6) Veřejná správa

OBDOBÍ PO OKUPACI ČESKOSLOVENSKA

část politické reprezentace odešla do Londýna, část do Moskvy;
v červenci 1940 vzniklo v Londýně prozatímní státní zřízení – 3 orgány: president, vláda a státní rada; centrem – osou zřízení byl president republiky (abdikace presidenta v roce 1938 vynucená = neplatná), dostal pravomoc vydávat právní předpisy = ústavní dekrety (= Benešovy dekrety, řádově desítky, vydávány vždy s konsensem vlády); president jmenoval vládu; státní rada = poradní orgán presidenta, kontrolní, ale neschvaloval akty;

Dekrety z konce války (ústavní, především dekrety č. 10, 11,18 jsou velice důležité) vycházely v Úředním věstník;

č. 11 z roku 1944 = úprava principu právní kontinuity – všechny akty vydané do okupace = platné, akty vydané za nesvobody jsou platné jen pokud je akceptovala právní moc; převzetí veřejné úpravy do té doby vydané, období okupace prohlášeno za neplatné;

č. 10/1944 = o dočasné správě osvobozeného území – správu vykonával vládní delegát (veškerá státní moc na území), v praxi přicházelo v úvahu u Podkarpatské Ukrajiny a Slovenska – při osvobozování; tento dekret nebyl akceptován;

č. 18/1944 = o národních výborech a prozatímním národním shromáždění – již od let 1942-3 jednání o správě po osvobození; koncepce londýnského křídla = obnovení poměrů před okupací, kontinuita; koncepce komunistická = systém národních výborů = změna systému
- kompromis (výhodnější pro levici): zřízení národních výborů (jako prozatímní orgány státní správy a samosprávy a z nich mělo vzejít prozatímní národní shromáždění; vznikl problém (X od Francie - tam se připravili lidé na vnitřní správu a při osvobození byli nasazováni) – povolování národních výrobů vedlo ke kolizi systému;

Vláda přišla (symbolicky) z Moskvy – oficiálně poprvé jmenovaná v Košicích; 5.4. 1945 Košický vládní program, ve kterém se také vyjádřila k národním výborům: levicový proud prosadil dikci, která nebyla již prozatímní = národní výbor jako trvalý orgán

Národní výbory existovaly již za okupace, nyní se začaly ustavovat jako orgány výkonné moci: vládním nařízením č. 4/1945 Sb = na osvobozeném území mají být obnoveny v co nejkratší době národní výbory (místní, okresní, zemské); měly podléhat vládě (orgány státní správy); první volby do národních výborů se však konaly až v roce 1954;

V každé obci se měly vytvořit místní národní výbory = obecní orgány; okresy = okresní národní výbory = pravomoci a působnosti hejtmanů; země = zemské orgány měly přejít na zemské národní výbory;
Ustanovení národních výborů: nejčastěji se dohodly politické strany, na základě parity jmenovaly zástupce (v Čechách 4 strany, na Slovensku 2 strany); parita = volby = sešly se občané místní části a veřejně odhlasovali – zvolili zástupce do národního výboru;

Orgány národních výborů: předseda, rada, plénum (původně komise); plénum = plenární zasedání všech poslanců NV, rozhodování základních věcí, volili ostatní orgány; rada = ostatní, méně podstatné věci, zasedala permanentně; v čele komisí stáli referenti = připravovali podklady; v čele stál předseda – zastupoval navenek;
vlastní výkonnou činnost zajišťovaly úřady; tytéž funkce, které dosud dělala státní správa a samospráva v obcích a zemích; nové úlohy = osídlení, retribuce = postih osob, které se provinily proti národní cti, repatriace;

Již v této době začal rozklad systému moci: samospráva zůstala zachována (obce, země), ale platila podřízenost národním výborům (NV vyššího stupně řídil NV nižšího stupně = rozpor v samosprávě, nemají si vzájemně podléhat); celou správu řídilo MV – pokyny, směrnice národním výborům;

Ostatní správa: na vyšší úrovni ministerstva (dekret 1/45), v čele ministři, vláda složena paritně (zástupci všech politických stran), v čele vlády Zdeněk Filinger; NKÚ + další úřady obnoveny;

Tato situace trvala až do voleb v květnu roku 1946 = první skutečné volby do Parlamentu = ústavodárné shromáždění + další běžné činnosti Parlamentu, současně byla také vytvořena vláda; celkově vyhráli komunisti, především v českých zemích měli velkou převahu; byla sestavena koaliční vláda – národní fronty, která předložila program (tzv. Budovatelsky program) = slíbila přijetí ústavy, předběžně byla naznačena její struktura, ze které bylo patrné, že se počítá s národními výbory; přes sliby a náznaky nebyly v těchto volbách znovu zvoleny národní výbory, ale obnovily se na podkladu výsledků voleb do Parlamentu; tyto NV pak přežily až do roku 1954;

Okolo ústavy byl sehrán politický zápas – vládě odebrána ústavodárná činnost, kterou převzala Sněmovna; různé projekty nové ústavy – návrhy o novém státě; komunisté preferovali NV –vize orgánů, které budou současně usnášející i výkonné a budou v rukou lidu (= lidé si budou vládnout sami); národní socialisté navrhovali, aby zůstal dvojkolejný systém pro agendu (správní agenda - odborné orgány + ostatní agenda – samosprávný systém národních výborů);


Otázka územního uspořádání: byl převzat zemský systém (3 země); další vývoj – 2 propozice:
1. komunisté chtěli zmenšení zemí (lépe se ovládá; větší území je lepší opozicí centru)

2. demokratické proudy prosazovali zachování dosavadních
Nedošlo se k závěru, do února zůstala situace otevřená.

Existovala zájmová samospráva = profesní, na vysokých školách, obnoveny byly také profesní komory = samospráva;

Únorový převrat: během několika dní přijata zásadní rozhodnutí o budoucím uspořádání republiky; demokratické složky neměly šanci zvládnout situaci – komunisté byli připraveni; zachováno uspořádání, 9.5.1948 přijata nová ústava (jednomyslně) = 150/1948 Sb.; státní orgány: rozlišoval se president, vláda, jednokomorový parlament, sbor pověřenců, slovenská národní rada; president + vláda + sbor pověřenců – orgány výkonné moci;

• president stál v čele státu i v oblasti správy měl tradiční pravomoci;

• vládu jmenoval president, formálně pod kontrolou parlamentu; orgán s všeobecnou působností; ministerstva měla být zřizována zákonem, ale v roce 1950 přešlo toto právo na vládu (= nebyl právní stát), trvalo až do roku 1960; republika měla v té době v určité fázi i několik tuctů ministerstev ;

• soustavu místní správy tvořily NV v městech, okresech a krajích = veškerá správa, pokud nebyla svěřena někomu jinému; nemohly vykonávat odborné věci = soustava nezávislých orgánů (např. oblast obrany, vnitřní bezpečnosti = odborná agenda);

• ústava nepoužívala výraz samospráva – v roce 1948 zanikla na dalších 40 let;
Existovala řada slibů, že NV budou lidové, ale tak to nefungovalo – NV ztratily státu samosprávy, místní celky jako samosprávné korporace také zmizely = zrušení zemí a zřízení místních krajů, zavedena jednota;

Celý systém se dovršoval vytvořením paralelních orgánů politických + státních; komunisté vytvořili místní, okresní, krajské ústřední orgány – zvoleni lidé, kteří byli současně členy strany a současně členy složek správy = propojení (fungovala místní rozhodnutí);
Byly zrušeny profesní komory, vysoké školy formálně zůstaly samostatné, v roce 1954 vysokoškolským zákonem zrušena samospráva;



NÁRODNÍ VÝBORY
první předpis = zákon o krajském zřízení = republika rozdělena na 19 krajů a 270 okresů = malé územní celky; krajské národní výbory podléhaly vládě; od počátku se prosazovaly, aby NV nefungovaly jako lidové = pléna se nescházely (maximálně 2x do roka) a tam jen odhlasovaly předložené věci; rozhodujícími orgány byl předseda (prodloužená ruka centra ) a rada = výkonný orgán; výkonnou činnost zabezpečovali referenti = členové Rady, vedli nich přednostové referentů = odborná činnost;

Další úprava = vládní nařízení 14/1950 o místních národních výborech; struktura: plénum národního výboru (zasedání), výkonné složky = rada, předseda, referenti a komise; konstatovalo se, že národní výbory jsou volené, spojené s lidem atd.

Národní výbory od počátku fungovaly špatně (systémově); předpoklad samovlády lidu je nerealizovatelný, absurdní; permanentně se zřizovaly různé komise z lidu, ale lidé neměli zájem o součinnost; národní výbory neustále měnily své referáty (úzké, malé působnosti, přizpůsobovaly se ministerstvům chaotické změny) = odraz ústřední úrovně; významným prvkem byla skutečnost, že faktické rozhodování bylo vždy na odborném aparátu, nikdo nedělal koncepční rozhodování ani na ústřední úrovni;

Stav v národních výborech až d roku 1954 - rozhodnutí o přijetí nových zákonů o národních výborech (ústavní a prováděcí):
Ústavní = definice NV jako místních orgánů pracujícího lidu; normativní = stanovení struktury a druhů národních výborů = rozlišení krajských, okresních a místních (= také obvodní a městské); odvolatelnost poslanců NV (nikdy nebylo realizováno);
Soustava národních výborů podle prováděcího zákona o NV = opakování, že jsou krajské, okresní, místní; vymezení pravomoci = fráze, ze který není možno přesně zjistit konkrétní údaje, obecné formulace (žádné přímé povinnosti); normativní = nadále zásada podřízenosti národních výborů; orgány NV: plénum NV, rada, předseda, komise; hlavní orgán = rada (užší kolegiální orgán); místo referátů = odbory + správy rad = výkonné rozhodovací složky;

1954 – první volby do národních výborů („odpovídající době“); zákonem z roku 1954 definitivně založen většinový systém mandátů, jedna kandidátka; duchu doby odpovídala i účast ve volbách (+ 99%, „jednohlasné“ usnesení);

Koncem 50. let se objevily problémy ve struktuře; byly vyčerpány určité zásoby - 50. léta = období industrializace, všechny prostředky šly to těžkého průmyslu = vybudování socialismu, komunismu: akce (např. rozdávání chleba); přizpůsobení struktury státních orgánů: v roce 1960 přijata nová ústava – vycházela z vize budování komunismu, byly přizpůsobeny národní výbory: ještě před přijetím ústavy byl přijat zákon č. 65/1960 o národních výborech = předpoklad, že lidé budou 8 hodin pracovat a 8 hodin si budou vládnout (NV chápány jako pracovní korporace) – katastrofické důsledky;

Nové území členění státu = místa, okresy, kraje zvětšeny: 10 krajů, okolo 100 okresů; rozdělení bylo provedeno politickým způsobem (krajské město = vyšší – úpadek měst, které ztratily státu okresních); NV: zákon rozlišoval mezi kolegiálními orgány a odbory kolegiálních orgánů = plénum, rada (= hlavní orgán), komise (= nejdůležitější orgány složené z „neposlanců“ i z poslanců = osvědčených odborníků; měli rozhodovat i o odborných otázkách – každá komise rozhodla samostatně, proto vydávaly i protikladná usnesení – rozhodovali laici, odbornou v podstatě závaznou přípravu měli od odborníků z národních výborů);

- jeden z nejhorších rozvratů státní správy, zákonnost velmi omezovaná, možnost přezkoumání rozhodnutí také omezená; tento stav trval do roku 1967, kdy byl vydán nový zákon o národních výborech; do toho systému mírně zasáhla federace = řízení přešlo na národní vlády; 1968 = nové náznaky, obnovení samosprávy, strukturální reforma se však nezdařila – normalizace.