(2) ČR A EU (VEŘ. FINANCE)
každá vstupující země zpracovává pro každý rok PEP (Předvstupní ekonomický program)
- viz stránky min. financí
- uvnitř jsou mj. uvedeny úkoly pro veř. finance
- ukládá České republice – opustit jednoroční plánování – přejít na 3 letý (střednědobý) rámec
Rámec je založen na MAE predikci různých ukazatelů – např. HDP v mld. kč, HDP růst % s.c., Deflátor HDP...
Hlavní úkol – stanovit deficity a vývoje zadlužení – vývoj příjmů, výdajů a deficitu v letech 1996 až 2006. Viz graf.
Rozdíly statistik dle ESA a dle naší.
ESA: 2004 -5,9 % saldo 2006 4 % saldo
naše: 2004 8 % saldo 2006 7,5 % saldo
Vláda má dosáhnout poklesu deficitu v rámci 3 let. Závisí to na schválení reformních zákonů – na to pozor.
V PEP je také prognóza vývoje hr. veř. dluhu ve vztahu k HDP – 2001 byl 22,36 % HDP
Reforma v ČR:
část výdajová (má tvořit větší část – 69% změn v roce 2004, 73% 2005, 80 % 2006)
část příjmová (zbytek)
Výdajová část – doporučení EU, 2. odrážka konkrétní opatření ČR
- fin. kázeň je malá, je nutné snížit výdaje, sociální výdaje nemají být příliš narušeny (soc. smír), má dojít k daňovému krácení (sniž. daňové kvóty) – těžká úloha.
- důchodová reforma parametrického typu (ne systémová změna) – zůstává průběžné financ., prodlouž. odchodu do důchodu na 63 let Ž,M, zůstávají odečty na děti;;; dále změna vyměř. základu pro OSVČ (35 % >> 50 % v průběhu 3 let)
- snižování nemocenského
- omezení valorizace
- přesné cílení státní soc. podpory
- omezení podpory stavebního spoření (jak bude účinné-?)
- snížení výdajů na veř. správu (sníž. počtu úředníků za 3 roky o 6 %)
Fiskální dopad --> tj. úspory vlády 2004: 25,4 MLD, 2005: 43,5 MLD, 2006: 52,6 MLD, celk 121,5 MLD.
ČR A EU (VEŘ. PŘÍJMY >> DANĚ)
(3) ČR A EU (VEŘ. PŘÍJMY >> DANĚ)
- má být stabilizována daň. kvóta (složená – vč. soc.zabezp, zdr. poj.) – nyní kolem 40 %.
- harmonizace daní: služby zdanit plnou sazbou-ale pozor na rozv. infrastruktury
- snížení limitu pro povinnost být plátcem DPH až na 1mil. Kč ročně.
- zvýšení spotřebních daní na obvyklou úroveň v EU
- snižování D z př. PO do r 2006 na 24%
- zprůhlednění daní – méně odeč. položek, nezdaň. položek..
- u daně z př. FO žádné významné změny
- daň z nemovit. – nyní jednotková dle výměry, >> převést na hodnotové zdanění dle ceny nemovitosti, zvyš. pravomocí obcí při výběru.
- místní poplatky převést na daně (místní daně)
- soc. a zdr. pojistné – ne změny sazeb, zvýš. vyměř. základu OSVČ na 50%
- zlepšení správy daní a cel (sníž. daňových nedoplatků), omez. úniků
- celkem zvýšení příjmů cca o 20 mld ročně (celkem 70 mld).
(4) POZN. – VZTAH ČR A ROZPOČTŮ EU (POZICE ČR)
tabulka:
2004 2005 2006
odvod do EU 17 mld 33 MLD 35 MLD ze státního rozpočtu
- kompenzace (příjmy z fondů)
= pozice ČR 5 MLD 9,1 MLD 14,9MLD
(čistá pozice>> celkově + ze vstupu) – je to odhad dle PEP.
- má být stabilizována daň. kvóta (složená – vč. soc.zabezp, zdr. poj.) – nyní kolem 40 %.
- harmonizace daní: služby zdanit plnou sazbou-ale pozor na rozv. infrastruktury
- snížení limitu pro povinnost být plátcem DPH až na 1mil. Kč ročně.
- zvýšení spotřebních daní na obvyklou úroveň v EU
- snižování D z př. PO do r 2006 na 24%
- zprůhlednění daní – méně odeč. položek, nezdaň. položek..
- u daně z př. FO žádné významné změny
- daň z nemovit. – nyní jednotková dle výměry, >> převést na hodnotové zdanění dle ceny nemovitosti, zvyš. pravomocí obcí při výběru.
- místní poplatky převést na daně (místní daně)
- soc. a zdr. pojistné – ne změny sazeb, zvýš. vyměř. základu OSVČ na 50%
- zlepšení správy daní a cel (sníž. daňových nedoplatků), omez. úniků
- celkem zvýšení příjmů cca o 20 mld ročně (celkem 70 mld).
(4) POZN. – VZTAH ČR A ROZPOČTŮ EU (POZICE ČR)
tabulka:
2004 2005 2006
odvod do EU 17 mld 33 MLD 35 MLD ze státního rozpočtu
- kompenzace (příjmy z fondů)
= pozice ČR 5 MLD 9,1 MLD 14,9MLD
(čistá pozice>> celkově + ze vstupu) – je to odhad dle PEP.
ČR A EU (VEŘ. FINANCE)
(2) ČR A EU (VEŘ. FINANCE)
každá vstupující země zpracovává pro každý rok PEP (Předvstupní ekonomický program)
- viz stránky min. financí
- uvnitř jsou mj. uvedeny úkoly pro veř. finance
- ukládá České republice – opustit jednoroční plánování – přejít na 3 letý (střednědobý) rámec
Rámec je založen na MAE predikci různých ukazatelů – např. HDP v mld. kč, HDP růst % s.c., Deflátor HDP...
Hlavní úkol – stanovit deficity a vývoje zadlužení – vývoj příjmů, výdajů a deficitu v letech 1996 až 2006. Viz graf.
Rozdíly statistik dle ESA a dle naší.
ESA: 2004 -5,9 % saldo 2006 4 % saldo
naše: 2004 8 % saldo 2006 7,5 % saldo
Vláda má dosáhnout poklesu deficitu v rámci 3 let. Závisí to na schválení reformních zákonů – na to pozor.
V PEP je také prognóza vývoje hr. veř. dluhu ve vztahu k HDP – 2001 byl 22,36 % HDP
Reforma v ČR:
část výdajová (má tvořit větší část – 69% změn v roce 2004, 73% 2005, 80 % 2006)
část příjmová (zbytek)
Výdajová část – doporučení EU, 2. odrážka konkrétní opatření ČR
- fin. kázeň je malá, je nutné snížit výdaje, sociální výdaje nemají být příliš narušeny (soc. smír), má dojít k daňovému krácení (sniž. daňové kvóty) – těžká úloha.
- důchodová reforma parametrického typu (ne systémová změna) – zůstává průběžné financ., prodlouž. odchodu do důchodu na 63 let Ž,M, zůstávají odečty na děti;;; dále změna vyměř. základu pro OSVČ (35 % >> 50 % v průběhu 3 let)
- snižování nemocenského
- omezení valorizace
- přesné cílení státní soc. podpory
- omezení podpory stavebního spoření (jak bude účinné-?)
- snížení výdajů na veř. správu (sníž. počtu úředníků za 3 roky o 6 %)
Fiskální dopad --> tj. úspory vlády 2004: 25,4 MLD, 2005: 43,5 MLD, 2006: 52,6 MLD, celk 121,5 MLD.
každá vstupující země zpracovává pro každý rok PEP (Předvstupní ekonomický program)
- viz stránky min. financí
- uvnitř jsou mj. uvedeny úkoly pro veř. finance
- ukládá České republice – opustit jednoroční plánování – přejít na 3 letý (střednědobý) rámec
Rámec je založen na MAE predikci různých ukazatelů – např. HDP v mld. kč, HDP růst % s.c., Deflátor HDP...
Hlavní úkol – stanovit deficity a vývoje zadlužení – vývoj příjmů, výdajů a deficitu v letech 1996 až 2006. Viz graf.
Rozdíly statistik dle ESA a dle naší.
ESA: 2004 -5,9 % saldo 2006 4 % saldo
naše: 2004 8 % saldo 2006 7,5 % saldo
Vláda má dosáhnout poklesu deficitu v rámci 3 let. Závisí to na schválení reformních zákonů – na to pozor.
V PEP je také prognóza vývoje hr. veř. dluhu ve vztahu k HDP – 2001 byl 22,36 % HDP
Reforma v ČR:
část výdajová (má tvořit větší část – 69% změn v roce 2004, 73% 2005, 80 % 2006)
část příjmová (zbytek)
Výdajová část – doporučení EU, 2. odrážka konkrétní opatření ČR
- fin. kázeň je malá, je nutné snížit výdaje, sociální výdaje nemají být příliš narušeny (soc. smír), má dojít k daňovému krácení (sniž. daňové kvóty) – těžká úloha.
- důchodová reforma parametrického typu (ne systémová změna) – zůstává průběžné financ., prodlouž. odchodu do důchodu na 63 let Ž,M, zůstávají odečty na děti;;; dále změna vyměř. základu pro OSVČ (35 % >> 50 % v průběhu 3 let)
- snižování nemocenského
- omezení valorizace
- přesné cílení státní soc. podpory
- omezení podpory stavebního spoření (jak bude účinné-?)
- snížení výdajů na veř. správu (sníž. počtu úředníků za 3 roky o 6 %)
Fiskální dopad --> tj. úspory vlády 2004: 25,4 MLD, 2005: 43,5 MLD, 2006: 52,6 MLD, celk 121,5 MLD.
ČR A EU (VEŘ. PŘÍJMY >> DANĚ)
(3) ČR A EU (VEŘ. PŘÍJMY >> DANĚ)
- má být stabilizována daň. kvóta (složená – vč. soc.zabezp, zdr. poj.) – nyní kolem 40 %.
- harmonizace daní: služby zdanit plnou sazbou-ale pozor na rozv. infrastruktury
- snížení limitu pro povinnost být plátcem DPH až na 1mil. Kč ročně.
- zvýšení spotřebních daní na obvyklou úroveň v EU
- snižování D z př. PO do r 2006 na 24%
- zprůhlednění daní – méně odeč. položek, nezdaň. položek..
- u daně z př. FO žádné významné změny
- daň z nemovit. – nyní jednotková dle výměry, >> převést na hodnotové zdanění dle ceny nemovitosti, zvyš. pravomocí obcí při výběru.
- místní poplatky převést na daně (místní daně)
- soc. a zdr. pojistné – ne změny sazeb, zvýš. vyměř. základu OSVČ na 50%
- zlepšení správy daní a cel (sníž. daňových nedoplatků), omez. úniků
- celkem zvýšení příjmů cca o 20 mld ročně (celkem 70 mld).
(4) POZN. – VZTAH ČR A ROZPOČTŮ EU (POZICE ČR)
tabulka:
2004 2005 2006
odvod do EU 17 mld 33 MLD 35 MLD ze státního rozpočtu
- kompenzace (příjmy z fondů)
= pozice ČR 5 MLD 9,1 MLD 14,9MLD
(čistá pozice>> celkově + ze vstupu) – je to odhad dle PEP.
- má být stabilizována daň. kvóta (složená – vč. soc.zabezp, zdr. poj.) – nyní kolem 40 %.
- harmonizace daní: služby zdanit plnou sazbou-ale pozor na rozv. infrastruktury
- snížení limitu pro povinnost být plátcem DPH až na 1mil. Kč ročně.
- zvýšení spotřebních daní na obvyklou úroveň v EU
- snižování D z př. PO do r 2006 na 24%
- zprůhlednění daní – méně odeč. položek, nezdaň. položek..
- u daně z př. FO žádné významné změny
- daň z nemovit. – nyní jednotková dle výměry, >> převést na hodnotové zdanění dle ceny nemovitosti, zvyš. pravomocí obcí při výběru.
- místní poplatky převést na daně (místní daně)
- soc. a zdr. pojistné – ne změny sazeb, zvýš. vyměř. základu OSVČ na 50%
- zlepšení správy daní a cel (sníž. daňových nedoplatků), omez. úniků
- celkem zvýšení příjmů cca o 20 mld ročně (celkem 70 mld).
(4) POZN. – VZTAH ČR A ROZPOČTŮ EU (POZICE ČR)
tabulka:
2004 2005 2006
odvod do EU 17 mld 33 MLD 35 MLD ze státního rozpočtu
- kompenzace (příjmy z fondů)
= pozice ČR 5 MLD 9,1 MLD 14,9MLD
(čistá pozice>> celkově + ze vstupu) – je to odhad dle PEP.
Státní záruky
Státní záruky (dluh garantovaný ústřední vládou) – 2. pololetí 2003 – 587,2 MLD
• České dráhy 6,4 mld. /zákon 77/2002 sb.
• ČKA 144 mld. /zákon 239/2001 sb.
• garance dluhu bank. sektoru – hlavně špatná aktiva, infrastruktura 284,2 MLD/zák 218.
• podpora exportu 152,8 MLD – hlavně inv. celky /zák. 58/1995 sb.
jsou to podmíněná pasiva >> záleží na tom, v jakém procentu budou ve skutečnosti realizovány.
ad Dluh:
přírůstek dluhu (B) = G – T + rB, G-T = primární defic., rB = dluhová služba
při primárně vyrovnaném rozpočtu B = rB (růst dluhu je dán úrokovou mírou z existujícího dluhu)
(B/Y) = (G-T)/Y + (r-g)* (B/Y)
kde g = reálný růst ekonomiky (HDP)
pokud na levé straně 0, platí: (T-G)/Y = (r-g)
když r = g, dluh je stabilizován
když r < g, platí že (T-G)/Y < 0
viz Zemanův výrok: potřebujeme rychlejší růst pro splácení dluhu)
současná situace ČR: úr. míra 4 %, inflace 2-3 %, růst HDP 2-3%, tedy reál.úr. míra (= úr.míra – infl) < růst HDP. Pro snižování dluhu je to dobré.
• České dráhy 6,4 mld. /zákon 77/2002 sb.
• ČKA 144 mld. /zákon 239/2001 sb.
• garance dluhu bank. sektoru – hlavně špatná aktiva, infrastruktura 284,2 MLD/zák 218.
• podpora exportu 152,8 MLD – hlavně inv. celky /zák. 58/1995 sb.
jsou to podmíněná pasiva >> záleží na tom, v jakém procentu budou ve skutečnosti realizovány.
ad Dluh:
přírůstek dluhu (B) = G – T + rB, G-T = primární defic., rB = dluhová služba
při primárně vyrovnaném rozpočtu B = rB (růst dluhu je dán úrokovou mírou z existujícího dluhu)
(B/Y) = (G-T)/Y + (r-g)* (B/Y)
kde g = reálný růst ekonomiky (HDP)
pokud na levé straně 0, platí: (T-G)/Y = (r-g)
když r = g, dluh je stabilizován
když r < g, platí že (T-G)/Y < 0
viz Zemanův výrok: potřebujeme rychlejší růst pro splácení dluhu)
současná situace ČR: úr. míra 4 %, inflace 2-3 %, růst HDP 2-3%, tedy reál.úr. míra (= úr.míra – infl) < růst HDP. Pro snižování dluhu je to dobré.
Strukturální, cyklický deficit
Strukturální, cyklický deficit (graf časová osa – vývoj HDP) – cyklické výkyvy, když očistíme o tyto výkyvy, vyjde nám trend. Není to přímka – může se měnit, zrychlovat, zpomalovat. Trend je spíše k růstu HDP.. (technický pokrok, zaměstnanost), Evropa průměrný růst trendu 2,5 %, Irský tygr – více.
Vliv recesí a konjunktur na výši státního rozpočtu
(očistíme od tohoto vlivu)
T-G = tY – G
Y – vývoj ekonomiky-tj. hdp (dle jeho vývoje působí automatické stabilizátory)
t, G – diskreční nástroje vlády (aktivní FP)
Problém je, že se nemusí poznat které FP je horší (pokud je horší FP a je zrovna konjunktura, může být deficit příznivý; pokud je FP sice lepší ale je zrovna recese může být deficit úplně stejný)
Lepší FP poznáme po očištění o vlivy cyklu – vypočítáme úroveň deficitu či přebytku při plné zaměstnanosti (při potenc. produtku) – viz křivka LAS.
To, za co může vláda oddělíme od toho, za co může cyklus. Strukturální deficit – může za to vláda (diskreč. polit.), cyklický deficit – může za to cyklus v ekonomice.
Viz tabulka ČR:
(v posledních letech zhoršení – deficit přes 6 % HDP – nesplň. maastrichtská krit.)
defic -6,3 % cyklic -0,2 strukturální -6,1
Kroky při výpočtu:
1) vypočítáme mezeru výstupu
2) zjistíme elasticity jednotlivých daní vůči HDP či daň. základu (log-log metoda)
3) vypoč. vládní výdaje které by odpovídaly potenc. produktu
4) odečtu vliv cyklu
(metoda output gap – filtrování časových řad, makroek. produkční funkce)
Vliv recesí a konjunktur na výši státního rozpočtu
(očistíme od tohoto vlivu)
T-G = tY – G
Y – vývoj ekonomiky-tj. hdp (dle jeho vývoje působí automatické stabilizátory)
t, G – diskreční nástroje vlády (aktivní FP)
Problém je, že se nemusí poznat které FP je horší (pokud je horší FP a je zrovna konjunktura, může být deficit příznivý; pokud je FP sice lepší ale je zrovna recese může být deficit úplně stejný)
Lepší FP poznáme po očištění o vlivy cyklu – vypočítáme úroveň deficitu či přebytku při plné zaměstnanosti (při potenc. produtku) – viz křivka LAS.
To, za co může vláda oddělíme od toho, za co může cyklus. Strukturální deficit – může za to vláda (diskreč. polit.), cyklický deficit – může za to cyklus v ekonomice.
Viz tabulka ČR:
(v posledních letech zhoršení – deficit přes 6 % HDP – nesplň. maastrichtská krit.)
defic -6,3 % cyklic -0,2 strukturální -6,1
Kroky při výpočtu:
1) vypočítáme mezeru výstupu
2) zjistíme elasticity jednotlivých daní vůči HDP či daň. základu (log-log metoda)
3) vypoč. vládní výdaje které by odpovídaly potenc. produktu
4) odečtu vliv cyklu
(metoda output gap – filtrování časových řad, makroek. produkční funkce)
VEŘEJNÉ FINANCE V ČR PŘED VSTUPEM DO EU
VEŘEJNÉ FINANCE V ČR PŘED VSTUPEM DO EU
(1) OBECNĚ O VEŘ. ROZPOČTECH V EU
maastrichtská kritéria 1992:
- deficit veř. rozpočtů, hrubý veř dluh ve vzt. k HDP (v trž. cenách)
- krit. cen. stability, dlouhod. úr. saz., kurzové stabil.
- problémy se zadlužením –BELGIE, ITA, ŘECKO
- pomalé snižování deficitů – s přijetím nových členů opět problém narůstá
- reakce na problémy: pakt stability a růstu 1997 – dodržovat Maastricht, ale v urč. příp. lze výjim. překročit – účast na váleč. konfliktu, velké snížení HDP (0,75 % z PB).
- 2001, 2002 – problémy Německo, Řecko,.. 2003: navíc FRA. Pokuta? 10 přijímaných zemí – květen 04 – Preaccesion Economic Project (programme)
srovnání ČR s ostatními vstupujícími zeměmi:
prům. celk. růst ČR 2001: 3% (ost 2,5) ČR 2002-2005 3,7% (ost 4)
prům. celk. inflace ČR 2001: 4,7% (ost 5,9) ČR 2002-2005 3,4% (ost 3,3)
celk. deficit ČR 2001: 5% (ost 3,8) ČR 2002-2005 5,5 (ost 2,7)
celk veř. dluh ČR 2001: 23,6% (ost 36,9) ČR 2002-2005 34,7% (ost 40,9)
závěry: ani jedna země nemá dluh přes 60 % HDP, některé překračují deficit 3% (Malta,ČR..)
(1) OBECNĚ O VEŘ. ROZPOČTECH V EU
maastrichtská kritéria 1992:
- deficit veř. rozpočtů, hrubý veř dluh ve vzt. k HDP (v trž. cenách)
- krit. cen. stability, dlouhod. úr. saz., kurzové stabil.
- problémy se zadlužením –BELGIE, ITA, ŘECKO
- pomalé snižování deficitů – s přijetím nových členů opět problém narůstá
- reakce na problémy: pakt stability a růstu 1997 – dodržovat Maastricht, ale v urč. příp. lze výjim. překročit – účast na váleč. konfliktu, velké snížení HDP (0,75 % z PB).
- 2001, 2002 – problémy Německo, Řecko,.. 2003: navíc FRA. Pokuta? 10 přijímaných zemí – květen 04 – Preaccesion Economic Project (programme)
srovnání ČR s ostatními vstupujícími zeměmi:
prům. celk. růst ČR 2001: 3% (ost 2,5) ČR 2002-2005 3,7% (ost 4)
prům. celk. inflace ČR 2001: 4,7% (ost 5,9) ČR 2002-2005 3,4% (ost 3,3)
celk. deficit ČR 2001: 5% (ost 3,8) ČR 2002-2005 5,5 (ost 2,7)
celk veř. dluh ČR 2001: 23,6% (ost 36,9) ČR 2002-2005 34,7% (ost 40,9)
závěry: ani jedna země nemá dluh přes 60 % HDP, některé překračují deficit 3% (Malta,ČR..)
Státní záruky
Státní záruky (dluh garantovaný ústřední vládou) – 2. pololetí 2003 – 587,2 MLD
• České dráhy 6,4 mld. /zákon 77/2002 sb.
• ČKA 144 mld. /zákon 239/2001 sb.
• garance dluhu bank. sektoru – hlavně špatná aktiva, infrastruktura 284,2 MLD/zák 218.
• podpora exportu 152,8 MLD – hlavně inv. celky /zák. 58/1995 sb.
jsou to podmíněná pasiva >> záleží na tom, v jakém procentu budou ve skutečnosti realizovány.
ad Dluh:
přírůstek dluhu (B) = G – T + rB, G-T = primární defic., rB = dluhová služba
při primárně vyrovnaném rozpočtu B = rB (růst dluhu je dán úrokovou mírou z existujícího dluhu)
(B/Y) = (G-T)/Y + (r-g)* (B/Y)
kde g = reálný růst ekonomiky (HDP)
pokud na levé straně 0, platí: (T-G)/Y = (r-g)
když r = g, dluh je stabilizován
když r < g, platí že (T-G)/Y < 0
viz Zemanův výrok: potřebujeme rychlejší růst pro splácení dluhu)
současná situace ČR: úr. míra 4 %, inflace 2-3 %, růst HDP 2-3%, tedy reál.úr. míra (= úr.míra – infl) < růst HDP. Pro snižování dluhu je to dobré.
• České dráhy 6,4 mld. /zákon 77/2002 sb.
• ČKA 144 mld. /zákon 239/2001 sb.
• garance dluhu bank. sektoru – hlavně špatná aktiva, infrastruktura 284,2 MLD/zák 218.
• podpora exportu 152,8 MLD – hlavně inv. celky /zák. 58/1995 sb.
jsou to podmíněná pasiva >> záleží na tom, v jakém procentu budou ve skutečnosti realizovány.
ad Dluh:
přírůstek dluhu (B) = G – T + rB, G-T = primární defic., rB = dluhová služba
při primárně vyrovnaném rozpočtu B = rB (růst dluhu je dán úrokovou mírou z existujícího dluhu)
(B/Y) = (G-T)/Y + (r-g)* (B/Y)
kde g = reálný růst ekonomiky (HDP)
pokud na levé straně 0, platí: (T-G)/Y = (r-g)
když r = g, dluh je stabilizován
když r < g, platí že (T-G)/Y < 0
viz Zemanův výrok: potřebujeme rychlejší růst pro splácení dluhu)
současná situace ČR: úr. míra 4 %, inflace 2-3 %, růst HDP 2-3%, tedy reál.úr. míra (= úr.míra – infl) < růst HDP. Pro snižování dluhu je to dobré.
Strukturální, cyklický deficit
Strukturální, cyklický deficit (graf časová osa – vývoj HDP) – cyklické výkyvy, když očistíme o tyto výkyvy, vyjde nám trend. Není to přímka – může se měnit, zrychlovat, zpomalovat. Trend je spíše k růstu HDP.. (technický pokrok, zaměstnanost), Evropa průměrný růst trendu 2,5 %, Irský tygr – více.
Vliv recesí a konjunktur na výši státního rozpočtu
(očistíme od tohoto vlivu)
T-G = tY – G
Y – vývoj ekonomiky-tj. hdp (dle jeho vývoje působí automatické stabilizátory)
t, G – diskreční nástroje vlády (aktivní FP)
Problém je, že se nemusí poznat které FP je horší (pokud je horší FP a je zrovna konjunktura, může být deficit příznivý; pokud je FP sice lepší ale je zrovna recese může být deficit úplně stejný)
Lepší FP poznáme po očištění o vlivy cyklu – vypočítáme úroveň deficitu či přebytku při plné zaměstnanosti (při potenc. produtku) – viz křivka LAS.
To, za co může vláda oddělíme od toho, za co může cyklus. Strukturální deficit – může za to vláda (diskreč. polit.), cyklický deficit – může za to cyklus v ekonomice.
Viz tabulka ČR:
(v posledních letech zhoršení – deficit přes 6 % HDP – nesplň. maastrichtská krit.)
defic -6,3 % cyklic -0,2 strukturální -6,1
Kroky při výpočtu:
1) vypočítáme mezeru výstupu
2) zjistíme elasticity jednotlivých daní vůči HDP či daň. základu (log-log metoda)
3) vypoč. vládní výdaje které by odpovídaly potenc. produktu
4) odečtu vliv cyklu
(metoda output gap – filtrování časových řad, makroek. produkční funkce)
Vliv recesí a konjunktur na výši státního rozpočtu
(očistíme od tohoto vlivu)
T-G = tY – G
Y – vývoj ekonomiky-tj. hdp (dle jeho vývoje působí automatické stabilizátory)
t, G – diskreční nástroje vlády (aktivní FP)
Problém je, že se nemusí poznat které FP je horší (pokud je horší FP a je zrovna konjunktura, může být deficit příznivý; pokud je FP sice lepší ale je zrovna recese může být deficit úplně stejný)
Lepší FP poznáme po očištění o vlivy cyklu – vypočítáme úroveň deficitu či přebytku při plné zaměstnanosti (při potenc. produtku) – viz křivka LAS.
To, za co může vláda oddělíme od toho, za co může cyklus. Strukturální deficit – může za to vláda (diskreč. polit.), cyklický deficit – může za to cyklus v ekonomice.
Viz tabulka ČR:
(v posledních letech zhoršení – deficit přes 6 % HDP – nesplň. maastrichtská krit.)
defic -6,3 % cyklic -0,2 strukturální -6,1
Kroky při výpočtu:
1) vypočítáme mezeru výstupu
2) zjistíme elasticity jednotlivých daní vůči HDP či daň. základu (log-log metoda)
3) vypoč. vládní výdaje které by odpovídaly potenc. produktu
4) odečtu vliv cyklu
(metoda output gap – filtrování časových řad, makroek. produkční funkce)
VEŘEJNÉ FINANCE V ČR PŘED VSTUPEM DO EU
VEŘEJNÉ FINANCE V ČR PŘED VSTUPEM DO EU
(1) OBECNĚ O VEŘ. ROZPOČTECH V EU
maastrichtská kritéria 1992:
- deficit veř. rozpočtů, hrubý veř dluh ve vzt. k HDP (v trž. cenách)
- krit. cen. stability, dlouhod. úr. saz., kurzové stabil.
- problémy se zadlužením –BELGIE, ITA, ŘECKO
- pomalé snižování deficitů – s přijetím nových členů opět problém narůstá
- reakce na problémy: pakt stability a růstu 1997 – dodržovat Maastricht, ale v urč. příp. lze výjim. překročit – účast na váleč. konfliktu, velké snížení HDP (0,75 % z PB).
- 2001, 2002 – problémy Německo, Řecko,.. 2003: navíc FRA. Pokuta? 10 přijímaných zemí – květen 04 – Preaccesion Economic Project (programme)
srovnání ČR s ostatními vstupujícími zeměmi:
prům. celk. růst ČR 2001: 3% (ost 2,5) ČR 2002-2005 3,7% (ost 4)
prům. celk. inflace ČR 2001: 4,7% (ost 5,9) ČR 2002-2005 3,4% (ost 3,3)
celk. deficit ČR 2001: 5% (ost 3,8) ČR 2002-2005 5,5 (ost 2,7)
celk veř. dluh ČR 2001: 23,6% (ost 36,9) ČR 2002-2005 34,7% (ost 40,9)
závěry: ani jedna země nemá dluh přes 60 % HDP, některé překračují deficit 3% (Malta,ČR..)
(1) OBECNĚ O VEŘ. ROZPOČTECH V EU
maastrichtská kritéria 1992:
- deficit veř. rozpočtů, hrubý veř dluh ve vzt. k HDP (v trž. cenách)
- krit. cen. stability, dlouhod. úr. saz., kurzové stabil.
- problémy se zadlužením –BELGIE, ITA, ŘECKO
- pomalé snižování deficitů – s přijetím nových členů opět problém narůstá
- reakce na problémy: pakt stability a růstu 1997 – dodržovat Maastricht, ale v urč. příp. lze výjim. překročit – účast na váleč. konfliktu, velké snížení HDP (0,75 % z PB).
- 2001, 2002 – problémy Německo, Řecko,.. 2003: navíc FRA. Pokuta? 10 přijímaných zemí – květen 04 – Preaccesion Economic Project (programme)
srovnání ČR s ostatními vstupujícími zeměmi:
prům. celk. růst ČR 2001: 3% (ost 2,5) ČR 2002-2005 3,7% (ost 4)
prům. celk. inflace ČR 2001: 4,7% (ost 5,9) ČR 2002-2005 3,4% (ost 3,3)
celk. deficit ČR 2001: 5% (ost 3,8) ČR 2002-2005 5,5 (ost 2,7)
celk veř. dluh ČR 2001: 23,6% (ost 36,9) ČR 2002-2005 34,7% (ost 40,9)
závěry: ani jedna země nemá dluh přes 60 % HDP, některé překračují deficit 3% (Malta,ČR..)
VEŘEJNÉ ROZPOČTY A VEŘEJNÝ DLUH
VEŘEJNÉ ROZPOČTY A VEŘEJNÝ DLUH
ve středu byl schválen rozpočet (3. čtení) – schodek 115 mld. Kč.
úloha vlády: stabilizovat MAE vývoj (cykly), poskytovat veřejné statky, redistribuovat důchody. Důležitá je SPOTŘEBA – rovnoměrná v čase. Zvýšit současnou spotřebu lze jen (za jinak stejných podmínek) za cenu snížení spotřeby v budoucnu. (Např. snížení daní dnes >> deficit >> v době splácení dluhu vlády nutno zvýšit daně, a to ještě víc než původní snížení, kvůli úrokům.)
Financování deficitu – možné jednak půjčkami, jednak ražebným (tištění peněz). Druhá možnost je ale zákonem zakázána (monetizace dluhu). Zákaz odkupu dluhopisů centrální bankou. S tím, jak zadlužení roste, se půjčky pro vládu zdražují. Investoři chtějí vyšší rizikovou prémii.
Proč je deficit tak velký?
Keynesiánská politika říká: v recesi možný deficit, v konjunktuře má být přebytek – kompenzuje se, rozpočet je dlouhodobě vyrovnaný.
Čisté daně = daně – transfery >> jsou procyklické (důchody a tržby jsou závislé na hosp. cyklu pozitivně, tedy i důchodové daně a daně z příjmů jsou v konjunktuře vyšší).
Příjmy rozpočtu – především daňové – jde pouze o odhady dle vývoje HDP – vláda má tendenci nadsazovat odhad příjmů, kvůli snažšímu schválení rozpočtu. viz letošní rozpočet (schváleno 111,3 mld., skutečnost cca 123 MLD)
Do roku 1996 oficiálně rozpočtové přebytky: ale něco se do dluhů nepočítalo; vliv kupónové privatizace bez přílivu kapitálu – na úvěr (úvěr je slib, často nebyl dodržen). Pohledávky pak do ČKA, podpory velkých podniků (Tatra, Zetor). Výdaje ad hoc: Kampeličky 6 MLD, arbitráž CME 10 mld., povodně 1997,..
ČKA přijme odhadem z FNM a SR úvěry za 220 mld. Uplatnitelnost těchto úvěrů je velmi omezená – viz nedávný případ – prodali pohledávky 38 MLD za cenu 3,4 MLD. (9%)
Dalším faktorem je růst mandatorních a Quasi-mandatorních výdajů – výdaje státu blahobytu – důchody, soc. podpory.
Nové zdroje fiskálních tlaků: bankovní závazky, ekologické závazky firem..
Podíl dluhu na HDP (Maastricht) – kritéria (60 %)
náš hrubý veřejný konsolidovaný dluh (cca 20 – 25 % HDP)
když připočteme závazky ČKA (cca 26 %)
když připočteme vládní záruky (50 %)
Politici uvádějí vždy to číslo, které se jim hodí...
Sobotka uvádí, že nebýt reforem, nebyl by schodek na r. 2004 115 MLD, ale 180 MLD.
ve středu byl schválen rozpočet (3. čtení) – schodek 115 mld. Kč.
úloha vlády: stabilizovat MAE vývoj (cykly), poskytovat veřejné statky, redistribuovat důchody. Důležitá je SPOTŘEBA – rovnoměrná v čase. Zvýšit současnou spotřebu lze jen (za jinak stejných podmínek) za cenu snížení spotřeby v budoucnu. (Např. snížení daní dnes >> deficit >> v době splácení dluhu vlády nutno zvýšit daně, a to ještě víc než původní snížení, kvůli úrokům.)
Financování deficitu – možné jednak půjčkami, jednak ražebným (tištění peněz). Druhá možnost je ale zákonem zakázána (monetizace dluhu). Zákaz odkupu dluhopisů centrální bankou. S tím, jak zadlužení roste, se půjčky pro vládu zdražují. Investoři chtějí vyšší rizikovou prémii.
Proč je deficit tak velký?
Keynesiánská politika říká: v recesi možný deficit, v konjunktuře má být přebytek – kompenzuje se, rozpočet je dlouhodobě vyrovnaný.
Čisté daně = daně – transfery >> jsou procyklické (důchody a tržby jsou závislé na hosp. cyklu pozitivně, tedy i důchodové daně a daně z příjmů jsou v konjunktuře vyšší).
Příjmy rozpočtu – především daňové – jde pouze o odhady dle vývoje HDP – vláda má tendenci nadsazovat odhad příjmů, kvůli snažšímu schválení rozpočtu. viz letošní rozpočet (schváleno 111,3 mld., skutečnost cca 123 MLD)
Do roku 1996 oficiálně rozpočtové přebytky: ale něco se do dluhů nepočítalo; vliv kupónové privatizace bez přílivu kapitálu – na úvěr (úvěr je slib, často nebyl dodržen). Pohledávky pak do ČKA, podpory velkých podniků (Tatra, Zetor). Výdaje ad hoc: Kampeličky 6 MLD, arbitráž CME 10 mld., povodně 1997,..
ČKA přijme odhadem z FNM a SR úvěry za 220 mld. Uplatnitelnost těchto úvěrů je velmi omezená – viz nedávný případ – prodali pohledávky 38 MLD za cenu 3,4 MLD. (9%)
Dalším faktorem je růst mandatorních a Quasi-mandatorních výdajů – výdaje státu blahobytu – důchody, soc. podpory.
Nové zdroje fiskálních tlaků: bankovní závazky, ekologické závazky firem..
Podíl dluhu na HDP (Maastricht) – kritéria (60 %)
náš hrubý veřejný konsolidovaný dluh (cca 20 – 25 % HDP)
když připočteme závazky ČKA (cca 26 %)
když připočteme vládní záruky (50 %)
Politici uvádějí vždy to číslo, které se jim hodí...
Sobotka uvádí, že nebýt reforem, nebyl by schodek na r. 2004 115 MLD, ale 180 MLD.
Definice deficitu
Definice deficitu:
1) státní rozpočet vč. st. fin. aktiv + národní fond
2) 1 + centrální mimorozp. akt + soc.zab = konsolidov. ústř. vláda
3) 1 + místní rozpočty = konsolidované veř. rozpočty
4) konsolidovaná všeobecná vláda (nejširší pojem)
Deficit = toková veličina
Dluh = stavová veličina
Dluh ústřední vlády (červen) = 452,3 MLD; Financován 439,7 MLD cen.papíry, 12,6 MLD přímý úvěr. Nepříznivý trend v posledních letech – sekuritizace dluhu.
Hrubý veřejný konsolidovaný dluh (bez ČKA): 1993 (18,8 %), 1997 (12,9 %), dnes více.
Pokladniční poukázky (krátkodobé) – mají řešit cyklický nesoulad – splatnost 13, 26, 52 týdnů, bondy (nad 1 rok) – např. povodňové dluhopisy – určeny širší veřejnosti, jinak určeno přímým účastníkům aukce. Jsou minimální limity – pro domácn. příliš vysoké – nemohou držet st. c.p. Nízké úrokové sazby – dnes není stimulace pro ukládání v bankách. V 1. pol. 90. let ČNB emitovala vlastní pokladniční poukázky – kvůli nedostatku CP na trhu. Benchmark – tvoří spodní hranici úr. měr na trhu – bezriziková úr. míra.
Skladba dluhu (dle věřitelů): červen 03 – 452,3 MLD
1) vnitřní dluh 438,1 (pokl. pouk 172, bondy 266) – „angl. T-bills, T-bonds.
2) vnější dluh 14,2 mld – směnky pro úhradu členství (banka pro rozvoj v Londýně, na pl. bil., půjčky od Evropské centrální banky)
Dlužíme sami sobě. Je to zátěž pro ekonomiku?
keynesián. – zvýšení úrok. plateb >> je to zátěž >> problémy s platební bilancí
ricardián. – nemá vliv na rozhodování (celk. úspory se nemění) >> pokles vládních je kompenzován růstem soukromých. Racionální subjekty si uvědomí, že v budoucnu budou muset být zvýšeny příjmy.
Internalizace dluhu – dluh je stále většinou v českých rukou, - to platilo dokud nebyly prodány největší české banky.
Dluh – dle věřitelů v %:
nefinanč. korporace 1,37 %
finanční korporace 88,75 % - z toho měnové fin. inst. (kontrol. cizinci 46,07 %); 9,6% pojišť, fondy vlastněné cizinci.
domácnosti 0,06 %
zbytek světa 8,8 %
Ale pozor, „kapitál je plachá laňka.“ Jakmile nebude důvěra ve schopnost vlády splácet, už jí nikdo nepůjčí, nebo jen velmi draze.
V poslední době se vláda snaží o vydávání dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti – rolování dluhu. Musí být vydávány dluhopisy, aby mohly být splaceny předešlé dluhopisy.
Vliv úrokové sazby v ekonomice a výše růstu HDP na velikost dluhu: když je větší růst HDP, tak je teoreticky možné splácení navždy.
Pozor na inflaci – inflační cílení – jedno z maastrichtských kritérií.
1) státní rozpočet vč. st. fin. aktiv + národní fond
2) 1 + centrální mimorozp. akt + soc.zab = konsolidov. ústř. vláda
3) 1 + místní rozpočty = konsolidované veř. rozpočty
4) konsolidovaná všeobecná vláda (nejširší pojem)
Deficit = toková veličina
Dluh = stavová veličina
Dluh ústřední vlády (červen) = 452,3 MLD; Financován 439,7 MLD cen.papíry, 12,6 MLD přímý úvěr. Nepříznivý trend v posledních letech – sekuritizace dluhu.
Hrubý veřejný konsolidovaný dluh (bez ČKA): 1993 (18,8 %), 1997 (12,9 %), dnes více.
Pokladniční poukázky (krátkodobé) – mají řešit cyklický nesoulad – splatnost 13, 26, 52 týdnů, bondy (nad 1 rok) – např. povodňové dluhopisy – určeny širší veřejnosti, jinak určeno přímým účastníkům aukce. Jsou minimální limity – pro domácn. příliš vysoké – nemohou držet st. c.p. Nízké úrokové sazby – dnes není stimulace pro ukládání v bankách. V 1. pol. 90. let ČNB emitovala vlastní pokladniční poukázky – kvůli nedostatku CP na trhu. Benchmark – tvoří spodní hranici úr. měr na trhu – bezriziková úr. míra.
Skladba dluhu (dle věřitelů): červen 03 – 452,3 MLD
1) vnitřní dluh 438,1 (pokl. pouk 172, bondy 266) – „angl. T-bills, T-bonds.
2) vnější dluh 14,2 mld – směnky pro úhradu členství (banka pro rozvoj v Londýně, na pl. bil., půjčky od Evropské centrální banky)
Dlužíme sami sobě. Je to zátěž pro ekonomiku?
keynesián. – zvýšení úrok. plateb >> je to zátěž >> problémy s platební bilancí
ricardián. – nemá vliv na rozhodování (celk. úspory se nemění) >> pokles vládních je kompenzován růstem soukromých. Racionální subjekty si uvědomí, že v budoucnu budou muset být zvýšeny příjmy.
Internalizace dluhu – dluh je stále většinou v českých rukou, - to platilo dokud nebyly prodány největší české banky.
Dluh – dle věřitelů v %:
nefinanč. korporace 1,37 %
finanční korporace 88,75 % - z toho měnové fin. inst. (kontrol. cizinci 46,07 %); 9,6% pojišť, fondy vlastněné cizinci.
domácnosti 0,06 %
zbytek světa 8,8 %
Ale pozor, „kapitál je plachá laňka.“ Jakmile nebude důvěra ve schopnost vlády splácet, už jí nikdo nepůjčí, nebo jen velmi draze.
V poslední době se vláda snaží o vydávání dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti – rolování dluhu. Musí být vydávány dluhopisy, aby mohly být splaceny předešlé dluhopisy.
Vliv úrokové sazby v ekonomice a výše růstu HDP na velikost dluhu: když je větší růst HDP, tak je teoreticky možné splácení navždy.
Pozor na inflaci – inflační cílení – jedno z maastrichtských kritérií.
VEŘEJNÉ ROZPOČTY A VEŘEJNÝ DLUH
VEŘEJNÉ ROZPOČTY A VEŘEJNÝ DLUH
ve středu byl schválen rozpočet (3. čtení) – schodek 115 mld. Kč.
úloha vlády: stabilizovat MAE vývoj (cykly), poskytovat veřejné statky, redistribuovat důchody. Důležitá je SPOTŘEBA – rovnoměrná v čase. Zvýšit současnou spotřebu lze jen (za jinak stejných podmínek) za cenu snížení spotřeby v budoucnu. (Např. snížení daní dnes >> deficit >> v době splácení dluhu vlády nutno zvýšit daně, a to ještě víc než původní snížení, kvůli úrokům.)
Financování deficitu – možné jednak půjčkami, jednak ražebným (tištění peněz). Druhá možnost je ale zákonem zakázána (monetizace dluhu). Zákaz odkupu dluhopisů centrální bankou. S tím, jak zadlužení roste, se půjčky pro vládu zdražují. Investoři chtějí vyšší rizikovou prémii.
Proč je deficit tak velký?
Keynesiánská politika říká: v recesi možný deficit, v konjunktuře má být přebytek – kompenzuje se, rozpočet je dlouhodobě vyrovnaný.
Čisté daně = daně – transfery >> jsou procyklické (důchody a tržby jsou závislé na hosp. cyklu pozitivně, tedy i důchodové daně a daně z příjmů jsou v konjunktuře vyšší).
Příjmy rozpočtu – především daňové – jde pouze o odhady dle vývoje HDP – vláda má tendenci nadsazovat odhad příjmů, kvůli snažšímu schválení rozpočtu. viz letošní rozpočet (schváleno 111,3 mld., skutečnost cca 123 MLD)
Do roku 1996 oficiálně rozpočtové přebytky: ale něco se do dluhů nepočítalo; vliv kupónové privatizace bez přílivu kapitálu – na úvěr (úvěr je slib, často nebyl dodržen). Pohledávky pak do ČKA, podpory velkých podniků (Tatra, Zetor). Výdaje ad hoc: Kampeličky 6 MLD, arbitráž CME 10 mld., povodně 1997,..
ČKA přijme odhadem z FNM a SR úvěry za 220 mld. Uplatnitelnost těchto úvěrů je velmi omezená – viz nedávný případ – prodali pohledávky 38 MLD za cenu 3,4 MLD. (9%)
Dalším faktorem je růst mandatorních a Quasi-mandatorních výdajů – výdaje státu blahobytu – důchody, soc. podpory.
Nové zdroje fiskálních tlaků: bankovní závazky, ekologické závazky firem..
Podíl dluhu na HDP (Maastricht) – kritéria (60 %)
náš hrubý veřejný konsolidovaný dluh (cca 20 – 25 % HDP)
když připočteme závazky ČKA (cca 26 %)
když připočteme vládní záruky (50 %)
Politici uvádějí vždy to číslo, které se jim hodí...
Sobotka uvádí, že nebýt reforem, nebyl by schodek na r. 2004 115 MLD, ale 180 MLD.
ve středu byl schválen rozpočet (3. čtení) – schodek 115 mld. Kč.
úloha vlády: stabilizovat MAE vývoj (cykly), poskytovat veřejné statky, redistribuovat důchody. Důležitá je SPOTŘEBA – rovnoměrná v čase. Zvýšit současnou spotřebu lze jen (za jinak stejných podmínek) za cenu snížení spotřeby v budoucnu. (Např. snížení daní dnes >> deficit >> v době splácení dluhu vlády nutno zvýšit daně, a to ještě víc než původní snížení, kvůli úrokům.)
Financování deficitu – možné jednak půjčkami, jednak ražebným (tištění peněz). Druhá možnost je ale zákonem zakázána (monetizace dluhu). Zákaz odkupu dluhopisů centrální bankou. S tím, jak zadlužení roste, se půjčky pro vládu zdražují. Investoři chtějí vyšší rizikovou prémii.
Proč je deficit tak velký?
Keynesiánská politika říká: v recesi možný deficit, v konjunktuře má být přebytek – kompenzuje se, rozpočet je dlouhodobě vyrovnaný.
Čisté daně = daně – transfery >> jsou procyklické (důchody a tržby jsou závislé na hosp. cyklu pozitivně, tedy i důchodové daně a daně z příjmů jsou v konjunktuře vyšší).
Příjmy rozpočtu – především daňové – jde pouze o odhady dle vývoje HDP – vláda má tendenci nadsazovat odhad příjmů, kvůli snažšímu schválení rozpočtu. viz letošní rozpočet (schváleno 111,3 mld., skutečnost cca 123 MLD)
Do roku 1996 oficiálně rozpočtové přebytky: ale něco se do dluhů nepočítalo; vliv kupónové privatizace bez přílivu kapitálu – na úvěr (úvěr je slib, často nebyl dodržen). Pohledávky pak do ČKA, podpory velkých podniků (Tatra, Zetor). Výdaje ad hoc: Kampeličky 6 MLD, arbitráž CME 10 mld., povodně 1997,..
ČKA přijme odhadem z FNM a SR úvěry za 220 mld. Uplatnitelnost těchto úvěrů je velmi omezená – viz nedávný případ – prodali pohledávky 38 MLD za cenu 3,4 MLD. (9%)
Dalším faktorem je růst mandatorních a Quasi-mandatorních výdajů – výdaje státu blahobytu – důchody, soc. podpory.
Nové zdroje fiskálních tlaků: bankovní závazky, ekologické závazky firem..
Podíl dluhu na HDP (Maastricht) – kritéria (60 %)
náš hrubý veřejný konsolidovaný dluh (cca 20 – 25 % HDP)
když připočteme závazky ČKA (cca 26 %)
když připočteme vládní záruky (50 %)
Politici uvádějí vždy to číslo, které se jim hodí...
Sobotka uvádí, že nebýt reforem, nebyl by schodek na r. 2004 115 MLD, ale 180 MLD.
Definice deficitu
Definice deficitu:
1) státní rozpočet vč. st. fin. aktiv + národní fond
2) 1 + centrální mimorozp. akt + soc.zab = konsolidov. ústř. vláda
3) 1 + místní rozpočty = konsolidované veř. rozpočty
4) konsolidovaná všeobecná vláda (nejširší pojem)
Deficit = toková veličina
Dluh = stavová veličina
Dluh ústřední vlády (červen) = 452,3 MLD; Financován 439,7 MLD cen.papíry, 12,6 MLD přímý úvěr. Nepříznivý trend v posledních letech – sekuritizace dluhu.
Hrubý veřejný konsolidovaný dluh (bez ČKA): 1993 (18,8 %), 1997 (12,9 %), dnes více.
Pokladniční poukázky (krátkodobé) – mají řešit cyklický nesoulad – splatnost 13, 26, 52 týdnů, bondy (nad 1 rok) – např. povodňové dluhopisy – určeny širší veřejnosti, jinak určeno přímým účastníkům aukce. Jsou minimální limity – pro domácn. příliš vysoké – nemohou držet st. c.p. Nízké úrokové sazby – dnes není stimulace pro ukládání v bankách. V 1. pol. 90. let ČNB emitovala vlastní pokladniční poukázky – kvůli nedostatku CP na trhu. Benchmark – tvoří spodní hranici úr. měr na trhu – bezriziková úr. míra.
Skladba dluhu (dle věřitelů): červen 03 – 452,3 MLD
1) vnitřní dluh 438,1 (pokl. pouk 172, bondy 266) – „angl. T-bills, T-bonds.
2) vnější dluh 14,2 mld – směnky pro úhradu členství (banka pro rozvoj v Londýně, na pl. bil., půjčky od Evropské centrální banky)
Dlužíme sami sobě. Je to zátěž pro ekonomiku?
keynesián. – zvýšení úrok. plateb >> je to zátěž >> problémy s platební bilancí
ricardián. – nemá vliv na rozhodování (celk. úspory se nemění) >> pokles vládních je kompenzován růstem soukromých. Racionální subjekty si uvědomí, že v budoucnu budou muset být zvýšeny příjmy.
Internalizace dluhu – dluh je stále většinou v českých rukou, - to platilo dokud nebyly prodány největší české banky.
Dluh – dle věřitelů v %:
nefinanč. korporace 1,37 %
finanční korporace 88,75 % - z toho měnové fin. inst. (kontrol. cizinci 46,07 %); 9,6% pojišť, fondy vlastněné cizinci.
domácnosti 0,06 %
zbytek světa 8,8 %
Ale pozor, „kapitál je plachá laňka.“ Jakmile nebude důvěra ve schopnost vlády splácet, už jí nikdo nepůjčí, nebo jen velmi draze.
V poslední době se vláda snaží o vydávání dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti – rolování dluhu. Musí být vydávány dluhopisy, aby mohly být splaceny předešlé dluhopisy.
Vliv úrokové sazby v ekonomice a výše růstu HDP na velikost dluhu: když je větší růst HDP, tak je teoreticky možné splácení navždy.
Pozor na inflaci – inflační cílení – jedno z maastrichtských kritérií.
1) státní rozpočet vč. st. fin. aktiv + národní fond
2) 1 + centrální mimorozp. akt + soc.zab = konsolidov. ústř. vláda
3) 1 + místní rozpočty = konsolidované veř. rozpočty
4) konsolidovaná všeobecná vláda (nejširší pojem)
Deficit = toková veličina
Dluh = stavová veličina
Dluh ústřední vlády (červen) = 452,3 MLD; Financován 439,7 MLD cen.papíry, 12,6 MLD přímý úvěr. Nepříznivý trend v posledních letech – sekuritizace dluhu.
Hrubý veřejný konsolidovaný dluh (bez ČKA): 1993 (18,8 %), 1997 (12,9 %), dnes více.
Pokladniční poukázky (krátkodobé) – mají řešit cyklický nesoulad – splatnost 13, 26, 52 týdnů, bondy (nad 1 rok) – např. povodňové dluhopisy – určeny širší veřejnosti, jinak určeno přímým účastníkům aukce. Jsou minimální limity – pro domácn. příliš vysoké – nemohou držet st. c.p. Nízké úrokové sazby – dnes není stimulace pro ukládání v bankách. V 1. pol. 90. let ČNB emitovala vlastní pokladniční poukázky – kvůli nedostatku CP na trhu. Benchmark – tvoří spodní hranici úr. měr na trhu – bezriziková úr. míra.
Skladba dluhu (dle věřitelů): červen 03 – 452,3 MLD
1) vnitřní dluh 438,1 (pokl. pouk 172, bondy 266) – „angl. T-bills, T-bonds.
2) vnější dluh 14,2 mld – směnky pro úhradu členství (banka pro rozvoj v Londýně, na pl. bil., půjčky od Evropské centrální banky)
Dlužíme sami sobě. Je to zátěž pro ekonomiku?
keynesián. – zvýšení úrok. plateb >> je to zátěž >> problémy s platební bilancí
ricardián. – nemá vliv na rozhodování (celk. úspory se nemění) >> pokles vládních je kompenzován růstem soukromých. Racionální subjekty si uvědomí, že v budoucnu budou muset být zvýšeny příjmy.
Internalizace dluhu – dluh je stále většinou v českých rukou, - to platilo dokud nebyly prodány největší české banky.
Dluh – dle věřitelů v %:
nefinanč. korporace 1,37 %
finanční korporace 88,75 % - z toho měnové fin. inst. (kontrol. cizinci 46,07 %); 9,6% pojišť, fondy vlastněné cizinci.
domácnosti 0,06 %
zbytek světa 8,8 %
Ale pozor, „kapitál je plachá laňka.“ Jakmile nebude důvěra ve schopnost vlády splácet, už jí nikdo nepůjčí, nebo jen velmi draze.
V poslední době se vláda snaží o vydávání dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti – rolování dluhu. Musí být vydávány dluhopisy, aby mohly být splaceny předešlé dluhopisy.
Vliv úrokové sazby v ekonomice a výše růstu HDP na velikost dluhu: když je větší růst HDP, tak je teoreticky možné splácení navždy.
Pozor na inflaci – inflační cílení – jedno z maastrichtských kritérií.
Hodnocení efektivnosti veř. institucí
Hodnocení efektivnosti veř. institucí (ukazatele rentability, efektivnosti apod. jen těžko použitelné):
- užitek nemusí být peněžně vyjádřitelný
- užitky jsou roztroušené
- veřejný sektor odčerpává zdroje soukromého sektoru
- veřejných sektor produkuje více veř. statků než je optimum
(to byly hlavní problémy hodnocení)
Zdroje neefektivnosti ve veřejném sektoru:
- monopolní postavení (neexistence konkurence), např. státní správa – má monopol na poskytování služeb státní správy. Monopolní úřad je schopen si vyjednat vyšší rozpočet. Jak zvýšit konkurenci – tržní testování (umožnit soutěž mezi soukromými a veřejnými poskytovateli urč. služeb)
- odlišné motivace pracovníků státních služeb (jiný způsob oceňování – je obtížné diferencovat mzdy, hodnotit výkony)
- vyšší jistota pracovního místa ve veřejném sektoru
Výklad zákona
- organizační složka – nemá právní subjektivitu (práv. osobou je stát), majetek státní, pův. název rozpočtové organizace, jejím jménem jedná ředitel, výdaje financovány ze státního rozpočtu, někdy částečně poplatky (soudní, správní). Neodpovídají trž. hodnotě služby.
- příspěvková organizace – má právní subjektivitu
- kalkulace rozpočtu org. složky (metody – indexová tj. přírůstky o inflaci) x moderní metody – programové, výkonové rozp., uplat. teorie Niskanen (polit x byrokr), Wildavski (behav. model – kroky při vyjednávání), příjmy jsou příjmy státního rozpočtu – příjmy nejsou kalkulovány na základě výdajů organizace (není vztah příjm.,výd.), organizační složka může mít mimorozpočtové příjmy. Mají pokrýt náklady na hlavní činnost. Pokud ok, může provozovat i doplňkovou činnost – při nevyuž. kapacitě, zdrojích. Též zdroje z fondů, darů..
- příspěvková org – hospodaří s vlastními příjmy v rámci tzv. hlavní činnosti, obvykle příjmy nestačí k pokrytí nákladů >> organizace dostává příspěvek z rozpočtu zřizovatele; např. kultura – uživatelské poplatky, ale socializovaný přístup – rovné možnosti všem. (aby nebyly lístky do divadla tak drahé...)
- problém, jak změřit výkonnost: kvalita žáků, nebo počet žáků školy.., za co může špatný management, za co organizace nemůže (a dle toho určování výše příspěvků od státu)
- užitek nemusí být peněžně vyjádřitelný
- užitky jsou roztroušené
- veřejný sektor odčerpává zdroje soukromého sektoru
- veřejných sektor produkuje více veř. statků než je optimum
(to byly hlavní problémy hodnocení)
Zdroje neefektivnosti ve veřejném sektoru:
- monopolní postavení (neexistence konkurence), např. státní správa – má monopol na poskytování služeb státní správy. Monopolní úřad je schopen si vyjednat vyšší rozpočet. Jak zvýšit konkurenci – tržní testování (umožnit soutěž mezi soukromými a veřejnými poskytovateli urč. služeb)
- odlišné motivace pracovníků státních služeb (jiný způsob oceňování – je obtížné diferencovat mzdy, hodnotit výkony)
- vyšší jistota pracovního místa ve veřejném sektoru
Výklad zákona
- organizační složka – nemá právní subjektivitu (práv. osobou je stát), majetek státní, pův. název rozpočtové organizace, jejím jménem jedná ředitel, výdaje financovány ze státního rozpočtu, někdy částečně poplatky (soudní, správní). Neodpovídají trž. hodnotě služby.
- příspěvková organizace – má právní subjektivitu
- kalkulace rozpočtu org. složky (metody – indexová tj. přírůstky o inflaci) x moderní metody – programové, výkonové rozp., uplat. teorie Niskanen (polit x byrokr), Wildavski (behav. model – kroky při vyjednávání), příjmy jsou příjmy státního rozpočtu – příjmy nejsou kalkulovány na základě výdajů organizace (není vztah příjm.,výd.), organizační složka může mít mimorozpočtové příjmy. Mají pokrýt náklady na hlavní činnost. Pokud ok, může provozovat i doplňkovou činnost – při nevyuž. kapacitě, zdrojích. Též zdroje z fondů, darů..
- příspěvková org – hospodaří s vlastními příjmy v rámci tzv. hlavní činnosti, obvykle příjmy nestačí k pokrytí nákladů >> organizace dostává příspěvek z rozpočtu zřizovatele; např. kultura – uživatelské poplatky, ale socializovaný přístup – rovné možnosti všem. (aby nebyly lístky do divadla tak drahé...)
- problém, jak změřit výkonnost: kvalita žáků, nebo počet žáků školy.., za co může špatný management, za co organizace nemůže (a dle toho určování výše příspěvků od státu)
Státní fondy
Státní fondy
>> společná charakteristika:
zvláštní instituce, zřízené zákonem pro financování určité oblasti – účelově, jsou mimorozpočtové, smysl je alternativní zdroj financování některých potřeb (politický problém –kterých?). Fond shromažďuje prostředky určené zákonem – nemůže ovlivnit jejich výši, hlavní činností je rozdělování prostředků jiným ziskovým či neziskovým organizacím. Přidělovány jsou na konkrétní projekty. (na rozdíl od institucionálního financování např. státního rozpočtu).
Mae predikce: příjmy státního rozpočtu 659,3 MLD, příjmy stát. účelových fondů 64,9. Struktura příjmů státních účelových fondů (20 mld daňové, 4 mld nedaňové, 40 mld dotace z FNM, kapit. 0). Příjmy jednotlivých fondů: nejvíce SFDI 43,6 MLD, SFRB 17,8 MLD, SFŽP 3,4 MLD, ostatní 3 fondy minimální příjmy (v milionech Kč).
Argumenty pro fondy:
- účelovost (lépe identifikují potřeby, alokují zdroje)
- vznik pro financování důležité, opomíjené potřeby (mají smysl)
- transparentnost příjmů a výd. (účelovost příjmů, výd. – použití přesně určeno)
Argumenty proti fondům:
- nemusí vracet nepoužité příjmy
- nezávislost příjmů na ministerstvu
- může to mít negativní důsledky pro veř. dluh
- subjektivní financování – dle názoru lidí, co ve fondu rozhodují.
- další otázka: efektivnější financ. z rozpočtu nebo z fondu?
MMF a světová banka si myslí, že větší jsou nevýhody než výhody.
Příjmy fondů: a) vlastní, b) jiné, příjmy fondů jsou osvobozeny od daně z příjmů.
>> společná charakteristika:
zvláštní instituce, zřízené zákonem pro financování určité oblasti – účelově, jsou mimorozpočtové, smysl je alternativní zdroj financování některých potřeb (politický problém –kterých?). Fond shromažďuje prostředky určené zákonem – nemůže ovlivnit jejich výši, hlavní činností je rozdělování prostředků jiným ziskovým či neziskovým organizacím. Přidělovány jsou na konkrétní projekty. (na rozdíl od institucionálního financování např. státního rozpočtu).
Mae predikce: příjmy státního rozpočtu 659,3 MLD, příjmy stát. účelových fondů 64,9. Struktura příjmů státních účelových fondů (20 mld daňové, 4 mld nedaňové, 40 mld dotace z FNM, kapit. 0). Příjmy jednotlivých fondů: nejvíce SFDI 43,6 MLD, SFRB 17,8 MLD, SFŽP 3,4 MLD, ostatní 3 fondy minimální příjmy (v milionech Kč).
Argumenty pro fondy:
- účelovost (lépe identifikují potřeby, alokují zdroje)
- vznik pro financování důležité, opomíjené potřeby (mají smysl)
- transparentnost příjmů a výd. (účelovost příjmů, výd. – použití přesně určeno)
Argumenty proti fondům:
- nemusí vracet nepoužité příjmy
- nezávislost příjmů na ministerstvu
- může to mít negativní důsledky pro veř. dluh
- subjektivní financování – dle názoru lidí, co ve fondu rozhodují.
- další otázka: efektivnější financ. z rozpočtu nebo z fondu?
MMF a světová banka si myslí, že větší jsou nevýhody než výhody.
Příjmy fondů: a) vlastní, b) jiné, příjmy fondů jsou osvobozeny od daně z příjmů.
Hodnocení efektivnosti veř. institucí
Hodnocení efektivnosti veř. institucí (ukazatele rentability, efektivnosti apod. jen těžko použitelné):
- užitek nemusí být peněžně vyjádřitelný
- užitky jsou roztroušené
- veřejný sektor odčerpává zdroje soukromého sektoru
- veřejných sektor produkuje více veř. statků než je optimum
(to byly hlavní problémy hodnocení)
Zdroje neefektivnosti ve veřejném sektoru:
- monopolní postavení (neexistence konkurence), např. státní správa – má monopol na poskytování služeb státní správy. Monopolní úřad je schopen si vyjednat vyšší rozpočet. Jak zvýšit konkurenci – tržní testování (umožnit soutěž mezi soukromými a veřejnými poskytovateli urč. služeb)
- odlišné motivace pracovníků státních služeb (jiný způsob oceňování – je obtížné diferencovat mzdy, hodnotit výkony)
- vyšší jistota pracovního místa ve veřejném sektoru
Výklad zákona
- organizační složka – nemá právní subjektivitu (práv. osobou je stát), majetek státní, pův. název rozpočtové organizace, jejím jménem jedná ředitel, výdaje financovány ze státního rozpočtu, někdy částečně poplatky (soudní, správní). Neodpovídají trž. hodnotě služby.
- příspěvková organizace – má právní subjektivitu
- kalkulace rozpočtu org. složky (metody – indexová tj. přírůstky o inflaci) x moderní metody – programové, výkonové rozp., uplat. teorie Niskanen (polit x byrokr), Wildavski (behav. model – kroky při vyjednávání), příjmy jsou příjmy státního rozpočtu – příjmy nejsou kalkulovány na základě výdajů organizace (není vztah příjm.,výd.), organizační složka může mít mimorozpočtové příjmy. Mají pokrýt náklady na hlavní činnost. Pokud ok, může provozovat i doplňkovou činnost – při nevyuž. kapacitě, zdrojích. Též zdroje z fondů, darů..
- příspěvková org – hospodaří s vlastními příjmy v rámci tzv. hlavní činnosti, obvykle příjmy nestačí k pokrytí nákladů >> organizace dostává příspěvek z rozpočtu zřizovatele; např. kultura – uživatelské poplatky, ale socializovaný přístup – rovné možnosti všem. (aby nebyly lístky do divadla tak drahé...)
- problém, jak změřit výkonnost: kvalita žáků, nebo počet žáků školy.., za co může špatný management, za co organizace nemůže (a dle toho určování výše příspěvků od státu)
- užitek nemusí být peněžně vyjádřitelný
- užitky jsou roztroušené
- veřejný sektor odčerpává zdroje soukromého sektoru
- veřejných sektor produkuje více veř. statků než je optimum
(to byly hlavní problémy hodnocení)
Zdroje neefektivnosti ve veřejném sektoru:
- monopolní postavení (neexistence konkurence), např. státní správa – má monopol na poskytování služeb státní správy. Monopolní úřad je schopen si vyjednat vyšší rozpočet. Jak zvýšit konkurenci – tržní testování (umožnit soutěž mezi soukromými a veřejnými poskytovateli urč. služeb)
- odlišné motivace pracovníků státních služeb (jiný způsob oceňování – je obtížné diferencovat mzdy, hodnotit výkony)
- vyšší jistota pracovního místa ve veřejném sektoru
Výklad zákona
- organizační složka – nemá právní subjektivitu (práv. osobou je stát), majetek státní, pův. název rozpočtové organizace, jejím jménem jedná ředitel, výdaje financovány ze státního rozpočtu, někdy částečně poplatky (soudní, správní). Neodpovídají trž. hodnotě služby.
- příspěvková organizace – má právní subjektivitu
- kalkulace rozpočtu org. složky (metody – indexová tj. přírůstky o inflaci) x moderní metody – programové, výkonové rozp., uplat. teorie Niskanen (polit x byrokr), Wildavski (behav. model – kroky při vyjednávání), příjmy jsou příjmy státního rozpočtu – příjmy nejsou kalkulovány na základě výdajů organizace (není vztah příjm.,výd.), organizační složka může mít mimorozpočtové příjmy. Mají pokrýt náklady na hlavní činnost. Pokud ok, může provozovat i doplňkovou činnost – při nevyuž. kapacitě, zdrojích. Též zdroje z fondů, darů..
- příspěvková org – hospodaří s vlastními příjmy v rámci tzv. hlavní činnosti, obvykle příjmy nestačí k pokrytí nákladů >> organizace dostává příspěvek z rozpočtu zřizovatele; např. kultura – uživatelské poplatky, ale socializovaný přístup – rovné možnosti všem. (aby nebyly lístky do divadla tak drahé...)
- problém, jak změřit výkonnost: kvalita žáků, nebo počet žáků školy.., za co může špatný management, za co organizace nemůže (a dle toho určování výše příspěvků od státu)
Státní fondy
Státní fondy
>> společná charakteristika:
zvláštní instituce, zřízené zákonem pro financování určité oblasti – účelově, jsou mimorozpočtové, smysl je alternativní zdroj financování některých potřeb (politický problém –kterých?). Fond shromažďuje prostředky určené zákonem – nemůže ovlivnit jejich výši, hlavní činností je rozdělování prostředků jiným ziskovým či neziskovým organizacím. Přidělovány jsou na konkrétní projekty. (na rozdíl od institucionálního financování např. státního rozpočtu).
Mae predikce: příjmy státního rozpočtu 659,3 MLD, příjmy stát. účelových fondů 64,9. Struktura příjmů státních účelových fondů (20 mld daňové, 4 mld nedaňové, 40 mld dotace z FNM, kapit. 0). Příjmy jednotlivých fondů: nejvíce SFDI 43,6 MLD, SFRB 17,8 MLD, SFŽP 3,4 MLD, ostatní 3 fondy minimální příjmy (v milionech Kč).
Argumenty pro fondy:
- účelovost (lépe identifikují potřeby, alokují zdroje)
- vznik pro financování důležité, opomíjené potřeby (mají smysl)
- transparentnost příjmů a výd. (účelovost příjmů, výd. – použití přesně určeno)
Argumenty proti fondům:
- nemusí vracet nepoužité příjmy
- nezávislost příjmů na ministerstvu
- může to mít negativní důsledky pro veř. dluh
- subjektivní financování – dle názoru lidí, co ve fondu rozhodují.
- další otázka: efektivnější financ. z rozpočtu nebo z fondu?
MMF a světová banka si myslí, že větší jsou nevýhody než výhody.
Příjmy fondů: a) vlastní, b) jiné, příjmy fondů jsou osvobozeny od daně z příjmů.
>> společná charakteristika:
zvláštní instituce, zřízené zákonem pro financování určité oblasti – účelově, jsou mimorozpočtové, smysl je alternativní zdroj financování některých potřeb (politický problém –kterých?). Fond shromažďuje prostředky určené zákonem – nemůže ovlivnit jejich výši, hlavní činností je rozdělování prostředků jiným ziskovým či neziskovým organizacím. Přidělovány jsou na konkrétní projekty. (na rozdíl od institucionálního financování např. státního rozpočtu).
Mae predikce: příjmy státního rozpočtu 659,3 MLD, příjmy stát. účelových fondů 64,9. Struktura příjmů státních účelových fondů (20 mld daňové, 4 mld nedaňové, 40 mld dotace z FNM, kapit. 0). Příjmy jednotlivých fondů: nejvíce SFDI 43,6 MLD, SFRB 17,8 MLD, SFŽP 3,4 MLD, ostatní 3 fondy minimální příjmy (v milionech Kč).
Argumenty pro fondy:
- účelovost (lépe identifikují potřeby, alokují zdroje)
- vznik pro financování důležité, opomíjené potřeby (mají smysl)
- transparentnost příjmů a výd. (účelovost příjmů, výd. – použití přesně určeno)
Argumenty proti fondům:
- nemusí vracet nepoužité příjmy
- nezávislost příjmů na ministerstvu
- může to mít negativní důsledky pro veř. dluh
- subjektivní financování – dle názoru lidí, co ve fondu rozhodují.
- další otázka: efektivnější financ. z rozpočtu nebo z fondu?
MMF a světová banka si myslí, že větší jsou nevýhody než výhody.
Příjmy fondů: a) vlastní, b) jiné, příjmy fondů jsou osvobozeny od daně z příjmů.
ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU A STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE
ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU A STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE
- OSS a PO jsou:
>> veřejné neziskové organizace v ČR
>> jsou zřizovány zákonem (státem – ministerstva, ústavní soud, státní zastupitelství, NKÚ, úřad vlády, kancelář prezidenta, kancel. ombudsmana..) nebo orgány státní správy (např. ministerstvy – úřad práce, divadla, muzea, galerie)
>> ve statistikách označení veřejné neziskové instituce, či vládní instituce (dle ESA, MMF)
Výdaje OSS celkem 150,3 MLD, tj. 21,7 % ze SR
Transfery příspěvkovým organizacím 58,5 MLD, tj. 8,4 % ze SR.
z toho velká část mzdové náklady.
vládní instituce jako organizační složky státu:
- orgány veřejné správy (vykonávají fce státu – soudy, státní zastupitelství, kancelář PSP či Senátu, ministerstva..)
- služby soc, zdr. charakteru pro občany, společnost – zabezpečení redistribuce dochodů, fin. úřady, vzdělávání, věda a výzkum..
Z hlediska ekon. teorie se liší od podniku:
- vlastnictvím (nepatří žádnému jednotlivci, ale státu)
- hospodaří se státním majetkem (majetek patří státu)
- je to nezisková instituce (rozdíl příjmů a výdajů se nerozděluje mezi jednotlivce, zisk je reinvestován)
- příjmy obvykle z veřejných rozpočtů (existuje regulace užití ze strany státu – pozor Niskanenův model)
- zatímco firma má za cíl maximalizaci užitku, zisku vlastníků, cílem neziskové organizace je (normativně) maximalizace společenského blahobytu, (pozitivně) maximalizace užitku úřeníků či politiků, kteří organizaci řídí. Viz teorie veř. volby – Niskanenův model, byrokrat maximalizuje svůj úřad, moc, důležitost.
- charakteristika – jsou to netržní producenti, poskytují netržní produkty za ekonomicky nevýznamnou cenu (cena neovlivňuje nabídku statku). Financování buď nepřímo: z daní; nebo přímo – poplatky (kdo a kolik má platit, zaváď. při efektu přetížení, když nastává nadspotřeba).
Veř. instituce jsou ovlivněny politicky, zájmovými skupinami (maximalizace polit. hlasů, maximalizace moci). Za existenci veřejných institucí mohou být i jiné ekonomické důvody. Je nutné regulovat činnost veřej. institucí – zdůvodnění: zájmy úředníků mohou být jiné než společenské blaho. Názor, že výkonnost pracovníků může být odvozena od výše mzdy. (zvýš. mzdy >> zvýš. výkonu). Zákon o veř. zakázkách – regulace alokace veř. prostř.
- OSS a PO jsou:
>> veřejné neziskové organizace v ČR
>> jsou zřizovány zákonem (státem – ministerstva, ústavní soud, státní zastupitelství, NKÚ, úřad vlády, kancelář prezidenta, kancel. ombudsmana..) nebo orgány státní správy (např. ministerstvy – úřad práce, divadla, muzea, galerie)
>> ve statistikách označení veřejné neziskové instituce, či vládní instituce (dle ESA, MMF)
Výdaje OSS celkem 150,3 MLD, tj. 21,7 % ze SR
Transfery příspěvkovým organizacím 58,5 MLD, tj. 8,4 % ze SR.
z toho velká část mzdové náklady.
vládní instituce jako organizační složky státu:
- orgány veřejné správy (vykonávají fce státu – soudy, státní zastupitelství, kancelář PSP či Senátu, ministerstva..)
- služby soc, zdr. charakteru pro občany, společnost – zabezpečení redistribuce dochodů, fin. úřady, vzdělávání, věda a výzkum..
Z hlediska ekon. teorie se liší od podniku:
- vlastnictvím (nepatří žádnému jednotlivci, ale státu)
- hospodaří se státním majetkem (majetek patří státu)
- je to nezisková instituce (rozdíl příjmů a výdajů se nerozděluje mezi jednotlivce, zisk je reinvestován)
- příjmy obvykle z veřejných rozpočtů (existuje regulace užití ze strany státu – pozor Niskanenův model)
- zatímco firma má za cíl maximalizaci užitku, zisku vlastníků, cílem neziskové organizace je (normativně) maximalizace společenského blahobytu, (pozitivně) maximalizace užitku úřeníků či politiků, kteří organizaci řídí. Viz teorie veř. volby – Niskanenův model, byrokrat maximalizuje svůj úřad, moc, důležitost.
- charakteristika – jsou to netržní producenti, poskytují netržní produkty za ekonomicky nevýznamnou cenu (cena neovlivňuje nabídku statku). Financování buď nepřímo: z daní; nebo přímo – poplatky (kdo a kolik má platit, zaváď. při efektu přetížení, když nastává nadspotřeba).
Veř. instituce jsou ovlivněny politicky, zájmovými skupinami (maximalizace polit. hlasů, maximalizace moci). Za existenci veřejných institucí mohou být i jiné ekonomické důvody. Je nutné regulovat činnost veřej. institucí – zdůvodnění: zájmy úředníků mohou být jiné než společenské blaho. Názor, že výkonnost pracovníků může být odvozena od výše mzdy. (zvýš. mzdy >> zvýš. výkonu). Zákon o veř. zakázkách – regulace alokace veř. prostř.
ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU A STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE
ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU A STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE
- OSS a PO jsou:
>> veřejné neziskové organizace v ČR
>> jsou zřizovány zákonem (státem – ministerstva, ústavní soud, státní zastupitelství, NKÚ, úřad vlády, kancelář prezidenta, kancel. ombudsmana..) nebo orgány státní správy (např. ministerstvy – úřad práce, divadla, muzea, galerie)
>> ve statistikách označení veřejné neziskové instituce, či vládní instituce (dle ESA, MMF)
Výdaje OSS celkem 150,3 MLD, tj. 21,7 % ze SR
Transfery příspěvkovým organizacím 58,5 MLD, tj. 8,4 % ze SR.
z toho velká část mzdové náklady.
vládní instituce jako organizační složky státu:
- orgány veřejné správy (vykonávají fce státu – soudy, státní zastupitelství, kancelář PSP či Senátu, ministerstva..)
- služby soc, zdr. charakteru pro občany, společnost – zabezpečení redistribuce dochodů, fin. úřady, vzdělávání, věda a výzkum..
Z hlediska ekon. teorie se liší od podniku:
- vlastnictvím (nepatří žádnému jednotlivci, ale státu)
- hospodaří se státním majetkem (majetek patří státu)
- je to nezisková instituce (rozdíl příjmů a výdajů se nerozděluje mezi jednotlivce, zisk je reinvestován)
- příjmy obvykle z veřejných rozpočtů (existuje regulace užití ze strany státu – pozor Niskanenův model)
- zatímco firma má za cíl maximalizaci užitku, zisku vlastníků, cílem neziskové organizace je (normativně) maximalizace společenského blahobytu, (pozitivně) maximalizace užitku úřeníků či politiků, kteří organizaci řídí. Viz teorie veř. volby – Niskanenův model, byrokrat maximalizuje svůj úřad, moc, důležitost.
- charakteristika – jsou to netržní producenti, poskytují netržní produkty za ekonomicky nevýznamnou cenu (cena neovlivňuje nabídku statku). Financování buď nepřímo: z daní; nebo přímo – poplatky (kdo a kolik má platit, zaváď. při efektu přetížení, když nastává nadspotřeba).
Veř. instituce jsou ovlivněny politicky, zájmovými skupinami (maximalizace polit. hlasů, maximalizace moci). Za existenci veřejných institucí mohou být i jiné ekonomické důvody. Je nutné regulovat činnost veřej. institucí – zdůvodnění: zájmy úředníků mohou být jiné než společenské blaho. Názor, že výkonnost pracovníků může být odvozena od výše mzdy. (zvýš. mzdy >> zvýš. výkonu). Zákon o veř. zakázkách – regulace alokace veř. prostř.
- OSS a PO jsou:
>> veřejné neziskové organizace v ČR
>> jsou zřizovány zákonem (státem – ministerstva, ústavní soud, státní zastupitelství, NKÚ, úřad vlády, kancelář prezidenta, kancel. ombudsmana..) nebo orgány státní správy (např. ministerstvy – úřad práce, divadla, muzea, galerie)
>> ve statistikách označení veřejné neziskové instituce, či vládní instituce (dle ESA, MMF)
Výdaje OSS celkem 150,3 MLD, tj. 21,7 % ze SR
Transfery příspěvkovým organizacím 58,5 MLD, tj. 8,4 % ze SR.
z toho velká část mzdové náklady.
vládní instituce jako organizační složky státu:
- orgány veřejné správy (vykonávají fce státu – soudy, státní zastupitelství, kancelář PSP či Senátu, ministerstva..)
- služby soc, zdr. charakteru pro občany, společnost – zabezpečení redistribuce dochodů, fin. úřady, vzdělávání, věda a výzkum..
Z hlediska ekon. teorie se liší od podniku:
- vlastnictvím (nepatří žádnému jednotlivci, ale státu)
- hospodaří se státním majetkem (majetek patří státu)
- je to nezisková instituce (rozdíl příjmů a výdajů se nerozděluje mezi jednotlivce, zisk je reinvestován)
- příjmy obvykle z veřejných rozpočtů (existuje regulace užití ze strany státu – pozor Niskanenův model)
- zatímco firma má za cíl maximalizaci užitku, zisku vlastníků, cílem neziskové organizace je (normativně) maximalizace společenského blahobytu, (pozitivně) maximalizace užitku úřeníků či politiků, kteří organizaci řídí. Viz teorie veř. volby – Niskanenův model, byrokrat maximalizuje svůj úřad, moc, důležitost.
- charakteristika – jsou to netržní producenti, poskytují netržní produkty za ekonomicky nevýznamnou cenu (cena neovlivňuje nabídku statku). Financování buď nepřímo: z daní; nebo přímo – poplatky (kdo a kolik má platit, zaváď. při efektu přetížení, když nastává nadspotřeba).
Veř. instituce jsou ovlivněny politicky, zájmovými skupinami (maximalizace polit. hlasů, maximalizace moci). Za existenci veřejných institucí mohou být i jiné ekonomické důvody. Je nutné regulovat činnost veřej. institucí – zdůvodnění: zájmy úředníků mohou být jiné než společenské blaho. Názor, že výkonnost pracovníků může být odvozena od výše mzdy. (zvýš. mzdy >> zvýš. výkonu). Zákon o veř. zakázkách – regulace alokace veř. prostř.
Problém spravedlnosti
Problém spravedlnosti
- viz Timbaud – teorie místních výdajů; volba nohou
existuje komunita (obec), občan je mobilní (může volit obec, ve které bude žít), má přehled o příjmech a výdajích obcí, a protože se podílí na financování veřejných statků, volí tu obec, která nejvíc optimalizuje jeho užitek. Vyber si – je to spravedlivé. (je to reakce na Buchannana).
Další přístup:
Coase: decentralizační teorém
- jak má vláda zasahovat do spotřeby veř. statků? Z hlediska efektivnosti, ale i standardizace veř. služeb. Graf decentralizačního teorému (osy: cena, množství). Různé indiv. poptávky, vláda nabídne centrálně určitou úroveň poskytovaných služeb – pro někoho je to zbytečně moc, pro jiného málo. Cenu platí oba stejnou – pro jednoho příliš vysoká, jiný by klidně dal víc.
Jde o to,
1) definovat které statky poskytovat veřejně (standardně), a přerozdělovat je jednotlivým samosprávám.
2) které statky brát jako regionální – nechat v působnosti samospráv – teoreticky: ty které se vztahují jen k dané lokalitě. (ale problém ekonomické nesamostatnosti obcí)
Financování samospráv ze strukturálních fondů
- míří sem 80 MLD ze strukturálních fondů, ale musíme dobře sestavit projekty, abychom je dostali.
Strukturální fondy EU:
- východiskem je idea strukturální politiky
- má 2 základní cíle
a) snížení rozdílů životní úrovně obyvatel jednotlivých regionů
b) předcházení (prevence) nových regionálních problémů
--> k realizaci těchto cílů je používána tzv. POLITIKA SOUDRŽNOSTI – smyslem je snižovat rozdíly, současně udržovat rozvoj regionů.
- viz Timbaud – teorie místních výdajů; volba nohou
existuje komunita (obec), občan je mobilní (může volit obec, ve které bude žít), má přehled o příjmech a výdajích obcí, a protože se podílí na financování veřejných statků, volí tu obec, která nejvíc optimalizuje jeho užitek. Vyber si – je to spravedlivé. (je to reakce na Buchannana).
Další přístup:
Coase: decentralizační teorém
- jak má vláda zasahovat do spotřeby veř. statků? Z hlediska efektivnosti, ale i standardizace veř. služeb. Graf decentralizačního teorému (osy: cena, množství). Různé indiv. poptávky, vláda nabídne centrálně určitou úroveň poskytovaných služeb – pro někoho je to zbytečně moc, pro jiného málo. Cenu platí oba stejnou – pro jednoho příliš vysoká, jiný by klidně dal víc.
Jde o to,
1) definovat které statky poskytovat veřejně (standardně), a přerozdělovat je jednotlivým samosprávám.
2) které statky brát jako regionální – nechat v působnosti samospráv – teoreticky: ty které se vztahují jen k dané lokalitě. (ale problém ekonomické nesamostatnosti obcí)
Financování samospráv ze strukturálních fondů
- míří sem 80 MLD ze strukturálních fondů, ale musíme dobře sestavit projekty, abychom je dostali.
Strukturální fondy EU:
- východiskem je idea strukturální politiky
- má 2 základní cíle
a) snížení rozdílů životní úrovně obyvatel jednotlivých regionů
b) předcházení (prevence) nových regionálních problémů
--> k realizaci těchto cílů je používána tzv. POLITIKA SOUDRŽNOSTI – smyslem je snižovat rozdíly, současně udržovat rozvoj regionů.
STRUKTURÁLNÍ FONDY, KOHENZNÍ FOND
Nástroje k tomu:
STRUKTURÁLNÍ FONDY KOHENZNÍ FOND
(zákl. podmínkou poskytnutí pomoci je to, že zaostávající regiony mají méně než 75 % HDP/obyv. než je průměr EU – strukturální; kohenzní fond – méně než 90 % HDP).
Strukturální fondy:
- Evropský sociální fond (ESF) – projekty řešící zaměstnanost
- Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) – investice infrastruktur.
- Evropský zemědělský a garanč. fond – municipality – rozvoj vesnice, plynofikace, vodovody (EAGGF)
- Fond rozvoje rybolovu (FIFG)
Kohenzní fond:
- projekty týkající se životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje
- projekty infrastruktur.
1) Princip spolufinancování (nedostanu 100 %) – kohenzní (až 85 %), strukturální (až 75 %)
2) Princip uznatelných nákladů – v rámci projektu – musí být zřejmé, na co budou použity.
3) Zdroje musí být požadovány v rámci programů.
EU (EVR. KOMISE) >> dokument „Rámec podpory společenství – CSF – mapuje základní problémy zemí v regionech.
Do tohoto rámce přispívají jednotlivé státy – Regionální rozvojové plány – co má být řešeno (musí zde být vazba na strukturální cíle EU).
Z rámce vychází i Operační program (OP) – projekty ve formě programů, které by měly být realizovány v následujících 7 letech. Na základě Operačního programu vzniká IMPLEMENTAČNÍ PROGRAM projektu – projekt je realizován a dostává finanční zdroje. U nás min. zemědělství >> min. financí. Možný způsob financování samospráv. Musí se umět využít.
STRUKTURÁLNÍ FONDY KOHENZNÍ FOND
(zákl. podmínkou poskytnutí pomoci je to, že zaostávající regiony mají méně než 75 % HDP/obyv. než je průměr EU – strukturální; kohenzní fond – méně než 90 % HDP).
Strukturální fondy:
- Evropský sociální fond (ESF) – projekty řešící zaměstnanost
- Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) – investice infrastruktur.
- Evropský zemědělský a garanč. fond – municipality – rozvoj vesnice, plynofikace, vodovody (EAGGF)
- Fond rozvoje rybolovu (FIFG)
Kohenzní fond:
- projekty týkající se životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje
- projekty infrastruktur.
1) Princip spolufinancování (nedostanu 100 %) – kohenzní (až 85 %), strukturální (až 75 %)
2) Princip uznatelných nákladů – v rámci projektu – musí být zřejmé, na co budou použity.
3) Zdroje musí být požadovány v rámci programů.
EU (EVR. KOMISE) >> dokument „Rámec podpory společenství – CSF – mapuje základní problémy zemí v regionech.
Do tohoto rámce přispívají jednotlivé státy – Regionální rozvojové plány – co má být řešeno (musí zde být vazba na strukturální cíle EU).
Z rámce vychází i Operační program (OP) – projekty ve formě programů, které by měly být realizovány v následujících 7 letech. Na základě Operačního programu vzniká IMPLEMENTAČNÍ PROGRAM projektu – projekt je realizován a dostává finanční zdroje. U nás min. zemědělství >> min. financí. Možný způsob financování samospráv. Musí se umět využít.
Problém spravedlnosti
Problém spravedlnosti
- viz Timbaud – teorie místních výdajů; volba nohou
existuje komunita (obec), občan je mobilní (může volit obec, ve které bude žít), má přehled o příjmech a výdajích obcí, a protože se podílí na financování veřejných statků, volí tu obec, která nejvíc optimalizuje jeho užitek. Vyber si – je to spravedlivé. (je to reakce na Buchannana).
Další přístup:
Coase: decentralizační teorém
- jak má vláda zasahovat do spotřeby veř. statků? Z hlediska efektivnosti, ale i standardizace veř. služeb. Graf decentralizačního teorému (osy: cena, množství). Různé indiv. poptávky, vláda nabídne centrálně určitou úroveň poskytovaných služeb – pro někoho je to zbytečně moc, pro jiného málo. Cenu platí oba stejnou – pro jednoho příliš vysoká, jiný by klidně dal víc.
Jde o to,
1) definovat které statky poskytovat veřejně (standardně), a přerozdělovat je jednotlivým samosprávám.
2) které statky brát jako regionální – nechat v působnosti samospráv – teoreticky: ty které se vztahují jen k dané lokalitě. (ale problém ekonomické nesamostatnosti obcí)
Financování samospráv ze strukturálních fondů
- míří sem 80 MLD ze strukturálních fondů, ale musíme dobře sestavit projekty, abychom je dostali.
Strukturální fondy EU:
- východiskem je idea strukturální politiky
- má 2 základní cíle
a) snížení rozdílů životní úrovně obyvatel jednotlivých regionů
b) předcházení (prevence) nových regionálních problémů
--> k realizaci těchto cílů je používána tzv. POLITIKA SOUDRŽNOSTI – smyslem je snižovat rozdíly, současně udržovat rozvoj regionů.
- viz Timbaud – teorie místních výdajů; volba nohou
existuje komunita (obec), občan je mobilní (může volit obec, ve které bude žít), má přehled o příjmech a výdajích obcí, a protože se podílí na financování veřejných statků, volí tu obec, která nejvíc optimalizuje jeho užitek. Vyber si – je to spravedlivé. (je to reakce na Buchannana).
Další přístup:
Coase: decentralizační teorém
- jak má vláda zasahovat do spotřeby veř. statků? Z hlediska efektivnosti, ale i standardizace veř. služeb. Graf decentralizačního teorému (osy: cena, množství). Různé indiv. poptávky, vláda nabídne centrálně určitou úroveň poskytovaných služeb – pro někoho je to zbytečně moc, pro jiného málo. Cenu platí oba stejnou – pro jednoho příliš vysoká, jiný by klidně dal víc.
Jde o to,
1) definovat které statky poskytovat veřejně (standardně), a přerozdělovat je jednotlivým samosprávám.
2) které statky brát jako regionální – nechat v působnosti samospráv – teoreticky: ty které se vztahují jen k dané lokalitě. (ale problém ekonomické nesamostatnosti obcí)
Financování samospráv ze strukturálních fondů
- míří sem 80 MLD ze strukturálních fondů, ale musíme dobře sestavit projekty, abychom je dostali.
Strukturální fondy EU:
- východiskem je idea strukturální politiky
- má 2 základní cíle
a) snížení rozdílů životní úrovně obyvatel jednotlivých regionů
b) předcházení (prevence) nových regionálních problémů
--> k realizaci těchto cílů je používána tzv. POLITIKA SOUDRŽNOSTI – smyslem je snižovat rozdíly, současně udržovat rozvoj regionů.
STRUKTURÁLNÍ FONDY, KOHENZNÍ FOND
Nástroje k tomu:
STRUKTURÁLNÍ FONDY KOHENZNÍ FOND
(zákl. podmínkou poskytnutí pomoci je to, že zaostávající regiony mají méně než 75 % HDP/obyv. než je průměr EU – strukturální; kohenzní fond – méně než 90 % HDP).
Strukturální fondy:
- Evropský sociální fond (ESF) – projekty řešící zaměstnanost
- Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) – investice infrastruktur.
- Evropský zemědělský a garanč. fond – municipality – rozvoj vesnice, plynofikace, vodovody (EAGGF)
- Fond rozvoje rybolovu (FIFG)
Kohenzní fond:
- projekty týkající se životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje
- projekty infrastruktur.
1) Princip spolufinancování (nedostanu 100 %) – kohenzní (až 85 %), strukturální (až 75 %)
2) Princip uznatelných nákladů – v rámci projektu – musí být zřejmé, na co budou použity.
3) Zdroje musí být požadovány v rámci programů.
EU (EVR. KOMISE) >> dokument „Rámec podpory společenství – CSF – mapuje základní problémy zemí v regionech.
Do tohoto rámce přispívají jednotlivé státy – Regionální rozvojové plány – co má být řešeno (musí zde být vazba na strukturální cíle EU).
Z rámce vychází i Operační program (OP) – projekty ve formě programů, které by měly být realizovány v následujících 7 letech. Na základě Operačního programu vzniká IMPLEMENTAČNÍ PROGRAM projektu – projekt je realizován a dostává finanční zdroje. U nás min. zemědělství >> min. financí. Možný způsob financování samospráv. Musí se umět využít.
STRUKTURÁLNÍ FONDY KOHENZNÍ FOND
(zákl. podmínkou poskytnutí pomoci je to, že zaostávající regiony mají méně než 75 % HDP/obyv. než je průměr EU – strukturální; kohenzní fond – méně než 90 % HDP).
Strukturální fondy:
- Evropský sociální fond (ESF) – projekty řešící zaměstnanost
- Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) – investice infrastruktur.
- Evropský zemědělský a garanč. fond – municipality – rozvoj vesnice, plynofikace, vodovody (EAGGF)
- Fond rozvoje rybolovu (FIFG)
Kohenzní fond:
- projekty týkající se životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje
- projekty infrastruktur.
1) Princip spolufinancování (nedostanu 100 %) – kohenzní (až 85 %), strukturální (až 75 %)
2) Princip uznatelných nákladů – v rámci projektu – musí být zřejmé, na co budou použity.
3) Zdroje musí být požadovány v rámci programů.
EU (EVR. KOMISE) >> dokument „Rámec podpory společenství – CSF – mapuje základní problémy zemí v regionech.
Do tohoto rámce přispívají jednotlivé státy – Regionální rozvojové plány – co má být řešeno (musí zde být vazba na strukturální cíle EU).
Z rámce vychází i Operační program (OP) – projekty ve formě programů, které by měly být realizovány v následujících 7 letech. Na základě Operačního programu vzniká IMPLEMENTAČNÍ PROGRAM projektu – projekt je realizován a dostává finanční zdroje. U nás min. zemědělství >> min. financí. Možný způsob financování samospráv. Musí se umět využít.
ROVINA FINANČNĚ EKONOMICKÁ
ROVINA FINANČNĚ EKONOMICKÁ
- SYSTÉM FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANCÍ V DANÉM STÁTĚ (JE ZDE DEFINOVÁNA ROLE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ VE VŠECH ÚROVNÍCH VEŘ. SPRÁVY)
- VEŘEJNÁ SPRÁVA – CENTRÁLNÍ (ST. SPRÁVA), REGIONÁLNÍ (KRAJE, OBCE – SAMOSPRÁVA)
FISKÁLNÍ FEDERALISMUS JE DETAILIZACÍ PROBLÉMŮ FEDERALISMU PRO OBLAST VEŘEJNÝCH FINANCÍ. MŮŽEME ZDE ZKOUMAT FUNGOVÁNÍ SYSTÉMU ROZPOČTŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ (PŘÍJMY, VÝDAJE, SDÍLENÉ DANĚ >> VZTAHY ROZPOČTŮ)
FISKÁLNÍ CENTRALIZACE
- HLAVNÍ ROLI MÁ CENTRÁLNÍ ROZPOČET
- VŠECHNY PŘÍJMY VSTUPUJÍ DO CENTRÁLNÍHO ROZP.
- CENTRÁLNÍ ROZP. POTOM POSKYTUJE DOTACE NIŽŠÍM CELKŮM, NIŽŠÍ CELKY NEMAJÍ VLASTNÍ PŘÍJMY - ÚČELOVĚ VÁZANÉ DOTACE. ODPOVĚDNOST ZA ZÍSK. PŘÍJMŮ MÁ CENTRÁLNÍ VLÁDA. EXISTUJE SILNÉ PŘEROZDĚLOVÁNÍ – REGIONY, KTERÉ PŘISPĚLI VELKÝMI ČÁSTKAMI DO PŘÍJMŮ ST. ROZPOČTU DOSTANOU PAK STEJNĚ JAKO OSTATNÍ. TYPICKÉ PRO ČSR PŘED R. 89.
FISKÁLNÍ DECENTRALIZACE
- NA TOM JE ZALOŽENA MYŠLENKA EU
- REGIONY MUSÍ BÝT EKONOMICKY NUCENY K SAMOSTATNÉ INICIATIVĚ, HLEDÁNÍ VLASTNÍCH PŘÍJMŮ, NESTÁT JEN S NATAŽENOU RUKOU PŘED VLÁDOU (ST.ROZP.)
ZDROJE REGIONŮ:
- DEFINOVANÉ VLASTNÍ PŘÍJMY
- SDÍLENÉ DANĚ (ČÁST DANÍ JDE DO MÍSTNÍCH ROZP.)
- SYSTÉM DOTACÍ ZE S.R. (VĚTŠINOU ÚČELOVÉ)
- SYSTÉM FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANCÍ V DANÉM STÁTĚ (JE ZDE DEFINOVÁNA ROLE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ VE VŠECH ÚROVNÍCH VEŘ. SPRÁVY)
- VEŘEJNÁ SPRÁVA – CENTRÁLNÍ (ST. SPRÁVA), REGIONÁLNÍ (KRAJE, OBCE – SAMOSPRÁVA)
FISKÁLNÍ FEDERALISMUS JE DETAILIZACÍ PROBLÉMŮ FEDERALISMU PRO OBLAST VEŘEJNÝCH FINANCÍ. MŮŽEME ZDE ZKOUMAT FUNGOVÁNÍ SYSTÉMU ROZPOČTŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ (PŘÍJMY, VÝDAJE, SDÍLENÉ DANĚ >> VZTAHY ROZPOČTŮ)
FISKÁLNÍ CENTRALIZACE
- HLAVNÍ ROLI MÁ CENTRÁLNÍ ROZPOČET
- VŠECHNY PŘÍJMY VSTUPUJÍ DO CENTRÁLNÍHO ROZP.
- CENTRÁLNÍ ROZP. POTOM POSKYTUJE DOTACE NIŽŠÍM CELKŮM, NIŽŠÍ CELKY NEMAJÍ VLASTNÍ PŘÍJMY - ÚČELOVĚ VÁZANÉ DOTACE. ODPOVĚDNOST ZA ZÍSK. PŘÍJMŮ MÁ CENTRÁLNÍ VLÁDA. EXISTUJE SILNÉ PŘEROZDĚLOVÁNÍ – REGIONY, KTERÉ PŘISPĚLI VELKÝMI ČÁSTKAMI DO PŘÍJMŮ ST. ROZPOČTU DOSTANOU PAK STEJNĚ JAKO OSTATNÍ. TYPICKÉ PRO ČSR PŘED R. 89.
FISKÁLNÍ DECENTRALIZACE
- NA TOM JE ZALOŽENA MYŠLENKA EU
- REGIONY MUSÍ BÝT EKONOMICKY NUCENY K SAMOSTATNÉ INICIATIVĚ, HLEDÁNÍ VLASTNÍCH PŘÍJMŮ, NESTÁT JEN S NATAŽENOU RUKOU PŘED VLÁDOU (ST.ROZP.)
ZDROJE REGIONŮ:
- DEFINOVANÉ VLASTNÍ PŘÍJMY
- SDÍLENÉ DANĚ (ČÁST DANÍ JDE DO MÍSTNÍCH ROZP.)
- SYSTÉM DOTACÍ ZE S.R. (VĚTŠINOU ÚČELOVÉ)
DOTACE BY MĚLY BÝT AŽ JAKO POSLEDNÍ
DOTACE BY MĚLY BÝT AŽ JAKO POSLEDNÍ
OTÁZKA: ZDA MAJÍ BÝT DOTACE ÚČELOVĚ VÁZÁNY, NEBO VOLNÉ. EKONOMICKY VÝHODNĚJŠÍ JE VOLNÉ, NEZPŮSOBUJÍ MRTVOU VÁHU A SUBSTITUČNÍ EFEKT.
(graf). Proč to tak v ČR neděláme?
Není dobře definován systém dotací. Existuje „fly-paper“ efekt – ulpívání prostředků tam kde dopadnou – mucholapka. Např. školy si stěžují, nedávejte nám dotace přes kraje, ty nám peníze nedají. Kraje budou mít tendenci o penězích rozhodovat, použ. i na jiné účely. Je třeba rozvinout detailně rozpočtování i na úrovni samospráv. Indexování, historická báze – nevhodné. Neptá se na důvod financování. Přeměna na programově – výkonové rozpočtování) >> zdroje rozděleny s ohledem na účely (cíle). V následném auditu by bylo sledováno splnění cíle (%).
Je třeba vytvořit výkonové ukazatele. Na základě toho určit, jak dobře byl zdroj použit. Zákon 320 ukládá povinnost sledovat účelnost, hospodárnost vynakládaných zdrojů. Odpovědný je každý správce kapitoly. (realizace je teprve v počátcích). Kraje, obce – také to ukládá, ale realizace zatím pokulhává.
2 přístupy k decentralizaci
- tradiční (veřejně ekonomický přístup – Musgrave), používaný u většiny decentralizačních modelů ve světě. K decentralizaci je možné využít 2 funkce VF:
a) alokační – kam mají jít veř. výdaje a proč
b) redistribuční – přerozdělování existujících zdrojů mezi rozpočty (určující je role centrálního rozp.)
Slabá str. tohoto přístupu: „brutto rozpočtování“ – neexistuje propojenost mezi příjmy a výdaji – správce rozpočtu není zainteresován na tom, aby ušetřil. Nemůže si převést úspory do dalšího roku. Snaží se utratit vše, jinak musí vrátit a ukáže tím, že má rezervy. A příště mu uberou.
--> kdyby bylo rozpočtování (rozpočtová soustava) změněna na netto, znamenalo by to možnost efektivně stimulovat pracovníky k lepším výkonům – např. ministerstvo obrany USA – budgeting for results. (též Austrálie, GB, Nový Zéland).
- přístup veřejné volby (Buchannan) – podstatou je svázání příjmů a výdajů každé fiskální jednotky, FJ je zainteresována s hospodárným vynakládáním zdrojů (netto rozpočtování). O daňovém určení rozhoduje centrum – pro obce by bylo složité. Současně je sledována spravedlnost, efektivnost.
Kompromis mezi spravedlností a efektivností – viz Buchannan: teorie klubu – otázka, která úroveň má financovat veřejné statky? ...(liber. odpověď). Financovat je má ta úroveň, která z nich má největší užitek. Předpokládá že jsou statky ve vlastnictví komunity – smíšené veř. statky.
Silná stránka: klade důraz na paretoefektivnost.
Ale co s regiony, které jsou ne vlastní vinou zaostalé – to nedokáže tento model zodpovědět. Možností by byly strukturální fondy.
OTÁZKA: ZDA MAJÍ BÝT DOTACE ÚČELOVĚ VÁZÁNY, NEBO VOLNÉ. EKONOMICKY VÝHODNĚJŠÍ JE VOLNÉ, NEZPŮSOBUJÍ MRTVOU VÁHU A SUBSTITUČNÍ EFEKT.
(graf). Proč to tak v ČR neděláme?
Není dobře definován systém dotací. Existuje „fly-paper“ efekt – ulpívání prostředků tam kde dopadnou – mucholapka. Např. školy si stěžují, nedávejte nám dotace přes kraje, ty nám peníze nedají. Kraje budou mít tendenci o penězích rozhodovat, použ. i na jiné účely. Je třeba rozvinout detailně rozpočtování i na úrovni samospráv. Indexování, historická báze – nevhodné. Neptá se na důvod financování. Přeměna na programově – výkonové rozpočtování) >> zdroje rozděleny s ohledem na účely (cíle). V následném auditu by bylo sledováno splnění cíle (%).
Je třeba vytvořit výkonové ukazatele. Na základě toho určit, jak dobře byl zdroj použit. Zákon 320 ukládá povinnost sledovat účelnost, hospodárnost vynakládaných zdrojů. Odpovědný je každý správce kapitoly. (realizace je teprve v počátcích). Kraje, obce – také to ukládá, ale realizace zatím pokulhává.
2 přístupy k decentralizaci
- tradiční (veřejně ekonomický přístup – Musgrave), používaný u většiny decentralizačních modelů ve světě. K decentralizaci je možné využít 2 funkce VF:
a) alokační – kam mají jít veř. výdaje a proč
b) redistribuční – přerozdělování existujících zdrojů mezi rozpočty (určující je role centrálního rozp.)
Slabá str. tohoto přístupu: „brutto rozpočtování“ – neexistuje propojenost mezi příjmy a výdaji – správce rozpočtu není zainteresován na tom, aby ušetřil. Nemůže si převést úspory do dalšího roku. Snaží se utratit vše, jinak musí vrátit a ukáže tím, že má rezervy. A příště mu uberou.
--> kdyby bylo rozpočtování (rozpočtová soustava) změněna na netto, znamenalo by to možnost efektivně stimulovat pracovníky k lepším výkonům – např. ministerstvo obrany USA – budgeting for results. (též Austrálie, GB, Nový Zéland).
- přístup veřejné volby (Buchannan) – podstatou je svázání příjmů a výdajů každé fiskální jednotky, FJ je zainteresována s hospodárným vynakládáním zdrojů (netto rozpočtování). O daňovém určení rozhoduje centrum – pro obce by bylo složité. Současně je sledována spravedlnost, efektivnost.
Kompromis mezi spravedlností a efektivností – viz Buchannan: teorie klubu – otázka, která úroveň má financovat veřejné statky? ...(liber. odpověď). Financovat je má ta úroveň, která z nich má největší užitek. Předpokládá že jsou statky ve vlastnictví komunity – smíšené veř. statky.
Silná stránka: klade důraz na paretoefektivnost.
Ale co s regiony, které jsou ne vlastní vinou zaostalé – to nedokáže tento model zodpovědět. Možností by byly strukturální fondy.
ROVINA FINANČNĚ EKONOMICKÁ
ROVINA FINANČNĚ EKONOMICKÁ
- SYSTÉM FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANCÍ V DANÉM STÁTĚ (JE ZDE DEFINOVÁNA ROLE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ VE VŠECH ÚROVNÍCH VEŘ. SPRÁVY)
- VEŘEJNÁ SPRÁVA – CENTRÁLNÍ (ST. SPRÁVA), REGIONÁLNÍ (KRAJE, OBCE – SAMOSPRÁVA)
FISKÁLNÍ FEDERALISMUS JE DETAILIZACÍ PROBLÉMŮ FEDERALISMU PRO OBLAST VEŘEJNÝCH FINANCÍ. MŮŽEME ZDE ZKOUMAT FUNGOVÁNÍ SYSTÉMU ROZPOČTŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ (PŘÍJMY, VÝDAJE, SDÍLENÉ DANĚ >> VZTAHY ROZPOČTŮ)
FISKÁLNÍ CENTRALIZACE
- HLAVNÍ ROLI MÁ CENTRÁLNÍ ROZPOČET
- VŠECHNY PŘÍJMY VSTUPUJÍ DO CENTRÁLNÍHO ROZP.
- CENTRÁLNÍ ROZP. POTOM POSKYTUJE DOTACE NIŽŠÍM CELKŮM, NIŽŠÍ CELKY NEMAJÍ VLASTNÍ PŘÍJMY - ÚČELOVĚ VÁZANÉ DOTACE. ODPOVĚDNOST ZA ZÍSK. PŘÍJMŮ MÁ CENTRÁLNÍ VLÁDA. EXISTUJE SILNÉ PŘEROZDĚLOVÁNÍ – REGIONY, KTERÉ PŘISPĚLI VELKÝMI ČÁSTKAMI DO PŘÍJMŮ ST. ROZPOČTU DOSTANOU PAK STEJNĚ JAKO OSTATNÍ. TYPICKÉ PRO ČSR PŘED R. 89.
FISKÁLNÍ DECENTRALIZACE
- NA TOM JE ZALOŽENA MYŠLENKA EU
- REGIONY MUSÍ BÝT EKONOMICKY NUCENY K SAMOSTATNÉ INICIATIVĚ, HLEDÁNÍ VLASTNÍCH PŘÍJMŮ, NESTÁT JEN S NATAŽENOU RUKOU PŘED VLÁDOU (ST.ROZP.)
ZDROJE REGIONŮ:
- DEFINOVANÉ VLASTNÍ PŘÍJMY
- SDÍLENÉ DANĚ (ČÁST DANÍ JDE DO MÍSTNÍCH ROZP.)
- SYSTÉM DOTACÍ ZE S.R. (VĚTŠINOU ÚČELOVÉ)
- SYSTÉM FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANCÍ V DANÉM STÁTĚ (JE ZDE DEFINOVÁNA ROLE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ VE VŠECH ÚROVNÍCH VEŘ. SPRÁVY)
- VEŘEJNÁ SPRÁVA – CENTRÁLNÍ (ST. SPRÁVA), REGIONÁLNÍ (KRAJE, OBCE – SAMOSPRÁVA)
FISKÁLNÍ FEDERALISMUS JE DETAILIZACÍ PROBLÉMŮ FEDERALISMU PRO OBLAST VEŘEJNÝCH FINANCÍ. MŮŽEME ZDE ZKOUMAT FUNGOVÁNÍ SYSTÉMU ROZPOČTŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ (PŘÍJMY, VÝDAJE, SDÍLENÉ DANĚ >> VZTAHY ROZPOČTŮ)
FISKÁLNÍ CENTRALIZACE
- HLAVNÍ ROLI MÁ CENTRÁLNÍ ROZPOČET
- VŠECHNY PŘÍJMY VSTUPUJÍ DO CENTRÁLNÍHO ROZP.
- CENTRÁLNÍ ROZP. POTOM POSKYTUJE DOTACE NIŽŠÍM CELKŮM, NIŽŠÍ CELKY NEMAJÍ VLASTNÍ PŘÍJMY - ÚČELOVĚ VÁZANÉ DOTACE. ODPOVĚDNOST ZA ZÍSK. PŘÍJMŮ MÁ CENTRÁLNÍ VLÁDA. EXISTUJE SILNÉ PŘEROZDĚLOVÁNÍ – REGIONY, KTERÉ PŘISPĚLI VELKÝMI ČÁSTKAMI DO PŘÍJMŮ ST. ROZPOČTU DOSTANOU PAK STEJNĚ JAKO OSTATNÍ. TYPICKÉ PRO ČSR PŘED R. 89.
FISKÁLNÍ DECENTRALIZACE
- NA TOM JE ZALOŽENA MYŠLENKA EU
- REGIONY MUSÍ BÝT EKONOMICKY NUCENY K SAMOSTATNÉ INICIATIVĚ, HLEDÁNÍ VLASTNÍCH PŘÍJMŮ, NESTÁT JEN S NATAŽENOU RUKOU PŘED VLÁDOU (ST.ROZP.)
ZDROJE REGIONŮ:
- DEFINOVANÉ VLASTNÍ PŘÍJMY
- SDÍLENÉ DANĚ (ČÁST DANÍ JDE DO MÍSTNÍCH ROZP.)
- SYSTÉM DOTACÍ ZE S.R. (VĚTŠINOU ÚČELOVÉ)
DOTACE BY MĚLY BÝT AŽ JAKO POSLEDNÍ
DOTACE BY MĚLY BÝT AŽ JAKO POSLEDNÍ
OTÁZKA: ZDA MAJÍ BÝT DOTACE ÚČELOVĚ VÁZÁNY, NEBO VOLNÉ. EKONOMICKY VÝHODNĚJŠÍ JE VOLNÉ, NEZPŮSOBUJÍ MRTVOU VÁHU A SUBSTITUČNÍ EFEKT.
(graf). Proč to tak v ČR neděláme?
Není dobře definován systém dotací. Existuje „fly-paper“ efekt – ulpívání prostředků tam kde dopadnou – mucholapka. Např. školy si stěžují, nedávejte nám dotace přes kraje, ty nám peníze nedají. Kraje budou mít tendenci o penězích rozhodovat, použ. i na jiné účely. Je třeba rozvinout detailně rozpočtování i na úrovni samospráv. Indexování, historická báze – nevhodné. Neptá se na důvod financování. Přeměna na programově – výkonové rozpočtování) >> zdroje rozděleny s ohledem na účely (cíle). V následném auditu by bylo sledováno splnění cíle (%).
Je třeba vytvořit výkonové ukazatele. Na základě toho určit, jak dobře byl zdroj použit. Zákon 320 ukládá povinnost sledovat účelnost, hospodárnost vynakládaných zdrojů. Odpovědný je každý správce kapitoly. (realizace je teprve v počátcích). Kraje, obce – také to ukládá, ale realizace zatím pokulhává.
2 přístupy k decentralizaci
- tradiční (veřejně ekonomický přístup – Musgrave), používaný u většiny decentralizačních modelů ve světě. K decentralizaci je možné využít 2 funkce VF:
a) alokační – kam mají jít veř. výdaje a proč
b) redistribuční – přerozdělování existujících zdrojů mezi rozpočty (určující je role centrálního rozp.)
Slabá str. tohoto přístupu: „brutto rozpočtování“ – neexistuje propojenost mezi příjmy a výdaji – správce rozpočtu není zainteresován na tom, aby ušetřil. Nemůže si převést úspory do dalšího roku. Snaží se utratit vše, jinak musí vrátit a ukáže tím, že má rezervy. A příště mu uberou.
--> kdyby bylo rozpočtování (rozpočtová soustava) změněna na netto, znamenalo by to možnost efektivně stimulovat pracovníky k lepším výkonům – např. ministerstvo obrany USA – budgeting for results. (též Austrálie, GB, Nový Zéland).
- přístup veřejné volby (Buchannan) – podstatou je svázání příjmů a výdajů každé fiskální jednotky, FJ je zainteresována s hospodárným vynakládáním zdrojů (netto rozpočtování). O daňovém určení rozhoduje centrum – pro obce by bylo složité. Současně je sledována spravedlnost, efektivnost.
Kompromis mezi spravedlností a efektivností – viz Buchannan: teorie klubu – otázka, která úroveň má financovat veřejné statky? ...(liber. odpověď). Financovat je má ta úroveň, která z nich má největší užitek. Předpokládá že jsou statky ve vlastnictví komunity – smíšené veř. statky.
Silná stránka: klade důraz na paretoefektivnost.
Ale co s regiony, které jsou ne vlastní vinou zaostalé – to nedokáže tento model zodpovědět. Možností by byly strukturální fondy.
OTÁZKA: ZDA MAJÍ BÝT DOTACE ÚČELOVĚ VÁZÁNY, NEBO VOLNÉ. EKONOMICKY VÝHODNĚJŠÍ JE VOLNÉ, NEZPŮSOBUJÍ MRTVOU VÁHU A SUBSTITUČNÍ EFEKT.
(graf). Proč to tak v ČR neděláme?
Není dobře definován systém dotací. Existuje „fly-paper“ efekt – ulpívání prostředků tam kde dopadnou – mucholapka. Např. školy si stěžují, nedávejte nám dotace přes kraje, ty nám peníze nedají. Kraje budou mít tendenci o penězích rozhodovat, použ. i na jiné účely. Je třeba rozvinout detailně rozpočtování i na úrovni samospráv. Indexování, historická báze – nevhodné. Neptá se na důvod financování. Přeměna na programově – výkonové rozpočtování) >> zdroje rozděleny s ohledem na účely (cíle). V následném auditu by bylo sledováno splnění cíle (%).
Je třeba vytvořit výkonové ukazatele. Na základě toho určit, jak dobře byl zdroj použit. Zákon 320 ukládá povinnost sledovat účelnost, hospodárnost vynakládaných zdrojů. Odpovědný je každý správce kapitoly. (realizace je teprve v počátcích). Kraje, obce – také to ukládá, ale realizace zatím pokulhává.
2 přístupy k decentralizaci
- tradiční (veřejně ekonomický přístup – Musgrave), používaný u většiny decentralizačních modelů ve světě. K decentralizaci je možné využít 2 funkce VF:
a) alokační – kam mají jít veř. výdaje a proč
b) redistribuční – přerozdělování existujících zdrojů mezi rozpočty (určující je role centrálního rozp.)
Slabá str. tohoto přístupu: „brutto rozpočtování“ – neexistuje propojenost mezi příjmy a výdaji – správce rozpočtu není zainteresován na tom, aby ušetřil. Nemůže si převést úspory do dalšího roku. Snaží se utratit vše, jinak musí vrátit a ukáže tím, že má rezervy. A příště mu uberou.
--> kdyby bylo rozpočtování (rozpočtová soustava) změněna na netto, znamenalo by to možnost efektivně stimulovat pracovníky k lepším výkonům – např. ministerstvo obrany USA – budgeting for results. (též Austrálie, GB, Nový Zéland).
- přístup veřejné volby (Buchannan) – podstatou je svázání příjmů a výdajů každé fiskální jednotky, FJ je zainteresována s hospodárným vynakládáním zdrojů (netto rozpočtování). O daňovém určení rozhoduje centrum – pro obce by bylo složité. Současně je sledována spravedlnost, efektivnost.
Kompromis mezi spravedlností a efektivností – viz Buchannan: teorie klubu – otázka, která úroveň má financovat veřejné statky? ...(liber. odpověď). Financovat je má ta úroveň, která z nich má největší užitek. Předpokládá že jsou statky ve vlastnictví komunity – smíšené veř. statky.
Silná stránka: klade důraz na paretoefektivnost.
Ale co s regiony, které jsou ne vlastní vinou zaostalé – to nedokáže tento model zodpovědět. Možností by byly strukturální fondy.
CALDOROVO ZLEPŠENÍ
CALDOROVO ZLEPŠENÍ:
1. DANÉ VÝCHODISKO PŘINÁŠÍ PARETOVO ZLEPŠENÍ
2. TI KTEŘÍ JSOU ZMĚNOU POSTIŽENI, MĚLI BY BÝT V BUDOUCNU (ALESPOŇ HYPOTETICKY) KOMPENZOVÁNI
JDE TEDY O TO, ŽE LZE ODEBRAT ČÁST BOHATSTVÍ >> ALE SLÍBIT KOMPENZACI, MUSÍ TO PŘINÉST PARETOVSKÉ ZLEPŠENÍ.
VÝCHODISKA PŘIJÍMÁNÍ NEROVNOSTI (v ČR)
- OBČANÉ MAJÍ FORMÁLNĚ LIBERÁRNÍ POSTOJ
- ZÁROVEŇ VŠAK KLADOU DŮRAZ NA SOC. CÍTĚNÍ
- SPRAVEDLIVÝ VZNIK NEROVNOSTI: NA PRINCIPU VÝKONŮ (VÍC PRACUJEŠ, VÍC DOSTANEŠ)
- PRINCIP ROVNOSTI V ODMĚNĚ (STEJNÝ VÝKON ZA STEJNÝCH PODMÍNEK >> STEJNÉ OHODNOCENÍ)
- PRINCIP ROVNOSTI PŘÍLEŽITOSTI (NAPŘ. ZRUŠIT PŘIJÍMAČKY – ALE TO NARÁŽÍ NA KAPAC. MOŽN.)
DOTAZNÍK: 1) JAK PŘEROZDĚLOVAT (Z ROZPOČTU, FONDŮ, SOUKR. POJIŠŤ.)
2) PŘÍDAVKY NA DĚTI (PRO VŠECHNY, ADRESNÉ, ŽÁDNÉ)
3) VZDĚLÁNÍ (BEZ OMEZENÍ, REGULOVANÉ, S PŘÍSPĚVKEM)
4) ZDRAVOTNÍ PÉČE (BEZ OMEZ, URČ. LIMITY, MINIMÁLNÍ)
ODPOVĚDI VYZNĚLY SPÍŠE SOCIÁLNĚ NEŽ LIBER.
JAK ŘEŠIT REDISTRIBUCI A ROZVRSTVOVÁNÍ SPOLEČNOSTI (SNIŽOVÁNÍ NIVELIZACE PO ROCE 89): DLE PRŮZKUMŮ SE VĚTŠINĚ ČECHŮ ZDAJÍ ROZDÍLY V ODMĚŇOVÁNÍ PŘÍLIŠ VELKÉ, PŘITOM VE SROVNÁNÍ S NĚMECKEM, USA, ... MÁME NEJVĚTŠÍ NIVELIZACI (DĚLNÍK X ŘEDITEL).
1. DANÉ VÝCHODISKO PŘINÁŠÍ PARETOVO ZLEPŠENÍ
2. TI KTEŘÍ JSOU ZMĚNOU POSTIŽENI, MĚLI BY BÝT V BUDOUCNU (ALESPOŇ HYPOTETICKY) KOMPENZOVÁNI
JDE TEDY O TO, ŽE LZE ODEBRAT ČÁST BOHATSTVÍ >> ALE SLÍBIT KOMPENZACI, MUSÍ TO PŘINÉST PARETOVSKÉ ZLEPŠENÍ.
VÝCHODISKA PŘIJÍMÁNÍ NEROVNOSTI (v ČR)
- OBČANÉ MAJÍ FORMÁLNĚ LIBERÁRNÍ POSTOJ
- ZÁROVEŇ VŠAK KLADOU DŮRAZ NA SOC. CÍTĚNÍ
- SPRAVEDLIVÝ VZNIK NEROVNOSTI: NA PRINCIPU VÝKONŮ (VÍC PRACUJEŠ, VÍC DOSTANEŠ)
- PRINCIP ROVNOSTI V ODMĚNĚ (STEJNÝ VÝKON ZA STEJNÝCH PODMÍNEK >> STEJNÉ OHODNOCENÍ)
- PRINCIP ROVNOSTI PŘÍLEŽITOSTI (NAPŘ. ZRUŠIT PŘIJÍMAČKY – ALE TO NARÁŽÍ NA KAPAC. MOŽN.)
DOTAZNÍK: 1) JAK PŘEROZDĚLOVAT (Z ROZPOČTU, FONDŮ, SOUKR. POJIŠŤ.)
2) PŘÍDAVKY NA DĚTI (PRO VŠECHNY, ADRESNÉ, ŽÁDNÉ)
3) VZDĚLÁNÍ (BEZ OMEZENÍ, REGULOVANÉ, S PŘÍSPĚVKEM)
4) ZDRAVOTNÍ PÉČE (BEZ OMEZ, URČ. LIMITY, MINIMÁLNÍ)
ODPOVĚDI VYZNĚLY SPÍŠE SOCIÁLNĚ NEŽ LIBER.
JAK ŘEŠIT REDISTRIBUCI A ROZVRSTVOVÁNÍ SPOLEČNOSTI (SNIŽOVÁNÍ NIVELIZACE PO ROCE 89): DLE PRŮZKUMŮ SE VĚTŠINĚ ČECHŮ ZDAJÍ ROZDÍLY V ODMĚŇOVÁNÍ PŘÍLIŠ VELKÉ, PŘITOM VE SROVNÁNÍ S NĚMECKEM, USA, ... MÁME NEJVĚTŠÍ NIVELIZACI (DĚLNÍK X ŘEDITEL).
GINIHO KOEFICIENT
GINIHO KOEFICIENT
(VZOREC)
- ČÍM BLÍŽE K 1, TÍM VĚTŠÍ NEROVNOST
- ČÍM BLÍŽE K 0, TÍM VÍCE ROVNOSTÁŘSKÁ SPOLEČNOST
- V ČR V 90. LETECH 0,2 >> 0,28.
- (* GRAFICKY PŘÍMKA ÚHLOPŘÍČKA – ROVNÉ ROZDĚLENÍ % DŮCH. NA % OBYVATEL. Čím prohnutější křivka, tím větší nerovnost.) – viz Lorenzova křivka.
V GINIHO KOEFICIENTU HRAJÍ ROLI INDIVIDUÁLNÍ DŮCHODY VZESTUPNĚ USPOŘÁDANÉ, PRŮMĚRNÝ DŮCHOD, POČET JEDINCŮ.
ROZDĚLENÍ PŘÍJMŮ DOMÁCNOSTÍ DLE DECILOVÝCH SKUPIN, PRO TRŽNÍ EKON. JE TYPICKÁ DIFERENCIACE SPOLEČNOSTI. V ČR MÁ DNES 10 % NEJBOHATŠÍCH VĚTŠÍ PODÍL NA CELK. DŮCHODU NEŽ PŘED 10 LETY. A ČEŠI TO TĚŽKO STRAVUJÍ.
FISKÁLNÍ FEDERALISMUS
OBECNĚ:
LIDÉ NA ZÁKLADĚ SPOLEČENSKÉ SMLOUVY (DOBROVOLNĚ) PŘIJÍMAJÍ USPOŘÁDÁNÍ FINANCOVÁNÍ VE STÁTĚ. ROZHODUJÍ NA ZÁKLADĚ ZASTUPITELSKÉ DEMOKRACIE – VEŘ. VOLBY.
FEDERÁLNÍ ROVINA – POLITICKÁ – KONSTITUČNÍ (ÚSTAVNÍ) SYSTÉM VLÁDY, KDE ZÁKONODÁRNÉ MOCI JSU ROZDĚLENY MEZI ÚSTŘEDNÍ ORGÁN A ÚZEMNÍ JEDNOTKY.
SCHÉMA: FEDERALISMUS (NEJŠIRŠÍ POJEM) – OBSAHUJE POJEM FISKÁLNÍ FEDERALISMUS, DO TOHO ČÁSTEČNĚ ZASAHUJÍ POJMY FISKÁLNÍ CENTRALIZACE A FISK. DECENTRALIZACE.
Ústava ČR určuje a) působnost vlády, b) činnost zákonodár. orgánů, c) role org. samosprávy (např. při schvalování rozpočtu, odpovědnosti za něj.
(VZOREC)
- ČÍM BLÍŽE K 1, TÍM VĚTŠÍ NEROVNOST
- ČÍM BLÍŽE K 0, TÍM VÍCE ROVNOSTÁŘSKÁ SPOLEČNOST
- V ČR V 90. LETECH 0,2 >> 0,28.
- (* GRAFICKY PŘÍMKA ÚHLOPŘÍČKA – ROVNÉ ROZDĚLENÍ % DŮCH. NA % OBYVATEL. Čím prohnutější křivka, tím větší nerovnost.) – viz Lorenzova křivka.
V GINIHO KOEFICIENTU HRAJÍ ROLI INDIVIDUÁLNÍ DŮCHODY VZESTUPNĚ USPOŘÁDANÉ, PRŮMĚRNÝ DŮCHOD, POČET JEDINCŮ.
ROZDĚLENÍ PŘÍJMŮ DOMÁCNOSTÍ DLE DECILOVÝCH SKUPIN, PRO TRŽNÍ EKON. JE TYPICKÁ DIFERENCIACE SPOLEČNOSTI. V ČR MÁ DNES 10 % NEJBOHATŠÍCH VĚTŠÍ PODÍL NA CELK. DŮCHODU NEŽ PŘED 10 LETY. A ČEŠI TO TĚŽKO STRAVUJÍ.
FISKÁLNÍ FEDERALISMUS
OBECNĚ:
LIDÉ NA ZÁKLADĚ SPOLEČENSKÉ SMLOUVY (DOBROVOLNĚ) PŘIJÍMAJÍ USPOŘÁDÁNÍ FINANCOVÁNÍ VE STÁTĚ. ROZHODUJÍ NA ZÁKLADĚ ZASTUPITELSKÉ DEMOKRACIE – VEŘ. VOLBY.
FEDERÁLNÍ ROVINA – POLITICKÁ – KONSTITUČNÍ (ÚSTAVNÍ) SYSTÉM VLÁDY, KDE ZÁKONODÁRNÉ MOCI JSU ROZDĚLENY MEZI ÚSTŘEDNÍ ORGÁN A ÚZEMNÍ JEDNOTKY.
SCHÉMA: FEDERALISMUS (NEJŠIRŠÍ POJEM) – OBSAHUJE POJEM FISKÁLNÍ FEDERALISMUS, DO TOHO ČÁSTEČNĚ ZASAHUJÍ POJMY FISKÁLNÍ CENTRALIZACE A FISK. DECENTRALIZACE.
Ústava ČR určuje a) působnost vlády, b) činnost zákonodár. orgánů, c) role org. samosprávy (např. při schvalování rozpočtu, odpovědnosti za něj.
CALDOROVO ZLEPŠENÍ
CALDOROVO ZLEPŠENÍ:
1. DANÉ VÝCHODISKO PŘINÁŠÍ PARETOVO ZLEPŠENÍ
2. TI KTEŘÍ JSOU ZMĚNOU POSTIŽENI, MĚLI BY BÝT V BUDOUCNU (ALESPOŇ HYPOTETICKY) KOMPENZOVÁNI
JDE TEDY O TO, ŽE LZE ODEBRAT ČÁST BOHATSTVÍ >> ALE SLÍBIT KOMPENZACI, MUSÍ TO PŘINÉST PARETOVSKÉ ZLEPŠENÍ.
VÝCHODISKA PŘIJÍMÁNÍ NEROVNOSTI (v ČR)
- OBČANÉ MAJÍ FORMÁLNĚ LIBERÁRNÍ POSTOJ
- ZÁROVEŇ VŠAK KLADOU DŮRAZ NA SOC. CÍTĚNÍ
- SPRAVEDLIVÝ VZNIK NEROVNOSTI: NA PRINCIPU VÝKONŮ (VÍC PRACUJEŠ, VÍC DOSTANEŠ)
- PRINCIP ROVNOSTI V ODMĚNĚ (STEJNÝ VÝKON ZA STEJNÝCH PODMÍNEK >> STEJNÉ OHODNOCENÍ)
- PRINCIP ROVNOSTI PŘÍLEŽITOSTI (NAPŘ. ZRUŠIT PŘIJÍMAČKY – ALE TO NARÁŽÍ NA KAPAC. MOŽN.)
DOTAZNÍK: 1) JAK PŘEROZDĚLOVAT (Z ROZPOČTU, FONDŮ, SOUKR. POJIŠŤ.)
2) PŘÍDAVKY NA DĚTI (PRO VŠECHNY, ADRESNÉ, ŽÁDNÉ)
3) VZDĚLÁNÍ (BEZ OMEZENÍ, REGULOVANÉ, S PŘÍSPĚVKEM)
4) ZDRAVOTNÍ PÉČE (BEZ OMEZ, URČ. LIMITY, MINIMÁLNÍ)
ODPOVĚDI VYZNĚLY SPÍŠE SOCIÁLNĚ NEŽ LIBER.
JAK ŘEŠIT REDISTRIBUCI A ROZVRSTVOVÁNÍ SPOLEČNOSTI (SNIŽOVÁNÍ NIVELIZACE PO ROCE 89): DLE PRŮZKUMŮ SE VĚTŠINĚ ČECHŮ ZDAJÍ ROZDÍLY V ODMĚŇOVÁNÍ PŘÍLIŠ VELKÉ, PŘITOM VE SROVNÁNÍ S NĚMECKEM, USA, ... MÁME NEJVĚTŠÍ NIVELIZACI (DĚLNÍK X ŘEDITEL).
1. DANÉ VÝCHODISKO PŘINÁŠÍ PARETOVO ZLEPŠENÍ
2. TI KTEŘÍ JSOU ZMĚNOU POSTIŽENI, MĚLI BY BÝT V BUDOUCNU (ALESPOŇ HYPOTETICKY) KOMPENZOVÁNI
JDE TEDY O TO, ŽE LZE ODEBRAT ČÁST BOHATSTVÍ >> ALE SLÍBIT KOMPENZACI, MUSÍ TO PŘINÉST PARETOVSKÉ ZLEPŠENÍ.
VÝCHODISKA PŘIJÍMÁNÍ NEROVNOSTI (v ČR)
- OBČANÉ MAJÍ FORMÁLNĚ LIBERÁRNÍ POSTOJ
- ZÁROVEŇ VŠAK KLADOU DŮRAZ NA SOC. CÍTĚNÍ
- SPRAVEDLIVÝ VZNIK NEROVNOSTI: NA PRINCIPU VÝKONŮ (VÍC PRACUJEŠ, VÍC DOSTANEŠ)
- PRINCIP ROVNOSTI V ODMĚNĚ (STEJNÝ VÝKON ZA STEJNÝCH PODMÍNEK >> STEJNÉ OHODNOCENÍ)
- PRINCIP ROVNOSTI PŘÍLEŽITOSTI (NAPŘ. ZRUŠIT PŘIJÍMAČKY – ALE TO NARÁŽÍ NA KAPAC. MOŽN.)
DOTAZNÍK: 1) JAK PŘEROZDĚLOVAT (Z ROZPOČTU, FONDŮ, SOUKR. POJIŠŤ.)
2) PŘÍDAVKY NA DĚTI (PRO VŠECHNY, ADRESNÉ, ŽÁDNÉ)
3) VZDĚLÁNÍ (BEZ OMEZENÍ, REGULOVANÉ, S PŘÍSPĚVKEM)
4) ZDRAVOTNÍ PÉČE (BEZ OMEZ, URČ. LIMITY, MINIMÁLNÍ)
ODPOVĚDI VYZNĚLY SPÍŠE SOCIÁLNĚ NEŽ LIBER.
JAK ŘEŠIT REDISTRIBUCI A ROZVRSTVOVÁNÍ SPOLEČNOSTI (SNIŽOVÁNÍ NIVELIZACE PO ROCE 89): DLE PRŮZKUMŮ SE VĚTŠINĚ ČECHŮ ZDAJÍ ROZDÍLY V ODMĚŇOVÁNÍ PŘÍLIŠ VELKÉ, PŘITOM VE SROVNÁNÍ S NĚMECKEM, USA, ... MÁME NEJVĚTŠÍ NIVELIZACI (DĚLNÍK X ŘEDITEL).
GINIHO KOEFICIENT
GINIHO KOEFICIENT
(VZOREC)
- ČÍM BLÍŽE K 1, TÍM VĚTŠÍ NEROVNOST
- ČÍM BLÍŽE K 0, TÍM VÍCE ROVNOSTÁŘSKÁ SPOLEČNOST
- V ČR V 90. LETECH 0,2 >> 0,28.
- (* GRAFICKY PŘÍMKA ÚHLOPŘÍČKA – ROVNÉ ROZDĚLENÍ % DŮCH. NA % OBYVATEL. Čím prohnutější křivka, tím větší nerovnost.) – viz Lorenzova křivka.
V GINIHO KOEFICIENTU HRAJÍ ROLI INDIVIDUÁLNÍ DŮCHODY VZESTUPNĚ USPOŘÁDANÉ, PRŮMĚRNÝ DŮCHOD, POČET JEDINCŮ.
ROZDĚLENÍ PŘÍJMŮ DOMÁCNOSTÍ DLE DECILOVÝCH SKUPIN, PRO TRŽNÍ EKON. JE TYPICKÁ DIFERENCIACE SPOLEČNOSTI. V ČR MÁ DNES 10 % NEJBOHATŠÍCH VĚTŠÍ PODÍL NA CELK. DŮCHODU NEŽ PŘED 10 LETY. A ČEŠI TO TĚŽKO STRAVUJÍ.
FISKÁLNÍ FEDERALISMUS
OBECNĚ:
LIDÉ NA ZÁKLADĚ SPOLEČENSKÉ SMLOUVY (DOBROVOLNĚ) PŘIJÍMAJÍ USPOŘÁDÁNÍ FINANCOVÁNÍ VE STÁTĚ. ROZHODUJÍ NA ZÁKLADĚ ZASTUPITELSKÉ DEMOKRACIE – VEŘ. VOLBY.
FEDERÁLNÍ ROVINA – POLITICKÁ – KONSTITUČNÍ (ÚSTAVNÍ) SYSTÉM VLÁDY, KDE ZÁKONODÁRNÉ MOCI JSU ROZDĚLENY MEZI ÚSTŘEDNÍ ORGÁN A ÚZEMNÍ JEDNOTKY.
SCHÉMA: FEDERALISMUS (NEJŠIRŠÍ POJEM) – OBSAHUJE POJEM FISKÁLNÍ FEDERALISMUS, DO TOHO ČÁSTEČNĚ ZASAHUJÍ POJMY FISKÁLNÍ CENTRALIZACE A FISK. DECENTRALIZACE.
Ústava ČR určuje a) působnost vlády, b) činnost zákonodár. orgánů, c) role org. samosprávy (např. při schvalování rozpočtu, odpovědnosti za něj.
(VZOREC)
- ČÍM BLÍŽE K 1, TÍM VĚTŠÍ NEROVNOST
- ČÍM BLÍŽE K 0, TÍM VÍCE ROVNOSTÁŘSKÁ SPOLEČNOST
- V ČR V 90. LETECH 0,2 >> 0,28.
- (* GRAFICKY PŘÍMKA ÚHLOPŘÍČKA – ROVNÉ ROZDĚLENÍ % DŮCH. NA % OBYVATEL. Čím prohnutější křivka, tím větší nerovnost.) – viz Lorenzova křivka.
V GINIHO KOEFICIENTU HRAJÍ ROLI INDIVIDUÁLNÍ DŮCHODY VZESTUPNĚ USPOŘÁDANÉ, PRŮMĚRNÝ DŮCHOD, POČET JEDINCŮ.
ROZDĚLENÍ PŘÍJMŮ DOMÁCNOSTÍ DLE DECILOVÝCH SKUPIN, PRO TRŽNÍ EKON. JE TYPICKÁ DIFERENCIACE SPOLEČNOSTI. V ČR MÁ DNES 10 % NEJBOHATŠÍCH VĚTŠÍ PODÍL NA CELK. DŮCHODU NEŽ PŘED 10 LETY. A ČEŠI TO TĚŽKO STRAVUJÍ.
FISKÁLNÍ FEDERALISMUS
OBECNĚ:
LIDÉ NA ZÁKLADĚ SPOLEČENSKÉ SMLOUVY (DOBROVOLNĚ) PŘIJÍMAJÍ USPOŘÁDÁNÍ FINANCOVÁNÍ VE STÁTĚ. ROZHODUJÍ NA ZÁKLADĚ ZASTUPITELSKÉ DEMOKRACIE – VEŘ. VOLBY.
FEDERÁLNÍ ROVINA – POLITICKÁ – KONSTITUČNÍ (ÚSTAVNÍ) SYSTÉM VLÁDY, KDE ZÁKONODÁRNÉ MOCI JSU ROZDĚLENY MEZI ÚSTŘEDNÍ ORGÁN A ÚZEMNÍ JEDNOTKY.
SCHÉMA: FEDERALISMUS (NEJŠIRŠÍ POJEM) – OBSAHUJE POJEM FISKÁLNÍ FEDERALISMUS, DO TOHO ČÁSTEČNĚ ZASAHUJÍ POJMY FISKÁLNÍ CENTRALIZACE A FISK. DECENTRALIZACE.
Ústava ČR určuje a) působnost vlády, b) činnost zákonodár. orgánů, c) role org. samosprávy (např. při schvalování rozpočtu, odpovědnosti za něj.
DŮCHOD – TOKOVÁ VELIČINA
DŮCHOD – TOKOVÁ VELIČINA
BOHATSTVÍ – STAVOVÁ VELIČINA
CO JE ZDROJEM BOHATSTVÍ? JE SPRAVEDLIVÉ ABY DO ROZDĚLENÍ BOHATSTVÍ STÁT ZASAHOVAL?
1. BOHATSTVÍ JE DŮSLEDKEM ZÁSLUH (LIBERÁLNÍ POJETÍ)
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE SVOBODA JEDINCE, NEZASAHOVAT
2. BOHATSTVÍ JE DŮSLEDKEM PŘIROZENÉHO TALENTU ČI VYŠŠÍHO PRACOVNÍHO ÚSILÍ. (SOCIALISTÉ BY V PŘÍPADĚ TALENTU VOLILI PŘEROZDĚLENÍ – ROVNOST LIDÍ), PRACOVNÍ ÚSILÍ >> BOHATSTVÍ (SOCIALISTÉ SOUHLASÍ)
3. KAPITÁL JAKO ZDROJ BOHATSTVÍ, DLE TOHO JAK BYL ZÍSKÁN:
- VÝSLEDKEM VLASTNÍCH ZÁSLUH
- DĚDĚNÍM ČI DAREM
- NELEGÁLNÍ ZÍSKÁNÍ
- OSOBNÍ KAPITÁL (KONTAKTY, INFORMACE)
VLASTNÍ ZÁSLUHY – O.K.
DĚDĚNÍ – SOCIALISTÉ BY PŘEROZDĚLILI
NELEGÁLNÍ – ROLE STÁTU, NÁPRAVA
OS. KAPITÁL – POKUD MONOPOL NA INFO..- ŠPATNÉ – ZASÁHNOUT
BOHATSTVÍ A CHUDOBA VEDE K NEROVNOSTEM – MĚL BY TO STÁT OVLIVŇOVAT?
MIE: ČÍM VÍCE PŘEROZDĚLOVÁNÍ, TÍM VĚTŠÍ ZTRÁTY, NEEFEKTIVNOST. ČÍM VĚTŠÍ ÚSILÍ O SOC. SPRAVEDLNOST – TÍM VĚTŠÍ PARETOEFEKTIVNÍ ZTRÁTY (ZTR. MRTVÉ VÁHY). ALE NA DRUHOU STRANU Z CELOSPOLEČENSKÉHO HLEDISKA MŮŽE PŘEVÁŽIT PŘÍNOS NAD NÁKLADY (SOCIÁLNÍ TEORIE).
LIBER: REDISTRIBUCE OVLIVŇUJE NEGATIVNĚ EKONOMICKOU AKTIVITU
SOCIÁL: LEPŠÍ REDISTRIBUOVAT, NEŽ DOPUSTIT BUDOUCÍ VELKÉ ZTRÁTY A PROBLÉMY.
SVOBODA X ROVNOST („SPRAVEDLNOST“?)
BOHATSTVÍ – STAVOVÁ VELIČINA
CO JE ZDROJEM BOHATSTVÍ? JE SPRAVEDLIVÉ ABY DO ROZDĚLENÍ BOHATSTVÍ STÁT ZASAHOVAL?
1. BOHATSTVÍ JE DŮSLEDKEM ZÁSLUH (LIBERÁLNÍ POJETÍ)
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE SVOBODA JEDINCE, NEZASAHOVAT
2. BOHATSTVÍ JE DŮSLEDKEM PŘIROZENÉHO TALENTU ČI VYŠŠÍHO PRACOVNÍHO ÚSILÍ. (SOCIALISTÉ BY V PŘÍPADĚ TALENTU VOLILI PŘEROZDĚLENÍ – ROVNOST LIDÍ), PRACOVNÍ ÚSILÍ >> BOHATSTVÍ (SOCIALISTÉ SOUHLASÍ)
3. KAPITÁL JAKO ZDROJ BOHATSTVÍ, DLE TOHO JAK BYL ZÍSKÁN:
- VÝSLEDKEM VLASTNÍCH ZÁSLUH
- DĚDĚNÍM ČI DAREM
- NELEGÁLNÍ ZÍSKÁNÍ
- OSOBNÍ KAPITÁL (KONTAKTY, INFORMACE)
VLASTNÍ ZÁSLUHY – O.K.
DĚDĚNÍ – SOCIALISTÉ BY PŘEROZDĚLILI
NELEGÁLNÍ – ROLE STÁTU, NÁPRAVA
OS. KAPITÁL – POKUD MONOPOL NA INFO..- ŠPATNÉ – ZASÁHNOUT
BOHATSTVÍ A CHUDOBA VEDE K NEROVNOSTEM – MĚL BY TO STÁT OVLIVŇOVAT?
MIE: ČÍM VÍCE PŘEROZDĚLOVÁNÍ, TÍM VĚTŠÍ ZTRÁTY, NEEFEKTIVNOST. ČÍM VĚTŠÍ ÚSILÍ O SOC. SPRAVEDLNOST – TÍM VĚTŠÍ PARETOEFEKTIVNÍ ZTRÁTY (ZTR. MRTVÉ VÁHY). ALE NA DRUHOU STRANU Z CELOSPOLEČENSKÉHO HLEDISKA MŮŽE PŘEVÁŽIT PŘÍNOS NAD NÁKLADY (SOCIÁLNÍ TEORIE).
LIBER: REDISTRIBUCE OVLIVŇUJE NEGATIVNĚ EKONOMICKOU AKTIVITU
SOCIÁL: LEPŠÍ REDISTRIBUOVAT, NEŽ DOPUSTIT BUDOUCÍ VELKÉ ZTRÁTY A PROBLÉMY.
SVOBODA X ROVNOST („SPRAVEDLNOST“?)
SPRAVEDLNOST - POJEM
SPRAVEDLNOST - POJEM
- KOMUTATIVNÍ – PRÁVNÍ HLEDISKO – PRINCIP OPRAVY PORUŠENÉHO STAVU, ROVNOST PŘED ZÁKONEM
- DISTRIBUTIVNÍ – EKON. HLEDISKO – PROPORCIONALITA ČI NEROVNOST (JDE O PŘEROZDĚLOVÁNÍ BOHATSTVÍ). DÁNA JASNÁ PRAVIDLA PŘEROZDĚLENÍ ČÁSTI BOHATSTVÍ (NAPŘ. DANĚMI A DÁT JE NAPŘ. SOC. SLABÝM – DŮCHODY)
- UNIVERZALISTICKÁ – STÁT JAKO GARANT PRVNÍ VOLBY, ÚLOHA STÁTU ZABEZPEČIT ROVNOST, POSKYTNOUT JAKO VEŘEJNÝ STATEK VŠE CO OBČANÉ POŽADUJÍ JAKO VS. DOCHÁZÍ TAK K SILNÉMU PŘEROZDĚLOVÁNÍ, PROGRESIVNÍ ZDANĚNÍ.. (SOC.)
- REZIDUÁLNÍ – STÁT JAKO GARANT STEJNÝCH, ROVNÝCH PRÁV. STÁT KOMPENZÁTOREM POSLEDNÍ VOLBY. JEDINEC MUSÍ SÁM POČÍTAT S ŽIVOTNÍMI PROBLÉMY – NEZAMĚSTNANOST, DŮCHOD. STÁT ZASAHUJE JEN PŘI VELKÝCH KATASTROFÁCH, POMOC HENDIKEPOVANÝM..
- KORPORATISTICKÁ – ROLE OBČANA I STÁTU PŘI FINANCOVÁNÍ, STÁT V PŘÍPADĚ POTŘEBY KOMPENZUJE PRVNÍ VOLBU. NAPŘ. CECHY – SDRUŽENÍ VE STŘEDOVĚKU. PODÍLENÍ SE NA ZTRÁTÁCH – ZACHOVÁNÍ SOC. ÚROVNĚ.
Z TĚCHTO POJETÍ VYCHÁZÍ I RŮZNĚ INTENZIVNÍ POTŘEBA FINANCOVÁNÍ:
- SILNÁ (SOC.)
- SLABÁ (LIBER.)
- STŘEDNÍ (MEZI TÍM – KORPOR. POJETÍ)
REDISTRIBUCE Z HLEDISKA EFEKTIVNOSTI A SPRAVEDLNOSTI
OTÁZKY: JAK INTENZIVNĚ PŘEROZDĚLOVAT? V ČÍ PROSPĚCH? ZDA DOCHÁZÍ KE ZTRÁTĚ NA EFEKTIVNOSTI? JAK ZTRÁTĚ ZABRÁNIT? JAK REAGOVAT NA ZTRÁTY?
GRAFY: OSY (STATEK X, Y), SPOLEČENSKÁ INDIFERENČNÍ KŘIVKA (DANÁ UŽITKEM SPOTŘEBITELŮ A & B, (0 – OB) MNOŽINA EFEKTIVNÍCH BODŮ ROZDĚLENÍ, RŮZNÁ ROZDĚLENÍ (TEČNY RŮZNÝCH INDIVID. KŘIVEK NA MNOŽINĚ EF. BODŮ)– KTERÉ Z NICH JE LEPŠÍ, SPRAVEDLIVĚJŠÍ?
- KOMUTATIVNÍ – PRÁVNÍ HLEDISKO – PRINCIP OPRAVY PORUŠENÉHO STAVU, ROVNOST PŘED ZÁKONEM
- DISTRIBUTIVNÍ – EKON. HLEDISKO – PROPORCIONALITA ČI NEROVNOST (JDE O PŘEROZDĚLOVÁNÍ BOHATSTVÍ). DÁNA JASNÁ PRAVIDLA PŘEROZDĚLENÍ ČÁSTI BOHATSTVÍ (NAPŘ. DANĚMI A DÁT JE NAPŘ. SOC. SLABÝM – DŮCHODY)
- UNIVERZALISTICKÁ – STÁT JAKO GARANT PRVNÍ VOLBY, ÚLOHA STÁTU ZABEZPEČIT ROVNOST, POSKYTNOUT JAKO VEŘEJNÝ STATEK VŠE CO OBČANÉ POŽADUJÍ JAKO VS. DOCHÁZÍ TAK K SILNÉMU PŘEROZDĚLOVÁNÍ, PROGRESIVNÍ ZDANĚNÍ.. (SOC.)
- REZIDUÁLNÍ – STÁT JAKO GARANT STEJNÝCH, ROVNÝCH PRÁV. STÁT KOMPENZÁTOREM POSLEDNÍ VOLBY. JEDINEC MUSÍ SÁM POČÍTAT S ŽIVOTNÍMI PROBLÉMY – NEZAMĚSTNANOST, DŮCHOD. STÁT ZASAHUJE JEN PŘI VELKÝCH KATASTROFÁCH, POMOC HENDIKEPOVANÝM..
- KORPORATISTICKÁ – ROLE OBČANA I STÁTU PŘI FINANCOVÁNÍ, STÁT V PŘÍPADĚ POTŘEBY KOMPENZUJE PRVNÍ VOLBU. NAPŘ. CECHY – SDRUŽENÍ VE STŘEDOVĚKU. PODÍLENÍ SE NA ZTRÁTÁCH – ZACHOVÁNÍ SOC. ÚROVNĚ.
Z TĚCHTO POJETÍ VYCHÁZÍ I RŮZNĚ INTENZIVNÍ POTŘEBA FINANCOVÁNÍ:
- SILNÁ (SOC.)
- SLABÁ (LIBER.)
- STŘEDNÍ (MEZI TÍM – KORPOR. POJETÍ)
REDISTRIBUCE Z HLEDISKA EFEKTIVNOSTI A SPRAVEDLNOSTI
OTÁZKY: JAK INTENZIVNĚ PŘEROZDĚLOVAT? V ČÍ PROSPĚCH? ZDA DOCHÁZÍ KE ZTRÁTĚ NA EFEKTIVNOSTI? JAK ZTRÁTĚ ZABRÁNIT? JAK REAGOVAT NA ZTRÁTY?
GRAFY: OSY (STATEK X, Y), SPOLEČENSKÁ INDIFERENČNÍ KŘIVKA (DANÁ UŽITKEM SPOTŘEBITELŮ A & B, (0 – OB) MNOŽINA EFEKTIVNÍCH BODŮ ROZDĚLENÍ, RŮZNÁ ROZDĚLENÍ (TEČNY RŮZNÝCH INDIVID. KŘIVEK NA MNOŽINĚ EF. BODŮ)– KTERÉ Z NICH JE LEPŠÍ, SPRAVEDLIVĚJŠÍ?
DŮCHOD – TOKOVÁ VELIČINA
DŮCHOD – TOKOVÁ VELIČINA
BOHATSTVÍ – STAVOVÁ VELIČINA
CO JE ZDROJEM BOHATSTVÍ? JE SPRAVEDLIVÉ ABY DO ROZDĚLENÍ BOHATSTVÍ STÁT ZASAHOVAL?
1. BOHATSTVÍ JE DŮSLEDKEM ZÁSLUH (LIBERÁLNÍ POJETÍ)
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE SVOBODA JEDINCE, NEZASAHOVAT
2. BOHATSTVÍ JE DŮSLEDKEM PŘIROZENÉHO TALENTU ČI VYŠŠÍHO PRACOVNÍHO ÚSILÍ. (SOCIALISTÉ BY V PŘÍPADĚ TALENTU VOLILI PŘEROZDĚLENÍ – ROVNOST LIDÍ), PRACOVNÍ ÚSILÍ >> BOHATSTVÍ (SOCIALISTÉ SOUHLASÍ)
3. KAPITÁL JAKO ZDROJ BOHATSTVÍ, DLE TOHO JAK BYL ZÍSKÁN:
- VÝSLEDKEM VLASTNÍCH ZÁSLUH
- DĚDĚNÍM ČI DAREM
- NELEGÁLNÍ ZÍSKÁNÍ
- OSOBNÍ KAPITÁL (KONTAKTY, INFORMACE)
VLASTNÍ ZÁSLUHY – O.K.
DĚDĚNÍ – SOCIALISTÉ BY PŘEROZDĚLILI
NELEGÁLNÍ – ROLE STÁTU, NÁPRAVA
OS. KAPITÁL – POKUD MONOPOL NA INFO..- ŠPATNÉ – ZASÁHNOUT
BOHATSTVÍ A CHUDOBA VEDE K NEROVNOSTEM – MĚL BY TO STÁT OVLIVŇOVAT?
MIE: ČÍM VÍCE PŘEROZDĚLOVÁNÍ, TÍM VĚTŠÍ ZTRÁTY, NEEFEKTIVNOST. ČÍM VĚTŠÍ ÚSILÍ O SOC. SPRAVEDLNOST – TÍM VĚTŠÍ PARETOEFEKTIVNÍ ZTRÁTY (ZTR. MRTVÉ VÁHY). ALE NA DRUHOU STRANU Z CELOSPOLEČENSKÉHO HLEDISKA MŮŽE PŘEVÁŽIT PŘÍNOS NAD NÁKLADY (SOCIÁLNÍ TEORIE).
LIBER: REDISTRIBUCE OVLIVŇUJE NEGATIVNĚ EKONOMICKOU AKTIVITU
SOCIÁL: LEPŠÍ REDISTRIBUOVAT, NEŽ DOPUSTIT BUDOUCÍ VELKÉ ZTRÁTY A PROBLÉMY.
SVOBODA X ROVNOST („SPRAVEDLNOST“?)
BOHATSTVÍ – STAVOVÁ VELIČINA
CO JE ZDROJEM BOHATSTVÍ? JE SPRAVEDLIVÉ ABY DO ROZDĚLENÍ BOHATSTVÍ STÁT ZASAHOVAL?
1. BOHATSTVÍ JE DŮSLEDKEM ZÁSLUH (LIBERÁLNÍ POJETÍ)
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE SVOBODA JEDINCE, NEZASAHOVAT
2. BOHATSTVÍ JE DŮSLEDKEM PŘIROZENÉHO TALENTU ČI VYŠŠÍHO PRACOVNÍHO ÚSILÍ. (SOCIALISTÉ BY V PŘÍPADĚ TALENTU VOLILI PŘEROZDĚLENÍ – ROVNOST LIDÍ), PRACOVNÍ ÚSILÍ >> BOHATSTVÍ (SOCIALISTÉ SOUHLASÍ)
3. KAPITÁL JAKO ZDROJ BOHATSTVÍ, DLE TOHO JAK BYL ZÍSKÁN:
- VÝSLEDKEM VLASTNÍCH ZÁSLUH
- DĚDĚNÍM ČI DAREM
- NELEGÁLNÍ ZÍSKÁNÍ
- OSOBNÍ KAPITÁL (KONTAKTY, INFORMACE)
VLASTNÍ ZÁSLUHY – O.K.
DĚDĚNÍ – SOCIALISTÉ BY PŘEROZDĚLILI
NELEGÁLNÍ – ROLE STÁTU, NÁPRAVA
OS. KAPITÁL – POKUD MONOPOL NA INFO..- ŠPATNÉ – ZASÁHNOUT
BOHATSTVÍ A CHUDOBA VEDE K NEROVNOSTEM – MĚL BY TO STÁT OVLIVŇOVAT?
MIE: ČÍM VÍCE PŘEROZDĚLOVÁNÍ, TÍM VĚTŠÍ ZTRÁTY, NEEFEKTIVNOST. ČÍM VĚTŠÍ ÚSILÍ O SOC. SPRAVEDLNOST – TÍM VĚTŠÍ PARETOEFEKTIVNÍ ZTRÁTY (ZTR. MRTVÉ VÁHY). ALE NA DRUHOU STRANU Z CELOSPOLEČENSKÉHO HLEDISKA MŮŽE PŘEVÁŽIT PŘÍNOS NAD NÁKLADY (SOCIÁLNÍ TEORIE).
LIBER: REDISTRIBUCE OVLIVŇUJE NEGATIVNĚ EKONOMICKOU AKTIVITU
SOCIÁL: LEPŠÍ REDISTRIBUOVAT, NEŽ DOPUSTIT BUDOUCÍ VELKÉ ZTRÁTY A PROBLÉMY.
SVOBODA X ROVNOST („SPRAVEDLNOST“?)
SPRAVEDLNOST - POJEM
SPRAVEDLNOST - POJEM
- KOMUTATIVNÍ – PRÁVNÍ HLEDISKO – PRINCIP OPRAVY PORUŠENÉHO STAVU, ROVNOST PŘED ZÁKONEM
- DISTRIBUTIVNÍ – EKON. HLEDISKO – PROPORCIONALITA ČI NEROVNOST (JDE O PŘEROZDĚLOVÁNÍ BOHATSTVÍ). DÁNA JASNÁ PRAVIDLA PŘEROZDĚLENÍ ČÁSTI BOHATSTVÍ (NAPŘ. DANĚMI A DÁT JE NAPŘ. SOC. SLABÝM – DŮCHODY)
- UNIVERZALISTICKÁ – STÁT JAKO GARANT PRVNÍ VOLBY, ÚLOHA STÁTU ZABEZPEČIT ROVNOST, POSKYTNOUT JAKO VEŘEJNÝ STATEK VŠE CO OBČANÉ POŽADUJÍ JAKO VS. DOCHÁZÍ TAK K SILNÉMU PŘEROZDĚLOVÁNÍ, PROGRESIVNÍ ZDANĚNÍ.. (SOC.)
- REZIDUÁLNÍ – STÁT JAKO GARANT STEJNÝCH, ROVNÝCH PRÁV. STÁT KOMPENZÁTOREM POSLEDNÍ VOLBY. JEDINEC MUSÍ SÁM POČÍTAT S ŽIVOTNÍMI PROBLÉMY – NEZAMĚSTNANOST, DŮCHOD. STÁT ZASAHUJE JEN PŘI VELKÝCH KATASTROFÁCH, POMOC HENDIKEPOVANÝM..
- KORPORATISTICKÁ – ROLE OBČANA I STÁTU PŘI FINANCOVÁNÍ, STÁT V PŘÍPADĚ POTŘEBY KOMPENZUJE PRVNÍ VOLBU. NAPŘ. CECHY – SDRUŽENÍ VE STŘEDOVĚKU. PODÍLENÍ SE NA ZTRÁTÁCH – ZACHOVÁNÍ SOC. ÚROVNĚ.
Z TĚCHTO POJETÍ VYCHÁZÍ I RŮZNĚ INTENZIVNÍ POTŘEBA FINANCOVÁNÍ:
- SILNÁ (SOC.)
- SLABÁ (LIBER.)
- STŘEDNÍ (MEZI TÍM – KORPOR. POJETÍ)
REDISTRIBUCE Z HLEDISKA EFEKTIVNOSTI A SPRAVEDLNOSTI
OTÁZKY: JAK INTENZIVNĚ PŘEROZDĚLOVAT? V ČÍ PROSPĚCH? ZDA DOCHÁZÍ KE ZTRÁTĚ NA EFEKTIVNOSTI? JAK ZTRÁTĚ ZABRÁNIT? JAK REAGOVAT NA ZTRÁTY?
GRAFY: OSY (STATEK X, Y), SPOLEČENSKÁ INDIFERENČNÍ KŘIVKA (DANÁ UŽITKEM SPOTŘEBITELŮ A & B, (0 – OB) MNOŽINA EFEKTIVNÍCH BODŮ ROZDĚLENÍ, RŮZNÁ ROZDĚLENÍ (TEČNY RŮZNÝCH INDIVID. KŘIVEK NA MNOŽINĚ EF. BODŮ)– KTERÉ Z NICH JE LEPŠÍ, SPRAVEDLIVĚJŠÍ?
- KOMUTATIVNÍ – PRÁVNÍ HLEDISKO – PRINCIP OPRAVY PORUŠENÉHO STAVU, ROVNOST PŘED ZÁKONEM
- DISTRIBUTIVNÍ – EKON. HLEDISKO – PROPORCIONALITA ČI NEROVNOST (JDE O PŘEROZDĚLOVÁNÍ BOHATSTVÍ). DÁNA JASNÁ PRAVIDLA PŘEROZDĚLENÍ ČÁSTI BOHATSTVÍ (NAPŘ. DANĚMI A DÁT JE NAPŘ. SOC. SLABÝM – DŮCHODY)
- UNIVERZALISTICKÁ – STÁT JAKO GARANT PRVNÍ VOLBY, ÚLOHA STÁTU ZABEZPEČIT ROVNOST, POSKYTNOUT JAKO VEŘEJNÝ STATEK VŠE CO OBČANÉ POŽADUJÍ JAKO VS. DOCHÁZÍ TAK K SILNÉMU PŘEROZDĚLOVÁNÍ, PROGRESIVNÍ ZDANĚNÍ.. (SOC.)
- REZIDUÁLNÍ – STÁT JAKO GARANT STEJNÝCH, ROVNÝCH PRÁV. STÁT KOMPENZÁTOREM POSLEDNÍ VOLBY. JEDINEC MUSÍ SÁM POČÍTAT S ŽIVOTNÍMI PROBLÉMY – NEZAMĚSTNANOST, DŮCHOD. STÁT ZASAHUJE JEN PŘI VELKÝCH KATASTROFÁCH, POMOC HENDIKEPOVANÝM..
- KORPORATISTICKÁ – ROLE OBČANA I STÁTU PŘI FINANCOVÁNÍ, STÁT V PŘÍPADĚ POTŘEBY KOMPENZUJE PRVNÍ VOLBU. NAPŘ. CECHY – SDRUŽENÍ VE STŘEDOVĚKU. PODÍLENÍ SE NA ZTRÁTÁCH – ZACHOVÁNÍ SOC. ÚROVNĚ.
Z TĚCHTO POJETÍ VYCHÁZÍ I RŮZNĚ INTENZIVNÍ POTŘEBA FINANCOVÁNÍ:
- SILNÁ (SOC.)
- SLABÁ (LIBER.)
- STŘEDNÍ (MEZI TÍM – KORPOR. POJETÍ)
REDISTRIBUCE Z HLEDISKA EFEKTIVNOSTI A SPRAVEDLNOSTI
OTÁZKY: JAK INTENZIVNĚ PŘEROZDĚLOVAT? V ČÍ PROSPĚCH? ZDA DOCHÁZÍ KE ZTRÁTĚ NA EFEKTIVNOSTI? JAK ZTRÁTĚ ZABRÁNIT? JAK REAGOVAT NA ZTRÁTY?
GRAFY: OSY (STATEK X, Y), SPOLEČENSKÁ INDIFERENČNÍ KŘIVKA (DANÁ UŽITKEM SPOTŘEBITELŮ A & B, (0 – OB) MNOŽINA EFEKTIVNÍCH BODŮ ROZDĚLENÍ, RŮZNÁ ROZDĚLENÍ (TEČNY RŮZNÝCH INDIVID. KŘIVEK NA MNOŽINĚ EF. BODŮ)– KTERÉ Z NICH JE LEPŠÍ, SPRAVEDLIVĚJŠÍ?
Mandatorní výdaje veřejných rozpočtů
Mandatorní výdaje veřejných rozpočtů
mandatorní výdaje = povinné, neodvolatelné – musí být vynaloženy (veřejnost to chce), je to určeno v zákonech. Mají přednost před ostatními výdaji, v mandatorních se neškrtá.
Důsledky pro veřejný sektor >> budou se setrvačně opakovat v rozpočtu každý rok; tzv. západkový efekt (rostoucí výdaje se stanou mandatorními – nelze je snížit (politická sebevražda))
Mandatorní výdaje a růst veřejných výdajů
důvody růstu veřejných výdajů:
- welfare state (vznik po 2. sv. válce, růst veř. výdajů % HDP: 1870 – 8,3% >> 1996 – 45,9%) – více než jiné státy se stará o sociální blaho
- zabezpečení starých lidí, nemocných, pozůstalých (tradiční veř. výd.)
- další veřejné výd. (které dříve nebyly):
- zdravotní péče (přes zdrav. pojišťovnu, regulace státu)
- nezaměstnanost (mravní závazek WS)
- péče o rodinu (dávky rodinám s dětmi)
- jiné sociální případy (např. podpora bydlení)
Vztah WS a růstu veř. výdajů >> nutnost růstu veř. příjmů (daní) >> to ale snižuje motivaci pracovat (proč, když mi dají peníze i když nebudu). To může opět příjmy snížit – a nebudou pak prostředky na WS (ale WS se nemůžeme jen tak zbavit >> deficity).
Mandatorní výdaje v ČR
- výdaje povinné ze zákona
- politici používají k vyvracení kritiky růstu VV (musí být vynaloženy mandatorní výdaje)
- mandatorní výdaje – výjimka při rozpočtovém provizoriu z 1/12. Mandatorní výdaje mají přednost – když nebude na důchody, můžou být větší výdaje..
Typické mandatorní výdaje (dle MF ČR):
• předurčené zákonem (s pevně danými podmínkami)
• ze smluvních závazků státu
• ostatní
ad zákonem stanovené: sociální transfery, majetkové újmy bank, příspěvky na stavební spoření
ad smluvní závazky: vyplýv. z mezinárodních dohod, podpora mezin. organizací (MMF, EU..)
ad ostatní: a- výdaje z jiných právních norem: st. podpora hypotéč. úvěrování, novomanžel. půjčky, souhrnné pojištění vozidel; b- výdaje vyplývající ze smluvních závazků
mandatorní výdaje = povinné, neodvolatelné – musí být vynaloženy (veřejnost to chce), je to určeno v zákonech. Mají přednost před ostatními výdaji, v mandatorních se neškrtá.
Důsledky pro veřejný sektor >> budou se setrvačně opakovat v rozpočtu každý rok; tzv. západkový efekt (rostoucí výdaje se stanou mandatorními – nelze je snížit (politická sebevražda))
Mandatorní výdaje a růst veřejných výdajů
důvody růstu veřejných výdajů:
- welfare state (vznik po 2. sv. válce, růst veř. výdajů % HDP: 1870 – 8,3% >> 1996 – 45,9%) – více než jiné státy se stará o sociální blaho
- zabezpečení starých lidí, nemocných, pozůstalých (tradiční veř. výd.)
- další veřejné výd. (které dříve nebyly):
- zdravotní péče (přes zdrav. pojišťovnu, regulace státu)
- nezaměstnanost (mravní závazek WS)
- péče o rodinu (dávky rodinám s dětmi)
- jiné sociální případy (např. podpora bydlení)
Vztah WS a růstu veř. výdajů >> nutnost růstu veř. příjmů (daní) >> to ale snižuje motivaci pracovat (proč, když mi dají peníze i když nebudu). To může opět příjmy snížit – a nebudou pak prostředky na WS (ale WS se nemůžeme jen tak zbavit >> deficity).
Mandatorní výdaje v ČR
- výdaje povinné ze zákona
- politici používají k vyvracení kritiky růstu VV (musí být vynaloženy mandatorní výdaje)
- mandatorní výdaje – výjimka při rozpočtovém provizoriu z 1/12. Mandatorní výdaje mají přednost – když nebude na důchody, můžou být větší výdaje..
Typické mandatorní výdaje (dle MF ČR):
• předurčené zákonem (s pevně danými podmínkami)
• ze smluvních závazků státu
• ostatní
ad zákonem stanovené: sociální transfery, majetkové újmy bank, příspěvky na stavební spoření
ad smluvní závazky: vyplýv. z mezinárodních dohod, podpora mezin. organizací (MMF, EU..)
ad ostatní: a- výdaje z jiných právních norem: st. podpora hypotéč. úvěrování, novomanžel. půjčky, souhrnné pojištění vozidel; b- výdaje vyplývající ze smluvních závazků
SOCIÁLNÍ TRANFERY
AD SOCIÁLNÍ TRANFERY (tvoří největší část):
1. dávky důchodového pojištění (180 MLD a roste);(2,6 mil. důchodců vč. vdov a sirotků)
2. dávky nemocenského pojištění (20,5 MLD); (nemocenská, pomoc v mateřství)
nemocnost také roste-údaje r. 90 x 95 x 02, zejména u lidí s nízkým příjmem; celkem cca 200 MLD (deficit 30 MLD.)
Nemocenské poj. – OSVČ mohou ale nemusí se zúčastnit.
3. podpora v nezaměstnanosti (pasivní politika zaměstnanosti) - výdaje r. 99: 6 MLD.
1 + 2 + 3 = zahrnuje sociální pojištění
4. dávky státní sociální podpory (30 MLD) – rodinné přídavky,..
5. systém sociální pomoci – dávky soc. pomoci, soc. služby, azylová centra, pečov. služba..
(podíl mandatorních výdajů na výdajích SR cca 51 %; podíl mand. výd. na HDP cca 16 %)
BOHATSTVÍ, SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST, REDISTRIBUCE, GINIHO KOEFICIENT
BOHATSTVÍ, JAKO POTENCIÁLNÍ PŘEDMĚT PŘEROZDĚLENÍ, MÁ URČ. TRŽNÍ HODNOTU, MŮŽE BÝT PENĚŽNĚ VYJÁDŘENO, SMĚNĚNO ZA JINOU KOMODITU.
FORMY (PODOBY) BOHATSTVÍ:
- S HMOTNOU SUBSTANCÍ – NAPŘ. BUDOVA, STROJ (TJ. KAPITÁL)
- NEHMOTNÉ – NAPŘ. LIDSKÝ KAPITÁL, VZDĚLÁNÍ..
BOHATSTVÍ GENERUJE DŮCHOD. VYŠŠÍ BOHATSTVÍ OBVYKLE ZNAMENÁ VYŠŠÍ DŮCHOD. ROZDĚLENÍ DŮCHODŮ JE NEROVNOMĚRNÉ. otázka: MÁ VLÁDA ZASAHOVAT DO ROZDĚLENÍ DŮCHODŮ? DŮCHOD JE VÝNOSEM BOHATSTVÍ.
1. dávky důchodového pojištění (180 MLD a roste);(2,6 mil. důchodců vč. vdov a sirotků)
2. dávky nemocenského pojištění (20,5 MLD); (nemocenská, pomoc v mateřství)
nemocnost také roste-údaje r. 90 x 95 x 02, zejména u lidí s nízkým příjmem; celkem cca 200 MLD (deficit 30 MLD.)
Nemocenské poj. – OSVČ mohou ale nemusí se zúčastnit.
3. podpora v nezaměstnanosti (pasivní politika zaměstnanosti) - výdaje r. 99: 6 MLD.
1 + 2 + 3 = zahrnuje sociální pojištění
4. dávky státní sociální podpory (30 MLD) – rodinné přídavky,..
5. systém sociální pomoci – dávky soc. pomoci, soc. služby, azylová centra, pečov. služba..
(podíl mandatorních výdajů na výdajích SR cca 51 %; podíl mand. výd. na HDP cca 16 %)
BOHATSTVÍ, SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST, REDISTRIBUCE, GINIHO KOEFICIENT
BOHATSTVÍ, JAKO POTENCIÁLNÍ PŘEDMĚT PŘEROZDĚLENÍ, MÁ URČ. TRŽNÍ HODNOTU, MŮŽE BÝT PENĚŽNĚ VYJÁDŘENO, SMĚNĚNO ZA JINOU KOMODITU.
FORMY (PODOBY) BOHATSTVÍ:
- S HMOTNOU SUBSTANCÍ – NAPŘ. BUDOVA, STROJ (TJ. KAPITÁL)
- NEHMOTNÉ – NAPŘ. LIDSKÝ KAPITÁL, VZDĚLÁNÍ..
BOHATSTVÍ GENERUJE DŮCHOD. VYŠŠÍ BOHATSTVÍ OBVYKLE ZNAMENÁ VYŠŠÍ DŮCHOD. ROZDĚLENÍ DŮCHODŮ JE NEROVNOMĚRNÉ. otázka: MÁ VLÁDA ZASAHOVAT DO ROZDĚLENÍ DŮCHODŮ? DŮCHOD JE VÝNOSEM BOHATSTVÍ.
Mandatorní výdaje veřejných rozpočtů
Mandatorní výdaje veřejných rozpočtů
mandatorní výdaje = povinné, neodvolatelné – musí být vynaloženy (veřejnost to chce), je to určeno v zákonech. Mají přednost před ostatními výdaji, v mandatorních se neškrtá.
Důsledky pro veřejný sektor >> budou se setrvačně opakovat v rozpočtu každý rok; tzv. západkový efekt (rostoucí výdaje se stanou mandatorními – nelze je snížit (politická sebevražda))
Mandatorní výdaje a růst veřejných výdajů
důvody růstu veřejných výdajů:
- welfare state (vznik po 2. sv. válce, růst veř. výdajů % HDP: 1870 – 8,3% >> 1996 – 45,9%) – více než jiné státy se stará o sociální blaho
- zabezpečení starých lidí, nemocných, pozůstalých (tradiční veř. výd.)
- další veřejné výd. (které dříve nebyly):
- zdravotní péče (přes zdrav. pojišťovnu, regulace státu)
- nezaměstnanost (mravní závazek WS)
- péče o rodinu (dávky rodinám s dětmi)
- jiné sociální případy (např. podpora bydlení)
Vztah WS a růstu veř. výdajů >> nutnost růstu veř. příjmů (daní) >> to ale snižuje motivaci pracovat (proč, když mi dají peníze i když nebudu). To může opět příjmy snížit – a nebudou pak prostředky na WS (ale WS se nemůžeme jen tak zbavit >> deficity).
Mandatorní výdaje v ČR
- výdaje povinné ze zákona
- politici používají k vyvracení kritiky růstu VV (musí být vynaloženy mandatorní výdaje)
- mandatorní výdaje – výjimka při rozpočtovém provizoriu z 1/12. Mandatorní výdaje mají přednost – když nebude na důchody, můžou být větší výdaje..
Typické mandatorní výdaje (dle MF ČR):
• předurčené zákonem (s pevně danými podmínkami)
• ze smluvních závazků státu
• ostatní
ad zákonem stanovené: sociální transfery, majetkové újmy bank, příspěvky na stavební spoření
ad smluvní závazky: vyplýv. z mezinárodních dohod, podpora mezin. organizací (MMF, EU..)
ad ostatní: a- výdaje z jiných právních norem: st. podpora hypotéč. úvěrování, novomanžel. půjčky, souhrnné pojištění vozidel; b- výdaje vyplývající ze smluvních závazků
mandatorní výdaje = povinné, neodvolatelné – musí být vynaloženy (veřejnost to chce), je to určeno v zákonech. Mají přednost před ostatními výdaji, v mandatorních se neškrtá.
Důsledky pro veřejný sektor >> budou se setrvačně opakovat v rozpočtu každý rok; tzv. západkový efekt (rostoucí výdaje se stanou mandatorními – nelze je snížit (politická sebevražda))
Mandatorní výdaje a růst veřejných výdajů
důvody růstu veřejných výdajů:
- welfare state (vznik po 2. sv. válce, růst veř. výdajů % HDP: 1870 – 8,3% >> 1996 – 45,9%) – více než jiné státy se stará o sociální blaho
- zabezpečení starých lidí, nemocných, pozůstalých (tradiční veř. výd.)
- další veřejné výd. (které dříve nebyly):
- zdravotní péče (přes zdrav. pojišťovnu, regulace státu)
- nezaměstnanost (mravní závazek WS)
- péče o rodinu (dávky rodinám s dětmi)
- jiné sociální případy (např. podpora bydlení)
Vztah WS a růstu veř. výdajů >> nutnost růstu veř. příjmů (daní) >> to ale snižuje motivaci pracovat (proč, když mi dají peníze i když nebudu). To může opět příjmy snížit – a nebudou pak prostředky na WS (ale WS se nemůžeme jen tak zbavit >> deficity).
Mandatorní výdaje v ČR
- výdaje povinné ze zákona
- politici používají k vyvracení kritiky růstu VV (musí být vynaloženy mandatorní výdaje)
- mandatorní výdaje – výjimka při rozpočtovém provizoriu z 1/12. Mandatorní výdaje mají přednost – když nebude na důchody, můžou být větší výdaje..
Typické mandatorní výdaje (dle MF ČR):
• předurčené zákonem (s pevně danými podmínkami)
• ze smluvních závazků státu
• ostatní
ad zákonem stanovené: sociální transfery, majetkové újmy bank, příspěvky na stavební spoření
ad smluvní závazky: vyplýv. z mezinárodních dohod, podpora mezin. organizací (MMF, EU..)
ad ostatní: a- výdaje z jiných právních norem: st. podpora hypotéč. úvěrování, novomanžel. půjčky, souhrnné pojištění vozidel; b- výdaje vyplývající ze smluvních závazků
SOCIÁLNÍ TRANFERY
AD SOCIÁLNÍ TRANFERY (tvoří největší část):
1. dávky důchodového pojištění (180 MLD a roste);(2,6 mil. důchodců vč. vdov a sirotků)
2. dávky nemocenského pojištění (20,5 MLD); (nemocenská, pomoc v mateřství)
nemocnost také roste-údaje r. 90 x 95 x 02, zejména u lidí s nízkým příjmem; celkem cca 200 MLD (deficit 30 MLD.)
Nemocenské poj. – OSVČ mohou ale nemusí se zúčastnit.
3. podpora v nezaměstnanosti (pasivní politika zaměstnanosti) - výdaje r. 99: 6 MLD.
1 + 2 + 3 = zahrnuje sociální pojištění
4. dávky státní sociální podpory (30 MLD) – rodinné přídavky,..
5. systém sociální pomoci – dávky soc. pomoci, soc. služby, azylová centra, pečov. služba..
(podíl mandatorních výdajů na výdajích SR cca 51 %; podíl mand. výd. na HDP cca 16 %)
BOHATSTVÍ, SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST, REDISTRIBUCE, GINIHO KOEFICIENT
BOHATSTVÍ, JAKO POTENCIÁLNÍ PŘEDMĚT PŘEROZDĚLENÍ, MÁ URČ. TRŽNÍ HODNOTU, MŮŽE BÝT PENĚŽNĚ VYJÁDŘENO, SMĚNĚNO ZA JINOU KOMODITU.
FORMY (PODOBY) BOHATSTVÍ:
- S HMOTNOU SUBSTANCÍ – NAPŘ. BUDOVA, STROJ (TJ. KAPITÁL)
- NEHMOTNÉ – NAPŘ. LIDSKÝ KAPITÁL, VZDĚLÁNÍ..
BOHATSTVÍ GENERUJE DŮCHOD. VYŠŠÍ BOHATSTVÍ OBVYKLE ZNAMENÁ VYŠŠÍ DŮCHOD. ROZDĚLENÍ DŮCHODŮ JE NEROVNOMĚRNÉ. otázka: MÁ VLÁDA ZASAHOVAT DO ROZDĚLENÍ DŮCHODŮ? DŮCHOD JE VÝNOSEM BOHATSTVÍ.
1. dávky důchodového pojištění (180 MLD a roste);(2,6 mil. důchodců vč. vdov a sirotků)
2. dávky nemocenského pojištění (20,5 MLD); (nemocenská, pomoc v mateřství)
nemocnost také roste-údaje r. 90 x 95 x 02, zejména u lidí s nízkým příjmem; celkem cca 200 MLD (deficit 30 MLD.)
Nemocenské poj. – OSVČ mohou ale nemusí se zúčastnit.
3. podpora v nezaměstnanosti (pasivní politika zaměstnanosti) - výdaje r. 99: 6 MLD.
1 + 2 + 3 = zahrnuje sociální pojištění
4. dávky státní sociální podpory (30 MLD) – rodinné přídavky,..
5. systém sociální pomoci – dávky soc. pomoci, soc. služby, azylová centra, pečov. služba..
(podíl mandatorních výdajů na výdajích SR cca 51 %; podíl mand. výd. na HDP cca 16 %)
BOHATSTVÍ, SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST, REDISTRIBUCE, GINIHO KOEFICIENT
BOHATSTVÍ, JAKO POTENCIÁLNÍ PŘEDMĚT PŘEROZDĚLENÍ, MÁ URČ. TRŽNÍ HODNOTU, MŮŽE BÝT PENĚŽNĚ VYJÁDŘENO, SMĚNĚNO ZA JINOU KOMODITU.
FORMY (PODOBY) BOHATSTVÍ:
- S HMOTNOU SUBSTANCÍ – NAPŘ. BUDOVA, STROJ (TJ. KAPITÁL)
- NEHMOTNÉ – NAPŘ. LIDSKÝ KAPITÁL, VZDĚLÁNÍ..
BOHATSTVÍ GENERUJE DŮCHOD. VYŠŠÍ BOHATSTVÍ OBVYKLE ZNAMENÁ VYŠŠÍ DŮCHOD. ROZDĚLENÍ DŮCHODŮ JE NEROVNOMĚRNÉ. otázka: MÁ VLÁDA ZASAHOVAT DO ROZDĚLENÍ DŮCHODŮ? DŮCHOD JE VÝNOSEM BOHATSTVÍ.
Subjekty (sektory)
Subjekty (sektory) – sdružení institucionálních jednotek – mají stejnou základní mae fci
5 sektorů národního hospodářství:
1. podniky nefinanční (fce: produkce statků a nefin. služeb, tvoří 60 % HDP)
2. finanční instituce (fce: služby fin. zprostředkování, tvoří 5 % HDP)
3. vládní instituce (fce: poskyt. netržních služeb a rozdělování důchodů, tvoří 10-12 % HDP)
4. domácnosti (fce: spotřeba, tvoří 20 % HDP; 3,5mil. domácností vč. cca 1 mil. živnostníků)
5. neziskové instituce (fce: poskytování služeb domácnostem)
rezidentské sektory – na území ČR, vč. institucí v rukou cizinců
nerezidentské – mimo území ČR (zbytek světa, zahraničí)
Ukazatele (transakce) – popis ekonomických pohybů
transakce:
- zboží a služby (jejich původ a užití)
- rozdělování (důchodové transakce)
- finanční (změna fin. aktiv a pasiv)
- ostatní transakce (opotřebení, změny nesouv. s produkcí)
řádek matice = účet transakce (např. úroky) – úroky přijaté, vydané všech subjektů
sloupec = účet jednotky (sektoru) – jeden subjekt a všechny jeho transakce (co vyrobil, dostal, zaplatil, o co přišel..)
Celkový součet horizontálních položek se rovná celkovému součtu vertikálních.
Logika: postup od produkce >> přidaná hodnota >> důchod >> rozdělování
nutno nejdřív roztrhat na podúčty, pak postupně dopočítat ukazatele jako přidaná hodnota, disponibilní důchod, úspora..
na konci spočítáme schopnost / potřebu financování
Levá strana účtů = užití; pravá strana = zdroje; zůstatek účtu na aktivech (saldo) se objeví jako zdroj u následujícího účtu.
5 sektorů národního hospodářství:
1. podniky nefinanční (fce: produkce statků a nefin. služeb, tvoří 60 % HDP)
2. finanční instituce (fce: služby fin. zprostředkování, tvoří 5 % HDP)
3. vládní instituce (fce: poskyt. netržních služeb a rozdělování důchodů, tvoří 10-12 % HDP)
4. domácnosti (fce: spotřeba, tvoří 20 % HDP; 3,5mil. domácností vč. cca 1 mil. živnostníků)
5. neziskové instituce (fce: poskytování služeb domácnostem)
rezidentské sektory – na území ČR, vč. institucí v rukou cizinců
nerezidentské – mimo území ČR (zbytek světa, zahraničí)
Ukazatele (transakce) – popis ekonomických pohybů
transakce:
- zboží a služby (jejich původ a užití)
- rozdělování (důchodové transakce)
- finanční (změna fin. aktiv a pasiv)
- ostatní transakce (opotřebení, změny nesouv. s produkcí)
řádek matice = účet transakce (např. úroky) – úroky přijaté, vydané všech subjektů
sloupec = účet jednotky (sektoru) – jeden subjekt a všechny jeho transakce (co vyrobil, dostal, zaplatil, o co přišel..)
Celkový součet horizontálních položek se rovná celkovému součtu vertikálních.
Logika: postup od produkce >> přidaná hodnota >> důchod >> rozdělování
nutno nejdřív roztrhat na podúčty, pak postupně dopočítat ukazatele jako přidaná hodnota, disponibilní důchod, úspora..
na konci spočítáme schopnost / potřebu financování
Levá strana účtů = užití; pravá strana = zdroje; zůstatek účtu na aktivech (saldo) se objeví jako zdroj u následujícího účtu.
Účet produkce
Účet produkce
(saldo = čistá přidaná hodnota)
Účet tvorby důchodu
(saldo = čistý provozní přebytek)
Účet prvotního rozdělení
(saldo = prvotní důchod)
Účet druhotného rozdělení
(saldo = disponibilní důchod)
Účet naturálního přerozdělení
(saldo = upravený disponibilní důchod)
Účet užití disponibilního důchodu
(saldo = úspora/ překročení)
Účet užití upraveného disp. důchodu
(saldo = úspora/ překročení)
Účet kapitálu
(výsledek předchozích upravíme o změnu v čistém jmění vlivem úspor a kapitálových transferů)
-------------------
>> schopnost/ potřeba financování
potřeba financování VI (deficit) / HDP = max. 3 %
(maastrichtské kritérium)
pak by v nár. účetnictví následovaly další účty:
fin. účet
účet ost. změn fin. aktiv
účet pasiv
(to nás již nezajímá)
Tabulka různých zemí – deficit jako % HDP (různé evropské země)
např. Francie – 90. léta – zlepšení, nyní opět zhoršení
ČR – byla na tom dobře – postupně se zhoršuje
(saldo = čistá přidaná hodnota)
Účet tvorby důchodu
(saldo = čistý provozní přebytek)
Účet prvotního rozdělení
(saldo = prvotní důchod)
Účet druhotného rozdělení
(saldo = disponibilní důchod)
Účet naturálního přerozdělení
(saldo = upravený disponibilní důchod)
Účet užití disponibilního důchodu
(saldo = úspora/ překročení)
Účet užití upraveného disp. důchodu
(saldo = úspora/ překročení)
Účet kapitálu
(výsledek předchozích upravíme o změnu v čistém jmění vlivem úspor a kapitálových transferů)
-------------------
>> schopnost/ potřeba financování
potřeba financování VI (deficit) / HDP = max. 3 %
(maastrichtské kritérium)
pak by v nár. účetnictví následovaly další účty:
fin. účet
účet ost. změn fin. aktiv
účet pasiv
(to nás již nezajímá)
Tabulka různých zemí – deficit jako % HDP (různé evropské země)
např. Francie – 90. léta – zlepšení, nyní opět zhoršení
ČR – byla na tom dobře – postupně se zhoršuje
Subjekty (sektory)
Subjekty (sektory) – sdružení institucionálních jednotek – mají stejnou základní mae fci
5 sektorů národního hospodářství:
1. podniky nefinanční (fce: produkce statků a nefin. služeb, tvoří 60 % HDP)
2. finanční instituce (fce: služby fin. zprostředkování, tvoří 5 % HDP)
3. vládní instituce (fce: poskyt. netržních služeb a rozdělování důchodů, tvoří 10-12 % HDP)
4. domácnosti (fce: spotřeba, tvoří 20 % HDP; 3,5mil. domácností vč. cca 1 mil. živnostníků)
5. neziskové instituce (fce: poskytování služeb domácnostem)
rezidentské sektory – na území ČR, vč. institucí v rukou cizinců
nerezidentské – mimo území ČR (zbytek světa, zahraničí)
Ukazatele (transakce) – popis ekonomických pohybů
transakce:
- zboží a služby (jejich původ a užití)
- rozdělování (důchodové transakce)
- finanční (změna fin. aktiv a pasiv)
- ostatní transakce (opotřebení, změny nesouv. s produkcí)
řádek matice = účet transakce (např. úroky) – úroky přijaté, vydané všech subjektů
sloupec = účet jednotky (sektoru) – jeden subjekt a všechny jeho transakce (co vyrobil, dostal, zaplatil, o co přišel..)
Celkový součet horizontálních položek se rovná celkovému součtu vertikálních.
Logika: postup od produkce >> přidaná hodnota >> důchod >> rozdělování
nutno nejdřív roztrhat na podúčty, pak postupně dopočítat ukazatele jako přidaná hodnota, disponibilní důchod, úspora..
na konci spočítáme schopnost / potřebu financování
Levá strana účtů = užití; pravá strana = zdroje; zůstatek účtu na aktivech (saldo) se objeví jako zdroj u následujícího účtu.
5 sektorů národního hospodářství:
1. podniky nefinanční (fce: produkce statků a nefin. služeb, tvoří 60 % HDP)
2. finanční instituce (fce: služby fin. zprostředkování, tvoří 5 % HDP)
3. vládní instituce (fce: poskyt. netržních služeb a rozdělování důchodů, tvoří 10-12 % HDP)
4. domácnosti (fce: spotřeba, tvoří 20 % HDP; 3,5mil. domácností vč. cca 1 mil. živnostníků)
5. neziskové instituce (fce: poskytování služeb domácnostem)
rezidentské sektory – na území ČR, vč. institucí v rukou cizinců
nerezidentské – mimo území ČR (zbytek světa, zahraničí)
Ukazatele (transakce) – popis ekonomických pohybů
transakce:
- zboží a služby (jejich původ a užití)
- rozdělování (důchodové transakce)
- finanční (změna fin. aktiv a pasiv)
- ostatní transakce (opotřebení, změny nesouv. s produkcí)
řádek matice = účet transakce (např. úroky) – úroky přijaté, vydané všech subjektů
sloupec = účet jednotky (sektoru) – jeden subjekt a všechny jeho transakce (co vyrobil, dostal, zaplatil, o co přišel..)
Celkový součet horizontálních položek se rovná celkovému součtu vertikálních.
Logika: postup od produkce >> přidaná hodnota >> důchod >> rozdělování
nutno nejdřív roztrhat na podúčty, pak postupně dopočítat ukazatele jako přidaná hodnota, disponibilní důchod, úspora..
na konci spočítáme schopnost / potřebu financování
Levá strana účtů = užití; pravá strana = zdroje; zůstatek účtu na aktivech (saldo) se objeví jako zdroj u následujícího účtu.
Účet produkce
Účet produkce
(saldo = čistá přidaná hodnota)
Účet tvorby důchodu
(saldo = čistý provozní přebytek)
Účet prvotního rozdělení
(saldo = prvotní důchod)
Účet druhotného rozdělení
(saldo = disponibilní důchod)
Účet naturálního přerozdělení
(saldo = upravený disponibilní důchod)
Účet užití disponibilního důchodu
(saldo = úspora/ překročení)
Účet užití upraveného disp. důchodu
(saldo = úspora/ překročení)
Účet kapitálu
(výsledek předchozích upravíme o změnu v čistém jmění vlivem úspor a kapitálových transferů)
-------------------
>> schopnost/ potřeba financování
potřeba financování VI (deficit) / HDP = max. 3 %
(maastrichtské kritérium)
pak by v nár. účetnictví následovaly další účty:
fin. účet
účet ost. změn fin. aktiv
účet pasiv
(to nás již nezajímá)
Tabulka různých zemí – deficit jako % HDP (různé evropské země)
např. Francie – 90. léta – zlepšení, nyní opět zhoršení
ČR – byla na tom dobře – postupně se zhoršuje
(saldo = čistá přidaná hodnota)
Účet tvorby důchodu
(saldo = čistý provozní přebytek)
Účet prvotního rozdělení
(saldo = prvotní důchod)
Účet druhotného rozdělení
(saldo = disponibilní důchod)
Účet naturálního přerozdělení
(saldo = upravený disponibilní důchod)
Účet užití disponibilního důchodu
(saldo = úspora/ překročení)
Účet užití upraveného disp. důchodu
(saldo = úspora/ překročení)
Účet kapitálu
(výsledek předchozích upravíme o změnu v čistém jmění vlivem úspor a kapitálových transferů)
-------------------
>> schopnost/ potřeba financování
potřeba financování VI (deficit) / HDP = max. 3 %
(maastrichtské kritérium)
pak by v nár. účetnictví následovaly další účty:
fin. účet
účet ost. změn fin. aktiv
účet pasiv
(to nás již nezajímá)
Tabulka různých zemí – deficit jako % HDP (různé evropské země)
např. Francie – 90. léta – zlepšení, nyní opět zhoršení
ČR – byla na tom dobře – postupně se zhoršuje
HISTORICKÁ BÁZE ROZPOČTU
HISTORICKÁ BÁZE ROZPOČTU, INDEXOVÁNÍ (ROČNĚ NÁRŮST O INFLACI), NEHLEDÍ SE NA ÚČELNOST PROSTŘEDKŮ ANI NA POPTÁVKU, MINISTŘI A BYROKRACIE – ČÍM VÍC TÍM LÍP, POUZE PROCESNÍ KONTROLA VYNALOŽENÝCH PROSTŘEDKŮ, NE VÝKONOVÉ HODNOCENÍ, KRITÉRIEM PŘIDĚLENÍ JE EXISTENCE INSTITUCE.
x
POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP – ZJIŠŤOVÁNÍ VEŘEJNÝCH POTŘEB, URČENY PRIORITY, DLE TOHO ROZPOČTOVĚ KRYTY, PŘÍPADNÁ RESTRIKCE ROZPOČTU JE ADRESNÁ – VÍME V ČEM ŠKRTÁME – V TOM, CO MÁ NEJNIŽŠÍ PRIORITU. (NE PLOŠNÉ ŠKRTY I V PRIORITÁCH) – VIZ PROGRAMOVÉ A VÝKONOVÉ ROZPOČTOVÁNÍ.
ROLE BYROKRACIE PŘI TVORBĚ ROZPOČTU – MAXIMALIZACE ROZPOČTU
VIZ NISKANENŮV MODEL (BYROKRAT MÁ MONOPOL NA INFORMACE), PŘESVĚDČÍ SNADNO POLITIKA O VYŠŠÍM MNOŽSTVÍ VEŘ. STATKŮ NEŽ JE EKONOMICKY OPTIMÁLNÍ, VYUŽIJE PLNĚ ROZPOČET (N = V). (graf)
NÁRODNÍ ÚČETNICTVÍ
- je to makroekonomický popisný model národního hospodářství
- znázorňuje údaje o dění v národním hospodářství pomocí tabulek, účtů (zdroje a užití) >> existují vazby mezi účty, vyrovnanost bilance.
- umožňuje spočítat základní MAE ukazatele (HDP, národní důchod, disponibilní důchod, HDP na hlavu)
- způsob výpočtu musí být mezinárodně srovnatelný
- vznik v ČR až v r. 1992, dříve systém bilancí nár. hospodářství – nesledoval všechny ukazatele, nesrovnatelné údaje.
- mezinárodní standardy: OSN (SNA – system of national accounts – charakter doporučení, 1993); EU (ESA -European system of accounts- povinnost v EU)
- 1. účty ČR až v roce 1995 (3 roky zpoždění), nyní zpoždění 1,5 roku)
- vyspělá Evropa – předběžné výsledky (6-9měs zpož.), semidefinitivní (18 měs), definitivní (30 měs). Rychlá čísla jsou zpřesňována – vycházejí pouze ze čtvrtletních údajů.
- v ČR jen účty v běžných cenách
- pro porovnání v čase je nutné přepočítávat na stálé ceny, to ale působí problémy s bilanční rovností.
- odpovědnost za národní účty má ČSÚ (český statistický úřad)
x
POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP – ZJIŠŤOVÁNÍ VEŘEJNÝCH POTŘEB, URČENY PRIORITY, DLE TOHO ROZPOČTOVĚ KRYTY, PŘÍPADNÁ RESTRIKCE ROZPOČTU JE ADRESNÁ – VÍME V ČEM ŠKRTÁME – V TOM, CO MÁ NEJNIŽŠÍ PRIORITU. (NE PLOŠNÉ ŠKRTY I V PRIORITÁCH) – VIZ PROGRAMOVÉ A VÝKONOVÉ ROZPOČTOVÁNÍ.
ROLE BYROKRACIE PŘI TVORBĚ ROZPOČTU – MAXIMALIZACE ROZPOČTU
VIZ NISKANENŮV MODEL (BYROKRAT MÁ MONOPOL NA INFORMACE), PŘESVĚDČÍ SNADNO POLITIKA O VYŠŠÍM MNOŽSTVÍ VEŘ. STATKŮ NEŽ JE EKONOMICKY OPTIMÁLNÍ, VYUŽIJE PLNĚ ROZPOČET (N = V). (graf)
NÁRODNÍ ÚČETNICTVÍ
- je to makroekonomický popisný model národního hospodářství
- znázorňuje údaje o dění v národním hospodářství pomocí tabulek, účtů (zdroje a užití) >> existují vazby mezi účty, vyrovnanost bilance.
- umožňuje spočítat základní MAE ukazatele (HDP, národní důchod, disponibilní důchod, HDP na hlavu)
- způsob výpočtu musí být mezinárodně srovnatelný
- vznik v ČR až v r. 1992, dříve systém bilancí nár. hospodářství – nesledoval všechny ukazatele, nesrovnatelné údaje.
- mezinárodní standardy: OSN (SNA – system of national accounts – charakter doporučení, 1993); EU (ESA -European system of accounts- povinnost v EU)
- 1. účty ČR až v roce 1995 (3 roky zpoždění), nyní zpoždění 1,5 roku)
- vyspělá Evropa – předběžné výsledky (6-9měs zpož.), semidefinitivní (18 měs), definitivní (30 měs). Rychlá čísla jsou zpřesňována – vycházejí pouze ze čtvrtletních údajů.
- v ČR jen účty v běžných cenách
- pro porovnání v čase je nutné přepočítávat na stálé ceny, to ale působí problémy s bilanční rovností.
- odpovědnost za národní účty má ČSÚ (český statistický úřad)
PRODUKCE
PRODUKCE:
- co? (původ – typy výrobků, použití – spotřeba, investice...)
- kdo? (výrobce – typ podniku, subjektu)
Tvorba, rozdělování, přerozdělování důchodu pocházejícího z produkce.
ZDROJE = UŽITÍ
P + D + ČDV = MS + KS + HTK + V
tj. produkce + dovoz + čisté daně na výrobky (dph, dovozní daně, spotř. daně očišť. o dotace) = mezispotřeba + konečná spotřeba + hrubá tvorba kapitálu + vývoz
P + D >> je v základních cenách, když přičteme ČDV – máme to v cenách užití, jako pravá str.
Klasifikace výrobků
(standardní klasifikace produkce)
- 400 až 600 výrobků
- stručnější 100 výrobků
- publikováno 40 výrobků (rovnice pro nár. hospodářství jako celek)
- čtvrtletně zkoumáno 15 výrobků
- agregované 6 výrobků
Vytváří se tabulka INPUT-OUTPUT – meziodvětvová bilance, tabulka zdrojů a užití. Jaký produkt se spotřebovává a na co (matice 40 x 40)
P – MS = HPH
hrubá přidaná hodnota = HDP v základních cenách
pokud přičteme ČDV >> HDP v kupních cenách
(P – MS) + ČDV + D = KS + HTK + V
HDP = KS + HTK + (V-D)
TVORBA = UŽITÍ (vyjde stejné číslo)
měřeno čtvrtletně, běžné i stále ceny
HDP ročně cca 2000 MLD, deficit obchodní bilance 100 MLD (čsú udělal chybu 40 mld) >> růst HDP po opravě z 1,5 % byl 2,7 %.
Běžné důchody – co vydáme = saldo běžných důchodů s ostatními subj. (se zahr.) = disponibilní důchod (národní).
čisté půjčky = schopnost fianncování
čisté výpůjčky = potřeba financování
disponibilní důchod je rozdělen na spotřebu, (čisté úspory, investice) = národní úspory
>>to je tokový pohled.
Stavový pohled na majetek (jmění), změny jmění = rozdíl konečného a počátečního stavu. Změny jmění: formální, nahodilé, ze změn cen.
- co? (původ – typy výrobků, použití – spotřeba, investice...)
- kdo? (výrobce – typ podniku, subjektu)
Tvorba, rozdělování, přerozdělování důchodu pocházejícího z produkce.
ZDROJE = UŽITÍ
P + D + ČDV = MS + KS + HTK + V
tj. produkce + dovoz + čisté daně na výrobky (dph, dovozní daně, spotř. daně očišť. o dotace) = mezispotřeba + konečná spotřeba + hrubá tvorba kapitálu + vývoz
P + D >> je v základních cenách, když přičteme ČDV – máme to v cenách užití, jako pravá str.
Klasifikace výrobků
(standardní klasifikace produkce)
- 400 až 600 výrobků
- stručnější 100 výrobků
- publikováno 40 výrobků (rovnice pro nár. hospodářství jako celek)
- čtvrtletně zkoumáno 15 výrobků
- agregované 6 výrobků
Vytváří se tabulka INPUT-OUTPUT – meziodvětvová bilance, tabulka zdrojů a užití. Jaký produkt se spotřebovává a na co (matice 40 x 40)
P – MS = HPH
hrubá přidaná hodnota = HDP v základních cenách
pokud přičteme ČDV >> HDP v kupních cenách
(P – MS) + ČDV + D = KS + HTK + V
HDP = KS + HTK + (V-D)
TVORBA = UŽITÍ (vyjde stejné číslo)
měřeno čtvrtletně, běžné i stále ceny
HDP ročně cca 2000 MLD, deficit obchodní bilance 100 MLD (čsú udělal chybu 40 mld) >> růst HDP po opravě z 1,5 % byl 2,7 %.
Běžné důchody – co vydáme = saldo běžných důchodů s ostatními subj. (se zahr.) = disponibilní důchod (národní).
čisté půjčky = schopnost fianncování
čisté výpůjčky = potřeba financování
disponibilní důchod je rozdělen na spotřebu, (čisté úspory, investice) = národní úspory
>>to je tokový pohled.
Stavový pohled na majetek (jmění), změny jmění = rozdíl konečného a počátečního stavu. Změny jmění: formální, nahodilé, ze změn cen.
HISTORICKÁ BÁZE ROZPOČTU
HISTORICKÁ BÁZE ROZPOČTU, INDEXOVÁNÍ (ROČNĚ NÁRŮST O INFLACI), NEHLEDÍ SE NA ÚČELNOST PROSTŘEDKŮ ANI NA POPTÁVKU, MINISTŘI A BYROKRACIE – ČÍM VÍC TÍM LÍP, POUZE PROCESNÍ KONTROLA VYNALOŽENÝCH PROSTŘEDKŮ, NE VÝKONOVÉ HODNOCENÍ, KRITÉRIEM PŘIDĚLENÍ JE EXISTENCE INSTITUCE.
x
POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP – ZJIŠŤOVÁNÍ VEŘEJNÝCH POTŘEB, URČENY PRIORITY, DLE TOHO ROZPOČTOVĚ KRYTY, PŘÍPADNÁ RESTRIKCE ROZPOČTU JE ADRESNÁ – VÍME V ČEM ŠKRTÁME – V TOM, CO MÁ NEJNIŽŠÍ PRIORITU. (NE PLOŠNÉ ŠKRTY I V PRIORITÁCH) – VIZ PROGRAMOVÉ A VÝKONOVÉ ROZPOČTOVÁNÍ.
ROLE BYROKRACIE PŘI TVORBĚ ROZPOČTU – MAXIMALIZACE ROZPOČTU
VIZ NISKANENŮV MODEL (BYROKRAT MÁ MONOPOL NA INFORMACE), PŘESVĚDČÍ SNADNO POLITIKA O VYŠŠÍM MNOŽSTVÍ VEŘ. STATKŮ NEŽ JE EKONOMICKY OPTIMÁLNÍ, VYUŽIJE PLNĚ ROZPOČET (N = V). (graf)
NÁRODNÍ ÚČETNICTVÍ
- je to makroekonomický popisný model národního hospodářství
- znázorňuje údaje o dění v národním hospodářství pomocí tabulek, účtů (zdroje a užití) >> existují vazby mezi účty, vyrovnanost bilance.
- umožňuje spočítat základní MAE ukazatele (HDP, národní důchod, disponibilní důchod, HDP na hlavu)
- způsob výpočtu musí být mezinárodně srovnatelný
- vznik v ČR až v r. 1992, dříve systém bilancí nár. hospodářství – nesledoval všechny ukazatele, nesrovnatelné údaje.
- mezinárodní standardy: OSN (SNA – system of national accounts – charakter doporučení, 1993); EU (ESA -European system of accounts- povinnost v EU)
- 1. účty ČR až v roce 1995 (3 roky zpoždění), nyní zpoždění 1,5 roku)
- vyspělá Evropa – předběžné výsledky (6-9měs zpož.), semidefinitivní (18 měs), definitivní (30 měs). Rychlá čísla jsou zpřesňována – vycházejí pouze ze čtvrtletních údajů.
- v ČR jen účty v běžných cenách
- pro porovnání v čase je nutné přepočítávat na stálé ceny, to ale působí problémy s bilanční rovností.
- odpovědnost za národní účty má ČSÚ (český statistický úřad)
x
POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP – ZJIŠŤOVÁNÍ VEŘEJNÝCH POTŘEB, URČENY PRIORITY, DLE TOHO ROZPOČTOVĚ KRYTY, PŘÍPADNÁ RESTRIKCE ROZPOČTU JE ADRESNÁ – VÍME V ČEM ŠKRTÁME – V TOM, CO MÁ NEJNIŽŠÍ PRIORITU. (NE PLOŠNÉ ŠKRTY I V PRIORITÁCH) – VIZ PROGRAMOVÉ A VÝKONOVÉ ROZPOČTOVÁNÍ.
ROLE BYROKRACIE PŘI TVORBĚ ROZPOČTU – MAXIMALIZACE ROZPOČTU
VIZ NISKANENŮV MODEL (BYROKRAT MÁ MONOPOL NA INFORMACE), PŘESVĚDČÍ SNADNO POLITIKA O VYŠŠÍM MNOŽSTVÍ VEŘ. STATKŮ NEŽ JE EKONOMICKY OPTIMÁLNÍ, VYUŽIJE PLNĚ ROZPOČET (N = V). (graf)
NÁRODNÍ ÚČETNICTVÍ
- je to makroekonomický popisný model národního hospodářství
- znázorňuje údaje o dění v národním hospodářství pomocí tabulek, účtů (zdroje a užití) >> existují vazby mezi účty, vyrovnanost bilance.
- umožňuje spočítat základní MAE ukazatele (HDP, národní důchod, disponibilní důchod, HDP na hlavu)
- způsob výpočtu musí být mezinárodně srovnatelný
- vznik v ČR až v r. 1992, dříve systém bilancí nár. hospodářství – nesledoval všechny ukazatele, nesrovnatelné údaje.
- mezinárodní standardy: OSN (SNA – system of national accounts – charakter doporučení, 1993); EU (ESA -European system of accounts- povinnost v EU)
- 1. účty ČR až v roce 1995 (3 roky zpoždění), nyní zpoždění 1,5 roku)
- vyspělá Evropa – předběžné výsledky (6-9měs zpož.), semidefinitivní (18 měs), definitivní (30 měs). Rychlá čísla jsou zpřesňována – vycházejí pouze ze čtvrtletních údajů.
- v ČR jen účty v běžných cenách
- pro porovnání v čase je nutné přepočítávat na stálé ceny, to ale působí problémy s bilanční rovností.
- odpovědnost za národní účty má ČSÚ (český statistický úřad)
PRODUKCE
PRODUKCE:
- co? (původ – typy výrobků, použití – spotřeba, investice...)
- kdo? (výrobce – typ podniku, subjektu)
Tvorba, rozdělování, přerozdělování důchodu pocházejícího z produkce.
ZDROJE = UŽITÍ
P + D + ČDV = MS + KS + HTK + V
tj. produkce + dovoz + čisté daně na výrobky (dph, dovozní daně, spotř. daně očišť. o dotace) = mezispotřeba + konečná spotřeba + hrubá tvorba kapitálu + vývoz
P + D >> je v základních cenách, když přičteme ČDV – máme to v cenách užití, jako pravá str.
Klasifikace výrobků
(standardní klasifikace produkce)
- 400 až 600 výrobků
- stručnější 100 výrobků
- publikováno 40 výrobků (rovnice pro nár. hospodářství jako celek)
- čtvrtletně zkoumáno 15 výrobků
- agregované 6 výrobků
Vytváří se tabulka INPUT-OUTPUT – meziodvětvová bilance, tabulka zdrojů a užití. Jaký produkt se spotřebovává a na co (matice 40 x 40)
P – MS = HPH
hrubá přidaná hodnota = HDP v základních cenách
pokud přičteme ČDV >> HDP v kupních cenách
(P – MS) + ČDV + D = KS + HTK + V
HDP = KS + HTK + (V-D)
TVORBA = UŽITÍ (vyjde stejné číslo)
měřeno čtvrtletně, běžné i stále ceny
HDP ročně cca 2000 MLD, deficit obchodní bilance 100 MLD (čsú udělal chybu 40 mld) >> růst HDP po opravě z 1,5 % byl 2,7 %.
Běžné důchody – co vydáme = saldo běžných důchodů s ostatními subj. (se zahr.) = disponibilní důchod (národní).
čisté půjčky = schopnost fianncování
čisté výpůjčky = potřeba financování
disponibilní důchod je rozdělen na spotřebu, (čisté úspory, investice) = národní úspory
>>to je tokový pohled.
Stavový pohled na majetek (jmění), změny jmění = rozdíl konečného a počátečního stavu. Změny jmění: formální, nahodilé, ze změn cen.
- co? (původ – typy výrobků, použití – spotřeba, investice...)
- kdo? (výrobce – typ podniku, subjektu)
Tvorba, rozdělování, přerozdělování důchodu pocházejícího z produkce.
ZDROJE = UŽITÍ
P + D + ČDV = MS + KS + HTK + V
tj. produkce + dovoz + čisté daně na výrobky (dph, dovozní daně, spotř. daně očišť. o dotace) = mezispotřeba + konečná spotřeba + hrubá tvorba kapitálu + vývoz
P + D >> je v základních cenách, když přičteme ČDV – máme to v cenách užití, jako pravá str.
Klasifikace výrobků
(standardní klasifikace produkce)
- 400 až 600 výrobků
- stručnější 100 výrobků
- publikováno 40 výrobků (rovnice pro nár. hospodářství jako celek)
- čtvrtletně zkoumáno 15 výrobků
- agregované 6 výrobků
Vytváří se tabulka INPUT-OUTPUT – meziodvětvová bilance, tabulka zdrojů a užití. Jaký produkt se spotřebovává a na co (matice 40 x 40)
P – MS = HPH
hrubá přidaná hodnota = HDP v základních cenách
pokud přičteme ČDV >> HDP v kupních cenách
(P – MS) + ČDV + D = KS + HTK + V
HDP = KS + HTK + (V-D)
TVORBA = UŽITÍ (vyjde stejné číslo)
měřeno čtvrtletně, běžné i stále ceny
HDP ročně cca 2000 MLD, deficit obchodní bilance 100 MLD (čsú udělal chybu 40 mld) >> růst HDP po opravě z 1,5 % byl 2,7 %.
Běžné důchody – co vydáme = saldo běžných důchodů s ostatními subj. (se zahr.) = disponibilní důchod (národní).
čisté půjčky = schopnost fianncování
čisté výpůjčky = potřeba financování
disponibilní důchod je rozdělen na spotřebu, (čisté úspory, investice) = národní úspory
>>to je tokový pohled.
Stavový pohled na majetek (jmění), změny jmění = rozdíl konečného a počátečního stavu. Změny jmění: formální, nahodilé, ze změn cen.
AKTÉŘI VEŘEJNÉ VOLBY
AKTÉŘI VEŘEJNÉ VOLBY (SUBJEKTY, HRÁČI):
- POLITICI (NAB.)
- VOLIČI (POPT.)
- STÁTNÍ BYROKRACIE (ÚŘEDNÍCI)
- ZÁJMOVÉ SKUPINY
SUBJEKTY SE CHOVAJÍ TAK, ŽE MAXIMALIZUJÍ SVŮJ PROSPĚCH (HOMO OECONOMICUS)
POLITICKÝ TRH – ANALOGIE PRIVÁTNÍHO TRHU, PATŘÍ DO VEŘEJNÉHO SEKTORU, PROBÍHÁ ZDE ROZHODOVÁNÍ O VĚCECH VEŘEJNÝCH (VEŘEJNÁ VOLBA).
ZÁKLADEM ROZHODOVÁNÍ JE HLAS VOLIČE.
ROZHODOVACÍ PRAVIDLA:
• OSVÍCENÝ DIKTÁTOR (VÝH., NEVÝH.)
• JEDNOMYSLNÉ (VÝH., NEVÝH.)
• VĚTŠINOVÉ (VÝH., NEVÝH.)
SUBJEKTY ROZPOČTOVÉHO PROCESU NA POLITICKÉM TRHU
2 HLEDISKA:
- INSTITUCIONÁLNÍ:
SUBJEKTY ZÁKONODÁRNÉ (PARLAMENT)
SUBJEKTY VÝKONNÉ (VLÁDA, PREZIDENT, MINISTERSTVA)
- HLEDISKO ROZHODOVÁNÍ:
POLITICI
VEŘEJNOST
NABÍDKOVÝ VS. POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP V ALOKACI ZDROJŮ:
NABÍDKOVÝ PŘÍSTUP POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP
- SPRÁVCI KAPITOL - VEŘEJNOST
- VLÁDA - VEŘEJNÉ POTŘEBY
- VEŘEJNÝ ROZPOČET - POLITICI
- VEŘEJNÝ ROZPOČET
VEŘEJNOST (PŘIJM/NEPŘIJM. NAB.) REALIZOVANÁ POPTÁVKA
- POLITICI (NAB.)
- VOLIČI (POPT.)
- STÁTNÍ BYROKRACIE (ÚŘEDNÍCI)
- ZÁJMOVÉ SKUPINY
SUBJEKTY SE CHOVAJÍ TAK, ŽE MAXIMALIZUJÍ SVŮJ PROSPĚCH (HOMO OECONOMICUS)
POLITICKÝ TRH – ANALOGIE PRIVÁTNÍHO TRHU, PATŘÍ DO VEŘEJNÉHO SEKTORU, PROBÍHÁ ZDE ROZHODOVÁNÍ O VĚCECH VEŘEJNÝCH (VEŘEJNÁ VOLBA).
ZÁKLADEM ROZHODOVÁNÍ JE HLAS VOLIČE.
ROZHODOVACÍ PRAVIDLA:
• OSVÍCENÝ DIKTÁTOR (VÝH., NEVÝH.)
• JEDNOMYSLNÉ (VÝH., NEVÝH.)
• VĚTŠINOVÉ (VÝH., NEVÝH.)
SUBJEKTY ROZPOČTOVÉHO PROCESU NA POLITICKÉM TRHU
2 HLEDISKA:
- INSTITUCIONÁLNÍ:
SUBJEKTY ZÁKONODÁRNÉ (PARLAMENT)
SUBJEKTY VÝKONNÉ (VLÁDA, PREZIDENT, MINISTERSTVA)
- HLEDISKO ROZHODOVÁNÍ:
POLITICI
VEŘEJNOST
NABÍDKOVÝ VS. POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP V ALOKACI ZDROJŮ:
NABÍDKOVÝ PŘÍSTUP POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP
- SPRÁVCI KAPITOL - VEŘEJNOST
- VLÁDA - VEŘEJNÉ POTŘEBY
- VEŘEJNÝ ROZPOČET - POLITICI
- VEŘEJNÝ ROZPOČET
VEŘEJNOST (PŘIJM/NEPŘIJM. NAB.) REALIZOVANÁ POPTÁVKA
AKTÉŘI VEŘEJNÉ VOLBY
AKTÉŘI VEŘEJNÉ VOLBY (SUBJEKTY, HRÁČI):
- POLITICI (NAB.)
- VOLIČI (POPT.)
- STÁTNÍ BYROKRACIE (ÚŘEDNÍCI)
- ZÁJMOVÉ SKUPINY
SUBJEKTY SE CHOVAJÍ TAK, ŽE MAXIMALIZUJÍ SVŮJ PROSPĚCH (HOMO OECONOMICUS)
POLITICKÝ TRH – ANALOGIE PRIVÁTNÍHO TRHU, PATŘÍ DO VEŘEJNÉHO SEKTORU, PROBÍHÁ ZDE ROZHODOVÁNÍ O VĚCECH VEŘEJNÝCH (VEŘEJNÁ VOLBA).
ZÁKLADEM ROZHODOVÁNÍ JE HLAS VOLIČE.
ROZHODOVACÍ PRAVIDLA:
• OSVÍCENÝ DIKTÁTOR (VÝH., NEVÝH.)
• JEDNOMYSLNÉ (VÝH., NEVÝH.)
• VĚTŠINOVÉ (VÝH., NEVÝH.)
SUBJEKTY ROZPOČTOVÉHO PROCESU NA POLITICKÉM TRHU
2 HLEDISKA:
- INSTITUCIONÁLNÍ:
SUBJEKTY ZÁKONODÁRNÉ (PARLAMENT)
SUBJEKTY VÝKONNÉ (VLÁDA, PREZIDENT, MINISTERSTVA)
- HLEDISKO ROZHODOVÁNÍ:
POLITICI
VEŘEJNOST
NABÍDKOVÝ VS. POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP V ALOKACI ZDROJŮ:
NABÍDKOVÝ PŘÍSTUP POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP
- SPRÁVCI KAPITOL - VEŘEJNOST
- VLÁDA - VEŘEJNÉ POTŘEBY
- VEŘEJNÝ ROZPOČET - POLITICI
- VEŘEJNÝ ROZPOČET
VEŘEJNOST (PŘIJM/NEPŘIJM. NAB.) REALIZOVANÁ POPTÁVKA
- POLITICI (NAB.)
- VOLIČI (POPT.)
- STÁTNÍ BYROKRACIE (ÚŘEDNÍCI)
- ZÁJMOVÉ SKUPINY
SUBJEKTY SE CHOVAJÍ TAK, ŽE MAXIMALIZUJÍ SVŮJ PROSPĚCH (HOMO OECONOMICUS)
POLITICKÝ TRH – ANALOGIE PRIVÁTNÍHO TRHU, PATŘÍ DO VEŘEJNÉHO SEKTORU, PROBÍHÁ ZDE ROZHODOVÁNÍ O VĚCECH VEŘEJNÝCH (VEŘEJNÁ VOLBA).
ZÁKLADEM ROZHODOVÁNÍ JE HLAS VOLIČE.
ROZHODOVACÍ PRAVIDLA:
• OSVÍCENÝ DIKTÁTOR (VÝH., NEVÝH.)
• JEDNOMYSLNÉ (VÝH., NEVÝH.)
• VĚTŠINOVÉ (VÝH., NEVÝH.)
SUBJEKTY ROZPOČTOVÉHO PROCESU NA POLITICKÉM TRHU
2 HLEDISKA:
- INSTITUCIONÁLNÍ:
SUBJEKTY ZÁKONODÁRNÉ (PARLAMENT)
SUBJEKTY VÝKONNÉ (VLÁDA, PREZIDENT, MINISTERSTVA)
- HLEDISKO ROZHODOVÁNÍ:
POLITICI
VEŘEJNOST
NABÍDKOVÝ VS. POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP V ALOKACI ZDROJŮ:
NABÍDKOVÝ PŘÍSTUP POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP
- SPRÁVCI KAPITOL - VEŘEJNOST
- VLÁDA - VEŘEJNÉ POTŘEBY
- VEŘEJNÝ ROZPOČET - POLITICI
- VEŘEJNÝ ROZPOČET
VEŘEJNOST (PŘIJM/NEPŘIJM. NAB.) REALIZOVANÁ POPTÁVKA
Financování
Financování:
- dluhopisy
- financování vlastními rezervami
- aktivní opatření
Příklad:
Nechci si půjčovat nové prostředky, mám sestavit rozpočet, mám 1. ledna na účtu 1 mil. Kč, splácím dluhy 2 mil. Kč. Příjmy budou max. 18 MIL. Kč.
Lze sestavit:
a) vyrovnaný rozpočet
b) přebytkový rozpočet
c) jen schodkový
d) neomezený
řešení: výdaje nejvýše 17 mld-1 mld nutno dát na splacení dluhu (tj. přebytkový rozpočet 18-17)
druhové:
PŘÍJMY:
- daňové (daně a poplatky, pojistné)
- nedaňové (poskyt. služeb, pronájem, úroky, poskytnuté dary)
- kapitálové (prodej dlouhodobého majetku)
- přijaté dotace (dotace od jiných veř. rozpočtů)
VÝDAJE:
- běžné
a) nákupy
b) transfery
c) poskytované půjčky
- kapitálové (investiční)
a) nákupy
b) transfery
c) poskytované půjčky
Ad funkce či účel operace – odvětvové (vzdělávání, zdravotnictví, bytové potřeby, obrana)
konsolidační (vztahy k územním rozpočtům)
- dluhopisy
- financování vlastními rezervami
- aktivní opatření
Příklad:
Nechci si půjčovat nové prostředky, mám sestavit rozpočet, mám 1. ledna na účtu 1 mil. Kč, splácím dluhy 2 mil. Kč. Příjmy budou max. 18 MIL. Kč.
Lze sestavit:
a) vyrovnaný rozpočet
b) přebytkový rozpočet
c) jen schodkový
d) neomezený
řešení: výdaje nejvýše 17 mld-1 mld nutno dát na splacení dluhu (tj. přebytkový rozpočet 18-17)
druhové:
PŘÍJMY:
- daňové (daně a poplatky, pojistné)
- nedaňové (poskyt. služeb, pronájem, úroky, poskytnuté dary)
- kapitálové (prodej dlouhodobého majetku)
- přijaté dotace (dotace od jiných veř. rozpočtů)
VÝDAJE:
- běžné
a) nákupy
b) transfery
c) poskytované půjčky
- kapitálové (investiční)
a) nákupy
b) transfery
c) poskytované půjčky
Ad funkce či účel operace – odvětvové (vzdělávání, zdravotnictví, bytové potřeby, obrana)
konsolidační (vztahy k územním rozpočtům)
VEŘEJNÉ FINANCE A PROBLEMATIKA VEŘEJNÉ VOLBY
VEŘEJNÉ FINANCE A PROBLEMATIKA VEŘEJNÉ VOLBY
- TEORETICKÁ VÝCHODISKA VEŘEJNÉ VOLBY V OBLASTI VF
- ROZPOČTOVÝ PROCES A PROBLÉM VV V ČR
2 PŘÍSTUPY K VEŘ. FINANCÍM
- KLASICKÝ (NEOKLASICKÝ)
- HLEDISKA:
A) ALOKAČNÍ (VHODNÉ UMÍSTĚNÍ VZÁCNÝCH ZDROJŮ – MAX. UŽIT,MIN.N.
B) REDISTRIBUČNÍ (PŘEROZDĚLOVÁNÍ – SPRAVEDLNOST)
C) STABILIZAČNÍ (VYHLAZOVÁNÍ VÝKYVŮ HOSP. CYKLU) – PŘEDPOKLAD ŽE JE MOŽNÉ POMOCÍ VLÁDNÍCH ZÁSAHŮ OVLIVNIT VÝSTUP (HDP)
SLABINA – NENÍ ZAMĚŘEN NA ÚČELNOST VYNAKLÁDÁNÍ PROSTŘEDKŮ
- PŘÍSTUP VEŘ. VOLBY (EKONOMIE POLITIKY)
HLEDÁNÍ EFEKTIVNÍHO A ÚČELNÉHO ZPŮSOBU ALOKACE ZDROJŮ V ROZP. PROCESU, PŘEDPOKLÁDÁ RACIONÁLNÍ CHOVÁNÍ SUBJEKTŮ (HRÁČŮ), MAX. VLASTNÍHO UŽITKU SVOU STRATEGIÍ.
VV JE DRUH ROZHODOVÁNÍ VE VEŘEJNÉM SEKTORU,
- PŘEDMĚTEM ROZHODOVÁNÍ JE VEŘEJNÝ ZÁJEM
- DOCHÁZÍ K VYJEDNÁVÁNÍ MEZI JEDNOTLIVÝMI SUBJEKTY VEŘEJNÉ VOLBY
- ROZHODOVÁNÍ PROBÍHÁ V RÁMCI POLITICKÉHO TRHU
ROZHODOVÁNÍ = MEZI 2 ČI VÍCE VARIANTAMI, POMOCÍ VĚDECKÝCH METOD (NAPŘ. COST BENEFIT ANALÝZA)
VEŘEJNÝ ZÁJEM
- NADINDIVIDUÁLNÍ (ZASTUPUJE HO VLÁDA)
- MUSÍ BÝT PRŮNIKEM INDIVIDUÁLNÍCH ZÁJMŮ (graf)
- NĚCO SPOLEČNÉHO, OBECNÉHO
- V SOULADU SE ZÁKONEM A DOBRÝMI MRAVY
- ROZDÍLY V PŘÍSTUPU IDEOLOGIC. PROUDŮ (CO JE V PRAXI VEŘ. ZÁJEM – SVOBODA JEDINCE ČI ROVNOST LIDÍ)
- TEORETICKÁ VÝCHODISKA VEŘEJNÉ VOLBY V OBLASTI VF
- ROZPOČTOVÝ PROCES A PROBLÉM VV V ČR
2 PŘÍSTUPY K VEŘ. FINANCÍM
- KLASICKÝ (NEOKLASICKÝ)
- HLEDISKA:
A) ALOKAČNÍ (VHODNÉ UMÍSTĚNÍ VZÁCNÝCH ZDROJŮ – MAX. UŽIT,MIN.N.
B) REDISTRIBUČNÍ (PŘEROZDĚLOVÁNÍ – SPRAVEDLNOST)
C) STABILIZAČNÍ (VYHLAZOVÁNÍ VÝKYVŮ HOSP. CYKLU) – PŘEDPOKLAD ŽE JE MOŽNÉ POMOCÍ VLÁDNÍCH ZÁSAHŮ OVLIVNIT VÝSTUP (HDP)
SLABINA – NENÍ ZAMĚŘEN NA ÚČELNOST VYNAKLÁDÁNÍ PROSTŘEDKŮ
- PŘÍSTUP VEŘ. VOLBY (EKONOMIE POLITIKY)
HLEDÁNÍ EFEKTIVNÍHO A ÚČELNÉHO ZPŮSOBU ALOKACE ZDROJŮ V ROZP. PROCESU, PŘEDPOKLÁDÁ RACIONÁLNÍ CHOVÁNÍ SUBJEKTŮ (HRÁČŮ), MAX. VLASTNÍHO UŽITKU SVOU STRATEGIÍ.
VV JE DRUH ROZHODOVÁNÍ VE VEŘEJNÉM SEKTORU,
- PŘEDMĚTEM ROZHODOVÁNÍ JE VEŘEJNÝ ZÁJEM
- DOCHÁZÍ K VYJEDNÁVÁNÍ MEZI JEDNOTLIVÝMI SUBJEKTY VEŘEJNÉ VOLBY
- ROZHODOVÁNÍ PROBÍHÁ V RÁMCI POLITICKÉHO TRHU
ROZHODOVÁNÍ = MEZI 2 ČI VÍCE VARIANTAMI, POMOCÍ VĚDECKÝCH METOD (NAPŘ. COST BENEFIT ANALÝZA)
VEŘEJNÝ ZÁJEM
- NADINDIVIDUÁLNÍ (ZASTUPUJE HO VLÁDA)
- MUSÍ BÝT PRŮNIKEM INDIVIDUÁLNÍCH ZÁJMŮ (graf)
- NĚCO SPOLEČNÉHO, OBECNÉHO
- V SOULADU SE ZÁKONEM A DOBRÝMI MRAVY
- ROZDÍLY V PŘÍSTUPU IDEOLOGIC. PROUDŮ (CO JE V PRAXI VEŘ. ZÁJEM – SVOBODA JEDINCE ČI ROVNOST LIDÍ)
Financování
Financování:
- dluhopisy
- financování vlastními rezervami
- aktivní opatření
Příklad:
Nechci si půjčovat nové prostředky, mám sestavit rozpočet, mám 1. ledna na účtu 1 mil. Kč, splácím dluhy 2 mil. Kč. Příjmy budou max. 18 MIL. Kč.
Lze sestavit:
a) vyrovnaný rozpočet
b) přebytkový rozpočet
c) jen schodkový
d) neomezený
řešení: výdaje nejvýše 17 mld-1 mld nutno dát na splacení dluhu (tj. přebytkový rozpočet 18-17)
druhové:
PŘÍJMY:
- daňové (daně a poplatky, pojistné)
- nedaňové (poskyt. služeb, pronájem, úroky, poskytnuté dary)
- kapitálové (prodej dlouhodobého majetku)
- přijaté dotace (dotace od jiných veř. rozpočtů)
VÝDAJE:
- běžné
a) nákupy
b) transfery
c) poskytované půjčky
- kapitálové (investiční)
a) nákupy
b) transfery
c) poskytované půjčky
Ad funkce či účel operace – odvětvové (vzdělávání, zdravotnictví, bytové potřeby, obrana)
konsolidační (vztahy k územním rozpočtům)
- dluhopisy
- financování vlastními rezervami
- aktivní opatření
Příklad:
Nechci si půjčovat nové prostředky, mám sestavit rozpočet, mám 1. ledna na účtu 1 mil. Kč, splácím dluhy 2 mil. Kč. Příjmy budou max. 18 MIL. Kč.
Lze sestavit:
a) vyrovnaný rozpočet
b) přebytkový rozpočet
c) jen schodkový
d) neomezený
řešení: výdaje nejvýše 17 mld-1 mld nutno dát na splacení dluhu (tj. přebytkový rozpočet 18-17)
druhové:
PŘÍJMY:
- daňové (daně a poplatky, pojistné)
- nedaňové (poskyt. služeb, pronájem, úroky, poskytnuté dary)
- kapitálové (prodej dlouhodobého majetku)
- přijaté dotace (dotace od jiných veř. rozpočtů)
VÝDAJE:
- běžné
a) nákupy
b) transfery
c) poskytované půjčky
- kapitálové (investiční)
a) nákupy
b) transfery
c) poskytované půjčky
Ad funkce či účel operace – odvětvové (vzdělávání, zdravotnictví, bytové potřeby, obrana)
konsolidační (vztahy k územním rozpočtům)
VEŘEJNÉ FINANCE A PROBLEMATIKA VEŘEJNÉ VOLBY
VEŘEJNÉ FINANCE A PROBLEMATIKA VEŘEJNÉ VOLBY
- TEORETICKÁ VÝCHODISKA VEŘEJNÉ VOLBY V OBLASTI VF
- ROZPOČTOVÝ PROCES A PROBLÉM VV V ČR
2 PŘÍSTUPY K VEŘ. FINANCÍM
- KLASICKÝ (NEOKLASICKÝ)
- HLEDISKA:
A) ALOKAČNÍ (VHODNÉ UMÍSTĚNÍ VZÁCNÝCH ZDROJŮ – MAX. UŽIT,MIN.N.
B) REDISTRIBUČNÍ (PŘEROZDĚLOVÁNÍ – SPRAVEDLNOST)
C) STABILIZAČNÍ (VYHLAZOVÁNÍ VÝKYVŮ HOSP. CYKLU) – PŘEDPOKLAD ŽE JE MOŽNÉ POMOCÍ VLÁDNÍCH ZÁSAHŮ OVLIVNIT VÝSTUP (HDP)
SLABINA – NENÍ ZAMĚŘEN NA ÚČELNOST VYNAKLÁDÁNÍ PROSTŘEDKŮ
- PŘÍSTUP VEŘ. VOLBY (EKONOMIE POLITIKY)
HLEDÁNÍ EFEKTIVNÍHO A ÚČELNÉHO ZPŮSOBU ALOKACE ZDROJŮ V ROZP. PROCESU, PŘEDPOKLÁDÁ RACIONÁLNÍ CHOVÁNÍ SUBJEKTŮ (HRÁČŮ), MAX. VLASTNÍHO UŽITKU SVOU STRATEGIÍ.
VV JE DRUH ROZHODOVÁNÍ VE VEŘEJNÉM SEKTORU,
- PŘEDMĚTEM ROZHODOVÁNÍ JE VEŘEJNÝ ZÁJEM
- DOCHÁZÍ K VYJEDNÁVÁNÍ MEZI JEDNOTLIVÝMI SUBJEKTY VEŘEJNÉ VOLBY
- ROZHODOVÁNÍ PROBÍHÁ V RÁMCI POLITICKÉHO TRHU
ROZHODOVÁNÍ = MEZI 2 ČI VÍCE VARIANTAMI, POMOCÍ VĚDECKÝCH METOD (NAPŘ. COST BENEFIT ANALÝZA)
VEŘEJNÝ ZÁJEM
- NADINDIVIDUÁLNÍ (ZASTUPUJE HO VLÁDA)
- MUSÍ BÝT PRŮNIKEM INDIVIDUÁLNÍCH ZÁJMŮ (graf)
- NĚCO SPOLEČNÉHO, OBECNÉHO
- V SOULADU SE ZÁKONEM A DOBRÝMI MRAVY
- ROZDÍLY V PŘÍSTUPU IDEOLOGIC. PROUDŮ (CO JE V PRAXI VEŘ. ZÁJEM – SVOBODA JEDINCE ČI ROVNOST LIDÍ)
- TEORETICKÁ VÝCHODISKA VEŘEJNÉ VOLBY V OBLASTI VF
- ROZPOČTOVÝ PROCES A PROBLÉM VV V ČR
2 PŘÍSTUPY K VEŘ. FINANCÍM
- KLASICKÝ (NEOKLASICKÝ)
- HLEDISKA:
A) ALOKAČNÍ (VHODNÉ UMÍSTĚNÍ VZÁCNÝCH ZDROJŮ – MAX. UŽIT,MIN.N.
B) REDISTRIBUČNÍ (PŘEROZDĚLOVÁNÍ – SPRAVEDLNOST)
C) STABILIZAČNÍ (VYHLAZOVÁNÍ VÝKYVŮ HOSP. CYKLU) – PŘEDPOKLAD ŽE JE MOŽNÉ POMOCÍ VLÁDNÍCH ZÁSAHŮ OVLIVNIT VÝSTUP (HDP)
SLABINA – NENÍ ZAMĚŘEN NA ÚČELNOST VYNAKLÁDÁNÍ PROSTŘEDKŮ
- PŘÍSTUP VEŘ. VOLBY (EKONOMIE POLITIKY)
HLEDÁNÍ EFEKTIVNÍHO A ÚČELNÉHO ZPŮSOBU ALOKACE ZDROJŮ V ROZP. PROCESU, PŘEDPOKLÁDÁ RACIONÁLNÍ CHOVÁNÍ SUBJEKTŮ (HRÁČŮ), MAX. VLASTNÍHO UŽITKU SVOU STRATEGIÍ.
VV JE DRUH ROZHODOVÁNÍ VE VEŘEJNÉM SEKTORU,
- PŘEDMĚTEM ROZHODOVÁNÍ JE VEŘEJNÝ ZÁJEM
- DOCHÁZÍ K VYJEDNÁVÁNÍ MEZI JEDNOTLIVÝMI SUBJEKTY VEŘEJNÉ VOLBY
- ROZHODOVÁNÍ PROBÍHÁ V RÁMCI POLITICKÉHO TRHU
ROZHODOVÁNÍ = MEZI 2 ČI VÍCE VARIANTAMI, POMOCÍ VĚDECKÝCH METOD (NAPŘ. COST BENEFIT ANALÝZA)
VEŘEJNÝ ZÁJEM
- NADINDIVIDUÁLNÍ (ZASTUPUJE HO VLÁDA)
- MUSÍ BÝT PRŮNIKEM INDIVIDUÁLNÍCH ZÁJMŮ (graf)
- NĚCO SPOLEČNÉHO, OBECNÉHO
- V SOULADU SE ZÁKONEM A DOBRÝMI MRAVY
- ROZDÍLY V PŘÍSTUPU IDEOLOGIC. PROUDŮ (CO JE V PRAXI VEŘ. ZÁJEM – SVOBODA JEDINCE ČI ROVNOST LIDÍ)
Závěrečný účet na konci roku
- závěrečný účet na konci roku – kdo dostal dotaci, musí prokázat, na co ji vynaložil
- do 20. února předloží ministři ministru financí návrh závěrečného účtu kapitol (pak dolaďování MF-správci kapitol)
- do konce dubna projedná vláda a předloží PSP SZÚ.
- státní závěrečný účet není auditován (tj. rozpor – Kotěhůlky – musí mít audit, SR ne)
- NKÚ napíše pro info své stanovisko k SZÚ.
- polovina června – rozpočtový výbor – usnesení zda přijímá SZÚ PSP, přijímá se usnesením PSP, když nepřijme, nic se neděje.
- -----------------------------------------------------------------------------
dokončení: ROZPOČTOVÝ PROCES (viz výše)
5. ROZPOČTOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM
6. ROZPOČTOVÁ SKLADBA
ad. 5:
POKLADNÍ PLNĚNÍ
- prostředky plynou přes ČNB
- účty vlády jsou jednostranné (příjmové či výdajové)
- součet příjmových a výdajových účtů tvoří plnění SR
ČNB nesmí úvěrovat vládu, dává info 3 dny před splatností faktur do informačního zásobníku, aby vláda přesně věděla, kolik má upsat c. p. apod. (denní info, kvartální agregované info)
- do 20. února předloží ministři ministru financí návrh závěrečného účtu kapitol (pak dolaďování MF-správci kapitol)
- do konce dubna projedná vláda a předloží PSP SZÚ.
- státní závěrečný účet není auditován (tj. rozpor – Kotěhůlky – musí mít audit, SR ne)
- NKÚ napíše pro info své stanovisko k SZÚ.
- polovina června – rozpočtový výbor – usnesení zda přijímá SZÚ PSP, přijímá se usnesením PSP, když nepřijme, nic se neděje.
- -----------------------------------------------------------------------------
dokončení: ROZPOČTOVÝ PROCES (viz výše)
5. ROZPOČTOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM
6. ROZPOČTOVÁ SKLADBA
ad. 5:
POKLADNÍ PLNĚNÍ
- prostředky plynou přes ČNB
- účty vlády jsou jednostranné (příjmové či výdajové)
- součet příjmových a výdajových účtů tvoří plnění SR
ČNB nesmí úvěrovat vládu, dává info 3 dny před splatností faktur do informačního zásobníku, aby vláda přesně věděla, kolik má upsat c. p. apod. (denní info, kvartální agregované info)
ÚČETNICTVÍ A ROZPOČTOVÁ SKLADBA
ÚČETNICTVÍ A ROZPOČTOVÁ SKLADBA
- klasifikace obratů na bankovních účtech (příjmových a výdajových)
- peněžních operací (CASH princip)
- veřejných rozpočtů – státní rozpočet a státní fondy, obce, kraje (účetnictví sleduje příjmy a výdaje)
- např. FNM sleduje náklady a výnosy
ad 6.
Třídící hledisko (KLASIFIKACE)
- KAPITOLNÍ (ODPOVĚDNOSTNÍ)
- DRUHOVÉ (EKONOMICKÉ)
- ODVĚTVOVÉ (FUNKČNÍ)
- KONSOLIDAČNÍ
ad Kapitolní
- vyjadřuje odpovědnost subjektu nad vymezenými příjmy a výdaji – 40 subjektů (301 Kancelář prezidenta republiky,...)
- kapitola státní dluh (pořizované nové dluhy, umořované staré dluhy, placené úroky)
- operace sttání finančních aktiv (zvláštní účty na rezervy a přebytky ministerstev, transfery transformačním institucím jako ČKA..
- státní peněžní (pokladní) správa – rezervy vlády, výdaje všeobecného charakteru, nezařaz. do kapitol.
PŘÍJMY se nerovnají INKASŮM
VÝDAJE se nerovnají PLATBÁM
příjmy – tvoří je všechny nenávratné prostředky, návratné nikdy – půjčky atp.
výdaje – nákupy, dotace – nenávratné, splátky našich půjček nejsou výdaje
Operace financování:
Financování (F) = saldo (S) = P – V
S + = F – (svatá rovnice)
Největší kapitoly:
1. Ministerstvo práce a soc. věcí
2. Obrana
3. Školství
- klasifikace obratů na bankovních účtech (příjmových a výdajových)
- peněžních operací (CASH princip)
- veřejných rozpočtů – státní rozpočet a státní fondy, obce, kraje (účetnictví sleduje příjmy a výdaje)
- např. FNM sleduje náklady a výnosy
ad 6.
Třídící hledisko (KLASIFIKACE)
- KAPITOLNÍ (ODPOVĚDNOSTNÍ)
- DRUHOVÉ (EKONOMICKÉ)
- ODVĚTVOVÉ (FUNKČNÍ)
- KONSOLIDAČNÍ
ad Kapitolní
- vyjadřuje odpovědnost subjektu nad vymezenými příjmy a výdaji – 40 subjektů (301 Kancelář prezidenta republiky,...)
- kapitola státní dluh (pořizované nové dluhy, umořované staré dluhy, placené úroky)
- operace sttání finančních aktiv (zvláštní účty na rezervy a přebytky ministerstev, transfery transformačním institucím jako ČKA..
- státní peněžní (pokladní) správa – rezervy vlády, výdaje všeobecného charakteru, nezařaz. do kapitol.
PŘÍJMY se nerovnají INKASŮM
VÝDAJE se nerovnají PLATBÁM
příjmy – tvoří je všechny nenávratné prostředky, návratné nikdy – půjčky atp.
výdaje – nákupy, dotace – nenávratné, splátky našich půjček nejsou výdaje
Operace financování:
Financování (F) = saldo (S) = P – V
S + = F – (svatá rovnice)
Největší kapitoly:
1. Ministerstvo práce a soc. věcí
2. Obrana
3. Školství
Závěrečný účet na konci roku
- závěrečný účet na konci roku – kdo dostal dotaci, musí prokázat, na co ji vynaložil
- do 20. února předloží ministři ministru financí návrh závěrečného účtu kapitol (pak dolaďování MF-správci kapitol)
- do konce dubna projedná vláda a předloží PSP SZÚ.
- státní závěrečný účet není auditován (tj. rozpor – Kotěhůlky – musí mít audit, SR ne)
- NKÚ napíše pro info své stanovisko k SZÚ.
- polovina června – rozpočtový výbor – usnesení zda přijímá SZÚ PSP, přijímá se usnesením PSP, když nepřijme, nic se neděje.
- -----------------------------------------------------------------------------
dokončení: ROZPOČTOVÝ PROCES (viz výše)
5. ROZPOČTOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM
6. ROZPOČTOVÁ SKLADBA
ad. 5:
POKLADNÍ PLNĚNÍ
- prostředky plynou přes ČNB
- účty vlády jsou jednostranné (příjmové či výdajové)
- součet příjmových a výdajových účtů tvoří plnění SR
ČNB nesmí úvěrovat vládu, dává info 3 dny před splatností faktur do informačního zásobníku, aby vláda přesně věděla, kolik má upsat c. p. apod. (denní info, kvartální agregované info)
- do 20. února předloží ministři ministru financí návrh závěrečného účtu kapitol (pak dolaďování MF-správci kapitol)
- do konce dubna projedná vláda a předloží PSP SZÚ.
- státní závěrečný účet není auditován (tj. rozpor – Kotěhůlky – musí mít audit, SR ne)
- NKÚ napíše pro info své stanovisko k SZÚ.
- polovina června – rozpočtový výbor – usnesení zda přijímá SZÚ PSP, přijímá se usnesením PSP, když nepřijme, nic se neděje.
- -----------------------------------------------------------------------------
dokončení: ROZPOČTOVÝ PROCES (viz výše)
5. ROZPOČTOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM
6. ROZPOČTOVÁ SKLADBA
ad. 5:
POKLADNÍ PLNĚNÍ
- prostředky plynou přes ČNB
- účty vlády jsou jednostranné (příjmové či výdajové)
- součet příjmových a výdajových účtů tvoří plnění SR
ČNB nesmí úvěrovat vládu, dává info 3 dny před splatností faktur do informačního zásobníku, aby vláda přesně věděla, kolik má upsat c. p. apod. (denní info, kvartální agregované info)
ÚČETNICTVÍ A ROZPOČTOVÁ SKLADBA
ÚČETNICTVÍ A ROZPOČTOVÁ SKLADBA
- klasifikace obratů na bankovních účtech (příjmových a výdajových)
- peněžních operací (CASH princip)
- veřejných rozpočtů – státní rozpočet a státní fondy, obce, kraje (účetnictví sleduje příjmy a výdaje)
- např. FNM sleduje náklady a výnosy
ad 6.
Třídící hledisko (KLASIFIKACE)
- KAPITOLNÍ (ODPOVĚDNOSTNÍ)
- DRUHOVÉ (EKONOMICKÉ)
- ODVĚTVOVÉ (FUNKČNÍ)
- KONSOLIDAČNÍ
ad Kapitolní
- vyjadřuje odpovědnost subjektu nad vymezenými příjmy a výdaji – 40 subjektů (301 Kancelář prezidenta republiky,...)
- kapitola státní dluh (pořizované nové dluhy, umořované staré dluhy, placené úroky)
- operace sttání finančních aktiv (zvláštní účty na rezervy a přebytky ministerstev, transfery transformačním institucím jako ČKA..
- státní peněžní (pokladní) správa – rezervy vlády, výdaje všeobecného charakteru, nezařaz. do kapitol.
PŘÍJMY se nerovnají INKASŮM
VÝDAJE se nerovnají PLATBÁM
příjmy – tvoří je všechny nenávratné prostředky, návratné nikdy – půjčky atp.
výdaje – nákupy, dotace – nenávratné, splátky našich půjček nejsou výdaje
Operace financování:
Financování (F) = saldo (S) = P – V
S + = F – (svatá rovnice)
Největší kapitoly:
1. Ministerstvo práce a soc. věcí
2. Obrana
3. Školství
- klasifikace obratů na bankovních účtech (příjmových a výdajových)
- peněžních operací (CASH princip)
- veřejných rozpočtů – státní rozpočet a státní fondy, obce, kraje (účetnictví sleduje příjmy a výdaje)
- např. FNM sleduje náklady a výnosy
ad 6.
Třídící hledisko (KLASIFIKACE)
- KAPITOLNÍ (ODPOVĚDNOSTNÍ)
- DRUHOVÉ (EKONOMICKÉ)
- ODVĚTVOVÉ (FUNKČNÍ)
- KONSOLIDAČNÍ
ad Kapitolní
- vyjadřuje odpovědnost subjektu nad vymezenými příjmy a výdaji – 40 subjektů (301 Kancelář prezidenta republiky,...)
- kapitola státní dluh (pořizované nové dluhy, umořované staré dluhy, placené úroky)
- operace sttání finančních aktiv (zvláštní účty na rezervy a přebytky ministerstev, transfery transformačním institucím jako ČKA..
- státní peněžní (pokladní) správa – rezervy vlády, výdaje všeobecného charakteru, nezařaz. do kapitol.
PŘÍJMY se nerovnají INKASŮM
VÝDAJE se nerovnají PLATBÁM
příjmy – tvoří je všechny nenávratné prostředky, návratné nikdy – půjčky atp.
výdaje – nákupy, dotace – nenávratné, splátky našich půjček nejsou výdaje
Operace financování:
Financování (F) = saldo (S) = P – V
S + = F – (svatá rovnice)
Největší kapitoly:
1. Ministerstvo práce a soc. věcí
2. Obrana
3. Školství
Mimorozpočtové fondy a zdravotní pojištění
A) Mimorozpočtové fondy a zdravotní pojištění
- vlastní zákony – každý předpis individuálně upravuje 1 fond apod., vymezeny schvalovací orgány, jednoroční rozpočtování >> v budoucnu tříleté (3-leté) klouzavé výhledy, rozpočty nejsou schvalovány formou zákona, ale usnesení. Slabá veřejná kontrola – rozhoduje vláda, parlament. Povinnost auditu, kontrola z NKÚ, závěrečné účty (výroční zprávy).
B) Obce a kraje
- zákon 250/2000 Sb. – povinně sest. 3-letý výhled, významná role zastupitelstva-příprava, schvalování; průběžná kontrola, schvalování změn, schvalování závěrečného účtu, zveřejňování na vývěsce – rozpočet, SZÚ; povinnost nechat si přezkoumat výsledek hospodaření buď auditorem, nebo kontrolorem (audit) z okresního úřadu; je mimo dosah NKÚ, jen kontrola použití státní dotace.
C) Státní rozpočet
- zákon 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a prováděcí předpisy; příprava rozpočtu, realizace, sestavení závěrečného účtu, 2. fáze viz jednací pořádek PSP (poslanecké sněmovny parlamentu) ČR. Povinný je nejen roční rozpočet, ale předkládá i střednědobý výhled (n, n+1, n+2). Státní rozpočet je návrh zákona. Výhled je přílohou, má fakultativní povahu.
Důležitý je princip fiskálního cílení – stanovení střednědobých výdajových rámců vlády – na 3 roky klouzavě.
- vlastní zákony – každý předpis individuálně upravuje 1 fond apod., vymezeny schvalovací orgány, jednoroční rozpočtování >> v budoucnu tříleté (3-leté) klouzavé výhledy, rozpočty nejsou schvalovány formou zákona, ale usnesení. Slabá veřejná kontrola – rozhoduje vláda, parlament. Povinnost auditu, kontrola z NKÚ, závěrečné účty (výroční zprávy).
B) Obce a kraje
- zákon 250/2000 Sb. – povinně sest. 3-letý výhled, významná role zastupitelstva-příprava, schvalování; průběžná kontrola, schvalování změn, schvalování závěrečného účtu, zveřejňování na vývěsce – rozpočet, SZÚ; povinnost nechat si přezkoumat výsledek hospodaření buď auditorem, nebo kontrolorem (audit) z okresního úřadu; je mimo dosah NKÚ, jen kontrola použití státní dotace.
C) Státní rozpočet
- zákon 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a prováděcí předpisy; příprava rozpočtu, realizace, sestavení závěrečného účtu, 2. fáze viz jednací pořádek PSP (poslanecké sněmovny parlamentu) ČR. Povinný je nejen roční rozpočet, ale předkládá i střednědobý výhled (n, n+1, n+2). Státní rozpočet je návrh zákona. Výhled je přílohou, má fakultativní povahu.
Důležitý je princip fiskálního cílení – stanovení střednědobých výdajových rámců vlády – na 3 roky klouzavě.
Průběh rozpočtového procesu
Průběh rozpočtového procesu:
- vláda stanoví fiskální cíle jako podíly deficitu na HDP, z toho vychází rámec-odhad příjmů (MAE PROJEKCE), jaké jsou přípustné výdaje na jednotlivé rozpočty dopředu, poslanecká sněmovna to pak natvrdo schválí.
- např. u rozpočtu pro rok 2003 (v roce n-1, tj. 2002 – leden, únor – prognózy na N, N+1, N+2, odhad příjmů...
- v dubnu předloží vládě, správci rozpočtových kapitol (ministři..) rozhodnou jakým způsobem má růst, či klesat deficit (30.4; ministr financí jim pak na základě toho řekne, kolik zhruba dostanou pro každou kapitolu >> stabilita výdajů (31.5), ministři do 30 dnů stanoví rozpočet,
- vláda má oprávnění ještě změnit (květen, červen – dolaďování) (20.6.), od MF 30.6 rozpočtové dopisy správcům kapitol, popis kolik můžou utratit.
- ministři do července předloží ministru financí návrh rozpočtu kapitol.(25.7.)
- začátkem září je již hotový návrh zákona o státním rozpočtu a jde do vlády (30.8.)
- do 30. 9. musí být doručen návrh SR poslanecké sněmovně
- NÁVRH ZÁKONA V PSP ČR
- ---------------------------------------------------------------------------
- 1. ČTENÍ (rozpočtový výbor PS: propustit či ne do 2.čtení, zafixování příjmů, výdajů (schodku), vztahů k samosprávám, pravomoce vlády přesouvat prostředky
- 2. ČTENÍ (výbory PS: projednávání jednotlivých kapitol, návrhy kde zvýšit – nutno říct i odkud vzít – většinou z rezerv či pokladní správy. Rezervy = min. 0,3 % výdajů SR. V průběhu cca měsíce předstupují předsedové jednotlivých výborů s návrhy, návrhy poslanců – každý na svém písečku. 48 hod. k prostudování.
- 3. ČTENÍ – hlasování o pozměňovacích návrzích, hlasování o návrhu zákonu o státním rozpočtu, zároveň rozpočtové rámce (parlament stále může rozpočet odmítnout)
- MUSÍ BÝT SCHVÁLENO DO 31.12. JINAK ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM. Provizorium – každý měsíc dostane 1/12 z loňského rozpočtu.
- zákon o státním rozpočtu na rok 2003: 579/2002 Sb. (příloha částky 197)
- ------------------------------------------------------------------------------
- rozpis na podřízené organizace
- limity pro ČNB – banku státu (pro jednotlivé kapitoly)
- denní hlášení banky o pokladním plnění státního rozpočtu (aby min. fin. věděl, zda má dost peněz či nutno vydat dluhopisy)
- čtvrtletní výkazy – zpracovávají správci rozpočtových kapitol
- 3 x ročně vláda informuje PS (MAE RÁMEC na rok 2003) o plnění státního rozpočtu
- rychlá informace o plnění státního rozpočtu čtvrtletně (několik tabulek, komentář)
- pololetní zpráva – vláda informuje o výsledcích (pokud jsou odchylky – vysvětlit, návrh jak to vyřešit), pokud tak neučiní, požádá parlament o změnu zákona o SR. Je to v době schvalování nového rozpočtu, tak to nikoho moc nezajímá (rozpor schválené saldo X realita)
- vláda může upravovat (přesouvat) výdaje do 5 % rozpočtu kapitoly, do 10 % ze závazného ukazatele (např. vysoké školy)
- rozpočtový výbor projednává změny, překročení limitů pro vládu.
- vláda nesmí sáhnout na rozpočet PSP, Senátu, Ústavního soudu, Ombudsmana, NKÚ
- to schvaluje pouze poslanecká sněmovna
- vláda stanoví fiskální cíle jako podíly deficitu na HDP, z toho vychází rámec-odhad příjmů (MAE PROJEKCE), jaké jsou přípustné výdaje na jednotlivé rozpočty dopředu, poslanecká sněmovna to pak natvrdo schválí.
- např. u rozpočtu pro rok 2003 (v roce n-1, tj. 2002 – leden, únor – prognózy na N, N+1, N+2, odhad příjmů...
- v dubnu předloží vládě, správci rozpočtových kapitol (ministři..) rozhodnou jakým způsobem má růst, či klesat deficit (30.4; ministr financí jim pak na základě toho řekne, kolik zhruba dostanou pro každou kapitolu >> stabilita výdajů (31.5), ministři do 30 dnů stanoví rozpočet,
- vláda má oprávnění ještě změnit (květen, červen – dolaďování) (20.6.), od MF 30.6 rozpočtové dopisy správcům kapitol, popis kolik můžou utratit.
- ministři do července předloží ministru financí návrh rozpočtu kapitol.(25.7.)
- začátkem září je již hotový návrh zákona o státním rozpočtu a jde do vlády (30.8.)
- do 30. 9. musí být doručen návrh SR poslanecké sněmovně
- NÁVRH ZÁKONA V PSP ČR
- ---------------------------------------------------------------------------
- 1. ČTENÍ (rozpočtový výbor PS: propustit či ne do 2.čtení, zafixování příjmů, výdajů (schodku), vztahů k samosprávám, pravomoce vlády přesouvat prostředky
- 2. ČTENÍ (výbory PS: projednávání jednotlivých kapitol, návrhy kde zvýšit – nutno říct i odkud vzít – většinou z rezerv či pokladní správy. Rezervy = min. 0,3 % výdajů SR. V průběhu cca měsíce předstupují předsedové jednotlivých výborů s návrhy, návrhy poslanců – každý na svém písečku. 48 hod. k prostudování.
- 3. ČTENÍ – hlasování o pozměňovacích návrzích, hlasování o návrhu zákonu o státním rozpočtu, zároveň rozpočtové rámce (parlament stále může rozpočet odmítnout)
- MUSÍ BÝT SCHVÁLENO DO 31.12. JINAK ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM. Provizorium – každý měsíc dostane 1/12 z loňského rozpočtu.
- zákon o státním rozpočtu na rok 2003: 579/2002 Sb. (příloha částky 197)
- ------------------------------------------------------------------------------
- rozpis na podřízené organizace
- limity pro ČNB – banku státu (pro jednotlivé kapitoly)
- denní hlášení banky o pokladním plnění státního rozpočtu (aby min. fin. věděl, zda má dost peněz či nutno vydat dluhopisy)
- čtvrtletní výkazy – zpracovávají správci rozpočtových kapitol
- 3 x ročně vláda informuje PS (MAE RÁMEC na rok 2003) o plnění státního rozpočtu
- rychlá informace o plnění státního rozpočtu čtvrtletně (několik tabulek, komentář)
- pololetní zpráva – vláda informuje o výsledcích (pokud jsou odchylky – vysvětlit, návrh jak to vyřešit), pokud tak neučiní, požádá parlament o změnu zákona o SR. Je to v době schvalování nového rozpočtu, tak to nikoho moc nezajímá (rozpor schválené saldo X realita)
- vláda může upravovat (přesouvat) výdaje do 5 % rozpočtu kapitoly, do 10 % ze závazného ukazatele (např. vysoké školy)
- rozpočtový výbor projednává změny, překročení limitů pro vládu.
- vláda nesmí sáhnout na rozpočet PSP, Senátu, Ústavního soudu, Ombudsmana, NKÚ
- to schvaluje pouze poslanecká sněmovna
Mimorozpočtové fondy a zdravotní pojištění
A) Mimorozpočtové fondy a zdravotní pojištění
- vlastní zákony – každý předpis individuálně upravuje 1 fond apod., vymezeny schvalovací orgány, jednoroční rozpočtování >> v budoucnu tříleté (3-leté) klouzavé výhledy, rozpočty nejsou schvalovány formou zákona, ale usnesení. Slabá veřejná kontrola – rozhoduje vláda, parlament. Povinnost auditu, kontrola z NKÚ, závěrečné účty (výroční zprávy).
B) Obce a kraje
- zákon 250/2000 Sb. – povinně sest. 3-letý výhled, významná role zastupitelstva-příprava, schvalování; průběžná kontrola, schvalování změn, schvalování závěrečného účtu, zveřejňování na vývěsce – rozpočet, SZÚ; povinnost nechat si přezkoumat výsledek hospodaření buď auditorem, nebo kontrolorem (audit) z okresního úřadu; je mimo dosah NKÚ, jen kontrola použití státní dotace.
C) Státní rozpočet
- zákon 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a prováděcí předpisy; příprava rozpočtu, realizace, sestavení závěrečného účtu, 2. fáze viz jednací pořádek PSP (poslanecké sněmovny parlamentu) ČR. Povinný je nejen roční rozpočet, ale předkládá i střednědobý výhled (n, n+1, n+2). Státní rozpočet je návrh zákona. Výhled je přílohou, má fakultativní povahu.
Důležitý je princip fiskálního cílení – stanovení střednědobých výdajových rámců vlády – na 3 roky klouzavě.
- vlastní zákony – každý předpis individuálně upravuje 1 fond apod., vymezeny schvalovací orgány, jednoroční rozpočtování >> v budoucnu tříleté (3-leté) klouzavé výhledy, rozpočty nejsou schvalovány formou zákona, ale usnesení. Slabá veřejná kontrola – rozhoduje vláda, parlament. Povinnost auditu, kontrola z NKÚ, závěrečné účty (výroční zprávy).
B) Obce a kraje
- zákon 250/2000 Sb. – povinně sest. 3-letý výhled, významná role zastupitelstva-příprava, schvalování; průběžná kontrola, schvalování změn, schvalování závěrečného účtu, zveřejňování na vývěsce – rozpočet, SZÚ; povinnost nechat si přezkoumat výsledek hospodaření buď auditorem, nebo kontrolorem (audit) z okresního úřadu; je mimo dosah NKÚ, jen kontrola použití státní dotace.
C) Státní rozpočet
- zákon 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a prováděcí předpisy; příprava rozpočtu, realizace, sestavení závěrečného účtu, 2. fáze viz jednací pořádek PSP (poslanecké sněmovny parlamentu) ČR. Povinný je nejen roční rozpočet, ale předkládá i střednědobý výhled (n, n+1, n+2). Státní rozpočet je návrh zákona. Výhled je přílohou, má fakultativní povahu.
Důležitý je princip fiskálního cílení – stanovení střednědobých výdajových rámců vlády – na 3 roky klouzavě.
Průběh rozpočtového procesu
Průběh rozpočtového procesu:
- vláda stanoví fiskální cíle jako podíly deficitu na HDP, z toho vychází rámec-odhad příjmů (MAE PROJEKCE), jaké jsou přípustné výdaje na jednotlivé rozpočty dopředu, poslanecká sněmovna to pak natvrdo schválí.
- např. u rozpočtu pro rok 2003 (v roce n-1, tj. 2002 – leden, únor – prognózy na N, N+1, N+2, odhad příjmů...
- v dubnu předloží vládě, správci rozpočtových kapitol (ministři..) rozhodnou jakým způsobem má růst, či klesat deficit (30.4; ministr financí jim pak na základě toho řekne, kolik zhruba dostanou pro každou kapitolu >> stabilita výdajů (31.5), ministři do 30 dnů stanoví rozpočet,
- vláda má oprávnění ještě změnit (květen, červen – dolaďování) (20.6.), od MF 30.6 rozpočtové dopisy správcům kapitol, popis kolik můžou utratit.
- ministři do července předloží ministru financí návrh rozpočtu kapitol.(25.7.)
- začátkem září je již hotový návrh zákona o státním rozpočtu a jde do vlády (30.8.)
- do 30. 9. musí být doručen návrh SR poslanecké sněmovně
- NÁVRH ZÁKONA V PSP ČR
- ---------------------------------------------------------------------------
- 1. ČTENÍ (rozpočtový výbor PS: propustit či ne do 2.čtení, zafixování příjmů, výdajů (schodku), vztahů k samosprávám, pravomoce vlády přesouvat prostředky
- 2. ČTENÍ (výbory PS: projednávání jednotlivých kapitol, návrhy kde zvýšit – nutno říct i odkud vzít – většinou z rezerv či pokladní správy. Rezervy = min. 0,3 % výdajů SR. V průběhu cca měsíce předstupují předsedové jednotlivých výborů s návrhy, návrhy poslanců – každý na svém písečku. 48 hod. k prostudování.
- 3. ČTENÍ – hlasování o pozměňovacích návrzích, hlasování o návrhu zákonu o státním rozpočtu, zároveň rozpočtové rámce (parlament stále může rozpočet odmítnout)
- MUSÍ BÝT SCHVÁLENO DO 31.12. JINAK ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM. Provizorium – každý měsíc dostane 1/12 z loňského rozpočtu.
- zákon o státním rozpočtu na rok 2003: 579/2002 Sb. (příloha částky 197)
- ------------------------------------------------------------------------------
- rozpis na podřízené organizace
- limity pro ČNB – banku státu (pro jednotlivé kapitoly)
- denní hlášení banky o pokladním plnění státního rozpočtu (aby min. fin. věděl, zda má dost peněz či nutno vydat dluhopisy)
- čtvrtletní výkazy – zpracovávají správci rozpočtových kapitol
- 3 x ročně vláda informuje PS (MAE RÁMEC na rok 2003) o plnění státního rozpočtu
- rychlá informace o plnění státního rozpočtu čtvrtletně (několik tabulek, komentář)
- pololetní zpráva – vláda informuje o výsledcích (pokud jsou odchylky – vysvětlit, návrh jak to vyřešit), pokud tak neučiní, požádá parlament o změnu zákona o SR. Je to v době schvalování nového rozpočtu, tak to nikoho moc nezajímá (rozpor schválené saldo X realita)
- vláda může upravovat (přesouvat) výdaje do 5 % rozpočtu kapitoly, do 10 % ze závazného ukazatele (např. vysoké školy)
- rozpočtový výbor projednává změny, překročení limitů pro vládu.
- vláda nesmí sáhnout na rozpočet PSP, Senátu, Ústavního soudu, Ombudsmana, NKÚ
- to schvaluje pouze poslanecká sněmovna
- vláda stanoví fiskální cíle jako podíly deficitu na HDP, z toho vychází rámec-odhad příjmů (MAE PROJEKCE), jaké jsou přípustné výdaje na jednotlivé rozpočty dopředu, poslanecká sněmovna to pak natvrdo schválí.
- např. u rozpočtu pro rok 2003 (v roce n-1, tj. 2002 – leden, únor – prognózy na N, N+1, N+2, odhad příjmů...
- v dubnu předloží vládě, správci rozpočtových kapitol (ministři..) rozhodnou jakým způsobem má růst, či klesat deficit (30.4; ministr financí jim pak na základě toho řekne, kolik zhruba dostanou pro každou kapitolu >> stabilita výdajů (31.5), ministři do 30 dnů stanoví rozpočet,
- vláda má oprávnění ještě změnit (květen, červen – dolaďování) (20.6.), od MF 30.6 rozpočtové dopisy správcům kapitol, popis kolik můžou utratit.
- ministři do července předloží ministru financí návrh rozpočtu kapitol.(25.7.)
- začátkem září je již hotový návrh zákona o státním rozpočtu a jde do vlády (30.8.)
- do 30. 9. musí být doručen návrh SR poslanecké sněmovně
- NÁVRH ZÁKONA V PSP ČR
- ---------------------------------------------------------------------------
- 1. ČTENÍ (rozpočtový výbor PS: propustit či ne do 2.čtení, zafixování příjmů, výdajů (schodku), vztahů k samosprávám, pravomoce vlády přesouvat prostředky
- 2. ČTENÍ (výbory PS: projednávání jednotlivých kapitol, návrhy kde zvýšit – nutno říct i odkud vzít – většinou z rezerv či pokladní správy. Rezervy = min. 0,3 % výdajů SR. V průběhu cca měsíce předstupují předsedové jednotlivých výborů s návrhy, návrhy poslanců – každý na svém písečku. 48 hod. k prostudování.
- 3. ČTENÍ – hlasování o pozměňovacích návrzích, hlasování o návrhu zákonu o státním rozpočtu, zároveň rozpočtové rámce (parlament stále může rozpočet odmítnout)
- MUSÍ BÝT SCHVÁLENO DO 31.12. JINAK ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM. Provizorium – každý měsíc dostane 1/12 z loňského rozpočtu.
- zákon o státním rozpočtu na rok 2003: 579/2002 Sb. (příloha částky 197)
- ------------------------------------------------------------------------------
- rozpis na podřízené organizace
- limity pro ČNB – banku státu (pro jednotlivé kapitoly)
- denní hlášení banky o pokladním plnění státního rozpočtu (aby min. fin. věděl, zda má dost peněz či nutno vydat dluhopisy)
- čtvrtletní výkazy – zpracovávají správci rozpočtových kapitol
- 3 x ročně vláda informuje PS (MAE RÁMEC na rok 2003) o plnění státního rozpočtu
- rychlá informace o plnění státního rozpočtu čtvrtletně (několik tabulek, komentář)
- pololetní zpráva – vláda informuje o výsledcích (pokud jsou odchylky – vysvětlit, návrh jak to vyřešit), pokud tak neučiní, požádá parlament o změnu zákona o SR. Je to v době schvalování nového rozpočtu, tak to nikoho moc nezajímá (rozpor schválené saldo X realita)
- vláda může upravovat (přesouvat) výdaje do 5 % rozpočtu kapitoly, do 10 % ze závazného ukazatele (např. vysoké školy)
- rozpočtový výbor projednává změny, překročení limitů pro vládu.
- vláda nesmí sáhnout na rozpočet PSP, Senátu, Ústavního soudu, Ombudsmana, NKÚ
- to schvaluje pouze poslanecká sněmovna
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)