Rozhodování v oblasti veřejných financí a veřejného sektoru a možnosti uplatnění veřejné volby
Veřejný a individuální zájem
- střet při rozhodování v oblasti veřejných financí a veřejného sektoru
- veřejný zájem podle Jacksona a Browna
o racionalisté: veřejný zájem je daná veličina, která je zhmotněna v obecné vůli lidí
o idealisté: veřejný zájem jako součást přírodního zákona a tudíž daná veličina
o zástupci teorie konfliktu: veřejný zájem vzniká v procesu nepřetržitého konfliktu, úlohou politiky je vést ke konsensu a minimalizovat nestabilitu
- individuální zájem
o preference jednotlivců, jejichž cíl je maximalizovat vlastní užitek
Veřejná volba
- alternativa demokratických politických procesů ke složitým procedurám přímého vyjednávání mezi jednotlivými subjekty, které se snaží o dosažení jednomyslné shody
- v rámci těchto politických procesů občané hlasují a na základě dosažení většiny hlasů je pak rozhodováno o všech složitých procesech a problémech, o kterých nelze rozhodovat tržní cestou
Uplatnění veřejné volby v rámci veřejných financí a veřejného sektoru
- opatření v rámci veřejných financí mají dopady na všechny zúčastněné (nebo potenciální) subjekty
o občany (daného státu, města, obce)
o daňové poplatníky
o ekonomické subjekty typu firem (v soukromém, státním nebo jiném vlastnictví) chovající se tržně nebo jako neziskové subjekty
o byrokracie
o zájmové skupiny
- každý z těchto má své vlastní cíle a preference, o jejichž realizaci usiluje i v rámci veřejných financí
Teorie veřejné volby
- významná ve všech oblastech, kde je ekonomický mechanismus nahrazen z jakýchkoliv důvodů politickým systémem rozhodování (přímou nebo zprostředkovanou volbou)
- mnoho názorů na různé problémy jen jedno kolektivní rozhodnutí
o kolektivní rozhodnutí jsou donucovací, i když jsou činěna demokratickou cestou
o veřejná volba – jen jeden závěr v každé konkrétní otázce nedělitelnost kolektivních rozhodnutí
- ekonomický trh – jen dva subjekty x politický trh: voliči, politici, byrokracie, zájmové skupiny...
- obtížné rozhodování o efektivnosti rozhodnutí veřejné volby
Subjekty veřejné volby a vazby mezi nimi
Možnosti teorie veřejné volby a veřejné volby v rámci veřejných financí a veřejného sektoru
- jak donutit voliče a spotřebitele veřejných statků nebo příjemce transferů projevit preference
- jak integrovat individuální preference od jednoho kolektivního rozhodnutí
- možnost zkoumání projevů názorů na fiskální otázky (objem rozpočtu, výše daní, rozsah veřejných výdajů, míra veřejného dluhu...), na veřejný sektor a jeho činnost a na efektivnost činností vlády (obcí a měst)
Logika kolektivní akce
- Při kolektivních akcích, jakými je budování silnic, podpora vědy a ochrana zdraví, regulace nabídky peněz atd., se může důchod každého jednotlivce zvyšovat tím, jak se společnost pohybuje z bodu E směrem k hranici všech možných uspokojení. Teorie veřejné volby popisuje společnost při jejím rozhodování o tom, jaké kolektivní akce by měla podniknout.
Základní postupy veřejné volby
- většinové pravidlo
- jednohlasná shoda (jednomyslná shoda)
- pluralitní hlasování
- hlasování podle počtu získaných bodů
Charakter rozhodnutí, o kterých se hlasuje
- paretoefektivní: směřující k dosažení lepšího stavu alokace
- přerozdělovací
- škodlivá
Rozdíly mezi hlasováním podle jednohlasné shody a podle většinového pravidla
Nebezpečí jednohlasné shody
- časové průtahy
- tzv. „vydírání jedincem“, který vetováním určitého řešení se může chovat strategicky a těžit ze svého nesouhlasu
Nebezpečí většinového pravidla
- schválení i neefektivních a dokonce nespravedlivých návrhů
- tzv. „tyranie většiny“, kdy většina získává výhody na úkor menšiny
Kvalifikovaná většina
- významné případy rozhodování
- nutný souhlas více než jen poloviny (např. 2/3)
Dvě formy vyjádření postojů hlasujících
- přímé hlasování: hlasují přímo voliči, občané
- nepřímé hlasování: hlasují zvolení zástupci voličů, reprezentanti
Příklad – rozhodování o výstavbě autobusové zastávky
Obyvatel
Ukazatel 1 2 3 4 5
Výnos ze stavby zastávky 6 6 6 0 0
Náklady na výstavbu 5 5 5 5 5
Čistý výnos ze stavby 1 1 1 - 5 - 5
Hlasuje ano ano ano ne ne
- jednohlasnou shodou nebude výstavba schválena, většinovým pravidlem ano, i když je neefektivní
Vybrané problémy veřejné volby
Hlasovací paradox (volební paradox)
- autor: J.A. de Condorcet – Condorcetův paradox
- pokud se volba vztahuje na tři nebo více návrhů, dochází k netranzitivnosti pokud nemůže žádný návrh získat jednoznačně většinu, dochází k hlasovacímu paradoxu
- Tranzitivita spočívá v tom, že je-li jedna veličina (X) preferována před veličinou (Y) a je-li (Y) preferována před (Z), pak je tedy (X) preferována i před (Z). Lze to ukázat na konkrétních případech.
Konkrétní případy hlasovacího paradoxu
- X, Y a Z, o kterých budou rozhodovat tři voliči (nebo tři skupiny voličů): A, B, C. Jde o projekty navzájem konkurenční, a voliči si musí vybrat v rámci většinového hlasování jeden z nich:
o volič A preferuje X před Y a Y před Z, tedy X před Z, což lze zapsat takto X Y Z X; je to tedy tranzitivní preference
o volič B preferuje Z před X a X před Y, tedy Z před Y, což lze zapsat takto Z X Y Z; jde o tranzitivní preferenci
o volič C preferuje Y před Z a Z před X, tedy Y před X, což lze zapsat takto Y Z X Y; je to tranzitivní preference
X Y Z X
A
B
C
S
Netranzitivnost volby na základě tranzitivních preferencí
Nebezpečí výskytu hlasovacího paradoxu
- při principu většinového pravidla a při hlasování o více než dvou subjektech
o cyklické volby: žádný projekt by nikdy nezískal jednoznačně většinu hlasů
o manipulace s pořadím hlasování o jednotlivých projektech: výsledek by neměl záviset na pořadí, ve kterém budeme o různých variantách hlasovat
Cykličnost volby
Pořadí jednání Vítěz
1. kolo
1.1. X proti Y, vybráno X
1.2. X proti Z, vybráno Z
Z
2. kolo
2.1. X proti Z, vybráno Z
2.2. Z proti Y, vybráno Y
Y
3. kolo
3.1. Y proti Z, vybráno Y
3.2. Y proti X, vybráno X
X
Charakteristika preferencí a hlasovací paradox
Preferenční křivky s jedním a dvěma vrcholy
- U – užitek, G – množství veřejných statků
Arrowův teorém nemožnosti
- neexistuje žádná hlasovací metoda na principu většinového pravidla, která nezávisí na pořadí jednání, zaručuje efektivnost a respektuje individuální preference
Pluralitní hlasování
- voliči seřadí návrhy, o nichž se bude hlasovat, podle svých preferencí vítězí varianty na prvním místě
Hlasování podle počtu bodů
- vyhrává varianta s největším počtem bodů
Odlišné dopady různých metod hlasování
volič X volič Y volič Z
Varianty pořadí body pořadí body pořadí body
A 1 5 3 1 3 1
B 2 3 2 3 1 5
C 3 2 1 6 2 4
Log-rolling
- obchodování s hlasy při nekonkurenčních návrzích na základě dobrovolnosti
Volič-medián a jeho úloha v rámci veřejné volby
- rozhodující volič
Znázornění pozice a úlohy voliče-mediána při rozhodování o veřejných statcích
Downsův model politického cyklu
- politik se chová jako monopolista
Niskaneův model
- jednání byrokrata a zástupce voličů o veřejném statku
- informační asymetrie: byrokracie má lepší informace o veřejném statku a voleného reprezentanta přesvědčí
- byrokrat jako monopolista
- CC – celkové náklady k produkci veřejného statku, VV – celkové přínosy tak, jak je vnímá a hodnotí zástupce voličů
Vězňovo dilema
- nejlepší řešení je v buňce I
- strategie nespolupráce je strategie minimalizující maximální ztrátu, který se může objevit
Žádné komentáře:
Okomentovat