3) Přednáška: KLASIFIKACE (ČLENĚNÍ) POJIŠŤOVNICTVÍ A TERMÍNY V POJIŠŤOVNICTVÍ

KLASIFIKACE (ČLENĚNÍ) POJIŠŤOVNICTVÍ A TERMÍNY V POJIŠŤOVNICTVÍ

Na pojišťovnictví se můžeme dívat z různých pohledů.

Pojišťovnictví členíme:
• dle způsobu financování (tj. jakým způsobem probíhá tok peněz – obousměrně příjem/výdej)
• dle zákona o pojišťovnictví
• dle občanského zákoníku

Členění pojišťovnictví z hlediska:

(1) Dle způsobu financování
I. Individuální pojištění (komerční)
- částka pojistného je stanovena podle rizikovosti pojistné ochrany (rizika) nikoliv paušálně
- na budoucí závazky pojišťovna vytváří technické rezervy

II. Zdravotní pojištění (všeobecné)
- částka pojistného je stanovena všem plátcům podle stejného % z nějakého vyměřovacího základu
- vybrané pojistné je ihned přerozdělováno zdravotnickým zařízením a dalším subjektům a žádný občan tak nemá vytvořený osobní rezervní účet u žádné z pojišťoven pro budoucí potřeby

III. Sociální pojištění
a) pojištění nemocenské
b) pojištění důchodové
- částka pojistného je stanovena shodným % pro všechny plátce
- pojistné je odváděno okamžitě do státního rozpočtu a přerozdělováno, tj. žádný občan nemá ze svého pojistného vytvořen žádný rezervní fond na důchod či nemocenské dávky

IV. Penzijní připojištění se státním příspěvkem a daňovou podporou
- částku pojistného si stanoví sami plátci (100, 200, 300, 1000 Kč/měsíčně)
- penzijní fondy mají povinnost odčlenit prostředky vybrané na pojistném od svých vlastních finančních prostředků

V. Vládní návrh penzijního zaměstnaneckého pojištění


(2) Zákon o pojišťovnictví
- člení pojišťovnictví na pojistná odvětví:
a) odvětví životního pojištění
b) odvětví neživotního pojištění

(3) Občanský zákoník upravuje konkrétní smluvní vztah mezi pojišťovnou a klientem
a) pojištění majetku
b) pojištění odpovědnosti za škodu
c) pojištění osob


Sociální pojištění
viz.: Zákon č. 582/1991 Sb. ve znění č. 137/1997 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

- právo na sociální zabezpečení se zaručuje všem občanům České republiky
- zákon hovoří o organizaci provádění sociálního zabezpečení
- hovoří o důchodovém pojištění a nemocenském pojištění
- sociální pojištění by mělo pomoci překlenout období pracovní neschopnosti:
a) krátkodobá pracovní neschopnost => nemocenské pojištění
b) dlouhodobá pracovní neschopnost => starobní či invalidní, vdovský, sirotčí důchod

- je vybíráno stejným modelem pro všechny občany:
+ výše pojistného určuje vyhláška
+ plátcem pojistného je:
a) každý zaměstnanec nemocenské pojištění 1,1%
důchodové pojištění 6,5%
pojištění v nezaměstnanosti 0,4%

b) zaměstnavatel nemocenské pojištění 3,3%
důchodové pojištění 19,5%
pojištění v nezaměstnanosti 3,2%

c) OSVČ platí dohromady 8% + 26%

OSVČ není povinna platit tu část, která směřuje na nemocenské pojištění, a tím pak tudíž nemá nárok na pobírání dávek nemocenského pojištění


Zdravotní pojištění
viz.: Zákon č. 550/1991 Sb ve znění následných novel o veřejném zdravotním pojištění

- vymezuje zdravotní péči, která je hrazena z tohoto všeobecného zdravotního pojištění
- další přidružené zákony => upravují činnost všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a dalších zdravotních pojišťoven
- určují pravidla hospodaření s vybraným zdravotním pojištěním => to je odváděno na zvláštní účet, který je rozdělován zdravotnickým zařízením

pozn.: Zákon o státním rozpočtu předpokládá, že v případě výkyvu a nedostatku finančních prostředků poskytne dotaci na pokrytí případných finančních nesnází.

- kdo je pojištěn: osoby s trvalým pobytem v ČR a osoby – zaměstnanci (zahraniční) firem se sídlem v ČR (i cizí státní příslušníci)
- všeobecné zdravotní pojištění: trvá po celou dobu života (od narození až do smrti občana) nebo končí ukončením pobytu v ČR
- plátci pojistného:
a) zaměstnanci 4,5% z vyměřovacího základu
b) zaměstnavatelé 9%
c) OSVČ 13,5%
d) osoby, kteří nejsou nikde zaměstnáni – studenti, důchodci platí stát 13,5%

- co je hrazeno = pohotovostní lékařská péče, preventivní lékařská péče, léčebné přípravky, ambulantní léčba, pitva

- každý občan má právo žádat plnění při cestách do zahraničí pouze však do výše kolik by zdravotnické ošetření stálo v tuzemsku !!!
- je vhodné připojištění
- je lepší dopojistit případný rozdíl mezi tím co stojí ošetření v zahraničí a v tuzemsku

Dvě možnosti financování zdravotního pojištění:
- daňové financování zdravotnictví – např. ve Velké Británii, Švédsku, Řecku,….
- výběrem pojistného – např. v ČR, Belgii, ….
+ Ve všech vyspělých státech stoupá potřebnost a podpora zdravotního připojištění.

Penzijním připojištění se státním příspěvkem
viz.: zákon č. 42/1992 Sb. ve znění 170/1997 Sb. o penzijním pojištění se státním příspěvkem

- vymezuje penzijní připojištění se státním příspěvkem
- vyloženě naše svobodná volba
- povinností správců je shromažďování finančních příspěvků od pojištěných a od státu a vyplácet poté vybrané příspěvky
- dobrovolné smluvní pojištění fyzických osob omezené dolní věkovou hranicí 18 let
- penzijní fond může založit pouze právnická osoba s licencí k provozování penzijního fondu – tu uděluje Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí
- vyplácí se: starobní penze, invalidní penze, výsluhová penzy, penze pro pozůstalé
- toto připojištění je v současnosti podporováno státem => proto státní podpora, kterou stát každému plátci přispívá do jeho penzijního fondu
- do roku 2000 je pojistné navíc daňově zvýhodňováno pro plátce při splnění určitých podmínek
- také zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům určitou částkou přispívat na platbu připojištění a poté i pro ně platí daňová úleva

Přehled pojmů individuálního pojištění vychází:

• ze Zákona o pojišťovnictví jako základní právní norma, která řeší podnikání v pojišťovnictví, upravuje činnost pojišťoven.
• z konkrétních právních vztahů jež upravuje Hlava 15 Občanského zákoníka
+ dodnes není vytvořen Zákon o pojistné smlouvě

8) Přednáška: Sociální zabezpečení

Sociální zabezpečení a příčiny jeho vzniku
- podíl chudých ve vyspělých zemích je značný vliv na sociální a politickou stabilitu
- podíl chudých: Finsko 5%, Dánsko, Německo, Belgie, Francie, Irsko, Holandsko, Španělsko, EU 12, Itálie, VB, Řecko, Portugalsko 28%
- podíl chudých = podíl lidí v domácnostech, jejichž čistý finanční příjem na jednotku spotřeby je menší než polovina průměrného příjmu populace


Důvody pro existenci sociálního zabezpečení
- redistribuce blahobytu: nerovnoměrné rozdělení tržním mechanismem (mimoekonomické selhání)
- statek pod ochranou státu: zabezpečení proti nepřízni osudu nebo poklesu produktivity jednotlivce


Postavení teorie sociálního zabezpečení
- Sociální zabezpečení je jedním z druhů veřejných programů a je realizováno mj. prostřednictvím veřejných institucí. Vztahuje se na něj teorie veřejných výdajů. Programy sociálního pojištění je možné hodnotit pomocí nástrojů vyhodnocování veřejných programů podle jejich účelnosti a hospodárnosti.
- Velká část sociálního zabezpečení se uskutečňuje jako sociální pojištění. Příspěvky na toto pojištění jsou specifickými daněmi (daňová teorie). Stejně jako u ostatních daní zde vzniká otázka jejich spravedlnosti a efektivnosti, jejich efektivního dopadu a stimulačních efektů.



Podíl výdajů na sociální zabezpečení na HDP (sociální kvóta)


Případy, na něž se vztahuje sociální zabezpečení
- ohrožení zdraví a nemoc 2%
- nezaměstnanost 7%
- pracovní poškození a invalidita, pracovní úraz a nemoci z povolání 10%
- stáří 41%
- mateřství 1%
- rodičovství 7%
- úmrtí živitele


Nástroje sociálního zabezpečení
- sociální pojištění
- sociální zaopatření a podpora
- sociální pomoc
- sociální služby


Sociální pojištění
- povinné placení příspěvků, od nichž se odvozují peněžní částky, které pojištěná osoba obdrží v případě pojistné události
- období
o před pojistnou událostí: placení příspěvků
o po nebo v průběhu události: výplata dávek sociálního pojištění


Sociální zaopatření a podpora
- výdaje na sociální zabezpečení z veřejného rozpočtu
- peněžní i nepeněžní plnění (zdravotnictví)
- podpora: finanční příspěvek na životní náklady


Sociální pomoc
- sociální potřebnost jedinců nebo rodin


Sociální služby
- poskytovány zdarma nebo za nízké poplatky potřebným lidem veřejnými nebo soukromými institucemi


Dávky sociálního zabezpečení
- zásluhové: odvozené od výdělku
- univerzální: ve stejné výši všem
- individualizované: v individuálně stanovené výši



Sociální pojištění


Úkoly sociálního pojištění
- pojištění proti rizikům
- přerozdělení důchodů: chudší nemohou platit vysoké pojištění, protože pak by museli pobírat sociální dávky, bohatí dotují chudé

Poplatky u sociálního pojištění závisí na platební schopnosti pojištěnce.


Důvody selhání dobrovolného soukromého pojištění starobních důchodů
- vysoké transakční náklady soukromých pojišťoven
- neschopnost pojistit sociální rizika
- nepříznivý výběr pojištěnců u dobrovolného pojistného


Principy systémů sociálního pojištění
- průběžné financování
o Do státního rozpočtu nebo do určitého parafiskálního fondu a jsou vypláceny dávky do výše zdrojů. Plátci a příjemci dávek se liší. Současná produktivní generace platí důchody nynějším penzistům a současné produktivní generaci zaplatí penzi jejich děti.
- fondové financování
o Každý si spoří na vlastním účtu. Uložené peníze jsou kapitalizovány a přeměněny na dávky (penze nebo jiná platba). Současná produktivní generace si spoří na vlastní penzi.


Ekonomické důsledky příspěvků na sociální zabezpečení
- příspěvky na sociální pojištění – obdoba daně daň z práce
- větší podpory v nezaměstnanosti větší nezaměstnanost



Financování zdravotnických služeb


Důvody selhání trhu zdravotnictví
- zdravotnické služby – paternalistický statek (zájem na dostatečné produkci zdravotnictví i pro chudé a na prevenci)
- čistě tržní způsob by vedl k nespravedlivému rozdělení zdravotnických služeb mezi jedinci
- produkce zdravotnických služeb přináší pozitivní externality (léčebná a preventivní péče všem zamezení nebo výskytu šíření chorob)
- informační převaha lékaře nad pacientem (neregulovaný trh by nabízel zbytečné zdravotnické služby a jiné by byly podhodnoceny)


Systémy poskytování zdravotnických služeb
- netržní způsob z daní: zdravotnické služby se platí ze státního rozpočtu, pacient se podílí na úhradě nepřímo placením daní
- polotržní způsob pomocí povinného pojistného: potenciální pacienti jsou pojištěni a platí pojistné, ze kterého stát platí zdravotnickým zařízením za spotřebované služby, na zdrojích do systému se podílí stát, pojištěnci a zaměstnavatelé
- tržní princip: služby hrazeny ze soukromých zdrojů, např. nadstandardní služby


Financování primární péče při státních intervencích
- fixní plat lékaři + motivační odměna
o větší pozornost prevenci x menší pozornost kvalitě, nezájem ošetřit více pacientů, odkazy k sekundární péči
- kapitace: fixní platba za každého registrovaného pacienta
o pozornost prevenci, tlak na kvalitu x odkazy na sekundární péči, selekce pacientů
- platba za služby: platba za každý provedený výkon
o komplexnější péče, tlak na kvalitu x růst počtu realizovaných výkonů, problém kontroly skutečného rozsahu poskytnutých služeb
- kombinace výše uvedených metod


Financování nemocnice
- dohadování o celkové výši rozpočtu nemocnice
- dohadování o celkové výši rozpočtu a rozpočtu jednotlivých oddělení
- kapitace
- na diagnózu
- podle realizovaných procedur
- podle lůžkodní
- za jednotlivé služby – bodovací

Ekonomika sociálního zabezpečení

1. Které dva základní systémy financování sociálního zabezpečení znáte?

a) průběžné financování sociálního zabezpečení – založeno na mezigenerační sociální solidaritě, stávající generace aktivních občanů hradí výdaje na dávky předchozí generace, cyklus se posouvá a neustále opakuje

b) kapitalizovaný fond sociálního zabezpečení – občané si vytvářejí pomocí pojišťovacích fondů kapitálové rezervy, s kterými se určitým způsobem hospodaří a ty jsou pak s příslušnými výtěžky používány na financování jejich vlastních důchodů


2. Které jsou základní formy sociálního zabezpečení a zdroje jejich financování?

základní formy SZ: - zabezpečení v nemoci, zabezpečení ve stáří, invalidní důchod, zabezpečení matek v případě těhotenství a mateřství, podpora v nezaměstnanosti, podpora rodin s dětmi, zabezpečení rodinných příslušníků, sociální služby

zdroje jejich financování – příjmy od zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu


3. Jaké jsou formy zabezpečení občanů v ČR v nemoci a ve stáří a jaké jsou zdroje jejich financování?

- občané platí pojistné na sociální zabezpečení, to zahrnuje: pojistné na nemocenské pojištění, pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

- nemocní občané pobírají nemocenskou (kolem 350 Kč je maximum za 1 den)

- ve stáří jsou občané zabezpečeni pomocí starobního důchodu, invalidního důchodu, vdovského a vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu


4. Které dávky státní sociální podpory se vyplácejí bez ohledu na výši příjmů žadatele?

a) rodičovský příspěvek

b) zaopatřovací příspěvek

c) dávky pěstounské péče

d) příspěvek při narození dítěte – porodné

e) pohřebné


5. Které jednorázové sociální podpory jsou závislé na výši příjmu žadatele?

a) přídavek na dítě

b) sociální příplatek

c) příspěvek na bydlení

d) příspěvek na dopravu


6. Které jednorázové sociální dávky se vyplácejí potřebným občanům a z jakých zdrojů?

- zdroje prostředků jsou: pověřené obecní úřady, okresní úřady a úřady práce

- peněžité dávky tělesně postiženým občanům

- příspěvek na úpravu bytu

- příspěvek na zakoupení motorového vozidla

- příspěvek na provoz motorového vozidla

- příspěvek na individuální dopravu

- příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči

- příspěvek tělesně postižené mládeži

- poskytnutí půjčky

- příspěvek obětem nacistické perzekuce


7. Které opakující se peněžité dávky a z jakým zdrojů se vyplácejí potřebným občanům?

- příspěvek na zvýšené životní náklady

- příspěvek nevidomým občanům

- příspěvek pro účastníky odboje a pozůstalé manžele

- příspěvek na společné stravování

- příspěvek na nájemné

- osvobození od placení příspěvků na pobyt dítěte v mateřské škole

- příspěvek na úhradu užívání bezbariérového bytu a garáže


8. Jaké druhy podpor se vyplácejí pro rodiny s dětmi?

- např. příspěvek na dítě, na dopravu, na bydlení, porodné, …


9. Které druhy ústavní sociální péče u nás existují a jak jsou financovány?

a) ústavy pro tělesně postiženou mládež

b) ústavy pro mentálně postiženou mládež

c) ústavy pro tělesně postižené dospělé občany

d) ústavy pro smyslově postižené dospělé občany

e) domovy důchodců a penzióny pro důchodce


- na financování se podílí obec a okresní úřady

- ústavy dostávají z MPSV na jedno lůžko ročně 62 000 Kč

Pojistné a sociální zabezpečení

Plátci pojistného jsou:
1) Zaměstnavatelé – a to i za své zaměstnance
2) Osoby samostatně výdělečně činné

Za zaměstnance se považují:
1) Pracovníci v pracovním poměru
2) Pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti
3) Členové družstev, společníci společností s ručením omezeným a další vyjmenované skupiny osob.

Za osoby samostatně výdělečně činné se považují zejména:
1) Občané provozující zemědělskou apod. výrobu
2) Občané provozující živnost podle živnostenského zákona
3) Občané provozující podnikání podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, znalci, auditoři, tlumočníci)
4) Umělci
5) Občané vykonávající nezávislé povolání, např. profesionální sportovci

Daně a systém sociálního zabezpečení

Sociální zabezpečení občanů je důležitou součástí hospodářské politiky moderního státu. Stává se její relativně samostatnou částí, která se nazývá sociální politika. Výdaje ne sociální zabezpečení se všeobecně člení na dvě základní skupiny:
1) Sociální zabezpečení
2) Zdravotnictví

Výdaje na sociální zabezpečení zahrnují:
1) Náhrady příjmů v době pracovní neschopnosti (dávky)
2) Starobní aj. důchodové zabezpečení
3) Podpory v nezaměstnanosti


Výdaje na zdravotnictví se dnes v ČR zcela jasně nebo částečně kryjí ze státního rozpočtu. Občan má též možnost připojištění, popř. příplatků na nadstandardní lékařské služby. Za součást daňového systému lze dnes v ČR považovat i tzv. povinné pojištění, Jak jsme se již zmínili, jde o:

1) Pojistné na sociální zabezpečení – z čehož se pak pojištěným hradí především nemocenské a
podpory.
2) Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění – z čehož se plně nebo částečně pojištěným hradí
léčebná péče.