Finanční hospodaření obcí
Rozpočty nižších úrovní
= decentralizované peněžní fondy
= finanční plán, který by měl zajistit solventnost obce a to tak, že připouští pouze ty výdaje obce, které jsou kryty:
o příjmy, které lze reálně očekávat
o existujícími rezervami
o eventuálně půjčkami, které lze získat a splatit
- součástí soustavy veřejných rozpočtů
- zabezpečuje statky a služby různého typu z rozpočtu (např. poručnické statky – stát si jejich zabezpečení vynutí; smíšené statky; lokální statky – vodné, stočné, odvoz odpadků; veřejné statky)
= bilance, která bilancuje příjmy a výdaje za rozpočtové období shodné s rozpočtovým obdobím celé soustavy veřejných rozpočtů v dané zemi
- stanoví priority, které obec poskytuje v rámci lokálních veřejných statků a služeb
- alokuje zdroje mezi různé činnosti obce, stanoví úroveň a zaměření činnosti obce během rozpočtového období
- v rámci existujících zákonných norem rozhoduje o úrovni zdanění a poplatků, které se budou vybírat během následujícího roku
- poskytuje úplné informace o finanční situaci a o plánech obce, které slouží jako základ pro měření efektivnosti operací obce
tři roviny rozpočtu:
- rozhodovací
- řídící (výkonná fáze – alokace zdrojů)
- kontrolní
→ způsob rolování – schválí se rozpočet, plní se a na konci roku se zhodnotí a použije jako základ pro další rok
existence rozpočtového omezení – je nutné uvažované příjmy rozpočtu považovat striktně za rozpočtové omezení a jemu přizpůsobit objem výdajů, nebo nejdříve definovat výdajové potřeby, ke kterým budou přiřazeny příjmy, z nichž se tyto aktivity financují
Metody sestavování municipálních rozpočtů
1. přírůstkový způsob
- odhadnou a stanoví se meziroční změny, o které se přizpůsobí současný rozpočet, který je považován za základ rozpočtu budoucího = tzv. rolování
- bere v úvahu historické náklady na službu a nezabývá se oprávněností dané služby či její prioritou
- orientace na kontrolní funkci rozpočtu
2. fixně stanovený limitovaný rozpočet
- rozpočet pro následující rok pro danou oblast služeb je co do objemu fixní
- v rámci něj je pak nutno poskytovat daný soubor služeb
- obec jej může využít, pokud zajišťuje poskytování statků či služeb prostřednictvím jiných organizací
- obec může poskytovat organizaci paušální finanční částku, kterou si organizace rozdělí mezi jednotlivé nákladové položky podle vlastního uvážení
- oproti liniové – položkové tvorbě rozpočtu zvyšuje efektivnost, pro management je náročnější
3. nulová základna (zero-based budgeting)
- podrobuje každou činnost či položku rozpočtu vyčerpávajícímu zkoumání ve vztahu k cílům a možným postupům jak jich dosáhnout
- nebere se ohled na současnou výši nákladů
- je nejkomplexnější, časově náročná
- vhodné aplikovat jej na služby, kde dochází ke značným změnám v poptávce nebo kde se volí z několika málo variant popř. opakovat u každé služby např. 1x za 5 let
- orientace na řídící funkci rozpočtu
- stanovíme si priority a na které máme, ty zaplatíme
4. performance budgeting (rozpočtování zaměřené na výsledek)
- rozpočtový proces hraje dvojí úlohu – poskytuje a zohledňuje zdroje a na druhé straně stanovuje kritéria a cíle výstupu
- orientace na řídící funkci rozpočtu
- jaké záměry a cíle by měly být obsaženy a pomocí jaké politiky a jakými postupy
- jaké zdroje (příjmy) byly rozděleny, čeho bylo ve skutečnosti těmito zdroji dosaženo a jak toho bylo dosaženo
- pomáhá definovat a odhalit problémy a slabiny v činnosti obce, ukáže na případné překrývání funkcí → dlouhodobé záměry a cíle obce
- strukturuje se podle služeb, ne podle položek materiálu
5. programové rozpočtování
- rozpočet je sestaven v programové struktuře, která uspořádá navrhované výdaje podle jejich výsledků nebo podle míry, v jaké přispívají k požadovanému výsledku
- programová struktura sleduje, na rozdíl od organizační, hledisko ú č e l n o s t i
- alokuje zdroje (na základě podobnosti a participaci na plnění cílů) do hlavních programů, programů dílčích a programových prvků
- zaměřen na identifikaci „produktu“ organizace, více než na vstupy, které organizace využívá
- vhodný pro tvorbu dlouhodobější strategie cílů a záměrů obce
- orientace na plánovací funkci rozpočtu
Klady výkonnostního rozpočtování
- snaha o zapojení všech řídících pracovníků do procesu
- definování rozpočtových požadavků pro existující a nové aktivity
- posuzování, která vychází z hodnocení jednotlivých programů a aktivit všech organizačních jednotek
- stanovení cílů pro všechny řídící úrovně v organizaci, jejichž míra plnění je měřitelná a kvantifikovatelná
- hodnocení všech alternativních možností dosažení cílů
- realokaci zdrojů, především při hodnocení přesunů zdrojů od existujících k novým aktivitám
Nevýhody výkonnostního rozpočtování
- velmi komplexní, časově a finančně (i odborně) náročné (vyžaduje řadu analýz a rozborů)
- na obecní úrovni nelze využít ke každoročnímu sestavování rozpočtu
- je však možné využívat je jako podpůrné přístupy, zejména pokud se týkají vybraných aktivit obcí, investičních aktivit, či sestavování střednědobých plánů
sestavovaly se rozpočty – běžné (každoročně na provoz) a kapitálové
ČR – v ČR nebylo pro obce povinné sestavovat zvlášť oba rozpočty
- povinnost vznikla se zákonem č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech
- od roku 2001 tedy musí sestavovat 2 rozpočty a rozpočtový výhled – s přesně danou strukturou, na 2 – 5 let s minimálně 4 položkami (celkové příjmy, výdaje, pohledávky, závazky)
→ rozpočet běžného roku by měl vycházet z rozpočtového výhledu
Vztahy mezi běžným a kapitálovým rozpočtem
_____Běžný rozpočet______ Kapitálový rozpočet______
P V P V
schodek přebytek přebytek schodek
→ nemělo by se stávat, že schodek z běžného roku je financován z kapitálového roku
Rozpočtový proces
Návrh Finanční odbor
Projednání Obecní rada
Finanční odbor
Schvalování
Obecní zastupitelstvo
Dotace od OKÚ, vč. ze SR
krajské shromáždění
Zveřejnění
Plnění Kontrola Obecní rada
Obecní zastupitelstvo
Finanční komise
Veřejná schůze občanů
Závěrečný účet obce Finanční odbor
Obecní zastupitelstvo
Krajský úřad
krajské shromáždění
rozpočtové provizórium – pokud není SR schválen
rozpočet je schválen → příjmy se nenaplňují = musí se měnit výdaje nebo naopak
→ provádí se rozpočtové opatření (schvaluje ho zastupitelstvo)
- malé změny do kompetencí obecní radě nebo starostovi
- obec může zakládat fondy (bydlení, sociální, rezerv, rozvoje) → nemá jich být moc, aby byl rozpočet transparentní
Schéma běžného rozpočtu
Příjmy Výdaje
- daňové - všeobecné veřejné služby
- nedaňové - veřejný pořádek
- transfery (dotace) - vzdělání
- zisk municipálních rozpočtů - zdravotnictví
- ostatní - sociální péče
- bydlení a komunální služby
- vlastní (výnos ovlivní obec) - výdaje na municipální podniky
- příjmy z dotací (neovlivní) - ostatní
Žádné komentáře:
Okomentovat