Základní pojmy
veřejná správa = záměrné činnosti prováděné institucemi státní správy a samosprávy
veřejná správa
- státní správa
- samospráva
a) územní samospráva
b) zájmová skupina (komora advokátů, daňových poradců,…)
samospráva – rozhoduje se veřejnou volbou
- pro vznik samosprávy musí být politické předpoklady (demokratické zřízení, volba zastupitelů, legislativní podmínky – vymezení působnosti, vzniku, přenesené působnosti, dozoru státu) a ekonomické předpoklady (finanční prostředky, vymezen majetek a jak s ním zacházet, rozpočet)
státní správa – zastupitelské orgány
2stupňové zřízení:
a) obec – základní jednotka samosprávy
b) kraje – vyšší, regionální stupeň
Struktura veřejné správy v ČR
Vláda ČR - dekontrolovaný orgán státní správy
- detašované pracoviště ministerstev
okresní úřady (státní správa) - obce
- státní správa
- samospráva
- větší obce, města - samospráva
- přenesená státní správa
- letos okresní úřady zrušeny, kompetence přešly na obce 3. typu a na kraje
- u nás se vykonává smíšený model (spojený)
- obce (kraje) vykonávají samosprávu i státní správu v přenesené působnosti
- vymezuje Ústava (hlava VII.)
- kraje fungují od roku 2001
Zákon o obcích č. 128, Zákon o krajích č. 129
Obec
- právnická osoba
- sestavuje rozpočet
- má majetek
- místní příslušnost
Reforma
- byla provedena na 2 etapy
- 1. etapa – založení krajů + převod kompetencí
- 2. etapa – zrušení okresních úřadů
Historie
- práva a povinnosti městům uděloval panovník
- města musela zajišťovat ochranu majetku proti požáru, ochranu majetku
- vybírání daní (dnešní daně z prodeje – DPH)
- rozdíly mezi městy
- od 19. století se objevuje ochrana a úloha státu v místním financování
- množství prostředků a způsob financování závisel na typu používané ekonomické školy (Keynes, Samuel)
- obce, města i regiony získávaly velké pravomoce, ale neměly finance a docházelo k zadlužování
- v 70. letech krize
- snaha omezit kompetence, převést je na stát
- samospráva se dostává do popředí s EU
Historie v českých zemích
1849 - Stadionovo obecní zřízení
- uzákonění obcí
- základem je obec, v ní se volí obecní výbor a obecní zastupitelstvo
- purkmistr – výkonný orgán volený obecním výborem
- obce měly také 2 působnosti: přirozená (školy, osvětlení,…) a přenesená
1861 – Schmerligova ústava
- snaha o úpravu územního uspořádání
- vznikly země – Slezsko, Čechy a Morava
- byla možnost zřizovat i okresní samosprávu
Příjmy obce
- z obecního majetku
- přirážky k daním (nebyly nijak ohraničeny)
- v roce 1896 osvobozena daň z příjmů
- záleželo na obci, jak bude velká
- tvořily až 50 %
- dávky (nájemné, nápojové)
Příjmy zemí
- země měly velké pravomoce (zemědělské, stavební)
- měly další příjmy z fondů (zemědělské, fondy školství,…)
- docházelo k zadlužování, a proto byly založeny zemské fondy k úhradě dluhu
Okresy
- různé postavení a kompetence podle zemí
- v Čechách – budování a údržba silnic, zdravotnictví,…
- Morava a Slezsko – budování a údržba silnic
po roce 1918
- myšlenka národních výborů (moc se neujaly)
- přešlo se na obce a okresy
- na Slovensku byly základní municipia + župy
- postupně se ujednotilo jako v Čechách
příjmy
- z obecních podniků (lesy, jatka, kamenolom, kanalizace,…)
- vlastní daně, dávky, poplatky
- státní příděly
- přirážky k daním (daň domovní, z obratu,…)
od roku 1928 došlo k reformě
- sjednocena Morava a Slezsko → Moravskoslezská země
- stálé zadlužování – zemské fondy (umořování nebo převzetí dluhů)
2. světová válka – protektorát Čechy a Morava
- okleštěny úkony obcí – vznikají přebytky obcí, které musely použít na investice do Říšských CP
po 2. světové válce
- zřízeny národní výbory - obecní (místní, městské)
- okresní
- krajské
- působnost místních národních výborů se okleštila a staly se výkonem státní správy, financovaly se rozpočtem státu
- majetek znárodněn, příjmy v rámci státních dotací
1960
- snížen počet krajů (10) a okresů (108)
1968 vzniklo federativní uspořádání (2 republiky)
- stát obce oddlužil
- národní výbory se zbavily působnosti a odpovědnosti za obce
- další snížení počtu krajů (8) a okresů (76)
- náznak zvyšování pravomocí
- nejsou rozdíly mezi kraji – přerozdělování do chudších krajů pomocí dotací
Schéma rozpočtové soustavy po roce 1968
Federální SR
Státní rozpočet ČR Státní rozpočet SR
ústřední rozpočty krajů - obdobně
rozpočet KNV rozpočet okresů
rozpočet ONV souhrn rozpočtů MNV a M(e)NV
Vznik ČR
- rok 1991 – 1992
- pokus přidělit obcím vládní příjmy (daň z odvodu mezd a daň z obratu)
→ nenaplňovaly se
- obce se dostaly do problémů – dotace
- příjmy z daní až od roku 1993
- v roce 1993 bylo zakotveno postavení okresů a vznik krajů
4 základní úrovně vlády podle mezinárodních úmluv
1. ústředí ( u států unitárních je to republiková vláda a u federací je to federativní vláda)
- mohou vykonávat správu i na nižší úrovni
- financováno ze SR, nemá pravomoce vytvářet vlastní příjmy
- ústřední rozpočet spoluvytváří parlament
- dána pravidla pro příjmy na nižších úrovních
2. vlády jednotlivých států (u federace – státní, republikové)
- u unitárních států být nemusí nebo nemusí být jen nikde zakotveny nebo (jako u nás kraje) zakotveny v ústavě
- dělení podle pravomoce vytvářet vlastní příjmy
- např. kraje, distrikty, provincie
3. místní úroveň (městské, municipální, obecní vlády) – základní jednotka
4. nadnárodní vláda (EU)
- na základě úmluv země odvádí finance a podle pravidel jí jsou poskytovány příspěvky
- vytváří rozpočet
- založeno na principu subsidiarity (o záležitostech rozhoduje ta úroveň, které se to týká)
Smíšený model nebo 2 oddělené orgány pro státní správu a pro samosprávu – velmi členité a
komplikované vztahy
Žádné komentáře:
Okomentovat