Analýza efektivnosti veřejných výdajů, veřejných projektů a veřejných výdajových programů
Efektivnost veřejných výdajů, veřejných projektů a veřejných výdajových programů
Efektivnost
- absence plýtvání, tj. co nejefektivnější užívání zdrojů k uspokojení potřeb a přání lidí
- kritéria efektivnosti charakterizují normy a pravidla volby, jichž se užívá při optimální alokaci výroby a spotřeby (R. Goulli)
Druhy efektivnosti
- alokační (pareto-efektivnost)
o nejvyšší možná kombinace komodit při daných zdrojích a technologiích výroby
- produkční
o analýza strany nabídky, co nejnižší náklady při produkci při daných zdrojích a technologiích
Problémem efektivní alokace je vztah efektivnosti a rovnosti.
Faktory komplikující analýzu efektivnosti veřejných výdajů, projektů a programů
- vágnost programu efektivnost
- neujasněnost rozdílů mezi veřejnými výdaji, veřejnými projekty a veřejnými výdajovými programy
- specifikum činností a produktů, financovaných a zabezpečovaných v rámci veřejných výdajů a veřejného sektoru
Rozhodování o veřejných výdajích, projektech či programech a jejich efektivnost
- otázka účinnosti - který výdaj, projekt nebo program bude nejlépe splňovat daný cíl
- otázka účelnosti – který z nich je reálné zavést
- otázka hospodárnosti – který z nich je nejlevnější
Rozdíly při posuzování efektivnosti veřejných výdajů oproti veřejným projektům a programům
- veřejné výdaje jsou finanční kategorií
- veřejné výdajové projekty a programy jsou věcné ekonomické kategorie (spojnice mezi veřejným financováním a veřejným sektorem)
Rozpočtový proces
- složitý proces, ve kterém se promítají rozmanité zájmy (voličů, politiků, zájmových či nátlakových skupin, byrokracie)
- A. Wildawsky: Nejdůležitějším určujícím faktorem velikosti a obsahu letošního rozpočtu je rozpočet loňský
Přístupy k rozpočtovému procesu
- line-item budgetary (konec 19. století)
- performance budgetary (50. léta 20. století)
- program budgetary (60. léta 20. století)
- management by objectives (počátek 70. let 20. století)
- zero-based budgeting (konec 70. let 20. století)
- performance budgeting (80.-90- léta 20- století)
- moderním přístupem k rozpočtování obecně je změna orientace od sledování využívání veřejných prostředků ke sledování dosahovaných výsledků v rámci veřejného financování (budgeting for results)
Efektivnost veřejných výdajů
- efektivnost veřejných výdajů a vazba na daňové záležitosti (např. daňová kvóta) – nejvýnosnější zdroj příjmů
- tlak na růst veřejných výdajů versus tlak na snížení daní
- veřejné výdaje versus soukromé rozhodování (buď vyšší užitek anebo stejný užitek s nižšími náklady)
Analýza efektivnosti veřejných výdajových projektů
- vyjádření jejich přínosů
- porovnání s náklady na jejich dosažení
- naplnění některého z uvedených záměrů cestou veřejného projektu nebo programu nemusí být nutně ten nejefektivnější způsob
- soukromá produkce a poskytování statků může být někdy efektivnější
- někdy může být zvolen i neefektivní program
Metody analýzy efektivnosti veřejných výdajů, projektů a výdajových programů
- jaká je úloha ekonoma v této oblasti, když se o přijetí nebo nepřijetí rozpočtu, projektu či programu rozhoduje politickou cestou, v rámci veřejné volby?
- úlohou ekonoma je poskytnout politickému rozhodování dostatečný objem informací k tomu, aby přijatá rozhodnutí byla efektivní (hospodárná, účelná a účinná) a spravedlivá
Dílčí kroky analýzy efektivnosti veřejných výdajů, projektů a programů podle Stiglitze
Základní otázky Stiglitze
- proč je vládní program nejlepším řešením?
- proč má vládní program takovou podobu, jakou má?
- jaký vliv má vládní program na soukromý sektor?
- kdo získá a kdo ztratí následkem vládního programu?
- jsou zisky větší než ztráty?
- existují alternativní programy, které jsou lepší než běžné vládní programy (které zlepší situaci všech jednotlivců)?
- existují alternativní programy, které mají odlišný dopad na přerozdělování ekonomických statků, ale přesto dosahují stejných prvotních cílů?
- jaké překážky brání zavedení těchto alternativních programů?
Kritéria třídění veřejných projektů a veřejných výdajových programů
- časové hledisko
o krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé projekty
- charakter projektů nebo programů
o spotřební, investiční, redistribuční
- odvětví nebo oblast, ve které jsou realizovány
o zdravotnictví, kultura, školství, sociální péče
Druhy veřejných projektů podle Musgraveových
- projekty dělitelné s fixním rozpočtem
- projekty dělitelné s proměnlivým rozpočtem
- projekty nedělitelné s fixním rozpočtem
- projekty nedělitelné s proměnlivým rozpočtem
Metody analýzy efektivnosti podle J. Bénarda
- jednokriteriální metody: jedno dominantní kritérium
o CBA – analýza nákladů a výnosů
- poměření výnosů a nákladů (B/C)
- vypočtení čistého výnosu (B – C)
- minimalizace nevyužité částky fixního rozpočtu
o CEA – analýza nákladové efektivnosti
- porovnání různých postupů se stejným výsledkem
o CUA – analýza užitečnosti nákladů
- vícekriteriální metody
o metoda lexikografického uspořádání
o metoda Electra
- podobné cíle a problémy
Typy užitků (výnosů) a nákladů podle Musgraveových
- reálné
o přímé x nepřímé
o hmotné x nehmotné
o meziprodukty x konečné
o vnější x vnitřní
Diskontování – převedení budoucím výnosů (užitků) a nákladů na současnou hodnotu
- současná hodnota (PV) částky (B) splatné v (n) letech
PV = B/(1+i)n (i – úroková sazba)
- současná hodnota toku důchodů B1, B2...Bn pro (n) let
PV = B1/(1+i) + B2/(1+i)2+B3/(1+i)3+...+Bn/(1+i)n
- pro konstantní hodnoty B platí
PV = B(1-(1+i)-n)/i
- citlivé na diskontní sazbu
- vysoká diskontní sazba zvýhodňuje krátkodobé projekty
Různá pojetí spotřebitelského přebytku
- Marshallovo pojetí
o nerozlišuje důchodový a substituční efekt
- Hicksovo kompenzační pojetí
o kompenzovaná poptávková křivka: velikost poptávky po komoditě, kdy každá změna ceny komodity je kompenzována tak, že spotřebitel zůstane na stejné indiferenční křivce neutralizace důchodového efektu
- Hicksovo ekvivalentní pojetí
Výpočet spotřebitelského přebytku
- celkový užitek mostu se rovná součtu spotřebitelských přebytků všech uživatelů, a pokud by tato suma převyšovala náklady, měl by být tento most postaven
Historické ohlédnutí za analýzou efektivnosti veřejných výdajů, veřejných projektů a programů
- 1902 – USA: zákon „River and harbor act“: kodifikace vyhodnocování nákladů a výnosů říčních nebo přístavních zařízení, projektovaných sborem inženýrů
- 1936 – zákon o zvládání povodní (Flood control act)
- 1950 – zásady a pravidla spojená s hodnocením projektů různých vodních nádrží
- zelená kniha: metody vyhodnocování veřejných projektů
- 1961 – systém PPBS (Planing Programming Budgeting System): ministerstvo obrany
- 70.léta – metoda Zero-Based budgeting
Programy na zkvalitnění rozpočtového procesu
- Financial Management Initiative ve Velké Británii
- triennial budgeting ve Švédsku
- aggregated productivity targeted budget v Dánsku
Snahy o zvýšení efektivnosti veřejného sektoru
- alternativní metody zabezpečování veřejných služeb ASDA
Projevy neefektivnosti ve veřejném sektoru
- neoprávněné zařazení určitého programu nebo projektu do veřejného sektoru a jeho financování z veřejných prostředků
- alokační neefektivnost, vyplývající z nedostatečnosti analýzy veřejného projektu nebo z nevhodnosti metod této analýzy
- produkční neefektivnost, zakládající se na rozhodnutí, zda je při zabezpeční určitých statků a služeb efektivnější veřejný nebo soukromý sektor
Druhy neefektivnosti
- alokační
o utopené náklady – náklady špatného rozhodnutí
- produkční (X-neefektivnost, technická neefektivnost)
o nevyužití efektivnější technologie
Poptávka vyvolaná stranou nabídky
- D1 – křivka skutečné poptávky, D2 – křivka poptávky vyvolaná producentem
- neefektivnost alokace: produkce výstupu Q2 místo Q1
Neužitečné veřejné projekty – bílí sloni
Žádné komentáře:
Okomentovat