Cílování inflace nemá mnoho zemí

Cílování inflace nemá mnoho zemí – 1. byl na přelomu 80. a 90. let N. Zéland (u nás – čistá podoba).
Původně jsme měli monetar. mech.
M  MB  M  p (mm, Vy – silně kolísaly – to ztěžovalo MP)
proto v r. 97: nástroj  operativní krit. (kr. IR)  M  p (operativní krit. místo MB vzniklo kr. IR)
- nefungovalo to
rok 98. – cílování inflace
výhody: není podstatná stabilita mm, Vy
je pouze jeden cíl  p
pokud p je stabil.  stabilní ek. růst (dlouhodobě)  stabilní míra nezam. (popř. stabilní plateb. bil.)
V monetar. byl cíl M a p (M= 15%, p = 5% apod.). Někdy byla splněna M, ale ne p a naopak…
U cílování inflace to odpadá!

- pouze jediný účinný nástroj (operace na volném trhu) (1 nástroj  1 cíl)
- lze ovlivnit inflační očekávání ekon. subjektů  pak je snažší MP
- vstup do EMU (evr. měn. unie) – potřeba srazit inflaci dolů (toto je možnost)


CB musí sledovat zpoždění MP  použití nástroje se projeví se zpožděním  jak odhadnout?
pP je větší než pT  CB zvýší IR (zvýší reposazbu)
pP je menší než pT  CB sníží IR
důležité je dosáhnout inflačního cíle – ne aby byla nižší inflace než cíl
ΔIR = f (pP – pT) – tj. rozdíl mezi prognózou a cílem.

Nevýhody: časové zpoždění (kvůli tomu se může minout účinkem)
Stalo se v ČR  ČNB uvaž. podle minulého vývoje (zpětně hledící MP  zpětně hledící prognóza)  chyba.
(tabulka – cíl, prog., skutečnost, stanovení cíle – prosinec 98-01, prognóza 05.)
Dnes se již necíluje čistá inflace, ale celková inflace. Dnes je inflační cíl podstřelen (skutečnost je menší než cíl).


Od r. 2001 se u nás cíluje skutečná inflace – pod CPI – nyní
cíl stanoven na rok 2005 (2-4% CPI),
bude pokračovat deregulace cen
výjimky splnění cíle – stanoveny zákonem (= kdy není ČNB odpovědná)
- extrémní cenové šoky, které nemůže ČNB ovlivnit (neúroda, katastrofy, ropné šoky)