Efektivnost veřejných statků a hospodaření veřejného sektoru
- důraz na výkonnost (kolik služeb poskytneme)
- důraz na kvalitativní služby
New Public Management
- přejímání prvků soukromého sektoru do veřejné správy
- jasná formulace cílů a orientace politiky a veřejné správy na výsledek
- jasné ohraničení zodpovědností mezi politikou a veřejnou správou
- orientace veřejných služeb na potřeby občanů (zákazníků)
- zlepšení a zkvalitnění nabídky veřejných služeb
- zvýšení hospodárnosti
- určení zodpovědností za konkrétní úlohy a vynaložené náklady
- podpora výkonnost a motivace zaměstnanců
output = výstup úzce zaměřený na kvantitu (počty opravených bytů,..)
outcome = vztahuje se ke kvalitě služby, účinek širší, hůře změřitelné, se subjektivním hodnocením
→ u nás je oboje VÝSTUP, ale z různých pohledů
- určíme standard služby a z něj je možno určit outcome (kvalitu máme a zjistíme počet)
- jedná se většinou o služby
3E
- efektivnost
- účinnost
- hospodárnost bývají proti sobě
Vztahy mezi efektivností a účinností
Vstupy výstupy účinky
(zdroje, příjmy) (poskytované statky a služby) (čeho bylo dosaženo poskytnutím služby)
efektivnost účinnost
hospodárnost = získání vstupů, zdrojů v požadovaném množství a kvalitě s co nejmenšími náklady
účinnost = zajímá nejvíce spotřebitelů (množství statků, kvalita,…)
Hodnocení výkonnosti a efektivnosti výdajů územních samosprávných celků
(viz. kopírka – tabulka – služba, vstupy, výstupy)
Možné ukazatele hodnocení na úrovni obcí
- záleží, zda chceme postihnout kvalitativní /kvantitativní strany v absolutních nebo relativních jednotkách
Náklady
- zpravidla vyjádřené jednotkově (na 1 žáka SŠ, ZŠ, náklady na údržbu 1 m zeleně, náklady na 1 km silnice)
- porovnává – v prostoru (více obcí mezi sebou); v čase (1 služba za delší dobu)
- u větších měst v prostoru mezi jednotlivými částmi měst, mezi jednotlivými školami v obci,..
- porovnání mezi více obcemi je problém s tím, že obce mají různou úroveň služeb = analýza komparace
- výstup nejde vždy kvantifikovat (různé velikosti obcí, demografické podmínky)
Míra využití
- porovnání nabídky a poptávky po službě
- využití tam, kde má veřejnost možnost vyjadřovat se ke službě (měly by vyjadřovat preference obyvatel)
- absolutní či relativní údaje
- např. u MHD, procento zaplněnosti škol, počet výpůjček v knihovně
Kvalita a standardy
- nějaké ukazatele mohou být i jednoznačné (% zdravotně nezávadné vody ve městě), obec má na standard normy, které musí dodržet
- lze posuzovat společně s cenou (= vyšší kvalita = roste cena)
- poměřujeme standard se službami obce a zjistíme kvalitu
- pro 1 službu může být více ukazatelů pro ověření kvality
- % z jíst MHD, u kterých byl dodržen jízdní řád, kontrola čistoty
vozidel, úpravy zastávek,…
- selektivní údaje (doba sjednání nápravy při podání stížnosti na
úřadě)
Pokrytí
- týká se spíše statků a služeb, které má obec povinnost zajistit (např. % recyklovatelného odpadu,…)
- souvisí s kvalitou
Dostupnost
- týká se spíše menšinových skupin obyvatel, jaká je dostupnost služby pro ně (např. bezbariérové přístupy)
Spokojenost
- souvisí se subjektivními vyjádřeními občanů
- lze využít ke zjištění i počet stížností (získá návrhy na zlepšení)
- zkoumat proč je nespokojenost a jaký je postup nápravy
- můžeme zjišťovat poptávku do budoucna
Marketing na úrovni místí samosprávy
- definování potřeb a poptávky na místní úrovni
- definování a alokace služeb a statků na bázi potřeb
potřeby ovlivňuje:
- demografická úroveň, věková struktura
- migrace
- ekonomická úroveň (útlum odvětví, rozvoj odvětví,…)
- požadavky na technickou infrastrukturu
- dopravní obslužnost (dostupnost škol a zdravotnických služeb) – může se projevit vyklidňováním vesnic
→ využijeme průzkum veřejného mínění, zprávy ministerstev,…
průzkum trhu x průzkum potřeb
- plánování a „design“ služby
- samotné zajištění služby
- hodnocení služby (průběžné hodnocení)
→ důležité je informovat občany o standardu služby, aby občané věděli, na co mají nárok
→ jasné označení úřadů (pro všechny skupiny,…), vstřícný a ochotný personál
segmentace
- dle označení těch, kterým obec službu poskytuje:
- klienti
- uživatelé
- příjemci
- beneficiaces
- z pohledů dopadů ( přímých či externích) na uživatele (poskytování služby žákům, ale v případě zrušení školy rodiče)
- z hlediska sociální charakteristiky komunity
- z hlediska zájmových skupin
- z hlediska těch, kterým je obec zodpovědná
- průzkum provedeme podle segmentů, kterých se týká
Marketingový mix pro produkt obce
4 P +
materiální prostředí (prostředí – zařízení, barevnost, atmosféra)
lidé (zaměstnanci – vzdělání, výběr, přínosy, kontakt se zákonem)
proces (politika, postupy, mechanizace, prostor pro rozhodování podřízených,…)
partnerství
8 P
1. produkt – rozsah, kvalita, úroveň, image, záruky
2. cena – úroveň, slevy, efektivnost nákladů, diferenciace
3. místo – umístění, přístupnost, flexibilita,…
4. podpora prodeje – reklama, osobní prodej, propagace,…
5. materiální prostředí – prostředí, hmotné podněty
6. lidé – zaměstnanci (vzdělání, výběr, postoje, vystupování), lidé (zákazníci – chování, kontakty mezi zákazníky)
7. proces – politika, postupy, průběh aktivit,…
8. partnerství – obyvatelé, soukromý, neziskový i veřejný sektor
Otázky:
Jak stanovit rozpočet?
Jak rozdělit prostředky na souběžně fungující organizace? (mezi školy – zohlednit režijní náklady, počet žáků)
Co se ziskem? (odvést, ponechat, proinvestovat)
Benchmarking
- srovnávání údajů v soukromém i veřejném sektoru
- komparace obcí ve statistických ročenkách
- definujeme z toho nejlepší (doporučenou) hodnotu
- hledání nejlepší organizace v té činnosti, kterou provozujeme
- zkoumání jak těchto výsledků dosáhla
- vytvoření plánů, jak zlepšit vlastní činnost a výkonnost
- komplementace těchto plánů
- monitorování a zhodnocení výsledků
- cílem je identifikace a implementace nejlepší varianty v praxi
- metoda zvyšování výkonnosti, proces zlepšování kvality, efektivní výměna zkušeností a učení se od druhých
→ vede k efektivnosti a zlepšení služeb
Veřejná kontrola
1) občanská (laická) – podle zákona č. 106/99 o přístupu k informacím
2) profesionální
- NKÚ
- Poslanecká sněmovna
- další profesní organizace – komora auditorů
ÚZC – vyplývá ze zákona o obcích (krajích) a ze zákona o rozpočtových pravidlech
- nemáme na to 1 zákon
- dále ze zákona o finanční kontrole ve veřejném sektoru – zákon č. 320 / 01
- metodické řízení
- veřejnoprávní kontrola
- řídící kontrola
- audit
Interní audit
- kromě malých obcí do 15 tisíc obyvatel musí všechny zavést institut interního auditu = nezávislý orgán
- týká se veškerých organizací zřízených obcemi (kromě malých)
audit
- výkonový (zkoumá účelnost, efektivnost, hospodárnost)
- systému (zda jsou systémy v pořádku)
- finanční (zkoumá veškeré výdaje)
→ připravuje se zákon, který by měl sjednotit veškeré přístupy
Žádné komentáře:
Okomentovat