Volné a ekonomické statky
- volné statky: volně k dispozici, nejsou produkovány ani distribuovány, nulová tržní cena
- ekonomické statky: alokační, produkční a distribuční význam
o plně dělitelné: množstvím i kvalitou mezi spotřebitele, celková spotřeba = suma spotřeby jednotlivců yk = xki (k = 1,2...n – plně dělitelný statek, yk – celková spotřeba tohoto statku různými spotřebiteli, xk – spotřeba plně dělitelného statku (k) spotřebitelem (i)
o plně nedělitelné: spotřebovávány všemi spotřebiteli v úhrnu, spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu druhého xgi = xgj = ... = yg (g = 1,2,...m – plně nedělitelný statek, xgi – spotřeba statku (g) spotřebitelem (i), xgj – spotřeba statku (g) spotřebitelem (j), yg – celková spotřeba statku (g) plně nedělitelná mezi různými spotřebiteli), např. národní obrana, pouliční osvětlení...
Plná dělitelnost statků
- možnost dosáhnout ekonomického optima v dílčí a ekonomické rovnováze
- platnost zlatého pravidla neoklasiky pro každou dvojici statků a ekonomických subjektů
- možnost efektivních rozhodnutí o alokaci zdrojů na jejich produkci a poskytování prostřednictvím cenového systému
- rivalita mezi jednotlivými spotřebiteli
Poptávka po plně dělitelném statku
- rovnováha: mezní užitek spotřebitele A = mezní užitek spotřebitele B = mezní náklady plně dělitelného statku
- DA a DB jsou poptávkovými křivkami dvou spotřebitelů A a B po plně dělitelném statku s rivalitní spotřebou
DA+B je integrovanou poptávkovou křivkou, vzniklou horizontálním součtem poptávky obou spotřebitelů
Plná nedělitelnost statků
- nerivalita a nesoutěživost spotřebitelů, neochota projevit dobrovolně své preference
- obtížnost a nemožnost učinit alokační rozhodnutí prostřednictvím tržních
- nelze provést vyloučení ze spotřeby spotřebitele, který za tento statek nezaplatí (černý pasažér)
Poptávka po plně nedělitelném statku
- rovnováha: mezní užitek spotřebitele A = mezní užitek spotřebitele B = mezní náklady plně nedělitelného statku
- DA a DB jsou křivky pseudopoptávky dvou spotřebitelů A a B po plně nedělitelném statku
DA a DB je integrovanou křivkou vzniklou vertikálním součtem poptávky obou spotřebitelů
Komplikace v souvislosti s nedělitelnými statky
- selhání tržního systému při zabezpečení efektivní alokace statků (neúčinný cenový systém)
- jak rozhodnout o objemu a struktuře statků a o rozdělení produkčních nákladů mezi potencionální spotřebitele, nefunguje-li zlaté pravidlo neoklasiků
- jak integrovat do obecných optimalizačních schémat v podmínkách všeobecné a dílčí rovnováhy statky s nedělitelnou spotřebou, s neefektivní a nemožnou vylučitelností neplatícího spotřebitele prostřednictvím cenového systému a s nulovými mezními náklady na spotřebu dalšího spotřebitele
Pojmologický babylon
- veřejné finance = angl. public goods = franc. biens collectifs
- francouzština odlišuje způsob spotřeby od způsobu financování veřejných statků, angličtina ne
Vlastnosti veřejných statků
- veřejné statky jsou rozptýleny mezi členy společnosti nedělitelným způsobem bez ohledu na to, zda jej spotřebitelé chtějí koupit – čisté veřejné statky x čisté soukromé statky
- veřejné statky: specifická spotřeba a spotřební charakteristika kolektivní statky, statky kolektivní spotřeby
- nabízeny a spotřebovávány v rámci spotřebitelského společenství (např. geografickém (obyvatelé státu), technickém (vlastníci nějakého technického zařízení), právním (jen pro určité lidi))
- teorie klubů: cíl sdílet náklady na zabezpečování nedělitelných statků a těžit z úspor z rozsahu
- čistě veřejné statky jsou nadány totální spotřební externalitou
Ui (...xik...xjk), kde k – soukromý statek, i, j – spotřebitelé, Ui – externalita spotřeby v užitkové funkci spotřebitele (i) se vyskytuje cizí spotřeba xjk spotřebitele (j)
Typologie veřejných statků
- čistý soukromý statek a čistý veřejný statek
Ekonomické statky
Kritéria členění podle Samuelsona
úplná dělitelnost úplná nedělitelnost
rivalita spotřebitelů nerivalita spotřebitelů
vylučitelnost ze spotřeby cenovým systémem nevylučitelnost ze spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele
čisté soukromé statky ekonomické statky čisté veřejné statky
Problémy při typologii veřejných statků
- zcela čistý veřejný statek a zcela čistý soukromý statek je nerealistický
- efekt přetížení x spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu druhého
- spotřeba veřejných statků je závislá také na svobodné volbě, na vzdělání...
Veřejné statky podle Musgravea a Musgraveové
spotřeba vyloučení
proveditelné neproveditelné
rivalitní 1 2
nerivalitní 3 4
- veřejný statek s omezeným externím efektem geografického původu: každý má ke statku jinou vzdálenost a jinou možnost dosažení, statek v jednom městě neslouží lidem v jiných městech
- rivalita spotřeby a proveditelnost vyloučení ze spotřeby cenou 4 skupiny statků
o s rivalitní spotřebou a s možností vyloučení ze spotřeby
o s rivalitní spotřebou a s neproveditelným vyloučením
o s nerivalitní spotřebou, ale s možností vyloučení
o s nerivalitní spotřebou a s neproveditelným vyloučením ze spotřeby
- smíšené situace
o soukromé statky s externalitami
o statky s efektem přetížení (snížení kvality statků při překročení kapacity zařízení)
o preferované statky
Veřejné statky podle Stiglitze
- nemožnost vyloučení někoho z jejich spotřeby: černí pasažéři
- neprospěšnost vyloučení, protože spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu dalších a mezní náklady poskytnutí statků dalšímu spotřebiteli jsou nulové
- částečné a smíšené veřejné statky: podle snadnosti a výhodnosti vyloučení neplatících spotřebitelů
- veřejně poskytované soukromé statky: vysoké mezní náklady na rozšíření spotřebitelského společenství, důvody pro veřejné zabezpečení (např. spravedlnost)
- veřejně prospěšné statky: v případě špatných rozhodnutí ekonomických subjektů
Čisté a smíšené veřejné statky podle Stiglitze
Veřejné statky podle Jacksona a Browna
- základní charakteristiky Samuelsona
- důležitá je nejen kvantita, ale i kvalita veřejných statků (rozšíření skupiny spotřebitelů snižuje kvalitu statků)
- smíšené situace: soukromé statky s externalitami a veřejné statky s efektem přetížení
Veřejné statky podle Bénarda
- ekonomické kritérium
o způsob spotřeby a vzájemné vztahy individuálních uspokojení
o statky soukromé spotřeby, čistě kolektivní statky, nečistý nebo kolektivní smíšený statek (dělitelná kvantita a nedělitelná kvantita)
- institucionální kritérium
o existence nebo absence diskriminačních intervencí státu vůči produkci nebo spotřebě
o čisté tržní, nečisté tržní a netržní statky
Kategorie statků Existence tržní negociace a tržní ceny Diskriminační intervence státu
Čisté tržní statky ANO NE
Nečisté tržní statky ANO ANO
Netržní statky NE ANO
- poručnické statky: soukromé i kolektivní statky, stát ovlivňuje jejich produkci nebo spotřebu, např. zdaněním
o donucovací redistribuce (školství, zdravotnictví)
Efektivní zabezpečení veřejných statků - teoretické a praktické problémy
- teoretickým aspektem je integrace statků do schémat a do postupů optimalizace v dílčí i všeobecné rovnováze (nestandardní charakter čistých, smíšených... veřejných statků
- praktické aspekty (rozhodnutí o:)
o veřejné a soukromé zabezpečení statků
o soukromá a veřejná produkce statků
o optimální nabídka a její struktura
o optimální rozložení daňového zatížení mezi jednotlivými spotřebiteli
- dosažení stavu optima v podmínkách dílčí a všeobecné rovnováhy
Lindahlův model dobrovolné směny
- dílčí rovnováha
- OA - Podíl jednotlivce A na celkových nákladech, OB - Podíl jednotlivce B na celkových nákladech
- Lindahlova cena (ideál): každý spotřebitel zaplatí funkční příspěvek odpovídající jeho meznímu užitku ze spotřeby
- podle Samuelsona existuje něco jako pseudotrh a mechanismus pseudopoptávky a nabídky veřejných statků
o modifikovaná podoba zlatého pravidla, které platí i pro veřejné statky (zevšeobecnění Lindahlovy teorie)
o čisté veřejné statky jsou poskytovány efektivně , když se součet mezních měr substituce všech spotřebitelů rovná mezní míře transformace
o mezní míra substituce jednotlivého spotřebitele mezi soukromými a veřejnými statky – kolika jednotek veřejného statku je spotřebitel ochoten se vzdát při zvýšení své spotřeby veřejných statků o jednotku
o problém dosažení efektivní alokace veřejných statků – problém projevu preferencí
Neefektivnost soukromého sektoru při zabezpečení veřejných statků
- Je-li poplatek (mostné, mýtné) ve výši p, uskuteční se Qe přejezdů. Jelikož mezní náklady pro majitele mostu jsou nulové, neuskuteční se v důsledku vybírání poplatku
(Qm - Qe) přejezdů. Celková ztráta se rovná tedy trojúhelníku Qe Qm F.
Veřejné zabezpečení veřejných statků
- způsob financování produkce a poskytování těchto statků, které mohou být zabezpečovány organizacemi veřejného sektoru
- veřejné statky mohou být financovány veřejně, ale produkovány v soukromém sektoru na základě smlouvy soukromých firem s orgány veřejné správy
- veřejné zabezpečení může být uplatněno i v případě některých soukromých statků, a to kvůli vysokým mezním nákladům spojeným se zvýšením počtu spotřebitelů
- může být uplatněno i u některých soukromých statků kvůli vysokým mezním nákladům (zvýšení počtu spotřebitelů)
- teorie klubu: rozdělení nákladů a výnosů mezi členy rovným dílem
Výrok Stiglitze
- „Řada statků, které jsou poskytovány veřejně, by mohla být poskytována i soukromě. Často se také statky poskytují zároveň soukromě i veřejně.“
Způsoby poskytování veřejných statků spotřebitelům
- cenový mechanismus
- administrativní omezení spotřeby (příděl)
- čekání na poskytování veřejných statků
Ztráty z uniformní nabídky veřejných statků
- Rozhodne-li se vláda (město, obec) poskytnout určitý statek zdarma, a to v množstvím Q*, existuje nebezpečí, že při tomto úředně přiděleném množství bude spotřeba jednoho ze spotřebitelů příliš vysoká a pro druhého příliš nízká (mezní náklady se rovnají ceně, kterou by kdokoliv z nich byl ochoten zaplatit). Spotřebitel s nižší poptávkou bude využívat celou nabídku až do bodu Q*.
Nebezpečí u veřejných statků
- černý pasažér
- nežádoucí uniformita nabídky oproti soukromým statkům
- celospolečenská ztráta
Optimalizace v případě veřejných statků – konkretizace s přihlédnutím k různým druhům těchto statků
- v případě čistě veřejných statků s automatickou spotřebou jsou tyto statky veřejně zabezpečovány na základě buď veřejné produkce (tj. v rámci veřejného sektoru), anebo veřejné zakázky u soukromého sektoru (náklady jsou kryty z příjmů fiskálního systému)
- v případě čistě veřejných statků s fakultativní spotřebou lze uplatnit různé přístupy k eliminaci „černého pasažéra“ (např. vybírání poplatků); cena (poplatek) umožní buď částečné, anebo plné krytí nákladů
- v případě tzv. smíšených veřejných statků (tj. statků s efektem přetížení) je velmi důležitý vztah mezi kvantitou a kvalitou; lze uplatnit různé postupy k vyloučení přebytečného spotřebitele, působícího problémy v důsledku překročení kapacity zařízení poskytujícího tyto statky.
Tarifikace
- způsob konkretizace
- příklad z dopravy
o úloha a funkce tarifů pro případ přetížení kapacity
o kolísání cen dopravy podle počtu uživatelů
- úloha tarifů
T - celkové náklady transportu
t - tarif v případě absence návalu
N - počet uživatelů silnice
C - kapacita bezpečné průjezdnosti (průměrný hodinový výkon podle počtu cestujících s rychlostí 60 km/hod)
N/C - indikátor hustoty provozu (N
a - parametr vázaný na nával (a0)
b - míra citlivosti ceny transportu na nával (b>1).
Kolísání cen dopravy podle počtu uživatelů
t - soukromé mezní náklady
Nb-1 - mezní společenský náklad při vstupu Ne uživatele na silnici již saturovanou (N>C)
Žádné komentáře:
Okomentovat