Vymezení pojmů, druhy veřejných statků, klasifikace
Hypotéza o dvojím analytickém přístupu
- čistě finanční, zabývající se pouze (a zejména) vztahy mezi veřejnými výdaji a veřejnými příjmy
- reálně finanční, zabývající se tím, jak veřejné výdaje a veřejné příjmy působí na reálné ekonomické subjekty a ovlivňují jejich rozhodování
Veřejné výdaje, veřejné výdajové projekty a programy
- ve sféře veřejných financí a veřejného sektoru označují odlišné skutečnosti
Otázky na veřejné výdaje, veřejné výdajové projekty a programy
- jaká je jejich podstata a v čem spočívají rozdíly mezi nimi
- jaký je jejich účel, tj. na co by měly být zaměřené
- jaký by měl být jejich objem a struktura
- z jakých zdrojů je možné tyto výdaje, programy a projekty financovat
- jaká je efektivnost těchto výdajů, projektů a programů
Veřejné výdaje
- tok finančních prostředků, které jsou v rámci veřejné rozpočtové soustavy alokovány na realizaci různých fiskálních funkcí státu (resp. vlády, města nebo obce), a to na principu nenávratnosti (částečné nebo plné) a neekvivalence
- zdrojem krytí veřejných výdajů jsou v rámci veřejných rozpočtů veřejné příjmy, anebo může docházet i k jejich dluhovému financování
Účely veřejných výdajů
- činnost vlády (státní či místní správy)
- obrana, bezpečnost, soudnictví apod.
- sociální, vzdělávací, kulturní ekologické apod. účely
- výdaje na ekonomiku a regulační činnost státu
Státní aktivity se rozšířily a přešly od financování institucí k financování veřejných výdajových projektů a programů.
Srovnání veřejných výdajů a veřejných výdajových programů a projektů
- veřejné výdajové programy a projekty mají přesněji vymezený účel, jde o realizaci konkrétních cílů
o vznik investičních celků
o korekce nespravedlnosti proti určitým skupinám
o stimulace ekonomických subjektů k rozšíření určitých aktivit
- veřejný výdajový program je soubornější a komplexnější pojem než veřejný projekt a označuje různé činnosti, veřejné projekty a vazby mezi různými subjekty nejen veřejného, ale i soukromého sektoru
- programy a projekty mají často dlouhodobý charakter
- veřejné výdaje tvoří finanční prostředky v určitém objemu a struktuře, s určitými zásadami přidělování, čerpání a kontroly plnění
- veřejné výdajové projekty a programy označují ekonomické procesy, činnosti, produkce nebo účelové transfery prostředků různým subjektům podle určitých zásad
Vazby mezi veřejnými výdaji, veřejnými výdajovými projekty a výdajovými programy
Veřejné výdaje
- vládní výdaje G (Samuelson: ujídající a neujídající výdaje GC + Gi)
- transfery TR
Základní členění veřejných výdajů v rámci veřejné rozpočtové soustavy
Veřejná rozpočtová soustava Různé veřejné rozpočty (státní, místní, rozpočty fondů, organizací apod.)
veřejné příjmy
daně
ostatní
veřejné výdaje G Gc
Gi
Tr
- transfery – záporné daně
Klasifikace veřejných výdajů
- domácí klasifikace – rozpočtová skladba
o stanovuje závazné a povinné třídění veřejných výdajů a příjmů
- zahraniční klasifikace – klasifikace MMF
o funkční klasifikace: funkční princip a členění výdajů podle jejich účelu a odvětví, do nichž směřují
o ekonomická klasifikace: ekonomický princip a členění výdajů, jakožto druhu vládních transakcí, podle jejich ekonomické charakteristiky
Třídění veřejných výdajových projektů a programů
- dělitelné projekty
o lze zvýšit nebo snížit výdaje o malé částky
o celkové výdaje lze rozdělit mezi dva projekty
- nedělitelné projekty
o paušální částky, nejsou rozšiřitelné
- krátkodobé: do jednoho rozpočtového období
- střednědobé: střednědobé výhledy rozpočtování
- dlouhodobé
Makro- a mikroekonomické aspekty a dopady veřejných výdajů
Makroekonomické aspekty veřejných výdajů
- veřejné příjmy jsou nezbytnou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice
- veřejné výdaje na nákup statků a služeb (G) tvoří jeden z prvků ovlivňující agregátní poptávku
- veřejné výdaje, projekty a programy mohou působit jako multiplikační faktor v rámci aktivní fiskální politiky
- veřejné výdaje, a zejména financování určitých činností, institucí, projektů či programů, mohou být příčinou vzniku krátkodobé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy
- růst těchto výdajů a růst veřejného sektoru jako oblasti činností státu ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice
Prostřednictvím těchto výdajů (spolu s daněmi) ovlivňují vlády
- rozsah veřejného sektoru
- proporce mezi veřejným a soukromým sektorem
- chování všech ekonomických subjektů
Zastoupení veřejných výdajů v rámci agregátní poptávky
- Y = C + I + G + NX
Krátkodobá fiskální nerovnováha
- nerovnováha mezi příjmy a výdaji
- přebytek x schodek
Nebezpečí schodkového nebo deficitního financování veřejných výdajů, projektů a programů
- přerušení zpětné vazby (i když je zprostředkovaná) mezi zvyšováním výdajů na straně jedné a růstem daňového zatížení na straně druhé, což může vést ke změkčení rozpočtového omezení vlády
- akcelerace růstu objemu veřejných výdajů
- transformace krátkodobé nerovnováhy do trvalé a dlouhodobé fiskální nerovnováhy a růstu veřejného zadlužení
Modely a teorie k analýze makroekonomických souvislostí
- rozvojové modely R.A. Musgrava a W.W. Rostowa
o analýza dynamiky veřejných sektorů a zobecnění trendů ve vyspělých ekonomikách jsou veřejné investice jen doplňujícím prvkem
- Wagnerův zákon
o s růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru
- přístup T. Peacoca a J. Wisemana
o posunový efekt: státní výdaj omezen daňovým zatížením, jaké je společnost ochotna snést – snesitelný fiskální náklad
Posunový efekt veřejných výdajů
Mikroekonomické aspekty veřejných výdajů, programů a projektů
- substituční efekt
o změna spotřebitelského chování za jinak nezměněných podmínek v důsledku poskytnutí veřejných výdajů
o neefektivnost: lze najít efektivnější způsob, který zlepší situaci jednotlivce na stejnou úroveň, ale s nižšími náklady
- důchodový efekt
o chování jedince se nemění, i když se rozpočtové omezení posune vpravo, preference spotřebitele se nezmění
Důchodový s substituční efekt veřejného výdaje (dotace)
- AA´ - rozpočtové omezení před dotací
- BB´ - rozpočtové omezení po dotaci
- I a I´ - indiferenční křivky
- X, Y – dva statky
Dopad výdajového programu v krátkodobém a dlouhodobém časovém horizontu
Faktory ovlivňující objem, strukturu a dynamiku veřejných výdajů
- přímý vliv faktorů ovlivňujících rozsah, míru a povahu (zaměření) státních aktivit
- faktory související s objektivními příčinami růstu nebo poklesu veřejných výdajů
o geografické, urbanistické, technicko-technologické, politické faktory
o přírodní, ekonomická a společenská kataklyzmata
- indukované faktory (zapříčiněné něčím jiným, než byl vliv uvedených faktorů)
o vlivy politických procesů v rámci veřejné volby
o předpoklady o existenci vlastních a specifických preferencí byrokracie, volených zástupců
o „autoreprodukční“ trendy veřejného sektoru
Ukazatele a proporce analýzy dynamiky veřejných výdajů
- ukazatel elasticity veřejných výdajů ve vztahu k HDP
vvt a vvt+1 – veřejné výdaje v období t a t+1
HDPt a HDPt+1 – produkty v období t a t+1
- marginální sklon výdajů k HDP
b – marginální sklon veřejného sektoru
- ukazatele důležitých proporcí uvnitř celkových veřejných výdajů
o proporce mezi vládními výdaji na nákup statků a služeb a transfery
o proporce mezi civilními a obrannými výdaji
o proporce mezi různými výdaji v rámci civilních výdajů
Ze základních principů veřejných financí (neekvivalence, nenávratnost a nedobrovolnost) vyplývá
- absence přímé vazby mezi výdaji a spotřebiteli veřejných statků a služeb (neboli příjemci transferů)
- růst výdajů pod vlivem citlivosti veřejného sektoru na technicko-technologický vývoj a nižší substituovatelnost živé práce technikou
- růst veřejných výdajů pod vlivem sociálních transferů
Trendy ve vývoji objemu a struktury veřejných výdajů
- podíl vládních výdajů na HDP za posledních 100 let vzrostl z cca 10 až na cca 50%
- vzrostl podíl transferů
Žádné komentáře:
Okomentovat