Veřejná rozpočtová soustava v ČR
- státní správa a územní samospráva (chybí ještě mezičlánky)
Vazby veřejné rozpočtové soustavy na
- veřejný sektor (státní a místní)
- neziskový nestátní (non-profit) sektor
- soukromý sektor
Veřejná rozpočtová soustava
- veřejné rozpočty
- orgány a instituce zabezpečující vztahy a procesy ve fiskálním systému
Veřejné rozpočty v ČR
- státní rozpočet
- okresní a místní rozpočty
- rozpočty státních fondů
- rozpočty příspěvkových a rozpočtových organizací
Jednotnost rozpočtové soustavy a srovnatelnost rozpočtových procesů zabezpečují
- rozpočtová pravidla: zákon, který upravuje hospodaření s rozpočtovými prostředky a s prostředky obcí, a další návazné vyhlášky
- daňová legislativa: konkrétní daňové zákony, zákon o soustavě daní a zákon o správě daní a poplatků
- finančně správní předpisy o obcích
- rozpočtová skladba, což je závazný předpis o členění příjmů a výdajů v rozpočtové sféře
Orgány státní správy
- ministerstvo financí
- finanční ředitelství
- finanční úřady
Vazby v rámci fiskálního systému (tj. uvnitř veřejné rozpočtové soustavy) a na ostatní subjekty ČR
Daňové určení v ČR
- daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
o celookresní výnos 100%
- okresní úřady 30%
- obce
• 20% podle počtu obyvatel
• 10% podle plátcovy pokladny
- státní rozpočet 40%
o výnos daně z katastrálního území magistrátu měst Plzně, Brna, Ostravy a hl. města Prahy
- magistrátní města 70%
- státní rozpočet 30%
- daň z příjmu fyzických osob z podnikatelské činnosti
o výnos daně 100%
- obce včetně magistrátních měst (alokace do obcí podle trvalého bydliště plátců daně)
- daň z nemovitostí
o výnos daně 100%
- obce včetně magistrátních měst (alokace do obcí podle katastrů, v nichž se nemovitosti nacházejí)
- daň z příjmů právnických osob
o celostátní výnos 100%
- státní rozpočet 80%
- obce včetně magistrátních měst Plzně, Brna, Ostravy a hl. města Prahy (alokace podílem počtu obyvatel obce na počtu obyvatel ČR) 20%
Daně v ČR
Základní pojmy
- fyzická nebo právnická osoba, která má daň uloženou ze zákona, se nazývá
o poplatník
o plátce daně
- poplatník platí daň ze svého předmětu daně
- plátce odevzdává daň vybranou nebo sraženou od jiného subjektu
- předmět daně: to, z čeho se daň platí
- daňový základ: základ, ze kterého se daň platí
- odčitatelné položky: daňová úleva
- daň
- sleva na dani: možnost snížení daně o určitou částku
- daň k zaplacení
Kroky výpočtu daně
o určení předmětu daně
o vyloučení osvobozených částek (základ daně)
o odečtení odčitatelných položek (upravený základ daně)
o vypočtení daně pomocí daňové sazby (daň)
o odpočet slevy na dani (daň po slevě)
Způsoby placení daně
- samovyměření: daňové přiznání
- vyměření daně finančním nebo celním úřadem
- srážka daně u zdroje příjmu
Daně ukládané v ČR
- daň z přidané hodnoty včetně daně při dovozu
- daně spotřební a to daň z uhlovodíkových paliv a maziv, daň z lihu a destilátů, daň z piva, daň z vína, daň z tabáku a tabákových výrobků
- daně z příjmů (daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob)
- daň z nemovitostí
- daň silniční
- daň z dědictví a darování
- daň z převodu nemovitostí
- daně k ochraně životního prostředí
Další platby v ČR, které mají charakter daní
- pojistné na sociální zabezpečení: pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- pojistné na veřejné zdravotní pojištění
- místní poplatky
- dovozní cla
Daň z příjmů fyzických osob (osobní důchodová daň)
- poplatníci
o daňoví rezidenti: území s bydlištěm na území ČR
o daňová nerezidenti: osoby s příjmy ze zdrojů na našem území
- předmětem daně jsou veškeré příjmy, a to i nepeněžní a získané směnou
- pět dílčích daňových základů
o příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků
o příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti
o příjmy z kapitálového majetku
o příjmy z pronájmu
o ostatní příjmy
- odčitatelné položky
o standardní: zohledňují sociální situaci poplatníka, progresivní daně, např. odpočty na děti
o nestandardní: stimulační charakter, odečíst je může poplatník, který investuje do nových strojních zařízení
- snaha o spravedlnost a efektivnost
o nejsou zde rozdíly mezi poplatníky a pro všechny se uplatňují stejné postupy (např. není žádný rozdíl ve zdanění mužů a žen nebo mladých a starých lidí)
o výše daně nezávisí na druhu příjmu poplatníka
o existují sociální úlevy
o daň má progresivní sazbu, čímž je dosaženo přerozdělení na úkor bohatších a ve prospěch chudších
Daň z příjmů právnických osob
- poplatníci
o obchodní společnosti a družstva
o rozpočtové a příspěvkové organizace
o další neziskové právnické osoby
- daňoví rezidenti (sídlo v ČR) a nerezidenti
- daňový základ vyplývá z účetního zisku
- lineární sazba daně, ne progresivní
Daň z přidané hodnoty
- podíl daně v konečné ceně je vždy stejný a nezávisí na počtu zpracovatelů
- technika výběru DPH
o výpočet daně z celkových výstupů (obratů) a odečtení daně placené ze vstupů
- plátci jsou pouze větší firmy, jejichž obrat překračuje zákonem dané minimum
- směrnicemi ES jsou stanoveny základy daně, minimální sazby daně i daňová administrativa
Spotřební daně
- líh a lihoviny, pivo, víno, tabákové výrobky, uhlovodíková paliva a maziva
- účel spotřebních daní
o penalizace škodlivých návyků
o zahrnutí negativních externalit do nákladů výrobců
o získání nevýznamného zdroje prostředků pro státní rozpočet
- směrnice ES určují, která zboží podléhají dani, minimální použitelné sazby a administrativu daně
Majetkové daně
- pravidelné: daň z nemovitostí, daň silniční
- nepravidelné: daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí
- předmětem je stavová veličina (stav majetku
Daň z nemovitostí
- daň z pozemků a daň ze staveb
- předmět daně z pozemků: všechny pozemky vedené v katastru nemovitostí (orná půda, zahrady, louky, vodní plochy, stavební pozemky)
- pozemky osvobozené od daně
o pozemky státu a obcí, které se nepoužívají k podnikání
o pozemky využívané k veřejně prospěšné činnosti
o pozemky, které nelze používat, nebo jejichž využití je omezené
- základ daně z pozemků
o cena určená vyhláškou u zemědělských pozemků (cena za m2 krát rozloha krát sazba v %)
o rozloha u ostatních pozemků (rozloha krát sazba v Kč/m2)
- korekční koeficient: od 0,3 pro obce do 300 obyvatel do 5 pro Prahu
Plátci pojistného
- zaměstnanci
- zaměstnavatelé
- osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
Výpočet daně z příjmů fyzických osob
Poplatník XY je daňovým rezidentem ČR. V roce 1999 byl ženatým měl dvě děti, na které uplatňoval nárok na daňovou úlevu a nepobíral starobní důchod. Jeho příjmy v tomto roce byly následující:
- u svého kmenového zaměstnavatele měl hrubou mzdu celkem 340000 Kč (zaměstnavatel strhával měsíční zálohy na daň a celkově strhl panu XY na pojistné sociální a zdravotní 42500 Kč)
- během ledna měl další zaměstnání, kde za tři dny vydělal 1300 Kč
- má též živnostenský list na ekonomické poradenství, kde měl příjmy po odečtení výdajů (včetně pojistného zdravotního a sociálního) 130000 Kč
- obdržel dividendy z akcií ve výši 6000 Kč
- prodal akcie celkem za 7000 Kč (akcie koupil před dvěma roky)
- z vkladní knížky vybral 10000 Kč a v lednu mu tam bylo připsáno 800 Kč úroků
Výpočet daně poplatníka XY:
Nejprve určíme, které příjmy se budou zahrnovat do základu daně
- zahrneme 340000 Kč mínus sražené pojistné 42500 Kč rovná se 297500 Kč
- tento příjem podléhá srážkové dani (jde o příjem do 2000 Kč měsíčně), daň 15% činí 195 Kč a příjem se již nebude zahrnovat do běžného základu daně
- zahrneme 130000 Kč
- dividendy podléhají srážkové dani 25%, tedy daň bude 1500 Kč a příjem se již nezahrnuje do základu daně
- prodej cenných papírů po 6 měsících po jejich získání je od daně osvobozen
- úroky z vkladní knížky podléhají srážkové dani, mají sazbu 15%, tj. 200 Kč
Základ daně: 297500 + 130000 = 427500 Kč
odčitatelné položky:
- na poplatníka: 34920 Kč
- na dvě děti: 2.21600 Kč
- celkem odčitatelné položky: 78120 Kč
upravený základ daně: 42750 – 78120 = 349380 Kč
zaokrouhlíme na stovky dolů: 349300 Kč
Daň určíme podle tabulky daňových sazeb:
Ze základu daně daň
od 0 do 102000 Kč 15%
od 102000 do 204000 Kč 15300 Kč + 20% ze základu přesahujícího 102000 Kč
od 204000 do 312000 Kč 35700 Kč + 25% ze základu přesahujícího 204000 Kč
od 312000 do 1104000 Kč 62700 Kč + 32% ze základu přesahujícího 312000 Kč
od 1104000 316140 Kč + 40% ze základu přesahujícího 1104000 Kč
Základ daně spadá do 4. pásma , takže daň je
62700 + 32% z (349300 – 312000) = 74636 Kč
Zobrazují se příspěvky se štítkemdaně. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdaně. Zobrazit všechny příspěvky
12) Přednáška: Soudobé trendy v oblasti veřejných financí
Soudobé trendy
- veřejné finance jsou souhrnným pojmem, který označuje finanční aspekty rozmanitých činností státu
- v průběhu 20. století se úloha státu a veřejné správy měnila
- je třeba rozlišovat autonomní rozvoj veřejné rozpočtové soustavy (tj. rozvoj uvnitř této soustavy) od rozvoje jejích vazeb na ostatní ekonomické subjekty
Příčiny změn ve veřejných financích ve 20. století
- přechod od úzce chápané úlohy státu, jakožto garanta dodržování zákonů a realizátora státní správy k širokému výkladu toho, co všechno by moderní stát měl zaručit a zabezpečovat v oblasti alokace, redistribuce a stabilizace
- diferenciace úlohy centrální, regionální a místní úrovně státu při výkonu jeho základních fiskálních funkcí a v prohloubení trendu k decentralizaci koncem 20. století
- rozšíření mezinárodní spolupráce a integrace v podmínkách globalizujícího se ekonomického vývoje
Změny ve veřejných výdajích
- vývoj jejich objemu a struktury
- analýza dynamiky veřejných výdajů
o růst veřejných financí v absolutním vyjádření
o růst podílu veřejných financí na HDP
o rychlejší růst veřejných výdajů oproti HDP (měřeno elasticitou veřejných výdajů ve vztahu HDP), a to v průběhu celého 20. století, minimálně do poloviny 80-tých let
Příčiny růstu objemu veřejných výdajů
- objektivní příčiny, související s větší angažovaností státu v období hospodářských a sociálních krizí a válek
- rozšíření spektra aktivit státu (resp. veřejné správy) mimo oblast výkonu základních správních činností
Strukturální analýza veřejných výdajů
- změny mezi obrannými (válečnými) a civilními výdaji
- změny mezi výdaji na nákup statků a služeb, a transfery (zejména sociálními)
Prohloubení krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy
- objektivní příčiny
- subjektivní příčiny
- setrvačnost dluhového problému
- obtížné řešení
- efekt domácí dluhové pasti
Ukazatele soudobých daňových systémů
- daňová kvóta: podíl vybraných daní na HDP, = daně/HDP
o EU 41,8%, USA 28%, ČR 44%
- vybírané daně
- struktura výnosů (struktura daňové kvóty) podle jednotlivých daní a daňového určení
- stanovení daňových základů důležitých daní
- daňové sazby
Ekonomické charakteristiky daňových systémů
- mikroekonomické důsledky daní: efektivnost, redistribuce, stimulační efekty
- makroekonomické dopady daní: vliv na zaměstnanost, ekonomický růst a inflaci
Velké daně
- DPH nebo jiná obratová daň
- osobní důchodová daň
o z příjmů fyzických osob
o globální daň zahrnující zdanění všech důchodů jednotlivců bez ohledu na jejich zdroj
o progresivní sazba daně ( destimulační efekt)
- daně spotřební z vybraných výrobků (alkohol, tabák a uhlovodíková paliva)
- příspěvky na sociální zabezpečení
o zatížení a zdražení práce (jedna z příčin nezaměstnanosti)
Vztah mezi veřejnými výdaji a příjmy
- prohloubení krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy ve 20. století
- domácí dluhové pasti
- fiskální decentralizace: příčinou je posílení významu nižších stupňů veřejné správy (nový fiskální federalismus v USA), decentralizace alokační fiskální funkce
Vybrané problémy veřejných financí v intencích evropské integrace
- po 2. SV vznikly tři nadstátní organizace
o Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO - 1951) – Pařížská smlouva
o Evropské hospodářské společenství (EHS – 1957) – Římské smlouvy
o Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM – 1957) – Římské smlouvy
o zakladatelské země: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko
- společenství fungovala nejprve jako celní unie, ale postupně se vytvářel společný trh na principech volného pohybu zboží, pracovních sil a kapitálu
- 1992 – Maastrichtská smlouva o EU: EHS ES
- Evropská unie: evropská integrace pro měnovou, hospodářskou i politickou unii
- Evropská unie nenahrazuje Evropská společenství. Nyní existují paralelně oba celky s totožnou členskou základnou, avšak s různou působností.
- EU – princip subsidarity: rozhodnutí v rámci Unie jsou přijímána co nejblíže občanovi, a zároveň je respektována identita členských států Unie (každý veřejný úkol má být řešen na té úrovni, která ho může uspokojivě splnit, tj. na úrovni obce, regionu, spolkové země, členského státu a nakonec na úrovni EU)
Maastrichtská konvergenční kritéria
- fiskální
o rozpočtový deficit nesmí překročit 3% HDP
o celkový vnitřní dluh nesmí překročit 60% HDP
- měnová kritéria
o udržení cenové stability patrné z míry inflace tří členských států, jež v této oblasti dosáhly nejlepších výsledků
o udržení stability dlouhodobých úrokových sazeb
o aby po dobu dvou posledních let udržovala členská země stanovené rozpětí své měny v EMS bez devalvace
Hlavní zdroje příjmů EU
- celní výnosy z cel uvalovaných na zboží dovážené do EU z třetích zemí
- zemědělské vyrovnávací dávky (z dovozu zemědělské produkce)
- příspěvek jednotlivých zemí
Fáze rozpočtového procesu
- komise předkládá každoročně návrh rozpočtu Radě
- Rada může mít pozměňovací návrhy a poté musí postoupit návrh Parlamentu
- Evropský parlament projednává rozpočet a může ho akceptovat, nebo zamítnout
Agenda 2000
- střednědobý finanční rámec na roky 2000-2006
- rozpočet EU by neměl překročit 1,27% HDP
Strukturální fondy ke snížení rozdílů v rámci EU
- Evropský regionální rozvojový fond (ERDF)
- Evropský zemědělský a záruční fond (EAGGF)
- Evropský sociální fond (ESF)
- Kohezní fond (CF): pomoc čtyřem nejméně rozvinutým zemím EU
- veřejné finance jsou souhrnným pojmem, který označuje finanční aspekty rozmanitých činností státu
- v průběhu 20. století se úloha státu a veřejné správy měnila
- je třeba rozlišovat autonomní rozvoj veřejné rozpočtové soustavy (tj. rozvoj uvnitř této soustavy) od rozvoje jejích vazeb na ostatní ekonomické subjekty
Příčiny změn ve veřejných financích ve 20. století
- přechod od úzce chápané úlohy státu, jakožto garanta dodržování zákonů a realizátora státní správy k širokému výkladu toho, co všechno by moderní stát měl zaručit a zabezpečovat v oblasti alokace, redistribuce a stabilizace
- diferenciace úlohy centrální, regionální a místní úrovně státu při výkonu jeho základních fiskálních funkcí a v prohloubení trendu k decentralizaci koncem 20. století
- rozšíření mezinárodní spolupráce a integrace v podmínkách globalizujícího se ekonomického vývoje
Změny ve veřejných výdajích
- vývoj jejich objemu a struktury
- analýza dynamiky veřejných výdajů
o růst veřejných financí v absolutním vyjádření
o růst podílu veřejných financí na HDP
o rychlejší růst veřejných výdajů oproti HDP (měřeno elasticitou veřejných výdajů ve vztahu HDP), a to v průběhu celého 20. století, minimálně do poloviny 80-tých let
Příčiny růstu objemu veřejných výdajů
- objektivní příčiny, související s větší angažovaností státu v období hospodářských a sociálních krizí a válek
- rozšíření spektra aktivit státu (resp. veřejné správy) mimo oblast výkonu základních správních činností
Strukturální analýza veřejných výdajů
- změny mezi obrannými (válečnými) a civilními výdaji
- změny mezi výdaji na nákup statků a služeb, a transfery (zejména sociálními)
Prohloubení krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy
- objektivní příčiny
- subjektivní příčiny
- setrvačnost dluhového problému
- obtížné řešení
- efekt domácí dluhové pasti
Ukazatele soudobých daňových systémů
- daňová kvóta: podíl vybraných daní na HDP, = daně/HDP
o EU 41,8%, USA 28%, ČR 44%
- vybírané daně
- struktura výnosů (struktura daňové kvóty) podle jednotlivých daní a daňového určení
- stanovení daňových základů důležitých daní
- daňové sazby
Ekonomické charakteristiky daňových systémů
- mikroekonomické důsledky daní: efektivnost, redistribuce, stimulační efekty
- makroekonomické dopady daní: vliv na zaměstnanost, ekonomický růst a inflaci
Velké daně
- DPH nebo jiná obratová daň
- osobní důchodová daň
o z příjmů fyzických osob
o globální daň zahrnující zdanění všech důchodů jednotlivců bez ohledu na jejich zdroj
o progresivní sazba daně ( destimulační efekt)
- daně spotřební z vybraných výrobků (alkohol, tabák a uhlovodíková paliva)
- příspěvky na sociální zabezpečení
o zatížení a zdražení práce (jedna z příčin nezaměstnanosti)
Vztah mezi veřejnými výdaji a příjmy
- prohloubení krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy ve 20. století
- domácí dluhové pasti
- fiskální decentralizace: příčinou je posílení významu nižších stupňů veřejné správy (nový fiskální federalismus v USA), decentralizace alokační fiskální funkce
Vybrané problémy veřejných financí v intencích evropské integrace
- po 2. SV vznikly tři nadstátní organizace
o Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO - 1951) – Pařížská smlouva
o Evropské hospodářské společenství (EHS – 1957) – Římské smlouvy
o Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM – 1957) – Římské smlouvy
o zakladatelské země: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko
- společenství fungovala nejprve jako celní unie, ale postupně se vytvářel společný trh na principech volného pohybu zboží, pracovních sil a kapitálu
- 1992 – Maastrichtská smlouva o EU: EHS ES
- Evropská unie: evropská integrace pro měnovou, hospodářskou i politickou unii
- Evropská unie nenahrazuje Evropská společenství. Nyní existují paralelně oba celky s totožnou členskou základnou, avšak s různou působností.
- EU – princip subsidarity: rozhodnutí v rámci Unie jsou přijímána co nejblíže občanovi, a zároveň je respektována identita členských států Unie (každý veřejný úkol má být řešen na té úrovni, která ho může uspokojivě splnit, tj. na úrovni obce, regionu, spolkové země, členského státu a nakonec na úrovni EU)
Maastrichtská konvergenční kritéria
- fiskální
o rozpočtový deficit nesmí překročit 3% HDP
o celkový vnitřní dluh nesmí překročit 60% HDP
- měnová kritéria
o udržení cenové stability patrné z míry inflace tří členských států, jež v této oblasti dosáhly nejlepších výsledků
o udržení stability dlouhodobých úrokových sazeb
o aby po dobu dvou posledních let udržovala členská země stanovené rozpětí své měny v EMS bez devalvace
Hlavní zdroje příjmů EU
- celní výnosy z cel uvalovaných na zboží dovážené do EU z třetích zemí
- zemědělské vyrovnávací dávky (z dovozu zemědělské produkce)
- příspěvek jednotlivých zemí
Fáze rozpočtového procesu
- komise předkládá každoročně návrh rozpočtu Radě
- Rada může mít pozměňovací návrhy a poté musí postoupit návrh Parlamentu
- Evropský parlament projednává rozpočet a může ho akceptovat, nebo zamítnout
Agenda 2000
- střednědobý finanční rámec na roky 2000-2006
- rozpočet EU by neměl překročit 1,27% HDP
Strukturální fondy ke snížení rozdílů v rámci EU
- Evropský regionální rozvojový fond (ERDF)
- Evropský zemědělský a záruční fond (EAGGF)
- Evropský sociální fond (ESF)
- Kohezní fond (CF): pomoc čtyřem nejméně rozvinutým zemím EU
7) Přednáška: Úvod do daňové teorie
Daňové principy
- princip spravedlnosti
- princip efektivnosti
Spravedlnost daní
- spravedlivé daně: odpovídají představám lidí o rozdělení celkového daňového břemene na jednotlivé poplatníky
- spravedlivá redistribuce bohatství, důchodů a spotřeby
Principy spravedlivého zdanění
- princip prospěchu (užitku, ekvivalence, směnná teorie)
o změna užitku poplatníka v důsledku zdanění = ztráta užitku způsobená daněmi + zvýšení užitku umožněné spotřebou veřejných statků = 0
- princip platební schopnosti (berní způsobilosti)
o poplatníci by měli platit daně podle své platební kapacity
o dvě pojetí spravedlnosti
- horizontální: ti, kdo jsou na tom stejně, platí stejnou daň
- vertikální: ten, kdo je na tom lépe, platí větší daň
Efektivnost daní
- co nejmenší náklady na daňový systém
Náklady daňového systému
- administrativní náklady
- nadměrné daňové břemeno (ztráta mrtvé váhy)
Nadměrné daňové břemeno
- snížení užitku z prodeje mezní jednotky pro prodávajícího
- růst mezních nákladů na pořízení zdaněného statku pro kupujícího
- nadměrné daňové břemeno závisí na
o velikosti daně
o elasticitě nabídky
o elasticitě poptávky
Závislost nadměrného břemene na velikosti daně
Nadměrné břemeno daně při vysoké elasticitě poptávky
Nadměrné břemeno daně při nízké elasticitě poptávky
Daň uložená prodávajícímu nebo kupujícímu
Daňové efekty
- důchodový efekt
o snížení užitku poplatníka v důsledku daně
- substituční efekt
o odrazení poplatníka od zdaněného statku
Daň snižuje efektivnost ekonomiky, protože vyvolává vznik nadměrného břemeno. Pokud ale trh selhává, může daň efektivnost ekonomiky zvýšit.
Nápravná daň
Administrativní náklady zdanění
- přímé
o náklady veřejného sektoru
o náklady na daňovou administrativu a náklady, jejichž potřebu vyvolaly daně
- nepřímé
o náklady poplatníků
o náklady na podávání daňových přiznání, na daňové poradce, na daňové účetnictví...
Daňové břemene poplatníka
- výše zaplacené daně
o čistý daňový výnos k financování veřejných potřeb
o přímé administrativní náklady
- náklady daňové administrativy
- náklady jiných veřejných institucí
- nepřímé administrativní náklady
- nadměrné břemeno
Vztah mezi efektivností a spravedlností
- osa x – užitek chudého, osa y – užitek bohatého
- v bodě B vzrostl užitek poplatníka 2 na úkor poplatníka 1
Daňový přesun a dopad
- elasticitě poptávky
o čím nižší je elasticita poptávky, tím větší část daně nese kupující
- elasticitě nabídky
o čím nižší je elasticita nabídky, tím větší část daně nese prodávající
- nezáleží na tom, kam je daň uložena
Přesun daně placené prodávajícím subjektem
Elasticita poptávky je vyšší než elasticita nabídky
- dopad daně na kupujícího (p1 – p0) je menší než dopad na prodávajícího (p0 – p2)
Elasticita nabídky je vyšší než elasticita poptávky
- daně progresivní: větší zdanění bohatších
- regresivní: větší zdanění chudších
Lorenzova křivka koncentrace důchodů
- G = B/0,5 = 2B = 1 – 2A
A – plocha pod Lorenzovou křivkou
G – Giniho koeficient (porovnání plochy mezi osou kvadrantu a Lorenzovou křivkou (plocha B) s plochou poloviny kvadrantu)
- princip spravedlnosti
- princip efektivnosti
Spravedlnost daní
- spravedlivé daně: odpovídají představám lidí o rozdělení celkového daňového břemene na jednotlivé poplatníky
- spravedlivá redistribuce bohatství, důchodů a spotřeby
Principy spravedlivého zdanění
- princip prospěchu (užitku, ekvivalence, směnná teorie)
o změna užitku poplatníka v důsledku zdanění = ztráta užitku způsobená daněmi + zvýšení užitku umožněné spotřebou veřejných statků = 0
- princip platební schopnosti (berní způsobilosti)
o poplatníci by měli platit daně podle své platební kapacity
o dvě pojetí spravedlnosti
- horizontální: ti, kdo jsou na tom stejně, platí stejnou daň
- vertikální: ten, kdo je na tom lépe, platí větší daň
Efektivnost daní
- co nejmenší náklady na daňový systém
Náklady daňového systému
- administrativní náklady
- nadměrné daňové břemeno (ztráta mrtvé váhy)
Nadměrné daňové břemeno
- snížení užitku z prodeje mezní jednotky pro prodávajícího
- růst mezních nákladů na pořízení zdaněného statku pro kupujícího
- nadměrné daňové břemeno závisí na
o velikosti daně
o elasticitě nabídky
o elasticitě poptávky
Závislost nadměrného břemene na velikosti daně
Nadměrné břemeno daně při vysoké elasticitě poptávky
Nadměrné břemeno daně při nízké elasticitě poptávky
Daň uložená prodávajícímu nebo kupujícímu
Daňové efekty
- důchodový efekt
o snížení užitku poplatníka v důsledku daně
- substituční efekt
o odrazení poplatníka od zdaněného statku
Daň snižuje efektivnost ekonomiky, protože vyvolává vznik nadměrného břemeno. Pokud ale trh selhává, může daň efektivnost ekonomiky zvýšit.
Nápravná daň
Administrativní náklady zdanění
- přímé
o náklady veřejného sektoru
o náklady na daňovou administrativu a náklady, jejichž potřebu vyvolaly daně
- nepřímé
o náklady poplatníků
o náklady na podávání daňových přiznání, na daňové poradce, na daňové účetnictví...
Daňové břemene poplatníka
- výše zaplacené daně
o čistý daňový výnos k financování veřejných potřeb
o přímé administrativní náklady
- náklady daňové administrativy
- náklady jiných veřejných institucí
- nepřímé administrativní náklady
- nadměrné břemeno
Vztah mezi efektivností a spravedlností
- osa x – užitek chudého, osa y – užitek bohatého
- v bodě B vzrostl užitek poplatníka 2 na úkor poplatníka 1
Daňový přesun a dopad
- elasticitě poptávky
o čím nižší je elasticita poptávky, tím větší část daně nese kupující
- elasticitě nabídky
o čím nižší je elasticita nabídky, tím větší část daně nese prodávající
- nezáleží na tom, kam je daň uložena
Přesun daně placené prodávajícím subjektem
Elasticita poptávky je vyšší než elasticita nabídky
- dopad daně na kupujícího (p1 – p0) je menší než dopad na prodávajícího (p0 – p2)
Elasticita nabídky je vyšší než elasticita poptávky
- daně progresivní: větší zdanění bohatších
- regresivní: větší zdanění chudších
Lorenzova křivka koncentrace důchodů
- G = B/0,5 = 2B = 1 – 2A
A – plocha pod Lorenzovou křivkou
G – Giniho koeficient (porovnání plochy mezi osou kvadrantu a Lorenzovou křivkou (plocha B) s plochou poloviny kvadrantu)
6) Přednáška: Veřejné příjmy
Veřejné příjmy a daně (základní pojmy), daňová pravomoc a daňové určení
Veřejné příjmy
- neúvěrové: daně a poplatky
- úvěrové: půjčky
Daň
- povinná, nenávratná, neekvivalentní a neúčelová platby do veřejného rozpočtu, obvykle pravidelná
Poplatek
- dobrovolný, ekvivalentní a účelový
Podíl daňových a nedaňových příjmů na veřejných příjmech v roce 1994
Klasifikace veřejných příjmů
- podle návratnosti
o nenávratné (neúvěrové)
o návratné (úvěrové)
- krátkodobé
- dlouhodobé
- podle povahy příjmů
o běžné
o kapitálové: z prodeje veřejného majetku snížení aktiv vlády
- podle cíle příjmu
o fiskální: příjem rozpočtu vlády
o parafiskální: příjem veřejného fondu mimo veřejný rozpočet
- podle rozpočtového určení
o příjmy nadnárodních rozpočtů (např. EU)
o příjmy centrálního rozpočtu
o příjmy státních rozpočtů
o příjmy municipálních rozpočtů
- daně podle pravomoci jejich ukládání
o ukládání na nadnárodní úrovni (např. cla EU)
o ukládání na centrální úrovni
o ukládání na státní úrovni
o ukládání na místní úrovni
Daňové určení v roce 1995
Další klasifikace daní
- podle předmětu
o důchodové
o majetkové (kapitálové)
o ze spotřeby
o výnosové
o z pracovní síly nebo mezd vyplácených zaměstnancům
o paušální nebo z hlavy
- podle předpokládaného přesunu
o přímé (důchodové, majetkové)
o nepřímé (spotřební, obratové)
- ekonomické rozdělení
o valorické
- procento ze základu v peněžních jednotkách
- reaguje na inflaci
o specifické (jednotkové)
- základ ve fyzických jednotkách (např. Kč/kus)
Veřejné poplatky
Způsoby vybírání poplatků
- jako cena za produkci veřejných podniků (uživatelské poplatky)
o veřejná cena vybíraná veřejnou organizací za státní produkci
- jako správní, licenční a notářské poplatky, pokuty
- jako cena za prodej nebo pronájem veřejného majetku
Odvětví, kde fungují veřejné podniky
- utility: dodávka elektřiny, plynu a vody, kanalizace a sběr odpadu, telefon, poštovní služby, veřejné sdělovací prostředky, doprava; utility jsou přirozené monopoly, protože vstup do odvětví je nákladný a mezní náklady na uživatele minimální
- produkce základních statků (v nerozvinutých zemích i bydlení)
- finance
- zemědělství, lesnictví, rybolov
- vzdělávání a zdravotnictví
Veřejné příjmy
- neúvěrové: daně a poplatky
- úvěrové: půjčky
Daň
- povinná, nenávratná, neekvivalentní a neúčelová platby do veřejného rozpočtu, obvykle pravidelná
Poplatek
- dobrovolný, ekvivalentní a účelový
Podíl daňových a nedaňových příjmů na veřejných příjmech v roce 1994
Klasifikace veřejných příjmů
- podle návratnosti
o nenávratné (neúvěrové)
o návratné (úvěrové)
- krátkodobé
- dlouhodobé
- podle povahy příjmů
o běžné
o kapitálové: z prodeje veřejného majetku snížení aktiv vlády
- podle cíle příjmu
o fiskální: příjem rozpočtu vlády
o parafiskální: příjem veřejného fondu mimo veřejný rozpočet
- podle rozpočtového určení
o příjmy nadnárodních rozpočtů (např. EU)
o příjmy centrálního rozpočtu
o příjmy státních rozpočtů
o příjmy municipálních rozpočtů
- daně podle pravomoci jejich ukládání
o ukládání na nadnárodní úrovni (např. cla EU)
o ukládání na centrální úrovni
o ukládání na státní úrovni
o ukládání na místní úrovni
Daňové určení v roce 1995
Další klasifikace daní
- podle předmětu
o důchodové
o majetkové (kapitálové)
o ze spotřeby
o výnosové
o z pracovní síly nebo mezd vyplácených zaměstnancům
o paušální nebo z hlavy
- podle předpokládaného přesunu
o přímé (důchodové, majetkové)
o nepřímé (spotřební, obratové)
- ekonomické rozdělení
o valorické
- procento ze základu v peněžních jednotkách
- reaguje na inflaci
o specifické (jednotkové)
- základ ve fyzických jednotkách (např. Kč/kus)
Veřejné poplatky
Způsoby vybírání poplatků
- jako cena za produkci veřejných podniků (uživatelské poplatky)
o veřejná cena vybíraná veřejnou organizací za státní produkci
- jako správní, licenční a notářské poplatky, pokuty
- jako cena za prodej nebo pronájem veřejného majetku
Odvětví, kde fungují veřejné podniky
- utility: dodávka elektřiny, plynu a vody, kanalizace a sběr odpadu, telefon, poštovní služby, veřejné sdělovací prostředky, doprava; utility jsou přirozené monopoly, protože vstup do odvětví je nákladný a mezní náklady na uživatele minimální
- produkce základních statků (v nerozvinutých zemích i bydlení)
- finance
- zemědělství, lesnictví, rybolov
- vzdělávání a zdravotnictví
1) Přednáška: Úvod do veřejných financí
Úvod do veřejných financí
potřeby (neomezené) x zdroje (omezené) ® trh nebo plánované hospodářství (stát)
domácnosti + firmy = soukromý sektor (trh)
domácnosti + firmy + stát = veřejný sektor
soukromý sektor + veřejný sektor = smíšená ekonomika
stát ® domácnosti: transferové platby (z veřejných sektorů) x sociální (neekonomické) plnění
domácnosti ® stát: daně (stát má donucovací pravomoc danou zákonem)
Veřejné finance x veřejný sektor
- dichotomie: vzájemné vazby, vzájemné doplnění
- subjekt rozhodování – stát (veřejná správa)
- dynamika objemu veřejných výdajů
- porovnání struktury veřejných výdajů
- prolínání teorií o veřejných financích a ekonomie veřejného sektoru ® schizofrenie
- Komplementárnost vztahu mezi veřejnými financemi a veřejným sektorem vyplývá z toho, že klíčovým subjektem rozhodování je v obou oblastech stát (nebo obec), který je reprezentován veřejnou správou (státní anebo místní).
Veřejné finance
- veřejné financování
- veřejné příjmy (daně)
- veřejné výdaje
- deficit veřejného rozpočtu
- veřejný dluh
Veřejný sektor
- ekonomické úlohy státu
- hlavní oblasti činností veřejného sektoru
- specifika produkcí
- efektivnost činnosti
Veřejné finance zachycují finanční vazby v rámci věřitelského sektoru. Neustále se vyvíjí, jsou dynamické. Jsou pojmem, který označuje finanční vztahy a operace, které probíhají v rámci ekonomického systému mezi autoritami (orgány a institucemi) veřejné správy a ostatními subjekty (občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.).
Obsah finančních vztahů a operací
- financování a produkce veřejných statků a služeb
- poskytování transferů (zejména sociálního rázu)
- stimulace ekonomických subjektů k určitému chování (např. k ekologickému chování formou dotací, pokut či daní)
Fiskální systém
- fiscus – státní pokladna
- koloběh finančních prostředků v rámci veřejné rozpočtové soustavy
- tvorba dostatečného objemu veřejných příjmů v rámci veřejných rozpočtů k profinancování veřejných výdajů
Daně
- různý předmět zdanění
- různé sazby
- motivace subjektů daní k různému chování
- různá tvorba
Neziskový nestátní sektor
- podobné funkce jako veřejný sektor
- financován převážně ze soukromých zdrojů
- neziskový účel, obecně prospěšné a charitativní organizace
Základní charakteristiky veřejných financí
- nedobrovolnost
- neekvivalence
- nenávratnost
Příčiny mikroekonomických selhání
- v ekonomice není produkováno maximální množství statků
- statky nemají optimální strukturu
- statky nejsou produkovány s minimálními náklady
- různé formy nedokonalé konkurence
- neúplná informovanost
- výskyt veřejných statků (též statků kolektivní spotřeby)
- výskyt externalit
Makroekonomické cíle
- vysoké úroveň a rychlé tempo růstu
- vysoká úroveň zaměstnanosti a nízká nedobrovolná nezaměstnanost
- stabilita cenové hladiny v podmínkách volných trhů
- rovnováha vývozů a dovozů a stabilita měnového kurzu
Magický čtyřúhelník
- Z uvedeného grafu, znázorňujícího ve zjednodušené podobě zmíněný vztah, je zřejmé, že by „posun” jednoho z vrcholů čtyřúhelníku vedl k posunu ostatních vrcholů.
Optimální ekonomický systém v pojetí neoklasické ekonomie
- efektivnost
- spravedlnost
- stabilita
- různá kritéria optima
o Paretovské optimum
§ nelze zlepšit situaci žádnému ze zúčastněných subjektů, aniž by došlo ke zhoršení situace jiného subjektu
§ Bergsonova funkce: paretovská funkce, vyjadřuje společenský blahobyt
Bergsonova funkce
- UA a UB – užitek různých subjektů
- docílení optima
o cenami na trhu
o centrálním plánováním
Dílčí rovnováha
- rovnost poptávky a nabídky na dílčím trhu
- mezní užitky = mezní náklady (MB = MC)
- Trh vyprodukoval rovnovážné množství statků Q0 při rovnovážné ceně P0. Tento stav lze označit za rovnovážný v bodě 0 a na stává za podmínek uvedených v rovnici MB = MC.
Všeobecná rovnováha
- efektivnost směny: mezi všemi dvojicemi statků je stejná mezní míra substituce (MMS)
- efektivnost produkce: u všech firem stejná míra transformace (MMT) mezi různými výstupy
- efektivnost výrobní struktury: MMT = MMS u všech druhů statků
zlaté pravidlo neoklasické ekonomie
X, Y – dva statky
MMSX,Y – mezní míra substituce těchto statků
MMTX,Y – mezní míra transformace těchto statků
- Produkční bod je znázorněn jako bod Ob.. V tomto bodě je množství Ya z celkového objemu Y a množství Xb z celkového objemu X, které bylo vyprodukováno, rozděleno mezi spotřebitele A, B. Každý bod uvnitř čtverce představuje možný stav distribuce disponibilních produktů mezi dvěma spotřebiteli. Směna statku X a Y bude výhodná až do bodu C, ve kterém se indiferenční křivky jednotlivců vzájemně dotknou. Může vzniknout množství bodů, kde se jejich indiferenční křivky budou dotýkat. Vznikne tím tzv. kontraktační křivka mezi 0a a 0b.
Lorenzova křivka
- nástroj měření rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti
Rovnost a efektivnost
- utilitarismus: blahobyt společnosti = součet blahobytů všech členů
- rawlsismus: blahobyt společnosti určuje blahobyt nejchudšího člena
Funkce veřejných financí
- redistribuční funkce - mimoekonomická selhání trhu
o důvod: pocit nespravedlivého rozdělení důchodů
o cíl: přerozdělení důchodů
o nástroje: transfery, progresivní zdanění (růst daní s růstem příjmů)
- stabilizační funkce – makroekonomická selhání
o důvod: inflace, nezaměstnanost, tempo růstu HDP, platební bilance, ošetření veřejného dluhu (výdaje spojené s dluhovým zatížením zatěžuje státní rozpočet), nerovnováha vývozů a dovozů
o cíl: stabilita ekonomiky
o nástroje: příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, fiskální politika
- alokační funkce – mikroekonomická selhání
o důvod: poruchy cenových informací ® deformace cen (způsobeno externalitami, existencí veřejných statků, statků pod ochranou, monopol)
o cíl: zabezpečit produkci statků a služeb, které by trhem nebyly dostatečně produkovány
o nástroje: daňová zvýhodnění, osvobození od daně, dotace
Efektivní alokace
- optimální poměr mezi privátními a veřejnými
- optimální množství a struktura veřejných statků
- efektivní rozdělení produkčních nákladů veřejných statků mezi spotřebiteli
- neoklasický ideál: mezní daň jedince = mezní užitek ze spotřeby veřejných statků
- ekonomická analýza: umožňuje najít nejefektivnější ze všech politicky průchodných řešení
Fiskální přerozdělovací nástroje
- příjmové: daně
- výdajové: transfery, dotace, subvence
- daňově transferový mechanismus
o progresivní zdanění vysokých příjmů a dotace domácnostem s nízkými příjmy
o zdanění luxusního zboží a dotace zboží pro obyvatelstvo s nízkými příjmy
Fiskální stabilizační nástroje
- měnové
o povinné rezervy
o diskontní sazba
o operace na volném trhu
- fiskální
o veřejné výdaje
o veřejné příjmy
o způsob financování deficitu
Koordinace fiskálních funkcí
- vztah nekonzistence
o alokační versus redistribuční funkce
o redistribuční versus alokační funkce
o stabilizační versus alokační funkce
Důvody vládních selhání
- časová zpoždění: mezi potřebou a její realizací
- nedostatečné množství informací k rozhodnutí vlády
- obtížné předvídání chování ostatních ekonomických subjektů: ekonomický subjekt se vždy snaží vyhnout daním
- obtížné předvídání chování byrokracie
o tendence k rozpínavosti
o zdání nepostradatelnosti: dotazníky, které je možné vyplnit jen s pomocí úředníků
o osobní užitkové funkce
o monopol na informace
o absence politického bankrotu: špatná politika má dlouhé trvání
Makroekonomické aspekty analýzy veřejných financí a veřejného sektoru
Veřejný sektor a veřejné výdaje a daně v systému národních účtů
- syntéza různých přístupů k HDP
NX
TA
TA
I
S
G
Y
YD
C
C
TR
TR
- důchod se rovná jednotlivým položkám poptávky: Y = C + I + G + NX
- tento výstup připadá na příjmy výrobních faktorů
- disponibilní důchod se rovná YD = Y + TR – TA
- tento disponibilní důchod se alokuje mezi spotřebu a úspory: YD = Y + TR – TA = C + S
- faktory ovlivňující agregátní poptávku
o situace v podmínkách jednoduché ekonomiky
Y = C + I (vyrobený a prodaný výstup jsou identické)
prodaný výstup: Y = C + S
I = S
o situace v podmínkách ekonomiky, kde funguje vláda a jsou realizovány vztahy k zahraničí
Y = C + I + G + NX
YD = Y + TR – TA
YD = C + S
C = Y + TR – TA – S
S – I = G + TR – TA + NX
- národní účty (systém národního účetnictví)
o sledují vývoj domácího (národního) důchodu
o uspořádaná soustava ukazatelů ® podchycení veškeré materiální, důchodové, i peněžní toky (transakce) mezi všemi ekonomickými subjekty
- vládní nákupy
o nákupy výrobních faktorů x nákupy zboží
o financování spotřeby x financování investic
o prostředky poskytované spotřebitelům x prostředky poskytované firmám
Vývoj ekonomického myšlení v oblasti veřejných financí a ekonomiky veřejného sektoru
- normativní interpretace základních problémů
- pozitivní interpretace
- 1. teoretické a praktické zkušenosti za 1. republiky (Rašín, Engliš, keynesiánci Macek a Nebesář
- po roku 1948 – sovětský model centrálního plánovacího mechanismu
potřeby (neomezené) x zdroje (omezené) ® trh nebo plánované hospodářství (stát)
domácnosti + firmy = soukromý sektor (trh)
domácnosti + firmy + stát = veřejný sektor
soukromý sektor + veřejný sektor = smíšená ekonomika
stát ® domácnosti: transferové platby (z veřejných sektorů) x sociální (neekonomické) plnění
domácnosti ® stát: daně (stát má donucovací pravomoc danou zákonem)
Veřejné finance x veřejný sektor
- dichotomie: vzájemné vazby, vzájemné doplnění
- subjekt rozhodování – stát (veřejná správa)
- dynamika objemu veřejných výdajů
- porovnání struktury veřejných výdajů
- prolínání teorií o veřejných financích a ekonomie veřejného sektoru ® schizofrenie
- Komplementárnost vztahu mezi veřejnými financemi a veřejným sektorem vyplývá z toho, že klíčovým subjektem rozhodování je v obou oblastech stát (nebo obec), který je reprezentován veřejnou správou (státní anebo místní).
Veřejné finance
- veřejné financování
- veřejné příjmy (daně)
- veřejné výdaje
- deficit veřejného rozpočtu
- veřejný dluh
Veřejný sektor
- ekonomické úlohy státu
- hlavní oblasti činností veřejného sektoru
- specifika produkcí
- efektivnost činnosti
Veřejné finance zachycují finanční vazby v rámci věřitelského sektoru. Neustále se vyvíjí, jsou dynamické. Jsou pojmem, který označuje finanční vztahy a operace, které probíhají v rámci ekonomického systému mezi autoritami (orgány a institucemi) veřejné správy a ostatními subjekty (občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.).
Obsah finančních vztahů a operací
- financování a produkce veřejných statků a služeb
- poskytování transferů (zejména sociálního rázu)
- stimulace ekonomických subjektů k určitému chování (např. k ekologickému chování formou dotací, pokut či daní)
Fiskální systém
- fiscus – státní pokladna
- koloběh finančních prostředků v rámci veřejné rozpočtové soustavy
- tvorba dostatečného objemu veřejných příjmů v rámci veřejných rozpočtů k profinancování veřejných výdajů
Daně
- různý předmět zdanění
- různé sazby
- motivace subjektů daní k různému chování
- různá tvorba
Neziskový nestátní sektor
- podobné funkce jako veřejný sektor
- financován převážně ze soukromých zdrojů
- neziskový účel, obecně prospěšné a charitativní organizace
Základní charakteristiky veřejných financí
- nedobrovolnost
- neekvivalence
- nenávratnost
Příčiny mikroekonomických selhání
- v ekonomice není produkováno maximální množství statků
- statky nemají optimální strukturu
- statky nejsou produkovány s minimálními náklady
- různé formy nedokonalé konkurence
- neúplná informovanost
- výskyt veřejných statků (též statků kolektivní spotřeby)
- výskyt externalit
Makroekonomické cíle
- vysoké úroveň a rychlé tempo růstu
- vysoká úroveň zaměstnanosti a nízká nedobrovolná nezaměstnanost
- stabilita cenové hladiny v podmínkách volných trhů
- rovnováha vývozů a dovozů a stabilita měnového kurzu
Magický čtyřúhelník
- Z uvedeného grafu, znázorňujícího ve zjednodušené podobě zmíněný vztah, je zřejmé, že by „posun” jednoho z vrcholů čtyřúhelníku vedl k posunu ostatních vrcholů.
Optimální ekonomický systém v pojetí neoklasické ekonomie
- efektivnost
- spravedlnost
- stabilita
- různá kritéria optima
o Paretovské optimum
§ nelze zlepšit situaci žádnému ze zúčastněných subjektů, aniž by došlo ke zhoršení situace jiného subjektu
§ Bergsonova funkce: paretovská funkce, vyjadřuje společenský blahobyt
Bergsonova funkce
- UA a UB – užitek různých subjektů
- docílení optima
o cenami na trhu
o centrálním plánováním
Dílčí rovnováha
- rovnost poptávky a nabídky na dílčím trhu
- mezní užitky = mezní náklady (MB = MC)
- Trh vyprodukoval rovnovážné množství statků Q0 při rovnovážné ceně P0. Tento stav lze označit za rovnovážný v bodě 0 a na stává za podmínek uvedených v rovnici MB = MC.
Všeobecná rovnováha
- efektivnost směny: mezi všemi dvojicemi statků je stejná mezní míra substituce (MMS)
- efektivnost produkce: u všech firem stejná míra transformace (MMT) mezi různými výstupy
- efektivnost výrobní struktury: MMT = MMS u všech druhů statků
zlaté pravidlo neoklasické ekonomie
X, Y – dva statky
MMSX,Y – mezní míra substituce těchto statků
MMTX,Y – mezní míra transformace těchto statků
- Produkční bod je znázorněn jako bod Ob.. V tomto bodě je množství Ya z celkového objemu Y a množství Xb z celkového objemu X, které bylo vyprodukováno, rozděleno mezi spotřebitele A, B. Každý bod uvnitř čtverce představuje možný stav distribuce disponibilních produktů mezi dvěma spotřebiteli. Směna statku X a Y bude výhodná až do bodu C, ve kterém se indiferenční křivky jednotlivců vzájemně dotknou. Může vzniknout množství bodů, kde se jejich indiferenční křivky budou dotýkat. Vznikne tím tzv. kontraktační křivka mezi 0a a 0b.
Lorenzova křivka
- nástroj měření rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti
Rovnost a efektivnost
- utilitarismus: blahobyt společnosti = součet blahobytů všech členů
- rawlsismus: blahobyt společnosti určuje blahobyt nejchudšího člena
Funkce veřejných financí
- redistribuční funkce - mimoekonomická selhání trhu
o důvod: pocit nespravedlivého rozdělení důchodů
o cíl: přerozdělení důchodů
o nástroje: transfery, progresivní zdanění (růst daní s růstem příjmů)
- stabilizační funkce – makroekonomická selhání
o důvod: inflace, nezaměstnanost, tempo růstu HDP, platební bilance, ošetření veřejného dluhu (výdaje spojené s dluhovým zatížením zatěžuje státní rozpočet), nerovnováha vývozů a dovozů
o cíl: stabilita ekonomiky
o nástroje: příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, fiskální politika
- alokační funkce – mikroekonomická selhání
o důvod: poruchy cenových informací ® deformace cen (způsobeno externalitami, existencí veřejných statků, statků pod ochranou, monopol)
o cíl: zabezpečit produkci statků a služeb, které by trhem nebyly dostatečně produkovány
o nástroje: daňová zvýhodnění, osvobození od daně, dotace
Efektivní alokace
- optimální poměr mezi privátními a veřejnými
- optimální množství a struktura veřejných statků
- efektivní rozdělení produkčních nákladů veřejných statků mezi spotřebiteli
- neoklasický ideál: mezní daň jedince = mezní užitek ze spotřeby veřejných statků
- ekonomická analýza: umožňuje najít nejefektivnější ze všech politicky průchodných řešení
Fiskální přerozdělovací nástroje
- příjmové: daně
- výdajové: transfery, dotace, subvence
- daňově transferový mechanismus
o progresivní zdanění vysokých příjmů a dotace domácnostem s nízkými příjmy
o zdanění luxusního zboží a dotace zboží pro obyvatelstvo s nízkými příjmy
Fiskální stabilizační nástroje
- měnové
o povinné rezervy
o diskontní sazba
o operace na volném trhu
- fiskální
o veřejné výdaje
o veřejné příjmy
o způsob financování deficitu
Koordinace fiskálních funkcí
- vztah nekonzistence
o alokační versus redistribuční funkce
o redistribuční versus alokační funkce
o stabilizační versus alokační funkce
Důvody vládních selhání
- časová zpoždění: mezi potřebou a její realizací
- nedostatečné množství informací k rozhodnutí vlády
- obtížné předvídání chování ostatních ekonomických subjektů: ekonomický subjekt se vždy snaží vyhnout daním
- obtížné předvídání chování byrokracie
o tendence k rozpínavosti
o zdání nepostradatelnosti: dotazníky, které je možné vyplnit jen s pomocí úředníků
o osobní užitkové funkce
o monopol na informace
o absence politického bankrotu: špatná politika má dlouhé trvání
Makroekonomické aspekty analýzy veřejných financí a veřejného sektoru
Veřejný sektor a veřejné výdaje a daně v systému národních účtů
- syntéza různých přístupů k HDP
NX
TA
TA
I
S
G
Y
YD
C
C
TR
TR
- důchod se rovná jednotlivým položkám poptávky: Y = C + I + G + NX
- tento výstup připadá na příjmy výrobních faktorů
- disponibilní důchod se rovná YD = Y + TR – TA
- tento disponibilní důchod se alokuje mezi spotřebu a úspory: YD = Y + TR – TA = C + S
- faktory ovlivňující agregátní poptávku
o situace v podmínkách jednoduché ekonomiky
Y = C + I (vyrobený a prodaný výstup jsou identické)
prodaný výstup: Y = C + S
I = S
o situace v podmínkách ekonomiky, kde funguje vláda a jsou realizovány vztahy k zahraničí
Y = C + I + G + NX
YD = Y + TR – TA
YD = C + S
C = Y + TR – TA – S
S – I = G + TR – TA + NX
- národní účty (systém národního účetnictví)
o sledují vývoj domácího (národního) důchodu
o uspořádaná soustava ukazatelů ® podchycení veškeré materiální, důchodové, i peněžní toky (transakce) mezi všemi ekonomickými subjekty
- vládní nákupy
o nákupy výrobních faktorů x nákupy zboží
o financování spotřeby x financování investic
o prostředky poskytované spotřebitelům x prostředky poskytované firmám
Vývoj ekonomického myšlení v oblasti veřejných financí a ekonomiky veřejného sektoru
- normativní interpretace základních problémů
- pozitivní interpretace
- 1. teoretické a praktické zkušenosti za 1. republiky (Rašín, Engliš, keynesiánci Macek a Nebesář
- po roku 1948 – sovětský model centrálního plánovacího mechanismu
7) Přednáška: Místní finance
Příjmy v ČR
Daňové příjmy v ČR
- obce začaly získávat příjmy z daní v roce 1993
změny rozpočtového určení daní:
* 1993 – 1996
* 1996 – 2000 (včetně)
* 2001
* 2002 – 2003
1993 – 1996
- v roce 1993 se daňové příjmy obcí staly: d a n ě z n e m o v i t o s t í (podle katastru – daň ze staveb a z pozemků, svěřená daň, daně rozděleny do pásem podle počtu obyvatel a podle toho se násobí základ daně korekčními koeficienty, které může obec o 1 stupeň zvýšit a o 3 snížit; u staveb podle účelu stavby a zastavěné plochy)
1. daň z příjmů FO z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (100 % podle trvalého bydliště FO) – žádná daňová pravomoc obcí
2. daň z příjmů FO ze ZČ a funkčních požitků (sdílená daň
- rok 1993 40 % obce, 60 % OÚ (podle počtu hybatel obce ku okresu)
- rok 1994 50 % obce, 50 % OÚ (100 % magistrátní města)
- rok 1995 55 % obce, 45 % OÚ (100 % magistrátní města)
- rok 1996 30 % obce (z toho 10 % podle plátcovy pokladny, 20 % podle počtu obyvatel
obce), 30 % OÚ, 40 % SR (70 % magistrátní města, 30 % SR)
→ celookresní výnos – docházelo k horizontální nespravedlnosti, proto byla územní vyrovnávací dotace
3. daň z příjmů PO
- od roku 1994 – kdy je poplatníkem obec
- od roku 1996 – 20 % podíl na celostátním výnosu (podle počtu obyvatel na počtu obyvatel ČR)
problémy:
* trvalé bydliště poplatníka nebylo shodné s místem podnikání = místní externality
* pokud podnikatel změnil právní formu, obec přišla o celý výnos = snaha přilákat podnikatele levnými pozemky, půjčky podnikatelům
* vratky daní (obec peníze utrácela průběžně a na konci roku neměla na vrácení)
* dynamika příjmů okresních rozpočtů rostla rychleji než SR
4. daň z nemovitostí (100 %)
→ NOVELA v roce 1996 – daň z příjmů FO ze ZČ se začala sdílet i státem (40 % do SR), aby se jim to kompenzovalo, začaly obce dostávat 20 % podíl na celostátním výnosu daní z příjmů PO
1996 – 2000
pozitiva:
- oslabení vazby daně z příjmů FO ze ZČ na celookresní výnos – pouze u 20 %
- zapojení daně z příjmů PO
negativa:
- RUD (rozpočtové určení daní) nepostihlo všechny velikostní kategorie obcí stejnoměrně – nejhůře Magistrátní města a malé obce bez sídel plátcovy pokladny
- neodstranil se nerovnoměrný vývoj daňových příjmů územních rozpočtů a státního rozpočtu
- slabá vazba daňových příjmů s územím obce
2001
- nové rozpočtové určení daní
cíl:
* odstranění příčin nerovnoměrných rozdílů v příjmech obcí (zejména u daně z příjmu FO)
* odstranění spekulativních aktivit obcí ve snaze o zvýšení příjmů
* odstranění nestability příjmů obcí při rozdílném vývoji právní úpravy jednotlivých daní rozšířením spektra daní, ze kterých se obcím stanoví podíly na výnosech daňových příjmů
* obr. č. 20
- od roku 2001 se okresní úřady staly samostatnou kapitolou SR
- stanoveno 14 velikostních kategorií obcí (KVKO)
daňový výnos = __počet obyvatel obce x KVKO______ x 20,59 /100 x objem daní
obcí S násobků z čitatele za všechny obce ČR
- nízký koeficient připravil obce o vysoké příjmy, proto lákaly okolní obce k přidružení, aby dosáhly vyššího koeficientu
- v rozmezí 101 tis. – 150 tis. je jen Olomouc
Sdílení a výlučné daňové příjmy
Pozitiva:
- zapojením většího spektra daní (stabilnější vývoj daňových příjmů obcí v čase a jejich lepší předvídatelnost)
- spravedlivější rozdělení daní (snížení územní nerovnosti)
- odstranění nerovnoměrné dynamiky ve vývoji daňových příjmů SR a ÚR
- nízká administrativní náročnost
Negativa:
- nepřesná konstrukce velikostních koeficientů
- nedostatečná autonomie obcí v ovlivňování daňových příjmů
- vysoký podíl sdílených daní na úkor daně z nemovitostí a případných obecních daní či obecních přirážek k daním
- malá motivace obcí k podpoře podnikání (oslabena vazba mezi vznikem a užitím daně)
2002 – 2003 (bude platit i v roce 2004)
- zahrnula navíc financování krajů
- posílila obecní příjmy, u daní z příjmů FO a OSVČ šlo o 60 % (ne 70 %)
- snížil se podíl SR
- obce zůstaly
- kraje 3,1 % (nově) – pro každý kraj individuální %
- daň z příjmů FO ze ZČ do obecních příjmů + 1,5 % podle počtu zaměstnanců v obci ku počtu zaměstnancům v ČR
- do SR 74, 81 %
- 3,1 % kraje
- ostatní daně nezměněny
→ 30 % výnosu daně z příjmů FO ze SVČ - výnos daně – dle trvalého bydliště podnikatele
- celostátní výnos daně
Nedaňové příjmy
1. příjmy z vlastní hospodářské činnosti
2. příjmy z vlastní správní činnosti
o správní poplatky
o místní poplatky - ze psů
- za lázeňský pobyt a rekreační pobyt
- za užívání veřejného prostranství
- ze vstupného
- z hracích automatů
- za ubytovací kapacity
- za povolení k vjezdu motorových vozů
- za komunální odpad
- za zhodnocení stavebního pozemku
3. pokuty
Transfery a dotace v ČR
q ze SR (schváleno rozpočtovým zákonem)
q ze státních fondů
q od krajů
q z EU (ze strukturálních fondů)
Dotace schválené rozpočtovým zákonem
a) v rámci souhrnného vztahu SR = nárokové
- účelové – běžné
§ na domovy důchodců (zřizovatelům na 1 lůžko)
§ na ústavní sociální péči
§ příspěvek na provoz mateřských a ZŠ na 1 žáka (904 Kč – klesající tendence)
§ na vybraná zdravotnická zařízení
§ na výkon státní správy
§ na sociální dávky
§ na výkon zřizovatelských funkcí
§ na dopravní obslužnost (magistrát města)
- obce dostanou tyto dotace přes rozpočty krajů (základní částka 1230 Kč na 100 obyvatel)
- jsou nárokové, ale zúčtovatelné (kromě na výkon státní správy)
b) z kapitoly všeobecná pokladní správa
- běžné
§ na integraci azylantů
§ na prevenci kriminality
§ na záchranné práce
§ obcím postiženým povodněmi
- kapitálové – individuální dotované stavby
→ další dotace jsou přesně vymezovány (např. rekonstrukce nemocnic v PCE, …)
c) běžné a kapitálové dotace z rozpočtu ministerstev
- nenárokové
- realizace programů, které přispívají k rozvoji městské infrastruktury
- běžné – na vzdělání (přímé N)
- kapitálové - na výstavbu školských zařízení
- na rekonstrukci divadel
- zachování a regeneraci památkových rezervací
- …
Dotace ze státních fondů
- Státní fond rozvoje bydlení
- Státní fond dopravní infrastruktury
Kraje
- na činnost dobrovolných hasičských požárních sborů
Z EU
- přes Národní fond
- na čističky odpadních vod, na komunikace, podpora kultury
- např. Phare, Saphard,…
Kapitálové příjmy
- asi 5 % příjmů
Daňové příjmy v ČR
- obce začaly získávat příjmy z daní v roce 1993
změny rozpočtového určení daní:
* 1993 – 1996
* 1996 – 2000 (včetně)
* 2001
* 2002 – 2003
1993 – 1996
- v roce 1993 se daňové příjmy obcí staly: d a n ě z n e m o v i t o s t í (podle katastru – daň ze staveb a z pozemků, svěřená daň, daně rozděleny do pásem podle počtu obyvatel a podle toho se násobí základ daně korekčními koeficienty, které může obec o 1 stupeň zvýšit a o 3 snížit; u staveb podle účelu stavby a zastavěné plochy)
1. daň z příjmů FO z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (100 % podle trvalého bydliště FO) – žádná daňová pravomoc obcí
2. daň z příjmů FO ze ZČ a funkčních požitků (sdílená daň
- rok 1993 40 % obce, 60 % OÚ (podle počtu hybatel obce ku okresu)
- rok 1994 50 % obce, 50 % OÚ (100 % magistrátní města)
- rok 1995 55 % obce, 45 % OÚ (100 % magistrátní města)
- rok 1996 30 % obce (z toho 10 % podle plátcovy pokladny, 20 % podle počtu obyvatel
obce), 30 % OÚ, 40 % SR (70 % magistrátní města, 30 % SR)
→ celookresní výnos – docházelo k horizontální nespravedlnosti, proto byla územní vyrovnávací dotace
3. daň z příjmů PO
- od roku 1994 – kdy je poplatníkem obec
- od roku 1996 – 20 % podíl na celostátním výnosu (podle počtu obyvatel na počtu obyvatel ČR)
problémy:
* trvalé bydliště poplatníka nebylo shodné s místem podnikání = místní externality
* pokud podnikatel změnil právní formu, obec přišla o celý výnos = snaha přilákat podnikatele levnými pozemky, půjčky podnikatelům
* vratky daní (obec peníze utrácela průběžně a na konci roku neměla na vrácení)
* dynamika příjmů okresních rozpočtů rostla rychleji než SR
4. daň z nemovitostí (100 %)
→ NOVELA v roce 1996 – daň z příjmů FO ze ZČ se začala sdílet i státem (40 % do SR), aby se jim to kompenzovalo, začaly obce dostávat 20 % podíl na celostátním výnosu daní z příjmů PO
1996 – 2000
pozitiva:
- oslabení vazby daně z příjmů FO ze ZČ na celookresní výnos – pouze u 20 %
- zapojení daně z příjmů PO
negativa:
- RUD (rozpočtové určení daní) nepostihlo všechny velikostní kategorie obcí stejnoměrně – nejhůře Magistrátní města a malé obce bez sídel plátcovy pokladny
- neodstranil se nerovnoměrný vývoj daňových příjmů územních rozpočtů a státního rozpočtu
- slabá vazba daňových příjmů s územím obce
2001
- nové rozpočtové určení daní
cíl:
* odstranění příčin nerovnoměrných rozdílů v příjmech obcí (zejména u daně z příjmu FO)
* odstranění spekulativních aktivit obcí ve snaze o zvýšení příjmů
* odstranění nestability příjmů obcí při rozdílném vývoji právní úpravy jednotlivých daní rozšířením spektra daní, ze kterých se obcím stanoví podíly na výnosech daňových příjmů
* obr. č. 20
- od roku 2001 se okresní úřady staly samostatnou kapitolou SR
- stanoveno 14 velikostních kategorií obcí (KVKO)
daňový výnos = __počet obyvatel obce x KVKO______ x 20,59 /100 x objem daní
obcí S násobků z čitatele za všechny obce ČR
- nízký koeficient připravil obce o vysoké příjmy, proto lákaly okolní obce k přidružení, aby dosáhly vyššího koeficientu
- v rozmezí 101 tis. – 150 tis. je jen Olomouc
Sdílení a výlučné daňové příjmy
Pozitiva:
- zapojením většího spektra daní (stabilnější vývoj daňových příjmů obcí v čase a jejich lepší předvídatelnost)
- spravedlivější rozdělení daní (snížení územní nerovnosti)
- odstranění nerovnoměrné dynamiky ve vývoji daňových příjmů SR a ÚR
- nízká administrativní náročnost
Negativa:
- nepřesná konstrukce velikostních koeficientů
- nedostatečná autonomie obcí v ovlivňování daňových příjmů
- vysoký podíl sdílených daní na úkor daně z nemovitostí a případných obecních daní či obecních přirážek k daním
- malá motivace obcí k podpoře podnikání (oslabena vazba mezi vznikem a užitím daně)
2002 – 2003 (bude platit i v roce 2004)
- zahrnula navíc financování krajů
- posílila obecní příjmy, u daní z příjmů FO a OSVČ šlo o 60 % (ne 70 %)
- snížil se podíl SR
- obce zůstaly
- kraje 3,1 % (nově) – pro každý kraj individuální %
- daň z příjmů FO ze ZČ do obecních příjmů + 1,5 % podle počtu zaměstnanců v obci ku počtu zaměstnancům v ČR
- do SR 74, 81 %
- 3,1 % kraje
- ostatní daně nezměněny
→ 30 % výnosu daně z příjmů FO ze SVČ - výnos daně – dle trvalého bydliště podnikatele
- celostátní výnos daně
Nedaňové příjmy
1. příjmy z vlastní hospodářské činnosti
2. příjmy z vlastní správní činnosti
o správní poplatky
o místní poplatky - ze psů
- za lázeňský pobyt a rekreační pobyt
- za užívání veřejného prostranství
- ze vstupného
- z hracích automatů
- za ubytovací kapacity
- za povolení k vjezdu motorových vozů
- za komunální odpad
- za zhodnocení stavebního pozemku
3. pokuty
Transfery a dotace v ČR
q ze SR (schváleno rozpočtovým zákonem)
q ze státních fondů
q od krajů
q z EU (ze strukturálních fondů)
Dotace schválené rozpočtovým zákonem
a) v rámci souhrnného vztahu SR = nárokové
- účelové – běžné
§ na domovy důchodců (zřizovatelům na 1 lůžko)
§ na ústavní sociální péči
§ příspěvek na provoz mateřských a ZŠ na 1 žáka (904 Kč – klesající tendence)
§ na vybraná zdravotnická zařízení
§ na výkon státní správy
§ na sociální dávky
§ na výkon zřizovatelských funkcí
§ na dopravní obslužnost (magistrát města)
- obce dostanou tyto dotace přes rozpočty krajů (základní částka 1230 Kč na 100 obyvatel)
- jsou nárokové, ale zúčtovatelné (kromě na výkon státní správy)
b) z kapitoly všeobecná pokladní správa
- běžné
§ na integraci azylantů
§ na prevenci kriminality
§ na záchranné práce
§ obcím postiženým povodněmi
- kapitálové – individuální dotované stavby
→ další dotace jsou přesně vymezovány (např. rekonstrukce nemocnic v PCE, …)
c) běžné a kapitálové dotace z rozpočtu ministerstev
- nenárokové
- realizace programů, které přispívají k rozvoji městské infrastruktury
- běžné – na vzdělání (přímé N)
- kapitálové - na výstavbu školských zařízení
- na rekonstrukci divadel
- zachování a regeneraci památkových rezervací
- …
Dotace ze státních fondů
- Státní fond rozvoje bydlení
- Státní fond dopravní infrastruktury
Kraje
- na činnost dobrovolných hasičských požárních sborů
Z EU
- přes Národní fond
- na čističky odpadních vod, na komunikace, podpora kultury
- např. Phare, Saphard,…
Kapitálové příjmy
- asi 5 % příjmů
6) Přednáška: Místní finance
Rozpočtová skladba
- aby bylo možno příjmy a výdaje porovnávat, používá se určitá rozpočtová skladba (porovnání podle typů příjmů, druhů rozpočtů)
- většinou se používá skladba vyhovující mezinárodním normám, aby bylo možné i mezinárodní srovnání
- u nás byla rozpočtová skladba upravena v roce 1997 a aktuální novela byla v červenci 2002 (zveřejněná ve sbírce zákonů 323/2002)
Klasifikace
- na všechny operace se dívá jako na finanční prostředky
- příjmy prostředků na bankovní účet = inkasa
- výdaje prostředků z bankovních účtů = platby
- příjmy i výdaje se vztahují ke kalendářnímu roku
→ zahrnuje všechny typy rozpočtů, veškeré organizace založené obcemi, peněžní fondy, státní finanční aktiva, dobrovolné svazky obcí
4 hlediska
1) organizační (odpovědnostní)
- v rozpočtové skladbě se příjmy a výdaje dělí na k a p i t o l y
- týká se jen SR (41 kapitol)
- 3místný kód
2) druhové členění
- základní jednotka je t ř í d a
- je podle charakteru (ekonomického druhu) příjmů a výdajů
3) odvětvové (funkční)
- člení podle odvětví (podle druhu činnosti), ze kterého plynou
- netýká se všech příjmů, ale výdajů ano
4) konsolidační
- aby se zabránilo duplicitám v rámci jednotlivých rozpočtů celé soustavy
- příjem obce, který převedeme do fondu, musíme započítat jen 1x atd.
Druhové členění
- hlavní jednotkou je rozpočtová třída
- seskupení rozpočtových položek
- podseskupení rozpočtových položek
- rozpočtové položky
→ každý příjem a výdaj má 4místný kód
Funkční členění
- skupina
- rozpočtový oddíl
- pododdíl
- paragraf
→ 4místný kód
6 skupin:
1. Zemědělství a lesní hospodářství
2. Průmyslové a ostatní odvětví
3. Služby pro obyvatelstvo
4. Sociální věci a politika zaměstnanosti
5. Bezpečnost státu a právní ochrana
6. Všeobecná veřejná správa a služby
→ každý příjem i výdaj má 11místný kód
Druhové členění
7 tříd:
1. daňové příjmy
2. nedaňové příjmy
3. kapitálové příjmy
4. přijaté dotace
5. běžné výdaje
6. kapitálové výdaje
8. financování
→ třída 7 byla zrušena
Příjmy
= veškeré opětované (obecní rozpočet je získá jako protihodnotu za nějakou činnost) i neopětované (transfery, dotace) příjmy
- nenávratné příjmy (nemusí je nikomu zúčtovat)
- návratné – pokud se týkají rozpočtové politiky (jinak se nezapočítávají), objevují se v 8. třídě jako rozpočet financující operace
Výdaje
- za opětované výdaje (mzdy, materiál,…) i neopětované výdaje (dotace obyvatelstvu, organizaci)
- výdaje investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- nenávratné – investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- návratné – jen poskytnuté půjčky v rámci rozpočtové politiky (pro organizace, které chce v rámci rozpočtového roku pomoci)
Financující operace
- úhrn změn závazků rozpočtové jednotky ve sledovaném období a změn stavů depozit
- zahrnuje:
* přírůstek termínovaných závazků (výpůjčky peněžních prostředků)
* mínus splátky jistiny závazků
* + pokles stavu hotovosti
* – přírůstek poskytnutých půjček a uskutečněných finančních investic ve sledovaném období, jejichž cílem je optimalizace likvidity
příjmy – výdaje = přebytek / schodek
- na vyrovnání schodku – půjčky
→ bilanci musíme na konci vyrovnat
Třídy
1) daňové
- nenávratné příjmy plynoucí z daní, z SP a ZP, z poplatků (místní, správní,…), doplatků daní, majetkové daně
- povinné neopětované příjmy (jsou ze zákona povinné)
2) nedaňové
- veškeré opětované příjmy
- příjmy z prodeje zboží a služeb, sankční platby, přijaté splátky půjčených prostředků
3) kapitálové
- příjmy z prodeje IM a finančních aktiv (akcie, majetkové podíly) za účelem rozpočtové politiky
4) dotace
- neopětované a nenávratné finanční prostředky (dary, dotace o stejných úrovních, různých úrovní i ze zahraničí)
5) běžné výdaje
- neinvestiční, za mzdy a pojistné zaměstnanců (mandatorní položka)
- neinvestiční transfery (neopětované výdaje)
- neinvestiční půjčky za účelem rozpočtové politiky
- neinvestiční prostředky Národního fondu (prostředky z EU)
6) kapitálové výdaje
- investiční nákupy (opětovaný výdaj na IM, služby)
- investiční transfery (dlouhodobé, neopětované)
- půjčky (návratné, neopětované)
- investiční převody Národního fondu
8) financování
- z tuzemska, zahraničí a opravné položky k peněžním operacím
- aby bylo možno příjmy a výdaje porovnávat, používá se určitá rozpočtová skladba (porovnání podle typů příjmů, druhů rozpočtů)
- většinou se používá skladba vyhovující mezinárodním normám, aby bylo možné i mezinárodní srovnání
- u nás byla rozpočtová skladba upravena v roce 1997 a aktuální novela byla v červenci 2002 (zveřejněná ve sbírce zákonů 323/2002)
Klasifikace
- na všechny operace se dívá jako na finanční prostředky
- příjmy prostředků na bankovní účet = inkasa
- výdaje prostředků z bankovních účtů = platby
- příjmy i výdaje se vztahují ke kalendářnímu roku
→ zahrnuje všechny typy rozpočtů, veškeré organizace založené obcemi, peněžní fondy, státní finanční aktiva, dobrovolné svazky obcí
4 hlediska
1) organizační (odpovědnostní)
- v rozpočtové skladbě se příjmy a výdaje dělí na k a p i t o l y
- týká se jen SR (41 kapitol)
- 3místný kód
2) druhové členění
- základní jednotka je t ř í d a
- je podle charakteru (ekonomického druhu) příjmů a výdajů
3) odvětvové (funkční)
- člení podle odvětví (podle druhu činnosti), ze kterého plynou
- netýká se všech příjmů, ale výdajů ano
4) konsolidační
- aby se zabránilo duplicitám v rámci jednotlivých rozpočtů celé soustavy
- příjem obce, který převedeme do fondu, musíme započítat jen 1x atd.
Druhové členění
- hlavní jednotkou je rozpočtová třída
- seskupení rozpočtových položek
- podseskupení rozpočtových položek
- rozpočtové položky
→ každý příjem a výdaj má 4místný kód
Funkční členění
- skupina
- rozpočtový oddíl
- pododdíl
- paragraf
→ 4místný kód
6 skupin:
1. Zemědělství a lesní hospodářství
2. Průmyslové a ostatní odvětví
3. Služby pro obyvatelstvo
4. Sociální věci a politika zaměstnanosti
5. Bezpečnost státu a právní ochrana
6. Všeobecná veřejná správa a služby
→ každý příjem i výdaj má 11místný kód
Druhové členění
7 tříd:
1. daňové příjmy
2. nedaňové příjmy
3. kapitálové příjmy
4. přijaté dotace
5. běžné výdaje
6. kapitálové výdaje
8. financování
→ třída 7 byla zrušena
Příjmy
= veškeré opětované (obecní rozpočet je získá jako protihodnotu za nějakou činnost) i neopětované (transfery, dotace) příjmy
- nenávratné příjmy (nemusí je nikomu zúčtovat)
- návratné – pokud se týkají rozpočtové politiky (jinak se nezapočítávají), objevují se v 8. třídě jako rozpočet financující operace
Výdaje
- za opětované výdaje (mzdy, materiál,…) i neopětované výdaje (dotace obyvatelstvu, organizaci)
- výdaje investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- nenávratné – investiční a neinvestiční nákupy, transfery
- návratné – jen poskytnuté půjčky v rámci rozpočtové politiky (pro organizace, které chce v rámci rozpočtového roku pomoci)
Financující operace
- úhrn změn závazků rozpočtové jednotky ve sledovaném období a změn stavů depozit
- zahrnuje:
* přírůstek termínovaných závazků (výpůjčky peněžních prostředků)
* mínus splátky jistiny závazků
* + pokles stavu hotovosti
* – přírůstek poskytnutých půjček a uskutečněných finančních investic ve sledovaném období, jejichž cílem je optimalizace likvidity
příjmy – výdaje = přebytek / schodek
- na vyrovnání schodku – půjčky
→ bilanci musíme na konci vyrovnat
Třídy
1) daňové
- nenávratné příjmy plynoucí z daní, z SP a ZP, z poplatků (místní, správní,…), doplatků daní, majetkové daně
- povinné neopětované příjmy (jsou ze zákona povinné)
2) nedaňové
- veškeré opětované příjmy
- příjmy z prodeje zboží a služeb, sankční platby, přijaté splátky půjčených prostředků
3) kapitálové
- příjmy z prodeje IM a finančních aktiv (akcie, majetkové podíly) za účelem rozpočtové politiky
4) dotace
- neopětované a nenávratné finanční prostředky (dary, dotace o stejných úrovních, různých úrovní i ze zahraničí)
5) běžné výdaje
- neinvestiční, za mzdy a pojistné zaměstnanců (mandatorní položka)
- neinvestiční transfery (neopětované výdaje)
- neinvestiční půjčky za účelem rozpočtové politiky
- neinvestiční prostředky Národního fondu (prostředky z EU)
6) kapitálové výdaje
- investiční nákupy (opětovaný výdaj na IM, služby)
- investiční transfery (dlouhodobé, neopětované)
- půjčky (návratné, neopětované)
- investiční převody Národního fondu
8) financování
- z tuzemska, zahraničí a opravné položky k peněžním operacím
4) Přednáška: Místní finance
Daňové příjmy
- obec může ovlivnit - daňovou legislativu (minimálně) – upravuje vláda
- daňovou správu
- daňové sazby
- rozpočtové určení daní – daňové určení výnosu
Daňová legislativa
- vláda určuje strukturu daní, postupy při nedodržení plateb
- schvaluje parlament pro všechny
- legislativa se může měnit v čase a prostoru
Daňová správa
- může být přiřazena nižším úrovním (podle země)
- různé modely
- určitá úroveň jednotky si vykonává správu sama, pokud jsou nějaké úkoly v prostoru nebo do úrovně kam plynou (kam jsou určeny)
- u nás rozděluje prostředky Finanční úřad, centrální výběr daní
Daňové sazby
- slevy, výjimky
- obec nemůže ovlivnit (pouze do určité míry třeba rozdělí daně)
- protože by docházelo k různé alokaci zdrojů
Rozpočtové určení daní
- týká se daní důchodového typu (plynou do ústředního rozpočtu, protože vláda má nedistribuční funkci)
- neurčí se původ daně, musí se podle určitého vzorce rozdělit na nižší úrovně (schvaluje parlament)
- obce si už s penězi nakládají sami jak chtějí
- chovají se jako dotace (neúčelové), ale obec nevědí, jak velké
- objem dotací je definován ve SR
- progresní daně důchodového typu jsou centralizovány, obce neovlivní - mají nestabilní daňový výnos, plní funkci vestavěného stabilizátoru
- daně, které zdaňují přírodní bohatství (nerovnoměrně rozložená daňová základna v území), se vybírají centrálně (lomy,…)
- nižší úrovně by neměly vybírat daně s vysokou mobilitou (nestabilní výnos)
- u nepřímých daní – platí totéž – nevíme původ daně
- na nižších úrovních vybírat místní daně a poplatky (rozhoduje o legislativě těchto daní – správa, výběr,…)
Různé přístupy k daňovému určení
- samostatný daňový základ = pro místní autority, které rozhodují o jeho využití (kompetence obce jsou nižší) = s v ě ř e n é d a n ě
- společný daňový základ, v jehož rámci mají místní orgány možnost buď stanovit přirážky ke státním daním nebo dostávat určité % z výnosu tzv. sdílených daní (společné daně pro obce, stát, kraje)
- je lepší, aby obec vybírala méně daní s větší výnosností
- místním daním se u nás nejvíce přibližují poplatky
- svěření daní je zákonem = s v ě ř e n é d a n ě
- obce vykonávají správu sami nebo centrálně (u nás)
Sdílené daně
- nižší úrovně mohou stanovovat přirážky nebo dostávají určité % z výnosu (můžou stanovit přirážky, ale jen v určitém rozpětí)
- principy rozdělení procesu:
§ derivační typ – stanovené % z výnosu rozdělí podle výnosu na daném území (jdou tam, kde vznikly)
§ nederivační typ – stanovené % z výnosu se přerozdělí podle jiného kritéria (např. počtu obyvatel)
- snižují nerovnosti mezi obcemi, ale nerespektují svázanost s místem vzniku (mimo derivačního typu)
- chovají se jako dotace, ale obce neví, jak velký výnos bude
Obecní daně
- daňová základna by neměla být proměnlivá
- daňová (sazba i základna) by měla být viditelná
- daně by měly zabezpečit dostatečný příjem na pokrytí místních potřeb
- neměla by existovat možnost převádění daňového výnosu
- spravování daní by mělo být jednoduché
- daně by měly být ekonomicky efektivní (neutrální z hlediska dopadu na rozhodujícího poplatníka)
- daňové příjmy by měly růst proporcionálně s ekonomickým růstem lokální ekonomiky
- daně by neměly být závislé na jednostranně zaměřené lokální ekonomické struktuře
- existence flexibility v určování daňových sazeb či přirážek
Majetkové daně
- problémy – Co zdaňovat?, Jak majetek oceňovat? A jakými sazbami? (proporcionální, progresivní)
Důvody pro a proti zdanění
- jedná se o dvojí zdanění (majetek byl pořízen šetřením z příjmu, který už byl zdaněn)
+ jedny z nejstarších daní (starověk), stát se staral o ochranu našeho majetku, potřebuje na to peníze
+ daň je zdaňování implicitních příjmů (dostáváme výnos z toho, že nemusíme platit nájemné)
+ vybudovat silnice, osvětlení – tyto činnosti si zaplatí obec z daní (zatraktivní to místo)
+ menší možnost vyhnutí se neplacení daně
- „cena“ za lepší životní úroveň
Co zdaňovat:
- nemovitosti
- někde se zahrnuje i movitý majetek a finanční aktiva (akcie,…)
- typy daní: - univerzální (jedna daň na všechen majetek) – např. SRN, Švýcarsko, Holandsko
- několik typů daní
- hmotná podniková aktiva
- půda
Ohodnocení:
- z kapitálové hodnoty (odvozená z tržních cen, upravená koeficientem)
- na základě roční hodnoty (roční čistý výnos z majetku) → renty, nájemného
- kombinace způsobů
→ využívají se cenové mapy města (hodnota majetku se liší podle lokality)
Sazby
- stanoveny progresivně (čím větší majetek, tím vyšší daň) nebo lineárně
Výhody a nevýhody
výhody:
- jsou viditelné
- srozumitelné
- nízký daňový únik
- daň spojena s obcí (se vznikem daně)
nevýhody:
- problém s oceňováním majetku
- nerespektují současnou důchodovou situaci vlastníka (poplatníka)
- neodráží současnou prosperitu a atraktivitu oblastí
Transfery a dotace
Důvody pro peněžní transfery a dotace
Ø zabezpečení vertikální fiskální rovnováhy (stát si většinou nechává největší příjmy z daní, a proto musí obcím dávat dotace, aby pokryly své výdaje = vertikální nerovnováha = s t a t i c k á ; d y n a m i c k á nerovnováha – zvyšuje se zátěž povinností obcí
→ zmírnění vertikální fiskální nerovnováhy
Ø garance určité standardní úrovně poskytování některých veřejných statků (rozdělené náklady na služby a různá daňová výnosnost v oblastech, ale stát garantuje určitou úroveň ze zákona)
Ø zabezpečení horizontální fiskální rovnováhy – daňový výnos oblasti s upadajícím průměrem (bez surovin) bude vždy nižší než u ostatních, proto stát prostředky přerozděluje, aby obcím daňový výnos dorovnal (podnikatelé platí stejné daně, a proto mají mít stejné služby, veřejné statky)
- v rámci území mohou být oblasti s určitými geografickými (klimatickými) podmínkami (např. údržba silnice je dražší na horách)
Ø kompenzace speciálního břemene – odstraňování ekologických zátěží, transfery dotacemi z vyšší úrovně se snaží kompenzovat břemeno na nižších úrovních
transfery = jedná se o problém spravedlivosti, efektivnosti a ekvivalence
Ø existence externalit a jejich internalizace (omezení) – např. větší město má divadlo, ale do něj chodí i obyvatelé okolních vesnic, které ale na jeho provoz nepřispívají; nelze obce k příspěvkům nutit, ale ani zakázat vstup obyvatelstva
Kritéria systému transferů a dotací
- neměly by být komplikované, náročné na čas
- měřitelné, neměnné v čase, kvantifikovatelné
- neměly by být příliš detailní
* počet obyvatel (základní kritérium) – nerespektuje věk, pohlaví,…moc obecné
* počet obydlí
* rozloha
* délka silniční sítě
* počet dětí školního věku
* průměrný příjem (vypovídá o sociálním postavení obyvatel)
Typologie dotací
q specifické (účelové) - bez spoluúčasti (stát má na statcích zájem)
- podmíněné se spoluúčastí obce, kraje,…
→ na předem daný účel, činnost, jsou zúčtovatelné (pokud je obec nepoužije,
musí je vrátit)
q všeobecné (neúčelové)
jiné členění:
§ běžné (na opakující se činnost)
§ kapitálové (např. na výstavbu, účelové)
dotace podmíněné spoluúčastí se člení na spoluúčast:
* rovnocennou (stanovení % příspěvku obce a státu)
* nerovnocennou (stát dá fixní částku, bez ohledu na obec)
o s otevřeným koncem (není stanoven limit pro obce)
→ čím více vloží obec, tím více dostane od státu
→ vhodné k redukci externalit
o s uzavřeným koncem (stanoví se maximální suma příspěvků od státu)
- vyhovují bohatším obcím
- nutí obce k efektivnímu vynakládání finančních prostředků
Alternativní formy transferových systémů
Způsoby alokace rozdělené
Způsoby určov. celkové částky rozděl. na dotace částky mezi příslušné stanovené podíly
ad hoc (státní)
úhrada schválen.
samosprávné jednotky na ústř. daních (sdílené)
rozhodnutí výdajů podle místa vzniku
A
L
neaplikováno
podle vzorce
B
F
neaplikováno
celková nebo částečná úhrada N
C
G
K
ad hoc rozhodnutí
D
H
neaplikováno
D – víme, že se bude přerozdělovat, ale vše rozhoduje stát
C – úhrada nákladů částečně obec a stát (účelově)
L – stát rozhodne každoročně o výši částek na dotace
H – úplná centralizace, nejméně objektivní
G – účelové dotace na projekt
F – stát přijme vzorec, podle kterého peníze rozdělí
K – přísně účelové dotace, centralizované poskytnutí (na infrastrukturu, platy učitelů, zdravotníků)
- z hlediska užití jsou nejvíce decentralizované A, B → transfery
- žádná pravomoc obcí k jejich ovlivňování, ale rozhoduje si plně o jejich využití a nemusí je použít úplně celé
- převažuje poskytování neúčelových dotací, pouze u investičních aktivit se poskytují účelové dotace
Kritéria systému transferů a dotací
o adekvátnost příjmů (místní samosprávy by měly mít prostřednictvím transferů dostatek zdrojů na to, aby mohly vykonávat kompetence jím svěřené)
o regulace zdanění a výdajů (efektivní transfery by neměly podceňovat nadměrné výdaje, či omezovat zdanění)
o spravedlnost – transfery by se měly měnit v závislosti na místních potřebách a měly by být nepřímo úměrné fiskální kapacitě; souvisí s horizontální fiskální rovnováhou
- obec může ovlivnit - daňovou legislativu (minimálně) – upravuje vláda
- daňovou správu
- daňové sazby
- rozpočtové určení daní – daňové určení výnosu
Daňová legislativa
- vláda určuje strukturu daní, postupy při nedodržení plateb
- schvaluje parlament pro všechny
- legislativa se může měnit v čase a prostoru
Daňová správa
- může být přiřazena nižším úrovním (podle země)
- různé modely
- určitá úroveň jednotky si vykonává správu sama, pokud jsou nějaké úkoly v prostoru nebo do úrovně kam plynou (kam jsou určeny)
- u nás rozděluje prostředky Finanční úřad, centrální výběr daní
Daňové sazby
- slevy, výjimky
- obec nemůže ovlivnit (pouze do určité míry třeba rozdělí daně)
- protože by docházelo k různé alokaci zdrojů
Rozpočtové určení daní
- týká se daní důchodového typu (plynou do ústředního rozpočtu, protože vláda má nedistribuční funkci)
- neurčí se původ daně, musí se podle určitého vzorce rozdělit na nižší úrovně (schvaluje parlament)
- obce si už s penězi nakládají sami jak chtějí
- chovají se jako dotace (neúčelové), ale obec nevědí, jak velké
- objem dotací je definován ve SR
- progresní daně důchodového typu jsou centralizovány, obce neovlivní - mají nestabilní daňový výnos, plní funkci vestavěného stabilizátoru
- daně, které zdaňují přírodní bohatství (nerovnoměrně rozložená daňová základna v území), se vybírají centrálně (lomy,…)
- nižší úrovně by neměly vybírat daně s vysokou mobilitou (nestabilní výnos)
- u nepřímých daní – platí totéž – nevíme původ daně
- na nižších úrovních vybírat místní daně a poplatky (rozhoduje o legislativě těchto daní – správa, výběr,…)
Různé přístupy k daňovému určení
- samostatný daňový základ = pro místní autority, které rozhodují o jeho využití (kompetence obce jsou nižší) = s v ě ř e n é d a n ě
- společný daňový základ, v jehož rámci mají místní orgány možnost buď stanovit přirážky ke státním daním nebo dostávat určité % z výnosu tzv. sdílených daní (společné daně pro obce, stát, kraje)
- je lepší, aby obec vybírala méně daní s větší výnosností
- místním daním se u nás nejvíce přibližují poplatky
- svěření daní je zákonem = s v ě ř e n é d a n ě
- obce vykonávají správu sami nebo centrálně (u nás)
Sdílené daně
- nižší úrovně mohou stanovovat přirážky nebo dostávají určité % z výnosu (můžou stanovit přirážky, ale jen v určitém rozpětí)
- principy rozdělení procesu:
§ derivační typ – stanovené % z výnosu rozdělí podle výnosu na daném území (jdou tam, kde vznikly)
§ nederivační typ – stanovené % z výnosu se přerozdělí podle jiného kritéria (např. počtu obyvatel)
- snižují nerovnosti mezi obcemi, ale nerespektují svázanost s místem vzniku (mimo derivačního typu)
- chovají se jako dotace, ale obce neví, jak velký výnos bude
Obecní daně
- daňová základna by neměla být proměnlivá
- daňová (sazba i základna) by měla být viditelná
- daně by měly zabezpečit dostatečný příjem na pokrytí místních potřeb
- neměla by existovat možnost převádění daňového výnosu
- spravování daní by mělo být jednoduché
- daně by měly být ekonomicky efektivní (neutrální z hlediska dopadu na rozhodujícího poplatníka)
- daňové příjmy by měly růst proporcionálně s ekonomickým růstem lokální ekonomiky
- daně by neměly být závislé na jednostranně zaměřené lokální ekonomické struktuře
- existence flexibility v určování daňových sazeb či přirážek
Majetkové daně
- problémy – Co zdaňovat?, Jak majetek oceňovat? A jakými sazbami? (proporcionální, progresivní)
Důvody pro a proti zdanění
- jedná se o dvojí zdanění (majetek byl pořízen šetřením z příjmu, který už byl zdaněn)
+ jedny z nejstarších daní (starověk), stát se staral o ochranu našeho majetku, potřebuje na to peníze
+ daň je zdaňování implicitních příjmů (dostáváme výnos z toho, že nemusíme platit nájemné)
+ vybudovat silnice, osvětlení – tyto činnosti si zaplatí obec z daní (zatraktivní to místo)
+ menší možnost vyhnutí se neplacení daně
- „cena“ za lepší životní úroveň
Co zdaňovat:
- nemovitosti
- někde se zahrnuje i movitý majetek a finanční aktiva (akcie,…)
- typy daní: - univerzální (jedna daň na všechen majetek) – např. SRN, Švýcarsko, Holandsko
- několik typů daní
- hmotná podniková aktiva
- půda
Ohodnocení:
- z kapitálové hodnoty (odvozená z tržních cen, upravená koeficientem)
- na základě roční hodnoty (roční čistý výnos z majetku) → renty, nájemného
- kombinace způsobů
→ využívají se cenové mapy města (hodnota majetku se liší podle lokality)
Sazby
- stanoveny progresivně (čím větší majetek, tím vyšší daň) nebo lineárně
Výhody a nevýhody
výhody:
- jsou viditelné
- srozumitelné
- nízký daňový únik
- daň spojena s obcí (se vznikem daně)
nevýhody:
- problém s oceňováním majetku
- nerespektují současnou důchodovou situaci vlastníka (poplatníka)
- neodráží současnou prosperitu a atraktivitu oblastí
Transfery a dotace
Důvody pro peněžní transfery a dotace
Ø zabezpečení vertikální fiskální rovnováhy (stát si většinou nechává největší příjmy z daní, a proto musí obcím dávat dotace, aby pokryly své výdaje = vertikální nerovnováha = s t a t i c k á ; d y n a m i c k á nerovnováha – zvyšuje se zátěž povinností obcí
→ zmírnění vertikální fiskální nerovnováhy
Ø garance určité standardní úrovně poskytování některých veřejných statků (rozdělené náklady na služby a různá daňová výnosnost v oblastech, ale stát garantuje určitou úroveň ze zákona)
Ø zabezpečení horizontální fiskální rovnováhy – daňový výnos oblasti s upadajícím průměrem (bez surovin) bude vždy nižší než u ostatních, proto stát prostředky přerozděluje, aby obcím daňový výnos dorovnal (podnikatelé platí stejné daně, a proto mají mít stejné služby, veřejné statky)
- v rámci území mohou být oblasti s určitými geografickými (klimatickými) podmínkami (např. údržba silnice je dražší na horách)
Ø kompenzace speciálního břemene – odstraňování ekologických zátěží, transfery dotacemi z vyšší úrovně se snaží kompenzovat břemeno na nižších úrovních
transfery = jedná se o problém spravedlivosti, efektivnosti a ekvivalence
Ø existence externalit a jejich internalizace (omezení) – např. větší město má divadlo, ale do něj chodí i obyvatelé okolních vesnic, které ale na jeho provoz nepřispívají; nelze obce k příspěvkům nutit, ale ani zakázat vstup obyvatelstva
Kritéria systému transferů a dotací
- neměly by být komplikované, náročné na čas
- měřitelné, neměnné v čase, kvantifikovatelné
- neměly by být příliš detailní
* počet obyvatel (základní kritérium) – nerespektuje věk, pohlaví,…moc obecné
* počet obydlí
* rozloha
* délka silniční sítě
* počet dětí školního věku
* průměrný příjem (vypovídá o sociálním postavení obyvatel)
Typologie dotací
q specifické (účelové) - bez spoluúčasti (stát má na statcích zájem)
- podmíněné se spoluúčastí obce, kraje,…
→ na předem daný účel, činnost, jsou zúčtovatelné (pokud je obec nepoužije,
musí je vrátit)
q všeobecné (neúčelové)
jiné členění:
§ běžné (na opakující se činnost)
§ kapitálové (např. na výstavbu, účelové)
dotace podmíněné spoluúčastí se člení na spoluúčast:
* rovnocennou (stanovení % příspěvku obce a státu)
* nerovnocennou (stát dá fixní částku, bez ohledu na obec)
o s otevřeným koncem (není stanoven limit pro obce)
→ čím více vloží obec, tím více dostane od státu
→ vhodné k redukci externalit
o s uzavřeným koncem (stanoví se maximální suma příspěvků od státu)
- vyhovují bohatším obcím
- nutí obce k efektivnímu vynakládání finančních prostředků
Alternativní formy transferových systémů
Způsoby alokace rozdělené
Způsoby určov. celkové částky rozděl. na dotace částky mezi příslušné stanovené podíly
ad hoc (státní)
úhrada schválen.
samosprávné jednotky na ústř. daních (sdílené)
rozhodnutí výdajů podle místa vzniku
A
L
neaplikováno
podle vzorce
B
F
neaplikováno
celková nebo částečná úhrada N
C
G
K
ad hoc rozhodnutí
D
H
neaplikováno
D – víme, že se bude přerozdělovat, ale vše rozhoduje stát
C – úhrada nákladů částečně obec a stát (účelově)
L – stát rozhodne každoročně o výši částek na dotace
H – úplná centralizace, nejméně objektivní
G – účelové dotace na projekt
F – stát přijme vzorec, podle kterého peníze rozdělí
K – přísně účelové dotace, centralizované poskytnutí (na infrastrukturu, platy učitelů, zdravotníků)
- z hlediska užití jsou nejvíce decentralizované A, B → transfery
- žádná pravomoc obcí k jejich ovlivňování, ale rozhoduje si plně o jejich využití a nemusí je použít úplně celé
- převažuje poskytování neúčelových dotací, pouze u investičních aktivit se poskytují účelové dotace
Kritéria systému transferů a dotací
o adekvátnost příjmů (místní samosprávy by měly mít prostřednictvím transferů dostatek zdrojů na to, aby mohly vykonávat kompetence jím svěřené)
o regulace zdanění a výdajů (efektivní transfery by neměly podceňovat nadměrné výdaje, či omezovat zdanění)
o spravedlnost – transfery by se měly měnit v závislosti na místních potřebách a měly by být nepřímo úměrné fiskální kapacitě; souvisí s horizontální fiskální rovnováhou
2) Přednáška: Místní finance
Fiskální federalismus
- řeší vztahy mezi úrovněmi
- objektivní jev vyplývající ze skutečnosti, že se vyskytují minimálně 2 úrovně veřejné správy (centrální a místní)
- zkoumá vertikální i horizontální struktury veřejného sektoru a optimalizaci vazeb mezi jeho jednotlivými stupni a články
- využití jednotlivých fiskálních funkcí mezi jednotlivými úrovněmi
- rozdělením pravomocí a odpovědnosti za jednotlivé výdajové oblasti a stanovením daňových pravomocí a uspořádáním příjmů
2 základní modely:
a) vertikální (koláčový od Musgrafa)
- jednotlivé úrovně mají relativní nezávislost (vazby nejsou patrné)
- anglosaský model
daně → federální SR → výdaje
daně → republikový SR → výdaje
daně → municipální rozpočet → výdaje
- horizontální (model ze SRN)
- vykazuje znaky federativního státu, ale existují významné a silné vertikální vazby mezi úrovněmi při přerozdělování příjmů i horizontální vazby při přidělování příjmů chudším zemím
daně → federativní SR → vládní výdaje
→ daně → republikový SR → vládní výdaje → republikový SR →
→ daně → municipální rozpočet
MR MR → výdaje
- ve většině zemí existuje smíšený model
extrémy:
1. horizontální (centralizovaný model)
daně → federativní SR → republikový SR
dotace
republikový SR
místní místní místní
- nejnižší úroveň nemá pravomoce ani vytvářet příjmy ani je rozdělovat (vše řízeno zhora)
2. vertikální
- neexistují žádné vazby mezi úrovněmi
Fiskální decentralizace
- jak daně z příjmů, tak výdajových kompetencí
- decentralizace veřejných výdajů
- větší spoluúčasti – místních vlád při rozhodování o některých veřejných statcích, bez změn jejich financování
důvody pro fiskální decentralizaci (přínosy)
* propojení prospěchu vzhledem k nákladům
* vyšší elasticita k geografickým a individuálním preferencím (volení zástupci z oblasti)
* bezprostřednější vazba mezi voliči a politiky a intenzivnější kontrola ze strany občanů
* existence prostorové omezenosti užitků z veřejných statků (platí ti, kdo ho používají)
* relativně vysoké náklady v případě centrálního systému (ztráty efektu z centralizace)
*
- čistý lokální statek
- veřejný statek
ztráty efektu z fiskální decentralizace
* záleží na elasticitě poptávky
* při elasticitě = ¯ ztráty
* vláda nezná preference v jednotlivých územních jednotkách
cena D2
D1 vynucená úspora
P C nabídka
A E
množství
Q1 Qc Q2
D1 = poptávka obce 1
D2 = poptávka obce 2
Qc = množství daně z centra
Q1 = množství požadované obcí 1
Metody místních financí
1. Charles Kiebut
předpoklady:
- dostatečné množství fiskálních jednotek
- volba nohou (lidé se stěhují podle volby statků ve skupině)
- příjmy jen z důchodů
- neexistují vazby vázanosti na prostředí
- jev přetížení (kvalita, užitek statku se s množstvím lidí snižuje)
- ale i naopak, pokud se poskytují statky ve velkém, dají se realizovat úspory z rozsahu
2. Teorie klubů (od Bucharana)
- jedinci mají společné zájmy a vytváří kluby, aby dosáhli úspor z rozsahu
- alokace statků se pak liší podle preferencí
→ stát musí vždy zabezpečovat určité přerozdělování na principu SOLIDARITY, aby byla zaručena určitá skladba statků na celém území nebo může spotřebu statků vynutit zákonem (základní školy, očkování)
fiskální funkce:
a) alokační (o statcích by měly rozhodnout nižší jednotky)
b) stabilizační (určuje vláda, nelze moc využít na nižší úrovně, jen snaha o snižování nezaměstnanosti budováním průmyslových zón)
c) nedistribuční (podle preferencí municipalit)
Zásady fiskálního federalismu
- rozdílnosti (souvisí s alokační funkcí, snaha respektovat preference obyvatelstva)
- centralizace přerozdělování (redistribuce od státu jednotná pro všechny)
- centralizovaná stabilizace
- zajištění minimální úrovně základních veřejných statků a služeb (školství, zdravotnictví)
- vyrovnání fiskální pozice
- ekvivalence (souvisí s omezením užitku v prostoru, platit mají ti, kterým prospívá)
- lokační neutralita (omezení možností volení obcí)´
Principy financování obecní samosprávy
- konzistence s celým systémem financování státu
- respektovat fiskální politiku
- fiskální systém územních samospráv by měl být částečně nezávislý na celém systému (decentralizace)
- průhlednost (transparentnost – kontrola jak laická, tak ze zákona) – právo kontroly a zpětných vazeb
- stabilita v čase a prostoru (aby nižší úrovně mohly prognózovat vývoj příjmů a výdajů) – u nás se systém daní často mění – je to těžké; mění se také demografická struktura, povinnosti obcí, výnosy z daní
- účinnost (efektivnost – souvisí s alokační funkcí)
- administrativně nenáročné – mít méně poplatků, ale výnosnějších
- řeší vztahy mezi úrovněmi
- objektivní jev vyplývající ze skutečnosti, že se vyskytují minimálně 2 úrovně veřejné správy (centrální a místní)
- zkoumá vertikální i horizontální struktury veřejného sektoru a optimalizaci vazeb mezi jeho jednotlivými stupni a články
- využití jednotlivých fiskálních funkcí mezi jednotlivými úrovněmi
- rozdělením pravomocí a odpovědnosti za jednotlivé výdajové oblasti a stanovením daňových pravomocí a uspořádáním příjmů
2 základní modely:
a) vertikální (koláčový od Musgrafa)
- jednotlivé úrovně mají relativní nezávislost (vazby nejsou patrné)
- anglosaský model
daně → federální SR → výdaje
daně → republikový SR → výdaje
daně → municipální rozpočet → výdaje
- horizontální (model ze SRN)
- vykazuje znaky federativního státu, ale existují významné a silné vertikální vazby mezi úrovněmi při přerozdělování příjmů i horizontální vazby při přidělování příjmů chudším zemím
daně → federativní SR → vládní výdaje
→ daně → republikový SR → vládní výdaje → republikový SR →
→ daně → municipální rozpočet
MR MR → výdaje
- ve většině zemí existuje smíšený model
extrémy:
1. horizontální (centralizovaný model)
daně → federativní SR → republikový SR
dotace
republikový SR
místní místní místní
- nejnižší úroveň nemá pravomoce ani vytvářet příjmy ani je rozdělovat (vše řízeno zhora)
2. vertikální
- neexistují žádné vazby mezi úrovněmi
Fiskální decentralizace
- jak daně z příjmů, tak výdajových kompetencí
- decentralizace veřejných výdajů
- větší spoluúčasti – místních vlád při rozhodování o některých veřejných statcích, bez změn jejich financování
důvody pro fiskální decentralizaci (přínosy)
* propojení prospěchu vzhledem k nákladům
* vyšší elasticita k geografickým a individuálním preferencím (volení zástupci z oblasti)
* bezprostřednější vazba mezi voliči a politiky a intenzivnější kontrola ze strany občanů
* existence prostorové omezenosti užitků z veřejných statků (platí ti, kdo ho používají)
* relativně vysoké náklady v případě centrálního systému (ztráty efektu z centralizace)
*
- čistý lokální statek
- veřejný statek
ztráty efektu z fiskální decentralizace
* záleží na elasticitě poptávky
* při elasticitě = ¯ ztráty
* vláda nezná preference v jednotlivých územních jednotkách
cena D2
D1 vynucená úspora
P C nabídka
A E
množství
Q1 Qc Q2
D1 = poptávka obce 1
D2 = poptávka obce 2
Qc = množství daně z centra
Q1 = množství požadované obcí 1
Metody místních financí
1. Charles Kiebut
předpoklady:
- dostatečné množství fiskálních jednotek
- volba nohou (lidé se stěhují podle volby statků ve skupině)
- příjmy jen z důchodů
- neexistují vazby vázanosti na prostředí
- jev přetížení (kvalita, užitek statku se s množstvím lidí snižuje)
- ale i naopak, pokud se poskytují statky ve velkém, dají se realizovat úspory z rozsahu
2. Teorie klubů (od Bucharana)
- jedinci mají společné zájmy a vytváří kluby, aby dosáhli úspor z rozsahu
- alokace statků se pak liší podle preferencí
→ stát musí vždy zabezpečovat určité přerozdělování na principu SOLIDARITY, aby byla zaručena určitá skladba statků na celém území nebo může spotřebu statků vynutit zákonem (základní školy, očkování)
fiskální funkce:
a) alokační (o statcích by měly rozhodnout nižší jednotky)
b) stabilizační (určuje vláda, nelze moc využít na nižší úrovně, jen snaha o snižování nezaměstnanosti budováním průmyslových zón)
c) nedistribuční (podle preferencí municipalit)
Zásady fiskálního federalismu
- rozdílnosti (souvisí s alokační funkcí, snaha respektovat preference obyvatelstva)
- centralizace přerozdělování (redistribuce od státu jednotná pro všechny)
- centralizovaná stabilizace
- zajištění minimální úrovně základních veřejných statků a služeb (školství, zdravotnictví)
- vyrovnání fiskální pozice
- ekvivalence (souvisí s omezením užitku v prostoru, platit mají ti, kterým prospívá)
- lokační neutralita (omezení možností volení obcí)´
Principy financování obecní samosprávy
- konzistence s celým systémem financování státu
- respektovat fiskální politiku
- fiskální systém územních samospráv by měl být částečně nezávislý na celém systému (decentralizace)
- průhlednost (transparentnost – kontrola jak laická, tak ze zákona) – právo kontroly a zpětných vazeb
- stabilita v čase a prostoru (aby nižší úrovně mohly prognózovat vývoj příjmů a výdajů) – u nás se systém daní často mění – je to těžké; mění se také demografická struktura, povinnosti obcí, výnosy z daní
- účinnost (efektivnost – souvisí s alokační funkcí)
- administrativně nenáročné – mít méně poplatků, ale výnosnějších
(13) Ekonomika péče o životní prostředí
1) Jaká je obecná struktura výdajů na péči o životní prostředí?
výdaje:
- státní rozpočet: rozpočet MŽP
- Územní odbory MŽP
- Státní fond ŽP
- Česká inspekce ŽP
- odbory životního prostředí KÚ
- odbory životního prostředí měst a obcí
- ostatní organizace
2) Jaká je struktura výdajů kapitoly MŽP?
hlavní druhy výdajů MŽP:
- výdaje na činnost rozpočtových organizací
- příspěvky na činnost příspěvkových organizací
- dotace občanským sdružením
- dotace a návratné finanční výpomoci podnikatelským subjektům
- ostatní dotace a příspěvky
3) Které jsou hlavní ekonomické nástroje ekologické politiky v ČR?
- vybírání poplatků a odvodů
- úplaty
- úhrady
- pokuty
- náhrady
4) Jaká je struktura příjmů a výdajů SFŽP?
Příjmy:
- úplaty za vypouštění odpadních vod
- úplaty za odběr podzemních vod
- odvody za odnětí půdy
- poplatky za uložení odpadů
- výnosy z pokut
- úroky z půjček
- dary o zahraničních institucí
Výdaje – příspěvky na:
- budování skládek a odpadů
- výstavbu spaloven komunálních a jiných odpadů
- budování čistíren odpadních vod
- budování kanalizačních systémů
- změnu systému vytápění budov přechodem na ušlechtilá paliva
- výstavbu vodních nádrží, jako zdroje pitné a užitkové vody
revitalizaci říčních toků a rybníků1996
5354,2
4644,7
5) Jakou funkci má vybírání poplatků za poškozování životního prostředí?
Vybírání environmentálních poplatků má 2 základní cíle:
- výchovný: vytvořit represivní prostředí pro ty subjekty, které se chovají neenvironmentálně
- fiskální: získat finanční prostředky od těch subjektů, které nerespektují environmentální předpisy
6) Které jsou hlavní druhy poplatků, úplat a pokut vybíraných za poškozování životního prostředí?
- poplatky za znečišťování ovzduší
- poplatky za uložení odpadů na skládkách
- odvody za odnětí půdy
- odvody za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa
- odvody za skácení dřevin a poplatky v národních parcích
- úhrady z dobývacích prostorů
- úhrada za vydobyté suroviny
- pokuty za porušení ustanovení zákona o vodách
- pokuty za znečišťování ovzduší
- pokuty za porušení ustanovení zákona o odpadech
7) Jak se uplatňují ekologické daně při péči o životní prostředí?
Institut ekologických daní v současné době v ČR nahrazuje poměrně velké množství osvobození od jiných druhů daní, pokud jde o environmentálně pozitivní efekty určitých činností.
8) Jaká je struktura příjmů a výdajů krajských a obecních úřadů při péči o životní prostředí?
Příjmy:
- výnosy z pokut za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství
- na velkoplošné rozšiřování rostlinné zeleně
- na ochranu přírody
- nabudování zařízení a financování aktivit spojených s ekologickou výchovou
9) Jak se vyvíjelo hospodaření SFŽP v letech 1993 – 1996?
rok
příjmy
výdaje
1993
2767,6
2894,5
1994
4489,1
3584,2
1995
4959,5
4917,9
- výnosy z poplatků za znečišťování ovzduší
- výnosy z pokut od právnických a fyzických podnikatelů za porušení povinností při nakládání s odpady
- výnosy z pokut při porušení zákona o ochraně přírody a krajiny
- výnosy z poplatků za stavební povolení k ekologickým stavbám
Výdaje:
- finanční příspěvky k provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody na základě dohod s vlastníky či nájemníky pozemků
- úhrady ztráty za nařízenou změnu kultury na zemědělských pozemcích s cílem ochrany životního prostředí
- administrativní výdaje s provozem odboru
10) Jak se hodnotí ekonomická efektivnost výdajů na péči o životní prostředí?
Ekonomickou efektivnost výdajů na péči o životní prostředí je možné definovat jako poměr mezi výdaji a příslušnými environmentálními užitky pomocí koeficientu ekonomické efektivnosti.
výdaje na životní prostředí (Kč)
Koeficient EE = --------------------------------------------------------
dosažené environmentální užitky (Kč)
Je-li hodnota koeficientu větší než 1, jde o neefektivní vydávání finančních prostředků.
výdaje:
- státní rozpočet: rozpočet MŽP
- Územní odbory MŽP
- Státní fond ŽP
- Česká inspekce ŽP
- odbory životního prostředí KÚ
- odbory životního prostředí měst a obcí
- ostatní organizace
2) Jaká je struktura výdajů kapitoly MŽP?
hlavní druhy výdajů MŽP:
- výdaje na činnost rozpočtových organizací
- příspěvky na činnost příspěvkových organizací
- dotace občanským sdružením
- dotace a návratné finanční výpomoci podnikatelským subjektům
- ostatní dotace a příspěvky
3) Které jsou hlavní ekonomické nástroje ekologické politiky v ČR?
- vybírání poplatků a odvodů
- úplaty
- úhrady
- pokuty
- náhrady
4) Jaká je struktura příjmů a výdajů SFŽP?
Příjmy:
- úplaty za vypouštění odpadních vod
- úplaty za odběr podzemních vod
- odvody za odnětí půdy
- poplatky za uložení odpadů
- výnosy z pokut
- úroky z půjček
- dary o zahraničních institucí
Výdaje – příspěvky na:
- budování skládek a odpadů
- výstavbu spaloven komunálních a jiných odpadů
- budování čistíren odpadních vod
- budování kanalizačních systémů
- změnu systému vytápění budov přechodem na ušlechtilá paliva
- výstavbu vodních nádrží, jako zdroje pitné a užitkové vody
revitalizaci říčních toků a rybníků1996
5354,2
4644,7
5) Jakou funkci má vybírání poplatků za poškozování životního prostředí?
Vybírání environmentálních poplatků má 2 základní cíle:
- výchovný: vytvořit represivní prostředí pro ty subjekty, které se chovají neenvironmentálně
- fiskální: získat finanční prostředky od těch subjektů, které nerespektují environmentální předpisy
6) Které jsou hlavní druhy poplatků, úplat a pokut vybíraných za poškozování životního prostředí?
- poplatky za znečišťování ovzduší
- poplatky za uložení odpadů na skládkách
- odvody za odnětí půdy
- odvody za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa
- odvody za skácení dřevin a poplatky v národních parcích
- úhrady z dobývacích prostorů
- úhrada za vydobyté suroviny
- pokuty za porušení ustanovení zákona o vodách
- pokuty za znečišťování ovzduší
- pokuty za porušení ustanovení zákona o odpadech
7) Jak se uplatňují ekologické daně při péči o životní prostředí?
Institut ekologických daní v současné době v ČR nahrazuje poměrně velké množství osvobození od jiných druhů daní, pokud jde o environmentálně pozitivní efekty určitých činností.
8) Jaká je struktura příjmů a výdajů krajských a obecních úřadů při péči o životní prostředí?
Příjmy:
- výnosy z pokut za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství
- na velkoplošné rozšiřování rostlinné zeleně
- na ochranu přírody
- nabudování zařízení a financování aktivit spojených s ekologickou výchovou
9) Jak se vyvíjelo hospodaření SFŽP v letech 1993 – 1996?
rok
příjmy
výdaje
1993
2767,6
2894,5
1994
4489,1
3584,2
1995
4959,5
4917,9
- výnosy z poplatků za znečišťování ovzduší
- výnosy z pokut od právnických a fyzických podnikatelů za porušení povinností při nakládání s odpady
- výnosy z pokut při porušení zákona o ochraně přírody a krajiny
- výnosy z poplatků za stavební povolení k ekologickým stavbám
Výdaje:
- finanční příspěvky k provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody na základě dohod s vlastníky či nájemníky pozemků
- úhrady ztráty za nařízenou změnu kultury na zemědělských pozemcích s cílem ochrany životního prostředí
- administrativní výdaje s provozem odboru
10) Jak se hodnotí ekonomická efektivnost výdajů na péči o životní prostředí?
Ekonomickou efektivnost výdajů na péči o životní prostředí je možné definovat jako poměr mezi výdaji a příslušnými environmentálními užitky pomocí koeficientu ekonomické efektivnosti.
výdaje na životní prostředí (Kč)
Koeficient EE = --------------------------------------------------------
dosažené environmentální užitky (Kč)
Je-li hodnota koeficientu větší než 1, jde o neefektivní vydávání finančních prostředků.
(3) Ekonomika veřejné správy, justice a policie
1) Jak jsou financovány ústřední orgány státní správy (konkrétní data)?
Rezortní ministerstva + ústřední úřady (např. Český statistický úřad), dále sem patří: BIS, Grantová agentura, Akademie věd, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
r. 2003 – příjmy 684 mld., výdaje 795 mld., schodek 111 mld. Kč
r. 2004 – schodek 114 mld. Kč
2) Co tvoří podstatu návrhu zákona na změnu daňových příjmů obecních rozpočtů?
Daňové příjmy obcí:
· výlučný (100%) výnos daně z nemovitostí
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DPH
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DzP FO
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DzP PO
· výnos z přirážky k daním
3) Co je podstatou návrhu zákona na daňové příjmy budoucích krajů?
Daňové příjmy kraje:
· podíl na celostátním výnosu daně z lihu a lihovin
· podíl na celostátním výnosu daně z piva
· podíl na celostátním výnosu daně z vína
· výnos daně darovací, dědické a daně z převodu nemovitostí
· podíl na DPH
· podíl na DzP FO
· podíl na DzP PO
· přirážky k daním (z P FO ze závislé činnosti, z nemovitosti 1-10%)
4) Co jsou tzv. přirážky k daním a kde se budou používat?
Výnos z přirážky k daním: obec ve své pravomoci může stanovit obecně závaznou vyhláškou pro příslušný rozpočtový rok procentní přirážku k dani z příjmu FO ze samostatně výdělečné činnosti v rozpětí 1-7%, jejíž výnos je rozpočtově určen jako příjem obecního rozpočtu. Přirážka se spravuje jako příslušenství daně. Struktura nedaňových příjmů obcí by měla zůstat v podstatě stejná jako v předchozím období.
5) Co je hlavní náplní činností složky: správa soudnictví?
Úkolem správy soudnictví je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu své činnosti po stránce organizační, hospodářské, finanční, personální a výchovné a dohlížet na plnění svěřených úkolů. Správa nesmí proto zasahovat do činnosti soudů způsobem, který by ohrožoval soudcovskou nezávislost. Její funkce je tak v podstatě organizátorská a obslužná. Nejvyšším orgánem správy soudnictví je Ministerstvo spravedlnosti. Dalšími správními orgány jsou předseda, místopředseda Nejvyššího soudu, předsedové a místopředsedové vrchních soudů, jako i předsedové a místopředsedové krajských a okresních soudů.
6) Jaká je organizace státního zastupitelství v ČR?
Státní zastupitelství představuje soustavu úřadů určených k zastupování státu. Nejvyšší státní zastupitelství má sídlo v Brně. Vrchní státní zastupitelství mají sídla v krajských městech. Okresní státní zastupitelství mají sídla v okresních městech. Přímým nadřízeným nejvyššího státního zástupce je ministr spravedlnosti.
7) Jaká je funkce a postavení advokacie a notářství ve veřejném sektoru?
Každý občan ČR má ze zákona právo na právní pomoc. Za výkon platí buď stát, nebo osoba, pro kterou se právní úkon poskytuje.
Mezi hlavní činnosti advokacie patří:
· zastupování před soudy
· zastupování před orgány veřejné správy
· obhajoba v trestních věcech
· sepisování listin
· udělování právních porad
Notáři vystupují jako soukromé subjekty a své náklady včetně zisku si hradí z odměn, které vybírají ve formě tzv. notářských poplatků za příslušné notářské úkony. Notář je fyzickou osobou a musí splňovat ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. Povinně se organizují v notářských komorách.
Mezi hlavní činnosti notářů patří:
* sepisování veřejných listin
* osvědčování právně významných skutečností a prohlášení
* přijímání listin do úschovy
* přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich předání dalším osobám
* poskytování právních porad
* zastupování v jednání s fyzickými a právnickými osobami
* správní činnosti v konkurzním řízení nebo ve vyrovnávacím řízení
8) Jaký je dlouhodobý ekonomický problém českého vězeňství?
Mezi hlavní současné problémy českého vězeňství patří vysoký počet vězněných osob. Tato situace je způsobena řadou faktorů. Mezi rozhodující patří: způsob rozhodování soudů, příliv cizinců z východních zemí. Počet vězněných osob na 100 000 obyvatel v ČR činil v roce 1994 201,9.
Vysoký počet vězněných osob:
· vyvolává zvýšení počtu členů vězeňské stráže
· zvýšené nároky na eskorty
· zvýšené nároky na přepravu do nemocnice
· zvýšené nároky na přepravu při vyhošťování cizinců aj.
Počet vězněných v r. 2000 činil v ČR přes 23 000 osob. Poměr mezi počtem vězněných a počtem personálu věznic je 2 : 1. Významným problémem v ekonomice věznic je zajištění práce pro vězněné osoby. Jeden den vězně stál v r. 1998 daňové poplatníky 300 – 400 Kč. a zřízení jednoho místo pro vězně přesahuje částku 200 000 Kč.
9) Jak je v ČR organizováno vězeňství a co víte o jeho nákladech?
Vězeňská služba se dělí na tyto základní složky:
· generální ředitelství
· vazební věznice
· věznice pro výkon trestu odnětí svobody
· účelová zařízení, tj. Institut vzdělávání VS a rehabilitační zařízení
Vězeňská služba ČR je rozpočtovou organizací, jejím zřizovatelem je Ministerstvo spravedlnosti.
Vězeňská služba má tyto základní složky:
* vězeňskou stráž
* justiční stráž
* správní službu
Vězeňská služba je financována prostřednictvím kapitoly Ministerstva spravedlnosti.
10) Jak jsou v ČR organizovány a financovány bezpečnostní složky státu a obcí?
Policejní orgány v ČR jsou podřízeny Ministerstvu vnitra.
Organizační složky policie v obecné rovině tvoří:
* policejní prezídium
* krajské správy Policie ČR
* okresní ředitelství, resp. městská ředitelství Policie ČR
* obvodní oddělení, vysunutá pracoviště
Podle náplně činnosti a úkolů se policejní struktura člení na tyto základní složky (služby):
* pořádková policie
* dopravní policie
* kriminální policie
* správní policie
* ochranná služba
* služba pro odhalování korupce a hospodářských deliktů
* cizinecká a pohraniční policie
* služba rychlého nasazení
* železniční policie
* letecká služba.
Státní policie je financována z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Výdaje této kapitoly činily v roce 1998 26 ml. Kč. Tzn., že náklady na zajištění bezpečnosti v přepočtu na jednoho obyvatele ČR činí každý rok asi 2 600 Kč. Městská policie je financována z příslušných městských rozpočtů.
V rámci státu působí ještě tyto bezpečnostní složky:
* Bezpečnostní informační služba
* Úřad pro zahraniční styky a informace
* Vojenské zpravodajství (min. obrany)
Rezortní ministerstva + ústřední úřady (např. Český statistický úřad), dále sem patří: BIS, Grantová agentura, Akademie věd, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
r. 2003 – příjmy 684 mld., výdaje 795 mld., schodek 111 mld. Kč
r. 2004 – schodek 114 mld. Kč
2) Co tvoří podstatu návrhu zákona na změnu daňových příjmů obecních rozpočtů?
Daňové příjmy obcí:
· výlučný (100%) výnos daně z nemovitostí
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DPH
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DzP FO
· podíl na 21,4% z celostátního výnosu DzP PO
· výnos z přirážky k daním
3) Co je podstatou návrhu zákona na daňové příjmy budoucích krajů?
Daňové příjmy kraje:
· podíl na celostátním výnosu daně z lihu a lihovin
· podíl na celostátním výnosu daně z piva
· podíl na celostátním výnosu daně z vína
· výnos daně darovací, dědické a daně z převodu nemovitostí
· podíl na DPH
· podíl na DzP FO
· podíl na DzP PO
· přirážky k daním (z P FO ze závislé činnosti, z nemovitosti 1-10%)
4) Co jsou tzv. přirážky k daním a kde se budou používat?
Výnos z přirážky k daním: obec ve své pravomoci může stanovit obecně závaznou vyhláškou pro příslušný rozpočtový rok procentní přirážku k dani z příjmu FO ze samostatně výdělečné činnosti v rozpětí 1-7%, jejíž výnos je rozpočtově určen jako příjem obecního rozpočtu. Přirážka se spravuje jako příslušenství daně. Struktura nedaňových příjmů obcí by měla zůstat v podstatě stejná jako v předchozím období.
5) Co je hlavní náplní činností složky: správa soudnictví?
Úkolem správy soudnictví je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu své činnosti po stránce organizační, hospodářské, finanční, personální a výchovné a dohlížet na plnění svěřených úkolů. Správa nesmí proto zasahovat do činnosti soudů způsobem, který by ohrožoval soudcovskou nezávislost. Její funkce je tak v podstatě organizátorská a obslužná. Nejvyšším orgánem správy soudnictví je Ministerstvo spravedlnosti. Dalšími správními orgány jsou předseda, místopředseda Nejvyššího soudu, předsedové a místopředsedové vrchních soudů, jako i předsedové a místopředsedové krajských a okresních soudů.
6) Jaká je organizace státního zastupitelství v ČR?
Státní zastupitelství představuje soustavu úřadů určených k zastupování státu. Nejvyšší státní zastupitelství má sídlo v Brně. Vrchní státní zastupitelství mají sídla v krajských městech. Okresní státní zastupitelství mají sídla v okresních městech. Přímým nadřízeným nejvyššího státního zástupce je ministr spravedlnosti.
7) Jaká je funkce a postavení advokacie a notářství ve veřejném sektoru?
Každý občan ČR má ze zákona právo na právní pomoc. Za výkon platí buď stát, nebo osoba, pro kterou se právní úkon poskytuje.
Mezi hlavní činnosti advokacie patří:
· zastupování před soudy
· zastupování před orgány veřejné správy
· obhajoba v trestních věcech
· sepisování listin
· udělování právních porad
Notáři vystupují jako soukromé subjekty a své náklady včetně zisku si hradí z odměn, které vybírají ve formě tzv. notářských poplatků za příslušné notářské úkony. Notář je fyzickou osobou a musí splňovat ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. Povinně se organizují v notářských komorách.
Mezi hlavní činnosti notářů patří:
* sepisování veřejných listin
* osvědčování právně významných skutečností a prohlášení
* přijímání listin do úschovy
* přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich předání dalším osobám
* poskytování právních porad
* zastupování v jednání s fyzickými a právnickými osobami
* správní činnosti v konkurzním řízení nebo ve vyrovnávacím řízení
8) Jaký je dlouhodobý ekonomický problém českého vězeňství?
Mezi hlavní současné problémy českého vězeňství patří vysoký počet vězněných osob. Tato situace je způsobena řadou faktorů. Mezi rozhodující patří: způsob rozhodování soudů, příliv cizinců z východních zemí. Počet vězněných osob na 100 000 obyvatel v ČR činil v roce 1994 201,9.
Vysoký počet vězněných osob:
· vyvolává zvýšení počtu členů vězeňské stráže
· zvýšené nároky na eskorty
· zvýšené nároky na přepravu do nemocnice
· zvýšené nároky na přepravu při vyhošťování cizinců aj.
Počet vězněných v r. 2000 činil v ČR přes 23 000 osob. Poměr mezi počtem vězněných a počtem personálu věznic je 2 : 1. Významným problémem v ekonomice věznic je zajištění práce pro vězněné osoby. Jeden den vězně stál v r. 1998 daňové poplatníky 300 – 400 Kč. a zřízení jednoho místo pro vězně přesahuje částku 200 000 Kč.
9) Jak je v ČR organizováno vězeňství a co víte o jeho nákladech?
Vězeňská služba se dělí na tyto základní složky:
· generální ředitelství
· vazební věznice
· věznice pro výkon trestu odnětí svobody
· účelová zařízení, tj. Institut vzdělávání VS a rehabilitační zařízení
Vězeňská služba ČR je rozpočtovou organizací, jejím zřizovatelem je Ministerstvo spravedlnosti.
Vězeňská služba má tyto základní složky:
* vězeňskou stráž
* justiční stráž
* správní službu
Vězeňská služba je financována prostřednictvím kapitoly Ministerstva spravedlnosti.
10) Jak jsou v ČR organizovány a financovány bezpečnostní složky státu a obcí?
Policejní orgány v ČR jsou podřízeny Ministerstvu vnitra.
Organizační složky policie v obecné rovině tvoří:
* policejní prezídium
* krajské správy Policie ČR
* okresní ředitelství, resp. městská ředitelství Policie ČR
* obvodní oddělení, vysunutá pracoviště
Podle náplně činnosti a úkolů se policejní struktura člení na tyto základní složky (služby):
* pořádková policie
* dopravní policie
* kriminální policie
* správní policie
* ochranná služba
* služba pro odhalování korupce a hospodářských deliktů
* cizinecká a pohraniční policie
* služba rychlého nasazení
* železniční policie
* letecká služba.
Státní policie je financována z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Výdaje této kapitoly činily v roce 1998 26 ml. Kč. Tzn., že náklady na zajištění bezpečnosti v přepočtu na jednoho obyvatele ČR činí každý rok asi 2 600 Kč. Městská policie je financována z příslušných městských rozpočtů.
V rámci státu působí ještě tyto bezpečnostní složky:
* Bezpečnostní informační služba
* Úřad pro zahraniční styky a informace
* Vojenské zpravodajství (min. obrany)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)