního styku se poptávka po penězích stane citlivější na úrokovou míru.
e) Centrální banka stáhne část oběživa
f) Díky změně životního stylu a masové návštěvě nákupních center došlo v zemi k růstu mezního sklonu ke spotřebě
Řešení
a) posun IS doprava, vyšší výstup, vyšší úroková míra
b) IS plošší, pootočení kolem průsečíku s osou x doleva, nižší výstup, vyšší úroková míra
c) posun IS doleva, nižší výkon, nižší úroková míra
d) LM plošší, pootočení kolem průsečíku s osou x doprava, vyšší výkon, nižší úroková míra
e) posun LM doleva, nižší výkon, vyšší úroková míra
f) IS plošší, potočení kolem průsečíku s osou y doprava, vyšší výkon, vyšší úroková míra
a) Parlamentní volby a nástup nové vlády způsobily, že investoři se začínají dívat do budoucnosti s větším optimismem.
b) Firmy začnou citlivěji reagovat na výši úrokové míry při zvažování svých investic.
c) Nová vláda sníží sociální dávky a podpory.
d) V důsledku pružnějšího platebního styku se poptávka po penězích stane citlivější na úrokovou míru.
e) Centrální banka stáhne část oběživa
f) Díky změně životního stylu a masové návštěvě nákupních center došlo v zemi k růstu mezního sklonu ke spotřebě
Řešení
a) posun IS doprava, vyšší výstup, vyšší úroková míra
b) IS plošší, pootočení kolem průsečíku s osou x doleva, nižší výstup, vyšší úroková míra
c) posun IS doleva, nižší výkon, nižší úroková míra
d) LM plošší, pootočení kolem průsečíku s osou x doprava, vyšší výkon, nižší úroková míra
e) posun LM doleva, nižší výkon, vyšší úroková míra
f) IS plošší, potočení kolem průsečíku s osou y doprava, vyšší výkon, vyšší úroková míra
4.Výstup třísektorové ekonomiky
4.Výstup třísektorové ekonomiky je 10 % pod úrovní potenciálního produktu. Potenciální produkt ekonomiky je 1000 mld.
a) Předpokládejme, že vláda se rozhodla snížit výši daně z nemovitostí a převodu nemovitostí a také snížit daň důchodovou. Zakreslete vliv tohoto opatření v modelu multiplikátoru a vyznačte jeho vliv na rovnovážný produkt.
b) Předpokládejme, že vláda snížila transferové platby a současně o stejný objem zvýšila vládní nákupy statků a služeb. V modelu multiplikátoru zakreslete vliv tohoto opatření na rovnovážný produkt (vycházejte z původního zadání).
Řešení
a) výchozí situace – AD se protíná s osou 45 o při úrovni produkce Y=900mld., změna daní – posun AD nahoru, zároveň se stává AD strmější, vzrostla rovnovážná produkce
b) posun AD dolů o cΔTR, posun AD nahoru o ΔG , výsledek - posun AD nahoru, růst rovnovážné produkce
5.Ekonomika má pouze dva sektory, sektor domácností a sektor firem. Hrubý domácí produkt ekonomiky byl v loňském roce 500 mld., při tomto výstupu byla veškerá vyrobená produkce, která byla určena k prodeji také poptávána. Potenciální produkt ekonomiky je 580 mld. Vyznačte v modelu multiplikátoru:
a) rovnovážnou úroveň produkce a výši potenciálního produktu
b) výkon ekonomiky, při němž se rovná objem úspor a investic
c) výkon ekonomiky, při němž dochází k neplánovaným investicím do zásob
Řešení
a) rovnováha – AD se protíná s osou 45o při úrovni produkce Y=500mld., potenciální produkt 580 mld.
b) Y=500mld; c) Y >500mld
a) Předpokládejme, že vláda se rozhodla snížit výši daně z nemovitostí a převodu nemovitostí a také snížit daň důchodovou. Zakreslete vliv tohoto opatření v modelu multiplikátoru a vyznačte jeho vliv na rovnovážný produkt.
b) Předpokládejme, že vláda snížila transferové platby a současně o stejný objem zvýšila vládní nákupy statků a služeb. V modelu multiplikátoru zakreslete vliv tohoto opatření na rovnovážný produkt (vycházejte z původního zadání).
Řešení
a) výchozí situace – AD se protíná s osou 45 o při úrovni produkce Y=900mld., změna daní – posun AD nahoru, zároveň se stává AD strmější, vzrostla rovnovážná produkce
b) posun AD dolů o cΔTR, posun AD nahoru o ΔG , výsledek - posun AD nahoru, růst rovnovážné produkce
5.Ekonomika má pouze dva sektory, sektor domácností a sektor firem. Hrubý domácí produkt ekonomiky byl v loňském roce 500 mld., při tomto výstupu byla veškerá vyrobená produkce, která byla určena k prodeji také poptávána. Potenciální produkt ekonomiky je 580 mld. Vyznačte v modelu multiplikátoru:
a) rovnovážnou úroveň produkce a výši potenciálního produktu
b) výkon ekonomiky, při němž se rovná objem úspor a investic
c) výkon ekonomiky, při němž dochází k neplánovaným investicím do zásob
Řešení
a) rovnováha – AD se protíná s osou 45o při úrovni produkce Y=500mld., potenciální produkt 580 mld.
b) Y=500mld; c) Y >500mld
2. Uzavřená ekonomika
2. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami: plánované investice jsou na úrovni 250 mld., autonomní spotřeba je 80 mld., transferové platby 50 mld., výše autonomních daní 60 mld., vládní nákupy statků a služeb ve výši 180 mld., sazba důchodové daně 0,25. Mezní sklon ke spotřebě je 0,8.
a) Určete hodnotu multiplikátoru a výši rovnovážného důchodu v ekonomice.
b) Vláda se rozhodla zvýšit transferové platby o 15 mld. Vypočítejte vliv tohoto kroku na rovnovážný důchod.
c) Předpokládejme, že vláda zvýšila sazbu důchodové daně na 0,5. Vypočítejte úroveň rovnovážného důchodu (vycházejte z původního zadání).
Řešení
a) α=2,5 → Y = 1255 mld.
b) Y= 30 mld
c) Y = 836,667 mld.
3.Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami: plánované investice jsou na úrovni 320 mld., autonomní spotřeba je 140 mld., transferové platby 160 mld., výše autonomních daní 140 mld., vládní nákupy statků a služeb ve výši 200 mld., sazba důchodové daně 0,4. Mezní sklon ke spotřebě je 0,6.
a) Zapište rovnici agregátní poptávky a vypočítejte velikost multiplikátoru
b) Vypočítejte rovnovážný výstup ekonomiky.
c) Potenciální produkt ekonomiky činí 1 300 mld. O kolik by vláda musela zvýšit nákup statků a služeb, aby tohoto produktu dosáhla?
Řešení
a) AD = 672 + 0,36*Y , = 1,5625
b) Y = 1050 mld.
c) ΔY =1300-1050=250, ΔY = αG. ΔG → ΔG= ΔY / αG = 250/1,5625=160 → vláda musí zvýšit G o 160 mld.
a) Určete hodnotu multiplikátoru a výši rovnovážného důchodu v ekonomice.
b) Vláda se rozhodla zvýšit transferové platby o 15 mld. Vypočítejte vliv tohoto kroku na rovnovážný důchod.
c) Předpokládejme, že vláda zvýšila sazbu důchodové daně na 0,5. Vypočítejte úroveň rovnovážného důchodu (vycházejte z původního zadání).
Řešení
a) α=2,5 → Y = 1255 mld.
b) Y= 30 mld
c) Y = 836,667 mld.
3.Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami: plánované investice jsou na úrovni 320 mld., autonomní spotřeba je 140 mld., transferové platby 160 mld., výše autonomních daní 140 mld., vládní nákupy statků a služeb ve výši 200 mld., sazba důchodové daně 0,4. Mezní sklon ke spotřebě je 0,6.
a) Zapište rovnici agregátní poptávky a vypočítejte velikost multiplikátoru
b) Vypočítejte rovnovážný výstup ekonomiky.
c) Potenciální produkt ekonomiky činí 1 300 mld. O kolik by vláda musela zvýšit nákup statků a služeb, aby tohoto produktu dosáhla?
Řešení
a) AD = 672 + 0,36*Y , = 1,5625
b) Y = 1050 mld.
c) ΔY =1300-1050=250, ΔY = αG. ΔG → ΔG= ΔY / αG = 250/1,5625=160 → vláda musí zvýšit G o 160 mld.
1. Určení rovnovážné produkce – model multiplikátoru
1. Třísektorová ekonomika je charakterizována následujícími údaji:
Autonomní spotřeba=50 mld.,Investice=555 mld.,Mezní sklon ke spotřebě=0,6
Vládní výdaje=300 mld., Transfery obyvatelstvu=155 mld.,Důchodová daň=40 % → 0,4
Autonomní daně=50 mld.
a) Vypočtěte výši rovnovážné produkce a vyznačte v modelu multiplikátoru.
b) Určete velikost disponibilního důchodu a celkové spotřeby.
c) Předpokládejme, že se vláda rozhodla stimulovat výkon ekonomiky růstem vládních výdajů o 10 % . Jaký bude přírůstek rovnovážné produkce.
Řešení:
a) AD = Ca + c(Y+TR-TA-tY) + I +G → AD = Y → Y = Ca + c(Y+TR-TA-tY) + I +G
nebo Y = α . A , A = Ca+cTR-cTA+ I+G Y = 1512,5 mld
b) YD = Y – tY – TA + TR →YD = 1012,5 mld.
C = Ca + 0,6YD →C = 657,5 mld
c) ΔY = αG. ΔG → αG =1/((1-c(1-t)) = 1/0,64 = 1,5625
ΔY = 1,5625.30 → ΔY = 46,875 mld.
Y1 = Y + ΔY = 1512,5 + 46,875 = 1559,375 mld
Autonomní spotřeba=50 mld.,Investice=555 mld.,Mezní sklon ke spotřebě=0,6
Vládní výdaje=300 mld., Transfery obyvatelstvu=155 mld.,Důchodová daň=40 % → 0,4
Autonomní daně=50 mld.
a) Vypočtěte výši rovnovážné produkce a vyznačte v modelu multiplikátoru.
b) Určete velikost disponibilního důchodu a celkové spotřeby.
c) Předpokládejme, že se vláda rozhodla stimulovat výkon ekonomiky růstem vládních výdajů o 10 % . Jaký bude přírůstek rovnovážné produkce.
Řešení:
a) AD = Ca + c(Y+TR-TA-tY) + I +G → AD = Y → Y = Ca + c(Y+TR-TA-tY) + I +G
nebo Y = α . A , A = Ca+cTR-cTA+ I+G Y = 1512,5 mld
b) YD = Y – tY – TA + TR →YD = 1012,5 mld.
C = Ca + 0,6YD →C = 657,5 mld
c) ΔY = αG. ΔG → αG =1/((1-c(1-t)) = 1/0,64 = 1,5625
ΔY = 1,5625.30 → ΔY = 46,875 mld.
Y1 = Y + ΔY = 1512,5 + 46,875 = 1559,375 mld
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)