Sociální zabezpečení a příčiny jeho vzniku
- podíl chudých ve vyspělých zemích je značný vliv na sociální a politickou stabilitu
- podíl chudých: Finsko 5%, Dánsko, Německo, Belgie, Francie, Irsko, Holandsko, Španělsko, EU 12, Itálie, VB, Řecko, Portugalsko 28%
- podíl chudých = podíl lidí v domácnostech, jejichž čistý finanční příjem na jednotku spotřeby je menší než polovina průměrného příjmu populace
Důvody pro existenci sociálního zabezpečení
- redistribuce blahobytu: nerovnoměrné rozdělení tržním mechanismem (mimoekonomické selhání)
- statek pod ochranou státu: zabezpečení proti nepřízni osudu nebo poklesu produktivity jednotlivce
Postavení teorie sociálního zabezpečení
- Sociální zabezpečení je jedním z druhů veřejných programů a je realizováno mj. prostřednictvím veřejných institucí. Vztahuje se na něj teorie veřejných výdajů. Programy sociálního pojištění je možné hodnotit pomocí nástrojů vyhodnocování veřejných programů podle jejich účelnosti a hospodárnosti.
- Velká část sociálního zabezpečení se uskutečňuje jako sociální pojištění. Příspěvky na toto pojištění jsou specifickými daněmi (daňová teorie). Stejně jako u ostatních daní zde vzniká otázka jejich spravedlnosti a efektivnosti, jejich efektivního dopadu a stimulačních efektů.
Podíl výdajů na sociální zabezpečení na HDP (sociální kvóta)
Případy, na něž se vztahuje sociální zabezpečení
- ohrožení zdraví a nemoc 2%
- nezaměstnanost 7%
- pracovní poškození a invalidita, pracovní úraz a nemoci z povolání 10%
- stáří 41%
- mateřství 1%
- rodičovství 7%
- úmrtí živitele
Nástroje sociálního zabezpečení
- sociální pojištění
- sociální zaopatření a podpora
- sociální pomoc
- sociální služby
Sociální pojištění
- povinné placení příspěvků, od nichž se odvozují peněžní částky, které pojištěná osoba obdrží v případě pojistné události
- období
o před pojistnou událostí: placení příspěvků
o po nebo v průběhu události: výplata dávek sociálního pojištění
Sociální zaopatření a podpora
- výdaje na sociální zabezpečení z veřejného rozpočtu
- peněžní i nepeněžní plnění (zdravotnictví)
- podpora: finanční příspěvek na životní náklady
Sociální pomoc
- sociální potřebnost jedinců nebo rodin
Sociální služby
- poskytovány zdarma nebo za nízké poplatky potřebným lidem veřejnými nebo soukromými institucemi
Dávky sociálního zabezpečení
- zásluhové: odvozené od výdělku
- univerzální: ve stejné výši všem
- individualizované: v individuálně stanovené výši
Sociální pojištění
Úkoly sociálního pojištění
- pojištění proti rizikům
- přerozdělení důchodů: chudší nemohou platit vysoké pojištění, protože pak by museli pobírat sociální dávky, bohatí dotují chudé
Poplatky u sociálního pojištění závisí na platební schopnosti pojištěnce.
Důvody selhání dobrovolného soukromého pojištění starobních důchodů
- vysoké transakční náklady soukromých pojišťoven
- neschopnost pojistit sociální rizika
- nepříznivý výběr pojištěnců u dobrovolného pojistného
Principy systémů sociálního pojištění
- průběžné financování
o Do státního rozpočtu nebo do určitého parafiskálního fondu a jsou vypláceny dávky do výše zdrojů. Plátci a příjemci dávek se liší. Současná produktivní generace platí důchody nynějším penzistům a současné produktivní generaci zaplatí penzi jejich děti.
- fondové financování
o Každý si spoří na vlastním účtu. Uložené peníze jsou kapitalizovány a přeměněny na dávky (penze nebo jiná platba). Současná produktivní generace si spoří na vlastní penzi.
Ekonomické důsledky příspěvků na sociální zabezpečení
- příspěvky na sociální pojištění – obdoba daně daň z práce
- větší podpory v nezaměstnanosti větší nezaměstnanost
Financování zdravotnických služeb
Důvody selhání trhu zdravotnictví
- zdravotnické služby – paternalistický statek (zájem na dostatečné produkci zdravotnictví i pro chudé a na prevenci)
- čistě tržní způsob by vedl k nespravedlivému rozdělení zdravotnických služeb mezi jedinci
- produkce zdravotnických služeb přináší pozitivní externality (léčebná a preventivní péče všem zamezení nebo výskytu šíření chorob)
- informační převaha lékaře nad pacientem (neregulovaný trh by nabízel zbytečné zdravotnické služby a jiné by byly podhodnoceny)
Systémy poskytování zdravotnických služeb
- netržní způsob z daní: zdravotnické služby se platí ze státního rozpočtu, pacient se podílí na úhradě nepřímo placením daní
- polotržní způsob pomocí povinného pojistného: potenciální pacienti jsou pojištěni a platí pojistné, ze kterého stát platí zdravotnickým zařízením za spotřebované služby, na zdrojích do systému se podílí stát, pojištěnci a zaměstnavatelé
- tržní princip: služby hrazeny ze soukromých zdrojů, např. nadstandardní služby
Financování primární péče při státních intervencích
- fixní plat lékaři + motivační odměna
o větší pozornost prevenci x menší pozornost kvalitě, nezájem ošetřit více pacientů, odkazy k sekundární péči
- kapitace: fixní platba za každého registrovaného pacienta
o pozornost prevenci, tlak na kvalitu x odkazy na sekundární péči, selekce pacientů
- platba za služby: platba za každý provedený výkon
o komplexnější péče, tlak na kvalitu x růst počtu realizovaných výkonů, problém kontroly skutečného rozsahu poskytnutých služeb
- kombinace výše uvedených metod
Financování nemocnice
- dohadování o celkové výši rozpočtu nemocnice
- dohadování o celkové výši rozpočtu a rozpočtu jednotlivých oddělení
- kapitace
- na diagnózu
- podle realizovaných procedur
- podle lůžkodní
- za jednotlivé služby – bodovací
Žádné komentáře:
Okomentovat