Úvod do veřejných financí
potřeby (neomezené) x zdroje (omezené) ® trh nebo plánované hospodářství (stát)
domácnosti + firmy = soukromý sektor (trh)
domácnosti + firmy + stát = veřejný sektor
soukromý sektor + veřejný sektor = smíšená ekonomika
stát ® domácnosti: transferové platby (z veřejných sektorů) x sociální (neekonomické) plnění
domácnosti ® stát: daně (stát má donucovací pravomoc danou zákonem)
Veřejné finance x veřejný sektor
- dichotomie: vzájemné vazby, vzájemné doplnění
- subjekt rozhodování – stát (veřejná správa)
- dynamika objemu veřejných výdajů
- porovnání struktury veřejných výdajů
- prolínání teorií o veřejných financích a ekonomie veřejného sektoru ® schizofrenie
- Komplementárnost vztahu mezi veřejnými financemi a veřejným sektorem vyplývá z toho, že klíčovým subjektem rozhodování je v obou oblastech stát (nebo obec), který je reprezentován veřejnou správou (státní anebo místní).
Veřejné finance
- veřejné financování
- veřejné příjmy (daně)
- veřejné výdaje
- deficit veřejného rozpočtu
- veřejný dluh
Veřejný sektor
- ekonomické úlohy státu
- hlavní oblasti činností veřejného sektoru
- specifika produkcí
- efektivnost činnosti
Veřejné finance zachycují finanční vazby v rámci věřitelského sektoru. Neustále se vyvíjí, jsou dynamické. Jsou pojmem, který označuje finanční vztahy a operace, které probíhají v rámci ekonomického systému mezi autoritami (orgány a institucemi) veřejné správy a ostatními subjekty (občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.).
Obsah finančních vztahů a operací
- financování a produkce veřejných statků a služeb
- poskytování transferů (zejména sociálního rázu)
- stimulace ekonomických subjektů k určitému chování (např. k ekologickému chování formou dotací, pokut či daní)
Fiskální systém
- fiscus – státní pokladna
- koloběh finančních prostředků v rámci veřejné rozpočtové soustavy
- tvorba dostatečného objemu veřejných příjmů v rámci veřejných rozpočtů k profinancování veřejných výdajů
Daně
- různý předmět zdanění
- různé sazby
- motivace subjektů daní k různému chování
- různá tvorba
Neziskový nestátní sektor
- podobné funkce jako veřejný sektor
- financován převážně ze soukromých zdrojů
- neziskový účel, obecně prospěšné a charitativní organizace
Základní charakteristiky veřejných financí
- nedobrovolnost
- neekvivalence
- nenávratnost
Příčiny mikroekonomických selhání
- v ekonomice není produkováno maximální množství statků
- statky nemají optimální strukturu
- statky nejsou produkovány s minimálními náklady
- různé formy nedokonalé konkurence
- neúplná informovanost
- výskyt veřejných statků (též statků kolektivní spotřeby)
- výskyt externalit
Makroekonomické cíle
- vysoké úroveň a rychlé tempo růstu
- vysoká úroveň zaměstnanosti a nízká nedobrovolná nezaměstnanost
- stabilita cenové hladiny v podmínkách volných trhů
- rovnováha vývozů a dovozů a stabilita měnového kurzu
Magický čtyřúhelník
- Z uvedeného grafu, znázorňujícího ve zjednodušené podobě zmíněný vztah, je zřejmé, že by „posun” jednoho z vrcholů čtyřúhelníku vedl k posunu ostatních vrcholů.
Optimální ekonomický systém v pojetí neoklasické ekonomie
- efektivnost
- spravedlnost
- stabilita
- různá kritéria optima
o Paretovské optimum
§ nelze zlepšit situaci žádnému ze zúčastněných subjektů, aniž by došlo ke zhoršení situace jiného subjektu
§ Bergsonova funkce: paretovská funkce, vyjadřuje společenský blahobyt
Bergsonova funkce
- UA a UB – užitek různých subjektů
- docílení optima
o cenami na trhu
o centrálním plánováním
Dílčí rovnováha
- rovnost poptávky a nabídky na dílčím trhu
- mezní užitky = mezní náklady (MB = MC)
- Trh vyprodukoval rovnovážné množství statků Q0 při rovnovážné ceně P0. Tento stav lze označit za rovnovážný v bodě 0 a na stává za podmínek uvedených v rovnici MB = MC.
Všeobecná rovnováha
- efektivnost směny: mezi všemi dvojicemi statků je stejná mezní míra substituce (MMS)
- efektivnost produkce: u všech firem stejná míra transformace (MMT) mezi různými výstupy
- efektivnost výrobní struktury: MMT = MMS u všech druhů statků
zlaté pravidlo neoklasické ekonomie
X, Y – dva statky
MMSX,Y – mezní míra substituce těchto statků
MMTX,Y – mezní míra transformace těchto statků
- Produkční bod je znázorněn jako bod Ob.. V tomto bodě je množství Ya z celkového objemu Y a množství Xb z celkového objemu X, které bylo vyprodukováno, rozděleno mezi spotřebitele A, B. Každý bod uvnitř čtverce představuje možný stav distribuce disponibilních produktů mezi dvěma spotřebiteli. Směna statku X a Y bude výhodná až do bodu C, ve kterém se indiferenční křivky jednotlivců vzájemně dotknou. Může vzniknout množství bodů, kde se jejich indiferenční křivky budou dotýkat. Vznikne tím tzv. kontraktační křivka mezi 0a a 0b.
Lorenzova křivka
- nástroj měření rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti
Rovnost a efektivnost
- utilitarismus: blahobyt společnosti = součet blahobytů všech členů
- rawlsismus: blahobyt společnosti určuje blahobyt nejchudšího člena
Funkce veřejných financí
- redistribuční funkce - mimoekonomická selhání trhu
o důvod: pocit nespravedlivého rozdělení důchodů
o cíl: přerozdělení důchodů
o nástroje: transfery, progresivní zdanění (růst daní s růstem příjmů)
- stabilizační funkce – makroekonomická selhání
o důvod: inflace, nezaměstnanost, tempo růstu HDP, platební bilance, ošetření veřejného dluhu (výdaje spojené s dluhovým zatížením zatěžuje státní rozpočet), nerovnováha vývozů a dovozů
o cíl: stabilita ekonomiky
o nástroje: příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, fiskální politika
- alokační funkce – mikroekonomická selhání
o důvod: poruchy cenových informací ® deformace cen (způsobeno externalitami, existencí veřejných statků, statků pod ochranou, monopol)
o cíl: zabezpečit produkci statků a služeb, které by trhem nebyly dostatečně produkovány
o nástroje: daňová zvýhodnění, osvobození od daně, dotace
Efektivní alokace
- optimální poměr mezi privátními a veřejnými
- optimální množství a struktura veřejných statků
- efektivní rozdělení produkčních nákladů veřejných statků mezi spotřebiteli
- neoklasický ideál: mezní daň jedince = mezní užitek ze spotřeby veřejných statků
- ekonomická analýza: umožňuje najít nejefektivnější ze všech politicky průchodných řešení
Fiskální přerozdělovací nástroje
- příjmové: daně
- výdajové: transfery, dotace, subvence
- daňově transferový mechanismus
o progresivní zdanění vysokých příjmů a dotace domácnostem s nízkými příjmy
o zdanění luxusního zboží a dotace zboží pro obyvatelstvo s nízkými příjmy
Fiskální stabilizační nástroje
- měnové
o povinné rezervy
o diskontní sazba
o operace na volném trhu
- fiskální
o veřejné výdaje
o veřejné příjmy
o způsob financování deficitu
Koordinace fiskálních funkcí
- vztah nekonzistence
o alokační versus redistribuční funkce
o redistribuční versus alokační funkce
o stabilizační versus alokační funkce
Důvody vládních selhání
- časová zpoždění: mezi potřebou a její realizací
- nedostatečné množství informací k rozhodnutí vlády
- obtížné předvídání chování ostatních ekonomických subjektů: ekonomický subjekt se vždy snaží vyhnout daním
- obtížné předvídání chování byrokracie
o tendence k rozpínavosti
o zdání nepostradatelnosti: dotazníky, které je možné vyplnit jen s pomocí úředníků
o osobní užitkové funkce
o monopol na informace
o absence politického bankrotu: špatná politika má dlouhé trvání
Makroekonomické aspekty analýzy veřejných financí a veřejného sektoru
Veřejný sektor a veřejné výdaje a daně v systému národních účtů
- syntéza různých přístupů k HDP
NX
TA
TA
I
S
G
Y
YD
C
C
TR
TR
- důchod se rovná jednotlivým položkám poptávky: Y = C + I + G + NX
- tento výstup připadá na příjmy výrobních faktorů
- disponibilní důchod se rovná YD = Y + TR – TA
- tento disponibilní důchod se alokuje mezi spotřebu a úspory: YD = Y + TR – TA = C + S
- faktory ovlivňující agregátní poptávku
o situace v podmínkách jednoduché ekonomiky
Y = C + I (vyrobený a prodaný výstup jsou identické)
prodaný výstup: Y = C + S
I = S
o situace v podmínkách ekonomiky, kde funguje vláda a jsou realizovány vztahy k zahraničí
Y = C + I + G + NX
YD = Y + TR – TA
YD = C + S
C = Y + TR – TA – S
S – I = G + TR – TA + NX
- národní účty (systém národního účetnictví)
o sledují vývoj domácího (národního) důchodu
o uspořádaná soustava ukazatelů ® podchycení veškeré materiální, důchodové, i peněžní toky (transakce) mezi všemi ekonomickými subjekty
- vládní nákupy
o nákupy výrobních faktorů x nákupy zboží
o financování spotřeby x financování investic
o prostředky poskytované spotřebitelům x prostředky poskytované firmám
Vývoj ekonomického myšlení v oblasti veřejných financí a ekonomiky veřejného sektoru
- normativní interpretace základních problémů
- pozitivní interpretace
- 1. teoretické a praktické zkušenosti za 1. republiky (Rašín, Engliš, keynesiánci Macek a Nebesář
- po roku 1948 – sovětský model centrálního plánovacího mechanismu
Zobrazují se příspěvky se štítkemveřejný sektor. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemveřejný sektor. Zobrazit všechny příspěvky
Ekonomika zemědělství, lesnictví, rybářství
1. Charakteristika a struktura agrárního sektoru?
- hlavním posláním agrárního sektoru je zajištění produkce potravin mírného pásma, udržování krajiny ve stavu vhodném k obývání a využívání a zajištění osídlení venkova
- agrární sektor je významnou integrální součástí národního hospodářství zároveň si zachovává své výrazné postavení; agrární sektor funguje jako výsledek určitých vztahů v ekonomice dané země a také jako výsledek určitých vztahů mezi různými zeměmi v rámci různých hospodářských seskupení
- strukturu agrárního sektoru tvoří:
a) zemědělská prvovýroba
b) potravinářský průmysl
c) krmivářský průmysl
d) služby pro zemědělství a potravinářství
e) dodavatelská odvětví
2. Jaký je vztah zemědělství k veřejnému sektoru?
- zemědělství je výrobním odvětvím národního hospodářství
- v ČR existují převážně soukromé ekonomické subjekty, chovají se stejně jako jiné podniky
- stát přímo nezasahuje do řízení a ekonomiky jednotlivých ekonomických subjektů
- ekonomiku subjektů stát ovlivňuje hlavně: systémem vybíraných daní, regulací cen vybraných zemědělských produktů, poskytování různých mimořádných finančních podpor a dotací pro rozvoj vybraných odvětví zemědělské výroby
3. Co vše patří mezi tzv. mimoprodukční funkce agrárního sektoru?
- významný podíl na péči o krajinu
- přispívá k zajištění kvality životního prostředí
- významný podíl na efektivním využívání krajiny, hlavně zemědělské půdy jako základního přírodního zdroje
- rozšíření rekreačních možností obyvatel
- umožňuje realizaci různých zájmových činností
- přispívá k udržování a posilování národních tradic (pěstování chmele)
4. Jaké jsou hlavní vlivy zemědělství na krajinu?
- zemědělství významně ovlivňuje a mění krajinu, protože využívá asi 56 % plochy každého okresu
- mezi hlavní požadavky, které má stát na krajinu z hlediska veřejného zájmu patří zajištění všeobecně dobrých podmínek pro kvalitní a zdravé bydlení obyvatel – zajištění dostatku vody v krajině, druhová pestrost živých organismů, estetické utváření krajiny, komunikační dostupnost krajiny, čisté ovzduší v krajině
5. Které jsou hlavní výrobní faktory v zemědělství?
- půda, práce, kapitál
6. Jak je charakterizován základní půdní fond v zemědělství?
- ČR se řadí mezi státy s podprůměrnou výměrou zemědělské půdy na 1 obyvatele
- dochází ke snižování obsahu organických látek v půdě a ke zvyšování obsahu toxických látek ve formě reziduí z různých minerálních hnojiv a pesticidů
7. Co tvoří infrastrukturu v zemědělství?
8. Jaké jsou hlavní problémy financování v zemědělství?
- největším problémem je to, že zatímco ceny vstupů v zemědělství výrazně rostou, ceny za zemědělské výrobky výrazně zaostávaly za cenami vstupů
- v konečných důsledcích to znamená, že zemědělství nebude dlouhodobě schopno zajišťovat ze svých příjmů ani prostou reprodukci svých základních fondů
9. Jak se realizuje dotační politika v zemědělství?
- dotační prostředky byly v roce 1991 poskytovány hlavně na investiční rozvoj, zejména nové soukromé subjekty
- na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství byla zřízena Agrární komora ČR
- slouží k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů
10. Jaké jsou základní ekonomické charakteristiky lesnictví?
- podíl lesního hospodářství na tvorbě HDP je asi 0,5 %, což je velmi málo – 8,7 mld. Kč
- celková těžba dřevní hmoty bal v roce 1997 13,5 mil. m3
- stát se podílí na udržování dobrého stavu pravidelnými dotacemi a různými příspěvky
11. Jaké jsou základní ekonomické charakteristiky rybářství?
- ekonomika rybářství je utvářena souhrnem faktorů výrobních , klimatických, finančních
- na ekonomiku rybářských podniků působí klimatické a půdní podmínky a další
- hlavním posláním agrárního sektoru je zajištění produkce potravin mírného pásma, udržování krajiny ve stavu vhodném k obývání a využívání a zajištění osídlení venkova
- agrární sektor je významnou integrální součástí národního hospodářství zároveň si zachovává své výrazné postavení; agrární sektor funguje jako výsledek určitých vztahů v ekonomice dané země a také jako výsledek určitých vztahů mezi různými zeměmi v rámci různých hospodářských seskupení
- strukturu agrárního sektoru tvoří:
a) zemědělská prvovýroba
b) potravinářský průmysl
c) krmivářský průmysl
d) služby pro zemědělství a potravinářství
e) dodavatelská odvětví
2. Jaký je vztah zemědělství k veřejnému sektoru?
- zemědělství je výrobním odvětvím národního hospodářství
- v ČR existují převážně soukromé ekonomické subjekty, chovají se stejně jako jiné podniky
- stát přímo nezasahuje do řízení a ekonomiky jednotlivých ekonomických subjektů
- ekonomiku subjektů stát ovlivňuje hlavně: systémem vybíraných daní, regulací cen vybraných zemědělských produktů, poskytování různých mimořádných finančních podpor a dotací pro rozvoj vybraných odvětví zemědělské výroby
3. Co vše patří mezi tzv. mimoprodukční funkce agrárního sektoru?
- významný podíl na péči o krajinu
- přispívá k zajištění kvality životního prostředí
- významný podíl na efektivním využívání krajiny, hlavně zemědělské půdy jako základního přírodního zdroje
- rozšíření rekreačních možností obyvatel
- umožňuje realizaci různých zájmových činností
- přispívá k udržování a posilování národních tradic (pěstování chmele)
4. Jaké jsou hlavní vlivy zemědělství na krajinu?
- zemědělství významně ovlivňuje a mění krajinu, protože využívá asi 56 % plochy každého okresu
- mezi hlavní požadavky, které má stát na krajinu z hlediska veřejného zájmu patří zajištění všeobecně dobrých podmínek pro kvalitní a zdravé bydlení obyvatel – zajištění dostatku vody v krajině, druhová pestrost živých organismů, estetické utváření krajiny, komunikační dostupnost krajiny, čisté ovzduší v krajině
5. Které jsou hlavní výrobní faktory v zemědělství?
- půda, práce, kapitál
6. Jak je charakterizován základní půdní fond v zemědělství?
- ČR se řadí mezi státy s podprůměrnou výměrou zemědělské půdy na 1 obyvatele
- dochází ke snižování obsahu organických látek v půdě a ke zvyšování obsahu toxických látek ve formě reziduí z různých minerálních hnojiv a pesticidů
7. Co tvoří infrastrukturu v zemědělství?
8. Jaké jsou hlavní problémy financování v zemědělství?
- největším problémem je to, že zatímco ceny vstupů v zemědělství výrazně rostou, ceny za zemědělské výrobky výrazně zaostávaly za cenami vstupů
- v konečných důsledcích to znamená, že zemědělství nebude dlouhodobě schopno zajišťovat ze svých příjmů ani prostou reprodukci svých základních fondů
9. Jak se realizuje dotační politika v zemědělství?
- dotační prostředky byly v roce 1991 poskytovány hlavně na investiční rozvoj, zejména nové soukromé subjekty
- na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství byla zřízena Agrární komora ČR
- slouží k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů
10. Jaké jsou základní ekonomické charakteristiky lesnictví?
- podíl lesního hospodářství na tvorbě HDP je asi 0,5 %, což je velmi málo – 8,7 mld. Kč
- celková těžba dřevní hmoty bal v roce 1997 13,5 mil. m3
- stát se podílí na udržování dobrého stavu pravidelnými dotacemi a různými příspěvky
11. Jaké jsou základní ekonomické charakteristiky rybářství?
- ekonomika rybářství je utvářena souhrnem faktorů výrobních , klimatických, finančních
- na ekonomiku rybářských podniků působí klimatické a půdní podmínky a další
Nástroje ekonomiky veřejného sektoru
1. Co je podstatou teorie veřejné volby?
- teorie veřejné volby vysvětluje systém rozhodování
- odpovídá na otázky: jakými způsoby se projevují názory a preference voličů na fiskální otázky, jak se názory jednotlivců transformují do kolektivního rozhodnutí, jak rozhodují vlády o těchto záležitostech
2. Které hlavní faktory ovlivňují rozhodování občana voliče?
- individuální preference občana – každý občan upřednostňuje produkci a spotřebu jiného veřejného statku (sportovci podporují zvýšené rozpočtové výdaje na sport. Zařízení)
- výše příjmů občana – mezní užitek z veřejných statků je pro chudé občany vyšší než pro bohaté (využívání místní zlevněné dopravy)
- existující daňový systém – čím méně platí občan na daních, z nichž se financuje nákup veřejných statků a čím má vyšší užitek z určitých veřejných statků, tím více bude preferovat zvýšení výdajů na veřejné statky
3. Jakými postupy se názory občanů voličů promítají do výsledků kolektivních rozhodnutí příslušných vlád?
- respektování pravidla většiny
- absolutní většina – nadpoloviční většina (vyšší než 50)
- kvalifikovaná většina – speciálně vyjádřená číselná hodnota (2/3, 3/5, 80 %)
- výsledek prostého hlasování odpovídá preferenci (rozhodnutí) středního voliče
4. Jaké hlavní funkce vykonává NKÚ?
- kontrola spravování veřejných prostředků – kontrola hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky, státního závěrečného účtu ČR, plnění státního rozpočtu, hospodaření s prostředky poskytnutími ČR ze zahraničí, zadávání státních zakázek, vydávání a umořování státních cenných papírů
5. Které jsou hlavní složky NKÚ a jaká je jejich činnost?
- prezident – významný ústavní činitel, řídí a jedná jeho jménem, předsedá Kolegiu a Kárné komoře NKÚ, předkládá Kolegiu návrh plánu kontrolní činnosti, návrh rozpočtu a závěrečného účtu, všechny kontrolní závěry, návrh výroční zprávy o činnosti NKÚ, podněty Poslanecké sněmovně, Senátu,…
- viceprezident – zastupuje prezidenta v plném rozsahu
- členové NKÚ – 15 členů (volí Poslanecká sněmovna), vykonávají kontrolu, řídí kontrolní činnost a vypracovávají kontrolní závěry
- Kolegium NKÚ – nejvyšší kolektivní orgán, tvoří ho prezident, viceprezident a členové NKÚ, rozhoduje hlasováním
- Senáty NKÚ – kolektivní orgány složené ze 3 a více členů NKÚ; schvaluje kontrolní závěry, pro které byl zřízen
- kontroloři – provádějí kontrolní činnost
6. Co rámcově upravuje zákon o zadávání veřejných zakázek?
a) závazný postup zadavatelů veřejných zakázek
b) průběh obchodní veřejné soutěže a způsob uzavírání smluv
c) způsob dohledu nad dodržováním tohoto zákona
- zákon se nevztahuje na poskytování účelových finančních podpor vědecké činnosti, na zakázky, jejichž předmět požívá ochrany autorského zákona a na nákup uměleckých, historických a sbírkových předmětů
7. Které jsou základní způsoby zadávání veřejných zakázek?
- obchodní veřejná soutěž
- dvoustupňová obchodní soutěž
- výzva více zájemcům
- zjednodušené zadání
- veřejná zakázka malého rozsahu
- výzva jednomu zájemci
8. Jaký je obecný postup při zadávání veřejných zakázek?
a) příprava zadavatele na zadání veřejné zakázky
b) vyhlášení obchodní veřejné soutěže
c) obsah podmínek soutěže
d) způsob podávání nabídek do soutěže
e) předkvalifikační řízení
f) složení jistoty
g) způsob hodnocení nabídek
h) soutěžní a zadávací lhůta
i) průběh hodnocení výsledků soutěže
j) hodnocení nabídek
- teorie veřejné volby vysvětluje systém rozhodování
- odpovídá na otázky: jakými způsoby se projevují názory a preference voličů na fiskální otázky, jak se názory jednotlivců transformují do kolektivního rozhodnutí, jak rozhodují vlády o těchto záležitostech
2. Které hlavní faktory ovlivňují rozhodování občana voliče?
- individuální preference občana – každý občan upřednostňuje produkci a spotřebu jiného veřejného statku (sportovci podporují zvýšené rozpočtové výdaje na sport. Zařízení)
- výše příjmů občana – mezní užitek z veřejných statků je pro chudé občany vyšší než pro bohaté (využívání místní zlevněné dopravy)
- existující daňový systém – čím méně platí občan na daních, z nichž se financuje nákup veřejných statků a čím má vyšší užitek z určitých veřejných statků, tím více bude preferovat zvýšení výdajů na veřejné statky
3. Jakými postupy se názory občanů voličů promítají do výsledků kolektivních rozhodnutí příslušných vlád?
- respektování pravidla většiny
- absolutní většina – nadpoloviční většina (vyšší než 50)
- kvalifikovaná většina – speciálně vyjádřená číselná hodnota (2/3, 3/5, 80 %)
- výsledek prostého hlasování odpovídá preferenci (rozhodnutí) středního voliče
4. Jaké hlavní funkce vykonává NKÚ?
- kontrola spravování veřejných prostředků – kontrola hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky, státního závěrečného účtu ČR, plnění státního rozpočtu, hospodaření s prostředky poskytnutími ČR ze zahraničí, zadávání státních zakázek, vydávání a umořování státních cenných papírů
5. Které jsou hlavní složky NKÚ a jaká je jejich činnost?
- prezident – významný ústavní činitel, řídí a jedná jeho jménem, předsedá Kolegiu a Kárné komoře NKÚ, předkládá Kolegiu návrh plánu kontrolní činnosti, návrh rozpočtu a závěrečného účtu, všechny kontrolní závěry, návrh výroční zprávy o činnosti NKÚ, podněty Poslanecké sněmovně, Senátu,…
- viceprezident – zastupuje prezidenta v plném rozsahu
- členové NKÚ – 15 členů (volí Poslanecká sněmovna), vykonávají kontrolu, řídí kontrolní činnost a vypracovávají kontrolní závěry
- Kolegium NKÚ – nejvyšší kolektivní orgán, tvoří ho prezident, viceprezident a členové NKÚ, rozhoduje hlasováním
- Senáty NKÚ – kolektivní orgány složené ze 3 a více členů NKÚ; schvaluje kontrolní závěry, pro které byl zřízen
- kontroloři – provádějí kontrolní činnost
6. Co rámcově upravuje zákon o zadávání veřejných zakázek?
a) závazný postup zadavatelů veřejných zakázek
b) průběh obchodní veřejné soutěže a způsob uzavírání smluv
c) způsob dohledu nad dodržováním tohoto zákona
- zákon se nevztahuje na poskytování účelových finančních podpor vědecké činnosti, na zakázky, jejichž předmět požívá ochrany autorského zákona a na nákup uměleckých, historických a sbírkových předmětů
7. Které jsou základní způsoby zadávání veřejných zakázek?
- obchodní veřejná soutěž
- dvoustupňová obchodní soutěž
- výzva více zájemcům
- zjednodušené zadání
- veřejná zakázka malého rozsahu
- výzva jednomu zájemci
8. Jaký je obecný postup při zadávání veřejných zakázek?
a) příprava zadavatele na zadání veřejné zakázky
b) vyhlášení obchodní veřejné soutěže
c) obsah podmínek soutěže
d) způsob podávání nabídek do soutěže
e) předkvalifikační řízení
f) složení jistoty
g) způsob hodnocení nabídek
h) soutěžní a zadávací lhůta
i) průběh hodnocení výsledků soutěže
j) hodnocení nabídek
(14) Ekonomika zemědělství
1) Charakteristika a struktura agrárního sektoru.
Mezi hlavní poslání agrárního sektoru patří:
- zajištění produkce potravin mírného pásma
- udržování krajiny ve stavu vhodném k obývání a využívání
- zajištění osídlení venkova
Klasickou strukturu agrárního sektoru tvoří:
- zemědělská prvovýroba: výroba rostlinná a výroba živočišná
- potravinářský průmysl
- krmivářský průmysl
- služby pro zemědělství potravinářství: zásobování, nákup, opravy, osiva, šlechtění plemen hospodářských zvířat, veterinární a rostlinolékařská služba, aplikovaný výzkum, poradenství, odborné školství, zájmové organizace atd.
- dodavatelská odvětví: výrobky strojírenského průmyslu, chemického průmyslu atd.
2) Jaký je vztah zemědělství k veřejnému sektoru?
Zemědělství jako výrobní odvětví národního hospodářství, kde podobně jako např. v průmyslu, existují v ČR převážně soukromé ekonomické subjekty. Ekonomiku příslušných subjektů stát ovlivňuje především:
- systémem vybíraných daní
- regulací cen vybraných zemědělských produktů
- poskytování různých mimořádných finančních podpor a dotací pro rozvoj vybraných odvětví zemědělské výroby
3) Co vše patří mezi tzv. mimoprodukční funkce agrárního sektoru?
- významný podíl na péči o krajinu
- přispívá k zajištění kvality životního prostředí
- významný podíl na efektivním využívání krajiny, hlavně zemědělské půdy jako základního přírodního zdroje
- rozšíření rekreačních možností obyvatel
- umožňuje realizaci různých zájmových činností: pěstování okrasných rostlin, speciální chovy zvířat
- přispívá k udržování a posilování národních tradic: např. světoznámé pěstování chmele a s tím související kvalita vyráběného piva
4) Jaké jsou hlavní vlivy zemědělství na krajinu?
Hlavní požadavky, které má stát na krajinu z hlediska veřejného zájmu:
- zajištění dostatku vody v krajině
- druhová pestrost živých organismů
- estetické utváření krajiny
- komunikační dostupnost krajiny
- čisté ovzduší v krajině
5) Které jsou hlavní výrobní faktory v zemědělství?
- výrobní faktor půda (vlastnosti půdy: nerozmnožitelnost, není zaměnitelná s jiným výrobním prostředkem, nedochází k úplnému opotřebení půdy, je živým organismem, půda je pracovní prostředek)
- VF práce (rozlišuje se: počet trvale činných pracovníků, počet přepočtených pracovníků)
- VF kapitál (aktiva se člení na: krátkodobá, dlouhodobá)
6) Jak je charakterizován základní půdní fond v zemědělství?
Za účelem dočasné správy a realizace restitučního a privatizačního procesu byl zřízen Pozemkový fond ČR, který měl velký význam při realizaci přeměn zemědělské prvovýroby.
7) Co tvoří infrastrukturu v zemědělství?
- Ministerstvo zemědělství
- Agrární komora ČR
- Katastrální úřad
- Pozemkový fond ČR
- Plodinová burza Brno
8) Jaké jsou hlavní problémy financování v zemědělství?
Vývoj celkových ekonomických výsledků v zemědělství byl po roce 1989 výrazně ovlivněn vývojem cen výrobních vstupů a výstupů. Ceny vstupů do zemědělství v zásadě kopírovaly inflaci, ceny za zemědělské výrobky výrazně zaostávaly za cenami vstupů. Uvedený cenový pohyb vedl ke ztrátovosti v zemědělství. V konečných důsledcích to znamená, že zemědělství nebude dlouhodobě schopno zajišťovat ze svých příjmů ani prostou reprodukci svých základních fondů (např. zajištění úrodnosti půdy, obnovu základních stád hosp. zvířat, vybavení mechanizací, budovami atd.)
9) Jak se realizuje dotační politika v zemědělství?
Těžištěm zaměření dotační politiky byly z počátku investiční podpory novým soukromým subjektům. I přes poskytované dotace je nedostatek kapitálu v zemědělství. Na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeby svých členů byla zřízena Agrární komora ČR. Pro zajištění kvalifikovaného transferu finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu zemědělství byly vytvořeny dva fondy:
- Státní fond tržní regulace v zemědělství
- Podpůrný a garanční zemědělský a lesnický fond
Mezi hlavní poslání agrárního sektoru patří:
- zajištění produkce potravin mírného pásma
- udržování krajiny ve stavu vhodném k obývání a využívání
- zajištění osídlení venkova
Klasickou strukturu agrárního sektoru tvoří:
- zemědělská prvovýroba: výroba rostlinná a výroba živočišná
- potravinářský průmysl
- krmivářský průmysl
- služby pro zemědělství potravinářství: zásobování, nákup, opravy, osiva, šlechtění plemen hospodářských zvířat, veterinární a rostlinolékařská služba, aplikovaný výzkum, poradenství, odborné školství, zájmové organizace atd.
- dodavatelská odvětví: výrobky strojírenského průmyslu, chemického průmyslu atd.
2) Jaký je vztah zemědělství k veřejnému sektoru?
Zemědělství jako výrobní odvětví národního hospodářství, kde podobně jako např. v průmyslu, existují v ČR převážně soukromé ekonomické subjekty. Ekonomiku příslušných subjektů stát ovlivňuje především:
- systémem vybíraných daní
- regulací cen vybraných zemědělských produktů
- poskytování různých mimořádných finančních podpor a dotací pro rozvoj vybraných odvětví zemědělské výroby
3) Co vše patří mezi tzv. mimoprodukční funkce agrárního sektoru?
- významný podíl na péči o krajinu
- přispívá k zajištění kvality životního prostředí
- významný podíl na efektivním využívání krajiny, hlavně zemědělské půdy jako základního přírodního zdroje
- rozšíření rekreačních možností obyvatel
- umožňuje realizaci různých zájmových činností: pěstování okrasných rostlin, speciální chovy zvířat
- přispívá k udržování a posilování národních tradic: např. světoznámé pěstování chmele a s tím související kvalita vyráběného piva
4) Jaké jsou hlavní vlivy zemědělství na krajinu?
Hlavní požadavky, které má stát na krajinu z hlediska veřejného zájmu:
- zajištění dostatku vody v krajině
- druhová pestrost živých organismů
- estetické utváření krajiny
- komunikační dostupnost krajiny
- čisté ovzduší v krajině
5) Které jsou hlavní výrobní faktory v zemědělství?
- výrobní faktor půda (vlastnosti půdy: nerozmnožitelnost, není zaměnitelná s jiným výrobním prostředkem, nedochází k úplnému opotřebení půdy, je živým organismem, půda je pracovní prostředek)
- VF práce (rozlišuje se: počet trvale činných pracovníků, počet přepočtených pracovníků)
- VF kapitál (aktiva se člení na: krátkodobá, dlouhodobá)
6) Jak je charakterizován základní půdní fond v zemědělství?
Za účelem dočasné správy a realizace restitučního a privatizačního procesu byl zřízen Pozemkový fond ČR, který měl velký význam při realizaci přeměn zemědělské prvovýroby.
7) Co tvoří infrastrukturu v zemědělství?
- Ministerstvo zemědělství
- Agrární komora ČR
- Katastrální úřad
- Pozemkový fond ČR
- Plodinová burza Brno
8) Jaké jsou hlavní problémy financování v zemědělství?
Vývoj celkových ekonomických výsledků v zemědělství byl po roce 1989 výrazně ovlivněn vývojem cen výrobních vstupů a výstupů. Ceny vstupů do zemědělství v zásadě kopírovaly inflaci, ceny za zemědělské výrobky výrazně zaostávaly za cenami vstupů. Uvedený cenový pohyb vedl ke ztrátovosti v zemědělství. V konečných důsledcích to znamená, že zemědělství nebude dlouhodobě schopno zajišťovat ze svých příjmů ani prostou reprodukci svých základních fondů (např. zajištění úrodnosti půdy, obnovu základních stád hosp. zvířat, vybavení mechanizací, budovami atd.)
9) Jak se realizuje dotační politika v zemědělství?
Těžištěm zaměření dotační politiky byly z počátku investiční podpory novým soukromým subjektům. I přes poskytované dotace je nedostatek kapitálu v zemědělství. Na podporu podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeby svých členů byla zřízena Agrární komora ČR. Pro zajištění kvalifikovaného transferu finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu zemědělství byly vytvořeny dva fondy:
- Státní fond tržní regulace v zemědělství
- Podpůrný a garanční zemědělský a lesnický fond
(1) Význam veřejného sektoru a jeho hlavní znaky
1) Které jsou hlavní znaky veřejného sektoru a proč existuje?
Hlavní znaky veřejného sektoru:
* je to sektor neprivátní – netržní
* financován z rozpočtových zdrojů (veřejných rozpočtů)
* hlavním kritériem úspěšnosti není zisk
* je řízen a spravován veřejnou správou
* rozhoduje se v něm veřejnou volbou
* podléhá veřejné kontrole
Příčiny existence veřejného sektoru:
* tržní selhání ( kolektivní statky, monopoly, externality, nedostatečná informovanost, nekomplexní trhy, nezaměstnanost)
* vztah občana k veřejnému sektoru (statky pod ochranou,
* vládní selhání (vztah efektivnosti a rovnosti, obtížnost správného předvídání důsledků státních zásahů atd.)
Důvody pro existenci mimotržních mechanismů:
* důvody historické (vyšší podíl veřejného sektoru souvisí se směrem sociální politiky)
* důvody ekonomické (trh není schopen vždy svými mechanismy optimálně regulovat produkci optimálního množství požadovaných statků v požadované kvalitě)
2) Které jsou hlavní příčiny selhání trhu?
* kolektivní statky – nedělitelné a nevylučitelné ze spotřeby
* monopoly – vznikají např. z důvodu neefektivního vytváření duplicitní nákladné infrastruktury (vodovody, kanalizace, telefonní sítě…)
* externality – produkce nebo spotřeba statků jedním subjektem působní na produkci nebo spotřebu druhého subjektu (pozitivní X negativní externality)
* nedostatečná informovanost – info o množství, kvalitě, v čase
* nekomplexní trhy – zejména „pojišťovací“ trh
* nezaměstnanost – způsobuje nerovnováhu na trhu práce
3) Které skutečnosti zahrnuje tzv. selhání vlády?
Problémy:
* omezená kontrola státu nad byrokratickým aparátem
* časové zpoždění v hospodářské politice a omezené informace
* omezená kontrola reakcí soukromého sektoru
* omezení vyplývající z podstaty politického procesu
*
Hlavní problémy státního zasahování:
* vztah efektivnosti a rovnosti (státní zásah je spojen vždy s určitými náklady, redistribuce zdrojů způsobuje nemotivační tendence)
* obtížnost správného předvídání důsledků státních zásahů (odezva v soukromém sektoru)
* stát má omezenou možnost kontroly při realizaci státních zásahů
* problém ukazatelů (používat vhodné ukazatele, které by správně a objektivně dokumentovaly jednotlivé jevy)
* ekonomické a sociální procesy lze jen velmi obtížně modelovat
* vzájemný nesouhlas mezi ekonomy
* dopad kolektivního rozhodování na politické procesy
* zájmy a schopnosti byrokracie
* nevyužití politického kapitálu
4) Jaké je celkové postavení veřejného sektoru v národním hospodářství?
Hlavním úkolem veřejného sektoru je produkce veřejných statků. V každé ekonomice demokratického a prosperujícího státu kromě základních tržních mechanismů fungují tzv. mimotržní mechanismy, jež jsou předmětem veřejné ekonomiky. Důvody pro existenci mimotržních mechanismů jsou: historické a ekonomické (trh není schopen vždy svými mechanismy optimálně regulovat produkci optimálního množství požadovaných statků v požadované kvalitě).
5) Podle čeho se člení veřejný sektor a která jsou jeho hlavní odvětví?
Členění veřejného sektoru:
VS se člení podle funkcí, které zastává stát:
* organizačně-legislativní
* sociální
* ekonomické
VS můžeme členit podle:
* vlastnictví
o soukromý
o státní
o nadnárodní
* území
o regionální
o municipální
* právního postavení subjektů
o veřejnoprávní
o soukromoprávní
Odvětví:
* společenských potřeb
* rozvoje člověka
* poznání a informací
* technické infrastruktury
* privátních statků podporovaných z veřejných zdrojů
* existenčních jistot
6) Proč je nutné sledovat výkony veřejného sektoru a jak je lze objektivizovat?
Rozsah veřejného sektoru se vyjadřuje pomocí ukazatelů, které dávají možnost srovnání. Pomocí těchto ukazatelů lze srovnávat určitý rozsah veřejného sektoru: v čase a v prostoru.
Mezi hlavní ukazatele, jež lze použít při hodnocení výsledků hospodaření organizací veřejného sektoru patří:
1. podíl veřejných výdajů na HDP
2. podíl veřejných výdajů k výdajům státního rozpočtu
3. podíl počtu pracovníků ve veřejném sektoru
1. k celkovému počtu pracovníků v národním hospodářství
2. k celkovému počtu obyvatel
4. podíl příjmů pracovníků ve VS k celkovým příjmům ze závislé činnosti v národním hospodářství
5. podíl hodnoty základních fondů ve VS k hodnotě základních fondů v národním hospodářství
Stanovení výkonů: prioritním úkolem současnosti je stanovit co nejpřesněji výkony např. ve zdravotnictví, školství a ve veřejné správě. Na základě stanovení výkonů lze stanovit velikost zdrojů pro dosažení určitého výkonu, tj. počet pracovníků, lékařských zařízení, nemocnic, učeben aj. Podle takto stanovených potřeb je možno objektivně rozhodnout o alokaci příslušných zdrojů ať z centra nebo v rámci regionu.
Hlavní znaky veřejného sektoru:
* je to sektor neprivátní – netržní
* financován z rozpočtových zdrojů (veřejných rozpočtů)
* hlavním kritériem úspěšnosti není zisk
* je řízen a spravován veřejnou správou
* rozhoduje se v něm veřejnou volbou
* podléhá veřejné kontrole
Příčiny existence veřejného sektoru:
* tržní selhání ( kolektivní statky, monopoly, externality, nedostatečná informovanost, nekomplexní trhy, nezaměstnanost)
* vztah občana k veřejnému sektoru (statky pod ochranou,
* vládní selhání (vztah efektivnosti a rovnosti, obtížnost správného předvídání důsledků státních zásahů atd.)
Důvody pro existenci mimotržních mechanismů:
* důvody historické (vyšší podíl veřejného sektoru souvisí se směrem sociální politiky)
* důvody ekonomické (trh není schopen vždy svými mechanismy optimálně regulovat produkci optimálního množství požadovaných statků v požadované kvalitě)
2) Které jsou hlavní příčiny selhání trhu?
* kolektivní statky – nedělitelné a nevylučitelné ze spotřeby
* monopoly – vznikají např. z důvodu neefektivního vytváření duplicitní nákladné infrastruktury (vodovody, kanalizace, telefonní sítě…)
* externality – produkce nebo spotřeba statků jedním subjektem působní na produkci nebo spotřebu druhého subjektu (pozitivní X negativní externality)
* nedostatečná informovanost – info o množství, kvalitě, v čase
* nekomplexní trhy – zejména „pojišťovací“ trh
* nezaměstnanost – způsobuje nerovnováhu na trhu práce
3) Které skutečnosti zahrnuje tzv. selhání vlády?
Problémy:
* omezená kontrola státu nad byrokratickým aparátem
* časové zpoždění v hospodářské politice a omezené informace
* omezená kontrola reakcí soukromého sektoru
* omezení vyplývající z podstaty politického procesu
*
Hlavní problémy státního zasahování:
* vztah efektivnosti a rovnosti (státní zásah je spojen vždy s určitými náklady, redistribuce zdrojů způsobuje nemotivační tendence)
* obtížnost správného předvídání důsledků státních zásahů (odezva v soukromém sektoru)
* stát má omezenou možnost kontroly při realizaci státních zásahů
* problém ukazatelů (používat vhodné ukazatele, které by správně a objektivně dokumentovaly jednotlivé jevy)
* ekonomické a sociální procesy lze jen velmi obtížně modelovat
* vzájemný nesouhlas mezi ekonomy
* dopad kolektivního rozhodování na politické procesy
* zájmy a schopnosti byrokracie
* nevyužití politického kapitálu
4) Jaké je celkové postavení veřejného sektoru v národním hospodářství?
Hlavním úkolem veřejného sektoru je produkce veřejných statků. V každé ekonomice demokratického a prosperujícího státu kromě základních tržních mechanismů fungují tzv. mimotržní mechanismy, jež jsou předmětem veřejné ekonomiky. Důvody pro existenci mimotržních mechanismů jsou: historické a ekonomické (trh není schopen vždy svými mechanismy optimálně regulovat produkci optimálního množství požadovaných statků v požadované kvalitě).
5) Podle čeho se člení veřejný sektor a která jsou jeho hlavní odvětví?
Členění veřejného sektoru:
VS se člení podle funkcí, které zastává stát:
* organizačně-legislativní
* sociální
* ekonomické
VS můžeme členit podle:
* vlastnictví
o soukromý
o státní
o nadnárodní
* území
o regionální
o municipální
* právního postavení subjektů
o veřejnoprávní
o soukromoprávní
Odvětví:
* společenských potřeb
* rozvoje člověka
* poznání a informací
* technické infrastruktury
* privátních statků podporovaných z veřejných zdrojů
* existenčních jistot
6) Proč je nutné sledovat výkony veřejného sektoru a jak je lze objektivizovat?
Rozsah veřejného sektoru se vyjadřuje pomocí ukazatelů, které dávají možnost srovnání. Pomocí těchto ukazatelů lze srovnávat určitý rozsah veřejného sektoru: v čase a v prostoru.
Mezi hlavní ukazatele, jež lze použít při hodnocení výsledků hospodaření organizací veřejného sektoru patří:
1. podíl veřejných výdajů na HDP
2. podíl veřejných výdajů k výdajům státního rozpočtu
3. podíl počtu pracovníků ve veřejném sektoru
1. k celkovému počtu pracovníků v národním hospodářství
2. k celkovému počtu obyvatel
4. podíl příjmů pracovníků ve VS k celkovým příjmům ze závislé činnosti v národním hospodářství
5. podíl hodnoty základních fondů ve VS k hodnotě základních fondů v národním hospodářství
Stanovení výkonů: prioritním úkolem současnosti je stanovit co nejpřesněji výkony např. ve zdravotnictví, školství a ve veřejné správě. Na základě stanovení výkonů lze stanovit velikost zdrojů pro dosažení určitého výkonu, tj. počet pracovníků, lékařských zařízení, nemocnic, učeben aj. Podle takto stanovených potřeb je možno objektivně rozhodnout o alokaci příslušných zdrojů ať z centra nebo v rámci regionu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)