Daňové příjmy
- obec může ovlivnit - daňovou legislativu (minimálně) – upravuje vláda
- daňovou správu
- daňové sazby
- rozpočtové určení daní – daňové určení výnosu
Daňová legislativa
- vláda určuje strukturu daní, postupy při nedodržení plateb
- schvaluje parlament pro všechny
- legislativa se může měnit v čase a prostoru
Daňová správa
- může být přiřazena nižším úrovním (podle země)
- různé modely
- určitá úroveň jednotky si vykonává správu sama, pokud jsou nějaké úkoly v prostoru nebo do úrovně kam plynou (kam jsou určeny)
- u nás rozděluje prostředky Finanční úřad, centrální výběr daní
Daňové sazby
- slevy, výjimky
- obec nemůže ovlivnit (pouze do určité míry třeba rozdělí daně)
- protože by docházelo k různé alokaci zdrojů
Rozpočtové určení daní
- týká se daní důchodového typu (plynou do ústředního rozpočtu, protože vláda má nedistribuční funkci)
- neurčí se původ daně, musí se podle určitého vzorce rozdělit na nižší úrovně (schvaluje parlament)
- obce si už s penězi nakládají sami jak chtějí
- chovají se jako dotace (neúčelové), ale obec nevědí, jak velké
- objem dotací je definován ve SR
- progresní daně důchodového typu jsou centralizovány, obce neovlivní - mají nestabilní daňový výnos, plní funkci vestavěného stabilizátoru
- daně, které zdaňují přírodní bohatství (nerovnoměrně rozložená daňová základna v území), se vybírají centrálně (lomy,…)
- nižší úrovně by neměly vybírat daně s vysokou mobilitou (nestabilní výnos)
- u nepřímých daní – platí totéž – nevíme původ daně
- na nižších úrovních vybírat místní daně a poplatky (rozhoduje o legislativě těchto daní – správa, výběr,…)
Různé přístupy k daňovému určení
- samostatný daňový základ = pro místní autority, které rozhodují o jeho využití (kompetence obce jsou nižší) = s v ě ř e n é d a n ě
- společný daňový základ, v jehož rámci mají místní orgány možnost buď stanovit přirážky ke státním daním nebo dostávat určité % z výnosu tzv. sdílených daní (společné daně pro obce, stát, kraje)
- je lepší, aby obec vybírala méně daní s větší výnosností
- místním daním se u nás nejvíce přibližují poplatky
- svěření daní je zákonem = s v ě ř e n é d a n ě
- obce vykonávají správu sami nebo centrálně (u nás)
Sdílené daně
- nižší úrovně mohou stanovovat přirážky nebo dostávají určité % z výnosu (můžou stanovit přirážky, ale jen v určitém rozpětí)
- principy rozdělení procesu:
§ derivační typ – stanovené % z výnosu rozdělí podle výnosu na daném území (jdou tam, kde vznikly)
§ nederivační typ – stanovené % z výnosu se přerozdělí podle jiného kritéria (např. počtu obyvatel)
- snižují nerovnosti mezi obcemi, ale nerespektují svázanost s místem vzniku (mimo derivačního typu)
- chovají se jako dotace, ale obce neví, jak velký výnos bude
Obecní daně
- daňová základna by neměla být proměnlivá
- daňová (sazba i základna) by měla být viditelná
- daně by měly zabezpečit dostatečný příjem na pokrytí místních potřeb
- neměla by existovat možnost převádění daňového výnosu
- spravování daní by mělo být jednoduché
- daně by měly být ekonomicky efektivní (neutrální z hlediska dopadu na rozhodujícího poplatníka)
- daňové příjmy by měly růst proporcionálně s ekonomickým růstem lokální ekonomiky
- daně by neměly být závislé na jednostranně zaměřené lokální ekonomické struktuře
- existence flexibility v určování daňových sazeb či přirážek
Majetkové daně
- problémy – Co zdaňovat?, Jak majetek oceňovat? A jakými sazbami? (proporcionální, progresivní)
Důvody pro a proti zdanění
- jedná se o dvojí zdanění (majetek byl pořízen šetřením z příjmu, který už byl zdaněn)
+ jedny z nejstarších daní (starověk), stát se staral o ochranu našeho majetku, potřebuje na to peníze
+ daň je zdaňování implicitních příjmů (dostáváme výnos z toho, že nemusíme platit nájemné)
+ vybudovat silnice, osvětlení – tyto činnosti si zaplatí obec z daní (zatraktivní to místo)
+ menší možnost vyhnutí se neplacení daně
- „cena“ za lepší životní úroveň
Co zdaňovat:
- nemovitosti
- někde se zahrnuje i movitý majetek a finanční aktiva (akcie,…)
- typy daní: - univerzální (jedna daň na všechen majetek) – např. SRN, Švýcarsko, Holandsko
- několik typů daní
- hmotná podniková aktiva
- půda
Ohodnocení:
- z kapitálové hodnoty (odvozená z tržních cen, upravená koeficientem)
- na základě roční hodnoty (roční čistý výnos z majetku) → renty, nájemného
- kombinace způsobů
→ využívají se cenové mapy města (hodnota majetku se liší podle lokality)
Sazby
- stanoveny progresivně (čím větší majetek, tím vyšší daň) nebo lineárně
Výhody a nevýhody
výhody:
- jsou viditelné
- srozumitelné
- nízký daňový únik
- daň spojena s obcí (se vznikem daně)
nevýhody:
- problém s oceňováním majetku
- nerespektují současnou důchodovou situaci vlastníka (poplatníka)
- neodráží současnou prosperitu a atraktivitu oblastí
Transfery a dotace
Důvody pro peněžní transfery a dotace
Ø zabezpečení vertikální fiskální rovnováhy (stát si většinou nechává největší příjmy z daní, a proto musí obcím dávat dotace, aby pokryly své výdaje = vertikální nerovnováha = s t a t i c k á ; d y n a m i c k á nerovnováha – zvyšuje se zátěž povinností obcí
→ zmírnění vertikální fiskální nerovnováhy
Ø garance určité standardní úrovně poskytování některých veřejných statků (rozdělené náklady na služby a různá daňová výnosnost v oblastech, ale stát garantuje určitou úroveň ze zákona)
Ø zabezpečení horizontální fiskální rovnováhy – daňový výnos oblasti s upadajícím průměrem (bez surovin) bude vždy nižší než u ostatních, proto stát prostředky přerozděluje, aby obcím daňový výnos dorovnal (podnikatelé platí stejné daně, a proto mají mít stejné služby, veřejné statky)
- v rámci území mohou být oblasti s určitými geografickými (klimatickými) podmínkami (např. údržba silnice je dražší na horách)
Ø kompenzace speciálního břemene – odstraňování ekologických zátěží, transfery dotacemi z vyšší úrovně se snaží kompenzovat břemeno na nižších úrovních
transfery = jedná se o problém spravedlivosti, efektivnosti a ekvivalence
Ø existence externalit a jejich internalizace (omezení) – např. větší město má divadlo, ale do něj chodí i obyvatelé okolních vesnic, které ale na jeho provoz nepřispívají; nelze obce k příspěvkům nutit, ale ani zakázat vstup obyvatelstva
Kritéria systému transferů a dotací
- neměly by být komplikované, náročné na čas
- měřitelné, neměnné v čase, kvantifikovatelné
- neměly by být příliš detailní
* počet obyvatel (základní kritérium) – nerespektuje věk, pohlaví,…moc obecné
* počet obydlí
* rozloha
* délka silniční sítě
* počet dětí školního věku
* průměrný příjem (vypovídá o sociálním postavení obyvatel)
Typologie dotací
q specifické (účelové) - bez spoluúčasti (stát má na statcích zájem)
- podmíněné se spoluúčastí obce, kraje,…
→ na předem daný účel, činnost, jsou zúčtovatelné (pokud je obec nepoužije,
musí je vrátit)
q všeobecné (neúčelové)
jiné členění:
§ běžné (na opakující se činnost)
§ kapitálové (např. na výstavbu, účelové)
dotace podmíněné spoluúčastí se člení na spoluúčast:
* rovnocennou (stanovení % příspěvku obce a státu)
* nerovnocennou (stát dá fixní částku, bez ohledu na obec)
o s otevřeným koncem (není stanoven limit pro obce)
→ čím více vloží obec, tím více dostane od státu
→ vhodné k redukci externalit
o s uzavřeným koncem (stanoví se maximální suma příspěvků od státu)
- vyhovují bohatším obcím
- nutí obce k efektivnímu vynakládání finančních prostředků
Alternativní formy transferových systémů
Způsoby alokace rozdělené
Způsoby určov. celkové částky rozděl. na dotace částky mezi příslušné stanovené podíly
ad hoc (státní)
úhrada schválen.
samosprávné jednotky na ústř. daních (sdílené)
rozhodnutí výdajů podle místa vzniku
A
L
neaplikováno
podle vzorce
B
F
neaplikováno
celková nebo částečná úhrada N
C
G
K
ad hoc rozhodnutí
D
H
neaplikováno
D – víme, že se bude přerozdělovat, ale vše rozhoduje stát
C – úhrada nákladů částečně obec a stát (účelově)
L – stát rozhodne každoročně o výši částek na dotace
H – úplná centralizace, nejméně objektivní
G – účelové dotace na projekt
F – stát přijme vzorec, podle kterého peníze rozdělí
K – přísně účelové dotace, centralizované poskytnutí (na infrastrukturu, platy učitelů, zdravotníků)
- z hlediska užití jsou nejvíce decentralizované A, B → transfery
- žádná pravomoc obcí k jejich ovlivňování, ale rozhoduje si plně o jejich využití a nemusí je použít úplně celé
- převažuje poskytování neúčelových dotací, pouze u investičních aktivit se poskytují účelové dotace
Kritéria systému transferů a dotací
o adekvátnost příjmů (místní samosprávy by měly mít prostřednictvím transferů dostatek zdrojů na to, aby mohly vykonávat kompetence jím svěřené)
o regulace zdanění a výdajů (efektivní transfery by neměly podceňovat nadměrné výdaje, či omezovat zdanění)
o spravedlnost – transfery by se měly měnit v závislosti na místních potřebách a měly by být nepřímo úměrné fiskální kapacitě; souvisí s horizontální fiskální rovnováhou
Žádné komentáře:
Okomentovat