12) Přednáška: Soudobé trendy v oblasti veřejných financí

Soudobé trendy
- veřejné finance jsou souhrnným pojmem, který označuje finanční aspekty rozmanitých činností státu
- v průběhu 20. století se úloha státu a veřejné správy měnila
- je třeba rozlišovat autonomní rozvoj veřejné rozpočtové soustavy (tj. rozvoj uvnitř této soustavy) od rozvoje jejích vazeb na ostatní ekonomické subjekty


Příčiny změn ve veřejných financích ve 20. století
- přechod od úzce chápané úlohy státu, jakožto garanta dodržování zákonů a realizátora státní správy k širokému výkladu toho, co všechno by moderní stát měl zaručit a zabezpečovat v oblasti alokace, redistribuce a stabilizace
- diferenciace úlohy centrální, regionální a místní úrovně státu při výkonu jeho základních fiskálních funkcí a v prohloubení trendu k decentralizaci koncem 20. století
- rozšíření mezinárodní spolupráce a integrace v podmínkách globalizujícího se ekonomického vývoje


Změny ve veřejných výdajích
- vývoj jejich objemu a struktury
- analýza dynamiky veřejných výdajů
o růst veřejných financí v absolutním vyjádření
o růst podílu veřejných financí na HDP
o rychlejší růst veřejných výdajů oproti HDP (měřeno elasticitou veřejných výdajů ve vztahu HDP), a to v průběhu celého 20. století, minimálně do poloviny 80-tých let


Příčiny růstu objemu veřejných výdajů
- objektivní příčiny, související s větší angažovaností státu v období hospodářských a sociálních krizí a válek
- rozšíření spektra aktivit státu (resp. veřejné správy) mimo oblast výkonu základních správních činností


Strukturální analýza veřejných výdajů
- změny mezi obrannými (válečnými) a civilními výdaji
- změny mezi výdaji na nákup statků a služeb, a transfery (zejména sociálními)


Prohloubení krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy
- objektivní příčiny
- subjektivní příčiny
- setrvačnost dluhového problému
- obtížné řešení
- efekt domácí dluhové pasti


Ukazatele soudobých daňových systémů
- daňová kvóta: podíl vybraných daní na HDP, = daně/HDP
o EU 41,8%, USA 28%, ČR 44%
- vybírané daně
- struktura výnosů (struktura daňové kvóty) podle jednotlivých daní a daňového určení
- stanovení daňových základů důležitých daní
- daňové sazby


Ekonomické charakteristiky daňových systémů
- mikroekonomické důsledky daní: efektivnost, redistribuce, stimulační efekty
- makroekonomické dopady daní: vliv na zaměstnanost, ekonomický růst a inflaci


Velké daně
- DPH nebo jiná obratová daň
- osobní důchodová daň
o z příjmů fyzických osob
o globální daň zahrnující zdanění všech důchodů jednotlivců bez ohledu na jejich zdroj
o progresivní sazba daně ( destimulační efekt)
- daně spotřební z vybraných výrobků (alkohol, tabák a uhlovodíková paliva)
- příspěvky na sociální zabezpečení
o zatížení a zdražení práce (jedna z příčin nezaměstnanosti)


Vztah mezi veřejnými výdaji a příjmy
- prohloubení krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy ve 20. století
- domácí dluhové pasti
- fiskální decentralizace: příčinou je posílení významu nižších stupňů veřejné správy (nový fiskální federalismus v USA), decentralizace alokační fiskální funkce


Vybrané problémy veřejných financí v intencích evropské integrace
- po 2. SV vznikly tři nadstátní organizace
o Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO - 1951) – Pařížská smlouva
o Evropské hospodářské společenství (EHS – 1957) – Římské smlouvy
o Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM – 1957) – Římské smlouvy
o zakladatelské země: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko
- společenství fungovala nejprve jako celní unie, ale postupně se vytvářel společný trh na principech volného pohybu zboží, pracovních sil a kapitálu
- 1992 – Maastrichtská smlouva o EU: EHS  ES
- Evropská unie: evropská integrace pro měnovou, hospodářskou i politickou unii
- Evropská unie nenahrazuje Evropská společenství. Nyní existují paralelně oba celky s totožnou členskou základnou, avšak s různou působností.
- EU – princip subsidarity: rozhodnutí v rámci Unie jsou přijímána co nejblíže občanovi, a zároveň je respektována identita členských států Unie (každý veřejný úkol má být řešen na té úrovni, která ho může uspokojivě splnit, tj. na úrovni obce, regionu, spolkové země, členského státu a nakonec na úrovni EU)


Maastrichtská konvergenční kritéria
- fiskální
o rozpočtový deficit nesmí překročit 3% HDP
o celkový vnitřní dluh nesmí překročit 60% HDP
- měnová kritéria
o udržení cenové stability patrné z míry inflace tří členských států, jež v této oblasti dosáhly nejlepších výsledků
o udržení stability dlouhodobých úrokových sazeb
o aby po dobu dvou posledních let udržovala členská země stanovené rozpětí své měny v EMS bez devalvace


Hlavní zdroje příjmů EU
- celní výnosy z cel uvalovaných na zboží dovážené do EU z třetích zemí
- zemědělské vyrovnávací dávky (z dovozu zemědělské produkce)
- příspěvek jednotlivých zemí


Fáze rozpočtového procesu
- komise předkládá každoročně návrh rozpočtu Radě
- Rada může mít pozměňovací návrhy a poté musí postoupit návrh Parlamentu
- Evropský parlament projednává rozpočet a může ho akceptovat, nebo zamítnout


Agenda 2000
- střednědobý finanční rámec na roky 2000-2006
- rozpočet EU by neměl překročit 1,27% HDP


Strukturální fondy ke snížení rozdílů v rámci EU
- Evropský regionální rozvojový fond (ERDF)
- Evropský zemědělský a záruční fond (EAGGF)
- Evropský sociální fond (ESF)
- Kohezní fond (CF): pomoc čtyřem nejméně rozvinutým zemím EU

9) Přednáška: Prostorové aspekty veřejných financí, fiskální federalismus, fiskální decentralizace, místní finance

Prostorové aspekty veřejných financí, fiskální federalismus
- veřejná rozpočtová soustava je centrální a místní


Příčiny vzniku vícejednotkových fiskálních systémů
- výsledek historického vývoje (Musgraveovi)
- důsledek prostorového aspektu základních fiskálních funkcí


Fiskální jednotka
- ekonomické subjekty se stávají členy společenstev, zabezpečujících produkci a poskytování určitých specifických statků a služeb, nebo redistribuci ve prospěch určitých vrstev obyvatel na určitých principech
- principy vzniku
o geografický: národní a lokální význam
o právní
o technický
- cílem fiskální jednotky je vytvořit dostatečný objem zdrojů na příjmové straně rozpočtu proto, aby mohly být profinancovány určité záměry a cíle na výdajové straně


Fiskální potřeba
- násobek počtu členů fiskální jednotky a jednotkových nákladů na poskytování těchto statků


Fiskální kapacita
- násobek daňové základny v rámci fiskální jednotky a standardní daňové sazby


Fiskální pozice
- poměr fiskální kapacity a fiskální potřeby nebo poměr výkonu a daňového úsilí


Postupy při optimalizaci situace fiskální jednotky
- stanovit optimální počet členů fiskální jednotky při známém objemu veřejného statku
- stanovit optimální objem veřejného statku, je-li známá velikost této jednotky
- určit, jaká je velikost fiskální jednotky je optimální z hlediska úspor a nákladů, vznikajících rozšířením počtu jejích členů nebo zvýšením objemu poskytovaného statku


Volba optimální velikosti fiskální jednotky při daném objemu veřejného sektoru

Výběr optimálního objemu veřejného statku při dané velikosti fiskální jednotky

Kombinace optimální velikosti fiskální jednotky a objemu veřejného statku



Fiskální federalismus
- teoretický i analytický význam


Teoretická rovina fiskálního federalismu
- analýza efektivnosti vazeb a strukturalizace rozpočtových soustav s cílem je optimalizovat
- Tiebout-Musgraveův model vrstveného dortu: centrální vláda by měla vykonávat zejména stabilizační a redistribuční fiskální funkce, místní vláda by se měla soustředit na výkon alokační fiskální funkce
- věta o volbě nohou: vysvětlení mechanismu rozhodování voliče, daňového poplatníka a obyvatele regionu podle jeho preferencí a podle ochoty platit daně  soutěživost mezi komuniatmi při zjišťování preferencí občanů


Analytický význam fiskálního federalismu
- možnost uplatnění premis, nástrojů a poznatků


Modely fiskálního federalismu
- plně centralizovaný
- kombinovaný
- plně decentralizovaný


Kapitalizace
- užitek z veřejně poskytnutých statků a daně se odrážejí v hodnotě majetku
- pokud je kapitál a práce mobilní, nese dopad daně půda
- zdokonalené veřejné statky se odrážejí ve výši nájmu
- budoucí zisk z veřejných statků a daně mohou být kapitalizovány v současné hodnotě půdy


Fiskální decentralizace a centralizace
- změny v kompetencích a pravomocích veřejné správy
- je nutné rozlišovat mezi místním a federálním způsobem financování a způsobem produkce určitých komodit


Decentralizační teorém

- D – poptávkové křivky dvou fiskálních jednotek po veřejném statku
- QC – centrálně stanovený objem statku
- P – konstantní náklady na hlavu
- při centrálně stanoveném objemu by docházelo ke ztrátě efektivnosti pro obě fiskální jednotky


Redistribuční decentralizace
- nebezpečí prohloubení nerovností mezi různými fiskálními jednotkami
- míra přerozdělování na místní úrovni je velmi limitována


Stabilizační decentralizace
- neefektivní: makroekonomické problémy nejsou na nižší úrovni řešitelné


Místní finance
- finanční vztahy a operace na úrovni místních správ (samospráv)
- hospodaření místních autorit = hospodaření fiskálních jednotek uspořádaných na geografickém principu


Problémy místních financí
- míra soběstačnosti místních rozpočtů
- míra přerozdělování v rámci veřejné rozpočtové soustavy
- efektivnost výkonu alokační fiskální funkce na místní úrovni


Přístupy k daňovému určení
- samostatný daňový základ pro místní autority, které rozhodují o jeho využití
- společný daňový základ, v jehož rámci mají orgány možnost buď stanovit přirážky ke státním daním nebo dostávat určité procento z výnosu sdílených daní


Důvody pro poskytování transferů místním rozpočtům
- potřeba zmírnit vertikální fiskální nerovnováhu: mezi centrální vládou a místními vládami
- zabezpečení horizontální fiskální rovnováhy: stejná úroveň veřejných statků těm, kdo platí stejné daně
- nutnost zabezpečit minimální standard některých veřejných statků
- potřeba neutralizace externalit
- podpora stabilizace a ekonomického rozvoje na místní úrovni centrální vládou
- zabezpečení některých makroekonomických cílů


Dotace
- realizace přerozdělovacích vztahů
- důchodový (příjmový) a substituční efekt


Důchodový efekt dotace

- celkové zvýšení prostředků příjemce dotace, aniž by byl ovlivněn sklon indiferenčních křivek
- příjemce může zachovat původní preference, ale může dojít ke zvýšení objemu produkovaných a nabízených statků


Substituční efekt dotace
- změny v preferencích spotřebitelů vlivem dotace vyšší poptávka po nedotovaném statku


Obecné trendy v oblasti prostorového uspořádání fiskálního systému
- centrální nebo místní úroveň


Přístupy podle Musgraveových
o jednotlivé politické celky existují odděleně i nadále uvnitř federace, postupně se stávají trvalou součástí většího celku
o spojení různých národů do konfederací s cílem realizovat a dosáhnout určitých záměrů v zahraniční politice, obraně a společném trhu


Nový federalismus
- Reagan
- nové rozdělení odpovědnosti a kompetencí mezi federální vládou a jednotlivými státy při rozhodování o různých veřejných programech


Důsledky tendence k decentralizaci
- zmenšení veřejného sektoru
- méně progresivní (nebo více regresivní) rozložení daňového břemene
- diferenciace v souladu s místními preferencemi a lepší přizpůsobení se potřebám spotřebitelů v případě veřejných statků


Principy Evropské charty místní samosprávy
- místní orgány mají právo v rámci vnitrostátní hospodářské politiky na odpovídající vlastní zdroje, s nimiž mohou podle svých pravomocí volně disponovat
- finanční zdroje místních orgánů jsou úměrné odpovědnosti, kterou jim vymezuje ústava a zákon
- alespoň část finančních zdrojů místních orgánů pochází z místních daní a poplatků, jejichž výši mohou místní orgány v mezích zákona určovat
- finanční systém zajišťující zdroje pro místní orgány by měl být natolik různorodý a životaschopný, aby umožnil jejich průběžnou adaptaci na reálný vývoj nákladů, spojených s jejich fungováním
- ochrana finančně slabších místních orgánů je důvodem pro vznik institutu, který by zajišťoval finanční vyrovnávání nebo přiměřená opatření, určená ke kompenzaci důsledků nerovnoměrného rozdělení potenciálních finančních zdrojů a finančních nákladů, které musejí zajišťovat, takové postupy či opatření nesmějí omezovat svobodu volby, kterou místní orgány mohou uplatňovat ve sféře vlastní odpovědnosti
- s místními orgány musí být řádně projednán způsob přidělených přerozdělovaných zdrojů
- dotace pro místní orgány by neměly být účelově vázány. Poskytování dotací by nemělo omezovat základní svobodu místních orgánů provádět svou vlastní politiku v rámci své jurisdikce
- ve věci získávání úvěru na kapitálové investice mají místní orgány v mezích zákona přístup na národní kapitálový trh

1) Přednáška: Úvod do veřejných financí

Úvod do veřejných financí

potřeby (neomezené) x zdroje (omezené) ® trh nebo plánované hospodářství (stát)

domácnosti + firmy = soukromý sektor (trh)

domácnosti + firmy + stát = veřejný sektor

soukromý sektor + veřejný sektor = smíšená ekonomika

stát ® domácnosti: transferové platby (z veřejných sektorů) x sociální (neekonomické) plnění

domácnosti ® stát: daně (stát má donucovací pravomoc danou zákonem)


Veřejné finance x veřejný sektor

- dichotomie: vzájemné vazby, vzájemné doplnění

- subjekt rozhodování – stát (veřejná správa)

- dynamika objemu veřejných výdajů

- porovnání struktury veřejných výdajů

- prolínání teorií o veřejných financích a ekonomie veřejného sektoru ® schizofrenie

- Komplementárnost vztahu mezi veřejnými financemi a veřejným sektorem vyplývá z toho, že klíčovým subjektem rozhodování je v obou oblastech stát (nebo obec), který je reprezentován veřejnou správou (státní anebo místní).



Veřejné finance

- veřejné financování

- veřejné příjmy (daně)

- veřejné výdaje

- deficit veřejného rozpočtu

- veřejný dluh



Veřejný sektor

- ekonomické úlohy státu

- hlavní oblasti činností veřejného sektoru

- specifika produkcí

- efektivnost činnosti


Veřejné finance zachycují finanční vazby v rámci věřitelského sektoru. Neustále se vyvíjí, jsou dynamické. Jsou pojmem, který označuje finanční vztahy a operace, které probíhají v rámci ekonomického systému mezi autoritami (orgány a institucemi) veřejné správy a ostatními subjekty (občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.).



Obsah finančních vztahů a operací

- financování a produkce veřejných statků a služeb

- poskytování transferů (zejména sociálního rázu)

- stimulace ekonomických subjektů k určitému chování (např. k ekologickému chování formou dotací, pokut či daní)



Fiskální systém

- fiscus – státní pokladna

- koloběh finančních prostředků v rámci veřejné rozpočtové soustavy

- tvorba dostatečného objemu veřejných příjmů v rámci veřejných rozpočtů k profinancování veřejných výdajů



Daně

- různý předmět zdanění

- různé sazby

- motivace subjektů daní k různému chování

- různá tvorba



Neziskový nestátní sektor

- podobné funkce jako veřejný sektor

- financován převážně ze soukromých zdrojů

- neziskový účel, obecně prospěšné a charitativní organizace



Základní charakteristiky veřejných financí

- nedobrovolnost

- neekvivalence

- nenávratnost



Příčiny mikroekonomických selhání

- v ekonomice není produkováno maximální množství statků

- statky nemají optimální strukturu

- statky nejsou produkovány s minimálními náklady

- různé formy nedokonalé konkurence

- neúplná informovanost

- výskyt veřejných statků (též statků kolektivní spotřeby)

- výskyt externalit



Makroekonomické cíle

- vysoké úroveň a rychlé tempo růstu

- vysoká úroveň zaměstnanosti a nízká nedobrovolná nezaměstnanost

- stabilita cenové hladiny v podmínkách volných trhů

- rovnováha vývozů a dovozů a stabilita měnového kurzu



Magický čtyřúhelník

- Z uvedeného grafu, znázorňujícího ve zjednodušené podobě zmíněný vztah, je zřejmé, že by „posun” jednoho z vrcholů čtyřúhelníku vedl k posunu ostatních vrcholů.



Optimální ekonomický systém v pojetí neoklasické ekonomie

- efektivnost

- spravedlnost

- stabilita

- různá kritéria optima

o Paretovské optimum

§ nelze zlepšit situaci žádnému ze zúčastněných subjektů, aniž by došlo ke zhoršení situace jiného subjektu

§ Bergsonova funkce: paretovská funkce, vyjadřuje společenský blahobyt



Bergsonova funkce

- UA a UB – užitek různých subjektů

- docílení optima

o cenami na trhu

o centrálním plánováním



Dílčí rovnováha

- rovnost poptávky a nabídky na dílčím trhu

- mezní užitky = mezní náklady (MB = MC)

- Trh vyprodukoval rovnovážné množství statků Q0 při rovnovážné ceně P0. Tento stav lze označit za rovnovážný v bodě 0 a na stává za podmínek uvedených v rovnici MB = MC.


Všeobecná rovnováha

- efektivnost směny: mezi všemi dvojicemi statků je stejná mezní míra substituce (MMS)

- efektivnost produkce: u všech firem stejná míra transformace (MMT) mezi různými výstupy

- efektivnost výrobní struktury: MMT = MMS u všech druhů statků



zlaté pravidlo neoklasické ekonomie

X, Y – dva statky

MMSX,Y – mezní míra substituce těchto statků

MMTX,Y – mezní míra transformace těchto statků


- Produkční bod je znázorněn jako bod Ob.. V tomto bodě je množství Ya z celkového objemu Y a množství Xb z celkového objemu X, které bylo vyprodukováno, rozděleno mezi spotřebitele A, B. Každý bod uvnitř čtverce představuje možný stav distribuce disponibilních produktů mezi dvěma spotřebiteli. Směna statku X a Y bude výhodná až do bodu C, ve kterém se indiferenční křivky jednotlivců vzájemně dotknou. Může vzniknout množství bodů, kde se jejich indiferenční křivky budou dotýkat. Vznikne tím tzv. kontraktační křivka mezi 0a a 0b.


Lorenzova křivka

- nástroj měření rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti


Rovnost a efektivnost

- utilitarismus: blahobyt společnosti = součet blahobytů všech členů

- rawlsismus: blahobyt společnosti určuje blahobyt nejchudšího člena



Funkce veřejných financí


- redistribuční funkce - mimoekonomická selhání trhu

o důvod: pocit nespravedlivého rozdělení důchodů

o cíl: přerozdělení důchodů

o nástroje: transfery, progresivní zdanění (růst daní s růstem příjmů)


- stabilizační funkce – makroekonomická selhání

o důvod: inflace, nezaměstnanost, tempo růstu HDP, platební bilance, ošetření veřejného dluhu (výdaje spojené s dluhovým zatížením zatěžuje státní rozpočet), nerovnováha vývozů a dovozů

o cíl: stabilita ekonomiky

o nástroje: příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, fiskální politika


- alokační funkce – mikroekonomická selhání

o důvod: poruchy cenových informací ® deformace cen (způsobeno externalitami, existencí veřejných statků, statků pod ochranou, monopol)

o cíl: zabezpečit produkci statků a služeb, které by trhem nebyly dostatečně produkovány

o nástroje: daňová zvýhodnění, osvobození od daně, dotace



Efektivní alokace

- optimální poměr mezi privátními a veřejnými

- optimální množství a struktura veřejných statků

- efektivní rozdělení produkčních nákladů veřejných statků mezi spotřebiteli

- neoklasický ideál: mezní daň jedince = mezní užitek ze spotřeby veřejných statků

- ekonomická analýza: umožňuje najít nejefektivnější ze všech politicky průchodných řešení



Fiskální přerozdělovací nástroje

- příjmové: daně

- výdajové: transfery, dotace, subvence

- daňově transferový mechanismus

o progresivní zdanění vysokých příjmů a dotace domácnostem s nízkými příjmy

o zdanění luxusního zboží a dotace zboží pro obyvatelstvo s nízkými příjmy



Fiskální stabilizační nástroje

- měnové

o povinné rezervy

o diskontní sazba

o operace na volném trhu


- fiskální

o veřejné výdaje

o veřejné příjmy

o způsob financování deficitu



Koordinace fiskálních funkcí

- vztah nekonzistence

o alokační versus redistribuční funkce

o redistribuční versus alokační funkce

o stabilizační versus alokační funkce



Důvody vládních selhání

- časová zpoždění: mezi potřebou a její realizací

- nedostatečné množství informací k rozhodnutí vlády

- obtížné předvídání chování ostatních ekonomických subjektů: ekonomický subjekt se vždy snaží vyhnout daním

- obtížné předvídání chování byrokracie

o tendence k rozpínavosti

o zdání nepostradatelnosti: dotazníky, které je možné vyplnit jen s pomocí úředníků

o osobní užitkové funkce

o monopol na informace

o absence politického bankrotu: špatná politika má dlouhé trvání


Makroekonomické aspekty analýzy veřejných financí a veřejného sektoru



Veřejný sektor a veřejné výdaje a daně v systému národních účtů

- syntéza různých přístupů k HDP

NX

TA

TA

I

S

G

Y

YD

C

C

TR

TR


- důchod se rovná jednotlivým položkám poptávky: Y = C + I + G + NX

- tento výstup připadá na příjmy výrobních faktorů

- disponibilní důchod se rovná YD = Y + TR – TA

- tento disponibilní důchod se alokuje mezi spotřebu a úspory: YD = Y + TR – TA = C + S

- faktory ovlivňující agregátní poptávku

o situace v podmínkách jednoduché ekonomiky

Y = C + I (vyrobený a prodaný výstup jsou identické)

prodaný výstup: Y = C + S

I = S

o situace v podmínkách ekonomiky, kde funguje vláda a jsou realizovány vztahy k zahraničí

Y = C + I + G + NX

YD = Y + TR – TA

YD = C + S

C = Y + TR – TA – S

S – I = G + TR – TA + NX


- národní účty (systém národního účetnictví)

o sledují vývoj domácího (národního) důchodu

o uspořádaná soustava ukazatelů ® podchycení veškeré materiální, důchodové, i peněžní toky (transakce) mezi všemi ekonomickými subjekty


- vládní nákupy

o nákupy výrobních faktorů x nákupy zboží

o financování spotřeby x financování investic

o prostředky poskytované spotřebitelům x prostředky poskytované firmám



Vývoj ekonomického myšlení v oblasti veřejných financí a ekonomiky veřejného sektoru

- normativní interpretace základních problémů

- pozitivní interpretace

- 1. teoretické a praktické zkušenosti za 1. republiky (Rašín, Engliš, keynesiánci Macek a Nebesář

- po roku 1948 – sovětský model centrálního plánovacího mechanismu

10) Přednáška: Místní finance

Výdaje

- existují určité typy statků, které obce zabezpečují pro vyšší úroveň

+ lokální statky (svoje)


omezení:
- existuje rozpočtové omezení daní příjmovou stranou

- rozsah odpovědností a povinností daný zákonem pro nižší celky

- samosprávám je rozsah a složení výdajů částečně určen

- stanoveny mzdové tarify zaměstnanců centrálně

- stát dohlíží na určitý standard poskytovaných služeb (rozsah, kvalitu,…)

- poskytuje některé služby i v rámci své působnosti (je velmi obtížné, pokud je služba nerentabilní, aby se snížil standard)

- obce dále nemohou ovlivnit demografické podmínky, přírodní podmínky (obec, odkud se stěhují občané, má jiné problémy než obec, která má dostatek mladých lidí)

- makroekonomické hledisko celého státu – odraz v obcích (pokud je konjunktura, není problém naplňování rozpočtu a poskytování služeb)

- vše se může měnit v čase, prostoru (i mezi jednotlivými kraji)



Členění výdajů

1) podle ekonomického hlediska:
- běžné

- kapitálové


2) podle rozpočtové skladby:
- druhové (závazné)

- funkční

- kapitálové (u obcí se neužívá)


3) podle typu infrastruktury, na kterou jsou vynakládány:
- sociální

- ekonomické


4) podle funkcí veřejných financí:
- alokační (nejvíce)

- nedistribuční

- stabilizační


5) podle rozpočtového plánování:
- plánovatelé

- neplánovatelé



Ekonomické hledisko


běžné výdaje ( v ČR asi 63 – 68 %)
- obec je vynakládá na běžné účely

- týkají se běžného rozpočtového roku

- pravidelně se opakující

- nájemné, platy, transfery, sociální dávky


kapitálové výdaje (v ČR asi 32 %)
- k financování dlouhodobých aktivit

- obec by si je měla naplánovat a rozdělit na celou dobu životnosti investičních aktivit

- obec by měla vědět celkové náklady do tohoto roku (+ plánované celkové náklady) a zdroje financování (dotace, vlastní, úvěry) + náklady daného roku + následujících let

způsob financování

- u SAPARDU nejprve obec zaplatí vše a po dokončení stavby a její kolaudaci dostanou peníze ze strukturálních fondů EU

- výnosy z prodeje majetku

- leasing, odpisy, úvěry

→ nesmíme zapomenout na náklady ještě před začátkem stavby (např. projektové N, výkup pozemků,…), ekonomický dopad (jaká bude poptávka po službě,..), ekologický dopad,…



Rozpočtová skladba

druhové
- výdajů se týká třída 5 a 6

- č. 5 – běžné

- č. 6 – kapitálové (nastudovat členění výdajů)


funkční
- srozumitelnější pro občany

- rozdělení podle funkcí

- problém s hodnocením výdajů obcí a poté s jejich srovnáváním



Typ infrastruktury

ekonomicky-technická

- obecní podniky (pro ně půjčky, dotace)

- půjčky, dotace soukromému sektoru, pokud si od nich obec služby najímá

- dotace a půjčky FO, PO, pokud chce obec podnikatele udržet v obci

- pro příspěvkové organizace

- na veřejné kanalizace

- výstavba bytů

- vyplácí se, aby se budoucí uživatelé podíleli na nákladech (např. osvětlení, místní komunikace, inženýrské sítě,…)


sociální
- transfery, dotace na sociální zařízení (azylové domy, domovy důchodců,…)

- školství

- zdravotnictví

- většinou neziskové organizace

- dovoz jídel – sociální služby



Veřejné finance

alokační
- nejvíce se týkají samospráv

- nákup služeb, výrobků od soukromých firem obcí, aby mohla poskytnout služby obyvatelům

- kopírky, papíry, materiál

- tyto výdaje mohou mít i stabilizační účinek (poskytne příjmy firmám, zvýšení zaměstnanosti,..)

- nákup od místních firem

- statky a služby může obec poskytovat sama nebo je nakupovat (prostředky příspěvkových organizací)

- poplatkové služby → smíšený statek (vodné, stočné, komunální odpad)

problém – řada poplatků regulována státem (např. nájemné u starších domů) → musí poskytovat adresnou dotaci, pokud si služby lidé nemohou dovolit


redistribuční
- dotace jednotlivým subjektům (na nájemné, sociální služby)

- pravidla pro poskytování jsou dána zákony, část si může určit sama

= nedistribuční funkce je jen u toho, o čem si obec rozhoduje sama



Rozpočtové plánování

plánovatelné
- mandatorní výdaje (výdaje na sociální transfery)

- výdaje na mzdy, nájemné, otop, materiál,…

→ narůstá jejich podíl a tím se snižuje prostor pro ovlivňování obcí


neplánované
- nahodilé

- výdaje na povodně, sankční výdaje při porušení rozpočtových pravidel,…



Struktura výdaje v ČR v roce 2002

- běžné 67,8 % - v rámci přenesené působnosti (financováno příspěvky SR)

- v rámci samostatné působnosti

- kapitálové 32,2 %


q funkční členění nám neumožňuje rozdělení výdajů, protože různé obce vykonávají jiné služby, některé samostatně, některé kumulovaně

q výdaje na školství – něco ze státu, něco od obcí + mzdy

q výdaje jsou různé podle velikostní struktury obcí (na samostatnou činnost úřadu jde velký % podíl výdajů – jsou neekonomické)

- mají malé objemy rozpočtu a nemají finance na velké investiční akce (např. na čističku,…)

q v porovnání s jinými zeměmi máme velký podíl kapitálových výdajů (zastaralost obcí)

q kraje jsou nejvíce financovány účelovými dotacemi a proto je dáno jaké budou mít výdaje a kam


- běžné

- kapitálové – ještě zatím neinvestují nebo minimálně (asi 10 %)

- část svých peněz vydávaly obcím na odstraňování škod po povodních