Rozpočtová politika
- rozmanité procesy (vztahy a nástroje), které se odehrávají v rámci veřejné rozpočtové soustavy
- realizována státem na různých úrovních veřejné správy (centrální, regionální a místní)
- regulace vztahů mezi zúčastněnými subjekty v rámci toků veřejných prostředků
- koordinace vazeb mezi cíly, nástroji a předpokládanými výsledky činností státu, pokud jde o jeho finanční prostředky
- alokační a redistribuční fiskální funkce
- obraz hospodaření státu v rámci jednoho rozpočtového období (1 rok)
Cíl rozpočtové politiky vlády
- vytvořit dostatečné finanční prostředky, tj. veřejné příjmy, k profinancování veřejných výdajů
Zásady rozpočtové politiky
o reálnost
o úplnost
o dlouhodobá vyrovnanost
o publicita
Rozpočtový proces
- cyklický proces opakující se po jednom roce, který má kontinuitu na delší období
- 4 fáze
o návrhů, projednání, schválení, plnění a kontroly
Veřejný rozpočet
- právní předpis stanovující základní proporce a vazby v rámci veřejných financí na straně příjmů a výdajů
- fond veřejných prostředků
- tok finančních prostředků
- hlediska při vymezení podstaty veřejných rozpočtů
o úroveň veřejné nebo státní správy, o kterou jde při vybilancování příjmů a výdajů
o ekonomické hledisko
o účetní hledisko
o právní hledisko
o časové hledisko
- podle těchto hledisek jsou definovány rozpočty jako
o nástroj hospodářské politiky příslušné vlády (ekonomické hledisko)
o finanční bilance příjmů a výdajů (účetní hledisko)
o zákon (právní hledisko)
o finanční plán stanovující objem a strukturu příjmů a výdajů vlády (nebo jiného subjektu státní správy a samosprávy) včetně salda (časové hledisko)
Otázky v souvislosti s charakteristikou rozpočtového procesu
- kdo, kdy, na jaké období a podle jakých zásad sestavuje návrh rozpočtu
- kdo projednává a schvaluje návrh rozpočtu
- jakým otázkám je při jeho projednávání a schvalování věnována pozornost
- kdo odpovídá za realizaci rozpočtu a kdo zabezpečuje jeho pokladní plnění
- kdo projednává a schvaluje státní závěrečný účet
Technické problémy z hlediska průběhu rozpočtového procesu
- členění rozpočtu a uplatněná kritéria
o třídění výdajů a příjmů (národní a mezinárodní)
- způsob napojení příjmů a výdajů na bankovní a zúčtovací systém
- rozlišení mezi účetním a pokladním plněním rozpočtu
o pokladní: realizace plateb z rozpočtového výdajového účtu nebo na příjmový účet
Vyrovnanost rozpočtového procesu
- v průběhu rozpočtového období, kdy může docházet ke krátkodobé fiskální nerovnováze, kterou lze řešit např. vydáním krátkodobých státních cenných papírů či krátkodobým úvěrem
- nebo po ukončení tohoto období, kdy může vzniknout schodek anebo přebytek
Úvod do problematiky fiskální politiky
Rozdíly mezi rozpočtovou a fiskální politikou
- v cílech a záměrech těchto politik
- v pojetí a přístupu k základním fiskálním nástrojům
- v subjektech, které jsou kompetentní k jejich realizaci
Rozdíly mezi rozpočtovou a fiskální politikou podle P. Dvořáka
rozpočtová politika fiskální politika
teoretická východiska klasické finance keynesiánské (funkční) finance
zaměření realizace alokačních a redistribučních záměrů makroekonomická stabilita a stimulace
kompetentní subjekty ministerstvo financí vláda
vztah k rozpočtu vyrovnanost je prioritou vyrovnanost nemusí být prioritou
vztah k veřejným výdajům jako suma G a TR pouze G
vztah k veřejným příjmům daně TA čisté daně (TA – TR)
Stabilizace v uzavřené ekonomice a možné přístupy
- multiplikační modely s fixními investicemi
o bez vlády a státního rozpočtu
o s vládou a se státním rozpočtem
- multiplikační modely s proměnnými investicemi
o bez vlivu vlády a fiskálních nástrojů
o s vlivem vlády a fiskálních nástrojů
Multiplikátory
Y = C + I
C = Ca + cY
Y = (Ca+I)/(1-c)
1/(1-c) multiplikátor
Y = C + I + G
C = Ca + cY
Y = (Ca+I+G)/(1-c)
dY = dG/(1-c)
1/(1-c) výdajový multiplikátor
Některé daně nejsou na výši důchodu závislé, zatímco jiné jsou závislé na daňové sazbě i na výši důchodu.
C = Ca + c(Y – TAa)
C = Ca + c(1-t)Y
Y = (Ca + I + G – cTAa)/(1-c)
dY = -cdTAa/(1-c)
-c/(1-c) daňový demultiplikátor
C = Ca + c(1-t)Y
Y = (a + I + G)/(1-c(1-t))
Daňový demultiplikátor nelze vypočítat, protože indukovaná daň není exogenní veličinou (je závislá na jiné proměnné) v rámci tohoto modelu, tj. na důchodu Y.
Modifikace výdajového multiplikátoru:
dY = dG/(1-c(1-t))
Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu
dG = dTAa
dY = dG/(1-c)
dY = -cdTAa/(1-c)
dY = dG/(1-c) – cdTAa/(1-c)
dY = dG/(1-c) – cdG(1-c)
dY = (1-c)dG/(1-c) = 1
Důchod se zvýší o přírůstek vládních výdajů a multiplikátor vyrovnaného rozpočtu se rovná 1.
Uvážíme-li uvalení indukovaných daní, a ne tedy autonomního zdanění, dojde i k modifikaci podoby multiplikátoru vyrovnaného rozpočtu a ke změně jeho hodnoty – bude nižší než 1:
dY = (1-c)dG/(1-c(1-t))
Typy fiskálních multiplikátorů
- pro konstantní úrokovou míru
- pro variabilní úrokovou míru
Otázky pro diskusi
- zda fiskální nástroje jsou účinným nástrojem hospodářské politiky, a pokud ano, jaký je jejich vliv na závislé makroekonomické veličiny a na rozvoj národního hospodářství
- zda fiskální politika je rovnocenná (nebo není), měnové politice, pokud jde o její makroekonomické účinky
- jaké jsou vazby mezi fiskální a měnovou politikou
Měli bychom vysvětlit
- mechanismy fiskálních opatření
- způsob analýzy jejich dopadů a účinnosti
- odlišnosti různých typů fiskální politiky
Fiskální opatření
- diskreční opatření jsou opatření žádající zvláštní zásahy (intervence) vlády, mají jednorázový charakter a jejich největším problémem jsou časová zpoždění (změny v daňových sazbách, zavedení nových daní, změny ve struktuře či objemu veřejných výdajů)
- automatické (vestavěné) stabilizátory působí po svém schválení a zabudování do systému automaticky, dlouhodobě a hlavně proticyklicky (systém sociálních dávek, podpory v nezaměstnanosti, progresivní důchodové zdanění)
- expanzivní (směrem ke zvýšení AD) a restriktivní (směrem ke snížení AD)
- modely IS-LM a AS-AD
- IS-LM neuvažuje změnu agregátní cenové hladiny, rozhodující je poloha a pohyb křivky ID, sklon LM umožňuje vyvozovat závěry o účinnosti fiskálních opatření
- AS – AD uvažuje změnu agregátní cenové hladin
Význam sklonu křivky LM pro účinnost fiskální politiky
Význam sklonu AS křivky pro účinnost fiskální politiky
- pro posun z AD1 do AD2 je dY > dP, pro stejný posun z AD3 do AD4 je dY < c =" f(Y" d =" G" c =" f(Y" style="font-size:130%;">
- v podmínkách fixního objemu veřejných výdajů nemá snížení daní, kryté veřejným dluhem, vliv na soukromou spotřebu, protože je vyrovnáno zvýšením soukromých úspor
- nemění-li se spotřeba domácností nebo vlády, nedochází k růstu agregátní poptávky
- pod vlivem racionálních očekávání se zvýšení disponibilního důchodu soukromého sektoru v důsledku snížení daní promítne do růstu soukromých úspor, nikoliv do spotřeby
- vzhledem k tomu, že nárůst soukromých úspor kompenzuje pokles úspor veřejných, nedochází k nárůstu úrokové míry
- protože se nemění úroková míra, nedochází v uzavřené ekonomice k poklesu domácí investiční aktivity (tj. efektu vytlačování) ani k přílivu zahraničního kapitálu, a v otevřené ekonomice nedochází ke vzniku deficitu běžného účtu platební bilance
Žádné komentáře:
Okomentovat